ODDÍL C.

§ 1. Oproti rozpočtu (163,163.050 Kč) jest výsledek celkově nepříznivější o 5,512.564 Kč 18 h. Nastal tím, že bylo nutno urychliti vybudování dvojkolejních tratí Břeclav - Brno, Čes. Třebová - Olomouc a Lysá n. L. - Vysočany z důvodů bezpečnosti, dále provésti přestavbu resp. rozšíření stanic a výtopen, vykoupiti pozemky pro stavbu druhé koleje z Prahy Wils. nádr. do Vršovic a pozemky pro nové výtopenské a odstavné nádraží v Libni hor. nádraží, hlavně však tím, že výměna železničního svršku se stala ve větším rozsahu, než bylo při sdělávání rozpočtu předpokládáno, a že cena pražců stoupla téměř o 20%.

Mimo to pro zachování pravidelného chodu provozu, jakož i z dopravně bezpečnostních důvodů, bylo provedeno více drobných nepředvídaných staveb. Nepříznivý výsledek se snížil tím, že byly odsunuty rekonstrukční práce na trati Brno - Čes. Třebová a Brno - Trenčianská Teplá (pro nedostatek technických zaměstnanců nebylo možno přípravné práce včas vykonati) a též některé elektrické instalace. Doplňovací stavby na železničním spodku nebylo možno rozvinouti v plném rozsahu vzhledem k silnější dopravě, a poněvadž také železné konstrukce mostů nebyly vždy včas dodány. Stavby obytných budov, stavba ředitelské budovy v Hradci Králové a budovy ministerstva železnic nebyly prováděny v předpokládaném rozsahu.

§ 2. Oproti rozpočtu (66,021.940 Kč) jest výsledek celkově příznivější o 9,981.669 Kč 39 h; nastal hlavně tím, že bylo objednáno méně nákladních vozů, než jak bylo při sdělávání rozpočtu předpokládáno. Příznivý výsledek se snížil naléhavou vyšší potřebou na osobní a služební vozy a na vyzbrojení vozidel automatickou brzdou tlakovou.

ODDÍL D.

Úspora 5,000.000 Kč, neboť nebylo kapitálové účasti na soukromém podnikání.

Provozní příjmy.

Celkový výsledek jest oproti rozpočtu (4.768,999.750 Kč) příznivější o 147,510.378 Kč 58 h, což lze přičísti vzrůstu výtěžku u všech složek příjmových, zvláště výtěžku z přepravy osob, nákladního zboží i rychlozboží, pak z ostatních příjmů a také z výtěžků úrokových a kursových rozdílů z cizích valut.

§ 1. Oproti rozpočtu (4.489,400.000 Kč) jest výsledek celkově příznivější o 116,139.713 Kč 94 h. Na vzestup příjmů z přepravy osob a zavazadel měl vliv zvýšený turistický a lázeňský ruch, pak sokolské a orelské slety a svatováclavské slavnosti. Příznivější výsledek v dopravě rychlozboží a zboží nákladního byl dosažen trvající ještě konjunkturou v průmyslu i v obchodě.

§ 2. Oproti rozpočtu (266,399.750 Kč) jest výsledek celkově příznivější o 16,603.047 Kč 06 h; byl dosažen zvýšenými příjmy z nájemného za vozidla následkem většího používání náhradních strojů a vozů na místních drahách a na vlečkách, většími podíly místních drah na umořování kapitálu vynaloženého na strojní zařízení v přípojných stanicích, větším výnosem režijních přirážek následkem zvětšeného počtu výkonů odborů pro udržování dráhy a správkáren pro místní dráhy a pro cizí strany a konečně zvýšeným příjmem z vyúčtování rozdílů mezi nákupními a jednotkovými cenami materiálu. Příznivý výsledek se snížil úbytkem příjmů ze soukromých telegramů podávaných na nádražích a menšími příjmy z nájemného v obytných budovách, ježto nedošlo k zamýšlené úpravě nájemného.

§ 3. Oproti rozpočtu (13,200.000 Kč) jest výsledek celkově příznivější o 14,767.617 K;č 58 h; bylo ho dosaženo větším příjmem na úrocích, pak z diskontu, sraženého z účtů placených před jich splatností a z kursových výtěžků z cizích valut.

Investice.

Výdaje investiční v částce 331,700.849 Kč 20 h jsou oproti rozpočtu 331,590.000 Kč celkově větší o 110.849 Kč 20 h. Překročení vzniklo jednak z důvodů uvedených ve vysvětlení k oddílu "C" provozního účtu, kde jest zúčtována část investičních nákladů, pokud zatěžují provoz, jednak většími výdaji na stavby nových drah Handlová - Horní Štubňa, Červená Skála - Margecany, vyúčtováním dodatečných požadavků podnikatelů při stavbě dráhy Veselí na Mor. - Nové Město n. V. a většími výdaji na rozšíření stanice Zvoleň následkem zaústění nové dráhy Krupina - Zvoleň; a konečně výkupem úseku dráhy Turňa - Státní hranice ve smyslu ustanovení § 304 mírové smlouvy Trianonské. Nepříznivý výsledek se snížil rovněž z důvodů uvedených již v odůvodnění k oddílu "C" provozního účtu a pak tím, že některá objednaná vozidla nebyla v roce 1929 dodána, montážní práce, spojené s prodloužením vrchního vedení na pražských nádražích, nebyly do konce roku 1929 dokončeny a měřící vůz nebyl doplněn elektrickým zařízením; nepříznivý výsledek byl však hlavně snížen úsporou při položce preliminované na stavbu dráhy Vsetín - Bylnice - Brumov, poněvadž nedošlo k narovnání s podnikateli dráhy ve všech případech a s výplatami bylo posečkáno, a pak tím, že zesílení svršku se dálo v menším rozsahu, než jak bylo původně projektováno.

