Přičleněné ústavy.

Státní výzkumné ústavy hydrologický a hydrotechnický T. G. Masaryka.

Hydrologický ústav koná soustavný výzkum vod ovzdušných, povrchových a podzemních v celé oblasti ČSR; takto získané a vědecky zpracované výsledky tvoří nezbytné podklady pro všechny vodohospodářské práce a projekty.

Z činnosti hydrologického ústavu v r. 1931 uvádíme především soustavná měření a pozorování úhrnem ve 3.110 hydrologických stanicích, z nichž byla 1.970 srážkoměrných, 800 vodočetných a 340 vodoměrných.

Výsledky hydrologických měření byly zpracovány celkem ve 12 měsíčních zprávách hydrologických, dále v ročních zprávách o vodách ovzdušných a povrchových za lety 1926 až 1928.

V oboru katastru vodní energie byly zjištěny přesné podélné profily Sázavy a Váhu (od ústí do Dunaje k Žilině); v oboru vod podzemních byl konán soustavný výzkum podzemních vod a pramenů v křídovém útvaru v Čechách, a to v okolí Mělníka.

Pokud jde o posudkovou a organisační činnost, podal hydrologický ústav v r. 1931 větší počet dobrých zdání, týkajících se různých vodohospodářských projektů a staveb; dále sledoval vybudování povodňové služby návěštní na všech větších čsl. tocích.

Program činnosti hydrologického ústavu na rok 1932 obsahuje obvyklá hydrologická pozorování a měření, vydávání měsíčních a ročních zpráv hydrologických, práce pro katastr vodní energie v povodí horní Vltavy, další hydrologický výzkum křídového útvaru v Čechách (okolí Litomyšle) a práce studijně-posudkové.

Hydrotechnický ústav koná hydraulické studijní práce a přezkoumávání projektovaných vodních staveb na vhodně zmenšených modelech, aby bylo vyšetřeno jejich nejvhodnější a nejhospodárnější provedení.

V r. 1931 bylo v ústavě vykonáno několik větších studijně-pokusných prací, zejména o vodních stavbách, prováděných státními úřady; v r. 1932 bude ústav pokračovati v přezkoumávání za-slaných mu projektů vodních staveb a bude konati iniciativní práce vědecké.

Státní geologický ústav.

Státní geologický ústav ČSR pokračoval v r. 1931 v oficielním soustavném mapování republiky v zemi České, Moravskoslezské i Slovenské. Kromě toho fungoval jako ústav pořadní pro státní a samosprávné úřady, jakož i pro soukromé firmy při řešení praktických otázek rázu geologického. Jde tu o otázky geologické povahy při projektech pozemních a vodních staveb, při vyhledávání, otevírání, dobývání a oceňování ložisek užitkových nerostů, při zakládání a provozu lomů, při projektech zásobování vodou a při projektech kanalisačních. Tyto výzkumy a posudky jsou doplňovány chemickými analysami vod, hornin a minerálů, prováděnými v chemické laboratoři ústavu. Kromě toho provádí ústav četné petrografické rozbory a diagnosy hornin zasílaných k určení.

Výsledky prací ústavu byly uveřejněny v obsáhlých svazcích jeho publikací a map (Sborník, Věstník, Rozpravy, Knihovna) a i jinde (geologická mapa ČSR).

V roce 1931 koná se III. sjezd Karpatské geologické asociace, který jest ústavem organisován a jehož se zúčastní funkcionáři státního geologického ústavu jako vůdcové exkursí, autoři sjezdových publikací atd. Vydává se 8 barevných map a profilů s vysvětlivkami, průvodce pro hlavní exkursi na Slovensko a pro předsjezdové exkurse v Čechách.

Byla vydána řada podrobných geologických map Nízkých Tater, Fatry a Oravy v měřítku 125.000 a 1.50.000, které jsou výsledkem mapování prováděného ústavem již od převratu.

V r. 1932 bude pokračováno v oficielním výzkumu a mapování republiky rozvrženém po celém jejím území. Počet žádostí a vyzvání k šetření v otázkách praktické geologie stále vzrůstá a budou vyřizovány postupně, jak dovolí vybavení ústavu. K tisku připravují se dva specielní listy 1: 75.000 oficielních geologických map a bude se pokračovati ve vydávání periodik (Věstník, Sborník) i ostatních publikací ústavu (Rozpravy, Knihovna), které jsou veřejnosti přístupné a které se vyměňují za publikace všech čelných geologických vědeckých institucí světa, čímž získávají se cenné příspěvky do ústavní knihovny.

Státní radiologický ústav.

