PRESIDENT REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ a PRESIDENT REPUBLIKY FRANCOUZSKÉ, uznavše, že k rozvoji výměny zboží a hospodářské součinnosti mezi oběma zeměmi je užitečno nahraditi obchodní úmluvu, uzavřenou 17. srpna 1923 a doplněnou 18. srpna 1924, úmluvou novou, jmenovali svými plnomocníky:

s jedné strany,

s druhé strany,

kteří, předloživše si své plné moci, jež shledány v dobré a náležité formě, shodli se na těchto ustanoveních:

Plodiny nebo výrobky z celního území francouzského budou při dovozu do celního území republiky československé požívati nejnižších celních sazeb, které republika Československá přiznává nebo v budoucnosti přizná kterékoli jiné mocnosti.

Aniž tím bude dotčeno výše zmíněné ustanovení, plodiny nebo výrobky, vyjmenované v seznamu A, budou požívati při dovozu do celního území republiky Československé smluvních celních sazeb v řečeném seznamu stanovených.

Cla československého sazebníku jsou vyjádřena v československých korunách, jejichž poměr k zlatým měnám je stanoven zákonem.

Kdyby tento zákonem stanovený poměr byl změněn tak, že by se posunul kurs československé koruny k dolaru nebo libře šterlinků, aneb ke střednímu kursu těchto měn v měsíčním průměru nejméně o 10 ze 100, zavede československá vláda součinitele tak, aby jimi bylo odčiněno uvedené posunutí poměru nynějšího zákonem stabilisovaného kursu československé koruny ke střednímu kursu zmíněných měn. V tomto případě změní československá vláda součinitele nejméně jednou za měsíc podle kursovního poměru pravidelně zaúčtovaného Národní bankou československou.

Za základ pro stanovení měnových kursů bude brán záznam bursy pražské, nebo newyorkské nebo londýnské.

Plodiny nebo výrobky pocházející a přicházející z republiky Československé s výjimkou těch, které jsou vyjmenovány v seznamu B, budou při dovozu do celního území francouzského požívati bez omezení sazeb minimálního tarifu a nejvyšších výhod.

Kromě toho plodiny nebo výrobky pocházející a přicházející z republiky československé, vyjmenované v seznamu C, budou při dovozu do celního území francouzského požívati sazeb minimálního tarifu uvedených v řečeném seznamu.

Platnost sazeb stanovených v seznamu C potrvá, dokud úřední index velkoobchodních cen nevykáže rozdíl větší než 20% proti indexu v měsíci červenci 1928.

Kdyby takový rozdíl nastal, cla mohou býti zvýšena a musí býti snížena v poměru k indexu, při čemž však příslušná oprava může nastati teprve koncem čtvrtletí. Stejný postup bude zachován v témž poměru a za týchž podmínek při každé pozdější změně indexu velkoobchodních cen.

Provedená snížení nesmí však překročiti 60% celních sazeb uvedených v tarifu.

Každá z vysokých smluvních stran bude přiznávati zboží z celního území druhé strany, pokud jde o zboží vyjmenované v seznamech A a C, výhody plynoucí ze změn celního názvosloví nebo ze způsobů tarifikace, zavedených v tarifech na základě správních nebo zákonných opatření nebo na základě úmluv uzavřených s jinými mocnostmi.

Zmíněné změny nesmějí v žádném případě míti v zápětí ani zvýšení průměrného zatížení u příslušných celních sazeb, ani rozlišování na úkor výrobků z celního území druhé smluvní strany.

Hodnotou, kterou dlužno prohlásiti při celním projednání československého zboží, požívajícího při dovozu do Francie výhod předchozích článků a podrobeného clům ad valorem, bude ona hodnota, kterou má zboží v místě a v době dodaní celnímu úřadu. Tuto hodnotu tvoří kupní hodnota (fakturovaná cena) zboží, zvýšená o veškeré výdaje, jež jsou spojeny s dovozem až na místo celního projednání (přeprava, dopravné, vývozní clo, pojistné, obstarávání, cena obalů nepodléhajících oddělenému vyclení, atd.), vyjímajíc dovozní cla.

Hodnotu takto vypočtenou dlužno však příslušně upraviti podle změny cen, nastavší po koupi.

