Ku § 19.

Vzhledem k novému významu katastrálního výtěžku bylo nutno poněkud změniti definici sazeb jakostních tříd.

Novým vyhlášením sazeb jakostních tříd budou nahrazeny zastaralé sazebníky rakouské, sestavené ve zlatých a krejcarech a maďarské, sestavené v haléřích, vždy pro jedno katastrální jitro. Jinak zůstávají dosavadní sazby i nadále v platnosti (§ 2, odst. 2.).

Ustanovení druhé věty odst. 2. převzato z § 18 zák. čl. VII/1875. Zákonnými články XLII/1881 a XXIX/1889 byla sice zde uvedená zásada částečně porušena, avšak vzhledem k tomu, že daňové restituce uvedených zákonných článků nebyly pojaty do zákona o přímých daních se tato zásada v plném původním znění obnovuje a rozšiřuje se na meliorace pozemků. Místo úrokové míry pětiprocentní při zjišťování udržovacích nákladu zavádí se vzhledem ke změněným poměrům kreditním úroková míra šestiprocentní. Pokud nebyly tyto stavební náklady pojaty do nákladů na obdělávání a těžbu při stanovená katastrálního výtěžku (na př. v Uhrách u společností, které požívaly výhody podle §u 6 zák. čl. XLII/1881), bude třeba provésti nové vcenění pozemků. Toto se provede u obcí s novým měřickým operátem řízením zavedeným podle § 97, u ostatních při katastrálním řízení nebo při reambulaci (§§ 100, 101, 107).

Pokud bude nutno pro provedení nového vtřiďování pozemků (§§ 84, 85) vyhledati a stanoviti náhradní nebo nové vzorkové pozemky, bude třeba ovšem veškeré nově zjištěné ceny a jiné peněžní částky redukovati do doby základního vceňování způsobem, uvedeným v důvodové zprávě k §§ 84―85.

Ku § 21.

Převzato z §§ 2 a 16 zák. ze dne 24. května 1869, č. 88 ř. z.. a z §§ 5 a 10 zák. čl. VII/1875.

Druh vzdělávání "Močály, jezera a rybníky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, na Valticku a Vitorazsku (a Hlučínsku) bude zaveden též v operátech katastrálních na Slovensku a v Podkarpatské Rusi a naproti tomu bude vypuštěn druh vzdělávání "rákosiště", vedený podle maďarských zákonů, jelikož se zákonná ustanovení v tomto směru od sebe odchylují a oba druhy vzdělávání jsou téměř shodné. Zavedení jednotného druhu vzdělávání bude sice vyžadovati místního šetření, avšak pro docílení unifikace jest nevyhnutelné.

Zavedení jednotného druhu vzdělávání "rákosiště" není přijatelné, jelikož by zůstával rybolov v rybnících a jezerech nezdaněn (podle maď. zák.), anebo zdaněn jen parifikační cestou a nedoporučuje se také proto, jelikož nové sestavení katastrálních operátů bude nutno provésti téměř všude na Slovensku a v Podkarpatské Rusi i z jiných důvodů, kdežto v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zůstává operát dosavadní téměř nezměněn.

Kultura "Alpy" byla vynechána, ježto nepřichází na celém území republiky.

Rozvržení pozemků v oddílu B do tří skupin stanoveno souhlasně se sloupci v arších pozemnostních, zavedených v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a bylo nově upraveno ve shodě se zákonem o přímých daních (§ 96), kde jsou podrobněji uvedeny pozemky, nepodrobené pozemkové dani.

Ku § 24.

Zaplavovaná území vedena jsou v pozemkovém katastru pouze na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, a to pro vodní družstva, která byla utvořena podle zák. čl. XLII/1881, XIV/1884 a XXIII/1885 a jsou pomůckou též pro úvěrové operace podle zák. čl. XXX/1889 (§§ 2, 3, 4). Za příčinou unifikace a vzhledem k technické důležitosti soupisu takovýchto území budou v pozemkovém katastru postupně vyznačována zaplavovaná. území i v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, a to nejprve stran ploch obdobných vodních družstev.