Tento ústav sleduje jednak úkol vědecký tím, že pracuje teoreticky a experimentálně ve všech otázkách radiologie i oborů s ní souvisejících, jednak praktický, jsa zkušební stanicí, v níž se konají jemná měření zejména pro doly jáchymovské a pro četné interesenty z kruhů lékařských, průmyslových i zemědělských. Ústav disponuje poměrně dokonalými laboratořemi fysikálními a chemickými, jejichž zařízení však nutno stále doplňovati, aby zůstaly na žádoucí vědecké výši.

Ústav měří pravidelně radiové preparáty vyrobené v Jáchymově, jakož i specielní radiofory určené pro kliniky zdejší i zahraniční. Pracuje též na soustavném výzkumu jednak radioaktivity minerálních vod a pramenů v Československu, jednak obsahu radia jáchymovských rud.

V chemické laboratoři pracuje se na metodách k isolaci různých radioaktivních prvků z odpadního materiálu jáchymovské továrny na uran a radium. Jde tu hlavně o ionium, polonium a protactinium, jež mohou míti značný praktický význam.

Připravuje se zřízení sítě stanic pro výzkum radioaktivity vzduchu v různých místech republiky, zvláště lázeňských a klimatických. Těchto výzkumů bude prakticky použito k vyšetření, jak dalece sám vzduch v těchto místech je therapeutickým činitelem. Dále jsou studovány problémy radioaktivního záření metodou Wilsonovou a ionisační.

V ústavě jsou prováděny také systematické pokusy o účinku radioaktivního záření na mikroorganismy a na vzrůst rostlin se zřetelem k praktickému zužitkování získaných poznatků.

Ústav pro hospodárné využití paliv.

Ústav pro hospodárné využití paliv vyvíjí v roce 1931 činnost převážně tepelně-technickou a to výzkumnou, zkušební, publikační a vzdělávací v oboru všeobecné tepelné techniky, domácích topenišť, ústředních topení, v oboru keramickém a v oboru analytickém. Mimo to byl ústav pověřen zkoušením nových typů stanic pro uskladnění minerálních olejů I. třídy (benzinů a pod.).

V oboru všeobecné tepelné techniky zpracována byla knižně teorie o tahu a komínech se zvláštním zřetelem ke komínům obytných budov a vypracovány byly podklady pro příslušná ustanovení o komínech pro nový stavební řád. Současně studovány otázky tahové se zřetelem k topeništím průmyslovým. Teoreticky studovány byly dále podmínky intensivního a dokonalého hoření všech druhů paliv a to hlavně v závislosti na relativních pohybech spalovaných částeček paliv vzhledem k sobě i roštu a to jak teoreticky tak i prakticky. Stanoveny konečně i podklady pro výpočet množství potřebného přídavného vzduchu k dokonalému hoření při daném stupni nedokonalého spalování.

V oboru domácích topenišť pokračováno bylo v jejich všestranném výzkumu a byla vykonána řada prací zkušebních na objednávku stran. Pravidelně konány byly zkušební práce pro státní báňské a hutnické závody. Účelem těchto posléze jmenovaných zkušebních prací bylo stanoviti vlastnosti a chování se paliv ze státních dolů při hoření a hlavně jejich vhodnost pro jednotlivé typy domácích topenišť. Rovněž bylo vykonáno mnoho zkoušek ústředních topení, jimiž byla prokázána vhodnost koksu ze státních dolů.

Poněvadž při vykonaných zkouškách ústředního topení bylo shledáno, že zavedení koksu ze státních dolů pro ústřední topení brání hlavně neodborná obsluha, uspořádán byl pro topiče ústředního topení veřejných budov odborný topičský kurs v Praze.

V oboru keramickém pokračováno bylo ve výzkumné činnosti v oboru cihlářském a vápenickém a zahájeny práce v oboru hrnčířském. Jako cenný výsledek práce možno označiti stanovení podmínek pro pálení vápna za použití méněcenných paliv a prakticky nahraditi 50% dosud používaného paliva uhelným mourem či prachem.

V oboru hrnčířském sledují se zatím tepelně-technické poměry v jednotlivých typech používaných pecí.

V oboru chemicko-analytickém konány byly obvyklé rozbory paliv pevných, tekutých i plynných, vod pro napájení kotlů a vod odpadních, mazacích a transformátorových olejů, čistících hmot plynárenských a ovšem i všechny ostatní chemické práce v oboru činnosti ústavu.

V příštím roce hodlá se přistoupiti k definitivnímu vybudování zkušebních laboratoří v novostavbě ústavu a zahájiti přípravné práce k řešení výzkumů.

Fond pro sociální péči hornickou.

Fond tento vznikl z dřívějších hornických fondů zásobovacích a je doplňován dobrovolnými příspěvky na základě soukromých úmluv s majiteli dolů uhelných, uzavřených vždy na čtvrt roku napřed. Fond pro sociální péči hornickou je obhospodařován mimorozpočtově. Hlavním úkolem jeho jest řešení bytové nouze horníků výstavbou hornických osad a podporováním výstavby hornických rodinných domků, poskytováním půjček horníkům a zřízencům.

