Kapitola 13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.
Porovnání s rozpočtem na rok 1927.
Celkové výdaje této kapitoly preliminují se částkou............ Kč 41,712.542,-
a jsou ve srovnáni s rozpočtem na rok 1927 vyšší o.............. Kč 7,588.504,-.
Z toho připadá na zvýšení osobních výdajů v důsledku platové úpravy státních zaměstnanců toliko.......... Kč 658.504,-, kdežto převážná část per.......Kč 6,925.000,- na zvýšení výdajů věcných. Zejména byly zvýšeny úvěry subvenční, čímž vyhověno resoluci poslanecké sněmovny, přijaté loňského roku při projednávání finančního zákona na rok 1927, aby postaráno bylo o zvýšení některých pro výrobu a zejména pro živnosti významných úvěrů.
Celkové příjmy očekávají se částkou.. Kč 9,335.900,-, jež ve srovnání s rozpočtem na rok 1927 jest nižší o............. Kč 2,588.960,- což se vysvětluje další likvidací povolovacího řízení.
Systemisace míst statni služby pro zvelebování živnosti.
V debatě vyslovena různá přání a předneseny i některé výtky.Zvláště budiž poukázáno na tyto:
Byla přednesena výtka, že nová systemisace míst pro službu živnostensko-zvelebovací jest nedostatečná co do normované potřeby sil i co do rozvržení míst do jednotlivých platových stupnic.
Systemisace tato vznikla na místo dřívějších menších oddělených osobních stavů pro ústředí služby živnostensko-zvelebovací, pro Státní ustáv v Ťurč. Sv. Martině a posléze pro nestátní ústavy. Celkový počet míst jest sice o něco nižší než dřívější systemisovaný stav, avšak dlužno uvážit, že systemisovaná místa nebyla obsazena plně, takže nová. systemisace přinesla proti faktickému stavu rozmnožení o 22 míst. Důvod, proč místa byla neobsazena, byl hlavně ten, že ústav v Turč. Sv. Martině postrádal potřebné ústavní budovy, dílen, laboratoří atd., takže nebylo možno síly pro vyučování v dílnách a pro práci laboratorní přijímati. Tento stav doznává nyní změny. Teprve napřesrok bude dána možnost pro rozvinutí plného programu činnosti, jak je nastíněn v organisačním pořádku tohoto ústavu ve vládním nařízení čís. 28 z r. 1923.
Poradní sbor pro otázky hospodářské. Poradny pro volbu povolání.
Přednesen byl námět, aby Poradní sbor pro otázky hospodářské při ministerstvu obchodu věnoval zřetel též otázkám souvislým s problémy zásobovacími a dále, aby zúčastněné resorty se dohodly o společném postupu co do organisace poraden pro volbu povolání. Námětům těmto bude věnována plná pozornost, zejména na druhém podnětu má ministerstvo obchodu interes, pokud jde o dorost obchodní, živnostenský i průmyslový.
Obchodní smlouvy. Otázka uznání sovětského Ruska.
Bylo žádáno rychlejší tempo a větší pohotovost při uzavírání obchodních smluv a nadhozena otázka uznání sovětského Ruska.
Pokud jde o sjednávání obchodních smluv s cizinou, vedou se veškerá jednání v plné dohodě zúčastněných ministerstev zahraničí, obchodu, zemědělství a financí a v nejužším styku s interesovanými kruhy domácího obchodu a výroby. Pořad i postup uzavírání smluv závisí velkou měrou na státech, s nimiž jednáme. Lze prohlásiti, že v úpravě obchodně-politických poměrů k cizině vyhověli jsme všem úkolům, které doba postupně přinášela. Výsledek této práce dojista se projevuje i v příznivé obchodní bilanci našeho státu.
