(Překlad.)

ÚMLUVA.

RAKOUSKO, ITÁLIE, POLSKO, RUMUNSKO, KRÁLOVSTVÍ SRBU, CHORVATÜ A SLOVINCŮ A ČESKOSLOVENSKO, hodlajíce řešiti otázky převodu pohledávek a deposit příslušníků území oddělených od bývalého Rakouska z hospodaření poštovní spořitelny ve Vídni, chtějíce za tím účelem sjednati úmluvu, Vysoké Smluvní Strany jmenovaly svými zmocněnci:

Spolkový president republiky Rakouské:

p. Rémi Kwiatkowskiho,

mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra,

Jeho Veličenstvo král Italský:

J. E. markýze Guglielmo Imperiali,

královského senátora, vyslance,

Hlava státu Polského:

p. Macieje Loreta,

Charge d'Affaires státu Polského v Římě,

Jeho Veličenstvo král Rumunský:

p. Ef. Antonesco,

radu kasačního dvora v Bukurešti,

Jeho Veličenstvo král Srbů,

Chorvatů a Slovinců:

p. Ottokara Rybára,

bývalého poslance,

President republiky Československé:

p. Vlastimila Kybala,

mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra,

kteří, odevzdavše své plné moci a shledavše je v dobré a náležité formě, dohodli se takto:

 

Část první.

Všeobecná ustanovení.

Článek 1.

Smluvní státy, kterým připadlo nějaké území bývalého císařství Rakouského, nebo které vznikly rozkouskováním tohoto císařství, vyjímaje Rakousko, zařídí podle ustanovení této úmluvy převod všech pohledávek svých příslušníků u poštovní spořitelny ve Vídni, počítaje v to pohledávky bývalých rakouských nebo rakousko-uherských civilních a vojenských vrchností, úřadů, státních ústavů atd., jichž sídlo zapsané v knihách poštovní spořitelny jest mimo republiku Rakouskou na území těchto států.

Pohledávky, které nebudou převzaty jinými národními státy, budou převzaty Rakouskem.

Každý z výše uvedených států pověří některý ze svých veřejných peněžních ústavů provedením všech operací vyplývajících z této úmluvy.

Tato úmluva nevztahuje se na pohledávky, jejichž majitelé prohlásí, že je chtějí ponechati u poštovní spořitelny ve Vídni.

Za likvidační den považuje se, pokud v následujících předpisech není výslovně ustanoven den jiný, poslední den měsíce, v němž tato úmluva stane se účinnou podle článku 20.

Článek 2.

Za příslušníky území oddělených od bývalého císařství Rakouského,jichž pohledávky mají býti převedeny na národní ústavy,považují se zásadně oni vkladatelé úspor a majitelé šekových účtů, kteří v den rakouské rozluky měnové (26. března 1919) měli na území příslušného státu své řádné bydliště (sídlo) a je od té doby nezanechali. Dočasné změny po bytu, zvláště byly-li způsobeny válečným stavem, nelze považovati za změny řádného bydliště (sídla). Přeložili-li vkladatelé úspor anebo majitelé šekových účtů své bydliště (sídlo) po dní výše uvedeném z území jednoho národního státu do území jiného státu, vyjímaje do Rakouska, rozhoduje o převzetí jejich pohledávek jejich státní příslušnost v den, kdy úmluva tato stane se účinnou.

U odboček peněžních ústavů a podniků všeho druhu, u správ statků atd., považuje se místo provozu těchto odboček a správ za sídlo.

V příčině příslušníků, kteří měli své bydliště (sídlo) v území položeném mimo bývalé císařství Rakouské a kteří odtud přesídlili do svého národního státu anebo zůstali v cizině, obsahuje druhá část této úmluvy bližší ustanovení.

Pokud jde o pohledávky účtované poštovní spořitelnou v bývalých korunách rakousko- uherských, vyhrazují si smluvní státy právo neuznati nebo jen částečně uznati přírůstek, který případně vzniknul po rakouské rozluce měnové, pokud tento přírůstek neplyne z dobropisů úroků na účtech nebo z převodů pohledávky, která přechází na týž národní ústav.

Článek 3.

Úhrnná částka pohledávek, tímto způsobem ze správy poštovní spořitelny vylučovaných, bude účetně vyjádřena jednotně v korunách.