Dosud bylo z prostředků tohoto Fondu vystavěno a osídleno celkem 28 osad se 668 domky, v nichž bylo umístěno 1339 nájemníků s 6616 osobami.

Náklad na vybudování těchto 28 osad a obytných domů s opatřením stavenišť a provedením potřebných úprav terénu, zřízení cest, různých prací regulačních a kanalisačních činil úhrnem 72,190.520.- Kč, z čehož na revír mostecko-teplicko-chomutovský připadá 60,454.762.- Kč, na revír karlovarsko-falknovský 10,411.207.- Kč a na revír plzeňský 1,324.553.- Kč.

Jelikož provedením těchto rozsáhlých staveb byl Fond pro sociální péči hornickou značně vyčerpán a vzhledem k tomu, že doplňování jeho se provádí pouze dobrovolnými příspěvky v míře daleko menší a nižší, než se dělo v době dřívější, muselo býti od dalšího dosavadního způsobu provádění bytové péče pro horníky výstavbou hornických osad a obytných domů prozatím upuštěno a nalezena cesta finančně pro Fond se zřetelem na jeho dnešní stav přijatelná.

Nynější způsob podporování bytové péče pro horníky pozůstává z udělování půjček horníkům na stavby rodinných domků, které si tito sami provádí. Způsob tento je, jak se nyní ukázalo, velmi šťastným, neboť po skončení výstaveb hornických osad, které mají hornictvu sloužiti za vzor hygienického bydlení, zachován byl i nadále program a účel použití Fondu, tj. podporování staveb hornických obydlí po stránce hygienicko-sociální.

Tyto zápůjčky hypotekárně na nemovitosti zajišťované se poskytují až do výše Kč 10.000. Zúročení, činící 5%, jest splatno ve lhůtách čtvrtletních. Ministerstvo veřejných prací, oddělení pro sociální péči hornickou, rozhodne později po slyšení poradního sboru hornického, jaké procento z celkové této 5°ní splátky připadá na úmor, případně na zúročení. Zápůjčky se poskytují až do 75% odhadní ceny nemovitosti.

Do konce roku 1930 byly tímto způsobem poskytnuty 404 půjčky v celkové výši Kč 3,948.000-, z čehož připadly na mostecký revír 258, na ostravský revír 74, na falknovský 16, na kladenský 23, plzeňský 31 a trutnovský 2 půjčky.

V rozpočtovém návrhu celé kapitoly 14. (min. veř. prací)

na rok 1932 preliminují se výdaje částkou okrouhle	762,5 mil. Kč,
tedy proti částce rozpočtené na rok 1931	800,2 mil. Kč
okrouhle méně o	37,7 mil. Kč,

 

jak patrno z následujícího přehledu:

Pro rok	A. Osobní výdaje
	a) osobní výdaje podle platných zákonů a nařízení	b) ostatní osobní výdaje			Úhrn osobních výdajů
		řádné	mimořádné	úhrn
	Kč
1932	87,460.800	12,357.500	1,155.000	13,512.500	100,973.300
1931	81,607.100	13 607.300	1,286.000	14292.300	96,899.400
tedy v roce 1932	+ 5,853.700	- 1,149.800	- 130.000	- 1,279.800	+ 4,573.900

 

Pro rok	B. Věcné výdaje			Celkový úhrn výdajů
	řádné	mimořádné	Úhrn věcných výdajů
	Kč
1932	194,308.600	467,209.000	661,517.500	762,490.800
1991	167,518.800	536,283.800	703 800.600	800 200.000
tedy v roce 1932	- 26,791.700	- 69,074.800	- 42,288.100	- 37,709.200

 

Vyšší potřeba u osobních výdajů podle platových zákonů a nařízení (- 58 mil. Kč) vznikla zejména úpravou systemisace a vřazením vánočního příspěvku státním zaměstnancům.

Ostatní osobní výdaje řádné (1,1 mil. Kč) i mimořádné (0,1 mil. Kč) jsou sníženy z důvodů úsporných.

Řádné věcné výdaje zvýšeny u titulu 4., § 3. Letectví povšechně (0,4 mil. Kč) zejména na nájemné z pozemků pro letiště, na provoz motorových vozidel a na výdaje k zajištění bezpečnosti leteckého provozu, u titulu 7., § 1. (30 mil. Kč) na vydatnější udržování státních silnic a mostů.

