Výsledky akce úvěrové. Podle úvěrového zákona pečuje S. P. Ú. také o finanční stránku přídělu, aby nabyvatelé půdy zaplatili cenu přídělovou, aby nedostávající se jim prostředky byly opatřeny úvěrem státním nebo soukromým, aby na přidělené půdě bylo umožněno řádné hospodaření poskytnutím úvěru stavebního a provozovacího. Do 30. června byly výsledky tyto:

1.	Úvěr držebnostní:
a)	soukromý úvěr hypotekární u peněžních ústavů podle dohody s S. P. Ú.	271,580.000	Kč,
b)	hypotekární úvěr u soukromých věřitelů za podpůrného ručení státu za prokázané ztráty	1,200.000	"
c)	krátkodobé poshovění přídělové ceny S. P. Ú. při úrok. míře 5 - 6% (kromě dluhu státu)	500,727.656	"
d)	hypotekární úvěr dlouhodobý Náhrad. bankou při úrokové míře 5%	40,897.918	"
e)	zaknihované nedoplatky	5,350.000	"
f)	hypotekární úvěr dlouhodobý ze Všeobecného fondu pro podporu vnitřní kolonisace na zaplacení přídělové ceny a stavebních nákladů při úrok. míře 21/4% - 4%	16,998.024	"
	Úhrn	836,753.598	Kč.
2.	Úvěr provozovací:
a)	soukromý úvěr provozovací s podpůr. ručením státu za prokázané ztráty	4,053.442	Kč,
b)	úvěr ze Všeobecného fondu pro podporu vnitřní: kolonisace do max. výše 75% potřebného provoz. kapitálu	69,117.232	"
c)	úvěr z Fondu čsl. legionářů při S. P. Ú	2,283.000	"
d)	úvěr poskytovaný kolonisačním referátem S. P. Ú. v Bratislavě	6,000.000	"
	Úhrn	81,453.674	Kč.
3.	Úvěr stavební:
a)	podle zákona o stavebním ruchu poskytl S. P. Ú. na výstavbu kolonií	39,911.000	Kč,
b)	podle § 2 zákona úvěrového	42,409.500	"
c)	krátkodobý 3%ní stavební úvěr družstvům kolonistů	13,800.000	"
	Úhrn	96,120.500	Kč.
4.	Investiční úvěr kolonisační:
	Podle § 80 zák. náhr. poskytnuto S. P. Ú.	610.655	Kč.
5.	Podpora úvěru:
a)	účelovými vklady u 174 peněžních ústavů a úvěr družstev vázanými pro úvěr přídělcům	300,000.000	Kč,
b)	nákupem dílčích dluhopisů	45,000.000	"
	Úhrn	345,000.000	Kč.
	Z toho: S. P. Ú. poskytl z vlastních prostředků úvěru za	1.083,104.985	Kč,
	tedy více než jednu miliardu Kč!
	S. P. Ú. sjednal úvěru za	276,883.442	Kč.
	tedy více než čtvrt miliardy Kč!

 

Bez úvěrové akce nemohla by pozemková reforma splniti svůj sociální úkol a její význam jest veřejností nedoceněn. O rozsahu této činnosti svědčí, že k 1. červenci 1931 vede S. P. Ú. asi 500.000 kont dlužníků - nabyvatelů půdy.

Lesní reforma. Pozemková reforma nevyčerpává se pouze přídělem půdy zemědělské (role, luka, zahrady, vinice a chmelnice), nýbrž zasahuje také do majetku lesního. Zákon záborový uvádí výslovně, že se jedná o "úpravu pozemkového vlastnictví", tedy na veškeré půdě.

Celková lesní plocha činila koncem roku 1920 v Č. S. R. 4,662.790 ha, tedy ¹/₃ plochy celé republiky. Nejmenší lesnatost má země Moravskoslezská (29,8%), největší země Podkarpatoruská (50,1%). Jen málo států v Evropě má lesnatost vyšší (Švédsko, Finsko). Ze zabrané půdy v Č. S. R. připadá na půdu lesní asi 2,476.440 ha. Tato jest podle zemí rozdělena takto:

Země Česká	979.411 ha,
Země Moravskoslezská	549.507 ha,
Země Slovenská	796.489 ha,
Země Podkarpatoruská	151.033 ha.

