Elektrisace státu.

V roce 1930 byly v pravidelné činnosti technické i obchodní všechny všeužitečné elektrické podniky počtem 25, založené podle zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n. a zákonů jej doplňujících. I přes nepříznivé poměry hospodářské a průmyslovou krisi zaznamenávají tyto podniky další vzestup své činnosti a mohou i za rok 1930 vykázati příznivé výsledky hospodářské. Výše dividendy zůstala u jednotlivých společností celkem v téže výši jako v r. 1929, za to však provedly společnosti rozsáhlou akci za účelem úpravy tarifů a zlevnění ceny dodávané elektřiny, aby tak podle možnosti přispěly ke zmírnění hospodářské krise.

Za rok 1930 (1929) vyplácely dividendu:

Ústřední elektrárny, a. s. v Praze	4%	(4%)
Elektrárenský svaz středolab. okresů s. s. r. v Kolíně	4%	(4%)
Západočeské elektrárny, a. s. v Plzni (na prioritní akcie I. emise)	5%	(5%)
Západomoravské elektrárny, a. s. v Brně	6%	(6%)
Středomoravské elektrárny, a. s. v Přerově	4%	(4%)
Severomoravské elektrárny, a. s. v Zábřehu	2%	(2%)
Moravskoslezské elektrárny, a. s. v Mor. Ostravě	4%	(4%)
Západoslovenské elektrárny, a. s. v Bratislavě	3%	(3%)
Středoslovenské elektrárny, a. s. v Báňské Bystřici	2%	(2%)
Južnoslovenské elektrárny, a. s. v Komárně	2%	(2%)
Spojené elektrárny severozápadního Slovenska, a. s. v Žilině	2%	(2%)
Spojené elektrárny severozápadního Slovenska, a. s. v Užhorodě	4%	(3%)

 

Společenský kapitál všech společností mimo Jihočeské svazy činil v r. 1930 úhrnem 438,325.170 Kč (v r. 1929 úhrnem 438,007.271 Kč), úhrnné investice k 31. prosinci 1930 činily 2.299,246.433 Kč. (K 31. prosinci 1929: 1.831,998.586 Kč.)

Stát zúčastněn je na 18 společnostech kapitálem 106,771.000 Kč (v roce 1929: 98,871.000 Kč).

Společnosti pokračovaly intensivně v započatých stavbách elektráren většího rozsahu v Kolíně, Třebochovicích u Mor. Ostravy, v Poříčí u Trutnova a v Užhorodě. Dokončeny byly některé stavby dálkových vedení na 100.000 V a zahájeny práce na dalších vedeních vysokého napětí. Na tato vedení poskytnuty byly zápůjčky z první půjčky 17,500.000 Kč, uzavřené u Všeobecného pensijního ústavu v Praze státním elektrisačním fondem zřízeným podle zák. č. 44/1929 Sb. z. a n.

Z této částky byly poskytnuty zápůjčky:

Západočeským elektrárnám, a. s. v Plzni	2,000.000 Kč
Moravskoslezským elektrárnám, a. s. v M. Ostravě	3,500.000 Kč
Spojeným elektrárnám severozápadního Slovenska, a. s. v Žilině	3,000.000 Kč
Středomoravským elektrárnám, a. s. v Přerově	4,000.000 Kč
Ústředním elektrárnám, a. s. v Praze	5,000.000 Kč
	17,500.000 Kč

 

Celkem bylo postaveno od účinnosti uvedeného zákona o státním elektrisačním fondu do konce r. 1930 právě zmíněnými společnostmi dálkových vedení vysokého napětí 100.000 V nákladem 86,015.749 Kč; ve stavbách těch se pokračuje. Další výpůjčka pro elektrisační fond v částce 20 mil. Kč byla sjednána s ústřední sociální pojišťovnou a budou z ní poskytnuty zápůjčky na další nově vybudovaná zařízení vysokého napětí.

