ODDÍL C. Výdaje na obnovu staveb v provozu a obnovu vozidel.

§ 1. Obnova staveb.

Příznivější výsledek o 24, 664. 803 Kč 09 h vyplynul omezením staveb a prací jen na naléhavě nutné, po případě jen na ty, s kterými bylo v dřívějších letech již započato. Příznivý výsledek se poněkud snížil většími výdaji na urychlení stavby druhých kolejí Česká Třebová-Třebovice, Zdice-Plzeň, Břeclav-Brno a Břeclav-Bratislava.

§ 2. Obnova vozidel.

Příznivější výsledek o 38, 723. 209 Kč 38 h byl dosažen tím, že program obnovy vozidel byl omezen na nezbytně nutnou míru. Počínaje rokem 1932 budou tyto výdaje místo dosavadního účtování v oddílu C účtovány na vrub rozpočtu obnovy dotovaného odpisy z majetkové hodnoty stavebních zařízení a vozidel.

Provozní příjmy. §1. Příjmy z dopravy.

Nepříznivější výsledek o 535, 811. 026 Kč 71 h se jeví u jednotlivých složek přepravních příjmů takto:

t. j. o podíl z výnosu přepravní daně, použitý podle zmocnění odstavce 2, §u 4 zák. č. 35/1931 Sb. z. a n. k zlepšení provozního výsledku.

Příčina schodku tkví ve značně zhoršených hospodářských a průmyslových poměrech, jak u nás, tak i v cizině, jakož i v konkurenci soukromé automobilové dopravy osob a zboží. Úbytek na jízdném, způsobený těmito nepříznivými vlivy, byl jen z části nahrazen zvýšením osobního tarifu zavedeným od 1. ledna 1931.

§ 2. Ostatní příjmy.

Příznivější výsledek o 715. 143 Kč 67 h vznikl proúčtováním nákladu na vánoční příspěvek (5, 928. 794 Kč 61 h) zaměstnanců pomocných závodů (viz odůvodnění k pol. 3/b1 - Výdaje, Odd. B, § 3 strana 389). Jinak se jeví výsledek nepříznivý a vznikl menším příjmem na nájemném z vozidel následkem menší výpomoci vozidly na soukromých místních drahách a Košicko-Bohumínské dráze, jakož i na zdržném, dále menším příjmem z režijních přirážek (méně výkonů pro cizí dráhy a cizí strany) a také snížením jednotkových cen zásob materiálu při poklesu cen na trhu. Vyšších příjmů bylo dosaženo zvýšením nájemného z naturálních bytů a vyúčtováním nákladu společné služby s místními drahami za dřívější finanční období a zejména tím, že došlo k realisaci příjmů, jichž vznik spadá do doby předpodnikové.

§ 3. Úroky a kursovní rozdíly.

Nepříznivější výsledek o 7, 213. 326 Kč 70 h vznikl, pokud jde o příjem na úrocích (úbytek 4, 525. 737 Kč 53 h), značným poklesem příjmu, takže místo aktivních úroků hotovostí odváděných Ústřední státní pokladně byl podnik nucen platiti finanční správě úroky z poskytnutých dotací, pokud převyšovaly běžné odvody; úbytek příjmů z kursovních rozdílů (2, 687. 589 Kč 17 h) vyplynul z menšího obratu v cizích valutách.

Investice.

Výdaje investiční v částce 441, 152. 159 Kč 52 h jsou proti rozpočtu 514, 954. 100 Kč celkově nižší o 73, 801. 940 Kč 48 h.