 

K 30. červnu 1931 ubylo z této výměry přibližně:

1. Akcí přídělovou a odprodejem za souhlasu S. P. Ú. pro svazky územní samosprávy aj.	182.378 ha.
2. Postátněním	329.603 ha.
3. Propuštěním vlastníkům ze záboru podle § 11 z. z.	226.438 ha.
4. Propuštěním vlastníkům ze záboru podle § 20 př. z.	687.425 ha.
Celkem	1,425.844 ha,

 

tj. 576% zabrané lesní výměry. Z toho zůstalo dosavadním vlastníkům (viz 3 a 4) 913.863 ha, k novým nabyvatelům přešlo (viz 1, 2) 511.981 ha. Pro další zásahy tedy zbývá 1,050.596 ha, tj. 424%. Z této výměry odpadne ještě značná část na nároky vlastnické, neboť při celkovém jich počtu 1.928 byl právní nárok podle § 11 zák. záborového vyřešen dosud u 1.845 vlastníků a požadavek podle § 20 zák. přídělového byl vyřešen pouze u 1.075 vlastníků.

Kdežto při rozdělení půdy zemědělské měl převahu drobný příděl, při reformě lesní ukládá zákon a zásady řádného hospodaření lesního jiný postup. Místo statisíců drobných uchazečů uplatňuje se tu především nárok státu a jiných veřejných svazků. Celkovou tendencí zákona jest, aby přidělený majetek lesní svou rozlohou a povahou zaručoval spořádané hospodářství. Jednotlivci přicházejí v úvahu jen výjimečně, jedná-li se o menší rozlohu, jejímž přídělem nevznikne újma uchazečům povahy veřejnoprávní.

Hned za státem přicházejí tedy v úvahu země, okresy a obce. Tam, kde celkový převzatý lesní komplex přesahuje hranice jednotlivých obcí neb i okresů a přijdou v úvahu zájmové obce, provádí se příděl do společného vlastnictví. Může to býti buď veřejnoprávní útvar na základě kapitoly 6 §§ 93-95 obecního zřízení, nebo společenstvo s ručením obmezeným podle zákona č. 58/1906 nebo konečně lesní družstvo podle zákona č. 70/1873. Ve všech těchto případech jest příděl lesů omezen pouze na veřejnoprávní korporace a S. P. úřad, jakož i příslušné dohlédací úřady zajišťují si řádný dozor nad hospodařením s přidělenými lesy a zachováváním přídělových podmínek.

Reforma lesní postupuje velmi rychle a podle vytčených směrnic. Do 1. ledna 1931 obdrželo kromě státu lesní příděl již 1.619 svazků územní samosprávy, hlavně obce (z toho v zemi České 727, v zemi Moravsko-slezské 685, v zemi Slovenské 166 a v zemi Podkarpatoruské 41), dále 677 lesních a pastvinářských družstev, na Slovensku dále 117 urbariálních lesních společenstev (tam, kde místní politické obce se neucházely) aj. V četných případech po uspokojení uchazečů veřejnoprávních provedeny byly při lesní reformě v duchu přídělového zákona úpravy hranic, arondace nebo zvětšení zemědělské či lesní držby soukromé, ovšem pouze malé a střední.

Akce postátňovací. Jejím těžištěm jest přirozeně postátňovací akce lesní. K 30. červnu 1931 bylo postátněno 422.116 ha půdy vůbec, z toho 3.7.614 ha půdy zemědělské. Podle zemí a podle přejímatele jest tato výměra rozdělena takto:

a) Přímá správa státní:

Země	Nabylo a spravuje			Celkem
	min. zemědělství	min. národní obrany	ostatní odvětví státní správy
	ha	ha	ha	ha
Česká	193.191	21.688	6.400	221.274
Moravskoslezská	55.427	48	9	55.484
Slovenská	35.297	24.916	222	60.435
Podkarpatoruská	9.161	30	-	9.191
Celkem	293.076	46.677	6.631	346.384

 

b) Kromě toho převzal S. P. Ú. a přechodně (do vyřešení různých právních a fin. otázek) spravuje ve vlastní režii celkem 75.732 ha půdy. Z toho připadá na zemi:

Českou	95 ha,
Moravskoslezskou	11.447 ha,
Slovenskou	64.190 ha.