Prohlášku dlužno doložiti fakturou vidovanou francouzským diplomatickým nebo konsulárním úřadem, a kde takových není, povolanými k tomu organisacemi, poskytujícími potřebných záruk a uznanými předem francouzskou vládou. Toto uznání může býti odňato, zjistí-li se, že tyto organisace již potřebných záruk neposkytují.

Francouzská celní správa může požadovati předložení uzávěrek, smluv, dopisů a jiných dokladů, týkajících se příslušných obchodních jednání, aniž však tyto doklady, neb i faktura, jsou závazné pro ocenění celními úřady.

Co do různých produktů nebo zboží, jež budou uvedeny v dekretech vydaných podle posudku meziministerské poradní komise při francouzském ministerstvu obchodu a průmyslu, může hodnota, sloužící za základ vyclení, býti stanovena podle úředních tržních záznamů nebo směrných cen, ujednaných se zúčastněnými průmyslovými a obchodními svazy a schválených příslušnými ministerstvy.

Československá vláda zařídí vyclívání zboží, podrobeného v republice Československé clu podle ceny, na podkladě ceny fakturované, zvýšené podle československých zákonů o výlohy za obal, za dopravu až na hranici československou, za pojistné a obstarávání. Co se však týká automobilových vozidel, vysoké smluvní strany určily zvláštním ustanovenîm základnu k použití tarifikace a k celníma projednání.

Obě vlády, nevzdávajíce se svého oprávnění k ocenění, zavazujî se vzíti v úvahu veškeré odhadové podklady předložené s tím, že pocházejí od průmyslových organisací, oprávněných k jejich vydávání a hodných důvěry, při čemž řečených podkladů bude použito zejména v případě kdy domněnka podvodu při fakturování cen mohla by míti v zápětí uložení pokut nebo trestů.

Mezi územími obou smluvních stran bude vzájemná svoboda obchodu a plavby.

Obě smluvní strany si však vyhrazují právo činiti z této zásady výjimky z níže vyjmenovaných důvodů, jestliže tyto zákazy neb omezení budou platiti současně pro všechny ostatní země stejně postavené:

1. zákazy neb omezení týkající se veřejné bezpečnosti;

2. zákazy neb omezení vydané z důvodů mravnosti nebo lidskosti;

3. zákazy neb omezení obchodu zbraněmi, municí a válečným materiálem nebo za mimořádných okolností veškerými jinými válečnými potřebami;

4. zákazy neb omezení vydaná v zájmu veřejného zdravotnictví nebo k zajištění ochrany zvířat nebo rostlin před chorobami, hmyzem a škodlivými příživníky;

5. vývozní zákazy neb omezení na ochranu národního majetku uměleckého, historického nebo archeologického;

6. zákazy neb omezení týkající se zlata, stříbra, mincí, papírových peněz a cenných papírů;

7. zákazy neb omezení, jimiž má býti na cizozemské produkty rozšířen režim platný v tuzemsku pro produkci, obchod, přepravu a spotřebu produktů stejného druhu;

8. zákazy neb omezení platné pro produkty, jež jsou nebo budou v tuzemsku produkovány nebo uváděny do prodeje státním monopolem nebo monopoly provozovanými pod státní kontrolou.

Plodiny nebo výrobky, vyvážené z celního území jedné vysoké smluvní strany do celního území strany druhé, budou požívati, pokud jde o vývozní cla a poplatky, nejpříznivějšího režimu, který každá z vysokých smluvních stran přiznává nebo případně přizná kterékoli třetí mocnosti.

Nejvyšší výhody, sjednané v předchozích článcích se netýkají:

a) výhod, které byly nebo budou přiznány jednou vysokou smluvní stranou sousedním zemím k usnadnění pohraničního styku v pásmu, které zpravidla nemá přesahovati šíři 15 kilometrů po každé straně společné hranice;

b) zvláštního režimu, který by Francie zavedla v oboru tarifním pro dovoz určený k usnadnění finančních úprav se zeměmi, které s ní byly od r. 1914 do r. 1918 ve válečném stavu.

Vnitřní dávky jež zatěžují ve prospěch kohokoli na území jedné vysoké smluvní strany produkci, oběh, zpracování nebo spotřebu některé plodiny nebo některého výrobku, nesmějí pod žádnou záminkou postihnouti produkty druhé smluvní strany vyšší mírou nebo za těžších podmínek než produkty domácí stejného druhu.