799. Státní lesy a statky (včetně školních statků státních zemědělských škol, statků státních výzkumných ústavů zemědělských a státního diagnostického a serotherapeutického veterinárního ústavu v Ivanovicích)

dosáhly za rok 1929 ryzího zisku	106,363.271 Kč 31 h,
a to:
A. Státní lesy a statky zisk	108,390.481 Kč 62 h,
B. školní statky státních zemědělských škol, ztráta	57.066 Kč 64 h,
C. Statky státních výzkumných ústavů zemědělských, ztráta	2,165.899 Kč 57 h,
D. Státní diagnostický a serotherapeutický veterinární ústav v Ivanovicích, zisk	194.755 Kč 90 h.
Oproti výnosu očekávanému podle státního rozpočtu per	73,898.970 Kč -- h,
získaly tudíž Státní lesy a statky více o	32,464.301 Kč 31 h,
a to výsledkem podnikové složky A. příznivějším o	33,462.321 Kč 62 h,
a složek B, C a D nepříznivějším o	998.020 Kč 31 h.
Toto zvýšení provozního zisku proti rozpočtu byla docíleno dosažením příjmů	786,651.758 Kč 53 h,
proti rozpočtu	739,661.710 Kč -- h,
vyšších o	46,990.048 Kč 53 h,
v nichž došly úhrady náklady vyšší o	14,525.7/7 Kč 22 h,
nad rozpočtovou částku.
V jednotlivostech nastala proti rozpočtu vyšší potřeba na služebních příjmech stálých zaměstnanců a to při vlastních výdajích provozovacích o	5,810.045 Kč 16 h,
a při výdajích správních o	2,273.870 Kč 93 h,
úhrnem o	8,083.916 Kč 09 h,

 

provedením nové úpravy platových poměrů podle Služebního řádu, schváleného usnesením vlády ze dne 17. července 1928 na základě ustanovení 210, odst. 1, zákona č. 103/1926 Sb. z. a n., a zejména pak výplatou doplatků, vyplývajících ze zpětné účinnosti nové úpravy. Toto překročení jest vyváženo vyšším příjmem z reservy na úpravu platovou podle Služebního řádu, založené v letech minulých a použité na úhradu doplatků ve výši 8,703.761 Kč 77 h.

Při položce 1 b) "Ostatní výdaje" docílená úspora 12,195.120 Kč 02 h vznikla jednak převodem nákladů zde preliminqvaných a nesouvisejících s vlastním provozním podnikáním do oddílu "Jiné výdaje", jednak tím, že následkem nepříznivých podmínek povětrnostních v zimě roku 1929 (nedostatek sněhu) nemohlo býti veškeré vyrobené dřevo dopraveno již v roce 1929 na místo určení, jak se předpokládalo. Dále bylo ušetřeno na výrobních výlohách tím, že u některých lesních správ nebyl plně vyčerpán předepsaný mýtební etát z důvodu nepříznivé obchodní konjunktury na trhu dřevním.

Vyšší potřeba na odpisech vznikla tím, že v roce 1929 byly prováděny ještě dodatečné amortisační odpisy majetkových součástí za léta předchozí a že nebylo pamatováno rozpočtem na potřebu amortisačních odpisů majetkových součástí statků zemědělských škol, výzkumných ústavů a veterinárního ústavu v Ivanovicích.

Nepříznivější výsledek při položce "Ostatní výlohy správní" oproti rozpočtu vznikl vyššími výlohami na cestovné, na tiskopisy a pod.

Při položce "Pense" docílena úspora tím, že se technicky zdrželo ustanovení zaměstnanců ve služebním poměru podle Služebního řádu a proto nemohli četní zaměstnanci v úvahu přicházející býti pensionováni ještě v roce 1929.

Nepříznivý výsledek při ostatních výdajích všeobecných vznikl vyššími manipulačními výlohami, účtovanými poštovním úřadem šekovým za zprostředkování služby pokladní.

Při položce "Zúrokování investičních dluhů" docílená úspora vznikla tím, že jak úroky z investic, pořízených v letech 1921 až 1925, tak splátka na úroky z nabývacích cen majetku, převzatého podle zákonů o pozemkové reformě, byly zapraveny ve výši roku minulého a nedošlo zejména k použití částky 4,394.000 Kč, zařazené na úroky z přejímací ceny za statky určené k převzetí v roce 1929.

Překročení položky "Jiné výdaje" bylo způsobeno vyúčtováním patronátních výloh, pasivních úroků, udržovacích nákladů horských bud, hostinců a nájemných budov u této položky, ve které byly rozpočteny v roce 1929 pouze náklady voluptuární.