V elektrisaci venkova podporované podle zákona č. 46/1929 Sb. z. a n. se pokračuje. V r. 1924, kdy započato bylo se subvencováním elektrisace obcí a družstev bylo

	obcí elektrisovaných	obcí neelektrisovaných	celkem obcí
v zemi České	3.390	4.706	8.096
v zemi Moravskoslezské	962	2.352	3.314
v zemi Slovenské	145	3.381	3.526
v zemi Podkarpatoruské	17	470	487
Úhrnem	4.514	10.909	15.423

 

Koncem r. 1930 byl stav elektrisace venkova tento:

	obcí elektrisovaných	obcí neelektrisovaných	celkem obcí
v zemi České	5.785	2.311	8.096
v zemi Moravskoslezské	1.966	1.348	3.314
v zemi Slovenské	548	2.978	3.526
v zemi Podkarpatoruské	39	448	487
úhrnem	8.338	7.085	15.423

 

V době, kdy udělovány byly státní podpory, elektrisoválo celkem 3.824 obcí a družstev, zbývá však elektrisovati ještě asi 7.085 obcí, z nichž téměř 50% je v zemi Slovenské a Podkarpatoruské. Finanční prostředky povolené zákonem č. 46/1929 Sb. z. a n. na elektrisaci venkova jsou povolenými subvencemi plně vázány.

K informaci o rozvoji elektrisace v Československé republice připojuje se tabulka o vývoji všeužitečných elektráren a mapka o stavu elektrisace v r. 1930:

14. Ministerstvo veřejných prací.

Stav všeužitečných elektrických podniků ke dni 31. prosince 1930.

	Jméno podniku	Sídlo	Společenský kapitál Kč	Z toho převzal stát Kč	K disposici má výkon kW	Prodáno odběratelům kWh	Proti roku 1929 více % méně	Délka vedení v. n. km.	Počet zásobených obyvatel	Pořizovací hodnota investic
1	Ústřední elektrárny, a. s.	Praha	30,000.000	16,000.000	70.000	163,811.103	11,-	140	2.200 E. P. Praha, Draž.	263,264.274
2	Východočeská elektrárna, a. s.	Hradec Králové	45,000.000	6,100.000	38.185	53,576.267	1,-	2.306	541.010	256,984.211
3	Přespolní elektrárna, z. s. s r. o.	Liberec	4,261.050	-	33.290	26,633.598	23,5	94	252.950	91,688.367
4	Jihočeské elektrárny, a. s.	Č. Budějovice	60,000.000	9,000.000	17.730	18,432.900	9,-	2.559	512.440	152,611.863
5	Elektrár. svaz středolabských okresů, spol. s r. o.	Kolín	12,900.000	1,800.000	10.900	15,181.962	11,5	1.074	285.535	81,521.757
6	Elektrár. svaz okresů středočeských, spol. s r. o.	Praha	51,618.120	4,000.000	12.500	22,944.000	5,-	1.468	412.480	138,181.992
7	Západočeské elektrárny, a. s.	Plzeň	33,701.000	4,500.000	14.000	21,469.935	38,-	972	318.280	83,909.041
8	Elektrár. svaz severopošumavských okresů, spol. s r. o.	Stříbro	4,560.500	300.000	2.750	5,949.900	5,5	499	97.130	19,916.888
9	Východočeský el. svaz, spol. s r. o.	Pardubice	11,248.500	1,650.000	12.950	7,600.648	21,6	838	185.490	52,696.353
10	Elektrár. podniky hlav. města Prahy	Praha	majetek Prahy	-	46.000	172,866.262	2,-	846	845.000	277,659.758
11	Družstevní závody, z. spol. s r. o.	Dražice n. Jiz.	7,036.000	-	6.640	10,315.024	21,-	740	205.530	36,501.282
12	Západomoravské elektrárny, a. s.	Brno	30,000.000	5,000.000	78.150	96,140.275	16,3	2.630	920.165	320,956.581
13	Středomoravské elektrárny, a. s.	Přerov	20,000.000	5,000.000	23.000	51,591.687	25,-	1.173	436.120	100,526.110
14	Moravskoslezské elektrárny, a. s.	Mor. Ostrava	22,500.000	8,392.000	21.000	45,202.900	43,-	961	335.770	102,427.371
15	Severomoravské elektrárny, a. s.	Zábřeh	20,000.000	6,000.000	18.170	18,749.722	12,-	921	279.500	82,292.452
16	Středoslovenské elektrárny, a. s.	Báňská Bystřice	20,000.000	10,780.000	6.800	14,721.692	20,8	670	163.142	54,509.494
17	Západoslovenské elektrárny, a. s.	Bratislava	20,000.000	10,500.000	18.890	23,655.518	93,-	605	386.430	48,527.288
18	Spojené elektrárny severozáp. Slovenska, a. s.	Žilina	10,000.000	5,749.000	10.695	15,870.143	106,-	520	128.610	45,284.240
19	Jihoslovenské elektrárny, a. s.	Komárno	10,000.000	6,000.000	1.900	4,670.033	9,-	298	105.372	20,131.607
20	Východoslovenské elektrárny, a. s.	Košice	5,500.000	2,000.000	3.750	536.435	-	298	69.196	17,705.974
21	Podkarpatoruské elektrárny a. s.	Užhorod	20,000.000	4,000.000	2.420	2,883.928	7,5	55	96 500	51,949.530
		Celkem	438,325.170	106,771.000	449.720	792,803.932	10,-	19.667	6,583.850	2.299,246.433
	Stav koncem roku 1929		438,007.271	98,871.000	384.720	720,596.421	22,-	17.435	6,008.740	1.831,998.586
	Nastalo tedy zvýšení o		317.899	7,900.000	65.000	72,207.511	-	2.232	575.110	467,247.847
	K Jihočeským elektrárnám jsou přičleněny svazy
22	Lužnický elektrárenský svaz, s. s r. o.	Tábor	21,000.000	-	-	2,983.438	13,8	-	138.580	16,665.924
23	Otavský elektrárenský svaz, s. s r. o	Písek	18,738.000	-	-	7,690.912	10,8	-	137.525	10,744.665
24	Povltavský elektrárenský svaz, s. s r. o.	Č. Budějovice	15,466.500	-	-	1,993.211	20,5	-	85.105	14,822.529
25	Posázavský elektrárenský svaz, s. s r. o.	Něm. Brod	19,024.543	-	-	1,677.800	11,6	-	96.300	11,500.086
		Celkem	74,231.043	-	-	14,345.361	12,8	-	457.510	53,783.204
	Společenský kapitál všeužitečných elektrických podniků ke dni 31. prosince 1930 a investice celkové činí úhrnem		512,556.213							2.353,029.637

