II. Počet rotmistrů z povolání k 15. únoru 1931:

1. Podle hodnosti:

praporčíci	1.856
štábní rotmistři	3.279
rotmistři	2.892
Úhrnem	8.027

2. Podle věku:

narození před rokem a v roce 1875	12
narození v roce:
1876	10
1877	21
1878	27
1879	37
1880	38
1881	52
1882	68
1883	98
1884	124
1885	156
1886	188
1887	227
1888	334
1889	448
1890	500
1891	429
1892	355
1893	379
1894	459
1895	503
1896	714
1897	732
1898	749
1899	176
1900 a později	1191

 

3. Počet rodin rotmistrů z povolání s

1	2	3	4	5	6 a více
nezaopatřenými dětmi
2593	1999	398	94	15	11

 

6. Ministerstvo vnitra.

Kapitola 6. Ministerstvo vnitra.

Působnost ministerstva vnitra je vymezena tak zv. generální kompetenční klausulí, která tomuto resortu přikazuje všecku vnitřní správu, pokud nenáleží jiným úřadům. Resortními úkoly jsou agendy vnitřní správy v užším slova smyslu a služba bezpečnostní. Vnitřní správa v užším slova smyslu zahrnuje v sobě agendu, jež ve vyšších stolicích náleží do resortů téměř všech ministerstev; již tím jest vyznačen zcela mimořádný rozsah této služby. Bezpečnostní služba přísluší jednak politickým úřadům, jednak úřadům policejním a četnictvu.

Úkoly, jež plní resortní úřady, jsou zcela úzce spjaty s hospodářskými zájmy obyvatelstva; a na způsob, jímž úřady vnitřní správy plní agendy jim přikázané, reaguje veřejnost zpravidla velmi citlivě a pohotově; tato souvislost s hospodářským životem zvyšuje neobyčejně rozsah a intensitu činnosti úřadů vnitřní správy.

Resortní působnost se projevuje jednak konkrétními správními akty, jednak činností normativní, jež zahrnuje nejen přípravu osnov zákonů spadajících do oboru působnosti ministerstva vnitra a vládních nařízení tyto zákony provádějících, nýbrž i spolupráci při obdobné činnosti jiných ministerstev.

V podrobnostech budiž tu zejména uvedeno:

Ministerstvo vnitra spolu s ministerstvem veřejných prací vypracovalo osnovu zákona, kterým se provádí Mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly ze dne 24. dubna 1926 a vydávají se některé prozatímní předpisy o jízdě motorovými vozidly (tisk poslanecké sněmovny č. 1202/III.). Na osnově zákona o jízdě motorovými vozidly, který má definitivně upraviti dopravně-policejní i soukromoprávní otázky sem spadající, bylo po celý rok 1931 za vedení ministerstev veřejných prací a vnitra urychleně pracováno, takže osnova tato jest již v podstatě hotova.

Dále mělo ministerstvo vnitra význačnou účast na přípravě nového zákona tiskového, jehož osnovu vypracovalo ministerstvo spravedlnosti.

Pro parlamentní projednávání v příštím roce byla již úplně připravena osnova zákona o pořádání veřejných představení kinematografických.

Dohotoveny jsou též osnova zákona, jímž se mění zákon ze dne 3. dubna 1925, č. 65 Sb. z. a n., o svátcích a památných dnech republiky Československé, jakož i osnova zákona o podpoře nemajetných a repatriaci ve stycích mezinárodních.

Ministerstvu vnitra připadá též úkol zúčastniti se příprav osnov jiných resortů, kteréhožto úkolu se i v roce 1931 zhostilo podáváním připomínek ke všem osnovám v tomto roce ostatními ministerstvy pracovaným, uplatňujíc tu zejména hledisko ústavně právní a zřetel na organisaci a působnost politické správy.

Na programu přípravných prací legislativních ministerstva vnitra pro nejbližší dobu jsou osnovy zákonů o zbraních, o výbušných látkách a proti týrání zvířat. Dále připravuje se nová zákonná úprava požární policie. Jde tu vesměs o záležitosti vyžadující brzké nové a jednotné úpravy. Pořad, v jakém budou tyto předlohy podány, není dosud stanoven. Rovněž bude co nejdříve třeba připraviti zákon, jímž upraví se nošení odznaků a stejnokrojů a vymezení vlivu státní správy v této věci. Spolu s ministerstvem národní obrany pracuje se na osnově zákona o válečných hrobech. Z nařízení bude třeba vypracovati v roce 1932 jednak nařízení na podkladě zmocnění v zákoně, kterým se provádí Mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly z roku 1926, jednak prováděcí nařízení k chystanému zákonu o jízdě motorovými vozidly, obé v dohodě s ministerstvem veřejných prací.

