U nezvýhodněných hospodářských a výdělkových společenstev činí daň výdělková podle dosud platného práva 4 % až 10 % poplatného výtěžku a válečná (mimořádná) přirážka 8 %, kdežto návrh zákona stanoví pro ně daňovou sazbu toliko 2 % až 5 %, odstupňovanou podle výše daní podrobeného ryzího výtěžku a 2 % až 4%ní přirážku rentabilitní.

Spořitelny obecní a spolkové platí dosud 3 % až 10 %ní daň podle výše ryzího dani podrobeného výtěžku a 50%ní válečnou (mimořádnou) přirážku. Návrh zákona zavádí pro ně, jakož i pro dobročinné, vzdělávací nebo kulturní nadace daňovou sazbu toliko 1 % až 4 % a od přirážky rentabilitní budou podniky tyto vůbec osvobozeny.

Zvláštní výhody co do výše berní sazby přiznává osnova zákona t. zv. podnikům zvýhodněným. Jsou to svépomocná sdružení, zpravidla kapitálově slabá, která omezují svoji činnost podle stanov i ve skutečnosti jen na členy. Kdežto podle dosud platného zákona činila u nich daňová sazba 1 % až 5 % podle výše výtěžku dani podrobeného a přirážka válečná (mimořádná) 50 %, budou se podle návrhu zákona podniky ty napříště zdaňovati toliko 2 promile (z tisíce) ze základního kapitálu bez přirážky rentabilitní. Pouze v případě jich likvidace zdaní se eventuelní resultující přebytky 4%ní daní likvidační a 4%ní přivážkou likvidační.

a ) Od placení zvláštního příspěvku ve výši 15 % daňového základu jsou osvobozeni nejmenší a hospodářsky slabí držitelé půdy, t. j. osoby, jejichž celoroční důchod ani sám o sobě, ani s důchodem hlavy rodiny, s níž by případně měli býti zdaňováni společně důchodovou daní, nepřesahuje částky důchodové dani nepodrobené a kteří i s ostatními členy společné domácnosti nemají v téže berní obci většího majetku pozemkového nežli nejvýše s celkovým katastrálním výtěžkem 120 Kč.

b) Hospodářsky slabým poplatníkům mohou býti z přebytků fondů pro náhradu daně poskytnuty mimořádné podpory, je-li jim ku zmírnění škod způsobených živelními pohromami zvláštní pomoci třeba.

O limitování přirážek autonomních platí totéž, co bylo řečeno u všeobecné daně výdělkové, ovšem s tím rozdílem, že limitování toto platí pro daň pozemkovou teprve od 1. ledna 1928, kdy vejde tam citovaný zákon v platnost.

Z daňové povinnosti vyjímá proti dosavadnímu stavu zákon silnice a stálé vozové, polní nebo lesní cesty, bez ohledu na to, jsou-li soukromé či veřejné, jakož i pozemky železničních drah vůbec, slouží-li veřejné dopravě. Trvalá osvobození se rozšiřují podstatně zejména na pozemky věnované veřejnému dobru, dále na cvičiště vojenská a na cvičišti a hřiště věnovaná účelům tělovýchovným. Dočasné osvobození od daně připouští se i pro kolonisty, což dosud

platilo pouze na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Sleva daně z důvodu živelních pohrom připouští se u lesů za podmínek pro majitele lesů značně zmírněných. Držitelům zemědělské půdy dostane se z důvodů živelních škod náhrady pozemkové daně s přirážkami ze zvláštních fondů.

Pro pozemky poškozené poddolováním připouští zákon o přímých daních některé výhody co do změn v katastru prováděných.

Dosavadní příliš vysoké řádné sazby daně činžovní mají býti podle nového zákona sníženy v zemích historických o 1/3, totiž na 12 % v hlavních městech a na 8 % v místech ostatních; na Slovensku ze 14 % nebo z 11 % nebo z 9 % na 8 % a pro město Bratislavu, jako město zařaděné do kategorie velkých měst, ze 14 % na 12 %. Pro přechodnou dobu podle čl. X. úvodních ustanovení v místech posléze spojených s Prahou a Brnem má daň činžovní činiti na rok 1927 9 %, na rok 1928 10 % a na rok 1929 11 % z vyměřovacího základu.