 

Poznámka: Údaje pro společnosti, 1, 3, 4, 5, 7, 10 a 12 až 21 jsou vyjmuty z výročních zpráv za rok 1930.

Báňská administrativa.

Báňské úřady trpí i nadále kritickým nedostatkem plně kvalifikovaných konceptních sil pro obor báňské právní služby. Pro tento obor předepsané předběžné vzdělání, obsahující úplné dvojí vysokoškolské studium práv a hornictví a vyžadující 8 let, způsobuje, že jest nejen nedostatečný počet úředníků, ale že nedostává se i těch, kteří by se tomuto předepsanému dvojímu vysokoškolskému studiu práv i hornictví věnovali.

Z prací legislativních dlužno zaznamenati vydání prováděcího nařízení k zákonu čís. 169/1927 Sb. z. a n. a důlních mapách, jež bylo uveřejněno pod č. 29/1931 Sb. z. a n. Osnova zákona o novelisaci trestních ustanovení obecného báňského zákona, jež byla loni rozeslána v připomínkovém řízení ústředním úřadům, byla k připomínkám některých úřadů částečně změněna a znovu rozeslána, na připomínky jiných úřadů bylo reagováno; nebude-li dalších připomínek bude lze osnovu předložiti co nejdříve Národnímu Shromáždění k projednání. K osnově zákona o poplatcích z kutišť a měr došla již od podřízených báňských úřadů vyžádaná vyjádření, po jichž zpracování bude osnova v připomínkovém řízení rozeslána ústředním úřadům. Jak již bylo v loňské zprávě o činnosti za r. 1930 a o programu na r. 1931 uvedeno, připravuje se novelisace obecného báňského zákona, což vzhledem k rozsáhlosti a důležitosti látky, jakož i vzhledem k nedostatku kvalifikovaného úřednictva v báňské administrativě bude vyžadovati delší doby. Byl opatřen a částečně prostudován elaborát komise zřízené za účelem reformy obecného báňského zákona při býv. ministerstvu veřejných prací ve Vídni; mimo to byly všechny ústřední úřady požádány a podřízené báňské úřady vyzvány, aby po slyšení interesentů podaly návrhy a náměty k chystané reformě. V těchto přípravných pracích bude pokračováno.