Předmětem studia jest otázka zřízení okresních záložen hospodářských, existujících dosud jen v zemi České, i v zemi Moravskoslezské, resp. otázka přeměny kontribučenských záložen a fondů v této zemi na okresní záložny hospodářské. Dále studuje se otázka zákonné úpravy těch oborů soukromého vyučování, jež nespadají do působnosti orgánů školské správy. Roztříštěná úprava příspěvků pojišťoven pro účely hasičské vyžaduje unifikace a novelisace ve formě nového zákona. Konečně je třeba pamatovati ještě na provedení zásady § 64 ústavní listiny o podílu moci zákonodárné při schvalování mezinárodních smluv a při jich vnitrostátním provádění. Je ještě řada otázek z oboru působnosti ministerstva vnitra, jež vyžadují obsáhlé práce legislativní. Stačí snad jen zmíniti se o potřebě nového zákona spolkového, nového zákona shromažďovacího, zákona divadelního, všeobecného zákona o vyvlastnění, zákona o veřejných produkcích atd. Proveden není dosud ani § 46. ústavní listiny o hlasování lidu. Tyto práce bude lze ovšem uskutečniti jen po etapách; zatím sbírá se v tom směru jen materiál a vede se v evidenci cizozemské zákonodárství.

Ministerstvu vnitra přísluší kompetence při řešení otázek státně-zaměstnaneckých. V tomto oboru se pokračovalo v provádění platového zákona, zejména v pracích na osnovách vládních nařízení o zvláštních podmínkách pro ustanovení úřednickým čekatelem, úředníkem a pro povýšení, o ústavech, které se považují za střední a odborné školy podle některých ustanovení platového zákona a o započtení předchozích služeb pro zvýšení služného. Vládní nařízení o služebním stejnokroji zaměstnanců politické a státní policejní služby bylo již vydáno. Jakožto úřadu, v záležitostech státně-zaměstnaneckých v prvé řadě kompetentnímu, připadají ministerstvu vnitra důležité úkoly také při výkladu právních norem sem spadajících a při aplikaci jejich na konkrétní personální záležitosti. Při tom není ministerstvo vnitra omezeno jen na obor svého vlastního resortu, nýbrž přísluší mu ve smyslu platných předpisů široký obor působnosti při projednávání jednotlivých osobních záležitostí zaměstnanců jiných oborů státní správy. Stejně jako v minulém roce je ministerstvo vnitra i nadále zaměstnáno též úpravou platů zaměstnanců veřejnoprávních korporací a ústavů podle § 212 platového zákona. Jde zde též o nové služební řády pro zaměstnance zemských a okresních ústavů a podniků, o novou systemisaci služebních míst aj.

Pokračuje se v provádění zákona o organisaci politické správy a předpisů s tímto zákonem souvisejících, zejména vládního nařízení č. 8/1928 Sb. z. a n. o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů. Chystá se vydání instrukce o provádění politické exekuce; byla přepracována osnova vládního návrhu zákona o správním trestním právu a řízení. Sbírají se zkušenosti, jichž nabyly podřízené úřady s prováděním prozatímně upravených kancelářských řádů, aby byl získán podklad pro definitivní jejich úpravu.

Ministerstvo vnitra účastní se akce, směřující k racionalisaci veřejné správy. K dalšímu zjednodušení správy přispějí zejména chystané další přesuny působnosti podle § 8 organisačního zákona s vyšších úřadů na nižší.

Podle zákona č. 139/1919 Sb. z. a n. a č. 500/1921 Sb. z. a n. vydává ministerstvo vnitra "Sbírku zákonů a nařízení". Vedle toho vydává ministerstvo vnitra samostatně "Věstník ministerstva vnitra" a "Věstník četnictva".

Politické úřady jsou v roce 1931 zaměstnány ještě dodatečnými pracemi, souvisejícími se sčítáním lidu, zejména jest to: likvidace odměn sčítacích orgánů a výplata různých účtů, vyšetřování stížností do sčítání, instanční rozhodování o sporných zápisech národnosti podle § 23 vlád. nař. o sčítání lidu, doplňování sčítacího materiálu podle § 29 téhož nařízení, místopisné práce pro revisi úředního seznamu míst podle stavu zjištěného při sčítání lidu aj. V roce 1932 bude spolu se státním úřadem statistickým pracováno na novém vydání úředního seznamu míst (Statistického lexikonu obcí v republice Československé).

