Při poškození zbraní sepíše velitel roty podle služebního předpisu G 45 s vinníkem protokol za přítomnosti svědků, kteří byli poškození zbraní přítomni, a připojiv věrné vylíčení okolností, za jakých se poškození stalo, předloží spis veliteli praporu k rozhodnutí, zda postižený skutečně odpovídá za způsobenou škodu či nikoliv. Ve sporných případech nutno si opatřiti ještě posudek praporního a zbrojního důstojníka a teprve potom hospodářská správa předepíše a stanoví výši náhrady. Takový postup jest předepsán pro každý jednotlivý případ, takže jest vyloučeno, aby byl někdo nespravedlivě postižen.

Z celého jest tedy patrno, že nelze mluviti o tom, že by u p. pl. 8 panovaly poměry, které by vyžadovaly zakročení ministra národní obrany.

V Praze, dne 2. června 1926.

Gen. Syrový v. r.,
ministr národní obrany.

Über die in der Interpellation angeführten Tatsachen habe ich eine strenge Untersuchung angeordnet. Auf Grund protokolarischer Einvernahmen wurde sichergestellt, dass die am 1. März durchgeführte Koffer-Kontrolle über Anordnung des Regimentskommandanten vorgenommen wurde. Durch Dienstvorschriften ist nämlich die Kolportage sämtlicher Zeitschriften mit politischer Tendenz verboten. Zugleich ist die Zusendung und Aufbewahrung mancher Zeitschriften im Privateigentum der Mannschaft in den Kasernen verboten. Derartige Kontrollen werden auch bei anderen militärischen Formationen vorgenommen. Ausserdem wird die Mannschaft oft über das Verbot der Aufbewahrung politischer Zeitschriften in den Ubikationen belehrt.

Der Rottmeister der 1. Rotte hat bei dieser Kontrolle dem Soldaten die Zeitschrift zwar abgenommen, doch hat er sich ihm gegenüber in keiner Weise tendenziös geäüssert. Weil er die deutsche Sprache nicht beherrscht, übergab er die Zeitung dem Kommandanten der Rotte, welcher sie, nachdem er konstatiert hatte, dass es sich um alte Nummern einer Tageszeitung handelt, einfach weggelegt hat.

Im Kurs für Pferdewärter sprach Staabskapitän Vavák zu allen Soldaten des Kurses, und nicht nur zu den Soldaten deutscher Nationalität. Sein Vortrag hatte den Zweck, die Folgen des ungenügenden Interesses an der Ausbildung bei der gesamten Mannschaft ohne Unterschied der Nationalität zu schildern. Staabskapitän Vavák handelte in dieser Hinsicht genau nach der Dienstvorschrift A I - 1, § 14, Punkt 1, wonach bei Urlaubsbewilligungen diejenigen Soldaten zu bevorzugen sind, welche Eifer, hervorragenden Sinn für Disziplin und für ihre Pflichten erwiesen haben. Dass der Kommandant des Kurses von der Mannschaft aller Nationalitäten die Kenntniss der böhmischen Terminologie verlangt, ist selbstverständlich.

Nach den geltenden Vorschriften und Verordnungen L - 4, § 82-83 und 84, ferner nach dem >Věstník věcní<, Teil 59/24, Art. 597, ist die Mannschaft für jede mutwillige Beschädigung der Bettgarnituren und des gesamten staatlichen Eigentums überhaupt ersatzpflichtig. Nach diesen Vorschriften wurde auch bei Beschädigungen der Decken beim Infanterieregiment Nr. 8 vorgegangen und die Höhe des Ersatzes für die Entwertung der Schutzdecken individuell festgesetzt.

Die Höhe des Ersatzes bewegt sich zwischen ²/₁₀ bis ⁵/₁₀ des Wertes, d. i. zwischen 6,90-13,80 Kč, plus Kosten der Wäsche 4,- Kč für 1 Stück, ganz abgesehen davon, dass diese Wachsdecke durch das Auswaschen an Wert verliert, Falls die Decke durchgebrannt ist, zahlt der Schuldtragende den ganzen Wert, er erwirbt jedoch nach Eintreffen des Ersatzes deren Eigentum. Bisher hat jedoch beim Regiment niemand den vollen Wert der Decke, d. i. 34,50 Kč, gezahlt.