Nový zákon ponechává v platnosti poslední zákon o stavebním ruchu, který proti dosavadnímu stavu rozšiřuje dobu dočasného osvobození z důvodu stavby a poskytuje opět, a to 25 1eté osvobození pro úpravy budov neobytných v obytné.

Poměrně značně rozšiřuje obor trvalého osvobození z důvodu věnování, když trvalé osvobození povoluje pro budovy ústavů jak lidumilných a dobročinných, tak i všeužitečných, poskytujících pomoc osobám potřebným.

Další výhody pro sociálně slabé spatřovati jest v ustanovení návrhu zákona, který dopouští snížení sazeb daně třídní o celou polovici z malých, chatrných budov, má-li poplatník takovou budovu jen jednu.

Od daně se osvobozují osoby, jejichž celkový důchod ani ve spojení s důchodem hlavy rodiny, s níž by měly býti případně zdaňovány důchodovou daní, nepřesahuje částky důchodové dani nepodrobené (u jednotlivých osob 7000 Kč, u četnějších rodin až 11.000 Kč).

Sazba daně snižuje se ze 3 % na polovinu, jde-li o poplatníky starší 65 let, jejichž celkový důchod nepřevyšuje 15.000 Kč.

Ohledně limit autonomních přirážek platí rovněž, co bylo řečeno u všeobecné daně výdělkové.

Osvobození od daně se jednak rozšiřují, jednak přibírají se do zákona i ta osvobození, která byla dosud přiznána specielními zákony upravujícími, jiné než daňové otázky.

Novým jest osvobození selských výměnků.

Tak z tohoto stručného přehledu je zřejmo, daňová reforma zasahuje hluboce do hospodářského i sociálního života státu a vyplní jistě úkol, který reformě je přikládán.

K jednotlivým hlavám zákona, jehož veškerá ustanovení jsou již obšírně komentována a doprovázena obšírným výkladem; jak v důvodové zprávě vládního návrhu (tisk 706 posl. sněm.), tak i ve zprávě rozpočtového výboru poslanecké sněmovny (tisk 1000), uvádí se toto:

(Zpravodajem v rozpočtovém výboru byl sen. dr Adolf Procházka.)

Uváděcí ustanovení dělí přímé daně na dvě skupiny, obsahují normy pro přechodnou dobu, jednají o zrušení nebo trvání dosavadních předpisů, prohlašují širokou amnestii, upravují některé poplatky, regulují dočasné přesouvání daní.a stanoví dobu účinnosti zákona.

Zásadně zrušují se starší daňové předpisy, nyní zákonem upravené, počínajíc kalendářním (berním) rokem 1927 a jen předpisy týkající se daně pozemkové, počínajíc kalendářním (berním) rokem 1928 (čl. II.).

Neb novou úpravou zákonnou zvyšuje se u daně pozemkové podstatně základ pro přirážky samosprávných těles k dani této.

Toto zvýšení základu přirážkového stalo se v předpokladu, že výše přirážek bude limitována zákonem o úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy. Tento zákon nabude však účinnosti teprve 1. ledna 1928. Aby nenastalo tudíž v některých obcích příliš vysoké zatížení pro poplatníky pozemků důsledkem dosavadních velkých přirážek pro r. 1927 na zvýšeném základě přirážkovém, bylo nutno odložiti účinnost zákona ohledně daně pozemkové též na r. 1928.

V uváděcích ustanoveních vypočítávají se též dosavadní předpisy, které obsahují ustanovení o trvalých neb dočasných osvobozeních a výhodách co do daní přímých a které zachovávají svojí účinnost (čl. III.).

Zejména zůstávají dosavadní dočasná osvobození a výhody co do daní přímých, jakožto nabytá práva, v účinnosti až do konce lhůty, dokud nebyla vyčerpána (čl. III., odst. 2.).

To platí zejména též pro osvobození a výhody stanovené dosavadními zákony o stavebním ruchu.