 

S. P. Ú. právě jedná příslušnými nabyvateli o předání těchto majetků do jejich správy, takže v krátké době bude tento převod ukončen.

Půda S. P. Ú. převzatá, do vlastnictví nepřidělená, nýbrž toliko drobně propachtovaná, není zde uvedena, nýbrž obsažena jest ve výsledcích řádné akce přídělové.

Praxe zákona o hospodaření na zabraném majetku pozemkovém. Zákonem z 12. února 1920 pověřen byl S. P. Ú. péčí, aby zabraný majetek až do jeho převzetí pro účely pozemkové reformy byl od vlastníků řádně obhospodařován. V prokázaných případech špatného hospodaření může S. P. Ú. uvaliti na dotyčný vlastnický soubor úřední správu nebo trvalý dozor na účet vlastníka. Kdežto v roce 1919 bylo úředních správ 56 a trvalé dozory 4, jsou k polovici r. 1931 úřední správy toliko 4 a trvalých dozorů 7.

Praxe § 3 a) zákona záborového. Na žádost vlastníků zabraného majetku rozhoduje S. P. Ú. podle § 3 a) o vyloučení ze záboru těch objektů, které jsou právně a hospodářsky samostatny a neslouží hospodaření na zabrané půdě. Dosud bylo rozhodnuto o 1.510 objektech a vyloučeno ze záboru celkem 20.495 ha půdy (40 cukrovarů, 48 pivovarů, 14 lihovarů, 109 mlýnů, 79 cihelen, 43 pil, 742 domů, 196 hostinců, 120 jiných objektů průmyslových a 119 různých jiných objektů).

Praxe § 7 zákona záborového. Ke zcizení, dělení, zavazení, pachtu a nájmu zabraného majetku potřebí jest souhlasu S. P. Ú. K žádostem o zcizení byl dán souhlas cca v 65.583 případech a povoleno zciziti celkem 556.828 ha půdy vůbec, z toho 251.765 ha půdy zemědělské. Z celkové výměry bylo současně propuštěno ze záboru 439.075 ha, z toho 182.358 ha půdy zemědělské. Tato akce představuje převážně výsledky zkráceného řízení přídělového, kde S. P. Ú. určoval nabyvatele i cenu a schvaloval přísl. kupní smlouvu. Zbývající půda zůstala v záboru, takže nastala změna pouze v osobě vlastníka. Cena nemovitostí ze záboru propuštěných včetně zákonitého poplatku činila 2.637,589.386 Kč, z toho zákonitý poplatek odváděný podle § 61 zák. příd. pro Všeobecný fond pro podporu vnitřní kolonisace činí k 30. červnu 1931 185,443.326 Kč.

Žádostem o souhlas ku pachtu a nájmu zabraných objektů bylo vyhověno ve 2.865 případech, nevyhověno v 92 případech.

Tyto výsledky jsou důkazem, že opatření záborové, ač omezuje právní disposice vlastníka s jeho majetkem, přece umožňuje mu plniti příslušné funkce podnikatelské.

Praxe § 11 zákona záborového. Vlastník zabraného majetku má podle tohoto paragrafu nárok, aby mu byla ze záboru propuštěna a ve vlastnictví ponechána výměra 150 ha půdy zemědělské, nebo 250 ha půdy vůbec. Úřad může podle cit. paragrafu propustiti i větší výměru, hledě k potřebě půdy pro příděl k účelům hospodaření, k zásobování měst, k potřebám zemědělského průmyslu aj. Ze záboru nesmí však býti propuštěno pod tímto titulem více než 500 ha půdy. Do 30. června 1931 propustil S. P. Ú. 1.845 vlastníkům celkem 573.531 ha půdy veškeré, z toho 322.447 ha půdy zemědělské. Průměrně bylo propuštěno jednomu vlastníku 174.8 ha půdy zemědělské a 1361 ha půdy ostatní, celkem 3109 ha půdy veškeré.