Bei Beschädigung von Waffen nimmt der Rottenkommandant gemäss Dienstvorschrift G 45 mit dem Schuldtragenden ein Protokoll in Gegenwart der Zeugen, welche bei der Beschädigung der Waffen anwesend waren, auf und legt den Akt unter Anschluss einer getreuen Schilderung der Umstände, unter welchen die Beschädigung erfolgt war, dem Bataillonskommandanten zur Entscheidung vor, ob der Betreffende tatsächlich für den verursachten Schaden verantwortlich zu machen ist oder nicht. In strittigen Fällen ist noch das Gutachten eines Bataillons- und Waffenoffiziers einzuholen, und dann erst erfolgt seitens der Wirtschaftsverwaltung die Vorschreibung und Festsetzung der Höhe des Ersatzes, Ein derartiger Vorgang ist für jeden eizelnen Fall vorgeschrieben, sodass es ausgeschlossen erscheint, dass jemand ungerechter Weise betroffen würde.

Aus allem ist daher ersichtlich, dass keine Rede davon sein kann, als ob beim Infanterieregiment Nr. 8 Zustände herrschen, welche das Einschreiten des Ministers für nationale Verteidigung erfordern würden.

Prag, am 2. Juni 1926.

Gen. Syrový m. p.,
Minister für nationale Verteidigung.

Tisk 219/12.

Státní správa učinila bezprostředně po katastrofě způsobené výbuchem granátů v Truhlářské ulici veškerá potřebná opatření, aby materielní škody výbuchem nastalé byly co nejdříve odstraněny a napraveny a to jak pokud jde o majetek domovní, tak i pokud jde o zařízení obchodů, živností a domácností. Státní správa věnovala také veškeru péči tomu, aby v době co nejkratší mohly se opětně všichni poškození nerušené věnovati svým zaměstnáním. Většina katastrofou postižených dohodla se s vojenskou správou stran výše náhrady způsobených škod a prohlásila při tom, že veškeré požadavky vůči státu bude tím považovati za vyrovnány.

Bez ohledu na tato opatření jest však finanční správa ochotna v případech, ve kterých by poškození jednotlivých poplatníků dosáhlo takového stupně, že povolení daňových úlev resp. odpisů je podle stávajících ustanovení odůvodněno blahovolně přiznati postiženým poplatníkům na individuelní žádosti obsahující vylíčení směrodatných poměrů neb skutečností v mezích platných předpisů jak přiměřené úlevy pří placení daní, tak í případně odpisy nebo slevy daní. Jest ovšem třeba již nyní upozorniti, že poškození nemohou očekávati, že slevy resp. odpisy přímých daní přicházejících v úvahu dosáhnou nějakého značnějšího rozsahu, poněvadž podle platného zákonného stavu jest možno zpravidla povoliti odpis daně jen podle doby trvání poruchy a dosáhne-li poškození určitého stanoveného stupně.

Bylo učiněno již opatření, aby veškeré případné žádosti poplatníků poškozených katastrofou v Truhlářské ulici za slevu daní byly vyřizovány s největším urychlením a aby žádostem jednotlivých poplatníků za povolení platebních úlev bylo v odůvodněných případech vycházeno blahovolně vstříc.

V Praze, dne 31. května 1926.

Dr Engliš v. r.,
ministr financí.

Tisk 219/13.

Před válkou byla zahájena akce, aby česká průmyslová škola brněnská se rozdělila a její stavební část se etablovala jako samostatná škola v Králově Poli. K rozdělení školy došlo však až po převratu a nová (stavební) škola byla provisorně umístěna ve vojenských barácích v Brně. Jednalo se pak o stavbu budovy školní a byl připravován příslušný projekt. Ježto však byly důvodné pochybnosti o tom, zda je ještě výhodno umístiti školu v Král. Poli, které leží většině žáků velmi z ruky, hledáno bylo vhodné stavební místo v Brně, čímž se konečné vypracování projektu zdrželo. Během doby zhoršily se ubytovací poměry v barácích a proto se hledalo východisko, které by okamžitě pomohlo z nejhoršího a část školy byla umístěna v novostavbě obchodní akademie, která je v bezprostřední blízkostí baráků. Opatření to bylo ovšem jen provisorní. Konečnou úpravu ubikačních poměrů na zmíněné škole nepouští ministerstvo školství a národní osvěty se zřetele, finanční situace vyžaduje však, aby potřebné řešení, které jest již předmětem jednání, bylo co nejekonomičtější.