Francouzské produkty, podléhající při dovozu do republiky Československé t. zv. manipulačnímu poplatku, budou podrobeny sazbám nejpříznivějším, při čemž tyto poplatky pro zboží, vyjmenované v seznamu D, nesmějí překročiti uvedené tam sazby. Veškeré produkty, jež nyní nepodléhají manipulačnímu poplatku, nesmějí napříště býti zatíženy poplatkem vyšším než 1% z hodnoty.

Při úpravě volného obchodu a zejména při prodeji, uvádění do prodeje, oběhu, spotřebě zboží nebude činěno rozdílu mezi zbožím domácím a zbožím druhé smluvní strany, kromě opatření, jichž by kterákoli z obou vlád musela použíti na potírání nekalé soutěže.

Vysoké smluvní strany si vzájemně zaručují nejvyšší výhody v provádění celních formalit při průvozu, uskladnění, zpětném vývozu, překládání zboží a při jakýchkoli jiných úkonech, kterým je podrobeno zboží dovážené, vyvážené nebo provážené, stejně jako u poplatků, spojených s těmito různými úkony.

Při posuzování původu zboží, dováženého z území jedné smluvní strany na území strany druhé, přiznávati bude tato nejvyšší výhody v mezích svého vlastního zákonodárství.

Při dovozu nebudou podléhati celním sazbám ani poplatkům jiným nebo vyšším, než jako kdyby byly dovezeny přímo ze země původu:

československé plodiny půdy nebo výrobky průmyslové dovezené do Francie přes území jedné nebo několika zemí třetích, stejně jako plodiny zemské nebo výrobky průmyslové třetích zemí, dovezené do francouzského území přes území československé, jestliže jejich přeprava se bude díti přímo a nikoli po moři;

francouzské plodiny zemské nebo výrobky průmyslové dovezené do Československa přes území jedné nebo několika zemí třetích, stejně jako plodiny zemské nebo výrobky průmyslové třetích zemí, dovezené do československého území přes území francouzské.

Se zřetelem na zvláštní zeměpisnou polohu republiky Československé svoluje Francie k přiznání výhod z přímého dovozu zboží pocházejícího a přicházejícího z republiky československé, byt' i bylo dovezeno po moři, s podmínkou, že přichází z jednoho z těchto evropských přístavů: Gdyně, Gdansko, Štětín, Lubek, Hamburk, Brémy, Rotterdam, Antverpy, Janov, Benátky, Terst, Rjeka, Sušak, Split, Braila, Galac a že toto zboží bude doprovázeno na doklad této přepravy všemi průkazními listinami (nákladním listem o dopravě železniční nebo říční v originále nebo duplikátu a námořním konosamentem) a k průkazu původu, kdyby tento nebyl přepravními listinami dostatečně prokázán, osvědčením původu, předepsaným pro druhy zboží, vyjmenované v Předběžných poznámkách k francouzskému celnímu sazebníku, a vyhotoveným podle níže uvedených ustanovení článku XIV.

U provádění článků I., II. a XXX. vysoké smluvní strany mohou požadovati, aby produkty a zboží dovezené do jejich území byly doprovázeny osvědčením původu prokazujícím:

1. jde-li o suroviny ve vlastním slova smyslu nebo o plodiny, že pocházejí z druhé země,

2. jde-li o zpracovaný výrobek, že při něm splněny jsou podmínky, bud' co do obsahu suroviny nebo co do zpracování, na které dovozní země váže uznání původu, o čemž jedná hořejší článek XI.

Osvědčení původu budou vydávána bud' celními úřady nebo příslušnými obchodními komorami každé vysoké smluvní strany; vyhotovována budou podle vzorů přijatých celní správou nebo úředně uznanými' obchodními komorami země, odkud zásilka přichází, a to bud' v jazyce země původu nebo v jazyce země určení. V prvém případě obě země vyhrazují si požadovati překlad.

Osvědčení původu vydaná celními úřady budou zproštěna konsulárního visa.

Osvědčení původu vydaná úředně uznanými obchodními komorami budou vidována konsulárními úřady země určení bezplatně.