Ku § 25.

Právo ke stavbě podle zákona ze dne 26. dubna 1912, č. 86 ř. z. nebylo dosud, obdobně jako i všecka jiná břemena nebo služebnosti, zapisováno do pozemkového katastru. Výjimku činila pouze služebnost přechodu (choditi, voditi dobytek, jezditi), pokud byla na pozemku vymezena a v přírodě její stopy viditelny (pěšina, cesta a pod.). Takováto služebnost se vyznačila na mapě původní vytečkováním jejího obvodu, avšak v písemném operátě ani v tom případě nebylo nic zapisováno.

Jelikož při znázorňování staveb, které jsou předmětem měření, na katastrální mapě, bude velmi často třeba vyznačovati, zvláště ve městech, stavby provedené na cizích pozemcích s použitím práva ke stavbě, jest nutno zavésti i v pozemkovém katastru poznamenávání použitého práva ke stavbě. Pokud není stavebního práva použito pro předměty měření, nemá pro pozemkový katastr významu.

Soulad s pozemkovou knihou, kde právo ke stavbě jest předmětem zápisu a to jednak na listu závad při nemovitosti, na níž vázne, jednak jako věc nemovitá ve zvláštní vložce, má se dosáhnouti obdobnou poznámkou o právu ke stavbě, bylo-li ho použito, jako jest zápis v pozemkové knize, avšak pouze u parcely-nemovitosti, na níž vázne asi tímto způsobem: Na katastrální mapě vyznačí se pouze půdorys skutečně provedené stavby podle § 14, kdežto důležité snad podrobnosti situační se uvedou v dokladech k mapě (na polních náčrtcích) a v písemném operátě uvede se poznámka u dotčené parcely, zatížené v pozemkové knize právem ke stavbě.

Ku § 26.

Soupisy osevních ploch v době válečné i poválečné dostatečně ukázaly důležitost poznámek v katastrálních operátech, jimiž se pozemek blíže charakterisuje, a bylo nutno těmto poznámkám věnovati v osnově zvýšenou pozornost i s ohledem na požadavky, které jsou kladeny na pozemkový katastr se strany statistiky.

Pojmenování pozemkových tratí a vůbec jména topická jsou nepostradatelnou orientační pomůckou v měřickém i písemném operátě, zejména na mapě a v pozemnostním archu a jest proto třeba, aby tato pojmenování, pokud ovšem nejde o názvy úřední, byla v pozemkovém katastru zapisována jako dosud tak, jak se dochovala v ústech lidu a nepřeváděna na spisovnou gramatickou formu. Ustanovení o tom, jelikož jde pouze o zjišťování těchto pojmenování, byla však ponechána vládnímu nařízení a instrukcím.

Ku § 27.

Tímto opatřením má býti umožněno zlepšovati a zdokonalovati pozemkový katastr, aby co nejlépe vyhovoval svému účelu.

Ku § 28.

Právní hodnota operátu pozemkového katastru vyžaduje, aby bylo učiněno zákonné opatření i pro případy v § 28, odst. 1 a 3 uvedené, na př. pro nahrazení ztraceného pozemnostního archu, pro používání jako katastrální mapy nové její reprodukce (litografie) podle posledního stavu a p. Ustanovení tato se ve skutečnosti již provádějí (viz návod pro reprodukci map), nebyla však uvedena dosud v zákoně.

Ustanovení odst. 2 zavádí se do zákona podle skutečné prakse. Mapa trpí na své přesnosti opotřebováním, vlivem povětrnosti na papír, mechanickou reprodukcí (litografováním), zakreslováním změn a pod.

Pokud byla vyhotovena methodou grafickou (měřickým stolem), lze nápravu zjednati pouze novým měřením skutečného stavu, i když závada záleží jen v porušení papíru.