Důvody tohoto sníženi jsou tytéž, jak byly uvedeny ve vysvětlení k oddílu "C" provozních výdajů, kde jest zaúčtována část investičních nákladů, pokud zatěžují provoz. - Vzhledem k nedostatku finančních prostředků bylo třeba omeziti stavební program prací rozestavených a na pozdější dobu odsunouti práce, které z důvodů provozní bezpečnosti nebyly nezbytně nutné; také program obnovy vozidel, značící zvýšení zakládací hodnoty, omezen na nejnutnější potřebu. Snížení výdajů bylo v dalším přivoděno také tím, že objednané dva vozové pojezdné jeřáby byly dodány a zaplaceny až v roce 1932, elektrisace trati Praha-Vrané byla odsunuta a nebyly objednány akumulátorové lokomotivy pro nádraží v červeném Dvoře v Praze; též mimoprogramové zesílení železničního svršku mohlo býti jen z části provedeno. Následkem organisovaného pracovního postupu a nižších nákupních cen se podstatně snížily výdaje na montáž tlakové brzdy; nedošlo k zahájení stavby lanovky z Horního Hanychova u Liberce na Ještěd. Získaných úspor se z části použilo se zřetelem k chystanému zvýšení rychlosti provozu na větší objednávku výkonnějších a úspornějších vozidel (lokomotiv a osobních a služebních vozů), než bylo původně programem stanoveno. Pokud jde o stavbu dráhy Handlová-Horní Štubňa a červená Skála-Margecany, resp. o dostavbu drah VsetínBylnice-Brumov, Veselí n. Mor. -Nové Město n. Vah., drah na Hlučínsku a dráhy Bánovce-Vajany, byly některé práce, po případě výkup pozemků pro nedostatek finančních prostředků odsunuty na pozdější dobu. Konečně byly také odloženy projekční práce pro dráhu zprostředkující spojení se severním Slovenskem (Lideč-Púchov), s ohledem na studium hospodárnějšího vyřešení této trasy. - Proti tomu vznikly větší výdaje, než jak bylo rozpočtem předvídáno, urychlením stavby II. koleje na tratích Třebová-Olomouc, Zdice-Plzeň, BřeclavBrno a Břeclav-Bratislava a nákupem většího počtu výkonnějších lokomotiv, osobních a služebních vozů vzhledem k chystanému zvýšení rychlosti parního provozu.

Úhrada investic místo provozním ziskem a podílem na přepravní dani (viz I/3 "Ponechaná částka z přepravní daně ve prospěch provozního výsledku" a V "Ztráta") se stala podílem na státní investiční půjčce v částce 200 mil. Kč - § 3, bod 2, zák. č. 35/1931 Sb. z. a n. - a dále zálohou ze státní pokladny v částce 178, 193. 316 Kč 55 h; zbývající částka 62, 958. 842 Kč 97 h se uhradila z pokladních hotovostí podniku.

Pokud jde o složky zakládací hodnoty podniku ČSD v účtu rozvažném (strana aktív), doznaly tyto proti stavu z konce

roku 1930 některých změn, a to následkem poněkud odlišné úpravy složek v oddílu A nového "Bilančního předpisu pro podnik ČSD". Mimo to uspořádání pasiv bylo provedeno jednotně s účty ostatních podniků a jako průběžná položka se vykazují též cizí hodnoty (vádia a kauce v cenných papírech).

858. Státní lesy a statky (včetně školní statky státních zemědělských škol, statky státních výzkumných ústavů zemědělských a státní diagnostický a serotherapeutický veterinární ústav v Ivanovicích) končí v roce 1931

Hospodářský výsledek:

V jednotlivostech vznikla proti rozpočtu úspora při položce I-1-a "Služební příjmy stálých zaměstnanců" při hospodářství lesním, neboť nedošlo k převzetí lesů v předpokládaném rozsahu (Rosice-Veveří, Jelšava) a nebylo využito zplna pro ten účel preliminované částky (13, 600. 000 Kč). Rovněž na služebních příjmech zaměstnanců ostatních hospodářských odvětví byla docílena úspora tím, že nedošlo v roce 1931 k resystemisaci.

Také na statcích zemědělských škol, výzkumných ústavů a při diagnostickém a serotherapeutickém veterinárním ústavě v Ivanovicích bylo dosaženo úspor na služebních příjmech zaměstnanců tím, že některá systemisovaná služební místa nebyla obsazena, nebo že byla obsazena zaměstnanci s nižšími platy.

Vánoční příspěvek zaměstnanců podniku podle zákona čís. 144/1930 Sb. z. a n., snížený podle zákona čís. 176/1931 Sb. z. a n., byl uhrazen z úspor na služebních příjmech zaměstnanců.