Praxe § 20 zákona přídělového. Vlastníku zabraného majetku, kromě výměry propuštěné ze záboru podle § 11 zák. záb. mohou býti také podle §u 20 zák. příd. ponechány pozemky s historickými nebo uměleckými památkami a pozemky, vyznačující se krásami přírodními. Při tom dlužno vyšetřiti, zda žádané propuštění neznemožňuje nebo neohrožuje provedení reformy a zda dotyčné pozemky a objekty mají skutečně vlastnosti v § 20 zák. příd. vyznačené. Třeba upozorniti, že zákon v tomto případě neobsahuje žádného obmezení co do výměry propuštěné půdy. Do 30. června 1931 bylo 1.075 vlastníkům z toho titulu propuštěno ze záboru 792.460 ha půdy veškeré, z toho 50.357 ha půdy zemědělské. Průměrně bylo jednomu vlastníku z tohoto titulu ponecháno 468 ha půdy zemědělské a 6903 ha půdy ostatní, celkem 7371 ha půdy veškeré. Pokud na půdě a objektech přidělených jsou památky a krásy historické nebo přírodní, ukládá se nabyvatelům zpravidla v dohodě se Státním památkovým úřadem jejich řádná ochrana, udržování aj. Totéž platí i pro vlastníky půdy, která jim podle §u 20 zák. příd. ze záboru byla propuštěna.

Otázky vodohospodářské a zcelovací. Aby zajištěna byla meliorační zařízení na přidělené půdě, ustavuje S. P. Ú. z přídělců vodní družstva. K 30. červnu 1931 byl stav tento:

V zemi	Zabezpečení melioračních úprav pomocí vodních družstev
	v nichž členství velkostatků přešlo na nové nabyvatele		k nimž noví nabyvatelé přistoupili za členy		nově založených		celkem
	počet družstev	jim přidělená mel. půda v ha	počet družstev	jim přidělená mel. půda v ha	počet družstev	jim přidělená mel. půda v ha	počet družstev	jim přidělená mel. půda v ha
České	101	8.784	8	338	116	5.80	225	14.952
Moravskoslezské	48	1.976	23	718	48	4.506	159	7.200
Slovenské	6	10.765	-	-	12	1.761	18	12.526
Podkarpatoruské	-	-	-	-	-	-	-	-
Celkem	155	21.525	31	1.056	216	12.097	402	34.678

 

V dohodě s příslušnými ministerstvy provádí S. P. Ú. převod významných toků ze zabraného majetku do vlastnictví státu aj. Úhrnem bylo dosud převzato vodních toků:

v zemi: České	893,88 ha,
v zemi Moravskoslezské	105,27 ha,
v zemi Slovenské	108,12 ha,
v zemi Podkarpatoruské	13,67 ha,
v Č. S. R	1.120,94 ha.

 

Z toho převzal stát 1.076,97 ha a země česká 43,97 ha.

Pozemková reforma umožňuje dále v různých místech státu provedení významných projektů vodohospodářských tím, že opatřuje pozemky potřebné k náhradě za zatopené pozemky svobodné. Dlužno uvésti zejména údolní přehrady: Na řece Chrudimce u obce Seč, na "Rozkoši" u Č. Skalice, u Štěchovic na Vltavě, Pastviny na řece D. Orlici, na řece Svratce u Kníniček na Moravě, na řece Dyji u Vranova aj. Celkem bylo dosud pro tyto účely opatřeno cca 2.300 ha půdy.

S. P. Ú. přikročil také ku provádění meliorací a regulací na celé řadě zbytkových statků dosud do pachtu přidělených. Z fondu kolonisačního podporuje provádění vzorkových melioračních příprav v území hospodářsky méně vyspělém (vých. část státu), aby probudil názorně zájem pro jejich výnosnost.

V celé řadě moravských obcí prováděna byla podle dohody s Moravským úřadem pro agrární operace přídělová akce současně se scelováním pozemků (komasací).

Největším výkonem technickým je ovšem technické provedení přídělu. Výkony administrativní (seznam přejímaných parcel a seznam hospodařících osob, sestavení poradních sborů místních a obvodových, bonitace půdy, číselný příděl, po skončení prací měřických pak odevzdání půdy novým nabyvatelům, sestavení souhlasu nabyvatelů, definitivní rejstříky přídělů, předpisy záloh a přídělových cen, elaborát pro prozatímní zdanění, seznam společných cest a služebností aj.) provázeny byly řadou přesných výkonů měřických (grafický plán, vytýčení přídělů, omezníkování, přesné zaměření, situační plány a výkazy ploch) na obrovských výměrách ve více než 7.000 katastrálních území. Aby úřední aparát zbytečně nevzrůstal, přibráno bylo ke spolupráci více než 300 úředně autorisovaných civilních techniků, kteří pracovali pod dohledem přídělových komisařů a obvodových úřadoven a jejichž závěrečné elaboráty revidovány jsou ústředím. Rozsah měřických prací ilustrován jest i potřebou mezníků k omezníkování přidělených pozemků. Spotřeba tato činí do 30. června 1931:

v zemi České	378.328
v zemi Moravskoslezské	150.425
v zemi Slovenské	411.679
v zemi Podkarpatoruské	49.849
celkem	990.281	mezníků.

 

Na jeden ha přidělené půdy bylo spotřebováno přibližně 16 mezníků, což představuje zvýšení ceny jednoho ha jen asi o 12,90 Kč.

Bilance k 30. červnu 1931. Shrneme-li uvedené výsledky o pohybu zabrané půdy ve všech akcích, resultuje, že k 1. lednu, resp. k 30. červnu 1931 se dostalo definitivně novým nabyvatelům.

Akce	Půda zemědělská	Půda ostatní	Celkem
	ha	ha	ha
1. Výkup dlouhodobých pachtů	85.882	-	85.882
2. Příděl půdy stavební	6.311	-	6.311
3. Příděl půdy rozptýlené	9.302	-	9.302
4. Řádné řízení přídělové (do 31. prosince 1930)	504.383	111.180	615.563
5. Postátňovací akce	37.614	384.502	422.116
6. Prodej podle § 7 z. z.	182.358	256.717	439.075
Celkem	825.850	752.399	1,578.249

 

V téže době bylo vlastníkům zabraného majetku ze záboru vyloučeno, propuštěno a ponecháno půdy:

Právní titul	Půda zemědělská	Půda ostatní	Celkem
	ha	ha	ha
1. Vyloučení podle §u 3 a) z. z.	8.934	11.561	20.95
2. Dělení knihovních těles podle §u 7 z. z.	5.824	3.609	9.433
3. Propuštěni podle §u 11 z. z.	322.447	251.084	573.531
4. Ponechání podle §u 20 z. př.	50.357	742.103	792.460
Celkem	387.562	1,008.357	1,395.919

 

Sečtením výměr, jichž dostalo se novým nabyvatelům a oněch, jež byly ze zákonitých důvodů propuštěny, vyloučeny a ponechány vlastníkům, zjišťujeme výměru půdy dosud v poz. reformě zpracované a zmenšení rozsahu zabrané půdy.

	Půda zemědělská	Půda ostatní	Celkem
	ha	ha	ha
Výměra zabrané půdy vůbec	1,284.980	2,763.559	4,048.539
K tomu přibylo směnami:
a) půda soukromá nezabraná	10.785	1.043	11.828
b) půda státních statků	15.254	5.579	20.833
Celkem bylo k disposici	1,311.019	2,770.181	4,081.200
Z toho ubylo:
1. dostalo se novým nabyvatelům	825.850	752.399	1,578.249
2. vlastníkům ponecháno	387.562	1,008.357	1,395.919
tedy zpracováno celkem půdy	1,213.412	1,760.756	2,974.168
K 30. červnu 1931 zbývá zabrané půdy	97.607	1,009.425	1,107.032

 

Z této výměry, z níž ovšem odpadne ještě příděl provedený během r. 1931, zbývá ještě vyřešiti nárok 83 vlastníků zabraného majetku podle §u 11 z. z. a event. požadavek 853 vlastníků ohledně §u 20 z. př., případně též event. další nároky podle §u 3a) z. z. část zemědělské půdy zůstane při lesních celcích (enklávy, deputáty lesních zaměstnanců aj.). Teprve po té zbývající výměra - daleko nižší u půdy zemědělské a značně nižší u půdy ostatní - jest fakticky k disposici pro poslední období reformy.

Populační zájmový okruh pozemkové reformy. Počet nabyvatelů půdy (v akcích 1-6, jak jsou uvedeny v předešlé bilanci), odhaduje se podle předběžných uzávěrek statistických na 586.167 osob, resp. rodin s částečným vyloučením opakujících se případů. Poněvadž počet osob činných v zemědělství našeho státu činí 2,424.278 osob, představuje počet nabyvatelů 24,2% z tohoto počtu.

