Hospodářský výsledek:

Proti rozpočtu vznikla úspora při položce I-l-a "Platy stálých zaměstnanců" u podnikové složky A při hospodářství lesním, poněvadž nebylo provedeno zestátnění velkostatků v rámci pozemkové lesní reformy v rozsahu rozpočtem předpokládaném. Rovněž na služebních příjmech zaměstnanců ostatních hospodářských odvětví byla docílena úspora tím, že některá systemisovaná služební místa nebyla obsazena a že nedošlo dosud k resystemisaci, na niž bylo rozpočtem pamatováno. Z části je úspora jen povahy účetní, protože náklady na platy stálých zaměstnanců při společných správách zde preliminované, byly od 1. ledna 1932 v důsledku nové úpravy účetních a pokladních předpisů účtovány jednotně v odd. I-2-a Výdaje správní (ústřední).

U obou těchto podnikových složek jest vykázané překročeni rozpočtu jen povahy účetní a vzniklo tím, že platy některých zaměstnanců byly v rozpočtu preliminovány u pol. I-l-b "Ostatní výdaje", kdežto v závěrce se vykazují u položky "Platy stálých zaměstnanců".

V důsledku zákona čís. 174/1932 Sb. z. a n. bylo dosaženo úspory v částce 2, 659. 835 Kč 70 h a zákona čís. 176/1931 Sb. z. a n. úspory v částce 27. 600 Kč - h.

Tím byly dosaženy značné úspory jak na přímých nákladech spojených s pracemi při výrobě, manipulaci a dopravě lesních produktů, tak i na výdajích na sociální pojištění a na ostatních provozovacích nákladech; v rámci úsporných opatření byly udržovací práce na objektech, dopravních prostředcích a provozních zařízeních, jež nebyly nevyhnutelně nutný pro zachování majetkové podstaty, odsunuty na dobu hospodářsky příznivější. Také úprava sazeb mezd denních a úkolových lesního dělnictva a okolnost, že k převzetí lesů v akci postátňovací nedošlo v té míře, jak bylo předpokládáno rozpočtem, přispěly ke snížení provozovacích nákladů.

Hospodářství polní vykazuje překročení rozpočtených provozovacích nákladů (2, 290. 491 Kč 42 h), jež se vysvětluje tím, že v rozpočtu nebylo plně pamatováno na všechny vlastní provozní hmoty a potažní práce v hospodářství použité,

jichž hodnotu bylo vlak podle bilančních předpisů v podniku nově zavedených nutno v závěrce vyčísliti a vzájemně zúčtovati. V roce 1932 došlo k zúčtování nákladů na služební oděvy zřízenců zpětně za 3 roky, čímž byly značně zvýšeny náklady na naturální příjmy. Na daních a na příspěvcích pro pojištění dělnictva byly zaplaceny různé nedoplatky, s kterými nebylo v rozpočtu počítáno. Další úchylka od rozpočtu spočívá v tom, že v rozpočtech některých ředitelství byl preliminován náklad na úklid a otop kanceláří ve správních výlohách, kdežto v účetní závěrce byl podle nové instrukce vykázán jednotně v ostatních výdajích provozovacích.

Hospodářství pastvinářské vykazuje nepatrné překročení (1. 823 Kč 40 h).

Při hospodářství rybničním (1, 781. 552 Kč - h) nedošlo k spotřebě preliminované částky na provozovací náklady v důsledku omezeného nákupu resp. spotřeby krmiv a hnojiv; další úspory bylo dosaženo odsunutím méně naléhavých udržovacích prací na dobu hospodářsky příznivější.

Průmyslové závody lesní (14, 949. 609 Kč 40 h) nevyčerpaly rozpočtové částky na provozovací náklady tím, že byl provoz některých státních pil dočasně zastaven, jiné pak pracovaly jen v omezeném počtu pracovních dnů. Snížily se zejména náklady na spotřebu kulatiny přídělem menšího množství kulatiny k pořezu, aby se zabránilo nadměrnému zvyšování těžko prodejných zásob řeziva.