Naproti tomu řádné věcné výdaje jsou nižší u titulu 1. Ministerstvo veřejných prací (1,2 mil. Kč), u titulu 6., § 1. Státní služba stavební v jednotlivých zemích (0,2 mil. Kč), u titulu 8. Vodní stavby (1,3 mil. Kč), u titulu 10. Plavebnictví (0,1 mil. Kč), u titulu 11. Báňské úřady (0,3 mil. Kč), u titulu 13. Radiologický ústav (0,1 mil. Kč), u titulu 14. Správa státních budov (0,3 mil. Kč) vesměs z důvodů úsporných.

Mimořádné věcné výdaje sníženy u titulu 1. Ministerstvo veřejných prací (0,6 mil. Kč) převedením některých výdajů § 5. do výdajů řádných, u ostatních paragrafů titulu 1. z důvodů úsporných, u titulu 2. Technické zkušebnictví a výzkumnictví (1,1 mil. Kč) omezením potřeby na stavbu výrobny dusíkatých látek z důvodů úsporných, u titulu 3. Cejchovní a puncovní služba (02 mil. Kč) snížením potřeby na technické zařízení ke zkoušení a cejchování elektrických měřidel, u titulu 4., § 3. Čs. státní aerolinie (0,3 mil. Kč), ježto z úsporných důvodů je upuštěno od doplňování zařízení, jež nebudou nevyhnutelně nutná v zájmu nerušeného leteckého provozu, u titulu 4., § 3. Letectví povšechně (1,2 mil. Kč) snížením výdajů na podporu letectví a nákup letadel z důvodů úsporných, u titulu 5., § 4. Státní příspěvek státnímu elektrisačnímu fondu (0,2 mil. Kč) snížením rozdílu úroků na 1%, u § 5. Účast státu na elektrických podnicích atd. (5 mil. Kč) z úsporných důvodů a u býv. § 6. Stavby vodních elektráren (6,1 mil. Kč) převodem do vodohospodářského fondu, u titulu 6. Státní služba stavební (1,2 mil. Kč) a u titulu 7., § 2. Stavby a přestavby státních silnic a mostů (3 mil. Kč) snížením potřeby, hrazené ze všeobecných příjmů státních, u § 3. Příspěvky na stavby a přestavby nestátních silnic a mostů (3 mil. Kč) z důvodů úsporných, u tit. 8. a 9. Vodní stavby (11,2 mil. Kč) v důsledku zákona č. 50/1931, u titulu 10., § 3. Lodi a plavební zařízení (1,5 mil. Kč), u titulu 11. Báňské úřady (0,3 mil. Kč), u titulu 14. Správa státních budov (0,2 mil. Kč) a konečně u titulu 15. Stavby budov a koupě realit pro potřeby civilní státní správy (38,8 mil. Kč) omezením potřeby, zejména na nezahájené práce z důvodů úsporných.

Naproti tomu mimořádné věcné výdaje jsou zvýšeny u titulu 4., § 3. Letectví povšechně (0,8 mil. Kč) zejména na zařízení pro noční letecký provoz a na další vybudování letišť, u titulu 7., § 1. Udržování státních silnic a mostů (4 mil. Kč) na zařízení k ochraně silničního tělesa.

Na rok 1932 preliminují se příjmy částkou okrouhle	151,5	mil. Kč,
tedy proti částce v rozpočtu pro rok 1931 okrouhle	123,-	mil. Kč
větší okrouhle o	28,5	mil. Kč.

 

Příjmy jsou zvýšeny hlavně u titulu 1., § 5. Hospodaření naftou a jejími produkty (06 mil. Kč) vzestupem dovozu minerálních olejů, u titulu 3., § 1. Cejchovní úřady (1 mil. Kč) vzhledem ke stoupajícímu výnosu cejchovních poplatků, u titulu 4., § 3. Letectví (0,5 mil. Kč) se zřetelem k rozšířenému provozu Čs. státních aerolinií, u titulu 7., § 1. Příjmy ze silnic a mostů (0,5 mil. Kč) zejména z konkurenčních příspěvků ke tavbám a přestavbám státních silnic a mostů, § 2. Příjmy ze státního silničního fondu (35 mil. Kč) zvýšením příspěvku státního silničního fondu, u titulu 14. Správa státních budov (1,7 mil. Kč) zvýšením výnosu z nájemného z vyššího počtu státních obytných domů.

Naproti tomu jsou příjmy sníženy u titulu 1., § 3. Hospodaření uhlím (0,1 mil. Kč) a § 4. Uhelná rada (0,1 mil. Kč) se zřetelem na očekávanou menší uhelnou těžbu, u titulu 3., § 2. Puncovní úřady (0,2 mil. Kč) očekávaným menším výnosem poplatků z puncování, u titulu 5. Elektrisace státu (2,7 mil. Kč) převedením příjmu z pronájmu státních vodních sil do vodohospodářského fondu, u titulu 8. Vodní stavby (1,5 mil. Kč) z důvodu jako u titulu 5., u titulu 10., § 1. Plavební úřady (5,5 mil. Kč), ježto příjem z provozu říčních přístavů byl převeden do vodohospodářského fondu, u ostatních titulů (0,5 mil. Kč).