Vlastní příjmy provozovací vykazují oproti rozpočtu vzestup o 33,176.560 Kč 41 h docílený výhodným zpeněžením dřevních zásob v prvé polovině roku 1929 a zlepšeným výsledkem rybničního hospodářství.

Příznivější výsledek položky "Ostatní příjmy provozovací" vznikl zvýšeným příjmem na pensijních příspěvcích následkem, ustanovení zaměstnanců ve služebním poměru podle Služebního řádu se zpětnou účinností a tím spojeným odhlášením z pensijního pojištění soukromého.

Na úrocích z odvodů, přídělů a vkladů bylo přijato oproti rozpočtu více o

1,915.073 Kč 86 h

 

v důsledku vyššího zůstatku na běžném účtu u finanční správy.

Jiné příjmy vykazují oproti rozpočtu výsledek příznivější o 2,543.171 Kč 52 h, spočívající na vyšších příjmech z aktivních úroků, z pronájmů vodních parcel, horských bud, hostinců a pod, a z účasti na cizím podnikání.

Podle jednotlivých hospodářských odvětví vykazuje hospodaření vlastního podniku Státní lesy a statky v roce 1929 proti rozpočtu

při hospodářství lesním výnos vyšší o	87,546.096 Kč 57 h,
při hospodářství polním nižší o	6,012.1,75 Kč 59 h,
při hospodářství rybničním vyšší o	611.189 Kč 51 h,
při průmyslových závodech lesních nižší o	10,041.168 Kč 20 h,
při průmyslových závodech zemědělských nižší o	575.078 Kč 8 h.
Celkem stoupl výnos provozu proti rozpočtu o	21,528.563 Kč 55 h

 

přes to, že v nákladech byla započtena vyšší potřeba na doplatky za předešlá dvě léta, vyplývající z platové úpravy podle Služebního řádu, a že byly ještě v roce 1929 s ohledem na doplněné ocenění majetkových součástek započteny k tíži provozu náklady amortisačních odpisů za dobu minulou.

Vzestup výnosu při hospodářství lesním vyplývá hlavně z výhodného zpeněžení zásob v prvé polovině roku 1929; též postupné vybavení podniku investicemi, zvláště komunikačními (lesní dráhy a pod.) na Slovensku a v Podkarpatské Rusi působilo snížením výrobních nákladů na zvětšení výnosu.

Pokles výnosu z hospodářství polního souvisí s celkovou hospodářskou depresí v zemědělství a byl nad to též přivozen výplatou doplatků na platovou úpravu podle Služebního řádu, a dodatečnými odpisy na majetkových součástech.

Zvýšený výnos hospodářství rybničního byl umožněn zvýšením prodejních cen při čilejší poptávce a příznivými poměry při chovu ryb v roce 1929.

Zhoršení výnosu při průmyslových závodech lesních souvisí částečně s lepším výnosem hospodářství lesního tím, že průmyslové závody (pily) odbíraly za běžné tržní ceny i méněhodnotnou kulatinu z polomů a starších zásob. Na zhoršení působily vedle všeobecné stagnace na trhu dřevním, jevící se ve zvýšeném stavu zásob, také doplatky podle Služebního řádu a dodatečné odpisy amortisační.

Průmyslové závody zemědělské, zejména cukrovary, trpěly v roce 1929, podobně jako polní hospodářství při zpeněžení výrobků cenovou depresí; provoz průmyslových závodů zemědělských byl: kromě toho zatížen v roce 1929 značnými dodatečnými amortisačními odpisy za léta minulá.

Proti hospodářským výsledkům roku minulého jeví se u vlastního podniku Státní lesy a statky vzestup jen u hospodářství rybničního, způsobený příznivými podmínkami chovnými, dobrou konjunkturou a výhodným prodejem ryb; naproti tomu vykazují hospodářství lesní, polní, průmyslové závody lesní a zemědělské pokles výnosu, přivozený všeobecnou situací v zemědělství; hlavně pokud jde o ceny produktů, a stagnací na trhu dřevním a s tím spojeným poklesem cen.

Školní statky státních zemědělských škol vykazují proti rozpočtu výsledek nepříznivější o	177.066 Kč 64 h,
způsobený tím, že v provozním rozpočtu na rok 1929 nebylo pamatováno na odpisy amortisační, jež dosáhly výše	394.360 Kč 10 h.

 

Hospodářství na školních statcích zemědělských škol trpělo v roce 1929 rovněž všeobecnou krisí zemědělské výroby, zejména rostlinné. Škodami způsobenými mimořádnými mrazy počátkem roku 1929 na ovocném stromoví nastalo jednak podstatné snížení očekávaného výnosu ovocnářství a ovocných školek i vinic, jednak byly zvýšeny mimořádné náklady na doplnění vyhynulých kultur. Lesní výroba na školních polesích probíhala v roce 1929 v celku ještě při dobrých prodejních cenách, jež přivodily též zlepšení hospodářského výsledku proti roku minulému, což vyplývá také ze zvýšeného výnosu 360 Kč 53 h na 1 ha v roce 1929 oproti výnosu 283 Kč 78 h v roce minulém.

Statky státních výzkumných ústavů končí oproti rozpočtu výsledkem nepříznivějším o	813.899 Kč 57 h,
z důvodu, že v provozním rozpočtu nebylo pamatováno na odpisy, jež dosáhly výše	738.164 Kč 87 h.