Ministerstvo vnitra vykonává podle zákonů č. 329/1921 Sb. z. a n., 77/1927 Sb. z. a n. ve znění zákonů č. 125/1927 Sb. z. a n. a č. 169,/1930 Sb. z. a n. dozor nad finančním hospodářstvím svazků územní samosprávy, podává vládě jako její referent návrhy v těch věcech, jež jí v autonomních financích jsou vyhrazeny k rozhodnutí, a projednává administrativní záležitosti zemských peněžních úvěrních ústavů a jich filiálek.

U nadací vlastnících zemědělskou a lesní půdu provádí se pozemková reforma podle programu stanoveného státním pozemkovým úřadem.

Ministerstvo vnitra provádí dohodu mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o rozluce jmění nadací, kolektivit a veřejných oreb právnických podle čl. 266 posl. odst. a čl. 273 mírové smlouvy St. Germainské, publikovanou ve Sbírce zákonů a nařízení pod č. 4/1929.

Projednávají se otázky téže materie se týkající, jež vyplývají z čl. 249 a 256 mírové smlouvy Trianonské a jež nebyly vyřešeny protokolem, sjednaným mezi republikou Československou a Maďarskem na konferenci o východních reparacích v Paříži dne 26. dubna 1930.

Připravuje se provádění dohody mezi republikou Československou a Rumunskem, podepsané v Bukurešti dne 22. prosince 1930, dosud však ústavně neschválené, o rozdělení majetku žup, měst a obcí, jichž území byla proťata československo-rumunskou státní hranicí, event. majetku kolektivit a jiných veřejných osob právnických.

Byly již skončeny práce s rozlukou správních pomůcek s Rakouskem a provádí se dohoda o témž předmětu s Rumunskem, Polskem a Maďarskem.

V roce 1932 provede ministerstvo vnitra v zásadě pozemkovou reformu u nadací vlastnících lesní půdu a bude prováděti rozluku správních pomůcek s Rumunskem, Polskem a Maďarskem.

Jako v roce předešlém provádějí se také v roce přítomném ustanovení mírových smluv a ostatních souvislých mezinárodních aktů ve spojení s ústavním zákonem o státním občanství,

Úspěšně pokračuje likvidace četných případů státního občanství z doby přechodné, jež řeší se jednak z povinnosti úřední, jednak k návrhu stran, při čemž mnohé případy projednávají se i ve styku mezistátním. Likvidace podporována byla činností při provádění zákona Dérerova, přiznávajícího starousedlíkům na Slovensku a Podkarpatské Rusi nárok na československé státní občanství. K tomu druží se ostatní činnost naturalisační. Snahou ministerstva vnitra především bylo, aby čeleno bylo zejména apolitidě, o niž se zajímá také mezinárodní veřejnost, a aby naturalisovány byly osoby v republice trvale usazené, jež víží k zemi důležité rodinné nebo existenční svazky. V oboru domovského práva provádějí se při, slušné normy obou ústavních zákonů o státním občanství i ostatních zákonů dosud platných.

Stejná činnost bude v podstatě také programem působnosti pro rok 1932.

V agendě akciových společností bylo od 1. ledna 1931 povoleno zřízení 19 akciových společností, z nichž 6 je úplně nových, 13 podniků pak, existujících v jiné formě buď jako společnost s r. o. aneb veřejná obchodní společnost atd., přijalo právní formu akciovou. Akciový kapitál těchto 19 nových společností činí dohromady 188,000.000 - Kč. Zvýšen byl akciový kapitál (včetně zvýšení na podkladě stabilisačních bilancí) u 10 společností o částku 58,500.000.- Kč a snížen u 4 společností o částku 8,013.000.- Kč. Dále byly schváleny dosud změny stanov u 46 akciových společností; mimo to bylo spolupůsobeno při jednáních o obchodních smlouvách při provádění zákona nostrifikačního o zápisech společností s ručením obmezeným.

V oboru státního dozoru nad soukromými pojišťovnami byly v roce 1931 vykonány revise, jichž účelem bylo zjistiti, jak byly pojišťovnami splněny mezistátní úmluvy o plnění smluv o pojištění na život a důchody, uzavřené s královstvím Maďarským (úmluva č. 228/1924 Sb. z. a n.) a s královstvím Italským (úmluva č. 35/1927 Sb. z. a n.). Vedle toho konány byly revise pojišťoven ve smyslu předpisů pojistného regulativu. V roce 1932 bude třeba revisemi zjistiti, jak byla splněna úmluva uzavřená s republikou Rakouskou (č. 34/1927 Sb. z. a n.) a bude pokračováno v dalších revisích pojišťoven podle pojistného regulativu.