Třeba ovšem upozorniti, že definitivní počet nabyvatelů bude nižší, neboť mnozí jednotlivci počítáni jsou jednak v akcích předběžných, pak opětovně v definitivním řízení přídělovém, nebo při koupi z volné ruky. Jest známo, že v mnoha obcích provádělo se řízení přídělové dvakráte i třikráte (podle pořadí a tempa příslušného řízení). Při sestavování přesného katastru přídělců jest zjišťována tato opětovná účast nabyvatele na různých akcích a tím docílen bude postupně přesný údaj.

Počet nepřímých účastníků pozemkové reformy (vlastníci zabraného majetku, zaměstnanci zajištění jinak, než přídělem, účastníci podniků v poz. reformě združstevněných, zaměstnanci na postátněném lesním majetku a na pachtech zabraných dvorů), odhaduje se na dalších 80.000 osob. Zaměstnanci na majetku přídělců (předešlá skupina) nejsou zjištění a nebyli proto vzati v úvahu. Celkem tedy jest každá čtvrtá osoba v československém zemědělství činná, přímo nebo nepřímo v zájmovém okruhu pozemkové reformy. Tím jest znovu potvrzen hluboký zásah této reformy do našeho zemědělství ve směru jeho demokratisace.

Ku programu v roce 1931. Těžiště přídělu půdy tkví na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Příděl půdy zemědělské bude letos v celém státě ukončen. Pokračováno bude usilovně na dokončení reformy lesní a na všech četných prcích závěrečných a stabilisačních.

Hlavní práce závěrečné.

Zaknihování přídělů. Předáním půdy do užívání novým nabyvatelům není poz. reforma ukončena. Teprve zaknihování této půdy zajišťuje nové poměry vlastnické a umožňuje novým nabyvatelům získati úvěr hypotekární. Práce tato je obrovská, neboť do 30. června 1931 provedeno bylo přídělové řízení v 7.923 kat. územích (obcích). Drobný příděl každého kat. území knihuje se najednou a tvoří tedy jeden elaborát. Poněvadž ve mnoha obcích byl drobný příděl proveden v různých letech dvakrát i třikrát, jest ve skutečnosti počet obcí, do nichž příděl zasáhl, nižší než 7.923. V každém případě však pohybuje se tento počet mezi 6.000 - 7.000 (všech kat. území v republice jest 17.038). Zbytkové statky, průmyslové závody a jiné větší hospodářské celky knihují se samostatně a nezapočítávají se do celkového počtu elaborátů knihovacích.

Podkladem pro knihovní provedení jest u každého kat. území úplný a přesný elaborát přídělový a měřický. Mezi oběma musí býti úplný souhlas. Elaborát přídělový musí obsahovati tyto doklady: protokol o revisi číselného přídělu, protokol o bonitaci půdy, protokol o revisi grafického plánu, grafický plán, souhlas nabyvatelů, seznam služebností, protokoly o směnách, výkazy směn a definitivní rejstřík přídělů. Elaborát měřický musí obsahovati: 4 situační plány, dva seznamy společných cest, 2 seznamy služebností, 4 výkazy dělených parcel se jmény přídělců a 2 konečné rejstříky přídělů. Po pečlivé revisi u obvodových úřadoven, přídělových komisařů a ústředí jsou tyto elaboráty předávány k závěrečným úkonům právním. Četné obtíže a překážky, které tuto samo o sobě tak rozsáhlou agendu brzdí (rozdíly skutečného stavu v přírodě a stavu mapovního, obtíže v identifikaci parcel v zemi slovenské, kde v četných obcích nejsou ještě pozemkové knihy založeny, četné nedoplatky přídělových cen, nastalé změny v osobách přídělců aj.) jsou odstraňovány.