V účinnosti zůstává vládní nařízení ze dne 1. března 1919, č. 96 Sb. z. a n., týkající se působnosti revisního odboru ministerstva financí co do přímých daní. činnost tohoto odboru vztahuje se (podle ustanovení čl. III., odst. 1., č. 2.) na veškeré přímé daně upravené zákonem o přímých daních. Tím vyřešena otázka definitivního zákonného podložení existence revisního odboru ministerstva financí. Vláda současně zmocněna, aby proměnila revisní odbor ministerstva financí na ústřední revisní úřad finanční, jehož působnost omezuje se však časově na 10 let.

Jak již v důvodové zprávě rozpočtového výboru poslanecké sněmovny jest uvedeno, bude při provádění příslušných nařízení ohledně úřadu toho vyhověno oprávněným požadavkům poplatnictva i co do způsobu provádění revise i co do použití jejího výsledku. Revidovaným poplatníkům bude výsledek revise sdělen v plném rozsahu a bude jim poskytnuta možnost vysvětlivek a doplňků před předáním revisního nálezu vyměřovacímu úřadu. Oceňování zásob u podniků vedoucích řádné obchodní knihy nebude pravidelně prováděno, nýbrž omezí se na případy, kde to bude nezbytně potřeba.

Podle výsledku jednání v rozpočtovém výboru senátním ohledně působnosti revisního odboru bude při vymezení činnosti odboru dbáno toho, aby použito bylo revisního odboru jen v případech nejnutnějších, pokud jiné prostředky (jako výslech znalců a pod.) nedostačují. Postup prací revisních bude zařízen ohleduplně oproti poplatníkům, zejména tak, aby neztěžován byl provoz a nerušena byla činnost poplatníka v době pilné. Revise bude provedena co nejrychleji. Vydány budou pro řízení revisních orgánů přesné instrukce, pokud možno obdobné řízení o nahlížení do knih, ponechávající však určitou volnost orgánům revisním co do nahlédání do knih. Instrukce ty nevybočí z meze nutností, jak čeho potřebí k vyměření daní, tak i čeho vyžaduje ochrana práv poplatníkových. Výsledek revise nerovná. se vyměření daně, nýbrž cení se stejně jako výslech znalce neb svědka neb pod. Výsledek revise vydá se úřadu vyměřujícímu k použití jako prostředku k vyměření daní a lze poplatníku pak při vyměřovacím řízení proti nálezu revisnímu podati své námitky.

Srážka daně důchodové ze služebních požitků počíná se dnem 1. srpna 1927, po případě prvním výplatním obdobím, které následuje po 1. srpnu 1927, a to tak, že od počátkem srážky až do konce roku 1927 činí daňová srážka dvojnásobek částek v zákoně v §u 30 resp. v §u 36 blíže uvedených. Provedením těchto srážek bude daňová srážka za celý berní rok 1927 řádně vykonána (čl. VI.).

Tímto způsobem vejdou ihned v platnost nižší sazby srážkové daně důchodové. Poplatníci srážkou této daně zaplatí takto svou srážkovou daň důchodovou za celý rok 1927, nabudou výhody zproštění daně nejméně za 2 měsíce r. 1927, a to za nižších sazeb daňových podle nového zákona.

Vzešla-li by nějaká nesrovnalost, lze jí čeliti požádáním o vyměření daně důchodové podle všeobecných ustanovení.

Nutno ovšem podotknouti, že výhod zproštění daně důchodové pro r. 1927 nejméně za 2 měsíce jsou účastněni jenom ti poplatníci z veřejných i soukromých zaměstnanců a dělníků, kteří podléhají srážkové dani důchodově vzhledem na roční požitky od 10.044 až do 23.550 Kč, pokud ovšem u osob těch podle jejich rodinných poměrů vůbec vybírá se srážková daň důchodová a pokud vůbec důchod jejich jest dani podroben.