 

Ztráta na těchto polnohospodářských objektech jest zaviněna poklesem cen hospodářských produktů (zejména chmele), katastrofálními mrazy na počátku roku 1929, které zničily ovocné stromoví jak v alejích, sadech, tak i v ovocných školkách. Živelními pohromami (krupobitím a větrnou smrští) způsobeny byly další ztráty na úrodě a stoupnutí nákladů udržovacích na poškozených nemovitostech. Následkem nakažlivých chorob, vypuknuvších u dobytka na jednom hospodářském objektu, bylo nutno infikovaný materiál tam vyměniti se ztrátou. Tyto nepříznivé výsledky byly jen z části vyváženy zvýšeným výnosem u některých objektů, na nichž mohly býti zásoby v důsledku příznivých odbytových poměrů (ovocné školky) zpeněženy výhodně.

Státní diagnostický a serotherapeutický veterinární ústav v Ivanovicích vykazuje oproti rozpočtu nepříznivější výsledek o 7.054 Kč 10 h, přivozený tím, že v rozpočtu nebylo pamatováno na odpisy. Nižší výtěžek ústavu nastal poklesem výroby očkovací látky protičervenkové v důsledku omezení chovu vepřového bravu v II. pololetí 1928 a v I. pololetí 1929.

Z celkového čistého výnosu podniku "Státní lesy a statky" za rok 1929 per	106,363.271 Kč 31 h
byla podniku ponechána částka	72,378.271 Kč 31 h
a připsána prospěchem základního jmění: k úhradě investic podnikových podle čl. II., odst. 4. finančního zákona a k úmoru dluhů ve výši	32,951.956 Kč 72 h
a k úhradě splátek na nabývací cenu statků, získaných státem podle zákonů o pozemkové reformě	39,426.314 Kč 59 h
Zbývající část výnosu	33,985.000 Kč -- h
byla odvedena státní pokladně a sice jako příspěvek na stavbu budovy ministerstva zemědělství ve prospěch kap. 14., tit. 15. částka	4,000.000 Kč -- h
a jako přebytek z hospodářství podniku v roce 1929 ve :prospěch kap. 22. tit. 1.	29,985.000 Kč -- h

 

800. Uhříněvský školní závod zemědělský

končil v roce 1929 ztrátou	63.529 Kč 24 h
proti rozpočtem očekávanému zisku	269.000 Kč -- h
tedy nepříznivějším výsledkem o	332.529 Kč 24 h

 

Tento nepříznivý výsledek způsoben byl vyšší potřebou při výdajích provozovacích o 183.232 Kč 47 h a nedosažením očekávaných příjmů o 149.296 Kč 77 h.

Vzrůst provozovacích výdajů způsobila zvýšená potřeba na opravy značně opotřebovaných strojů a budov poškozených tuhými mrazy 1928/29, větší náklad na muly v době žní následkem nepříznivého počasí a při obtížné podzimní přípravě půdy k setí. Též odpisy při inventáři živém i mrtvém byly vyšší než podle rozpočtu se očekávalo. Naproti tomu ušetřeno bylo na hnojivech a na krmivech úspornějším krmením, poněvadž bys dostatek dobré vlastní píce.

Očekávaných příjmů se nedosáhlo pro silný pokles výtěžku produkce rostlinné. Přes to, že podmínky polaření byly v roku 1929 velmi nepříznivé (hlavně pro pozdní setbu následkem dlouhé zimy), dosaženo bylo uspokojivé sklizně; snížený výtěžek v tomto odvětví byl však zaviněn značným poklesem cen obilí.

Přibližně stejným podílem participuje na nepříznivém výsledku ovocnářství, které bylo velmi poškozeno krutou zimou 1928/29, neboť většina ovocných stromů, jakož i stromků ve školce byla zničena. Tento úbytek příjmů jen z části byl vyvážen zvýšením příjmů v produkci živočišné a za cukrovku.

U srovnání s rokem 1928, který končil ziskem 379.362 Kč 84 h, jeví se úbytek příjmů v produkci rostlinné poklesem cen polnohospodářských výrobků a v nákladech vzestup potřeby na mzdy, kdežto náklady na hnojiva a krmiva, jakož i odpisy, nedosáhly výše roku minulého. Pokles těchto nákladů ve spojení s mírným vzestupem výtěžku při výrobě živočišné nemohl ovšem vyvážiti ztráty z hospodářství polního.

Na úhradu investiční potřeby poskytla státní pokladna příspěvek	15.9.079 Kč 60 h,
jehož bylo použito na meliorace pozemků v hodnotě	44.400 Kč -- h,
a na zvelebení hospodářství pořízením staveb, strojů a inventáře v hodnotě	114.679 Kč 60 h.

 

801. Zemědělský školní závod v Děčíně - Libverdě

vykazuje za rok 1929 ztrátu	18.285 Kč 71 h.
Proti očekávanému zisku dle rozpočtu	36.938 Kč -- h,
jest výsledek nepříznivější o	55.223 Kč 71 h.

 

Rozdíl pochází z toho, že skutečné příjmy byly proti očekávaným o 59.298 Kč 54 h nižší. Proti tomu byla ušetřena na provozovacích nákladech částka 4.074 Kč 83 h.