Co se tkne vybavení školy vyučovacími pomůckami, jest třeba konstatovati, že jde o školu novou, která své pomůcky opatřuje postupně, neboť nelze jich zpravidla koupiti (modely staveb, konstrukcí a pod.); zkušebna materiálu, kde jsou věci, jež lze opatřiti koupí, jest již opatřena celkem dobře.

V Praze, dne 8. května 1926.

Dr Engliš v. r.,
ministr financí.

Dr Krčmář v. r.,
ministr školství a národní osvěty.

Tisk 219/14.

Případy ztrnutí šíje nevyskytly se dosud v žádné posádce epidemicky, nýbrž vždy jen po několika případech, zpravidla v různých kasárnách téže posádky, takže obyčejně nelze dokázati nějakou souvislost mezi jednotlivými případy.

Ztrnutí šíje vyskytuje se mnohem častěji v měsících jarních (únoru až květnu) než snad v létě. Vyskytuje se i v občanském obyvatelstvu a to častěji, než jest hlášeno a to proto, poněvadž rozpoznání jest spojeno s chirurgickým zákrokem, který se v soukromé lékařské praksi obyčejně neprovádí, takže případy ztrnutí šíje se označují za zánět mozkových blan jiného druhu. Naproti tomu u vojska nemůže se žádný případ vymknouti správnému rozpoznání, poněvadž každý podezřelý případ jest v nemocnici podrobně zkoumán.

Ztrnutí šíje jest epidemický zánět blan mozkových a míšních, který se šíří s velikou rychlostí podobně asi jako chřipka, ač sám jest onemocněním tak nepatrným, že nepůsobí vůbec obtíží. Obtíže vznikají tam, kde mikrob, zvaný meningokok pronikne do mozkových blan a způsobí tu zhoubný zánět.

Vojenská správa již od roku 1919 snaží se všemožně šíření nemoci zameziti. Provádí rozsáhlé desinfekce, sleduje každý jednotlivý případ, vyšetřuje bakteorologicky okolí nemocného, aby se zjistily ukryté katary nosohltanové, které nemoc šíří. Veliký důraz klade se na čistotu v kasárnách a poučení mužstva. Žel však, že pro nepatrné prostředky rozpočtové snaha vojenské správy ne setkala se s úplným úspěchem, poněvadž nelze vybudovati nových kasáren, objektů a pod, a opraviti starších staveb. Jsouť neblahé ubytovací poměry jednou z nejhlavnějších příčin nemocí.

V Olomouci vyskytlo se letos 7 případů. V Plzni 5 případů. U 8. pěší divise vyskytl se od 1. /3. do 27./3. pouze jeden případ spalniček, 1 případ ztrnutí šíje a v Opavě samotné 330 případů chřipky lehkého rázu. Lehčí případy chřipky byly léčeny u pluku ve zvláštních isolovaných místnostech. Těžší případy byly odevzdány do divisní nemocnice 8. Jen u dvou případů ošetřovaných v nemocnici došlo k zánětlivým změnám plicním. Na tuto nemoc nezemřel nikdo.

Četař Leo Šternberk nezemřel na ztrnutí šíje, nýbrž - jak bylo zjištěno z přípisu slezské zemské nemocnice v Polském Těšíně, kde byl Šternberk ošetřován, otravou morfia, kterou si patrně přivodil v sebevražedném úmyslu. Anatomický nález zněl: Překrvení a oedem mozku, překrvení a akutní oedem plic, všeobecná venostaza.