Bude-li osvědčení původu, vidované konsulárním úřadem, obsahovati udání hodnoty zboží, může takovéto osvědčení původu nahraditi konsulární fakturu. V tomto případě nebude konsulárním úřadem vybírán za ověření hodnoty zboží žádný dodatečný poplatek.

Poštovní balíčky a poštovní zásilky, dále balíčky o váze 5 kg a méně, dovezené letadlem, stejně jako vzorky obchodních cestujících budou zproštěny osvědčení původu.

Nebude-li zboží, pocházející z třetí země, dovezeno ze země původu do území jedné vysoké smluvní strany přímo, nýbrž přes území strany druhé, vysoké smluvní strany přijmou, ku průkazu původu, osvědčení vydaná příslušnými úřady druhé smluvní strany jako rovnoprávná s osvědčeními vyhotovenými v zemích původu, jestliže předložená osvědčení budou souhlasiti s předpisy a nebude-li podezření, že jde o podvod neb o zneužití.

Ve všech případech, kdy jedna z obou vlád oznámí druhé vládě, že došlo při vydávání řečených osvědčení k podvodným manipulacím, zavede ihned vláda, jíž byla stížnost předložena zvláštní šetření o činech, kladených za vinu, uvědomí o výsledku šetření stěžující si vládu a učiní, bude-li třeba, veškerá opatření, která jsou v její moci, aby předešla dalším zmíněným podvodným praktikám.

Každá z vysokých smluvních stran se zavazuje, že učiní veškerá potřebná opatření, aby účinně zabezpečila plodiny nebo výrobky, pocházející z území druhé smluvní strany, proti nekalé soutěži při obchodních jednáních a zejména, že potlačí a zamezí zabavením nebo všemi jinými vhodnými trestními opatřeními v souhlasu s vlastním zákonodárstvím dovoz, uskladnění, prodej a uvádění do prodeje ve vnitrozemí všech produktů, opatřených přímo neb na jejich bezprostřední úpravě nebo vnějším obalu, na fakturách, na nákladních listech a obchodních tiskopisech, známkami, jmény, nápisy nebo jakýmikoli značkami udávajícími, přímo či nepřímo, nesprávně původ, druh, podstatu nebo specifické vlastnosti těchto produktů nebo zboží.

Vysoké smluvní strany se zavazují, že budou prováděti mezinárodní úmluvu z 20. března 1883 o ochraně živnostenského vlastnictví, revidovanou ve Washingtoně 2. června 1911, stejně jako i ostatní dodatkové dohody týkající se živnostenského vlastnictví, jež byly podepsány v Haagu 5. listopadu 1925.

Každá z vysokých smluvních stran se zaval zuje učiniti veškerá potřebná opatření k potlačení používání nesprávných zeměpisných označení původu výrobků vinařských, jestliže tyto pocházejí z území té nebo oné vysoké smluvní strany a jestliže označení původu je v zemi výroby náležitě chráněno a druhé straně hlášeno. Ve hlášení musí býti vymezena území, na která se tato označení původu vztahují, a stanoveno řízení, na základě kterého se osvědčení původu vydávají.

Zejména bude zabavením nebo zâkazem nebo jinými vhodnými trestními opatřeními v souhlasu se zákonodárstvím každé země potlačen dovoz a vývoz, uskladnění, výroba, oběh, prodej nebo uvádění do prodeje zmíněných výrobků, budou-li sudy, láhve, obaly nebo bedny je obsahující opatřeny známkami, jmény, nápisy nebo jakýmikoli značkami s nesprávným označením původu, vědomě použitým.

Zabavení výrobků označených za závadné nebo jiná trestní opatření budou provedena bud' na zákrok úřadů správních nebo na žádost státního zastupitelství nebo zúčastněné strany - jednotlivce, sdružení nebo syndikátu - podle příslušného zákonodárství každé z vysokých smluvních stran.

Zákaz používání zeměpisných označení původu k označení jiných vinařských výrobků než těch, jež jsou k tomu skutečně oprávněny, platí i kdyby byl uveden pravý původ výrobků nebo kdyby nesprávná označení byla doprovázena opravnými dodatky jako: "druh", "způsob", "typ" nebo jinými.