Aby nebyla snížena přesnost mapy zakreslením mnoha změn najednou, lze provésti též nové měření místo reambulace nebo rozsáhlého řízení za příčinou vyšetření změn.

Dosud bylo nové měření prováděno, i když byly splněny jeho předpoklady, uvedené v odst. 2 osnovy, teprve tehda, bylo-li dosaženo zvláštní úmluvou, s příslušnou obcí případ od případu ujednanou, částečné úhrady vzniklých nákladů (věcné a část osobních anebo celková peněžitá částka). Obec naproti tomu obdržela podle úmluvy několik otisků map a opisy některých katastrálních operátů. Obdobně i podle § 14 pruského zákona ze dne 14. prosince 1893 (str. 119 s. z.) měla obec, pokud se týče zúčastnění držitelé pozemků přispěti na nové katastrální měření částkou, stanovenou ministerstvem financí, bylo-li takovéto nové měření prováděno převážně v jejich prospěch anebo na jejich žádost.

Tento postup není ani nadále vyloučen, bylo však třeba dáti zákonný podklad pro nové měření vůbec a zvláště pro případ, že by stát sám nutně potřeboval nového měřického operátu katastrálního.

Ku § 29.

Řízení reklamační, v osnově uvedené, srovnává se s obdobnými řízeními, uvedenými v §§ 37―39 zák. ze dne 24. května 1869, č. 88 ř. z., v §§ 45―52 zák. čl. VII/1875, v §§ 17 až 24 zák. čl. V/1909 s tím pozměněním, že lhůta reklamační byla z úsporných důvodů zkrácena na dobu nezbytně nutnou, a že měřický úředník, jako nejlépe věci znalý, má býti po tu dobu přítomen v obci, aby případné námitky ihned mohl náležitě stranám vysvětliti, pokud se týče aby zavedl řízení opravné, jde-li o opravu chyb nebo nepřesností. Prováděcí nařízení ustanoví směrnice pro případné prodloužení třídenní lhůty u obcí s rozsáhlým územím.

Ku § 30.

Převzat z §§ 1-2 zák. ze dne 23. května 1883, č. 83 ř. z. a z § 58 zák. čl. VII/1875 a doplněn ustanovením o vedení trvalých změn vzdělávání podle § 8 zák. z 12. července 1906, č. 121 ř. z. a o zjišťování chyb podle § 8, 9 a 10 zák. z 23. května 1883, č. 88 ř. z. Nově připojeno pouze ustanovení o místních změnách jakostní třídy, o změnách zaplavovaného území, práva ke stavbě a jiných předmětů šetření. Změny tyto jsou v celém zákoně nově projednány, jak již uvedeno při příslušných paragrafech II. hlavy.

Nehledí-li se ke Hlučínsku, jehož ocenění upravuje se v přechodných ustanoveních (§ 107), bylo prováděno původní katastrální utřídění pozemků i jeho revise ve stejné téměř době a podle stejných zásad, jak bylo již z předu uvedeno a nelze tudíž stížnostem proti nesprávnému katastrálnímu ocenění připisovati jiný důvod, než že se časem změnily místní poměry pro oceňování důležité, a to nejpronikavěji melioracemi půdy a regulacemi vodních toků.

Hledě k nákladům investovaným v melioračních podnicích stanoví § 101 zákona o přímých daních při zvýšeném katastrálním výtěžku daňové úlevy.

Zařazení "změny v předmětu měření" jako zvláštní případ změn jest odůvodněno u § 33.

Ku § 31.

V Čechách, na Moravě a ve Slezsku náleželo do kompetence ministerstva financí upravovati hranice katastrálních území a povolovati v dohodě s justiční správou (vrchními zemskými soudy) změny těchto hranic, pokud tím nebyly dotčeny hranice obcí politických.

Osnova navrhuje, aby provedení změn hranic katastrálních území, v katastrálních operátech povolovaly zpravidla finanční úřady druhé stolice s příslušnými sborovými soudy druhé stolice, aby touto agendou nebyly zatěžovány ústřední úřady.