 

15. Ministerstvo pošt a telegrafů.

Kapitola 15. Ministerstvo pošt a telegrafů.

Ministerstvo pošt a telegrafů obstarává nejen agendu výsostní, ale i správu státních podniků "Československá pošta" a "Poštovní spořitelna", o nichž jest zevrubně pojednáno ve skupině II. státního rozpočtu (Správa státních podniků).

Pro rok 1932 preliminují se výdaje ministerstva pošt a telegrafů částkou okrouhle	13,4 mil. Kč
Ve srovnání s výdaji rozpočtenými pro rok 1931 částkou okrouhle	13,8 mil. Kč
jsou výdaje na rok 1932 nižší o	0,4 mil. Kč

 

Veškeré výdaje ministerstva pošt a telegrafů, neuhrazené vlastními příjmy, hradí podnik Československá pošta.

Příjmy ministerstva pošta telegrafů pro rok 1932 se proto preliminují stejnou částkou jako výdaje ministerstva pošt a telegrafů, a to

částkou okrouhle	13,4 mil. Kč,
tudíž proti částce, rozpočtené pro rok 1931	13,8 mil. Kč,
nižší o	0,4 mil. Kč.

 

16. Ministerstvo železnic.

Kapitola 16. Ministerstvo železnic.

Ministerstvo železnic vyřizuje jednak veškeré otázky státní správy železniční, tj. projednává věci železniční legislativy, vykonává vrchnostenský dozor s hlediska státní výsosti, jakož i s hlediska dopravní bezpečnosti nad veškerými soukromými drahami a řídí veškeré státní železniční stavby, jednak vykonává vrchní vedení podniku čsl. státních drah, o němž se pojednává podrobně ve skupině státních podniků.

Pro rok 1932 preliminují se

výdaje částkou okrouhle	24,9 mil. Kč
jež jsou ve srovnání s výdaji, rozpočtenými na rok 1931 částkou okrouhle	27,4 mil. Kč
nižší okrouhle o	2,5 mil. Kč

 

Osobní výdaje jsou celkem nižší okrouhle o částku 2 mil. Kč, věcné výdaje celkem okrouhle nižší o částku 0,5 mil. Kč.

Snížení osobních výdajů jest odůvodněno úspornými opatřeními personálními. Snížení výdajů věcných vyplývá jednak z poklesu cenového, jednak z menší potřeby na nájemné v důsledku přesídlení do nové ministerské budovy, a konečně z menší potřeby na úřední publikace a cestovné.

Ježto podnik "Československé státní dráhy" hradí potřebu ministerstva železnic, pokud není kryta vlastními jeho příjmy, preliminují se příjmy ministerstva železnic na rok 1932

stejnou částkou jako výdaje okrouhle	24,9 mil. Kč,
jež jsou ve srovnání s rozpočtenou částkou na rok 1931	27,4 mil. Kč
nižší o	2,5 mil. Kč

 

17. Ministerstvo sociální péče.

Kap. 17. Ministerstvo sociální péče.

Ministerstvo sociální péče podává stručný přehled své působnosti podle pořadí jednotlivých položek kapitoly 17.:

Sociální pojištění.

Pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří.

Podle zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., novelisovaného zákonem ze dne 8. listopadu 1928, č. 184 Sb. z. a n., jsou nositelkami nemocenského pojištění nemocenské pojišťovny, jichž je nyní celkem 301, a to 189 okresních, 63 zemědělské, 20 závodních, 22 společenstevní, 1 spolková a 6 zapsaných pojišťoven pomocných. Kromě toho jsou ještě 3 zapsané pojišťovny pomocné a 1 spolková nemocenská pojišťovna, které jsou vzhledem k zákonu č. 117/1926 Sb. z. a n., (jímž se zachovávají pro pensijní pojištěnce a pro členy báňských bratrských pokladen v platnosti některá ustanovení právních předpisů o nemocenském pojištění) podrobeny přímému dozoru politických úřadů, takže Ústřední sociální pojišťovně nepodléhají.

Nositelkou invalidního a starobního pojištění je Ústřední sociální pojišťovna v Praze, která také vykonává dozor nad nemocenskými pojišťovnami.

Vrchní dozor nad těmito nositeli pojištění přísluší ministerstvu sociální péče; ve věcech značného finančního dosahu rozhoduje se po dohodě s ministerstvem financí.