U poplatníků s ročními požitky převyšujícími 23.550 Kč nenastane toto zproštění za 2 měsíce r. 1927, an u poplatníků těch srážky vybírají se podle §§ 36 a 37 pouze jako zatímní platba na daň důchodovou, která v budoucnu bude vyměřena z celkového důchodu v řádném řízení vyměřovacím podle všeobecných ustanovení zákona.

Podle čl. VII. úložky do fondu a reserv ze zisku r. 1926 (1925/26) pokládají se za zdaněné. Výdajům a ztrátám hrazeným v obchodních obdobích, která se končila v kalendářním roce 1926 z fondů a reserv, dlužno přihlížeti při vyměřování zvláštní daně výdělkové na kalendářní (berní) rok 1926. Na berní rok 1927 bude totiž zvláštní daň výdělková vyměřena z ryzího výtěžku dosaženého v obchodním roce, který se končí v berním roce 1927. V důsledku toho nebudou výtěžky obchodního roku 1926 (1925/26), který by jinak byl základem pro vyměření daně výdělkově na berní rok 1927, vůbec zdaněny. Bylo proto nutno učiniti shora uvedená opatření, jelikož by se jinak v budoucnosti výhoda pro r. 1926 poskytnutá opět rušila dodatečným zdaněním úložků do fondů a reserv.

Uváděcí ustanovení č1. XII. stanoví, že po vyhlášení zákona nemohou býti měněny v neprospěch poplatníků pravoplatně uložené přímé daně za dobu před r. 1927.

Vyjmuty jsou pouze dodatečné opravy daňového předpisu v neprospěch poplatníka podle zákonů o válečné dani, pokud se týče o dani z válečných zisků, dále podle zákonů o výhodách pro stavby a obnovu strojů a císařského. nařízení o zálohách pro ztráty válečné.

Dále v témže článku zavádí se rozsáhlá amnestie, dle níž nesmí býti zavedeno trestní řízení co do přímých daní doby před r. 1927 se týkající.

V době vyhlášení zákona zavedená již trestní řízení zastaví se za určitých v zákoně blíže uvedených podmínek a v případech, v kterých trestní nález byl již vydán, avšak nenabyl ještě moci práva, sníží se pokuta za daných předpokladů a trest vězení se nevykoná.

Přiznání učiněných za příčinou vyměření přímých daní na berní léta 1927 a další nesmí býti užito. ani k zavedení dodatečného vyměření daní nebo veřejných dávek ani k provedení trestního řízení co do některé veřejné dávky, týkající se doby před 1. lednem 1927.

Těmito ustanoveními má býti zvednuta berní morálka pro budoucnost.

O této otázce berní morálky vyslovil se ministr financí dr Engliš ve svém výkladu předneseném v rozpočtovém výboru senátním takto:

"Upřílišněné sazby kazí berní morálku. Nuže, sazby jsou sníženy a výmluvy přestávají. Amnestií daňovou zavírají se nad minulostí vody a začíná nové období pořádku. Nepoctivý poplatník nezkracuje stát, nýbrž poctivého poplatníka, poněvadž potřeba státu si vynucuje určitých příjmů. Nízké příjmy zvyšují sazby a jsou-li příjmy nižší důsledkem nepoctivosti, děje se tak na úkor poplatníků poctivých. V jejích zájmu je daňový pořádek."

Pokud nebyl poplatníkovi dle ustanovení zákona doručen platební rozkaz, jest povinen v kalendářním roce 1927, po případě i později, platiti přímé daně s přirážkami podle toho, kolik mu bylo předepsáno podle posledního předpisu až včetně do r. 1926 k přímému zaplacení na ročních daních s přirážkami (čl. XIII.).

Zásada tato, podle které budou se platiti přímé daně s přirážkami v r. 1927 a později, byla proto vyslovena, že zákon sice v celku nabude účinnosti dnem 1. ledna 1927, avšak vyměření daní může dojíti podle nových ustanovení za r. 1927 nejdříve počátkem r. 1928. Při tom nutno dobře rozlišovati mezi r. 1926 a předchozími roky na jedné straně a mezi rokem 1927 a následujícími roky na straně druhé. Platba dle čl. XIII. jest platbou zatímní, na účet povinné daně za r. 1927 neb pozdější léta. Tato zatímní platba bude pak vyúčtována r. 1928 neb pozdějšího roku, jakmile dostane se poplatníku platebního rozkazu na r. 1927 neb pozdější rok.