Rozhodčí soudy hornické měly i v r. 1930 obsáhlou agendu, jak jest zřejmo z výkazů o činnosti hornických rozhodčích soudů (A) a vrchního rozhodčího soudu v Praze (B). V agendě lze pozorovati jisté zmenšení.

Nepříznivá hospodářská situace v uhelném průmyslu trvá i v r. 1931 a do konce I. pololetí se ještě zhoršuje. Sotva lze se nadíti, že v dohledné době nastane obrat k lepšímu. Proto došlo k další restrikci zaměstnanců na uhelných dolech. Tak bylo propuštěno v prvních pěti měsících r. 1931 v ostravsko-karvinském revíru 1.700 horníků, v severočeském hnědouhelném revíru v téže době přes 500 dělníků.

Za prvních 5 měsíců r. 1931 nebylo mimo několik krátkých stávek na dolech v ostravském revíru jiných zastavení práce na uhelných i rudných dolech. Výluk nebylo.

Jak v ministerstvu veřejných prací, tak i u podřízených báňských úřadů pracováno letos intensivně v oboru báňské policie. Inspekční činnost pohybuje se v r. 1931 asi ve stejných mezích jako v předešlém roce. Inspekční oddělení ministerstva veřejných prací prohlédlo letos za 5 měsíců dosud 20 kamenouhelných závodů, 28 hnědouhelných závodů, 10 dolů na ostatní vyhrazené nerosty a 4 hutní závody.

A. Výkaz o činnosti hornických soudů rozhodčích za léta 1929 a 1930.

U hornických rozhodčích soudů		v roce
		1929	1930
I. Odvolání, stížnosti, žádosti a žaloby	Převzaty nevyřízeny z roku předešlého	2.371	683
	Nově přibyly	1.618	1.144
	Vyřízeny	3.306	1.658
	Nevyřízeny zůstaly	683	169
	Způsob vyřízení:
	Smírem	304	198
	Konečným rozhodnutím	1.436	628
	Jiným způsobem	1.566	832
II.	Věci sběrného rejstříku	368	292

 

B. Výkaz o činnosti vrchního hornického rozhodčího soudu v Praze za roky 1929 a 1930.

U vrchního hornického rozhodčího soudu v Praze		v roce
		1929	1930
I. Odvolání	Převzaty nevyřízeny z roku předešlého	2	-
	Nově přibyly	215	145
	Vyřízeny	222	145
	Nevyřízeny zůstaly	-	-
	Způsob vyřízení:
	Potvrzením	134	106
	Změnou	32	28
	Zrušením	54	11
	Jiným způsobem	8	8
	Počet ústních odvolacích líčení	-	-
II.	Věci sběrného rejstříku	56	33

 

Úrazová statistika při hornictví byla dosud publikována v odborných časopisech a bude v nich publikována dále. Mimo to ministerstvo veřejných prací pracuje o tom, aby podrobná úrazová statistika za léta 1919 - 1927 byla vydána zvláštním tiskem.

Ve vydávání sbírky hornopolicejních předpisů bylo v r. 1931 pokračováno. K vytištěným již v r. 1929 a 1930 sbírkám hornopolicejních předpisů, vydaných báňskými revírními úřady v Praze, ve Slaném, v Plzni, Teplicích - Šanově a Kutné Hoře, přibyly v r. 1931 předpisy vydané báňským revírním úřadem v Chomutově. V tisku je sestava bezpečnostních předpisů vydaných báňským revírním úřadem v Mor. Ostravě. Kromě toho lze očekávati, že v r. 1931 budou vytištěna také hornopolicejní nařízení báňského revírního úřadu v Mostě.