Rozpočtových příjmů při produkci rostlinné nebálo dosaženo hlavně proto, že následkem mimořádně tuhé zimy 1928/29 byla zničena velká část ovocných stromů, čímž utrpěla sklizeň ovoce a proto, že poklesly ceny hospodářských plodin. Tento úbytek příjmů byl vy-vážen z části vyšším výnosem produkce živočišné, hlavně ze zvýšené tržby za mléko. Provoz pekařství a mlynářství končil ztrátou místo očekávaného zisku.

Úspora dosažená v nákladech spočívá v tom, že v provozovacím rozpočtu bylo počítáno s položkou na obnovování užitkových a tažných zvířat, kdežto v účtu se podává jen výsledný zisk z hospodaření živým inventářem. Proto bylo možno krýti nastalou vyšší potřebu u položek: hnojiva a krmiva, odpisy, správní výlohy a pod.

Proti hospodaření roku 1928, které vykázalo zisk 36.279 Kč 81 h, bylo v roce 1929 dosaženo vyšší těžby jen při produkci živočišné, vhodnou výměnou dobytka a užíváním jadrných krmiv, kdežto při rostlinné produkci vznikla ztráta zaviněná vedle obecného poklesu cen též nižší sklizní hospodářských plodin následkem velikého sucha a nižším výnosem z ovocnářství.

Na nutné investice byl poskytnut závodu příspěvek z rozpočtu vlastní státní správy v částce 9.438 Kč 90 h.

802. Státní báňské a hutnické závody

dosáhly v roce 1929 provozního zisku	48,934.360 Kč 59 h,
jenž je proti zisku preliminovanému částkou	22,550.000 Kč -- h,
vyšší o	26,384.360 Kč 59 h.
Toto zvýšení zisku vyplynulo ze zvýšení provozovacích příjmů o	64,394.667 Kč 52 h,
po odečtení zvýšení provozovacích nákladů o	38,010.306 Kč 93 h.

 

Hlavní příčinou tohoto příznivého výsledku byla velmi dobrá konjunktura v obchodu uhlím vlivem mimořádně tuhé a dlouhotrvající zimy počátkem roku 1929, dobrý odbyt rourových výrobků na světovém trhu, zvýšená těžba a odbyt rud, nafty a soli, jakož i snížení výrobních nákladů v důsledku zavedení moderních porubných, dopravních a úpravenských zařízení.

Další příčiny dobrého hospodářského výsledku třeba hledati ve stále pokračující konsolidaci výrobních poměrů ve státních báňských a hutnických závodech, v pružnějším přizpůsobování výroby poptávce na trhu, v intensivním sledování stránky komerční jednak budováním vlastní organisace obchodní, jednak účastí na obchodních společnostech, v zdokonalování technických zařízení, v nových investicích a ve značné míře i v organisaci služební, provozní a dohlédací, jíž jsou zaměstnanci vedeni k vyšší výkonnosti a k úsporám v provozu. Vykázaného zisku dosáhl podnik "Státní báňské a hutnické závody" po úhradě nákladů, které soukromého podnikatele nezatěžují, jako jsou pense pragmatikálních zaměstnanců, erární provise dělnictva a dobrovolné příspěvky provisionistům, kteréžto sociální náklady

činily v roce 1929 celkem

13,678.244 Kč 27 h.

 

K rozdílům, vyplynuvším na jednotlivých rozpočtových položkách, se připomíná:

V oddílu I./1. "Vlastní výdaje provozovací":

Na položce a) "Služební příjmy stálých zaměstnanců" projevila se úspora	746.395 Kč 35 h
v důsledku dalšího pensionování pragmatikálních zaměstnanců; noví zaměstnanci jsou vzhledem k zákonu čís. 404/ 1922 přijímáni na smlouvu. Na položce b) "Ostatní výdaje" vzniklo překročení rozpočtu o	51,253.867 Kč 13 h
z výsledků zejména těchto dílčích položek: Náklady na "Mzdy dělníků" byly překročeny o	5,575.932 Kč 82 h
poněvadž intensivnější výroba vyžádala si zvýšených nákladů na mzdy, zejména u závodů v Mostě, Příbrami, Porubě a Podbrezové. Náklady na "Spotřebu produktů a poloproduktů" jsou proti rozpočtu nižší o	83,883.413 Kč 76 h
naproti tomu náklady na spotřebu hmot vyšší o	119,260.959 Kč 16 h
Jeví se tudíž ve výrobě ryzí náklad na spotřebu jakéhokoliv materiálu vyšším o	35,377.545 Kč 40 h

 

a to hlavně následkem rozšíření výroby u závodů shora jmenovaných; částečné zvýšení těchto nákladů povstalo též vyššími výlohami na odklizovací práce v Mostě. Mimo to nutno též uvésti, že u státního báňského ředitelství v Příbrami bylo v roce 1929 na spotřebu produktů a podproduktů preliminováno pouze 200.000 Kč - h, kdežto skutečný výsledek této položky jest 16,238.793 Kč 09 h, kteréžto částce koresponduje

příznivý výsledek na příjmové položce "Ocenění polovýrobků", jenž činil u závodu v Příbrami	17,454.040 Kč 12 h
ačkoliv nebyl vůbec preliminován. Na dílčí položce "Jiné provozovací výlohy" byl rozpočet překročen o	8,482.411 Kč 56 h
následkem intensivnější provozní činnosti závodu a na dílčích položkách "Udržování movitostí a nemovitostí" o	1,166.938 Kč 49 h
z těchže důvodů. Položka c) "Odpisy" vykazuje překročení o	4,597.650 Kč 24 h

