Účinné provádění zákona o potírání pohlavních nemocí vyžaduje cílevědomého spolupůsobení policejních úřadů. Podle možnosti bude nutno dále podporovati výstavbu pavilonů pro pohlavně nemocné při veřejných nemocnicích, zejména též v Praze, kde se jeví citelný nedostatek lůžek pro veneriky.

Zavedením ústřední evidence pohlavně nemocných členů nemocenských pojišťoven v Praze vykonán byl důležitý krok pro zajištění důkladného léčení těchto pacientů.

Letošního roku provedeno bylo třetí sčítání pohlavně nemocných (děje se v pětiletých obdobích). Jeho výsledek nebyl posud státním úřadem statistickým ministerstvu oznámen.

V posavadním úspěšném boji proti trachomu na Slovensku a na Podkarpatské Rusi bude se pokračovati i roku 1932, byť jen v posavadním rozsahu (vyžadujícím ročního nákladu kolem 900.000 Kč). V okresích, kde se akce provádí, trachomu ubývá, počet onemocnělých dětí je nepatrný, onemocnění dospělých nevykazují již tolik a tak nebezpečných komplikací jako dříve.

Rovněž potírání rakoviny, alkoholismu (abstinentní pensionát v Tuchlově), rheumatismu, vzorové práci zdravotnické (nové vzorové okresy připravují se na Slovensku), zdravotní péči o neduživé děti: slabomyslné (Blumův ústav v Plešivci), hluchoněmé, slepé a mrzáčky, resp. korporacím a ústavům, jež se těmito i jinými výseky sociálně zdravotní péče obírají (ústav pro plastickou chirurgii), ministerstvo zdravotnictví ani v roce 1932 neodepře své podpory.

Zdravotní péče o mládež. V působnosti lékařských poraden pro matky a děti jest spatřovati nejhodnotnější způsob boje proti dětské a kojenecké úmrtnosti, neboť nikde se ták spolehlivě neosvědčuje provádění předběžné ochrany zdraví, ať radou či hmotnou pomocí, jako právě ve zdravotní péči o mládež, že poradny tyto své poslání se zdarem plní a zejména proti kojenecké úmrtnosti s úspěchem bojují, toho důkazem jest stoupající v nich frekvence. Se vzrůstem jejich úkolů jest ovšem pomýšleti stále na jejich zdokonalování po stránce odborné. V tom směru za vzorné považovati jest poradny "Našim dětem". Jest jich celkem 23, jsou centrálně spravovány správním sborem při ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, měsíčními dotacemi zajištěny, odborným personálem lékařským i ošetřovatelským opatřeny, dokonale zařízeny a, vykazujíce největší rozsah i nejlepší způsob práce, stávají se organisačními středisky veškeré péče o matku a dítě ve svém okruhu.

V předběžné ochraně dítěte po stránce zdravotní důležitý úkol má školní lékařství, jež jest podle možnosti podporováno a k jehož konečné úpravě připravuje se příslušný zákon.

O zotavení dětí, jehož zdravotně profylaktický význam nelze přehlížet, starají se dětské ozdravovny. Jest však nedostatek zplna vyhovujících ozdravoven, tj. takových, jež by byly v činnosti celý rok a fungovaly současně jako škola. Většinou existují ozdravovny, v nichž pobývají děti pouze několik týdnů v létě, tedy letní osady zdravotní. K nim se druží dětské osady feriální, pečující o rekreaci školní mládeže hlavně velikých měst a průmyslových středisek. Velikého významu nabývá též ozdravná péče přímořská, jež jest v některých případech nenahraditelná. Péče přímořská jest řízena Ústředním sborem při ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, který se stará o to, aby za spolupráce státu a různých činitelů humánních dostalo se pobytu v přímořských osadách a ozdravovnách jen dětem po stránce zdravotní a sociální nejpotřebnějším.

Tělesná výchova v nejširším slova smyslu jako hnutí světové těší se čím dále, tím větší pozornosti všech vrstev národa. Utěšený rozvoj tělovýchovného hnutí vděčí mnoho pomoci státní správy. Bohužel rozvoj tento není ukončen ani co do rozsahu odpovídajícího počtu obyvatelstva ani co do hloubky, aby byl co nejvšestrannější, nejintensivnější a nejekonomičtější. Nutno při nejmenším aspoň udržeti dosavadní zdárný vývoj, který podmíněn jest státní podporou soukromých činitelů - svazů a spolků - o tělocvik, sport a hry pečujících. Třeba též odborného vzdělávání příslušných činitelů, a to jak ve státních kursech a samostatných kursech jednotlivých ústředí, tak i odborného studia nadaných pracovníků na vynikajících ústavech cizích. Je nutno dále systematická propagace zdravých směrů tělovýchovných, jak slovem a písmem, tak zejména i výstavami a filmem.

Toto snížení vyplývá jednak ze zvýšení výdajů osobních o 3,99 mil. Kč, jednak ze snížení výdajů věcných o 11,30 mil. Kč.

Ze snížení věcných výdajů připadá na Státní zdravotní ústav 0,47 mil. Kč, na státní nemocnice úhrnem 3,52 mil. Kč, na Státní dětský léčebný ústav Šrobárův 0,51 mil. Kč, v důsledku preliminování pouze nejnutnějších potřeb jmenovaných ústavů, na zvláštní výdaje povahy převážně subvenční 8,37 mil. Kč a na zdravotní službu při politických úřadech (cestovné) 0,11 mil. Kč. Nájemné ústřední správy vykazuje zvýšení o 0,7 mil. Kč vzhledem k nájmu budov bývalého chudobince u sv. Bartoloměje od města Prahy k umístění všech oddělení ministerstva.