Uhelná rada, která je přiřazena ministerstvu veřejných prací, vyvinula v r. 1931 intensivní činnost ve směru technickém i sociálním. Ze svých přikázaných prostředků podpořila účinně vědeckou činnost stran výzkumu uhlí, příslušné vědecké instituce a hornickou literaturu. Konala v prvních pěti měsících r. 1931 4 schůze a to 1 schůzi sociálního výboru a 3 schůze jednatelského výboru. Letos prozatímně poskytnuty subvence důležitým institucím hornickým a technickým, a to mezi jiným také značné subvence Sklářskému ústavu v Hradci Králové na výstavbu zvláštní tepelné centrály pro zkoušení uhlí a to zejména pro uhlí sklářské, a Spolku pro vědecký výzkum uhlí. Knihovna Uhelné rady zvětšila se opět o značný počet svazků.

Hornické pojištění zaopatřovacího nedoznalo ani v tomto roce (1931) nové úpravy.

Poněvadž však prostředky Ústřední bratrské pokladny v Praze, která provádí zaopatřovací pojištění horníků, nestačí k plné úhradě důchodů stanovených zákonem čís. 242/1922 Sb. z. a n., přebírá i v roce 1931 státní pokladna naproti Zemské bance v Praze záruku za úvěr, který tato banka poskytuje na krytí schodku mezi souhrnem napadlých důchodů a souhrnem prostředků, jež jmenovaná pokladna si může pro své výplaty opatřiti. Poněvadž nelze očekávati, že by Ústřední bratrská pokladna mohla kontrahovaný bankovní úvěr státem zaručený zaplatiti, učiněno bylo pro rok 1932 preliminární opatření a sice zařazením částky 20 mil. Kč do kap. 17. Ministerstvo sociální péče.

Konečně řešení všech otázek souvisejících s touto finanční tísní, v které se hornické pojištění nalézá, jest krajně naléhavé a bude třeba je provésti pokud možno co nejdříve.

Jednání s Rumunskem o vzájemných požadavcích v oboru hornické pojištění bylo skončeno v prosinci 1930. V březnu 1931 došlo k dohodě s Německem o pokračování v pojištění v pojišťovacích ústavech v Německu a naopak, a o úpravě pojišťovacích poměrů na Hlučínsku z doby před přičleněním tohoto území k naší republice. Poměr k Maďarsku byl z části upraven "Zápisem o provedení článku 249, 256 a 258 smlouvy Trianonské" č. 82/1931 Sb. z. a n. V roce 1931 bylo také jednáno s Polskem ve smyslu V části smlouvy mezi RČS a rep. Polskou o otázkách právních a finančních čís. 56/1926 Sb. z. a n.

Všeobecná situace hospodářská v první polovině r. 1931 se oproti r. 1930 dále zhoršila. Zaměstnanost průmyslů důležitých pro odběr paliv, zvláště železářství, strojíren, továren na porculán, na sklo, papíren, přádelen; cihelen se nelepší, spíše klesá. Pro lepší zaměstnanost sezonních průmyslů (cukrovarů, lihovarů) není známek. Vývoz uhlí hnědého poklesl neočekávaně hluboko, rovněž veliký je úbytek vývozu koksu, dovoz zahraničních paliv o něco se zmenšil, ale nedoznává daleko stejného poměrného úbytku jako utrpěl náš vývoz. Proto pracují všechny uhelné revíry omezeně a přes omezenou výrobu uhlí a koksu jsou na haldách značné zásoby.

Ministerstvo veřejných prací bude prováděti v r. 1932 stejně jako dosud měsíční statistiky hornické výroby uhelné, spotřeby v tuzemsku, dovozu a vývozu paliv. Tyto statistiky budou periodicky publikovány.

O uhelném hospodářství RČS, které obstarává ministerstvo veřejných prací podle zákona z 9, dubna 1920, č. 260 Sb. z. a n., jest za r. 1930 uvésti toto:

Směrné ceny uhlí zůstaly i nadále nezměněny. Geny prodejní pohybovaly se z největší části pod úrovní cen směrných.