Na úsporách ve výši 140, 147. 564 Kč 45 h při vlastním pod-. niku participují tato hospodářská odvětví:

hospodářství lesní (104, 309. 675 Kč 68 h) tím, že v roce 1931 došlo k dalšímu omezení těžby pro nový značný pokles cen, ztrátu odbytišť a zhoršení vývozních podmínek, čími nastalo snížení výroby a s tím související snížení provozovacích nákladů; nedošlo také k vyčerpáni potřeby na provozovací výdaje lesů určených k převzetí v akci postátňovací v té míře, jak bylo předpokládáno rozpočtem; z uvedené úspory připadá na:

hospodářství polní (9, 770. 319 Kč 10 h) tím, že došlo k všeobecnému snížení mezd podle kolektivních smluv dělnictva, dále omezením nákupu jadrných krmiv následkem rozšířeného pěstování statkových krmiv a siláže a levnějším nákupem krmiv a strojených hnojiv, hlavně však tím, že odpisy při živém inventáři byly vykázány v účtu ztráty a zisku společně s ostatními amortisačními odpisy, kdežto v rozpočtu byly preliminovány v pol. I-1-b "Ostatní výdaje". Také úsporná opatření, zejména podstatné omezení udržovacích a ostatních správních výloh, jež byla zavedena v podniku zřetelem na jeho hospodářskou situaci, přivodila další snížení nákladů;

hospodářství rybniční (778. 133 Kč 36 h) poklesem nákladů na prováděni meliorací rybníků a nákladů na opravy a udržování, jakož i úsporami na správních výlohách.

Při průmyslových závodech lesních (23, 653. 281 Kč 74 h) nedošlo k spotřebě preliminované částky v důsledku omezeného provozu pil zřetelem na velké zásoby řeziva, pro něž nenalezeno odbytu, zejména však značným poklesem nákupních cen kulatiny; na této úspoře jest zúčastněna:

Průmyslové závody zemědělské (1, 636. 154 Kč 57 h) nevyčerpaly rozpočtovou částku tím, že podstatně poklesly ceny surovin a snížily se provozní náklady vhodnou racionalisaci provozu.

Vyšší potřeba oproti rozpočtu při položce I-1-c "Odpisy" povstala vyúčtováním odpisů na živém inventáři v tomto oddílu a prováděním amortisačních odpisů z vyšší hodnoty zakládacích aktiv. V provozních rozpočtech statků zemědělských škol, výzkumných ústavů a diagnostického a serotherapeutického veterinárního ústavu v Ivanovicích nebylo pamatováno v dostatečné míře na potřebu amortisačních odpisů.

Překročení rozpočtové částky na služební příjmy při výdajích správních (pol. I-2-a) jest povahou účetní a vzniklo tím, že částka určená na služební platy zaměstnanců ústředního ředitelství byla při sestaveni rozpočtu zařaděna mezi ostatní výdaje správní (pol. I-2-b). Jinak by vznikla úspora z těchže důvodů jako při pol. I-1-a. Úspory na ostatních výdajích správních (ústředních) bylo dosaženo v rámci zavedených úsporných opatření v celém podniku a dále tím, že částka určená na služební platy zaměstnanců ústředního ředitelství byla vykázána při položce I-2-a.

Při položce I-2-c "Odpisy" je vykázána nepreliminovaná potřeba na amovtisační odpisy, hlavně administrativních budov a zařízení ředitelství.

Rozpočtené potřeby na pense (pol. I-3-a) nebylo plně využito, poněvadž nebylo provedeno pensionování zaměstnanců v předpokládaném rozsahu.

Úspora v odd. II. "Zúrokování investičních dluhů" vznikla tím, že nedošlo ke splátce na zúrokování nabývací ceny statků převzatých podle zákonů o pozemkové reformě.

Potřeba v oddílu IV. "Jiné výdaje" Je proti rozpočtu vyšší v důsledku vyšších výdajů na pasivní úroky, dále tím, že rozmnožený počet objektů patronátních, voluptuárních a horských bud si vyžádal vyšších nákladů na jich udržování.

Rovněž nebyly dosaženy rozpočtové příjmy hospodářství polního jednak pro další pokles cen některých hospodářských plodin (cukrovka) a živočišných výrobků (mléko, máslo), jednak nižší sklizní následkem sucha, zejména v oblastech jižní Moravy, a Slovenska. Pokles cen měl nepříznivý vliv na výši pachtovného z pronájmů, při nichž náhrada se vyměřuje podle ceny obilí. Hospodářství rybniční nedosáhlo rozpočtových příjmů pro pokles ceny ryb; také průmyslové závody lesní vykazuji značný sestup příjmů pro trvalý pokles cen řeziva a ostatních výrobků těchto závodů a tímto poklesem jest dotčena:

Průmyslové závody zemědělské vykazují nižší příjmy v důsledku nízkého zpeněžení produktů mlékáren a sýráren, hlavně však nižším výstavem piva a nepříznivou situací kamenického průmyslu. Úbytek příjmů u těchto závodů nebyl vyvážen ani vyššími příjmy u mlýnů a lihovarů, jež dosáhly lepších cen za výrobky, ani vyšším příjmem státních cukrovarů, zpeněžením většího množství surového cukru a vedlejších výrobků v důsledku zpracování většího množství řepy a včasným předprodejem většího množství cukru.