K úhradě této úhrnné částky dá poštovní spořitelna přejímajícím národním ústavům k disposici hodnoty uvedené v článku 9.

Aktiva, poštovní spořitelnou k úhradě postoupená, rozdělí se mezi národní státy, vyjímaje Rakousko, podle ustanovení článku 10.

Článek 4.

Kromě pohledávek z úspor a šekových účtů budou na žádost zájemníků převedena na ústavy ku přejímání ustanovené také deposita cenných papíru, která poštovní spořitelna opatruje a spravuje na účet státních občanů příslušného území, majících bydliště mimo Rakousko. Státní občanství musí však býti nabyto podle ustanovení mírové smlouvy St. Germainské anebo smluv s ní souvisejících.

Pohledávky na účtech v hotovosti, vzešlé z obchodů poštovní spořitelny cennými papíry a účtované poštovní spořitelnou v Korunách rakousko-uherských, vyšetří se podle zásad stanovených v článku 8. a přičtou se ku převedeným pohledávkám z šekového a úsporného řízení. Naproti tomu nezahrnou se pohledávky na účtech v hotovosti, účtované v jiné měně, do úhrnné částky, která se má převésti, nýbrž vydají se v této jiné měně.

Článek 5.

Provedením této úmluvy sprošťuje se poštovní spořitelna každého dalšího závazku vůči oněm stranám, jichž pohledávky přecházejí ze správy její do správy ústavu, na nějž byly převedeny. Přejímající ústavy vstoupí co do převzatých pohledávek v práva a povinnosti poštovní spořitelny s obmezením, že přeměnu pohledávek na národní měnu bude nutno provésti až po obdržení všech úhrad zmíněných ve čtvrté části této úmluvy a jenom v rámci této úhrady.

Smluvním státům je však vyhrazeno, aby samy určily, jakým způsobem a jakou částkou má přejímající ústav uspokojiti oprávněné osoby.

Obdržených úhrad může býti použito k výplatě vkladů, které výslovně náležejí státu a jsou uloženy na státních účtech, teprve po vyrovnání pohledávek všech ostatních oprávněných osob.

Část druhá.

Stanovení bloků pohledávek, jež mají býti převedeny.

Článek 6.

Při zjišťování bloků pohledávek v úsporném řízení bude se postupovati takto:

Smluvní státy, vyjímaje Rakousko, vyzvou, pokud se tak již nestalo, veřejnou výzvou své příslušníky (článek 2.), aby svoje pohledávky z úspor přihlásili ve stanovené lhůtě u úřadů, které budou označeny. Lhůta nesmí přesahovati tři měsíce po té, kdy úmluva tato stane se účinnou. Současně s přihláškou odvedou vkladatelé své spořitelní knížky vypovězené per saldo.

Při tom vkladatelé, kteří v den rakouské rozluky měnové měli své bydliště (sídlo) na území příslušného národního státu, musí předložiti průkaz o tomto bydlišti (sídle).

Naproti tomu vkladatelé úspor, kteří po rozluce měnové přenesli své bydliště (sídlo) z území některého národního státu do území jiného státu, vyjímajeRakousko, anebo z území ležícího mimo bývalé císařství Rakouské do území svého národního státu, jakož i vkladatelé úspor, kteří svoje bydliště (sídlo) mimo území bývalého císařství Rakouského podrželi, budou povinni prokázati svoje nynější bydliště (sídlo), jakož i svoji státní příslušnost. Tato státní příslušnost musí býti nabyta podle ustanovení mírové smlouvy St.-Germainské anebo smluv s ní souvisejících.

Zemřel-li vkladatel úspor, bude přidělení jeho úsporné pohledávky rozhodnuto podle jeho posledního bydliště, pokud se týče podle jeho státního občanství (domovského práva).

U osob právnických, které přestaly existovati, bude rozhodným jejich poslední sídlo.

Žádá-li vkladatel úspor, který po rakouské rozluce měnové přeložil své bydliště (sídlo) do svého národního státu, za přijetí do národního bloku, bude jeho požadavku vyhověno jen tehdy, neučinil-li po rozluce měnové nových vkladů. Dobropisy úroků na účtech nebudou považovány za nové vklady.