Ku § 32.

Upraveno podle znění § 4 zák. ze dne 23. května 1883, č. 83 ř. z.

Změna jména držitelova, ač dosud nebyla v evidenčním zákoně projednávána, byla ve skutečnosti vždy vyšetřena a v operátech katastrálních poznamenána, jelikož nutnost toho jest samozřejmá. Podkládá se tudíž pouze skutečnost zákonným ustanovením.

Ku § 33.

Změna v předmětu měření přichází zpravidla ve spojení se změnou jinou, jako jest změna držitele, vzdělání, předmětu výtěžkového, po případě i chyby zákresu na mapě, avšak někdy i sama, jako při změně budov. Jelikož změna v předmětu měření vyžaduje vždy zcela odchylného technického jednání, upravovaného v návodech (instrukcích), byla pojata do zákona jako zvláštní změna samostatná.

Dosavadní znění § 3 zákona ze dne 23 května 1883, č. 83 ř. z., které nedovolovalo vůbec měřickému úředníku, aby vyšetřoval z úřední povinnosti nastalé změny hranic katastrálních území, se neosvědčilo, ježto ztěžovalo provádění změn podle §§ 4 a 5 téhož zákona, změnil-li se běh t. zv. pohraniční parcely (cesty, vodotoku a pod.), společné dvěma hraničícím katastrálním územím a zejména společné zároveň dvěma politickým (místním) obcím. Jest tudíž třeba připustiti v určitých případech, jde-li o nutné provedení změn v pozemkovém katastru podle jiných §§ osnovy, aby katastrální měřický úřad iniciativně zakročil o povolení změny hranic katastrálních území, pokud se týče též obcí politických (místních), v přírodě již vlastně uskutečněné. Zvláště nutnými jsou tato ustanovení při provádění nových zaměřování katastrálních území a při pracích reambulačních a to z důvodů technické správnosti zákresu na mapě a z důvodů sjednocení zákonných ustanovení, jelikož § 4 a 5 zák. čl. XXIII/1885 ustanovují majetkové poměry při pohraničních vodotocích na Slovensku a v Podkarpatské Rusi odchylně od zákonů a rozhodnutí nejvyššího správního soudu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Proto různí se i technické měřické instrukce. S tím je ve spojitosti též ustanovení §§ 67 a 90 osnovy.

Ku § 34.

Podle znění § 5 zák. z 23. května 1883, č. 83 ř. z., zavedena do osnovy všeobecná zásada. V bodu 4. téhož § obsažená podmínka, že pozemek má dávati výtěžek prvotní výrobou, byla vypuštěna, aby i po změně vyhovoval každý pozemek svým utříděním a zařazením všeobecným podmínkám (§ 4 a 21).

Mez 10%ní, stanovená v § 4 při zakládání pozemkového katastru (při původním nebo novém měření) byla zde zvýšena na 40%, aby tím byly uspořeny náklady řízení na vyšetřování změn nepatrného významu.

Ku § 35.

Definován zde pojem trvalé změny vzdělávání pozemku, uvedené v §§ 8 a 9 zák. z 12. července 1896, č. 121 ř. z. a v §§ 2-6 zák. čl. V/1909.

Ku § 36.

Obsahuje definici změny, která byla nově zavedena v § 30 osnovy a omezení, souhlasná s ustanoveními § 23, odst. 3 a 4 osnovy.

Ku § 37.

Změna zaplavovaného území vyskytuje se sice zřídka (na př. při regulaci vodních toků), jest však přes to nezbytno, aby zápis v pozemkovém katastru v tom směru a i stran ostatních předmětů, v tomto paragrafu uvedených, byl udržován stále ve shodě se skutečností.

Ku §§ 38―41.

V zásadě jsou zde převzaty §§ 8, 9 a 10 zák. z 23. května 1883, č. 83 ř. z., v jiném uspořádání, aby lépe hověly potřebě a srovnávaly se s ustálenou praksí.