Vzhledem k tomu, že dle §u 341 zákona dohody sjednané, aby přímou daň nesla místo poplatníka zcela nebo částečně jiná osoba, nejsou právně účinné, dále vzhledem k tomu, že dle §u 17 č. 6. a §u 78 lit. e) věta 1. příspěvky do nemocenských a podobných pokladen a ústavů, jakož že i daně a dávky za zaměstnance zaplacené, i když byl závazek takový smluvně převzat, nesmí býti od důchodu odečtený, resp. připočtou se k rozvahovým přebytkům, stanoveno v čl. XVI, že předpisy shora uvedené nabývají účinnosti teprve od 1. ledna 1932.

Rovněž smlouvy pachtovní, nájemní á kolektivní smlouvy námezdní a pracovní uzavřené do 1. měsíce od vyhlášení zákona nebo dříve zůstávají co do dohody, aby platy zmíněné nesla místo poplatníka zcela nebo částečně jiná osoba v účinnosti i po 1. lednu 1932 až do jejich vypršení; samozřejmě jsou do této doby chráněny pachtovní a nájemní smlouvy ohledně daně pozemkové a domovní, byly-li rovněž ve výše zmíněné době uzavřeny.

Platy podle § 17 č. 6 a. 78 lit. a) věta 1. jsou po tuto dobu při zjišťování vyměřovacího základu plátcova odpočitatelnou položkou. Tím chrání se jednak smluvně zajištěná práva nabytá, jednak umožňuje se přesouvání daní na, dobu přechodnou, pokud smlouva zůstává v platnosti. Jinak přesouvání daní,stává se bezúčinným ze zásady té, že každý poplatník zná nésti své daně. Smlouvy nekolektivní jsou omezeny co do účinnosti přesouvání daní a dávek, pak příspěvku do pokladen a podobných ústavů, jakož i odpočitatelnosti své podle článku XVI., odst. 1., lit. b) pouze do 1. ledna 1932. Pod pojem smlouvy námezdní a pracovní padají i smlouvy zaměstnanců vykonávajících vyšší služby v podniku.

(Zpravodajem rozpočtového výboru byl sen. dr Vladimír Fáček.)

Nejpodstatnější změny daně z příjmu (napříště daně důchodové) v nové úpravě oproti zákonu o přímých daních osobních z r. 1896 s pozdějšími dodatky týkají se sazby a vybírání daně ze služebních požitků srážkou.

Do sazby vtěluje se část posavadní válečné přirážky, která se jinak zrušuje. Nová sazba není tedy návratem k výměře předválečné - nehledíc ani k opominuté valorisaci důchodu - (1,8 až 6,7 %), však stoupajíc od 1 do 29 % jest oproti dnešní výši daně s přirážkou (16 až 40 %) značným snížením, zejména v nižších posicích. Výhodou u srovnání s dosavadním stavem je také nepřetržitá, povlovná progrese nové sazby.

Daněprosté minimum se zvyšuje, byť rovněž ne docela úměrně valutárnímu znehodnocení důchodu a j e odstupňováno podle početnosti rodiny. Při služebních požitcích do 23,50 Kč, při nichž vybírá se daň důchodová srážkou u zaměstnavatele, činí sazba vzestupně jen 1/8 až 2 % a také minimum daněprosté je vyšší.

V důsledku zásady uplatněné v celé berní reformě, že daň vyměřuje se z příjmu, resp. výnosu berního roku, odpadá někdejší t. zv. teorie pramenová a zdaňuje se vždy jen příjem v tom roce skutečně docílený.

Objektivní dosah daně rozšířen i na funkční platy presidenta republiky, ministrů a členů Národního shromáždění, zachováno osobní osvobození osob vojenských a četnických v činné službě a státních zaměstnanců vyloučených zvláštními zákony z volebního práva neb volitelnosti do Národního shromáždění (župani, okresní náčelníci, členové župních zastupitelstev, přednostové okresních politických správ, členové volebního soudu a členové sněmovní i senátní kanceláře).