V roce 1931 vykonávalo ministerstvo vnitra v mezích zákona č. 302/1920 Sb. z. a n. dozor nad 370 spořitelnami. Mimo běžné agendy spořitelní, spočívající mimo jiné ve zkoušení účetních zpráv, revisních nálezů, schvalování stanov a pod., zabývalo se ministerstvo vnitra projednáváním celé řady žádostí za zřízení nových spořitelen a jejich pobočných ústavů a propagací spořitelnictví zejména v zemích Slovenské a Podkarpatoruské. Odstraňování důsledků držby válečných půjček u poměrně četných spořitelen učinilo značné pokroky za pomoci Zvláštního fondu pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů a Všeobecného fondu peněžních ústavů. Příročí zavedené původně u 29 spořitelen zůstalo pouze ještě v pěti případech. Likvidace šluknovské spořitelny jest téměř již provedena. V této činnosti bude pokračováno i v roce 1932. Snaha ministerstva vnitra nese se k tomu, aby podle daných poměrů byla upevněna vnitřní síla spořitelen především fusemi menších spořitelen, pokud se prokázaly nesoběstačnými, s většími. Dá se očekávati, že rozdělení spořitelny v Polském Těšíně bude lze provésti již v krátké době.

Řádný výkon a organisace bezpečnostní služby a z toho vyplývající trvalé zajištění ochrany osob a majetku, jakož i vnitřního klidu a pořádku vyžaduje stálého zdokonalování a prohlubování. Ministerstvo vnitra ve snaze, aby veškerým požadavkům, které se při všeobecném vzrůstu zločinnosti kladou ve stále stupňující se míře na státní policejní orgány, bylo plně vyhověno, neopomene žádné příležitosti, aby v rámci možnosti přikročilo ke zmodernisování policejního aparátu a bezpečnostní služby. Poněvadž nutným předpokladem pro řádný výkon bezpečnostní služby jest v prvé řadě řádně kvalifikovaný a školený personál, věnuje ministerstvo vnitra dokonalému výcviku a zlepšení a prohloubení nejen všeobecného, nýbrž i odborného vzdělání policejních zaměstnanců mimořádnou pozornost a přistupuje podle potřeby služby ke zřizování celé řady kursů, v nichž frekventanti zdokonalují svoje teoretické a praktické vědomosti. Rovněž i snahy po zlepšení hmotného postavení policejních zaměstnanců nezůstávají opomíjeny. Též i zlepšení bytových poměrů policejních zaměstnanců věnuje ministerstvo vnitra stálou péči. Po stránce věcné a organisační jest policejní aparát zdokonalován měrou odpovídající potřebám služby a opatřován moderními prostředky. Ve vybavení policejních úřadů a orgánů, jmenovitě pak Všeobecné kriminální ústředny, která při potírání zločinnosti udržuje styk se všemi nejen tuzemskými, nýbrž i cizozemskými úřady, potřebným zařízením a účelnými služebními pomůckami se stále pokračuje. Zejména pečuje se také o doplnění výzbroje stráže bezpečnosti moderními a spolehlivými zbraněmi a o vybavení sborů stráže motorovými vozidly, aby se mohla v zájmu veřejné bezpečnosti vykonávati pravidelná hlídková služba i na periferiích větších policejních obvodů a aby se umožnila rychlá doprava bezpečnostních orgánů na ona místa, kde jest v zájmu klidu a pořádku zapotřebí bezodkladně zakročiti neb provésti se vším urychlením důležitá šetření. Výzbroj policejních orgánů stíhací a pátrací služby na Vltavě a Dunaji doplňuje se nákupem člunů. Dále připravuje se vybudování policejní radiové sítě zřízením zvláštní vysílací radiové stanice policejní v Praze a pokud možno též v Brně, Bratislavě a Košicích a vybavením policejních úřadů a významnějších pohraničních kontrolních stanic přijímacími aparáty. Provádí se reorganisace telefonní a telegrafní sítě a doplnění telefonického zařízení policejních úřadů, zejména zřízení poplašných signálů a policejních hlásičů.

Za účelem zajištění pravidelnosti a bezpečnosti dopravy a důstojné úpravy velkoměstského ruchu bude pokračováno v rozšiřování sítě světelných signálů k řízení dopravy na všech větších křižovatkách Velké Prahy a event. i v jiných městech.