Pokud jde o úpravu obchodních styků se svazem sovětských republik, připomíná se, že československá vláda uzavřela již 5. a 6. června 1922 dvě smlouvy, které na základě zmocňovacího zákona uvedeny byly dnem 2. září 1922 v prozatímní platnost. Smlouvy tyto jsou toho obsahu, jaký vůbec připouštěly tehdejší názory na straně sovětské o mezistátním obchodním styku, v němž, jak známo, dodnes sovětská vláda hájí obchodní monopol státu.
Péče o domácký průmysl na Slovensku.
Bylo vysloveno přání, aby domácký průmysl na Slovensku, výšivkářství, hračkářství atd., byl podporován a bylo pečováno o jeho odbytovou organisaci.
O domácký průmysl na Slovensku pečuje ministerstvo obchodu prostřednictvím ústavu pro zvelebování živností v Turč. Sv. Martině, který má, k disposici zvláštní odbornou sílu a v různých střediscích lidové výroby uspořádal v minulém i běžném roce řadu kursů za účelem zdokonalení výrobků po stránce technické i po stránce uměleckého provedení. Podobné kursy uspořádány letos i na Podkarpatské Rusi a v činnosti této bude i nadále intensivně pokračováno. Ústav tento pečoval též o vhodnou organisaci výrobní (tak zřízeno hračkářské družstvo v Kremnici) a spolupůsobil při stránce odbytové. Kromě toho provedena byla rozsáhlá akce konsolidační, týkající se všech význačnějších výrobních organisaci na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Tato dovršena přeměnou spolku "Detva", dříve "Izabella" v Bratislavě v akciovou společnost "Detva", československý ľudový umělecký priemysel v Bratislavě, na níž stát kapitálově jest zúčastněn. Reorganisovaná "Detva" jest jednak organisaci výrobní pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, jednak činitelem, který má za pomoci státní správy pečovati o zušlechtění lidového uměleckého průmyslu. Jest oficielní representantkou československého lidového uměleckého průmyslu a jeho ústřední odbytovou organisaci zejména při podnicích zahraničních. "Detva" zřizuje stálé prodejny ve význačnějších městech a lázeňských místech republiky. Taková prodejna jest v Mariánských Lázních a v poslední době zřízena byla též v Praze.
Výuční listy pro zaměstnance ve státních podnicích.
Bylo vysloveno přání, aby státním zaměstnancům, kteří jsou již řadu let v našich státních podnicích a se osvědčili, byly vydány výuční listy. Otázka tato týká se pošt a železnic a ministerstvo obchodu jest ochotno dohodnouti se s dotyčnými resorty za účelem vhodného vyřešení této věci.
Udílení dispense od průkazu vyučení starším ženám.
Byl vznesen požadavek liberálnější prakse při udílení dispense od průkazu vyučení se té které živnosti starším ženám, aby mohly provozovati živnost. Ministerstvu obchodu jest tento požadavek znám a bude jej řešiti při revisi živnostenského řádu.
Uzavírací hodina v obchodech a živnostech na Slovensku.
Byla žádána úprava uzavírací hodiny v obchodech a živnostech na Slovensku ve smyslu směrnic, vypracovaných v r. 1925 ministerstvem pro správu Slovenska. Věc tato souvisí s revisí župních statutů, které dříve tuto otázku upravovaly. Při tom padá na váhu i různost v názorech na tuto věc mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, jak tomu jest ostatně i v zemích historických. Ministerstvo obchodu bude působiti k urychlenému vyřízení.
Československé plavební společnosti.
V debatě tlumočen názor, že nutno záhy přikročiti ke snížení akciového kapitálu československých plavebních akciových společností, jehož výše brání, aby se staly rentabilními. Věc tato týká se společnosti Labské a Dunajské. Státní správě je známo, že společnosti tyto trpí překapitalisováním a investičními dluhy, a jest tedy snahou státní správy tomuto nezaviněnému stavu odpomoci. Věc byla již mezi zúčastněnými ministerstvy projednána a ministerstvo obchodu vypracovalo návrh zvláštního zákona, který by zmocnil vládu k provedení nutných změn v zakladatelských smlouvách ohledně těchto společností. Také žádáno urychlení v otázce přístavních pásem v Hamburku p, jinde. V důsledku sjednaného provisoria v otázce přístaviště pro říční plavbu v Hamburku má již dnes československá plavební akciová společnost Labská možnost samostatné manipulace v přístavu hamburském a státní správa pracuje k tomu, aby bylo co nejdříve získáno definitivum, a to nejen pro manipulaci zboží hromadného, nýbrž i pro dopravu kusovou a rychlozboží. V jednání o definitivní smlouvu s německou vládou se pokračuje a lze doufati, že v příštím roce dojde k jejímu vyřešení.