Průmyslové závody zemědělské (1, 338. 244 Kč 20 h) překročily rozpočtovou částku na provozovací náklady tím, že cukrovary provozované ve vlastní režii sestavily shodně s ostatními odvětvími podniku - účetní závěrku

o svém provozu za kalendářní rok (místo za hospodářský rok); jsou v ní tudíž obsaženy ve skutečnosti dvě cukrovarnické kampaně. Bylo zaplaceno a zpracováno 2, 121. 166'30 q řepy, ač v rozpočtu bylo počítáno se zpracováním jen 1, 000. 000 q řepy. Zvýšený kontingent lihu přivodil ve státních lihovarech vyšší spotřebu surovin, pomocných hmot a energie, jakož

i vyšší mzdy dělnictva; rovněž bylo nutno závody přizpůsobiti zvýšené výrobní kapacitě provedením některých nepředvídaných oprav.

Při průmyslových závodech ostatních (6, 556. 532 Kč 50 h) a společných zařízeních (19, 862. 286 Kč 20 h) jest vykázaná vyšší potřeba na provozovací náklady oproti rozpočtu jen povahy účetní, ježto příslušné náklady byly zařaděny do provozních rozpočtů lesního hospodářství, průmyslových závodů lesních a zemědělských, kdežto v závěrce jsou vykázány k tíži uvedených nově zřízených výrobních odvětví.

Při podnikové složce B (611. 395 Kč 85 h) jest příznivější výsledek na provozovacích nákladech proti rozpočtu hlavně důsledkem úsporných opatření při spotřebě provozních hmot a úspor na mzdách následkem menší sklizně, která nevyžadovala tolik práce.

Při podnikové složce C (905. 672 Kč 82 h) jest nepříznivý výsledek na provozovacích nákladech převážně povahy účetní, protože v preliminovaných nákladech nebylo počítáno s hodnotou spotřebovaných materiálií a zásob z vlastní výroby. Vedle toho byla též vyšší potřeba na cestovném v důsledku úhrady nepředvídaných stěhovacích výloh a většího počtu inspekčních cest.

Při podnikové složce D (284. 084 Kč 80 h) spočívá příznivější výsledek na provozovacích nákladech v úsporách na správních nákladech menší spotřebou kancelářských a laboratorních zásob, paliva a elektrického proudu a v menším nákladu na provozní hmoty zejména krmiva poklesem cen.

Vyšší potřeba proti rozpočtu při položce I-l-č "Odpisy" povstala tím, že byla od roku 1932 podle nových bilančních předpisů stanovena jednotná amortisační procenta pro všechny majetkové součástky celého podniku. V provozních rozpočtech statků přičleněných složek B, C a D nebylo na potřebu amortisačních odpisů pamatováno v dostatečné míře.

Příčina překročení rozpočtové částky na služební příjmy při výdajích správních (pol. I-2-a) tkví v tom, že jsou tu vykázány také náklady na společné správy, které v rozpočtu byly zařaděny v oddílu vlastních výdajů provozovacích (pol. I-l-a).

O vyšší potřebě při Doložce I-2-č platí totéž, co řečeno o vyšší potřebě u pol. I--l-č.

Rozpočtené potřeby na pense (pol. 1-3-a) nepostačily na úhradu odpočivných a zaopatřovacích platů zaměstnanců podniku, ježto v roce 1932 byly převzaty do správy podniku nové statky se značným počtem pensistů se závazkem, že jejich odpočivné platy budou převzaty podnikem.

Při pol. 1-4 vykázaná ztráta z let minulých per 3, 645. 743 Kč 40 h sestává z provozního výsledku vrchní správy Křivoklát do konce roku 1931, převzaté ve smyslu sjednaných podmínek ke dni 1. ledna 1932 se zpětnou účinností od 1. července 1929. Z této ztráty připadá na zbytek roku 1929

Vykázaná ztráta vznikla hlavně při průmyslových závodech lesních v důsledku pasivního provozu dolu a elektrárny a velkých amortisačních odpisů při pile, dále převzetím nákladů pensijních a výdajů spojených s udržováním voluptuáře.

V odd. II preliminovaná potřeba na zúrokování investičních dluhů byla jen z části vyčerpána, protože nedošlo ke splátce a zúčtování úroků z dlužných nabývacích cen za nemovitosti převzaté podle zákonů o pozemkové reformě.

Vyšší potřeba proti rozpočtu v odd. III "Ztráty finanční" povstala v důsledku vyšších výdajů na pasivní úroky ze zápůjček, jimiž byl doplňován nedostatek vlastního provozovacího kapitálu; rovněž špatná finanční situace dlužníků podniku byla příčinou rozpočtem nepředvídaných finančních ztrát, neboť bylo nutno odepsati nedobytné pohledávky z let minulých.