Ku §§ 42―43.

Zásady uvedené v § 11, 40 až 44 zákona z 23. května 1883, č. 83 ř. z., o souladu pozemkového katastru s veřejnými knihami, byly nově upraveny souhlasně s připravovanou osnovou nového knihovního zákona a rozšiřují se i na oficiální soupis památek.

Na Hlučínsku platily obdobné zásady podle § 29 všeobecného nařízení pruského ministerstva spravedlnosti ze dne 20. listopadu 1899.

Pro Slovensko a Podkarpatskou Rus se tímto teprve zavádějí. Právě v těchto územích podán jest nejlepší důkaz důležitosti zákonného ustanovení o vzájemném souladu pozemkového katastru s veřejnými knihami, neboť v těchto územích není možno provésti identifikaci knihovně provedených zápisů ani se skutečným držitelem a jeho pozemky, ani s podmětem a předmětem pozemkové daně, jak jsou vyznačeny v pozemkovém katastru.

Ustanovení § 42, odst. 4 jest odvozeno z 2. a 3. odst. § 44 zák. z 23. května 1883, č. 83 ř. z. a bodu 3. nařízení ministerstva spravedlnosti ze dne 2. července 1889, č. 2927 (věst. min. sprav. č. 35), jímž bylo oznámeno soudům knihovním, že mohou upustiti pro velké náklady od naléhání na zavedení knihovního pořádku při pozemcích nepatrné ceny a vésti tyto změny v patrnosti. V těchto případech může finanční správa odepříti i provedení další

změny, zapsané do veřejné knihy. (Rozhodnutí nejv. spr. soudu ze dne 11. září 1913, čís. 9167).

Ustanovení § 42, odst. 6, bylo nutno pojmouti do zákona v důsledku připravované osnovy nového knihovního zákona, která připouští odepsání části knihovního tělesa do jiné knihovní vložky beze změny vlastnictví, jsou-li prokázány hospodářské důvody (na př. úmysl stavěti, rozprodati a pod.).

Pro unifikaci platných norem byla v § 42, odst. 7, 8 a 9 a částečně též v § 51, odst. 2, převzata a nově upravena, také ona ustanovení čl. I., § 1 cís. nař. ze dne 1. června 1914, č. 116 ř. z. a čl. I. nařízení vlády ze dne 12. května 1922, č. 148 Sb. z. a n., která zasahují do vedení veřejných knih.

Ustanovení § 42, odst. 10, bylo pro svoji důležitost pojato do osnovy, jelikož výnosy ministerstva spravedlnosti, vydané o té věci na podnět ministerstva financí, nebyly soudem vždy pokládány za závazné a rozhodující.

Ustanovení § 43 zavedeno do osnovy podle osvědčivšího se způsobu, jak byl zaveden v Čechách výnosy zemského finančního ředitelství v Praze ze dne 26. března 1898, č. 28.080, ze dne 8. května 1903, č. 65.061/IX a ze dne 28. srpna 1905, č. 127.881/IX a podle výnosů ministerstva spravedlnosti ze dne 12. srpna 1887, č. 12.120 a ze dne 13. května 1894, č. 51.641 s tím rozdílem, že do mapy knihovní (t. j. do mapy knihy pozemkové, mapy desk zemských a mapy knihy železniční) má napříště zakreslovati změny pouze měřický úředník a knihovní soud naproti tomu vykoná písemné práce, potřebné pro porovnání výpisu z knihovních vložek s knihou pozemkovou. Změna tato jest nutna pro zvýšení technické ceny mapy uvedených veřejných knih a z důvodů úsporných, jelikož dosud bylo třeba po dobu porovnávání výpisu z knihovních vložek s knihou pozemkovou vypláceti diety a cestovní útraty státním zaměstnancům evidence katastru daně pozemkové.

Ku § 44.

Převzato z § 12 zák. ze dne 23. května 1883, č. 83 ř. z.