Předpisy o srážkách přípustných sjednoceny pro daň důchodovou a všeobecnou daň výdělkovou a zejména připuštěn trvale mimořádný odpis 20 % při nově pořízených budovách závodních, strojích a zařízení. Pro srážku služebních výdajů stanoveny pevné sazby.

K výkladu jednotlivých ustanovení nového zákona budiž z jednání rozpočtového výboru se zástupci finanční správy uvedeno jako.doplněk výborové zprávy poslanecké sněmovny toto

K §u 9: Pokud platí výjimečné zákony 0 ochraně nájemníků, nemůže býti užitková hodnota bytu poplatníkova ve vlastním domě stanovena výše, než je činže docílitelná v tomto domě vzhledem k dočasným předpisům zmíněných zákonů.

K §u 10: Odpisy podle odst. 1. b) jsou přípustny i při budovách nepodnikových.

(Zpravodajem v rozpočtovém výboru byl sen. Josef Thoř.)

V souhrnu přímých, daní zůstává nadále všeobecná daň výdělková, jako daň výnosová, která však touto daňovou reformou je přizpůsobena sociální spravedlnosti. Přihlíží zejména k tomu, jaký činitel má účast na výnosu podniku a podle toho jsou stanoveny sazby. Zvláštní zřetel byl brán k podnikům malým, odkázaným téměř výhradně na osobní účast podnikatelovu a z toho důvodu bylo stanoveno přiměřené odstupňování.

Vedoucí zásadou zákona daně výdělkové jest snaha po odbourání obchodové daně a přizpůsobit tuto ke schopnosti poplatníka, jakož i jeho poměrům. Stanovením přesných směrnic pro vyměřování daní bude odstraněna jedna z největších závad, ježto dosavadní klíč byl příčinou sporů a stížností.

K §u 51: Rozpočtový výbor senátu projevil při jednání o ustanovení §u 51 přání, aby finanční správa pří povolování osvobození od všeobecné daně výdělkové pro podniky, které napomáhají veřejným, dobročinným nebo obecně užitečným účelům, brala vždy patřičný ohled také na zájmy poplatníků všeobecné daně výdělkové tak, aby se nedostávalo osvobození od daně podnikům, jež toho nezasluhují, zejména podnikům, které pouze pod záminkou obecně užitečné nebo dobročinné činnosti vyvíjejí skutečnou výdělečnou činnost. Podniky takové při výhodách poskytnutého daňového osvobození konkurují totiž nezřízeným způsobem s řádnými obchodníky a živnostníky daň platícími. Zejména bylo při té příležitosti poukazováno, jako na výstižný příklad, na t. zv. "zátiší", zřizovaná v jednotlivých kasárnách, ve kterých namnoze se provozuje pravidelný obchod s poživatinami, nápoji a různými předměty denní potřeby, aniž by se z obchodu toho platila daň a aniž by se v mnoha případech dalo osvobození od daně řádně odůvodniti, poněvadž se kupujícím nedostává zpravidla žádných výhod ani co do cen, ani do kvality prodávaných předmětů.

K §u 55: K ustanovením odst. 3. §u 55 se výslovně podotýká, že ze základu pro vyměření všeobecné daně výdělkové jest vyloučiti výtěžek z budov podnikatelových i v tom případě, požívají-li dotčené budovy dočasného osvobození od daně domovní z důvodu vedení stavby.

K §u 57: mři jednání o odst. 6. §u 57 bylo vysloveno přání, aby finanční správa učinila vhodná opatření, by zmíněných ustanovení o slevě daně bylo při ukládání všeobecné daně výdělkové plně šetřeno, tak, aby se poplatníkům v každém odůvodněném případě výhod zákonem sledovaných skutečně také dostalo.

(Zpravodajem v rozpočtovém výboru byl sen. dr. Vl. Fáček.)