Zřízení nových 15 zemědělských nemocenských pojišťoven sice spadalo ještě do sklonku r. 1930, avšak projevilo své účinky teprve od 1. ledna 1931. Při zřízení jejich provedlo ministerstvo sociální péče i jmenování orgánů a přísedících jejich rozhodčích soudů. V této souvislosti byly provedeny i příslušné změny v obvodech působnosti pojišťoven již existujících.

Neutěšená hospodářská situace mnohých nemocenských pojišťoven, jejíž prvotní počátky možno datovati od lineárního snížení pojistného a k jejímuž vzrůstu kromě jiných závažných zjevů přispěly nepříznivé povětrnostní a zdravotní poměry v zimě na počátku r. 1929, zejména však v roce 1930 stále více a více se přiostřující hospodářské poměry a nezaměstnanost, byla opět předmětem pozornosti a péče nejen se strany Ústřední sociální pojišťovny; jako bezprostředního dozorčího orgánu nad nemocenskými pojišťovnami, nýbrž i ministerstva sociální péče.

Aby nemocenské pojištění bylo postaveno a zdravější základy, ustavila se v Ústřední sociální pojišťovně komise, složená ze zástupců zaměstnavatelů a zaměstnanců, jejímž -úkolem je zkoušeti všechny administrativní a legislativní možnosti, které by mohly přivoditi ozdravění nemocenského pojištění. Na základě výsledků, jež přinese práce této komise, mají pak se schválením ministerstva sociální péče ubýti uváženy všechny prostředky, jež by mohly sloužiti sledovanému cíli.

V mezidobí má nemocenským pojišťovnám, které jsou v tísni, pro nejhorší dobu vypomoci běžná zápůjčka z prostředků Ústřední sociální pojišťovny.

Četné a důležité úkoly, jež ministerstvu sociální péče ukládají zákony o nemocenském, invalidním a starobním pojištění nelze jednotlivě vypočítávati.

Budiž tu aspoň uvedeno, že ministerstvo sociální péče v četných případech schválilo jmenování vedoucích úředníků nemocenských pojišťoven, provedené Ústřední sociální pojišťovnou, a že k návrhu Ústřední sociální pojišťovny povolilo většině nemocenských pojišťoven na přechodnou dobu vybírání zvýšeného pojistného.

Vyřizování rekursů z oboru nemocenského, invalidního a starobního pojištění ministerstvem jako III. stolicí je v důsledku správní reformy omezeno nyní již jen na rekursy z doby před 1. prosincem 1928. O stížnostech do výměrů Ústřední sociální pojišťovny rozhoduje ovšem i nadále v první a poslední stolici ministerstvo sociální péče, pokud nejde o žaloby proti výměrům o dávkách invalidního a starobního pojištění, jichž rozhodování přísluší pojišťovacím soudům.

Kromě toho ministerstvo sociální péče řeší spory mezi nositeli pojištění navzájem a spory mezi nositeli pojištění a některými zaměstnavateli o povinnost k vydání převodních částek podle §§ 240 až 243.

Z programu budoucí činnosti možno uvésti péči o další doplnění a prohloubení nemocenského, invalidního a starobního pojištění nařizovací cestou. Po vydání služebního a disciplinárního řádu pro zaměstnance nemocenských pojišťoven a svazů, jejž vypracovala Ústřední sociální pojišťovna se schválením ministerstva sociální péče připravuje se služební a disciplinární řád pro zaměstnance Ústřední sociální pojišťovny. Také se připravuje vydání vzorných stanov pro nemocenské pojišťovny.

Do rozpočtu ministerstva sociální péče na rok 1932 byla nově zařazena položka 20,000.000 Kč, aby se stát mohl účastniti na sanaci pasivního hornického pojištění. Způsob, jakým bude preliminované částky použito, je zatím ještě předmětem jednání zúčastněných činitelů.

Léčebný fond veřejných zaměstnanců.

Pokud se týká Léčebného fondu veřejných zaměstnanců, nad kterým rovněž ministerstvo sociální péče podle zákona č. 221/1925 Sb. z. a n. vykonává dozor, dlužno uvésti, že jeho hospodářský stav se již zlepšil, takže není pasivní. Aby Léčebný fond byl definitivně postaven na pevný základ, byla v ministerstvu sociální péče zřízena zvláštní hospodářská komise, která jedná podrobně o námětech ozdravovacích. Vedle toho je v činnosti komise legislativní, která se zabývá referentským návrhem na změnu zákona č. 221/1925,Sb. z. a n. Od výsledku jednání těchto komisí závisí další vývoj Léčebného fondu.

Úrazové pojištění dělnické.