Ustanovení o připojení místních triangulací a tím celých skupin podrobného měření na jednotnou síť trigonometrických bodů zavedeno do osnovy podle usnesení pruského ústředního ředitelství pro zaměřování (Zentraldirektorium der Vermessurigen im Preusischen Staate) ze dne 29. prosince 1879. Na Moravě, ve Slezsku, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi takové ustanovení bylo již v platnosti pro triangulační práce při komasacích nebo dělení společenstevních pozemků (§ 18, odst. 1. návodu pro provádění agrárních operací z r. 1908 a §§ 51 a 58 nařízení č. 30/1909 J. M.) kde se velmi dobře osvědčilo, neboť měřické výsledky zapadaly úplně do rámce katastrálního měření. Rozšiřuje se tudíž na všecky práce triangulační, čímž bude státní správě umožněno, aby kontrolovala stabilisaci bodů starších a rozšiřovala veřejnosti přístupnou síť o nové body trigonometrické.

Ku §§ 45, 46, 53, 54, 55.

Nutná zavedení pro pravidelné ohlašování nastalých změn. Katastrální měřický úřad získá, tím včas přehled budoucí práce a občasná přehlídka stavu držebnostního se značně zjednoduší.

Bylo by výhodné a na prospěch usnadnění měřických prací pozemkového katastru zavésti zákonem jako všeobecnou povinnost, aby každé větší měření nekatastrální, bylo provedeno účelně i pro použití v pozemkovém katastru, jako to stanoví článek X. uvozovací části měřické instrukce polské z r. 1920 a tím plně využíti každou měřickou práci pro katastrální mapu. Ustanovení takové narazilo by však na silný odpor soukromých podnikatelů a i veřejných úřadů, které by nezbytně musely místo laciných, rychlých a jejich účelu vyhovujících method tachymetrických prováděti všechna měření přesnou, avšak nákladnou methodou polygonální a tím značně zvyšovati stavební náklady projektovaného díla. Nehledíc k tomu, že by tím bylo seslabeno podnikatelské vynalézání nových laciných a účelných method, jest otázkou, nebyly-li by zmíněné náklady s hlediska národohospodářského přepychovým vydáním v těch územích, jejichž katastrální mapa jinak ještě úplně vyhovuje a dlouho ještě vyhoví obecné potřebě, jako na př. při stavbě železnic v horských krajinách.

Osnova snaží se zatím uchytiti a zhodnotiti pro pozemkový katastr každé větší měření, ať již jest vykonáváno jakoukoliv methodou, a ponechává další řešení této otázky době ustálenějších hospodářských poměrů.

Ustanovení § 46 stran lesních úřadů převzato z výnosu min. zemědělství z 15. června 1904, č. 12.879.

Opatřením zavedeným v § 53 budou zachycena pro další technickou potřebu velmi cenná data, která nebyla dosud veřejnosti přístupna, jelikož stavební plány byly ukládány přímo do archivů příslušných úřadů.

Sestavování a doplňování nově zavedených seznamů silnic, vodstva a elektrických vedení vysokého napětí bude tím velmi zjednodušeno.

Kopie regulačních plánů (§ 54) jest nepostrádatelnou pomůckou pro posouzení, vztahují-li se na pozemek, který má býti dělen, ustanovení stavebních řádů (§ 14, odst. 3., § 80, odst. 4. a §§ 86 a 87) a bude ji lze výhodně použíti i při zakreslování změn, vzniklých stavbami nebo parcelacemi na obvodech zastavených tratí, zvláště jsou-li tyto vzdálenější od spojitého bloku domů. U obecních úřadů, ba i u některých městských úřadů ležící originály zastavovacích plánů nebývají opatrovány dosti pečlivě, takže trpí na přesnosti. Tímto zavedením bude umožněn i technický dozor nad dodržováním zastavovacích plánů.

Ku § 47.

Obsahuje zásadní ustanovení:

§§ 110 a 112 zemského zákona moravského ze dne 13. února 1884, č. 30 z. z.