Kapitola 14. Ministerstvo veřejných prací.
Program ministerstva.
Ministr, Veřejných prací ve svém exposé rozvinul obsáhlý program svého ministerstva, poukázav na nejdůležitější akce v oboru staveb pozemních, staveb vodohospodářských, plavebnictví, silnic a mostů, elektrisace státu, výroby dusíkatých látek, hospodárného využití paliv, civilního letectví a báňské administrativy a objasniv také hospodářský stav státních báňských a hutnických závodů.
Zadáváni prací.
K výslovnému přání, aby práce stavební byly zadávány pokud možná místním živnostníkům, se podotýká, že se skutečně ták v největší možné míře děje a že místní živnostníci mají pravidelně až 5% výhod při těchto zadávkách.
Pozemní stavby.
Byla urgována výstavba obchodního domu v Bratislavě, budovy pro Nejvyšší soud v Brně a úřední budovy v Pardubicích a bylo poukazováno na nutnost zahájení přípravných prací k stavbě důstojných definitivních budov pro Národní shromáždění. Také bylo vytýkáno, že některé budovy ústředních úřadů a vysokých škol již provedené nebo prováděné jsou příliš nádherné a že by.bylo v budoucnosti postupovati úsporněji. Pokud se týká bytové péče pro státní zaměstnance, bylo žádáno, aby v stavbách obytných budov bylo i nadále pokračováno.
K tomu se podotýká, že detailní projekt stavby obchodního domu v Bratislavě s rozpočtem okrouhle na 28 mil. Ke jest hotov a že se stavbou bude započato ihned, jakmile budou skončena jednání v příčině zajištění dostatečného nájemného. Pro novostavbu Nejvyššího soudu v Brně byla již vyhlédnuta staveniště a ke koupi pozemku dojde co nejdříve. Také novostavba úřední budovy v Pardubicích jest již v stadiu příprav. Otázka definitivní výstavby parlamentu bude řešena v souvislosti s úpravou pláně letenské, pro jejíž zastavení byla vypsána ideová soutěž. Při schvalování projektů úředních budov dbá se vždy co největší úspornosti; při budovách zvlášť významných, zejména v hlavním městě státu, jest ovšem nutno vzíti při tom zřetel také na moment monumentálnosti, ovšem vždy jen v rámci pohotových prostředků. Na stavbu obytných domů pro státní zaměstnance bylo jak z prostředků rozpočtových, tak i z losové akce prováděné mimo rozpočet věnováno úhrnem přes 900 mil. Kč; nyní dokončují se akce již započaté a zejména bude likvidována t. zv. losová akce, kterou zákon o stavebním ruchu limitoval úhrnnou částkou 580 mil. Kč.
Stavby vodohospodářské a plavebnictví.
V debatě bylo poukazováno na nutnost nápravy škod způsobených povodněmi a na význam staveb údolních přehrad a regulací řek ve spojení s využitím vodních sil a naléháno bylo také na další vybudování slovenských přístavů, při čemž zvlášť byla zdůrazňována důležitost přístavu komárenského.
Dlužno podotknouti, že jenom nedostatek finančních prostředků a obmezenost příslušných úvěrů způsobila pomalý postup prací vodohospodářských, pro něž jest připraven víceletý program a jimž se věnuje stále pilná pozornost; jest úmyslem zříditi vodohospodářský fond za účelem umožnění vydatnějšího dotování těchto účelů. Na Slovensku bylo jedním z předních úkolů v prvních letech řádné vybudování přístavu bratislavského a nyní věnuje se největší péče právě přístavu komárenskému, který stále roste a stává se nejdůležitějším naším přístavem co do přepravy hromadného zboží na východ; na přístav komárenský bylo vydáno,dosud celkem již 30 mil. Kč.