V oboru pasových předpisů byla zrušena v r. 1931 visová povinnost s Vatikánským Státem a s Litvou. Dále zavedeno vydávání cestovních pasů československých s pravidelnou platností na 5 let místo dosavadních pasů dvouletých. O dalších úlevách pasových a visových jedná se se súčastněnými ministerstvy.

Vnitřní organisace četnictva se dále buduje a přizpůsobuje vývoji bezpečnostních poměrů; zejména bude pokračováno ve výcviku důstojníků správních pro velitelská místa. I služba hospodářsko-správní bude začátkem roku 1932 reorganisována na podkladě připojení k poštovnímu šekovému řízení. Nový "Organisační a služební předpis pro četnickou službu hospodářsko-správní" byl již vypracován a bude po projednání s příslušnými činiteli vyhlášen. Zdokonaluje se pátrací služba četnictva postupným vybudováním četnických pátracích stanic zejména po stránce technické; v běžném roce bylo 15 nejdůležitějších četnických pátracích stanic vybaveno zvlášť upravenými automobily pro pátrací službu četnickou a byl vycvičen potřebný počet řidičů a jich náhradníků. Motorových kol, jimiž jsou četnické pátrací stanice vybaveny, bude intensivněji použito k výkonu silniční policie četnictvem. Pokračuje se v chovu a výcviku služebních psů a zdokonaluje se jejich použití v bezpečnostní službě četnické. Konají se pokusy s použitím nového druhu psů - podkarpatoruských ovčáků - pro bezpečnostní službu četnictva. Rovněž se pokračuje ve výcviku četnictva v jízdě na lyžích a v horolezectví. Byl zřízen první kurs pro výcvik četnictva v polní službě bezpečnostní. Zvláštní péče, věnovaná postupnému vybavení četnických stanic vlastními telefony, dosáhne v dohledné době svého cíle, neboť v přítomné době jest již 78% všech četnických stanic připojeno k telefonní síti. Zvládnutí značné písemné agendy usnadňuje se četnickým útvarům a zvláště četnickým stanicím každoročním přídělem psacích strojů, jichž jest nyní u četnictva v užívání 1488. I zlepšení hmotného postavení četnictva věnuje se náležitá péče. Tak bylo na př. četníkům zařazeným na pátracích stanicích zvýšeno stravné na 1 Kč 50 h za hodinu služby bez ohledu, jde-li o dobu denní či noční. Všemožně se také pečuje o vhodné a zdravotně nezávadné ubytování četnictva. Vyskytující se ještě značnější závady zvláště v zemích Slovenské a Podkarpatoruské snaží se ministerstvo vnitra mírniti a postupně odstraniti v rámci státního rozpočtu jednak nájmem způsobilých místností, jednak koupí vhodných budov a stavbou vlastních četnických kasáren. Dosud podařilo se získati 38 budov koupí a 8 budov stavbou. Dalších 21 koupí budov a 38 novostaveb se právě projednává. V roce 1932 zamýšlí se vybaviti ostatní četnické pátrací stanice vhodnými automobily, v zemi Podkarpatoruské šestikolovými schopnými jízdy na špatných komunikacích a v jinak nesjízdném terénu, dále vydati předpis pro užívání, obsluhu a udržování motorových vozidel, řešiti otázku vybavení četnických pátracích stanic radiovými přijímači, vybaviti ústřední četnické pátrací oddělení v Praze dalšími nezbytnými technickými pomůckami a vymoženostmi a vůbec pokračovati ve vytčeném programu, aby četnictvo bylo po každé stránce účelně vybaveno a pohotovo k účinnému boji proti vzrůstající zločinnosti.

Rozsáhlá vnitřní činnost ministerstva vnitra se umožňuje knihovnou a archivem.

Úřední knihovna ministerstva vnitra dodává úřednickou odbornou literaturu, jíž je třeba k vyřizování agend legislativních a administrativních; sleduje odborné publikace tuzemské i cizozemské, zvláště pak z oboru práva ústavního a správního a příslušné předlohy nových zákonů. Rovněž sbírá knihovna povinné výtisky publikací z Čech a ze země Moravskoslezské.