Ztratila-li se vkladní knížka spořitelní, oznámí vkladatel současně s přihláškou ztrátu knížky a požádá o zavedení umořovacího řízení podle článku 14. zákona ze dne 28. května 1882, č, 56 ř. z. Umořovací řízení a přidělení do národního bloku podle výsledku tohoto řízení bude provedeno poštovní spořitelnou v dohodě s příslušným národním státem.

Po provedení případných oprav a doplňků oznámí příslušný národní stát poštovní spořitelně vkladatele úspor, kteří náležejí do jeho národního bloku. Úsporné pohledávky všech k jednomu národnímu bloku náležejících vkladatelů úspor,zjištěné podle stavu v likvidační den, s připočítanými úroky až do tohoto dne, byvše poštovní spořitelnou podle jejích záznamů přezkoušeny, tvoří pohledávkový blok příslušného národního státu.

Úsporné pohledávky, které smluvní státy, vyjímaje Rakousko, nepřihlásí, náležejí do pohledávkového bloku Rakouska. Avšak veškeré pohledávky, které dne 26. března 1919 ve smyslu článku 15. a 16. zákona ze dne 28. května 1882, č. 56 ř. z., byly již promlčeny anebo po této době se promlčí, budou přiděleny tomu státu, v jehož území jest poštovní úřad, který vydal vkladní knížku.

Článek 7.

Při zjišťování pohledávkových bloků v šekovém řízení bude se postupovati takto:

Poštovní spořitelna sestaví prozatímně na základě svých záznamů, podle směrnic daných v článku 2., pohledávko ve bloky jednotlivých národních států. Poštovní spořitelna společně s přejímajícím ústavem vyrozumí majetníky účtů o jejich prozatímním přidělení do určitého pohledávkového bloku. Vyjde-li najevo, že bydliště (sídlo) některého majitele šekového účtu, sdělené poštovní spořitelnou, souhlasí s bydlištěm (sídlem) v den rozluky měnové, anebo jde-li pouze o změnu bydliště (sídla) uvnitř území téhož státu, majitel účtu nebude povinen podávati dalšího průkazu pro svoje konečné zařadění do příslušného národního bloku. Jde-li však o přeložení bydliště (sídla) do území jiného následnického státu, anebo jde-li o přeložení bydliště z území položeného mimo bývalé císařství Rakouské do národního

Zemřel-li majitel šekového účtu, bude rozhodným jeho poslední bydliště před rakouskou rozlukou měnovou, a není-li takového bydliště, jeho poslední domovská příslušnost. U osob právnických, které přestaly existovati, bude rozhodným jejich poslední sídlo.

Neprohlásí-li majitel účtu do jednoho měsíce po vyrozumění výslovně, že si přeje ponechati svoji pohledávku u poštovní spořitelny, bude jeho zařadění do národního bloku po předložení případně nutných průkazů považováno za konečné.

Po provedení případných oprav a doplňků každý národní stát schválí přidělení jednotlivých majitelů šelfových účtů do svého pohledávkového bloku. Pohledávky všech do jednoho národního bloku náležejících majitelů šekových účtů, zjištěné podle jejich výše v likvidační den, s připočtenými úroky až do tohoto dne tvoří pohledávkový blok příslušného národního státu.

Část třetí.

Převod deposit cenných papírů a pohledávek na účtech v hotovosti.

Článek 8.

Deposita cenných papírů u poštovní spořitelny a pohledávky na účtech v hotovosti státnich občanů smluvních států, vyjímaje Rakousko, převedou se podle těchto zásad:

Majitelé účtů depositních a účtů v hotovosti budou, pokud se tak již nestalo, veřejnou vyhláškou vyzváni, aby v přiměřené lhůtě přihlásili svá deposita a své pohledávky na hotovosti a aby zmocnili přejímající ústav k jich převzetí. Současně s přihláškou jest předložiti průkaz o státním občanství, jakož i průkaz o bydlišti (sídle) mimo území republiky Rakouské.

Pro přidělení deposit cenných papírů a účtů v hotovosti, náležejících k pozůstalostem, jest rozhodující státní občanství, pokud se týče domovská příslušnost a poslední bydliště zemřelého, u osob právnických, které přestaly existovati, sídlo majitele účtu.

Účet v hotovosti, náležející k depositu cenných papírů, považuje se za přihlášený, je-li přihlášeno depositum cenných papírů samo.