Úspory v odd. IV "Jiné výdaje" se vysvětlují tím, že také při nákladech na patronáty, voluptuáře, horské boudy a j. bylo šetřeno úsporných opatření. Výsledky na platech stálých zaměstnanců a na odpisech amortisačních jsou zahrnuty pod pol. IV-b "Ostatní výdaje".

Při položce I-l "Vlastní příjmy provozovací" byl výsledek u podnikové složky A proti rozpočtu

kdežto vzestup příjmů proti rozpočtu vykazují statky výzkumných ústavů

zemědělských o......... 901. 973 Kč 12 h.

Na nedosažených rozpočtových příjmech má největší podíl hospodářství lesní; poptávka po dřevě na domácím trhu se v roce 1932 nezlepšila a vývoz do sousedních států dále poklesl uzavřením hranic, což přivodilo hromaděni a zvyšování značných již starých zásob dřeva. Také přizpůsobení sníženým běžným cenám trhu povolením slev a odpisů na produktech v zájmu jejich zpeněžení mělo značný vliv na zmenšení provozních příjmů. Na poklesu provozních příjmu jest zúčastněna:

Hospodářství polní vykazuje proti rozpočtu vzestup příjmů tím, že bylo dosaženo u některých plodin větších naturálních výnosů a lepších cen. Hospodářství pastvinářské (poloninové) nedosáhlo rozpočtových příjmů v důsledku hospodářské krise zemědělců, od nichž nebylo možno požadovati příspěvky a nájemné za užívání pastvin v té výši, jak bylo v rozpočtu preliminováno. Hospodářství rybniční vykazuje nižší příjmy pro další pokles ceny ryb; také průmyslové závody lesní nedosáhly rozpočtových příjmů pro omezení výroby řeziva a další pokles cen pilařských výrobků. Vyšší příjmy proti rozpočtu u průmyslových závodů zemědělských se vysvětlují změnou v bilancování státních cukrovarů (viz nahoře pol. I-l b "Ostatní výdaje"). Příznivý účinek zákona čís. 85/1932 Sb. z. a n. se projevil ve zvýšené výrobě lihu a s ní související vyšší těžbě státních lihovarů. Naproti tomu státní pivovary a hostince nedosáhly preliminovaných příjmů pro pokles výstavu piva. Při statcích výzkumných ústavů zemědělských bylo dosaženo vyšších příjmů proti rozpočtu následkem toho, že do rozpočtu nebyla zařaděna hodnota vyrobených naturálií, spotřebovaných v provozu; tím však povstalo na druhé straně překročení nákladů. Naproti tomu nebyly dosaženy rozpočtové příjmy při statcích zemědělských škol pro pokles cen některých hospodářských plodin a výrobků. Rovněž diagnostický a serotherapeutický veterinární ústav v Ivanovicích vykazuje sestup příjmů pro pokles výroby a cen očkovacích látek.

Při pol. I-2 "Ostatní příjmy" nedosaženo rozpočtové částky hlavně tím, že příděly z reservy z mimořádné těžby byly súčtovány přímo na účtu ztráty a zisku, po vyšetření provozního výsledku, kdežto v rozpočtu byly zařaděny na položce I-2. Tím způsobený pokles příjmů nebyl vyvážen ani vyšším příjmem na pensijních příspěvcích a prémiových reservách, vzniklým zúčtováním prémiových reserv přijatých za zaměstnance převzaté podnikem při provádění pozemkové reformy.

V odd. III "Zisky finanční" bylo dosaženo proti rozpočtu větších příjmů tím, že odběratelům byly poskytovány platební výhody ve formě splátek a delších úvěrů, z nichž byly jim účtovány úroky z prodlení podle obchodních sazeb.

Pokles "jiných příjmů" (odd. IV) proti rozpočtu jest povahy účetní a vznikl tím, že při této položce preliminované příjmy z účasti na cizím podnikání a pod. byly vykázány v odd. III "Zisky finanční", takže odd. IV obsahuje pouze příjmy plynoucí z voluptuárů, patronátů a jiné příjmy, jež s vlastním hospodářským provozem nesouvisejí.