 

jednak následkem zvýšených odpisů z objektů, pořízených v době znehodnocení čsl. koruny a z movitostí závodu ve Gbelech, vzhledem ku zvýšeným ztrátám na vrtních rourách, jednak proto, že podnik je nucen po převratu provozní zařízení nákladnými investicemi znovu vybudovávati, čímž majetkové odpisy samozřejmě neustále vzrůstají.

V oddílu I/2. "Výdaje správní" (ústřední):

Na položce a) "Služební příjmy stálých zaměstnanců" bylo uspořeno

402.025 Kč 10 h

 

z týchž důvodů jako na stejnojmenné položce oddílu I./1. "Vlastní výdaje provozovací".

Položka b) "Ostatní výdaje" byla překročena o

6,511.262 Kč 70 h

 

zejména zvýšením výdajů na dílčí položce "Odměny, výpomoci a těžební přídavky" o 1,679.333 Kč 53 h proto, že náklad na provozní prémie za poslední měsíce roku 1928 byl zúčtován k tíži roku 1929, jelikož do uzávěrky za rok 1928 nebyl ještě dán souhlas k jeho poukazu.

Na nepříznivý výsledek této položky mělo dále vliv zvýšení příspěvků na pojistné prémie pensijní pro smluvní zaměstnance a kancelářské směnaře, vzrůst nákladů na provisní pojištění v důsledku zvýšení počtu dělnictva, větší výdaje na jiné správní výlohy, na úřední a kancelářské výlohy a na mzdy a denní platy kancelářských směnařů.

V oddílu I./3. "Výdaje všeobecné": Na položce a) "pense" bylo uspořeno 891.365 Kč 78 h poklesem počtu pensistů a nižšími výdaji na drahotních přídavcích.

Na položce b) "Ostatní" vykazuje se úspora

20,755.730 Kč 80 h,

 

jelikož daň z obratu a uhelná dávka účtují se na účtu dopisovatelů a nezatěžují účet ztráty a zisku, kdež byly preliminovány jako náklady podniku u dílčí položky "Výlohy na daně a přirážky". Tato úspora odpovídá snížení vlastních příjmů provozovacích na dílčích položkách "Ocenění výrobků" nebo "Jiné provozovací příjmy". Také bylo uspořeno slevou na dani z vodní síly, poskytnutou finančním erárem závodu v Kremnici a Podbrezové, jakož i na výlohách prodejních.

V oddílu II. "Zúrokování investičních dluhů" jeví se překročení o

414.155 Kč 15 h,

 

jelikož podnik zaplatil úroky ze zápůjčky na stavbu hlubinné jámy v Břešťanech za rok 1928 teprve v roce 1929.

V oddílu III. "Ztráty finanční": Na položce "Úroky" objevuje se překročení o

159.868 Kč 29 h.

 

Jsou to úroky z prodlení za dlužné dodávky firem a cesse, jež vyplývají z vývoje obchodních poměrů a jež při sestavování rozpočtu lze jen přibližně odhadnouti.

V oddílu IV. "Jiné výdaje" jest úspora

2,130.979 Kč 55 h

 

v důsledku snížení nákladů na dobrovolné příspěvky provisionistům o 1,216.389 Kč 95 h a v důsledku omezení kutacích prací, čímž uspořeno 914.589 Kč 60 h. Na položce I./1. "Vlastní příjmy provozovací" je

výsledek proti rozpočtu nepříznivější o

13,824.514 Kč 90 h

 

což se odůvodňuje hlavně tím, že u báňského ředitelství v Báňské Štiavnici byla flotační úpravna v Hodruši v provozu jen ³/₄ roku a úpravna a huť v Báňské Štiavnici nebyla v roce 1929 vůbec v provozu, kdežto v rozpočtu se počítalo s jich celoročním provozem. Tím byl skutečný výsledek na dílčích položkách "Ocenění výrobků" a "Ocenění polovýrobků" u jmenovaného ředitelství

oproti výsledku preliminovanému nepříznivější o

17,307.224 Kč 90 h

 

Na nepříznivý výsledek vlastních příjmů provozovacích působila též změna účtování daně z obratu a uhelné dávky, jež byly jako náklady přesunuté na odběratele účtovány na účtech majetkových a nikoliv, jak bylo preliminováno, na účtech těžebních, čímž nastaly proti rozpočtu úspory na nákladech a nepříznivé výsledky na jiných příjmech provozovacích. (Viz též odůvodnění k výdajové položce b) "Ostatní" v oddílu I./3 "výdajů všeobecných".) Na položce I./2. "Ostatní příjmy" projevil se výsledek o 75,307.429 Kč 35 h příznivější hlavně proto, že obchodní zisk z prodeje preliminovaný částkou 63,280.000 Kč - h činil ve skutečnosti 133,850.552 Kč 62 h zvýšením pracovních výkonů na závodech, snížením výrobních nákladů, zvýšením celkové výroby, hlavně pak příznivějším odbytem výrobků, které při převodu z výroby na zásoby jsou oceňovány v cenách pouze výrobních a hospodářský výsledek závodů vynikne teprve při odbytu účtovaném na účtu prodeje v cenách prodejních. Rovněž na dílčí položce "Všeobecné příjmy správní" vyplynul příznivější výsledek o 4,782.037 Kč 33 h následkem mimořádných příjmů, s nimiž při sestavování rozpočtu nemohlo býti počítáno.