Při přihlášce jest předložiti depositní list (rentovou knížku). Ztratil-li se tento doklad, učiní majitel účtu písemné prohlášení, že ručí za každou škodu, jež by mohla vzniknouti z převodu deposita. Jednotlivá prohlášení majitelů depositních účtů mohou býti nahrazena hromadným prohlášením ústavu převodem pověřeného.

Národní státy odevzdají poštovní spořitelně přihlášky, jež budou jimi přezkoušeny a co do podmínek převodu (státní občanství, bydliště nebo sídlo) ověřeny. Poštovní spořitelna přezkoumá, zda přihlášky souhlasí s knihovním stavem, případně je opraví a provede potom v dohodě s přejímajícím ústavem vydání deposit a pohledávek v hotovosti.

Rakousko povolí Volný vývoz deposit, která podle předchozích ustanovení mají býti převedena a nezkrátí jich daněmi ani jakýmikoliv dávkami. Při tom jest dbáti nařízení daných Reparační komisí dne 31. srpna 1921, č. 1502, jakož i případných jiných nařízení této komise o nakládání s titry nezajištěného předválečného dluhu bývalého císařství Rakouského.

Titry válečných půjček budou převedeny s označením předepsaným Rakouskem pro titry, které jsou v národním majetku následnických států.

Cenné papíry podléhající jistotní vázanosti budou převedeny jedině se souhlasem oprávněné osoby (správního úřadu, který má na jistotě zájem).

Pohledávkové bloky na účtech v hotovosti, vedené v rakousko-uherských korunách, připočtou se k bloku úsporných pohledávek příslušného státu a naloží se s nimi jako s úspornými pohledávkami.

Pohledávky na účtech v hotovosti, účtované v jiné nežli rakousko-uherské měně, vydají se podle stavu v den likvidační ve měně, ve které jsou účtovány. Při tom připočtou se za všech okolností k pohledávkám vyjádřeným v rakouských kolkovaných korunách úroky až do tohoto dne vzešlé; pokud však jde o pohledávky účtované v jiných měnách, bude lze tak učiniti pouze podle zisku docíleného z jejich uložení.

Nepřihlášená deposita cenných papírů nebudou při převedení účastná výhod této úmluvy. K nepřihlášeným pohledávkám na účtech v hotovosti, účtovaným v rakousko-uherských korunách, nebude při úhradě pohledávkového bloku smluvních států podle této úmluvy přihlédnuto.

Jak jest nakládati s deposity, která jsou zatížena lombardními dluhy, upravuje IV. část této úmluvy.

Část čtvrtá.

úhrada úhrnného bloku pohledávek národních států, ze správy poštovní spořitelny převáděných.

Článek 9.

K úhradě úhrnného bloku pohledávek národních států, který má býti stanoven podle ustanovení části II. a III., použijí se tyto součástky jmění poštovní spořitelny:

1. Především pohledávky vyplývající z vyúčtování poštovní spořitelny vůči poštovním správám národních států, vyjímaje Rakousko, po srážce příslušných dluhů;

2. dále cenné papíry, které podle přiloženého seznamu jsou v majetku poštovní spořitelny, v úhrnné částce 110,641.560 korun jmenovité hodnoty, a to neoznačené jako územní držba republiky Rakouské. Titry předválečného dluhu bývalého císařství Rakouského, uvedené v oddílu I. přiloženého seznamu, vydají se se všemi kupony splatnými od 1. května 1919;

3. dále pohledávky poštovní spořitelny vzniklé z půjček na cenné papíry (půjčky lombardní) za dlužníky, u nichž jsou splněny podmínky článku 8. o státním občanství a bydlišti (sídle);

4. rovněž pohledávky z běžného účtu poštovní spořitelny za poštovní spořitelnou v Sarajevě;