Elektrisace.
V tomto směru bylo vytýkáno, že některé všeužitečné elektrárenské podniky poškozují živnostníky tím, že vykonávají samy drobné elektrotechnické práce, a dále že v některých elektrárenských svazech súčastnily se autonomní korporace vklady, které nejsou v poměru k jich hospodářské síle. Dále,bylo poukazováno na nutnost výstavby vodních elektráren zejména poukazováno bylo na průtah v dokončení elektrárny v Miřejovicích.
K tomu se poznamenává, že ochrana živností instalatérských jest zajištěna vládním nařízením č. 212/1920 Sb. z. a n. a že o účasti okresů v elektrárenských svazech rozhoduje nadřízený autonomní úřad. Ve stavbě hydroelektráren se pokračuje a jest naděje, že se podaří financování všech staveb, jichž rentabilita jest zabezpečena. Pokud jde specielně o Miřejovice, učinilo ministerstvo veřejných prací vše možné, aby tato elektrárna mohla co nejdříve vejíti v činnost.
Silnice a mosty.
V debatě byl všeobecně zdůrazňován význam zákona o silničním fondu a bylo vysloveno očekávání, že příslušné akce rozvinou se v době co nejbližší; žádáno bylo sdělení programu nejnaléhavějších silničních úprav.
Dlužno upozorniti, že program pro první stavební období se připravuje a bude předložen k posouzení silniční radě, jež bude co nejdříve zřízena; v tomto prvním stavebním období bude hleděno především k úpravě silnic ve větších městech a jejich okolí, jakož i silnic v okolí lázeňských míst a průmyslových středisk.
Báňská administrativa.
Pokud v debatě bylo poukazováno ke krisi bratrského pojištění hornického, podotýká se, že příčinou této situace byla hlavně nedávná krise v báňském podnikání, jež vedla k omezení provozu a k propouštění horníků, čímž počet důchodců neočekávaně stoupl a počet platících pojištěnců povážlivě klesl. Ministerstvo veřejných prací snažilo se při sdělávání osnovy provádějící sanaci tohoto pojištění, aby v mezích možnosti vzat byl zřetel na všecky oprávněné požadavky hornictva. Tato osnova bude předložena zákonodárným sborům co nejdříve.
Legislativní práce.
V příčině urgované reformy všeobecného zákona horního dlužno zdůrazniti, že prozatím prováděny byly partielní reformy v nejnaléhavějších otázkách. K těmto, patří také otázky reorganisace báňských úřadů a nahlížení do důlních map, jež jsou právě v stadiu parlamentního projednávání. Reforma zákona jako celku jest předmětem bedlivých studií.
Pokud bylo dále urgováno předložení návrhu zákona o dopravě automobily a pokud bylo posléze žádáno, aby před předložením osnovy nového zákona o civilních inženýrech byla sjednána dohoda se zúčastněnými stavovskými korporacemi, podotýká se, že návrh zákona o dopravě automobily byl již vypracován a předložen všem interesentům k podání připomínek a bude co nejdříve projednáván mezi ministerstvy, pokud pak jde o osnovu zákona o civilních inženýrech, že jest úmyslem ministerstva veřejných prací projednati nově upravený návrh s interesenty dříve, než bude předložen vládě ke schválení.
Skupina II. § 9. Státní báňské a hutnické závody.
Bylo poukazováno na nutnost zmodernisovati zařízení báňských a hutnických závodů, zejména na Slovensku, a bylo konstatováno, že solivar v Prešově nemá dostatečného odbytu.