Činnost archivu ministerstva vnitra v roce 1931 spočívala především v tom, že archivní fondy byly pořádány, kde toho byla nutnost, dále podle potřeby a možnosti katalogisovány a vydávány z nich spisy pro úřední potřebu. Zvlášť rozsáhlou pořádací akcí bylo zejména přemístění značného množství archivního materiálu jednak v hlavní budově archivu, jednak v tzv. účtárenské kryptě pod kostelem sv. Mikuláše na Malé Straně, která se postupně vyklizuje účtárnou zemského úřadu v Praze pro potřeby archivu ministerstva vnitra. Mimo to byla vypracována řada odborných dobrých zdání o rozmanitých správních otázkách, pokud souvisely jakýmkoliv způsobem se stavem minulým a bez ohledu na to, zda se k nim v archivu ministerstva vnitra zachovaly písemné doklady či nic, jakož i odpovědi na četné vědecké dotazy a konečně vyhledáván u velkém množství archivní materiál pro početné domácí i zahraniční badatele. Tato badatelská agenda vykazuje neustálý vzrůst; v roce 1930 pracovalo v archivu ministerstva vnitra 2.145 domácích a zahraničních badatelů, v roce 1931 od 1. ledna do 31. května 1.392 (v roce 1930 v témže období 1.059). Archivní materiál byl nemálo rozmnožen jednak o 463 svazky hlavních desek zemských a indexů k nim jakož i extraktů lenních desek a knih hejtmanství německých lén, které byly převzaty od krajského soudu civilního v Praze, jednak spisy získanými při revisích skartovaného materiálu u úřadů politických, soudních a finančních všech instancí, prováděných archivem ministerstva vnitra. V péči o řádné uložení starých krajských registratur byla definitivně umístěna registratura bývalého kraje čáslavského. Značnou položku agendy archivu ministerstva vnitra tvořila správa starých zemských desek, jichž se neustále užívá velkou měrou jak pro potřeby právní tak i historicko-vědecké. Pokud stačily velmi omezené peněžité prostředky, byla s potřebnou pečlivostí doplňována příruční knihovna archivu, která jest nepostradatelnou pomůckou pro úřední a vědecké práce archivu ministerstva vnitra, jež jsou mu ukládány. Ve vlastní publikační činnosti byl dotištěn IV. a V. svazek Sborníku archivu ministerstva vnitra, jenž obsahuje práci Dra Frant. Roubíka: Dějiny Chodů u Domažlic (str. 666). Ve své pravidelné činnosti bude archiv ministerstva vnitra pokračovati jak ve zbývající části roku 1931 tak i v roce 1932. Z mimořádných prací, pokud lze jich vůbec předvídati, hodlá archiv pokračovati v pořádání starých krajských registratur. Mimo to bude dán do tisku VI. svazek Sborníku archivu ministerstva vnitra, jehož obsah se již připravuje.

K vlastním rozpočtovým číslicím se uvádí toto:

V rozpočtu pro rok 1932 preliminují se výdaje ministerstva vnitra kap. 6. částkou	697,603.900.- Kč.
V rozpočtu pro rok 1931 byly preliminovány tyto výdaje částkou	699,091.400.- Kč,
preliminuje se tedy pro rok 1932 méně o	1,487.500.- Kč.

 

Přes zvýšení potřeby na platy stálých zaměstnanců o 32,4 mil. Kč, příspěvků na opatření uniforem pro politické a policejní úředníky o 1,2 mil. Kč, nájemného z místností pro politické a policejní úřady a pro četnické kasárny o 2,6 mil. Kč a zařadění nového úvěru na opatření státních matrik v zemi Slovenské v částce 0,3 mil. Kč, bylo docíleno shora uvedené úspory snížením na nezbytně nutnou potřebu úvěrů: ostatní osobní a věcné výdaje ústřední správy ministerstva vnitra o 0,6 mil. Kč, příspěvky obcím k úhradě nákladů na umístění okresních úřadů o 12,0 mil. Kč (úplně vyloučeno), platy smluvních zaměstnanců u politických úřadů o 1,9 mil. Kč, cestovné a stravné nepaušalované a z důvodu vedení dvojí domácnosti u politických úřadů celkem o 2,6 mil. Kč, ostatní menší věcné výdaje u politických úřadů dohromady o 0,6 mil. Kč, zřízení státních policejních úřadů o 1,5 mil. Kč (úplně vyloučeno), píce pro koně sboru uniformované stráže bezpečnosti o 0,2 mil. Kč, cestovné a stravné z důvodu vedení dvojí domácnosti u členů sboru uniformované stráže bezpečnosti o 0,2 mil. Kč, cestovní výlohy četnictva o 4,0 mil. Kč, doplnění a opravy vnitřního zařízení budov a lůžkovin, výlohy na první služební výstroj a výzbroj a střelectví příslušníků četnictva o 4,6 mil. Kč, různé výdaje četnictva o 0,7 mil. Kč, mimořádné výdaje četnictva celkem o 1,5 mil. Kč, sčítání lidu o 5,2 mil. Kč, vyživovací příspěvky o 0,4 mil. Kč, a péče o občanské poškozence o 2,0 mil. Kč.

