Sníženi provozovacích příjmů nastalo jednak poklesem cen žita, ječmene a ovsa, jednak neúrodou pšenice, jež utrpěla rzí a jejíž hektarový výnos poklesl o 4 q proti 5letému průměru; rovněž neúroda bramborů následkem sucha a nákazy zemákovou plísní působila rušivě na hospodářský výsledek zejména těch školních statků, které mají hospodářské lihovary (Košice, Sabinov), neboť oproti 5letému průměru nastal pokles hektarového výnosu o 30 q zemáků. Také škody způsobené morem vepřového dobytka, jímž byly postiženy hlavně školní statky na Slovensku, a omezení těžby v důsledku větrných polomů z let minulých měly nepříznivý vliv na hospodářský výsledek.

Příčinu zhoršení výsledku proti rozpočtu jest třeba hledati jednak v odchylné sestavě rozpočtu, jednak v poklesu některých hospodářských plodin, mléka a stromků; také odbyt ušlechtilých osiv a sádí byl menší v důsledku všeobecného zhoršení hospodářských poměrů v zemědělství. Na nepříznivější výsledek mělo dále vliv zařadění nového statku ve Vysoké n. /J. do provozu podnikové složky C, na něž nebylo v rozpočtu pamatováno. Provoz statků výzkumných ústavů jest zatěžován vysokými úroky z investičních dluhů, jež dosáhly v roce 1932 částky 985. 812 Kč 70 h; rovněž udržování parku v Průhonicích vyžaduje značného nákladu.

Při posuzování hospodářského výsledku statků této podnikavé složky jest třeba vzíti zřetel na to, že jde vesměs o menší statky rozptýlené po celém území československé republiky, u nichž v důsledku toho jest náklad na amortisace, opravy a udržování poměrně vysoký. Nejde také o statky pracující výhradně na výnos; statky ty plní převážně úkoly výzkumnické, pokusnické, propagační a demonstrační a přinášejí zemědělství ideální hodnoty, které nelze číselně vyjádřiti.

Hospodářský výsledek:

Rozpočtových těžeb nebylo dosaženo hlavně při produkci rostlinné, při níž ani velice dobrý hektarový výnos a dosti dobré zpeněžení pšenice, jejíž osevní plocha byla zvětšena (z 80 na 110 ha), nevyvážily ztráty při jiných plodinách, zejména pak při ječmeni, bramborách a řepce. Žito a ječmen trpěly nepříznivými klimatickými poměry; setí ječmene bylo zastiženo sněhem a deštěm. Prudké deště a vichřice v měsíci červnu způsobily polehnutí žita, ječmene a části pšenice, čímž se znehodnotila jakost zrna, specielně u ječmene. Na menší tržbu měl také velký vliv značný pokles cen ječmene a částečný pokles ceny ovsa a brambor oproti cenám, jež byly podkladem pro sdělání rozpočtu pro rok 1932. Úbytek těžeb proti rozpočtu při produkci živočišné vznikl hlavně velkým snížením ceny mléka, poklesem ceny dobytka (hlavně telat), jakož i nízkými cenami ovčí vlny. Úroky z uložených peněz stouply vzhledem k většímu zůstatku na běžném účtě u finanční správy a jejich výnos byl zařaděn mezi různé provozní příjmy; tím se vysvětluje též nepříznivý výsledek položky III-1.

Značné menších nákladů, než rozpočtem očekáváno, bylo třeba na krmiva, ježto bylo použito hlavně krmiv a obilí (žita) vlastní sklizně. Rovněž v nákladech na platy smluvních zaměstnanců, na hnojiva, opravy a udržování budov a strojů bylo docíleno větších úspor. Příznivého výsledku bylo dosaženo také při nákladech na skladní hmoty, na daně a dávky (v důsledku menší tržby za produkty byla menší daň z obratu) a na různé výdaje. Také při správních výdajích bylo docíleno úspory hlavně tím, že nedošlo k výplatě odměn správnímu sboru. Větších nákladů oproti rozpočteným vyžádaly si mzdy

a jiné platy v důsledku nepříznivého počasí v jarní řepní kultuře a při sklizni sena a také proto, že při sdělání rozpočtu bylo počítáno s větším poklesem mezd; nebyl dále preliminován náklad na práce strojní..... 26. 208 Kč 90 h.