R. 1930 jest již dobou ústupu oproti příznivému období v r. 1929. Provoz byl nepříznivě ovlivňován volnými směnami, které pro nedostatek odbytu musily býti zařazovány. Při kamenouhelném dolování nebylo stávek, při hnědouhelném dolování byly celkem bezvýznamné stávky, kterými bylo zameškáno 2937 směn a ztraceno as 1.876 tun těžby. Mírná zima, pokles průmyslové konjunktury a zmenšení vývozu způsobily citelný pokles těžby, jak vidno z dalšího přehledu pro léta 1913, 1919 až 1930:

Rok	Uhlí kamenné			Uhlí hnědé
	Těžba v t	Počet dělníků	Výkon na směnu a dělníka	Těžba v t	Počet dělníků	Výkon na směnu a dělníka
1913	14,271.408	62.550	0.760	23,107.456	35.051	2.188
1919	10,805.897	66.186	0.595	17,389.381	44.343	1.447
1920	11,130.846	74.779	0.557	19,695.504	51.672	1.356
1921	11,648.399	75.893	0.583	21,050.713	51.440	1.470
1922	9,906.261	72.101	0.627	18,942.020	46.669	1.792
1923	11,624.748	68.895	0.741	16,202.495	41.361	1.869
1924	14,359.400	69.955	0.763	20,507.177	40.998	1.869
1925	12,754.456	62.145	0.819	18,769.098	39.236	1.893
1926	14,507.596	57.357	0.967	18,799.278	37.207	1.899
1927	14,669.977	57.576	0.997	20,027.796	36.857	2.029
1928	15,171.403	56.811	1.016	20,709.558	37.609	2.029
1929	16,750.674	57.592	1.042	22,555.212	38.589	2.043
1930	14,572.332	57.618	1.027	19,316.246	37.334	2.042

 

Pokles těžby proti r. 1929 činí při uhlí kamenném 13%, při uhlí hnědém 14%, při uhlí vůbec 13,78%. Oproti těžbě předválečné v r. 1913 klesla výroba kamenného uhlí o 1,4%, uhlí hnědého pak byla menší o 16,4%. Celková výroba uhlí jest proti r. 1913 menší o 10,56%. Výroba koksu byla proti r. 1929 menší o 14,25%.

14. Ministerstvo veřejných prací.

Vývoz v tunách.

(Většinou definitivní statistika.)

Rok	uhlí kamenné	uhlí hnědé	koks	brikety
1919	1,068.490	2,686.217	188.621	-
1920	1,134.124	3,430.169	273.649	55.158
1921	1,226.548	4,512.141	300.798	155.073
1922	1,043.861	3,493.562	358.871	143.246
1923	1, 736.183	2,132.815	618.878	183.843
1924	1,738.670	2,856.549	486.244	132.945
1925	1,429.679	2,679.797	421.722	150.561
1926	2,884.451	2,906.375	491.075	139.352
1927	1,843.793	2,962.963	762.191	155.173
1928	1,695.209	3,019.783	786.101	151.325
1929	1,894.876	3,123.435	887.715	152.345
1930	1,706.395	2,395.794	572.460	89.865

 

Dovoz v tunách.

(Většinou definitivní statistika.)

Rok	uhlí kamenné	uhlí hnědé	koks	brikety	antracit
1919	354.328	-	82.848	-	-
1920	916.232	-	114.865	-	-
1921	729.448	-	111.645	-	-
1922	374.962	-	75.274	-	-
1923	832.236	21.119	36.363	219	5.124
1924	951.788	9.346	135.199	5.072	7.901
1925	1,621.565	33.290	165.271	15.405	7.119
1926	1,436.322	28.669	205.071	28.424	8.878
1927	1,712.226	26.383	245.004	27.368	12.162
1928	2,423.927	62.264	264.324	30.871	15.655
1929	2,317.929	102.754	382.552	39.834	30.704
1930	1,808.282	128.325	212.298	27.118	20.778

 

Vývoz kamenného uhlí se v r. 1930 zmenšil o 9,95%, hnědého uhlí se zmenšil o 23,29%, vývoz koksu se zmenšil o 34,91%, vývoz kamenouhelných briket katastrofálně poklesl tj. o 40,91%.

Dovoz paliv k nám se též zmenšil. Kamenného uhlí bylo dovezeno méně o 22%, [správně 21,99%.] uhlí hnědého a lignitu bylo dovezeno více a 20%, hlavně zvýšením dovozu z Maďarska, dovoz briket poklesl o 32%, antracitu o 32,3% a koksu o 44.5%.