5. tyto knihovně účtované pohledávky poštovní spořitelny, znějící na cizí měnu, plnou hodnotou a to:

a) Société generále pour favoriser le développement du commerce et de l'industrie en France............... franc. franků 461.977.74

b) Banka Commerciale Italiana,

filiálka v Londýně.................liber 6.728/9/5

c) Swiss Bank Verein,

Londýn,................................. liber 100.000

d ) Deutsche Bank Berlín, filiálka

v Londýně............................. liber 4.833/13/9

e) Österreichische Länderbank,

filiálka v Londýně...............liber 12.839/12/9

f ) Rakousko - uherská

banka.................................... lib. 130.063/6/5

g) Deutsche Baník, Berlín,

filiálka v Londýně................dolarů 18.708,33

h) Société générale de Belgique,

Brusel........................ belg. franků 485.853,72

i) Société générale de Belgique, Brusel; depot belgické půjčky pro znovuzbudování, jmenovité hodnoty... belg. franků 6,100.000

6. konečně rakouské kolkované koruny v hotovosti nebo v pohledávkách knihovně účtovaných.

Článek 10.

1. Pohledávky a dluhy vyplývající z vyúčtování poštovní spořitelny vůči různým poštovním správám národních států, které mají býti převedeny podle článku 9., bodu 1., budou zaúčtovány na úhradu bloku zvlášť každému národnímu ústavu v poměru koruna za korunu.

2. Cenné papíry, které poštovní spořitelna odevzdá podle čl. 9., bodu 2., rozdělí se podle jmenovité hodnoty a to: polovinou v poměru k pohledávkovým blokům zmenšeným, pokud se týče zvětšeným, podle bodu 1. tohoto článku, a polovinou v poměru k původním pohledávkovým blokům přede změnou provedenou podle bodu 1. tohoto článku. K úhradě celkové částky z obou těchto podílů vyplývající přidělí se především každému národnímu ústavu hodnoty, na kterých má příslušný národní stát zvláštní zájem, hledíc k tomu, ve kterém území je zástava anebo kde je sídlo emisního ústavu. Při tom rozdělí se titry v čís. III přiloženého seznamu uvedené a zajištěné na železnicích, na kterých má současně zájem několik národních států, v poměru délky trati, tvořící zástavu, na území každého státu. Předválečné renty rozdělí se pak poměrně podle jednotlivých druhů.

Získané titry předválečných rent bývalého císařství Rakouského zaúčtují se na úhradu pohledávkových bloků jmenovitou hodnotou koruna za korunu. Kupony splatné od 1. května 1919 se nezaúčtují.

Ostatní cenné papíry ocení se podle své bursovní hodnoty v přejímajícím státě v den likvidační a zaúčtují se podle směnného klíče stanoveného v tomto státě pro výměnu rakousko-uherských korun.

3. Lombardní pohledávky poštovní spořitelny zmíněné v čl. 9., bodu 3. oznámí se každému přejímajícímu ústavu zvláštním seznamem, jejž tento ústav přezkoumá co do státního občanství a bydliště (sídla) dlužníků.

Lombardní pohledávky poštovní spořitelny, které budou uznány po opravě provedené ve vzájemné dohodě, budou i se zástavami převzaty příslušným národním ústavem.

Za účelem započítání do pohledávkového bloku jednotlivých národních států rozdělí se lombardní pohledávky podle druhu lombardovaných cenných papírů na tři skupiny.

I. Skupina: Pohledávky z lombardu cenných papírů národních anebo cenných papírů, které náležejí k druhům, o jejichž převzetí do národního bloku (nostrifikaci) až do dne likvidačního bude postaráno mírovými smlouvami nebo vnitřním zákonodárstvím přejímajícího státu, jakož i pohledávky z lombardu cenných papírů, které znějí na měnu rovnocennou nebo vyšší, nežli jest měna přejímajícího státu, započítají se do pohledávkových bloků koruna za korunu.

II. Skupina: Pohledávky z lombardu cenných papírů, které znějí na měnu méně hodnotnou, nežli jest měna přejímajícího státu, ocení se částkou, jež se uhradí bursovní hodnotou těchto cenných papírů v přejímajícím státě v den likvidační. Není-li v tomto státě záznamu bursovní hodnoty, vezme se za základ bursovní hodnota v státě, na jehož území byl cenný papír vydán, přepočtená podle poměru směnného kursu měny tohoto státu ku měně státu přejímajícího. Hodnoty takto zjištěné započítají se do pohledávkových bloků podle směnného klíče stanoveného v přejímajícím státě pro výměnu rakousko-uherských korun.