Nositeli úrazového pojištění jsou Úrazové pojišťovny dělnické v Praze, v Brně a Zemská úřadovna pro dělnické pojištění v Bratislavě, na jejichž činnost dozírá ministerstvo sociální péče, které rozhoduje též v poslední instanci spory týkající se pojistné povinnosti a zařazení podniků, jakož i předpisu pojistných příspěvků.

Ministerstvo sociální péče vykonává též v dohodě se zúčastněnými ministerstvy dar na úrazové zaopatření zaměstnanců podniků, které byly podle § 4 úr. zák. pojistné povinnosti zproštěny.

Stejně jako v letech předchozích bylo možno uhrazovati z přebytku ročního hospodaření nositelů úrazového pojištění drahotní příplatky k úrazovým důchodům a nebylo tudíž zapotřebí úhradu těchto obstarávati rozvrhem na zaměstnavatele.

V zájmu našich státních příslušníků ubylo přihlíženo k úpravě mezinárodního styku v otázkách týkajících se vzájemnosti při provádění úrazového pojištění a při výplatě úrazových důchodů; v tom bude i nadále pokračováno.

Vnitrostátním provedením ratifikovaných úmluv s Rakouskem (o likvidaci Hornické pojišťovny, bývalé Odborové úrazové pojišťovny rakouských železnic a Úrazové pojišťovny dělnické pro Vídeň, Dolní Rakousy a. Burgenland) podle čl. 275. mírové smlouvy St. Germainské, bude též umožněno konečné řešení otázky úrazových důchodů z těchto ústavů převzatých které se zatím vyplácejí na účet státních záloh, Obdobného řešení bude též vyžadovati věc týkající se úrazových důchodů převzatých na Hlučínsku podle čl. 312 mírová smlouvy Versailleské s Německem a od býv. Krajinské pokladnice pro podporu v nemoci a pojištění pro případ úrazu v Budapešti na základě čl. 258 mírové smlouvy Trianonské s Maďarskem.

Do programu příštích úkolů ministerstva náleží především uzákonění uznání nemocí z povolání jako úraz. Příslušná osnova byla již dána do meziministerského řízení, při čemž se poukázalo na nutnost jejího urychleného projednání.

Předloha o nové úpravě soudnictví v oboru úrazového pojištění ve směru sjednoceného dvouinstančního soudnictví pojišťovacího, zavedeného již zákonem čís. 221/1924 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, projednává se s ministerstvem spravedlnosti.

Na celkové novelisaci a unifikaci zákonných předpisů týkajících se dělnického úrazového pojištění - podle potřeb a požadavků nynější doby - pro niž za spolupráce nositelů pojištění byly již získány určité podklady, se pracuje; o této otázce se činí zmínka ještě na příslušném místě.

Pensijní pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách.

Pensijní pojištění bylo nově upraveno zákonem ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb. z. a n., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, jenž vstoupil v účinnost dnem 1. ledna 1929.

Pensijní pojištění provádí Všeobecný pensijní ústav v Praze s 5 úřadovnami a 40 náhradních ústavů.

Všichni tito nositelé pensijního pojištění (sdružení ve Svazu pensijních ústavů v SR) podléhají státnímu dozoru jejž vykonává ministerstvo sociální péče.

Proti výměrům nositelů pojištění o pojistné povinnosti, o jejím počátku a zániku, o zařazení do tříd služného a pod., je přípustno odvolání, o němž rozhoduje zemský úřad a v poslední instanci ministerstvo sociální péče.:Snahy řešiti pochybné případy a vyvolati z části novou judikaturu způsobují značný vzestup agendy rekursní.

Ve sporech o vydání premiových reserv resp. převodních částek rozhoduje přímo ministerstvo sociální péče. Toto provádí neb přezkoumává výpočet premiových reserv, resp. převodních částek, které se převádějí v případech přestupů pojištěnců k jinému nositeli pojištění nebo do služby z pensijního pojištění vyňaté.

Provádění nového zákona uložilo Všeobecnému pensijnímu ústavu a ostatním nositelům pojištění jakož i ministerstvu sociální péče jak s hlediska moci nařizovací, tak administrativní úkoly značného rozsahu. Část jejich byla již provedena. Jest to přeřazení pojištěnců do nových tříd služného, předpis nových příspěvků, vydání zjišťovacích výměrů podle § 178, výpočet a likvidace zvýšených důchodů, likvidace doplatků na důchody podle § 186, zavedení nemocenského ošetření důchodců na základě opatření Stálého výboru č. 162/1929 Sb. z. a n., o nemocenském ošetření důchodců podle zákona ze dne 21. února 192.9, č. 26 Sb. z. a n., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, jmenování členů a vydání jednacího řádu kuratoria novinářského pojištění podle § 124, přiznání resp. vyplácení státního příspěvku k důchodům z důvodu vojenské služby za války podle § 176 (jehož výklad, pokud jde o válečné úkony, jest předmětem meziministerského jednání). Již nyní je zřejmo že preliminované položky na úhradu skutečně splatných státních příspěvků podle § 176 nestačí. Ustanovení odst. 13., § 124 o započtení dřívější služební doby novinářské a zlepšení již napadlých důchodů ze státního příspěvku 20,000.000 Kč provádí se způsobem kuratoriem navrženým a ministerstvem sociální péče v dohodě s ministerstvem financí schváleným. Také provádění běžného novinářského pojištění, organisačně soustředěné u úřadovny A Všeobecného pensijního ústavu v Praze, nenaráží na obtíže.