Zvláštní daň výdělková, posavadní "daň z výdělku podniků, které jsou povinny vydávati veřejné účty", vykazuje v nové úpravě oproti zákonu z r. 1896 s dodatky tyto nejpodstatnější změny:

Co do subjektu podrobeny jí výslovně podniky samosprávných svazků srovnale s posavadní praksí. Osvobozeny nově státní železnice. Fakultativně připuštěno osvobození podniku obecně prospěšných (komunálních i jiných), u nichž zájem veřejný převládá nad zájmem výdělečným, a podniků, které napomáhají veřejným, dobročinným nebo obecně užitečným účelům. Sem spadají zejména spořitelny.

Sazba snižuje se z 10 na 8 %, u společenstev obchodujících i s nečleny ze 4 až 10 % na 2 až 5 % z odstupňovaných částek ryzího výtěžku, při spořitelnách a nadacích ze 3-10 % na 1-4 %. K tomu přistupuje u akciových a podobných společností přirážka 2-6 % základu místo posavadních 8-15 % při vyšší rentabilitě dané poměrem výtěžku k ukládacímu kapitálu (s reservami), u společenstev svrchu uvedených 2-4 % místo posavadních 8 %. Místo pohyblivé přirážky rentabilitní zastupuje při likvidaci podniku pevná 4 % přirážka likvidační. Obě nejsou podkladem přirážek. Minimální výměra daní jest 1 promile kapitálu základního bez reservy. Společenstvům, obchodujícím jen se členy (t. zv. zvýhodněná) místo posavadní daně z výtěžku 1-5 % s rentabilitní přirážkou 5 % zdaňuje se základní kapitál 2 promile. Pro všeužitečné podniky elektrárenské a podniky nově založené připouští se sleva celé nebo poloviční daně podle výše placené dividendy. Při fusích promíjí se daň likvidační.

Při výpočtu základu daně odpočítává se zapravená zvláštní daň výdělková za rok běžný a léta další i přiměřený příděl daňové reservy.s podmínkou použití do 6 měsíců. Z hodnoty nově pořízených závodních budov a stroje a zařízení lze odepsati mimořádně 20 %. Odpočitatelnost odměn voleným správním orgánům omezena.

K výkladu jednotlivých ustanovení budiž z jednání rozpočtového výboru se zástupci finanční správy uvedeno:

K §u 78, odst. e), jenž stanoví neodpočitatelnost příspěvku k sociálním pokladnám a daní a dávek placených podnikem za zaměstnance nad zákonnou povinnost, a §u 341 o zrušení takových smluvních závazků: Kolektivní smlouvy námezdní a pracovní, jimiž podle čl. XVI. uvozovacích ustanovení může býti odsunuta účinnost obou paragrafu i přes 1. ledna 1932 až do vypršení smlouvy, zahrnují také kolektivní služební smlouvy s úředníky podniku. Individuelní smlouvy s jednotlivými zaměstnanci nemají však tohoto účinku. Kolektivními smlouvami rozumí se odborové smlouvy mezi organisacemi zaměstnavatelů a zaměstnaných i závodní kolektivní smlouvy pro zaměstnance jednotlivého závodu, jakož i služební řády správou závodu pro jeho zaměstnance jednostranně stanovené.

K §u 78, odst. e), a1. 2. o daně prostých úložkách do samostatných pensijních a podpůrných fondů pro zaměstnance závodu: Samostatnosti rozumí se neodvolatelnost úložek.

Odpočitatelnosti nevadí, když fond zůstane ve jmění podniku, jest však odděleně účtován; a nevadí také, vyhradí-li si podnik vliv na udělení pensí a podpor z takového fondu. Bude však potřebí stejně jako se žádalo doposud, aby podnik zvláštním prohlášením vzdal se promlčecího práva pro dodatečné zdanění úložek, když by jich bylo později použito k jinému účelu.

K §u 78, odst. f), o použití daňové reservy k zapravení daně, které je podmínkou nezdanitelnosti přídělu. Konala-li se valná hromada ke schválení bilance kdykoli před uplynutím pololetí, netřeba použíti reservy daňové do 15 dnů po té, nýbrž stačí, použije-li se jí do konce pololetí.