K tomu se poznamenává, že ministerstvo veřejných prací věnuje investicím v závodech slovenských v rámci pohotových prostředků intensivní pozornost a že očekává od zmodernisování závodních zařízení nejen zmenšení schodků závodů pasivních, nýbrž eventuelně i přeměnu pasivnosti v aktivnost. Pokud jde o prešovský solivar, zvýšil se v poslední době značně odbyt jemné soli v důsledku čilé reklamy a zlevnění cen.
Kapitola 15. Ministerstvo pošt a telegrafů a Československá pošta.
Československá pošta.
Rozpočet státního podniku "československá pošta" (včetně poštovní úřady šekové) na rok 1928 vykazuje provozovací příjmy ve výši 1.429,177.820 Kč a provozovací výdaje ve výši 1.257,838.590 Kč.
Zisk preliminovaný částkou 171,339.230 Kč činí tedy 12% všech příjmů.
Zisk tento jest proti zisku, preliminovanému na rok 1927 částkou 189,804.300 Kč, sice nižší o 18,465.070 Kč zejména z toho důvodu, že nebylo uskutečněno zavedení t. zv. šekového vplatního poplatku, jež bylo zamýšleno v době sestavení rozpočtového návrhu na rok 1927 a z něhož očekávaný roční příjem byl v rozpočtu na rok 1927 preliminován částkou 28,000.000 Kč, avšak u srovnání s výsledky docílenými za rok 1926, t. j. posledního, roku, za který jest již sestaven státní závěrečný účet, jeví se za stejných předpokladů zisk rozpočtený na rok 1928 vyšší o 49 mil. 667.794,65 Kč.
Správa podniku Čsl. pošty osvědčuje systematickým snižováním výdajů při stálém vzestupu dopravy hospodárnost, a jevící se stálý vzrůst provozovacích příjmů jest nejen výsledkem cílevědomé investiční činnosti, nýbrž i dokladem utěšeného rozmachu našeho hospodářského života.
Zrušováni poštovních úřadů.
Bylo si stěžováno, že byla po převratu zrušena celá řada pasivních poštovních úřadů, a bylo zdůrazňováno, že československá pošta nemůže se stavěti výhradně na stanovisko výdělečné, nýbrž že musí přinášeti oběti v zájmu veřejném, takže musí udržovati i pošt. úřady, které se nevyplácejí, poněvadž není možno nechati dotyčný okres bez poštovního spojení.
Poštovní správa jest podle § 2, odst. 1. vládního nařízení, č. 206/1924, povinna nejenom plniti co nejdokonaleji své úkoly správní a národohospodářské, nýbrž i říditi se při svém hospodaření zásadami řádného obchodníka, aby docilováním značnějšího provozního zisku si opatřila úhradu na své potřeby investiční, po případě aby dle možnosti i posílila příjmy státní správy finanční a tím umožnila uspokojivé dotování kulturních a sociálních úkolů celostátních bez porušení rovnováhy státních příjmů a výdajů. Byla proto nucená všemožně omeziti své provozovací náklady. Mimo to musila podle zákona č. 286/1924 velmi podstatně snížiti počet svých zaměstnanců, takže zrušení některých úřadů nebylo lze se vyhnouti. Při tom však poštovní správa oprávněným zájmům postižených míst vyšla vstříc bud, zřízením poštovny nebo vhodným včleněním toho kterého místa do přespolního doručovacího okresu nejbližšího pošt. úřadu.
Zvláště bylo kritisováno zrušení některých pošt. úřadů v Praze a namítáno, že tím vzniká nával u ostatních místních pošt. úřadů.
Poštovní správa, překonavši již obtíže vyplynuvší z provedení restrikčního zákona, snaží,se vybudovati síť poštovních úřadů ve Velké Praze, aby vyhovovala potřebám obecenstva. Bojuje tu ovšem s velikými překážkami, spojenými hlavně se získáváním vhodných místností.
Doručování pošty.
Také bylo si stěžováno, že na venkově byla namnoze zrušena dvojí denní doručovací pochůzka, zejména v přespolních doručovacích obvodech, takže obzvláště denní listy se teprve druhý den dostávají obecenstvu do rukou.