§ 69 zemského zákona moravského ze dne 13. února 1884, č. 31 z. z.

§§ 110 a 112 zemského zákona slezského ze dne 28. prosince 1887, č. 12 z. z. z ř. 1888.

§ 69 zemského zákona slezského ze dne 28. prosince 1887, č. 13 z. z. z r. 1888.

§ 145 nařízení min. orby, vnitra, spravedlnosti a financí z 30. listopadu 1911, č. 13 z. z. z r. 1912.

§ 145 nařízení ministerstva orby, vnitra, spravedlnosti a financí ze dne 28. února 1915, č. 23 z. z. slezského.

§ 4 nařízení čís. 39.000/1906 J. M.

§ 4 zák. čl. XXXIX/1908.

§§ 63 a 200 nař. č. 30/1909 J. M.,

která zůstávají tím i nadále v platnosti s touto výjimkou: Podle § 28 zák. čl. V/1909 byli zájemníci provádějící komasaci nebo jinou úpravu držby, povinni provésti svým nákladem veškeré změny, tímto řízením nastalé, v katastrálních operátech. Jelikož byly katastrální operáty převzaty ze správy obecní do správy státní, bude třeba nařízením, jemuž má býti navrhované ustanovení zákonitým podkladem, změniti tuto povinnost zájemníků v tom smyslu, že jsou povinni dodati mapové i písemné pomůcky k opravení nebo založení katastrálních operátů, jako mapu, polní náčrtky, zápisníky úhlů, délek, výpočty souřadnic trigonometrických i polygonálních bodů, výpočet výměry parcel, opis listiny (reces), výkaz nové držby, seznam změn a pod. Vzhledem k tomu bude třeba též změniti nařízení čís. 39.000/1906 a č. 30/1909 J. M. tak, že jeden exemplář parcelního protokolu (dosud katastrální pozemkové knihy) a komasační mapy s příslušnými polními náčrtky a výpočty bude dodán katastrálním úřadům a nikoliv jen zapůjčen. Změna tato jest proveditelna beze změny § 4 zák. čl. XXXIX/1908.

Bude-li toho třeba, mohou býti katastrálními úřady vyžádány k nahlédnutí i jiné spisy pořízené při komasacích a pod.

Ku § 48.

Toto ustanovení bylo nově do zákona vloženo vzhledem k §§ 30 a 36, jednak pro zavedení pravidelných přihlášek o nastalých místních změnách jakostní třídy, jednak pro získání správného podkladu dalšího jednání katastrálního měřického úřadu.

Ku §u 49.

Rozsudky nebo vyhotovené smíry soudní nebývají často provedeny ve veřejných knihách (v knihách pozemkových, v zemských deskách a j.). Jest žádoucno, aby pozemkový katastr i v těchto případech byl uveden ve shodu se skutečností a aby bylo zavedeno úřední řízení o nastalé změně.

Ku § 50.

Ustanovení toto bylo nutno pojmouti do zákona v důsledku zamýšleného současného převedení triangulačních prací na síti I. až IV. řádu do ministerstva veřejných prací (viz odůvodnění ku § 10, odst. 2.) a jakožto zavedení povinného ohlašování nově zasazených značek nivelačních za příčinou jejich zaměření a zakreslení do katastrální mapy.

Ku § 51.

Převzato z § 23 zákona. ze dne 23. května 1883, č. 83 ř. z. ve znění císařského nařízení ze dne 1. června 1914, č. 116 a 117 ř. z. a unifikováno s obdobným ustanovením čl. I. vl. nař. č. 148/1922 Sb. z. a n., platným pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, s pozměněním, že pro dělení pozemků na t. zv. alikvotní díly není zásadně napříště žádného ulehčení, neboť na hospodářské poměry v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Hlučínsku se toto ulehčení vůbec nehodí a způsobuje četné nepřesnosti. Pro přechodnou dobu, zejména pokud nebude omezeno tříštění zemědělské půdy na Slovensku a v Podkarpatské Rusi bude však třeba dělení parcel v pozemkovém katastru podle alikvotních dílů upraviti vládním nařízením podle § 113 osnovy.