V oddílu III. "Zisky finanční":

Příjem dosažený na položce "Úroky" je příznivější o

1,289.753 Kč 07 h

 

hlavně proto, že vklady na běžném účtu u ministerstva financí vynesly na úrocích 781.574 Kč 65 h, částečně též proto, že úroky z prodlení, účtované různým odběratelům byly vyšší, než bylo rozpočtem předvídáno.

V oddílu IV. "Jiné příjmy" dosaženo bylo proti rozpočtu příznivějšího výsledku o

1,622.000 Kč - h

 

proto, že Česká obchodní společnost v Ústí n. L. zaplatila za pronájem důlních měr místo dosavadního nájemného placeného čtvrtletně paušální částku 1,800.000 Kč - h na 20 let předem, jež byla celá účtována prospěchem výnosu roku 1929.

Z čistého zisku na rok 1929 v částce	48,934.360 Kč 59 h,
byla částka	8.552 Kč 39 h,
přidělena všeobecnému reservnímu fondu a zbytek v částce	48,925.808 Kč 20 h,
byl přidělen základnímu jmění podniku a to:
a) na úhradu investic	23,628.908 Kč 20 h,
b) na úhradu úmoru investiční půjčky uzavřené na stavbu hlubinné jámy v Břešťanech	1,216.400 Kč -- h,
c) na koupi podílů Ostravsko-Karvinské montanní společnosti v Petřvaldě z důvodu kapitálové účasti	24,080.500 Kč -- h.
Provozní zisk za rok 1929 v částce	48,934.360 Kč 59 h,
je proti zisku za rok 1928 v částce	17,488.041 Kč 30 h,
vyšší o	31,446.319 Kč 29 h.

 

Jest to následkem konjunktury v obchodu uhlím vlivem mimořádně tuhé a dlouhotrvající zimy, zintensivnění výroby dík zvýšené výkonnosti zaměstnanectva, zvýšení těžby rudy, zlepšení odbytu soli, nafty, rud a surových výrobků, snížení výrobních nákladů v důsledku moderních porubných dopravních a úpravenských zařízení a jiných produktivních investic, další konsolidace podniku a zlepšení obchodní a správní jeho organisace atd.

803. Vojenská továrna na letadla

dosáhla v roce 1929 provozního zisku	182.710 Kč 65 h,
jenž jest proti zisku preliminovanému ve výši	140.000 Kč -- h,
příznivější o	42.710 Kč 65 h.
Toto zvýšení zisku vyplynulo ze zvýšení provozních příjmů o	7,721.850 Kč 36 h,
proti nimž zvýšily se provozní náklady pouze o	7,679.139 Kč 71 h.

 

Zvýšený obrat způsoben byl lepší zaměstnaností továrny, než bylo rozpočtově očekáváno.

K jednotlivým rozdílům proti rozpočtu se připomíná:

V oddílu I./1. "Vlastní výdaje provozovací": na položce a) "Služební příjmy stálých zaměstnanců" byla preliminovaná částka 4,200.000 Kč - h vykázána celá jako úspora, jelikož nešlo o služební příjmy stálých zaměstnanců, nýbrž o mzdy dělnictva, jež se vykazují u položky b) "Ostatní výdaje" na dílčích položkách "Mzdy dělnictva produktivní" a "Mzdy dělnictva neproduktivní";

na položce b) "Ostatní výdaje" projevilo se celkové překročení rozpočtu o 9,915.962 Kč 53 h, vzniklé z překročení po př. úspor na jednotlivých dílčích položkách, z nichž zasluhují zmínky zejména tyto:

"Mzdy dělnictva produktivní" byly překročeny o	3,974.905 Kč 03 h
a "Mzdy dělnictva neproduktivní" o	940.249 Kč 02 h
takže úhrnné překročení na mzdách činilo	4,915.154 Kč 05 h

 

Srovnáním rozpočtové částky preliminované na položce a) "Služební příjmy stálých zaměstnanců"

v částce

4,200.000 Kč -- h

 

s výsledkem účtovaným na uvedených dílčích položkách v částce 4,915.154 Kč 05 h jest zřejmo, že potřeba na mzdy činila o 715.154 Kč 05 h více, než bylo očekáváno;

na dílčí položce "Výrobní náklad a režie" jeví se překročení o 5,220.301 Kč 25 h, hlavně vyúčtováním spotřeby zásob materiálu a motorů, částečně též vyššími výlohami do ciziny a zvýšeným nákladem na otop následkem dlouho trvající tuhé zimy. V rozpočtu nebyl na účtu "Výroby" vzat zřetel na to, že spotřeba materiálu zvyšuje jednak výrobní náklady, jednak výtěžky z výroby. Na této dílčí položce byl preliminován náklad na cestovné v částce 260.000 Kč - h, jenž byl však zaúčtován v oddílu 2. "Výdajů správních (ústředních.)".