Celkem v roce 1926 vyskytlo se v Čechách 15 případů onemocnění ztrnutí šíje, na Moravě 13, ve Slezsku 2, na Slovensku 9, na Podkarpatské Rusi 3 případy.

Jak jsem již řekl, snaží se vojenská správa všemi možnými prostředky šíření nemoci zameziti a ačkoliv všechna úzkostlivá opatření jsou podle shodných úsudků odborných autorů vzhledem k zvláštnímu šíření nemoci nadbytečná, přes to vojenská správa trvá na jejich provádění, aby se chránila před jakoukoliv výtkou neodborných kruhů. Vojenští lékaři věnují této nemoci - zvláště jejímu léčení - pozornost. V poslední době vyšlo v lékařských časopisech, zejména ve Vojenských zdravotních listech 5 prací, které se jí zabývají. Úmrtnost v posledním roce klesla na 30%.

V Praze, dne 26. května 1926.

Gen. Syrový v. r.,
ministr národní obrany.

Die Fälle von Genickstarre traten bisher in keiner Garnison epidemisch auf, sondern jedesmal nur in einzelnen Fällen, in der Regel in verschiedenen Kasernen derselben Garnison, sodass gewöhnlich ein Zusammenhang zwischen den einzelnen Fällen nicht nachgewiesen werden kann.

Die Genickstarre kommt viel häufiger in den Frühjahrsmonaten (Feber bis Mai) als etwa in Sommer vor. Sie kommt auch in der Zivilbevölkerung, und zwar öfters, als gemeldet, vor, und zwar deshalb, weil die Diagnose mit einem chirurgischen Eingriffe verbunden ist, der in der ärztlichen Privatpraxis gewöhnlich nicht vorgenommen wird, sodass die Fälle von Genickstarre ais Gehirnhautentzündungen anderer Art bezeichnet werden. Demgegenüber kann beim Militär kein Fall der richtigen Diagnose entgehen, da jeder verdächtige Fall im Krankenhause eingehend untersucht wird.

Die Genickstarre ist eine epidemische Entzündung der Hirn- und Rückenmarkhäute, welche sich sehr rasch, ähnlich etwa wie die Influenza, verbreitet, wiewohl sie selbst eine so unbedeutende Erkrankung ist, dass sie überhaupt keine Beschwerden verursacht. Die Beschwerden entstehen dort, wo der Mikrob, meningokokkus genannt, in dio Gehirnhaut eindringt und daselbst eine verderbliche Entzündung verursacht.

Die Militärverwaltung ist schon seit J. 1919 bestrebt, die Verbreitung der Krankheit möglichst zu verhindern. Sie nimmt umfassende Desinfektionen vor, verfolgt jeden einzelnen Fall, untersucht bakteriologisch die Umgebung des Patienten, um verborgene Nasen-, Rachenkatarre festzustellen, durch welche die Krankheit verbreitet wird. Grosses Gewicht wird auf die Reinlichkeit in den Kasernen und Belehrung der Mannschaft gelegt. Leider hatte jedoch das Bestreben der Militärverwaltung wegen Unzulänglichkeit der budgetären Mittel nicht vollen Erfolg, da es nicht möglich ist, neue Kasernen, Objekte u. dgl. zu bauen und ältere Gebäude herzustellen. Sind doch die unliebsamen Einquartierungsverhältnisse eine der Hauptursachen dieser Krankheit.

In Olmütz kamen heuer 7 Fälle vor. In Pilsen 5 Fälle, Bei der 8. Infanteriedivision kam vom 1./3.-27./3. nur 1 Fall Masern, 1 Fall Genickstarre und in Troppau selbst 330 Fälle Influenza leichterer Art vor Leichtere Fälle von Influenza wurden beim Regiment in besonderen isolierten Lokalitäten behandelt. Schwerere Fälle wurden dem Divisionsspital Nro. 8 übergeben. Nur in zwei von den im Spital behandelten Fällen kam es zu entzündungsartigen Veränderungen an der Lunge. An dieser Krankheit ist niemand gestorben.