Při statcích výzkumných ústavů bylo dosaženo vyšších příjmů proti rozpočtu následkem toho, že nebyla zařaděna do rozpočtu hodnota vyrobených naturálií spotřebovaných v provozu; tím ovšem bylo způsobeno na druhé straně překročení nákladů. Při diagnostickém a serotherapeutickém veterinárním ústavě v Ivanovicích zvýšily se rozpočtené příjmy větším prodejem očkovacích látek. Naproti tomu nebyly dosaženy rozpočtové příjmy při statcích zamědělských škol následkem poklesu cen výrobků a nižšími naturálními výnosy v důsledku neúrody způsobené suchem.

Pol. I-2 "Ostatní příjmy" přesahuje rozpočtovou částku hlavně vyšším příjmem na pensijních příspěvcích zaměstnanců.

Příjem na úrocích (pol. III-1) nedosáhl rozpočtové částky, poněvadž podnik vzhledem k nepříznivé finanční a hospodářské situaci neměl na běžných účtech větších zůstatků.

Vzestup "jiných příjmů" (odd. IV) proti rozpočtu vznikl z účastí na cizím podnikání a z pronájmů rybolovu veřejných toků, horských bud, hostinců a pod.

Vlastní podnik vykazuje při jednotlivých hospodářských odvětvích tyto ryzí výsledky provozu:

Přehled ukazuje, že hlavně hospodářství lesní jest zúčastněno převážnou mírou na poklesu výnosu proti rozpočtu; toto odvětví bylo zvláště dotčeno nebývalým poklesem cen, téměř úplným zastavením vývozu dřeva za hranice a menší spotřebou dřeva, na domácím trhu zejména v důsledku omezení stavebního ruchu. K ojedinělým prodejům do ciziny došlo jen za značně snížených cen, které mnohdy nekryly ani výrobních nákladů; uskutečněním těchto prodejů byl sledován hlavně ten účel, aby celkové zásoby se dlouho trvajícím uskladněním zcela neznehodnotily. Ceny kulatiny poklesly již tak, že se prodává kulatina střední síly jen se zvýšením ani ne trojnásobným oproti ceně v roce 1914, naproti tomu však nedošlo k tak pronikavému snížení nákladů výrobních, dopravních a správních. Také nouzové práce, prováděné za účelem jiného zaměstnáni dělnictva v důsledku dalšího omezení lesní těžby, přivodily zvýšení nákladů v neprospěch celkového výnosu lesního hospodářství.

Příčina snížení výnosu hospodářství polního tkví v tom, že ceny mléka a mléčných produktů vykazovaly stále klesající tendenci; hlavně značně poklesly ceny masného dobytka, což bylo přivoděno nuceným výprodejem dobytka v důsledku neúrody píce, jež byla zaviněna katastrofálním suchem v některých oblastech republiky. V roce 1931 došlo na základě mezinárodní cukerní dohody k další restrikci osevní plochy cukrovky a bylo nutno tento úbytek nahraditi pěstováním méně výnosných plodin. Snížení výnosu tohoto odvětvi nebylo vyrovnáno ani větším používáním vlastních statkových krmiv místo drahých krmiv koncentrovaných.

Hospodářství rybniční vykazuje sice proti rozpočtu zlepšení výnosu způsobené hlavně snížením provozních nákladů, cílevědomým přikrmováním ryb, prováděním vhodných meliorací, přihnojováním rybníků, jakož i opatrným obchodním jednáním při prodeji ryb. Toto zlepšení však není úměrné zvýšené intensitě provozu, který trpěl poklesem ceny ryb a nemožností vývozu do ciziny, kde naše rybářská produkce byla vytlačena z trhu jinými státy, jež mají pro konkurenci příznivější výrobní podmínky.