Obtíže rázu technického neznamenají však takové zdržení, jako obtíže, které jsou spíše povahy právní. Jakého rozsahu zdržení dosahuje v tomto směru, je patrno mimo jiné z toho, že Státní pozemkový úřad na př. dosáhne provedení depurace a podpisu směnné smlouvy od přídělce, s nímž provedl směnu, vždy teprve za několik měsíců. Téměř každý knihovní elaborát obsahu je několik takových směn (často jich jest v jediném elaborátu 40 a i více); na směnách jsou zúčastněny někdy obce, církevní ústavy ap. a tu při liknavosti některých přídělců a při zdlouhavém řízení, jemuž je podrobeno schválení směny, jde-li o obec nebo církevní ústav, dochází k tomu, že podepsaná směnná smlouva přes četné urgence bývá vrácena S. P. úřadu teprve po uplynutí 1 - 2 roků. A teprve potom může býti odeslán k soudu knihovací elaborát, jehož nerozlučnou součástí směnná smlouva jest.

Mezi zdržení tohoto druhu patřilo, až do poslední úpravy akce knihovací, i zdržení, spočívající v liknavém placení přídělové ceny, které se vyskytuje napořád. Musil-li S. P. úřad převzatou půdu hotově platiti tím, že za velkostatkáře vyrovnával jejich dlužné daně, veřejné dávky a hypotéky, musí také požadovati, aby přídělci si opatřili hypoteční úvěr a S. P. úřadu přídělovou cenu vyrovnali. Peněžní ústavy přídělcům doposud takové zápůjčky zpravidla ochotně poskytovaly na úřední příslib zajištění pořadí.

Aby vinou liknavců co nejméně byli postiženi přídělci řádně platící, učinil S. P. úřad již počátkem roku 1930 opatření v tom směru, že drobný příděl mohl býti knihován již tehdy, jakmile alespoň 90% přídělců té které knihované obce zaplatilo nejméně tolik, že žádný z nich nedluhoval více než 200 Kč. Přídělci, kteří neměli zaplacenu aspoň polovinu ceny přídělové, byli ze zaknihování vyloučeni.

Poněvadž účinky zemědělské krise počaly se během roku 1930 již silně projevovati i mezi přídělci, rozhodl se S. P. úřad počátkem roku 1931, že bude knihovati příděl odděleně, bez ohledu na nedoplatky přídělové ceny. Při této praxi jsou nedoplatky větší než 200 Kč zajišťovány v pozemkové knize současně s vkladem vlastnického práva, nedoplatky menší nejsou knihovně zajišťovány. Ve vymáhání nedoplatků přídělové ceny se sice pokračuje, avšak odděleně od akce knihovací, aniž by tato byla tím zdržována. Tímto způsobem bylo docíleno urychleného postupu v knihování. Ovšem tato poslední úprava knihovací akce znamená značný vzrůst administrativní agendy, klade větší nárok na evidenci dlužníků a jejich kont a nesporně poněkud oddaluje finanční uzávěrku pozemkové reformy, neboť nedoplatky přídělové ceny za půdu již zaknihovanou jsou placeny méně horlivě než dříve, kdy od úplného zaplacení záviselo zaknihování. Dnešní zemědělská krise pak nedovoluje všude důrazné vymáhání těchto nedoplatků. Přes to odhodlal se S. P. úřad k této úpravě, aby co nejvíce vyhověl obecnému požadavku rychlé právní stabilisace poměrů držebnostních, vytvořených přídělem.

Teprve po překonání všech těchto překážek jest knihovní elaborát ve Státním pozemkovém úřadě hotov a předkládá se knihovnímu soudu k zaknihování.

Na výkon knihovních soudů nemá Státní pozemkový úřad vlivu, takže úkol Státního pozemkového úřadu v oboru knihovacím se končí předložením knihovní žádosti knihovnímu soudu.

Počátkem roku 1927 byla akce soustavně organisována a v r. 1929 provedeno nové seskupení sil úřadu, v čemž bylo dle potřeby pokračováno v letech dalších. Veškerá revisní činnost technická byla decentralisována a v ústředí ponechána pouze superrevise technických elaborátů přídělových. Všechny 3 technické odbory v ústředí jsou nyní zaměstnány hlavně pracemi knihovacími. Zavedena častá povinná práce odpolední a zvláštní honorování víceprací. Obdobná opatření provedena u právníků a úředníků účetních.

