placenou dovolenou, neboť § 9, odst. 5 zákona č. 67/25 stanoví, že dovolená nepřerušuje pracovního poměru a že se platí za dobu dovolené příspěvky sociálně-pojišťovací. Zaměstnavatel tedy v tomto případě nesmí odhlašovati. Rovněž jest nepřípustná odhláška, je-li v podniku zaveden omezený provoz. V tomto případě nastane již v důsledku oznámení omezeného provozu podle § 19 přeřadění do nižší třídy, takže se pak po celou dobu omezeného provozu platí nižší pojistné.

K odstavci 4: Dosavadní odstavec 2 mění se v odstavec 4. Změna v tomto odstavci má za účel, aby do šestidenní lhůty v tomto odstavci uvedené byl započten den, kdy přihláška nebo odhláška byla podána, jak je nyní stanoveno v odst. 1. Zároveň se vypouští jako zbytečné slovo "prokazatelně", ježto ze všeobecných zásad o provádění důkazu vyplývá, že je na zaměstnavateli, aby prokázal splnění ohlašovací povinnosti, popírá-li ji nemocenská pojišťovna.

Odstavec 5 se rovná v zásadě znění dosavadního odstavce 3.

Jako odstavec 6 připojuje se z důvodů uvedených při § 7 dosavadní odstavec 4, § 7 s tou obměnou, že ve větě druhé se vynechává za citací §§ 18 a 19 passus "aniž se tím ruší povinnost zaměstnavatelova", ježto tato vsuvka na tomto místě mohla by vésti k mylnému výkladu, že v případě věty prvé a třetí se ruší ohlašovací povinnost zaměstnavatelova.

§18.

Změna v odstavci l a 3 "den vstupu do zaměstnání" a "den výstupu ze zaměstnání" byla již odůvodněna u předcházejících paragrafů.

K odstavci l, písm. b): Není třeba, aby v přihlášce byla uváděna domovská obec, ale je nutno, aby v přihlášce bylo uvedeno číslo průkazu pojištěnce, jež potom pojištěnce doprovází v celé administrativě jak pojištění nemocenského tak i invalidního a starobního.

Další vložka "jakož i o tom, požívá-li důchodu podle tohoto zákona" má za účel, aby nemocenská pojišťovna věděla, který z jejích pojištěnců požívá invalidního důchodu, hledíc ke změně navržené v novém ustanovení § 95c), a dále, aby věděla, u kterých pojištěnců nemá zároveň předpisovati pojistné invalidního a starobního pojištění.

K odstavci 5: Podle navrhovaného § 160 má se pojistné platiti tak dlouho, dokud nedojde k řádné odhlášce. To by bylo značné administrativní zatížení pro větší podniky v případech, kdy nastává v celém podniku pracovní přestávka přesahující alespoň čtyři kalendářní dny, neboť zaměstnavatel by musel jinak v důsledku § 160 pro každého zaměstnance vyplniti zvláštní odhlášku při zastavení práce a zvláštní přihlášku při novém zahájení práce. Bude-li zaměstnavateli již při zastavení práce známa délka pracovní přestávky, umožní mu navrhovaný odstavec 5, aby oznámil pojišťovně pouze data potřebná pro evidenční záznamy v pojišťovně, a to oznámením společným i pro více pojištěnců. Aby tím však nebyla zatížena administrativa nemocenských pojišťoven, zmocňuje se ústřední sociální pojišťovna, aby stanovila oběžníkem účelné formuláře také pro toto hromadné hlášení.

§19.

Doplňkem "ten den v to počítajíc" má býti stejně jako v § 17 odstraněna nejasnost v počítání lhůty.

§ 20.

K odstavci 1: V druhé větě se vypouští passus "ustanovení § 7, odst. 2 zůstává však nedotčeno". Tento předpis v praksi vedl k různým výkladům a není ho třeba se zřetelem k ustanovením § 7, odst. 2. a § 108, odst. 1.

K odstavci 2: Podle navrhované úpravy stanoví se pro náhradní částku maximální hranice 1000 Kč, a to jak pro případ, kdy zaměstnavatel zaměstnance vůbec nepřihlásil, tak i pro případ, kdy ho sice přihlásil, ale s nižším výdělkem, než skutečně má. Při hranici 1000 Kč nemocenské pojišťovny budou dostatečně chráněny před nepřihlašováním nebo nesprávným přihlášením zaměstnanců, což má býti jediným účelem této normy.