Zugsführer Leo Šternberk verschied nicht an Genickstarre, sondern, wie aus der Zuschrift des schlesischen Landeskrankhauses in Polnisch Teschen, wo Šternberk in Behandlung stand, konstatiert wurde, an Morfiumvergiftung, welche er sich offenbar in selbstmörderischer Absicht zugefügt hatte. Der anatomische Befund leutete: Hyperänie und Oedem der Gehirnmasse, Hyperämie und akutes Oedem der Lunge, allgemeine Venostase.

Im ganzen kamen im Jahre 1926 in Böhmen 15 Fälle Genickstarrecrkrankung, in Mähren 13, in Schlesien 2, in der Slovakei 9, in der Podkarpatská Rus 3 Fälle vor.

Wie ich bereits erwähnt habe, ist die Militärverwaltung bestrebt, mit allen tunlichsten Mitteln die Verbreitung der Krankheit zu verhindern, und wiewohl alle ängstlichen Massnahmen nach übereinstimmenden Urteil fachkundiger Autoren mit Rücksicht auf die eigenartige Verbreitung der Krankheit überflüssig erscheinen, besteht die Militärverwaltung dennoch auf deren Durchführung, um sich vor jeglichen Vorwürfen seitens der fachunkundigen Kreise zu schützen. Die Militärärzte widmen dieser Krankheit, namentlich deren Behandlung, ihre Aufmerksamkeit. In der letzten Zeit erschienen in den medizinischen Zeitschriften, besonders in den >Vojenské zdravotní listy<, 5 Abhandlungen, welche sich mit dieser Krankheit befassen. Die Sterblichkeit ist im lezten Jahre auf 30% gesunken.

Prag, am 26. Mai 1926.

Gen. Syrový m. p.,
Minister für nationale Verteidigung.

Tisk 219/15.

K výše uvedenému dotazu dovoluji si sděliti:

Na řece Jizeře bylo doposud provedeno místních úprav v délce as 15 km, ostatní povodí (na Jizerce, Kamenici a Klenici) as 20 km. Mimo to provádí se velmi nákladná rekonstrukce přehrady na Černé Děsné.

Hlavní příčinou záplav je řada pevných jezů, které vzdouvají hladinu příliš vysoko, takže i dosti malý příliv vody způsobí zaplavení území.

Soustavná úprava Jizery předpokládá přestavbu pevných jezů na jezy pohyblivé a výstavbu několika údolních přehrad, kterými by se přívalově vody zachytily již v horní oblasti řek.

V té příčině připravují se projekty pro přehradu u Karlova, Vilémova, Křižlic, u Blatenské pily a u Benešova nad Semily.

Uskutečnění těchto projektů vyžádá si však značných nákladů, a bude možno k jich realisaci přistoupiti jen postupně dle finančních prostředků, jež státní správa bude míti k disposici, a dle toho, jakým příspěvkem se súčastní zájemníci. Zatím bude možno provésti jen některé menší úpravy místního významu, pokud bude jích úhrada zajištěna v prostředcích fondu pro úpravu řek, jež jsou dosti obmezeny a značně vázány potřebou pro nutné a již prováděné stavby. Připraveny jsou projekty pro Břehy-Plavkovice a Dražice a pro nejbližší dobu připravuje se projekt pro Mladou Boleslav.

V Praze, dne 28. května 1926.

Ing. Roubík v. r.,
ministr veřejných prací.

Tisk 219/16.

Pokud se v interpelaci vytýká, že vyměřovací úřady při předpisování daně z příjmu zemědělcům vypočítávají jejich čistý příjem nikoli podle zákonných ustanovení, nýbrž paušálně podle směrnic, stanovených úřady samými, dlužno konstatovati toto:

Pro zjišťování a stanovení poplatného ryzího příjmu z držby pozemkové u rolníků jsou rozhodna ustanovení §§ 156, odst. 1, 163 a 202 odst. 1 zákona o osobních daních přímých podle nichž nutno vždycky vycházeti z čistého hospodářského výtěžku, skutečně dosaženého, a položití takto vyšetřený příjem za základ pro vyměření daně z příjmu. To jest možno ovšem jen, poskytuje-li podané přiznání alespoň poněkud spolehlivý podklad pro zjištění správné výše docíleného přijmu. Není-li tomu tak, pak arciť nezbývá, než aby přikročila berní správa k odhadu a použila mimo jiné jako pomůcky též ryzího katastrálního výnosu, což zákon sám výslovně připouští (viz § 163, odst. 1, poslední věta shora cit. zákona). To se děje jmenovitě, nepodá-li poplatník včas povinného přiznání nebo neodpoví-li při pochybnostech naležíte nebo včas na výtky úřadu. Tím se totiž poplatník vylučuje vlastní vinou ze součinností při ukládání daně (tak zv. kontumace), při čemž dochází podle zákona ke stanovení příjmu odhadem. V těch případech pak, kde by snad byla poplatníku-zemědělci, u něhož nenastaly po právu účinky kontumační, uložena daň z příjmu odchylně od jeho přiznání, aniž byl slyšen, dojde k odstranění této vady v řízení odvolacím (srov. § 220, odst. 4 zák. o os. d.) tím, že se musí poplatníkovi dodatečně poskytnouti příležitost, aby mohl uplatniti resp. prokázati svoje námitky, odůvodňující nižší příjem nežli který byl zdaněn.

Finanční správa trvá na přísně zákonném vyšetřování poplatného příjmu, ač by používání paušálu znamenalo značnou úlevu pro vyměřovací orgány.

V důsledku toho byly u příležitosti této interpelace všechny vyměřovací úřady na Moravě znovu na svrchu vytčené stanovisko upozorněny a přednostové těchto úřadů vyzváni, aby se postarali o to, aby bylo přesně dbáno při zjišťování poplatného příjmu rolníků držby pozemkové zákonných ustanovení.

Pokud jde o konkrétní případ rolníka Josefa Sáblíka ve Smolině č. 5, dlužno podle výsledků provedeného šetření odpověděti toto:

Jmenovanému nebyla předepsána na léta v interpelaci uváděná (r. 1921 až 1923) vzhledem k počtu členů rodiny (§ 173 zák. o os. d.) vůbec žádná daň z příjmu. Poplatník na berní rok 1921 a 1923 povinného přiznání nepodal, takže byl příjem v cestě kontumační zjišťován odhadem. Na rok 1922 bylo sice přiznání podáno, ale k řízení důvodu nebylo, ježto bylo již z propočtu zřejmo, že poplatníku daň uložena nebude.

V tom smyslu učiněný návrh byl také usnesením příslušné odhadní komise schválen. Nedošlo-li však vůbec k uložení daně z příjmu, pak nebyl ovšem vyměřovací úřad povinen podle zákona (§ 217 zák. o os. d.) oznamovati poplatníkovi pouhou výši odhadnutého příjmu.

Po této stránce nelze tedy postupu berní správy v Uherském Brodu činiti výtek.

Ale ani oznámení, učiněné k žádosti úřadu pro péčí o válečné poškozence o výší daňového základu, není v rozporu ani s ustanoveními berními ani s ustanoveními zákona o požitcích válečných poškozenců. Dle těchto zákonů (zák. z 20./2. 1920, čís. 142 Sb. z. a n. a prov. nařízení ze 4./V. 1920, čís. 346 Sb. z. a n., po případě novely z 25./I. 1922, čís. 39 Sb. z. a n. a prov. nařízení ze 7./XII. 1922, čís. 363 Sb. z. a n.) mají totiž berní správy povinnost oznámiti úřadu pro péči o válečné poškozence zjištěný základ pro uložení daně z příjmu, což se v daném případě stalo. Ježto ale v tomto případě daň uložena skutečně nebyla, mohla se ovšem berní správa ohledem na ustanovení čl. I. k § 2, odst. 1 prov. nařízení ze dne 7. prosince 1922, čís. 363 Sb. z. a. n. omeziti na prosté sdělení, že daň z příjmu uložena nebyla, načež by úřad ten zjistil dle cit. čl. příjem poškozencův vlastním šetřením. Šla-li ale ona berní správa ve své ochotě, vyhověti druhému úřadu, dále než bylo nezbytně nutno a oznámila-li i v tomto případě také zjištěný základ pro uložení daně z příjmu, nelze ji z toho kárati. Ostatně nemohlo míti toto sdělení nepříznivého vlivu na konečné stanovení výše invalidního důchodu rolníka Sáblíka, protože mu na léta 1921-1923 daň z příjmu vyměřena nebyla, takže měl úřad pro válečné poškozence v tomto případě zjistiti - dle cit. ustanovení čl. 1 k § 2, odst. 1. prov. nařízení příjem poškozencův vlastním šetřením, zvláště když tento příjem berní správou nebyl, a - se stanoviska berního ani nemusel býti - bezpečně zjištěn. Aby nemohlo býti takovýchto, se stanoviska zákonů o požitcích válečných poškozenců nepřesných zjištění příjmů, v budoucnosti použito k rozhodování o výši a po případě o zákonném nároku na invalidní rentu a aby tak nebyli poškozenci nuceni domáhati se nápravy teprve odvoláními u oněch úřadů, byly současně všechny zemské finanční úřady poukázány, aby v obdobných případech omezovaly vyměřovací úřady své odpovědi na pouhé sdělení, že >daň z příjmu poškozenci vyměřena nebyla.<