Žádné zeměpisné označení původu vinařských výrobků jedné z vysokých smluvních stran nemůže být pokládáno za označení rázu druhového, je-li náležitě chráněno v zemi výroby a bylo-li řádně hlášeno druhé straně. Stejně budou uznána i vymezení a specifikace, vztahující se k těmto označením.

Vysoké smluvní strany se kromě toho zavazují používati od nynějška ustanovení tohoto článku ve prospěch Francie u sýrů Roquefort a ve prospěch republiky Československé u chmele a u plzeňského piva.

Vysoké smluvní strany se zavazují provésti v nejkratší době hlášení, o nichž jedná prvý odstavec tohoto článku.

Vysoké smluvní strany prohlašují, že jsou ochotny zkoumati později možnost rozšíření předchozích ustanovení i na jiné výrobky, které odvozují své specifické vlastnosti z půdy nebo z podnebí.

Obchodníci, továrníci a jiní živnostníci jedné z obou zemí, kteří prokáží předložením živnostenské legitimace, vydané úřady své země, že tam jsou oprávněni provozovati svůj obchod nebo živnost a že tam platí dávky a daně předepsané zákonem, mají právo bud' osobně nebo svými cestujícími uzavírati koupě v druhé zemi u obchodníků nebo ve veřejných prodejnách nebo u osob, jež zboží vyrábějí. Rovněž mohou přijímati zakázky i podle vzorků nebo modelů od obchodníků, v jejich obchodních místnostech, nebo od osob, které zboží nabízeného druhu používají při provozování živnosti. Z činností, uvedených v tomto odstavci, nebudou podrobeni žádné dávce ani poplatku.

Osoby, vybavené živnostenskou legitimací, jsou oprávněny bráti s sebou vzorky nebo modely, nikoli však zboží.

Při tom musí zachovávati předpisy platné v každé z obou zemí.

Živnostenské legitimace musí souhlasiti se vzorem přijatým Mezinárodní úmluvou o zjednodušení celních formalit, podepsanou v Ženevě 3. listopadu 1923. Legitimace tyto budou sproštěny konsulárního nebo jiného visa.

Ve věci vzorků a modelů použijí vysoké smluvní strany ustanovení Mezinárodní úmluvy o zjednodušení celních formalit, podepsané v Ženevě 3. listopadu 1923.

Lhůta pro zpětný vývoz jest stanovena, s výhradou prodloužení, na dobu šesti měsíců.

Ustanovení článků XVIII. a XIX. nejsou na újmu předpisům upravujícím v obou zemích kočovná zaměstnání a podomní obchod, při čemž každá z vysokých smluvních stran si v tomto směru vyhrazuje úplnou volnost svého zákonodárství.

1. Příslušníci každé z obou vysokých smluvních stran budou požívati na území strany druhé nejvyšších výhod při cestování, pobytu, usazování, jakož i při provozování obchodu, živnosti nebo jakéhokoliv jiného zaměstnání a při veškerých právech a zájmech z toho plynoucích.

2. Příslušníci každé z obou vysokých smluvních stran budou míti na území strany druhé plnou volnost držeti, najímati majetek movitý i nemovitý nebo uvazovati se v jeho držení a nabývati vlastnictví tohoto majetku koupí, darováním, zákonnou posloupností, posledním pořízením nebo jakýmkoli jiným způsobem za podmínek stanovených pro příslušníky kteréhokoli státu třetího v zákonech onoho státu, v němž majetek je. Tímto majetkem mohou nakládati za stejných podmínek.

3. Každá z vysokých smluvních stran nebude zacházeti s příslušníky strany druhé méně příznivě než s příslušníky domácími nebo s příslušníky států, požívajících nejvyšších výhod, při rekvisicích nebo plněních, s výhradou ustanovení bodu 4., týkajícího se rekvisic a vojenských plnění osobních.

4. Příslušníci každé z vysokých smluvních stran jsou sproštěni na území strany druhé vši povinné služby vojenské, ať ve vojsku nebo v národní gardě nebo v milici. Jsou zproštěni jakýchkoli dávek, ukládaných náhradou za osobní vojenskou službu, stejně jako všech vojenských plnění nebo rekvisic osobních.