O průmyslových závodech lesních platí totéž, co bylo řečeno u hospodářství lesního a nepříznivý výsledek

jejich hospodaření byl způsoben hlavně tím, že bylo nutno za účelem uvolnění přeplněných skladů pil odprodati velké zásoby řeziva za dosažitelné ceny, jež byly průměrně o 30 Kč nižší, než s jakými počítal rozpočet na rok 1931. Z toho plyne, že dnes průmyslové závody lesní nepřispívají již k lepšímu zpeněžení dříví, nýbrž hlavně k zužitkování a záchraně většinou neprodejných zásob surového dřeva v lese před zkázou.

Průmyslové závody zemědělské dosáhly oproti rozpočtu zvýšeného výnosu i při nepříznivé jejich hospodářské situaci, která se projevila ve zvýšené míře zejména u cukrovarů, neboť cukernatost řepy byla horší proti předchozí řepné kampani a měla za následek poměrně menší výrobu suroviny u srovnání s rokem 1930; rovněž pivovary vykazují menší výstav piva, který se omezil takřka jen na konsum lacinějšího piva nízkostupňového z důvodu všeobecného zhoršení pracovních podmínek v průmyslových střediscích. Také cihelny a kamenolomy omezily svoji výrobu v důsledku stagnace ve stavebním ruchu a skladují velké zásoby neprodaného zboží i nezpracované suroviny. Zvýšený výnos tohoto hospodářského odvětví jest přičísti zejména dalšímu poklesu cen surovin a postupnému provádění mechanisace provozu (elektrisace).

Při tom je však třeba uvésti, že částečným omezením těžby v důsledku trvalé krise odbytové a cenové vzrostla zásoba dřevní hmoty na pni, kterýžto přírůstek lesní majetkové podstaty nebyl vyčíslen a bilančně vyjádřen. Také plánovitá meliorace porostů, spočívající v soustavném zalesňování holin a nahrazování méně hodnotných dřevin dřevinami kvalitními, nedošla v účetní závěrce výrazu, ač znamená nesporně zhodnocení statkové podstaty. Vyčíslením zašetřené dřevní hmoty na pni a zhodnocením majetkové podstaty snížila by se vpředu vykázaná ztráta.

školní statky státních zemědělských

škol vykazují ryzí ztrátu......1, 240. 783 Kč 72 h,

která jest proti rozpočtu nepříznivější o. 1, 097. 883 Kč 72 h. Příčina nepříznivého výsledku proti rozpočtu tkví jednak v tom, že nebylo pamatováno v patřičné míře na potřebu na amortisační odpisy, jež dosáhly výše 448. 733 Kč 34 h, jednak, že také školní statky byly dotčeny stupňovaným sestupem cen zejména dobytka a mléka a neúrodou všech plodin v důsledku trvalého sucha, kterým byly postiženy zejména statky na jižním Slovensku. Nepříznivý výsledek nemohl býti vyvážen ani úsporami na "ostatních výdajích", jež byly docíleny úspornými opatřeními v provozu a snahou vyrovnati jimi následky hospodářské krise a s ní související pokles cen.

které spočívá jednak v odchylné sestavě rozpočtu, jednak v poklesu cen hospodářských plodin a produktů, jako vína, chmele, hroznů, zejména však v poklesu cen dobytka a mléčných výrobků. Na nepříznivý výsledek mělo dále vliv zařadění nových statků Chrudim a Králové u Sence do provozu statků výzkumných ústavů, na které nebylo v rozpočtu ještě pamatováno.

byl přivoděn hlavně zvýšenou výrobou očkovacích látek všeho druhu, po nichž byla velmi čilá poptávka, a objednávky jich vykazují trvale vzestupnou tendenci.

Hospodářský výsledek:

Rozpočtových příjmů nebylo dosaženo hlavně při produkci rostlinné, při níž ani velmi dobrá úroda okopanin, zvláště cukrovky, nevyvážila nižší hektarové výnosy obilí, hlavně pšenice, pro neúrodu způsobenou suchem, jež zavinilo předčasné zasýchání zrna a tím také malou hektolitrovou váhu obilí, zvláště u ječmene. Také různé příjmy nedosáhly rozpočtem očekávané výše, neboť docílená tržba za ovoce byla o více než % nižší než průměrná tržba před mrazovou katastrofou a kryla