V Praze, dne 29. července 1926.

Za ministra financí:
Dr Peroutka v. r.,
ministr obchodu.

Tisk 219/17.

Státnímu pozemkovému úřadu předloženy byly ke schválení smlouvy o prodeji lesů od velkostatku Zelená Hora, patřícího Ferdinandu Engelberto Auerspergovi, šesti lesním družstvům, zastoupeným jednatelem Zemského svazu okresních hospodářských spolků starousedlých. Státní pozemkový úřad vyšetřuje žádost podle §u 7 zábor. zákona. O žádosti dosud nebylo rozhodnuto.

U Státního pozemkového úřadu nejsou projednávány prodeje lesů od velkostatku Zinkový, Plánice a Chotěšov starousedlíkům z důvodu, že nebyly předloženy žádosti za udělení svolení podle §u 7 zábor. zákona.

Podle vylíčeného stavu není příčiny k nějakému opatření.

V Praze, dne 14. června 1926.

Černý v. r.,
předseda vlády.

Tisk 219/18.

Vládě jest známo, že mimo jiné také v západních Čechách se utvořila družstva, která zamýšlí koupí získati lesy.

Státní pozemkový úřad pověřil úředníky, aby provedli šetření na místě samém, zejména pokud by snad akce tato nekřížila sestátňovací akci lesní. Úředníci účastnění na tomto šetření nepobádali vlastníků ani přímo ani nepřímo ani nečinili nátlaku na vlastníky, aby lesním družstvům lesy odprodali.

Vlastníci zabraného majetku pozemkového dávají přednost odprodejům z volné ruky před provedením pozemkové reformy podle zákonů o pozemkové reformě. Způsob prodejů trhovými smlouvami skýtá jim výhody hmotné. Cena trhová jest vyšší ceny přídělové a splatnost trhové ceny řídí se dle trhové smlouvy a není tu potřebí ani řízení oceňovacího ani rozvrhového.

Státnímu pozemkovému úřadu předloženy byly dosud ke schválení trhové smlouvy o prodeji lesů od velkostatku Zelená Hora (vlastník Ferdinand Engelbert Auersperg) šesti lesním družstvům, o nichž zahájeno bylo sice řízení dle §u 7 záborového zákona, rozhodnuto však o nich dosud nebylo.

V Praze, dne 30. června 1926.

Černý v. r.,
předseda vlády.

Tisk 219/19.

Volební provolání německé strany národní, otištěné před volbami do Národního shromáždění v různých periodických tiskopisech, bylo úřady, vykonávajícími tiskovou prohlídku těchto tiskopisů, zabaveno, a to pro konec provolání, ježto v původním jeho znění shledána byla skutková podstata trestného činu dle §u 14, čís. 1 zákona na ochranu republiky.

Zabavení tato byla vesměs příslušným tiskovým soudem potvrzena. Jde tu tedy o rozhodnutí soudní, jež možno měniti jedině řádným pořadem instancí soudních.

V Praze, dne 24. června 1926.

Černý v. r.,
ministr vnitra.