III. skupina: Pohledávky poštovní spořitelny z lombardu titrů válečných půjček ocení se podle směnného kursu rakouské kolkované koruny a zákonné měny příslušného státu v den likvidační; převyšuje-li však kurs rakouské kolkované koruny kurs měny přejímajícího státu, provede se ocenění v měně posléze uvedené; v obou těchto případech započítají se takto určené částky do pohledávkových bloků podle směnného klíče stanoveného v přejímajícím státě pro výměnu rakousko-uherských korun.

Zastavil-li některý dlužník za jednu nebo několik lombardních půjček cenné papíry jedné a téže skupiny, jest pokládati tyto cenné papíry za společnou zástavu pro celý dluh.

Ocenění a započítání sloučených lombardních pohledávek do pohledávkových bloků provede se v těchto případech podle ustanovení platných pro příslušnou skupinu. Sloučení lombardních pohledávek různých skupin může se provésti jen při lombardních pohledávkách skupiny I. a II. Při tom se lombardní pohledávky náležející do skupiny I. a II. ocení a započítají na společný účet podle ustanoveníplatných pro skupinu II.

4. Pohledávky z běžného účtu za poštovní spořitelnou v Sarajevě zmíněné v čl. 9., bodu 4. použije se v poměru koruna za korunu k úhradě pohledávkového bloku království Srbů, Chorvatů a Slovinců.

5. Cizozemských pohledávek postoupených poštovní spořitelnou podle čl. 9., bodu 5. použije se, pokud budou desekvestrovány, především k výplatě vkladů u poštovní spořitelny, náležejících příslušníkům cizích zemí, které byly nepřátelskými v poměru k bývalému území císařství Rakouského. Tyto závazky poštovní spořitelny jest vyrovnati tak, jakoby šilo o dluhy rakouského ústavu. K úhradě těchto cizozemských závazků dá se poštovní spořitelně k disposici potřebná část cizozemských pohledávek.

Částí cizozemských pohledávek poštovní spořitelny, které nebudou spotřebovány podle ustanovení předchozího odstavce, použije se k další úhradě národních bloků.

Rozdělení této úhrady na pohledávkové bloky provede se podle poměrných čísel, získaných násobením ještě neuhrazených pohledávkových zůstatků průměrem středních směnných kursů národní měny podle úředního záznamu curyšské bursy v posledních dvou měsících před likvidačním dnem.

Tyto podíly cizozemských pohledávek postoupených jednotlivým národním ústavům započítají se do pohledávkového bloku střední hodnotou v národní měně na curyšské burse v den připsání k dobru, podle směnného klíče stanoveného v příslušném státě pro výměnu rakousko-uherské koruny.

6. Zůstatek, který zbude po započítání hodnot uvedených v bodu 1. až 5. tohoto článku, uhradí se pětinásobnou částkou buď hotově v rakouských kolkovaných korunách anebo v pohledávkách knihovně účtovaných. Peníz, který jest takto zapraviti, nesmí však přesahovati částku osmi set mil. (800, 000. 000) rakouských kolkovaných korun. Do tohoto penízu vpočtou se částky, které budou účtovány podle článku 16. v rakouských kolkovaných korunách.

Tato úhrada se rozdělí na pohledávkové bloky podle ustanovení předposledního odstavce bodu 5. tohoto článku.

Článek 11.

Rakousko zasadí se o splacení pohledávek, které má poštovní spořitelna na jeho území, zvláště za Rakousko-uherskou bankou; ostatní smluvní státy se vynasnaží dosíci toho, aby cizozemské pohledávky poštovní spořitelny byly splaceny.

Část pátá.

Závěrečná ustanovení.

článek 12.

Vklady pro poštovní spořitelnu, které do dne, kdy tato úmluva stane se účinnou, nebudou na ni převedeny ku připsání k dobru na příslušných účtech, vrátí se oprávněným osobám poštovní správou, ku které nyní patří poštovní úřad, který platbu přijal.

Platební poukázky poštovní spořitelny, které až do zmíněného dne nebudou provedeny, vrátí se jí k opětnému připsání poukázaných částek k dobru na příslušných účtech a dosud nedošlé výtahy z účtů o provedených výplatách odevzdají se poštovní spořitelně.

Článek 13.

Smluvní státy se zavazují, že uschovají po dobu jednoho roku po úplném provedení převodů veškeré spisy a doklady týkající se správy převáděných pohledávek.