Vlastní podnik (složka A) vykazuje při jednotlivých hospodářských odvětvích tyto ryzí výsledky provozní:

Proti rozpočtu se zhoršil výsledek hospodářství lesní h o o 73, 239. 731 Kč 60 h; v tomto odvětví vyvrcholila odbytová a cenová krise, jejímž následkům nebylo možno zabrániti ani pronikavými úspornými opatřeními zavedenými v celém podniku. Ceny dříví poklesly v mnohých případech tak, že nekryly ani výrobní náklad; ztrátový provoz hospodářství lesního bylo nutno udržeti, byť v značně omezeném měřítku, aby bylo zabráněno dalšímu vzrůstu nezaměstnanosti a aby byl zachován výdělek chudého obyvatelstva nacházejícího výživu jedině v lesních pracích. Příděl z fondu pro úhradu ztrát a investic po živelních pohromách, stanovený pro rok 1932 k vyrovnání zhoršeného výsledku lesního hospodářství, nebyl vykázán jako v letech minulých v provozovacích těžbách, nýbrž bylo ho použito ke snížení výsledního bilančního schodku podniku.

Hospodářství polní vykazuje proti rozpočtu zlepšení výnosu o 1, 059. 481 Kč 20 h. Vedle zvýšeného výnosu z pronájmů, pokud byly sjednány na podkladě ceny pšenice, měly na zvýšení výnosu hlavně vliv výhodné hromadné nákupy potřeb pro hospodářství, zmenšení nákladu na mzdy, včasné přizpůsobení očekávané konjunktuře (oseto více pšenice na místě ječmene) a dále všeobecná snaha po zvýšené hospodárnosti provozu.

Vykázaný výsledek mohl býti příznivější, kdyby se nebyly dostavily nečekané příčiny, které snížily podstatně těžby; byly to především katastrofální sucho v oblasti státních statků na jižní Moravě a na Slovensku, následkem něhož bylo sklizeno cukrovky proti normálu méně o 50 q pro l ha, hluboký pokles zejména cen ječmene (průměrně o 50 KČ na l q) a ovsa. Také pokles ceny mléka přivodil proti roku 1931 menší příjem, ač průměrná roční dojivost byla proti roku 1931 zlepšena.

Hospodářství rybniční vykazuje příznivý výsledek, jehož bylo dosaženo tím, že vysoký úbytek provozovacích těžeb, způsobený neočekávaným poklesem cen ryb, byl vyrovnán úsporami na provozovacích nákladech, a to omezením nákupu a spotřeby krmiv a hnojiv a omezením projektovaných staveb a oprav.

Nepříznivý výsledek průmyslových závodů lesních byl způsoben tím, že staré zásoby řeziva byly odprodány za ceny velmi nízké a také tím, že výroba řeziva byla značně omezena, aby se těžko prodejné zásoby nezvyšovaly; jinak platí totéž, co bylo uvedeno u hospodářství lesního.

Příčinu velmi příznivého výsledku průmyslových závodů zemědělských jest spatřovati především v tom, že změnou bilančního roku u státních cukrovarů přišel roku 1932 k dobru ve skutečnosti výnos dvou cukrovarnických kampaní; také státní lihovary přispěly zvýšením výrobního kontingentu k docílení příznivějšího výsledku.

Tento pokles množství výroby a prodeje piva byl vyvážen vedle úspor na správních nákladech zlevněním výroby následkem značného sestupu cen hlavních surovin (ječmene a chmele).

Zhoršení u ústředního ředitelství je přivedeno vzrůstem společných nákladů správ u podnikové složky A (pense, úroky z investičních dluhů a pod. ); v oblasti střední a západní nastalo zhoršení úpravou ocenění zásob výrobků. Dále zde působila provozní ztráta velkostatku Jelšava, který byl od 1. ledna 1932 převzat do státní správy podniku. Ve zlepšení výsledku oblasti východní se zračí stabilisace cen zásob, provedená již v roce minulém a zmenšení zásob vůbec následkem odprodeje a omezení těžby.

Proti vykázanému celkovému nepříznivému výsledku stojí ovšem v lesním hospodářství hodnota zašetřené hmoty na pni v roce 1932 per 1, 227. 593 m3, která nemohla býti vyčíslena a bilančně vyjádřena. Vyčíslením uvedeného množství zašetřené dřevní hmoty na pni by se vykázaná ztráta podstatně snížila.

Příčina nepříznivého výsledku proti rozpočtu tkví v tom, že pokles provozovacích příjmů (715. 720 Kč 15 h) převyšuje značně docílené úspory na provozovacích výdajích (534. 638 Kč 55 h).