Ku § 52.

Ustanovení odst. 1. jest převzato z bodu 3. a 5. nařízení min. financí a spravedlnosti ze dne 7. července 1890, č. 149 ř. z., které ve svém celku ponecháno jest opět prováděcímu nařízení. Do zákona bylo pojato pro svoji důležitost právní i technickou, aby totiž hraniční čáry, označené jako nezměněné na plánech civilních geometrů aneb úřadů a ústavů, oprávněných ku vyhotovování plánů, srovnávaly se se skutečnými nezměněnými hranicemi v přírodě a podle přírody změřenými hodnotami, které byly v tom směru podrobeny přezkoušení. Aby nebylo třeba opakovati měření pro zakreslení mezníků do katastrální mapy, zasazených za součinnosti odborníků, bylo nutno uložiti zákonem těmto odborníkům dodávání příslušných plánů katastrálnímu měřickému úřadu.

Ustanovení odst. 2. jest namnoze již prováděno, jest však z úsporných důvodů nutno zavésti je všeobecně, aby úřady, které mají ve svých službách úředníky se zeměměřickým vzděláním, dodávaly veškeren potřebný, technicky spracovaný elaborát, týkající se jejich oboru působnosti, katastrálnímu měřickému úřadu ku provedení nastalých změn v pozemkovém katastru, zvláště týkají-li se změny pozemků, jejichž měření vyžaduje znalostí určitých bezpečnostních opatření (dráhy, vojenské stavby a pod.).

Ku § 56.

Převzato z § 14 zákona ze dne 23. května 1883, č. 83 ř. z., z §§ 27 a 28 zák. čl. V/1909 a § 52 instrukce č. 53501/1909. Odstavcc 1. nově rozšířen v bodu a), aby nebylo nutno tuto samozřejmou povinnost obcí uváděti na několika místech osnovy, jednajících o vyhláškách. Odstavec 2. připojen podle § 90 měřické instrukce z r. 1865.

Podle dosud platných ustanovení uherských jsou obce povinny dodávati veškeré potřeby zdarma, tedy i při podrobném měření, leč v praksi se ukázalo, že se obce plnění těchto povinností všemožně brání a pokud je vykonávají (na př. dodávání zdarma dělníků-figurantů při měření za příčinou vyšetřování nastalých změn), jest to jen na újmu intensivnosti měřických prací (dodávají za dělníky-figuranty starce, invalidy, děti, ženy a pod.). V důsledku toho a pro unifikaci předpisů o povinnostech obcí bylo upuštěno od ustanovení předpisů uherských a zavedeno pozměnění v tom smyslu, že státní správa se uvoluje hraditi dělníky-figuranty při pracích měřických sama všechny. V důsledku toho zavádí osnova (§ 94) náhrady za úřední jednání, vykonané pro vedení pozemkového katastru i v těch územích (Slovensko a Podkarpatská Rus), kde dosud nebyly vybírány.

Naproti tomu bylo nutno i nadále zavázati obce, aby hradily ze svých prostředků opatřování předmětů potřebných pro signalisaci nebo označení měřických bodů při novém měření, místní triangulaci a polygonisaci, jakož i při katastrálním původním měření, a reambulaci, t. j. při větších měřeních než jest zájem jednotlivce, neboť řečené předměty, zasazené na příslušných místech, zůstávají i po ukončení měřických prací cenným majetkem obce a v její správě (§ 56, odst. 1., bod c).

Ku §§ 57 a 58.

Upraveno podle §§ 16 a 33, zák. z 23. května 1883, č. 83 ř. z. a § 7 zák. čl. XXII/1885 a podle § 9 zák. ze dne 12. července 1896, č. 121 ř. z. se zavedením jednotné třicetidenní lhůty ohlašovací.