Na dílčí položce "Účast při leteckých závodech a výstavách" byl preliminovaný náklad 250.000 Kč - h vykázán celý jako úspora, jelikož k tomuto účelu zde preliminované výdaje byly účtovány v oddílu 3. "Výdaje všeobecné" na položce b) "Ostatní".

Na položce c) "Odpisy" byl rozpočet překročen o 57.225 Kč 72 h, což se odůvodňuje přeměnou strojů a úpravou továrního zařízení v roce 1928 a 1929 v důsledku přeměny výroby letadel z dřevěných na kovová.

V oddílu I./2. "Výdaje správní (ústřední)": na položce a) "Služební příjmy stálých zaměstnanců" projevilo se překročení oproti rozpočtu o 398.771 Kč 70 h zvýšením služebních příjmů smluvních zaměstnanců následkem drahotních poměrů a nutným zvýšením počtu úřednictva v odděleních pokusné stavby. Na položce b) "Ostatní výdaje" se vykazuje překročení o 505.816 Kč 76 h. Na této položce nebyly původně žádné výdaje preliminovány. Překročení nastalo zúčtováním některých nákladů osobních (cestovného, odměn a výloh správního sboru a pod.) na této položce; v rozpočtu bylo na ně pamatováno v nákladech oddílu 1. "Vlastní výdaje provozovací" na položce b) "Ostatní výdaje" a v oddílu 3. "Výdaje všeobecné" položka b) "Ostatní", při čemž zejména na cestovném bylo proti rozpočtu spotřebováno více asi o 130.000 Kč - h následkem obchodního spojení s Tureckem.

V oddílu I./3. "Výdaje všeobecné": na položce b) "Ostatní" vzniklo proti rozpočtu překročení o 1,001.363 Kč - h. Tento rozdíl jest jen důsledkem změny schématu účtů oproti schématu rozpočtovému, pozůstávající v tom, že některé výdaje všeobecné povahy, které byly rozpočteny ve vlastních výdajích provozovacích nebo ve výdajích správních, byly shrnuty do tohoto oddílu I./3. a zde súčtovány a naopak výdaje patřící do uvedených oddílů, avšak rozpočtené zde, súčtovány v oddílech, do nichž podle své povahy náležejí. Tak na př. dílčí položka "Různé nepředvídané výdaje", která byla zde preliminována částkou 200.000 Kč - h zůstala nevyužita a tyto výdaje naopak súčtovány v příslušných oddílech, naproti tomu byly v oddílu I./3. súčtovány výlohy, které byly preliminovány ve vlastních nákladech provozovacích jako výlohy na propagaci,

na účast na leteckých závodech a výstavách v částce	374.007 Kč 12 h,
na drahotní výpomoci a náhrady za dovolené v částce	767.350 Kč 33 h,
a na různé poplatky v částce	13.567 Kč 81 h.
Dílčí položka "Příspěvky na pensijní, starobní a invalidní, nemocenské a úrazové pojištění" byla překročena o	90.230 Kč 34 h;
naproti tomu bylo na dílčí položce "Daně a poplatky" dosaženo úspory v částce	43.842 Kč 60 h,
jelikož zvláštní daň výdělková za rok 1928 nebyla ještě placena.

 

Přeřazení jednotlivých nákladů pod jiné položky, než pod kterými byly v rozpočtu preliminovány, stalo se po zkušenostech s vyúčtováním roku 1928.

Položka 1. "Vlastní příjmy provozovací" vykazuje proti rozpočtu větší výnos o 7,660.784 Kč 68 h z důvodů uvedených ve vysvětlivkách k oddílu I./1 "Vlastní výdaje provozovací".

Nepreliminované příjmy, vykázané v oddílu III. "Zisky finanční" na položkách "Úroky", "Slevy a skonta" a "Náhrada pohledávek v dřívějších letech odepsaných" a v oddílu IV. "Jiné příjmy" na položkách "Nájemné" a "Náhrada za odepsané nářadí" jsou celkem nepatrné a vyplynuly náhodně z podnikového hospodaření.

Z dosaženého zisku za rok 1929 v částce	182.710 Kč 65 h
bylo všeobecnému reservnímu fondu podniku přiděleno	40.000 Kč -- h
zbytek pak v částce	142.710 Kč 65 h
byl vykázán jako náležitost odvodu přebytku do státní pokladny a je proti odvodu rozpočtem očekávanému v částce	140.000 Kč -- h
větší o	2.710 Kč 65 h
Celkový provozní zisk za rok 1929	182.710 Kč 65 h
je proti zisku za rok 1928	407.218 Kč 97 h
nižší o	224.508 Kč 32 h

 

jednak částečným poklesem zaměstnanosti továrny proti letům dřívějším, jednak tím, že nemohla býti dokončena série letadel pro ministerstvo Národní obrany, takže musela býti vykázána v aktivech výrobní cenou na účtu nedohotovených prací a zisk stavbou těchto letadel dosažený bude vyjádřen teprve v hospodářském roce 1930.