Roku 1931 vyšlo vládní nařízení ze dne 16. ledna 1931, č. 10 Sb. z. a n., o převodních částkách a početních podkladech Všeobecného pensijního ústavu a ústavů náhradních. Jako každoročně vydalo ministerstvo sociální péče směrnice pro bilancování pensijních ústavů. Zákonem ze dne 14. července 1931, č. 125 Sb. z. a n., ubylo uskutečněno zvýšení dávek pensijního pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, odpovídající započtení poloviny nepojištěné doby služební, kterým se zvyšují nároky resp. důchody starších pojištěnců ze zvláštních příspěvků jak pojištěnců tak zaměstnavatelů.

Úkolem nejbližší doby jest vydání vládního nařízení o volebním řádu ve smyslu § 102, který by umožnil provedení voleb do všech správních orgánů Všeobecného pensijního ústavu a jeho úřadoven, jakož i přísedících pojišťovacích soudů v Praze, Brně a Bratislavě a vrchního pojišťovacího soudu v Praze. Osnova tohoto nařízení byla již dána do meziministerského řízení. Jmenování přísedících pojišťovacích soudů a jejich náhradníků pro přechodnou dobu bylo provedeno vyhláškou v Úředním listu republiky Československé ze dne 6. března 1931, č. 55. Dále se chystá vládní nařízení o pensijním pojištění zaměstnanců veřejných drah státem neprovozovaných podle § 3, jež jest již delší dobu předmětem vyjednávání mezi zúčastněnými organisacemi, vydání nových stanov Všeobecného pensijního ústavu (§ 192), vydání jednacího řádu úřadoven (§ 84), vydání stanov a tarifů oddělení pro připojištění (§ 122), vydání služebního a disciplinárního řádu pro zaměstnance (§ 92); konečně provádí ministerstvo zkoumání a schvalování nových stanov náhradních ústavů za účelem jejich dalšího uznání jako nositelů pojištění (§§ 103 a další), stanov příplatkových ústavů (§§ 119 a 120) atd.

Ohledně nového zákona o nemocenském pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách vyžádalo si ministerstvo sociální péče nové návrhy subkomise, která svého času vypracovala první osnovu o nemocenském pojištění soukromých zaměstnanců.

Ratifikací mezistátních úmluv o provádění likvidace býv. Všeobecného pensijního ústavu pro zřízence ve Vídni, náhradních ústavů a obdobných náhradních zařízení ve smyslu čl. 275 mírové smlouvy St. Germainské, uveřejněných ve sbírce zákonů a nařízení pod č. 149 až 151 z roku 1929, je konečně umožněn i formální převod realit a jiných hodnot z jmění těchto ústavů na Všeobecný pensijní ústav v Praze, jemuž byla již ustanovením § 177, odst. 8., nového pensijního zákona uložena povinnost započítati svým pojištěncům příspěvkovou dobu u těchto ústavů získanou. V důsledku ustanovení § 188 téhož zákona přešlo dosavadní zálohové placení hlučínským důchodcům podle § 7 vládního nařízení č. 13/1926 Sb. z. a n. (jímž se mění a doplňuje vládní nařízení ze dne 4, května 1920, č. 321 Sb. z. a n., kterým se upravuje správa veřejná mimo soudní správu a rozšiřuje působnost československých zákonů a nařízení z oboru oné správy na Hlučínsku), se státu na. Všeobecný pensijní ústav a hlučínská agenda Zemské úřadovny Všeobecného pensijního ústavu v Opavě (mezitím zrušené) byla přenesena úplně na Ústřední sociální pojišťovnu. Tím se odbourává také z největší části placení důchodů zálohou na účet státu.

Provádění vzájemného vyúčtování pohledávek z pensijního pojištění podle úmluvy s rakouskou republikou ze dne 12. července 1924, č. 60/1922 Sb. z. a n. v čs. odúčtovacím místě pokročilo ke skoncování v roce 1931. Příspěvkové doby v náhradních smlouvách získané jest Všeobecný pensijní ústav podle ustanovení čl. 2. cit. úmluvy povinen svým pojištěncům započítati.