Příjmy v rozpočtu pro rok 1932 preliminují se částkou	19,501.600.- Kč,
tedy proti částce preliminované v roce 1931	19,347.000.-Kč
více o	154.600.- Kč.

 

Zvýšení odůvodňuje se očekávaným vyšším výtěžkem z platů obcí za odběr Sbírky zákonů a nařízení a za tiskopisy, které podléhají kolkovnému.

7. Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem.

Kapitola 7. Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem.

Z činnosti ministerstva spravedlnosti v roce 1931 a z programu pro příští období dlužno uvésti toto:

Záležitosti osobního stavu.

Usnesením vlády ze dne 24. října 1930 byl systemisovaný stav soudního personálu všech kategorií rozmnožen, čímž osobní výdaje podstatně vzrostly.

Byl-li určitý počet soudců v I. a II. instanci dříve 2287 a počet státních zástupců 182, zvýšil se novou systemisací na 2.473 a 194, takže jest celkem o 186 soudců u zmíněných soudů a o 12 státních zástupců více. Ježto stav soudcovského personálu u vrchních soudů zůstal nezměněn, připadá shora uvedené zvýšení výhradně na krajské a okresní soudy. Také u Nejvyššího soudu bylo nutno rozmnožiti počet senátních presidentů o 2 a počet radů o 8, aby tím bylo umožněno zřízení 2 nových senátů nutné následkem silného vzrůstu agendy.

V jednotlivých oborech vrchních soudů byla soudcovská místa rozmnožena: v obvodu pražském o 47 radů a 12 okresních soudců u krajských soudů, a 9 radů a 35 okresních soudců u okresních soudů, v obvodě brněnském o 17 radů a 5 okresních soudců u krajských soudů a 11 radů a 31 okresních soudců u okresních soudů, v obvodě bratislavském o 10 radů a 2 okresní soudce u krajských soudů a 5 radů a 7 okresních soudců u okresních soudů, konečně v obvodě košickém o 3 rady a 4 okresní soudce u krajských soudů, a 4 rady a 19 okresních soudců u soudů okresních. Počet soudcovských čekatelů byl zvýšen z dosavadních 373 na 525, mezi nimiž je tč. 25 soudcovských čekatelek. Stejnoměrně jako soudcovský stav bylo nutno rozmnožiti i stav kancelářského a zřízeneckého personálu, ježto uřízení nových soudních oddělení je nutně spojeno se zřízením nových oddělení kancelářských. Podotknouti ovšem sluší, že skutečný stav nedosahuje výše stavu systemisovaného, ježto dosud pro částečný nedostatek způsobilého dorostu nelze všechna místa obsaditi.

Nově byli systemisováni ve II. služební třídě úředníci vyšší pomocné služby soudní, tzv. aktuáři, jichž činnost jest stanovena zákonem ze 27. března 1931, č. 57 Sb. z. a n. V této nové kategorii úřednické je celkem systemisováno 279 míst v 7. až 4. plat. stupnici a to pro obvod pražský 137, brněnský 87, bratislavský 26 a košický obvod 29 míst. Nebude však možno všechna tato nová místa obsaditi, ježto počet zkoušených uchazečů dosud nedosahuje počtu systemisovaných míst. Pro výchovu těchto aktuárů konají se kursy, jichž účastníci pak skládají zvláštní zkoušku. Prvý kurs v Čechách absolvovalo se zkouškou 19 čekatelů, druhý kurs 25, v obvodu brněnském zúčastnilo se prvního kursu 15 frekventantů, kteří všichni úspěšně složili aktuárskou zkoušku, druhého kursu 19. V obvodu bratislavském je 15 zkoušených čekatelů z r. 1930, a 15 absolventů kursu z r. 1931. Pro obvod košický činí počet čekatelů v r. 1930 zkoušených 9, k nimž přistupuje 12 absolventů kursu z r. 1931. Zkoušky pro druhý kurs nejsou ještě skončeny.