V těžbách poklesl hlavně příjem z produkce živočišné (přes to, že tržba za vepře se zdvojnásobila), a to velkým dílem pro velký pokles ceny mléka a částečně pro pokles cen telat. Rovněž při produkci rostlinné byly dosaženy menší příjmy v důsledku již zmíněného poklesu cen některých obilnin a brambor. Žito nebylo vůbec prodáváno a bylo ho použito pro vlastní potřebu.

Značně byly sníženy náklady na odpisy živého inventáře, ježto již v roce 1931 byla provedena úprava jeho hodnoty zřetelem ke stávajícím cenám, které zůstaly v roce 1932 téměř nezměněny. Dále byly nižší náklady na krmiva, hnojiva, na udržování budov a mrtvého inventáře a na daně a dávky. Poklesly také náklady na platy smluvních zaměstnanců, na mzdy, deputáty, jakož i na výlohy správní. Naproti tomu se zvýšily poněkud náklady na kancelářské, (poštovní a jiné výlohy, poněvadž byl zrušen provoz pekárny, jejíž zisk v předchozích letech snižoval zmíněné náklady. Rovněž náklady na pojištění věcné se zvýšily v důsledku zvýšení pojišťovací prémie za krupobitní pojištění.

Hospodářský výsledek:

Rozpočtových těžeb nebylo dosaženo zvláště při produkci rostlinné hlavně proto, že zatím od doby, kdy byl sděláván rozpočet, poklesly ceny některých obilnin. Hektarové výnosy téměř všech plodin nedosáhly obvyklého průměru obilnářské oblasti, třebas že byly lepší proti roku minulému. Větší ztrátě na rostlinné produkci bylo zabráněno jen tím, že část sklizně byla prodávána za vyšší ceny než bursovní, jako uznané osivo. Menší tržba za ovoce v důsledku trvajícího ztíženého exportu do Německa, jakož i nižší tržba za stromky měly rovněž vliv na nepříznivý výsledek rostlinné produkce. U produkce živočišné bylo dosaženo nižšího výnosu dalším poklesem ceny mléka a částečným poklesem cen hovězího dobytka. Rovněž při různých příjmech provozovacích nebylo dosaženo rozpočtu.

Rozpočtenou částku převýšily úroky z uložených peněz a jejich výtěžek byl zařaděn mezi různé příjmy provozní. Příjem závodu z pensijních příspěvků stalých zaměstnanců nebyl preliminován.

Úspory v nákladech projevily se zvláště na položce jiné platy a mzdy, ježto od léta 1932 byly sníženy mzdy deputátníků a denních dělníků; z tohoto důvodu vykazuje i položka naturální příjmy a deputáty částečnou úsporu. Menších výdajů bylo též třeba na opatření skladních hmot, hnojiv a na udržování budov a inventáře. Příznivějšího výsledku bylo dosaženo i při služebních příjmech stálých zaměstnanců nevyplacením vánočního příspěvku, dáte v potřebě na daně a na kancelářské, provozní a jiné výlohy. Úspora na výlohách správních vznikla nevyplacením odměn za rok 1931. Také amortisační odpisy a zúrokování investičních dluhů nevyžádaly si rozpočtených částek.

Vyšší potřeba proti rozpočtu vznikla u položky "Nájemné", jež bylo třeba ještě v roce 1932 platiti majiteli, protože ne-

došlo ke koupi pachtovaných pozemků, jak bylo rozpočtem předpokládáno, dále u sociálního pojištění zaplacením nedoplatků z minulých let

V nákladech poklesla proti roku 1931 v prvé řadě potřeba na amortisační odpisy, dále na správní výlohy, krmiva, jiné platy a mzdy. Mírného poklesu doznaly i ostatní nákladové položky až na sociální pojištění, nájem a daně, kteréžto položky proti roku 1931 poněkud stouply.

Vzestup těžeb se jevil u produkce rostlinné, ježto osevní plocha pšenice byla proti roku 1931 zvětšena a hektarové sklizně u obilnin a brambor byly vyšší. Rovněž výtěžek z úroků částečně stoupl. Naproti tomu jeví se další pokles tržby za ovoce a za stromky. Také při zpeněžení dobytka a mléka bylo dosaženo proti roku 1931 menších těžeb.