K §u 79,.odst. b). Jako posud, odčítá se od daňové základny výnos budovy, podrobený dani činžovní, i když tato požívá dočasného osvobození. Nelze však počítati výnos neb činžovní hodnotu loudovy osvobozené trvale. (Sem patří podle §u 126, odst. 1., č. 8, též budovy sloužící výlučně a trvale jako provozovny a skladiště účelům výroby.)

K §u 79, odst. f). Posuzuje přiměřenost odpisů, jest úřad vázán výrokem znalců. Odměny zaměstnancům, třeba povolované teprve valnou hromadou z bilančního zisku, jsou položkou odpočitatelnou.

(Referentem v rozpočtovém výboru byl senátor František Jan Kroiher.)

Pozemková daň má zatížiti veškeré pozemky, jež lze hospodářsky obdělávati, pokud zvláštním ustanovením zákona nejsou trvale neb dočasně osvobozeny. Pozemkovou daní povinen jest majitel pozemku.

Pozemky neplodné, cesty, plochy železniční, koryta vod, neplodné močály, jezera a rybníky dani pozemkové podrobeny nejsou.

Z plodných pozemků jsou trvale od daně osvobozeny zahrady a školky věnované účelům vzdělávacím, všeužitečným a dobročinným, ochranné vodní stavby, pohřebiště, cvičiště vojenská i veřejných korporací tělocvičných, pokud neposkytují žádného nebo jen nepatrného užitku zemědělského.

Plochy neplodné nebo živelní pohromou neplodnými učiněné jsou po zúrodnění osvobozeny od daně na 10 let, pokud se jedná o založení vysokokmenného lesa na 25 let, případně na 40 roků. Nově založené neb obnovené vinice ve výměře aspoň 25 arů jsou osvobozeny na 8, případně 10 let podle toho, jedná-li se o révu domácí nebo na amerických podložkách šlechtěnou.

Výnos pozemků zvýšených trvalou změnou vzděláváním neb meliorací podléhá zvýšení dani až 11. rok po změně neb melioraci.

Základem daně jest u lesů 20tinásobek, u ostatních pozemků 17tinásobek nynějšího katastrálního výnosu, sazba pak jsou 2 % základu. Mimo to vybírá se zvláštní příspěvek

1-5 %, od něhož jsou osvobozeni majitelé pozemku, jejichž celoroční důchod nepřesahuje částky důchodové dani nepodrobené a katastrální výtěžek nedosahuje v téže obci 120 Kč.

Tento příspěvek nepodléhá autonomním přirážkám.

Daň se vyměřuje na každý rok, když prošel, a výměr se oznamuje obci. Poplatníkovi se doručí výměr pouze na požádání nebo při změně daňové povinnosti. Tato začíná začátkem roku, před nímž nastaly okolnosti, na nichž se daňová povinnost zakládá a přestává koncem roku, v němž nastaly okolnosti daňovou povinnost vylučující. Změna v osobě majitele nebo předmětu daňovém neruší předpis daně, leda že by byl pozemek zastavěn nebo použit jako nádvoří budov.

Pozemková daň napříště nemá býti na základě živelních pohrom slevována. K náhradě placené daně zředí se při zemědělských radách zvláštní fondy, do nichž stát přispěje 30% zvláštního příspěvku:vybraného z veškeré půdy kromě lesů. Mimo to obce přispějí 10% pozemkové daně, v jejich obvodu předepsané, rovněž kromě lesů. Bližší ustanovení podmínek a způsobu náhrad je ponechán vládnímu nařízení, jež bude vydáno po slyšení zemědělských rad, případně zemědělského referátu civilní správy Podkarpatské Rusi.

Stihne-li živelní pohroma lesy, přísluší majiteli lesa sleva daně, byl-li zničen porost aspoň na 1/4 souvislého jednomu majiteli náležejícího katastru. Slevuje se daň, která ze zničeného množství dřeva placena byla až do konce roku, v němž se škoda stala. S touto slevou jest spojena i přiměřená sleva 15 % příspěvku zvláštního, ale na autonomní přirážky sleva vlivu nemá.