5. Vysoké smluvní strany neučiní žádných opatření ve příčině omezení, nakládání, restrikce nebo vyvlastnění z důvodu obecného prospěchu nebo všeobecného zájmu, postihujících vlastnictví nebo užívání majetku, práv nebo zájmů příslušníků strany druhé, jestliže by za stejných podmínek nepodrobovaly týmž opatřením majetek, práva nebo zájmy příslušníků domácích nebo příslušníků států požívajících nejvyšších výhod. Použití těchto opatření bude podmíněno zaplacením spravedlivé náhrady, bude-li tato ovšem přiznávána příslušníkům domácím nebo příslušníkům státu požívajícího nejvyšších výhod.

6. U daní a dávek všeho druhu, stejně jako u veškerých jiných břemen rázu fiskálního, pokud mohou míti povahu daní, nehledě v čí prospěch jsou vybírány, příslušníci každé vysoké smluvní strany budou požívati v každém směru na území strany druhé, jak pro své osoby, tak pro svůj majetek, práva a zájmy, včetně svého obchodu, živnosti nebo zaměstnání, stejného zacházení a stejné ochrany u finančních úřadů a soudů jako příslušníci domácí. Jestliže zákony jednoho z obou států nyní přiznávají nebo v budoucnosti budou přiznávati stejné zacházení s cizinci jako s domácími příslušníky za podmínky vzájemnosti ve věcech daňových, vysoké smluvní strany prohlašují tímto článkem, že tuto podmínku vzájemnosti pokládají za splněnou.

Ustanovení bodu 6. nepřekáží případnému vybírání bud' t. zv. poplatků pobytových nebo poplatků souvisejících s plněním policejních formalit, při čemž se rozumí, že příslušníci obou zemí budou v tomto směru postaveni na roven s příslušníky státu požívajícího nejvyšších výhod.

Nejvyšší výhody, uvedené v předchozích odstavcích, nevztahují se na ony výhody, které jedna z vysokých smluvních stran přiznala neb přizná třetímu státu, aby dosáhla rovnováhy mezi svým vlastním zdaněním a zdaněním v tomto třetím státě a zejména, aby předešla dvojímu zdanění, nebo aby zajistila vzájemně ochranu a právní pomoc ve věcech daňových povinností neb finančních trestů.

1. Akciové společnosti a jiné společnosti podle občanského práva, společnosti obchodní, finanční, pojišťovací, společnosti dopravní i zasilatelské a vůbec veškeré společnosti hospodářské povahy, jež jsou ustaveny podle zákonů jednoho z obou států a mají sídlo na jejich území, budou uznány druhou stranou za řádně zřízené.

2. Pravoplatnost jejich zřízení a jejich způsobilost vystupovati před soudy bude posuzována podle jejich stanov a podle zákonodárství jejich země původu.

3. Řečené společnosti zřízené na území jedné z vysokých smluvních stran, podvolí-li se zákonům druhého státu, mohou na území tohoto státu vykonávati svou činnost, usazovati se tam a zřizovati tam filiálky, odbočky a jednatelství.

4. Vysoké smluvní strany budou zacházeti s řečenými společnostmi stejně jako s jejich jednatelstvími, odbočkami a filiálkami podle ustanovení článku XXI., platných pro příslušníky, jestliže jde o právo držeti, najímati, uvazovati se v držení, nabývati vlastnictví jakéhokoli majetku movitého i nemovitého a o právo nakládati s ním jakož i ve věcech rekvisic a plnění, nebo co do opatření ve příčině omezení, nakládání, restrikce nebo vyvlastnění z důvodu obecného prospěchu nebo všeobecného zájmu.

5. Vysoké smluvní strany budou zacházeti s řečenými společnostmi stejně jako s jejich jednatelstvími, odbočkami a filiálkami podle ustanovení článku XXI., platných pro příslušníky, při daních a ochraně ve věcech fiskálních. Avšak cop se týče daní z majetku, z důchodů a ze zisků, každá z obou vysokých smluvních stran zdaní společnosti strany druhé, podle povahy daní, toliko ze společnostního kapitálu, který společnosti investovaly na jejím území, z majetku, jejž tam společnosti mají ve vlastnictví, z cenných papírů, jež tam obíhají, ze zisků, jichž tam společnosti dosahují a z obchodů, jež tam uskutečňují.