Lze právem očekávati, že dosavadní nedostatek dorostu soudcovského i dorostu kancelářského během příštích let vymizí, načež se plně objeví účinek nové systemisace, směřující k zlepšení služebních poměrů u soudů přetížených v posledních letech neobyčejným a trvalým vzestupem agendy.

Soudní agenda civilní a trestní.

Aby bylo lze posouditi v hlavních rysech rozsah této agendy, uvádí se některá statistická data z roku 1929, týkající se věcí sporných a trestních.

V r. 1929 bylo k projednání civilních sporů celkem:

	a) u krajských soudů:		b) u okresních soudů:
		z toho nově přibytých		z toho nově přibylých
v Čechách	54.400	39.080	348.116	317.144
na Moravě a ve Slezsku	20.809	15.832	167.269	150.564
v obvodu bratislavském	15.547	10.512	110.851	85.408
v obvodu košickém	10.737	6.979	95.768	74.853
Celkem	101.493	72.403	722.004	627.969

 

dohromady tedy v prvé instanci 823.497, nových 700.372, takže připadá na 100 obyvatel 56 sporů civilních v I. instanci.

V trestních věcech byla v r. 1929 k projednání u krajských soudů:

I.	V Čechách	45.320	případů,	z toho nově přibytých 35.538
	Projednáno bylo před porotním soudem	208	"
	kmetským soudem	194	"
	senátem	7.405	"
	samosoudcem	3.867
	Rozsudkem bylo úplně osvobozeno	3.767	osob
	odsouzeno vůbec	11.334	"
	odsouzeno podmínečně	4.235	"
II.	Na Moravě a ve Slezsku	25.112	případů,	z toho nově přibytých 19.029
	Projednáno bylo před porotním soudem	217	"
	kmetským soudem	248	"
	senátem	3.289	"
	Rozsudkem bylo úplně osvobozeno	2.254	osob
	odsouzeno vůbec	7.967	"
	odsouzeno podmínečně	3.335	"
III.	V bratislavském obvodě	12.798	případů,	z toho nově přibytých 9.317
	Projednáno bylo před porotním soudem	65	"
	kmetským soudem	85	"
	senátem	2.216	"
	samosoudcem	2.246	"
	odsouzeno bylo	4.764	osob
	odsouzeno podmínečně	1.814	"
IV.	V košickém obvodě	11.252	případů,	z toho nově přibytých 7.491
	Projednáno bylo před porotním soudem	107	"
	kmetským soudem	97	"
	senátem	2.829	"
	samosoudcem	1. 838	"
	Rozsudkem bylo úplně osvobozeno	1.112	osob
	odsouzeno vůbec	4.696	"
	odsouzeno podmínečně	1.269	"

 

U okresních soudů bylo k projednání v Čechách: 266.715 trestních případů, z toho nových 237.723 případy; úplně osvobozeno 56.016 osob, odsouzeno 101.243 osoby, a podmínečně odsouzeno 54.984 osoby; na Moravě a ve Slezsku 157.968 případů, z toho nových 145.559 případů, úplně osvobozeno 35.275 osob, vůbec odsouzeno 69.218 osob a podmínečně odsouzeno 35.643; v bratislavském obvodu 79.256 případů, z toho nových 64.444, úplně osvobozeno 7.119, vůbec odsouzeno 23.003, podmíněně odsouzeno 9.415; v obvodu košickém 70.016 případů, z toho nově přibytých 51.985, úplně osvobozeno 10.367, vůbec odsouzeno 20.466, podmíněně odsouzeno 6.234.

Ohledně počtu vražd a úmyslných zabití vychází z úředních zpráv dodaných ministerstvu spravedlnosti najevo, že v r. 1929 byly v republice Československé celkem 84 případy, při nichž pachatel nebyl vypátrán. Počet těchto případů se od roku 1926 zvyšuje.

V r. 1930 je tento počet ještě vyšší - 89 - a přesahuje průměr let 1924 až 1929 o 10.

Počet osob obžalovaných pro vraždu a úmyslné zabití činil v roce 1930 celkem 319 a je dosud největší od roku 1924, převyšuje průměr posledních let o 61. Počet osob pro vraždu a úmyslné zabití odsouzených - 175 - je rovněž nejvyšší od roku 1924 a převyšuje průměr posledních 7 let a 47. Podobně je také počet osob odsouzených k trestu smrti - 38 - nejvyšší od roku 1924 a převyšuje průměr o 12.

V r. 1930 udělena milost presidentem republiky celkem v 336 trestních případech, z kteréhožto počtu připadá 16 na prominutí trestu smrti a 105 na prominutí jiného trestu případně zbytku trestu.