Na tomto zvýšení participuje v prvé řadě Hlavní ústav Státního zdravotního ústavu částkou 0,6 mil. Kč, dále značnějšími částkami státní nemocnice na Král. Vinohradech 0,24 mil. Kč, na Ostravsku 0,71 mil. Kč, v Žilině 0,48 mil. Kč a Státní dětský léčebný ústav Šrobárův v Dolním Smokovci 0,18 mil. Kč vzhledem k jich rozšíření. Naproti tomu snížen byl příjem Státní zdravotní revisní stanice vystěhovalecké ve Svatobořicích o 0,22 mil. Kč vzhledem k očekávanému snížení počtu vystěhovalců a příspěvek domovských obcí na nedobytné léčebné o 1,22 mil. Kč v důsledku nové zákonné úpravy této povinnosti obcí.

Průměrná sazba činí Kč 18,95, nejnižší sazba Kč 15,-, nejvyšší sazba Kč 25,-.

Průměrná sazba činí Kč 22,74, nejnižší sazba Kč 19,-, nejvyšší sazba Kč 27,-.

Průměrná sazba činí Kč 22,50, nejnižší sazba Kč 19,-, nejvyšší sazba Kč 24.-.

Průměrná sazba činí Kč 23,50, nejnižší sazba Kč 23,-, nejvyšší sazba Kč 24,-.

Popřevratovými poměry byly postupně vynuceny několikeré úpravy odpočivných a zaopatřovacích platů. Tyto úpravy a zvláště poslední úprava podle zákona z 20. května 1930, č. 70 Sb. z. a n. rozdělená na 4 etapy způsobovaly, že náklad na odpočivné a zaopatřovati platy rok od roku stoupal.

V letech 1919 až 1930 byly podle státních závěrečných účtů vyplaceny na odpočivné a zaopatřovací platy civilní a vojenské (bez státních podniků) tyto částky:

K částečné úhradě těchto výdajů sloužily pensijní příspěvky placené státními zaměstnanci v činné službě, které vynesly:

Pokles nastalý v roce 1925 jak ve výdajích tak i v příjmech vysvětluje se tím, že do konce roku 1924 byly z této rozpočtové kapitoly hrazeny i odpočivné a zaopatřovací platy státních podniků.

Od 1. ledna 1925 uhrazuje si každý státní podnik, ponechávaje si zároveň pensijní příspěvky, placené jeho zaměstnanci, veškeré pensijní výdaje z vlastních provozních prostředků.

Za základ výpočtu potřeby pro rok 1932 -byly vzaty výsledky docílené v letech 1928 až 1930 a zároveň bylo přihlédnuto k výsledku prvých měsíců roku 1931 a k pravděpodobné úspoře, která vznikne omezeným odchodem státních zaměstnanců z činné služby. Do rozpočtu jest zařazen náklad na poslední úpravu odpočivných a zaopatřovacích platů podle zákona ze dne 20. května 1930 č. 70 Sb. z. a n., dále částky, které stát poskytuje státním podnikům "Československé státní dráhy" a "Československá pošta" na úhradu vyššího nákladu, který oběma těmto podnikům vznikl provedením zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 287 Sb. z. a n.

Při tom se podotýká, že do rozpočtu této kapitoly jest pro rok 1932 zařazena, jak jest již svrchu uvedeno, i "Refundace vyššího nákladu odpočivných a zaopatřovacích platů podle zákona z 22. prosince 1924, č. 287 Sb. z. a n., částkou 29.4 mil. Kč (z toho připadá na železniční zaměstnance 24 mil. Kč a na poštovní zaměstnance 5.4 mil. Kč).

Aby byl zjištěn přehled celkových výdajů, které hradí stát ze svých prostředků na odpočivné a zaopatřovací platy vůbec, třeba k odpočivným a zaopatřovacím platům administrativním, preliminovaným částkou 881,122.800 Kč připočísti ještě odpočivné a zaopatřovací platy pensistů státních podniků, které se na rok 1932 preliminují částkou 1.100,711.400 Kč, [V rozpočtu čsl. státních drah jest vykázána potřeba na pense po srážce přijatých pensijních příspěvků 131,000.000 Kč netto částkou 642,900.000 Kč, kdežto zde jest uvedena brutto částkou 773,900.000 Kč.] takže v státním rozpočtu na rok 1932 jest v rozpočtové kapitole 20. a v dílčích rozpočtech jednotlivých státních podniků zařaděno na odpočivné a zaopatřovací platy úhrnem 1.981,834.200 Kč.

Tento náklad se zvyšuje ještě o částku, kterou přispívá stát na úhradu odpočivných a zaopatřovacích platů učitelů škol národních.

Návrh vypočten na základě výsledků docílených v letech 1928 až 1930 a se zřetelem na průměrný výsledek v prvých měsících roku 1931.

Přehled celkových příjmů na pensijních příspěvcích a přijatých premiových reservách bude zřejmý, když k očekávaným příjmům, které platí administrativní státní zaměstnanci v činné službě a které jsou na rok 1932 preliminovány částkou 100,041.200 Kč, budou ještě připočteny pensijní příspěvky a prémiové reservy, které přijmou jednotlivé státní podniky od svých zaměstnanců v činné službě v částce 165,903.004 Kč, takže v státním rozpočtu na rok 1932 jest na uvedených příjmech zařaděno celkem 265,944.200 Kč.