Kromě toho zavazují se smluvní státy ku každé vzájemné pomoci při provádění všech šetření a všech opatření potřebných k stanovení a zajištění pohledávkových bloků. Poštovní spořitelna obstará rozdělení hodnot uvedených ve článcích 9. a 10. a bude při tom postupovati ve vzájemné dohodě se zúčastněnými státy. Podá rovněž všechna nutná vysvětlení a dohodne se nejkratší cestou s funkcionáři delegovanými smluvními státy.

Článek 14.

Práva vyplývající z této úmluvy pro Polský stát nebudou nijak dotčena prozatímní úmluvou sjednanou před časem mezi tímto státem a poštovní spořitelnou.

Dosavadní vyúčtování mezi poštovními spořitelnami ve Vídni a ve Varšavě budou opravena podle ustanovení této úmluvy, avšak s výhradou, že vyloučením pohledávek již vyúčtovaných nesmí býti způsobeno případné zmenšení polského bloku již převzatého.

Článek 15.

Bude-li po konečném rozdělení nezajištěného předválečného dluhu podíl některé skupiny tohoto dluhu, vyměřený Rakousku, větší nežli část v Rakousku okolkovaná, vymění se titry příslušných skupin státního dluhu, které při provedení bodu 2., článku 9. a 10. této úmluvy budou odevzdány národním státům, za neokolkované titry stejné jmenovité hodnoty takového druhu nezajištěného předválečného dluhu, u kterého část v Rakousku okolkovaná bude převyšovati rakouský podíl.

Článek 16.

Za převedení pohledávek bude poštovní spořitelna účtovati toliko poplatky stanovené jejími předpisy a odečte je od pohledávky při její likvidaci.

Poplatky a výlohy spojené s odevzdáním deposit cenných papírů, jež nebudou kryty pohledávkami v hotovosti, budou zapraveny zaúčtováním v rakouských kolkovaných korunách podle článku 10., bodu 6. této úmluvy.

Článek 17.

Uskutečněním této úmluvy, za jejíž provedení poštovní spořitelnou ve Vídni ručí republika Rakouská, pomíjí státní ručení stanovené článkem 1. zákona ze dne 28. května 1882, č. 56 ř. z.

Článek 18.

Tuto úmluvu jest pokládati jedině za finanční úpravu sjednanou podle znění článku 215 mírové smlouvy St. Germainské, obzvláště pokud se týče bývalého hospodaření poštovní spořitelny rakouské. Tato úprava není nikterak na újmu jakékoliv jiné finanční úpravě a nedotýká se žádného jiného ustanovení mírové smlouvy výše zmíněné. Tím vzdávají se všechny smluvní státy práva v článku 215 stanoveného: dovolávati se v této záležitosti Reparační komise.

Článek 19.

Kdyby při provádění této úmluvy nastaly mezi smluvními státy různosti mínění, zřídí se zvláštní rozhodčí soud, nedojde-li do té doby k ustavení se stálého a všeobecného rozhodčího soudu pro vyřizování neshod mezi různými státy.

Tento soud bude utvořen z jednoho člena delegovaného republikou Rakouskou a z jednoho člena, jenž bude jmenován po společné dohodě ostatními smluvními státy. Oba tito členové zvolí si předsedu, který musí náležeti smluvnímu státu, jenž nemá dosud člena v rozhodčím soudu.

V případě, že by oba rozhodčí soudcové nemohli se shodnouti na volbě předsedy, bude předseda zvolen většinou hlasů všemi smluvními státy.

Sídlem rozhodčího soudu jest Vídeň.

Smluvní státy se zavazují poskytnouti rozhodčímu soudu veškerou podporu potřebnou k vykonávání jeho úřadu.

Náklady rozhodčího soudu ponesou zúčastněné státy v poměru případů k rozhodnutí předložených. Podíly těchto nákladů, vypadající na jednotlivé účastníky, budou stanoveny rozhodčím soudem od případu k případu.

Rozhodčí soud svolá se na žádost kteréhokoli ze smluvních států a rozhoduje většinou hlasů. Předseda hlasuje naposled.

Rozhodnutí rozhodčího soudu je pro zúčastněné státy závazné a z jeho rozhodnutí není odvolání.