Doručování u venkovských pošt. úřadů bylo nutno revidovati, po př. obmezovati z důvodů hospodárnosti následkem nepoměrně zvýšené režie v době poválečné, jakož i v důsledku nedostatku personálu po provedení restrikčního zákona v oboru poštovní správy. Bylo však v tomto směru postupováno.individuelně a bude i na příště přihlíženo k tomu, aby snížením personální režie bylo nárokům obecenstva pokud možno vyhověno a aby obmezování doručovacích pochůzek se dalo jen tam, kde by.se. jevila mezi skutečnou potřebou a vznikajícími výdaji neodůvodněná neúměrnost.
Telefonní sazby.
S několika stran bylo žádáno snížení poplatků, zejména telefonních.
Poštovní správa připravuje již reformu telefonního tarifu, jež sleduje účel umožniti také vrstvám hospodářsky slabším, užívání telefonu a znamená snížení telefonního předplatného pro účastnické stanice se slabší korespondencí v místním styku. Jest úmyslem toto snížení provésti tak, že ve větších sítích, t. j. s počtem přes 500 hlavních stanic bude zavedena nová poplatková třída s levnější sazbou pro hlavní stanice účastnické, vykazující průměrně nejvýše 4 vlastní volání denně. V menších sítích (od 500 stanic dolů) bude dosavadní jednotná sazba snížena. Poplatková úprava, kterou hodlá ministerstvo pošt vyhlásiti v nejbližší době, budě však míti, pokud jde o větší sítě, ráz jen prozatímní. Poštovní správa přikročila totiž ve větších ústřednách k instalaci samočinných počitadel, jimiž bude přesně zjišťován rozsah telefonní korespondence v místním styku, a budou pak poplatky telefonním účastníkům předepisovány přesně podle počtu vlastních hovorů.
Zřizování telefonních stanic v Bratislavě.
Také bylo poukázáno na to, že v Bratislavě je nyní velmi obtížno obdržeti telefonní stanici.
Poštovní správa schválila již provedení rekonstrukce a rozšíření tamní telefonní sítě a místní ústředny, čímž bude umožněno vyhověti žádostem interesentů p zřízení nových telefonních stanic.
Stavební příspěvky na zřízení telefonních stanic účastnických.
Dále byly činěny námitky proti tomu, je zřízení telefonní stanice účastnické v Bratislavě bylo podmíněno zaplacením vysokého stavebního příspěvku.
K této námitce třeba poukázati na to, že stavební příspěvek je dávkou přesně stanovenou telefonním řádem a telefonním poplatkovým řádem, vydanými podle § 6 zákona o telegrafech, č. 60 Sb. z. a n. z r. 1923. Tyto stavební příspěvky jsou odstupňovány podle vzdušné vzdálenosti od přípojné telefonní ústředny. Pro zapravení vyšších stavebních příspěvků v I. pásmu hodlá poštovní správa povolovati interesentům na žádost lhůty.
Vysílací stanice rozhlasové.
Vysloveno bylo přání, aby byla v Bratislavě zřízena silná vysílací stanice rozhlasová.
Pro Bratislavu byla jíž objednána velmi silná rozhlasová stanice s energií přibližně dvakráte tak silnou, jako má dnešní rozhlasová stanice v Praze. Výstavba této stanice bude co možno urychlena.
Také bylo poukázáno na to, že bylo rozhlasu v cizině zneužíváno k iredentistické propagandě. Poštovní správě jsou tyto stesky známy, a byl již také prostřednictvím jednatelů poštovní správy ve společnosti Radiojournalu dán podnět k tomu, aby tento zjev byl přiveden na přetřes v mezinárodním sdružení rozhlasových společností, v t. zv. radiofonní unii. Případné zakročení zahraniční správy, která by snahu poštovní správy podporovala, bylo by vítati. Bylo také navrhováno, aby našimi rozhlasovými stanicemi byl rušen cizí rozhlas, zneužívaný k iredentistické propagandě. Návrh ten nepovažujeme však za vhodný, protože by tímto způsobem byly dotčeny i jiné vysílací stanice, které rozhlasu nezneužívají, vykonávajíce svoje poslání nezávadně.