Investice:

Investic v roce 1932 nebylo; přírůstek na mrtvém inventáři v částce 1. 900 Kč jest hodnota ústavní knihovny.

Účet rozvažný:

Hospodářský výsledek:

Stejně jako na podniky soukromé dolehla postupující všeobecná hospodářská tíseň citelně i na podnik "Státní báňské a hutnické závody". Zhoršení odbytových možností a obava před přílišným hromaděním zásob a ztrátami z jejich eventuelního znehodnocení donutily vedení podniku k omezení výroby a těžby téměř u všech závodů. Důl Sirius v Březně u Chomutova byl koncem června 1932 uzavřen, ježto za dnešních odbytových poměrů je nerentabilní. Těžba hnědého uhlí u závodu v Mostě činila pouze 1, 774. 997 tun, téměř o 10% méně než v roce 1931. Při tom bylo nutno u tohoto závodu provésti rekultivaci dolováním devastovaných pozemků vysazením 75. 000 Stromků. Ztrátou odbytu pražené železné rudy do Maďarska a zmenšením rekompensačních dodávek s Vítkovickým báňským a hutnickým těžařstvem bylo nutno zastaviti provoz v srpnu v Rožnavě a v říjnu v železníku. Provoz vysoké pece v Tisovci byl z důvodů rekonstrukčních i odbytových zastaven již 1. července 1931. Přebytečné dělnictvo rožňavské pracuje na stavbě silnic ve V. Polome, dělnictvo ze Železníku na stavbě silnic ve Vidové, které provádí podnik ve vlastní režii. Velice tíživě postihuje však krise závod v Podbrezové, který byl devisovými opatřeními okolních států a poklesem anglické libry téměř úplně zbaven vývozních možností. Proto byla omezena výroba ve všech závodních odvětvích. Pokles výroby proti roku 1931 činí na příkl. u železa tyčového i tvarového, hrubých plechů a peřové oceli 22 09%, u kujnoželezných rour 45 59%, u rour svářených vodním plynem 28 01%. Značně klesl odbyt odlitků ze šedé litiny a stolokrbů. Pokles odbytový byl provázen i poklesem průměrných prodejních cen, kterým bylo nutno přizpůsobiti také ocenění zásob. Tím vznikla závodu rovněž značná nepreliminovaná ztráta. Zlepšení odbytu projevilo se pouze u levnějšího nádobí plechového, zboží kovaného a ocelolitiny.

Váznoucí odbyt radia a uranových barev, jichž hlavním kupcem je cizina, způsobil vzrůst zásob přes to, že těžba byla omezena na 5 pracovních dnů v týdnu. Stejné omezení pracovní doby bylo také zavedeno u závodů v Příbrami, Báňské Šťávnici a Kremnici, těžících drahé kovy a olovo. Prodej stříbra a olova se vyvíjel celkem dobře, ovšem při stálém klesání cen. Průměrná cena stříbra 317 Kč 06 h za l kg v roce 1931 klesla v roce 1932 na 305 Kč 47 h. Olovo zlevnilo v roce 1932 o 55 Kč na l q. Pouze zostřená devisová opatření Národní banky čsl. donutila tuzemské affinerie, aby kryly svoji potřebu místo ve stříbře francouzském a anglickém ve stříbře čsl. původu. Slabší stavební ruch způsobil zmenšení spotřeby instalačního materiálu olověného, stejně jako poklesem nákladní dopravy po železnicích byl snížen odbyt plomb. Nepřiznivěji proti rozpočtu končí také státní uhelné sklady, jež vyfakturovaly v roce 1932 o 425 vagónů uhlí méně než v roce 1931. Provoz Paláce Hotelu Praha v Mariánských Lázních utrpěl poklesem návštěvy zahraničních hostí.

Naproti tomu byl u několika závodů provoz udržen v neztenčené míře. U naftových dolů ve Gbelech byl při těžbě stejné jako v roce 1931 docílen bilanční výsledek příznivější zhospodárněním provozu. V odbytu nastal přesun v tom, že surová nafta, jíž bylo u ČSD užíváno k mazání ložisek nákladních vagónů, byla nahrazena olejem vulkánovým a užívání surové nafty jako topného oleje v soukromém průmyslu bylo stíženo zavedením spotřební daně z minerálních olejů. V zá-