Dosažené výsledky dosavadní (incl. prvních 7 měsíců r. 1931, tj. k 1. srpnu 1931) znázorněny jsou na připojeném diagramu (zaknihování přídělů - postup v r. 1931). Z něho je patrno, že jsou velmi příznivé, neboť při celkovém počtu 7.932 kat. území (obcí), resp. při stejném počtu knihovních elaborátů byla provedena ve Státním pozemkovém úřadě:

	Počet knihovacích elaborátů	V % celkového počtu knih. elaborátů:
technická revise	6.551	82.7
revise přídělových cen	6.347	80.1
technická superrevise (zakončení technických prací knihovacích u SPÚ.)	5.871	74.1
účetní kontrola	5.360	67.7
právnímu knihovnímu odboru odevzdáno	4.786	60.4
tabulární knihovní žádosti vypracovány a knihovním soudům odevzdány (zakončení právnických prací knihovacích u SPÚ.)	3.471	43.8
knihovní soudy z toho provedly (zaknihovaly)	1.583	20.--

 

Technické práce zaknihovací byly tedy k 1. srpnu 1931 zakončeny ze 74.1%; tedy technicky skončeno již téměř ³/₄ celkového počtu knihovních elaborátů. Právnické práce knihovací byly v téže době zakončeny ve Státním pozemkovém úřadě pro 43.8%, tedy právnicky jest skončena téměř ¹/₂ všech knihovacích elaborátů.

Postup knihovacích prací podle zemí (v % celkového počtu knihovacích elaborátů) jest patrný z této tabulky.

	Země
	Česká	Moravskoslezská	Podkarpatoruská a Slovenská
Technické práce knihovací v S. P. Ú. zakončeny	77.7	90.9	59.1
Právnické práce knihovací v S. P. Ú. zakončeny	40.4	74.5	29.6

 

Jak bylo již zdůrazněno, úkol Státního pozemkového úřadu v oboru knihovacím je ukončen předložením knihovních žádostí příslušným knihovním soudům, neboť na výkon těchto soudů nemá již Státní pozemkový úřad přirozeně žádného vlivu. Ministerstvo spravedlnosti učinilo však opatření ku zrychlení pracovního výkonu knihovních soudů, pokud jde o zaknihování přídělu.

Lze tedy očekávati, že zaknihování přídělů, tento hlavní výkon stabilisačního období naší pozemkové reformy, bude dokončeno v několika málo nejbližších letech.

Prozatímní výkazy vlastnických změn. Pokud zaknihování není ukončeno, bylo nutno upraviti odvádění daní z převzatých a přidělených pozemků. Podle dohody s ministerstvem financí pracuje S. P. úřad na prozatímních výkazech vlastnických změn podle obcí a tyto jsou předkládány úřadům berním jako podklad ku předpisu pro jednotlivé přídělce. K 1. srpnu 1931 bylo vypracováno 7.561 takových výkazů, tak že 95.4% všech obcí přídělem dotčených má již pravidelný předpis daně zajištěn. Tato činnost S. P. úřadu má veliký význam předně pro státní pokladnu, neboť jí zajišťuje pravidelné roční odvádění daní, dále pro obce a okresy, pokud jde o přirážky z daně odvozované a konečně má nemalý význam i pro statisíce nabyvatelů, kteří by jinak byli vystaveni nevýhodě, že daně jim byly předepsány až po zaknihování přídělů za několik let zpětně najednou.

Povolování dalších zcizení zavazení a pachtu přidělené půdy. Všechny státy evropské, které prováděly pozemkovou reformu, ve svém zákonodárství vesměs omezují nabyvatele půdy aspoň na určitou dobu v jeho volné disposici s přídělem za předpokladu, že svobodné zcizování přídělu mohlo by v letech hospodářské krise nebo zase v letech vynikající konjunktury býti spekulací zneužito, čímž by účel přídělu byl mařen a sociální protivy v zemědělství znovu přiostřeny.

Přídělový zákon uložil S. P. úřadu, aby zabezpečil, že přidělená půda nebude odcizena účelům, které příděl sleduje, aby určil, případně podle analogie zákonitých ustanovení o hospodářských nedílech, jakým způsobem právo volné disposice přídělcovy s nabytou půdou má býti omezeno. Přirozeně šlo pouze o dobu přechodnou, než se nová vlastnická struktura hospodářsky a sociálně zakotví. Není ušák zajisté důvodu znemožňovati zdravé a přirozené přesuny v osobách přídělců stejné nebo blízké sociální úrovně, jakož i hospodářsky odůvodněné zatěžování přídělu.