Likvidace vkladů poštovní spořitelny v Budapeští.
Přednesen byl dotaz, v jakém stadiu jest záležitost likvidace vkladů u bývalé poštovní spořitelny v Budapešti.
O této záležitosti byla učiněna podrobná zmínka ve všeobecných poznámkách k návrhu podnikového rozpočtu Československá pošta (str. 169 a 170), jakož r v důvodové zprávě k finančnímu zákonu pro rok 1928 (str. 380 a 381). Z ní je zřejmo, že soupis pohledávek z úsporných vkladů, šekových účtů, deposit cenných papírů a pohledávek na účtech v hotovosti u poštovní spořitelny v Budapešti, náležejících v úvahu přicházejícím osobám fysickým a právnickým, je poštovním úřadem šekovým v Praze již proveden. K jich výplatě může však dojíti, až bude úmluva ze dne 7. listopadu 1922 všemi národními státy ratifikována. Poštovní správa jest tudíž s pracemi v její obor spadajícími již hotova. Otázka ratifikace jest otázkou mezinárodní.
Zřízení poštovní spořitelny.
Opětovně předneseno bylo přání, aby bylo urychleno zřízení poštovní spořitelny.
Automobilové nehody.
Příslušná osnova zákona byla právě projednána v poradním sboru pro otázky, hospodářské při ministerstvu obchodu.
Kritisována byla četná automobilová neštěstí. Ve věci dlužno konstatovati, že převážná většina automobilových neštěstí vyskytla se v podnikání soukromém, kde podnikatelé, hledíce především z vozidel co nejvíce vytěžiti, využívají jich často až do nadměrného opotřebení. Naproti tomu správa poštovní automobilové dopravy, jsouc si vědoma své zodpovědnosti vůči veřejnosti, stará se o včasnou výměnu opotřebených vozidel a při výběru řidičů a dozoru na ně postupuje přísněji než podnikatel soukromý.
Účast domácího průmyslu na telefonních zadávkách.
Bylo poukázáno na to, že elektrotechnický podnik Křižíkův po svém převzetí koncernem Siemens a Halske redukuje počet svých zaměstnanců e nedostatku práce, ačkoliv firma Siemens a Halske, jíž byly zadány veliké zadávky telefonních automatických ústředen v Praze, je dle smlouvy zavázána, vzíti na domácí firmy zřetel, pokud jde o zařízení, jež mohou býti technicky provedena v tuzemsku.
Lze říci, že poštovní správa vykonává po této stránce ve prospěch domácích podniků vše, co je v její moci.
To dokazuje právě uvedená okolnost, že do podmínek zadávky automatických, ústředen v Praze firmě Siemens a Halske byla pojata doložka, že, co může býti technicky vyrobeno v tuzemsku a k čemu může býti použito domácího materiálu, musí býti také na našem území a z našeho materiálu vyrobeno.
Místnosti pošt. úřadů.
Kritice byl konečně podroben také stav místností poštovních úřadů.
Poštovní správa ve vybudování poštovních úřadů vykonala jistě vše, co bylo technicky a finančně možno. V této snaze bude i nadále vytrvale pokračováno, aby postupně došla k další nápravě svízelných dosud ubikačních poměrů u některých poštovních úřadů a služeben. Také čistotě a úpravě místností poštovních úřadů věnuje se všemožná péče. I v tomto, směru bylo od převratu vykonáno mnoho. Statistika jednorázových přídavků k úředním paušálům, povolených jedině k úpravě místností, dáli statistika zvýšení těchto paušálů a konečně i částek, věnovaných na adaptace úředních místností mimo rámec paušálu a jednorázových přídavků k nim, podává o tom nejlepší důkaz.