Není ovšem důvodu, aby toto omezení platilo i tehdy, když zaměstnavatel postupoval ve zlém úmyslu nebo z hrubé nedbalosti nebo chtěl-li nesplněním svých povinností přihlašovacích poškoditi nemocenskou pojišťovnu.

Novým odstavcem 3 je vyřešena ve smyslu negativním dosud sporná otázka, zda včasné, ale mylné podání přihlášky

u nepříslušné pojišťovny zakládá povinnost k náhradě léčebného nákladu.

Dosavadní odstavec 3 se mění v odstavec 4.

§ 24.

K odstavci l: Citace "§§ 25 až 29" se doplňuje citací § 29a), jednajícím o zajišťovací pokladně pracovnic v domácnosti, aby výpočet náhradních pojišťoven byl úplný.

K odstavci 5: Podle navrhované nové úpravy může býti podnětem ke změně obvodu okresních nemocenských pojišťoven a k jejich slučování též hospodářský stav těchto pojišťoven a možnost zlepšení a zlevnění provádění pojištění. Tato úprava je tedy ve shodě se snahami o docílení zjednodušení správy nemocenského pojištění vhodným soustředěním nositelů tohoto pojištění a o zlepšení jejich hospodářského stavu.

§ 25. Viz odůvodnění k § 24, odst. 1.

§ 26.

K odstavci 2, č. 3: Dnešní znění, podle něhož podnikatel jest povinen doplatiti ze svého, čeho je třeba k úhradě povinných dávek, nestačí-li pojistné zvýšené "na zákonnou nejvyšší míru", zavdává podnět ke sporům, které pojistné odpovídá zákonné nejvyšší míře. Aby tyto pochybnosti byly odstraněny a poněvadž konstrukce nového § 159 vyvěrá z předpokladu, že většina nemocenských pojišťoven, vystačí s pojistným, nepřesahujícím 5'5 %, nahrazuje se nepřesná textace dnešního zákona sazbou uvedenou v § 159, čímž bude jasno, že u závodních nemocenských pojišťoven není přípustná sazba tuto hranici přesahující.

Dále slova "dávek nařízených v tomto zákoně (§§ 95 až 103)" se nahrazují slovy "povinných dávek", kterážto terminologie se zavádí i na jiných místech zákona (na příklad v §§ 97, 159).

K odstavci 3: Některé velké závody usilují o zřízení závodních nemocenských pojišťoven a dovozují, že, bude-li jim povoleno jejich zřízení, mohou v rámci své vlastní péče učiniti více pro zdraví pojištěnců a jejich rodinných příslušníků, zejména mají-li vlastní léčebná zařízení a dobře vybudovanou lékařskou službu.

Nemá-li docházeti k nežádoucímu tříštění organisace pojištění nemocenského, mohlo

by zřízení nové závodní pojišťovny býti povoleno jen zcela výjimečně a ojediněle. Proto ustanovení odstavce 3 váže zřízení závodní nemocenské pojišťovny na přísné podmínky a určité předpoklady (zaměstnávání předepsaného počtu pojištěnců, souhlas kvalifikovanou většinou společné schůze představenstva a dozorčího výboru okresní nemocenské pojišťovny dotčené zřízením závodní pojišťovny atd. ).

K odstavci 4: Pro závodní pojišťovny stanoví zákon v odstavci 2 tohoto paragrafu určité odchylky, mezi nimi i tu, že podnikatel obstará na vlastní odpovědnost a svým nákladem vedení účtů a pokladny. Není tedy účelným, aby Ústřední sociální pojišťovna jmenovala účetního nebo náměstka vedoucího úředníka. Pokud pak jde o vedoucího úředníka, ponechává se sice toto právo ústřední sociální pojišťovně, avšak podnikateli jest vyhrazeno právo návrhů, neboť vedoucího úředníka lze zejména v malých závodních pojišťovnách ustanoviti pouze v dohodě s podnikatelem. Toto ustanovení zachycuje skutečný stav, který se v praksi při jmenování vedoucích úředníků v závodních pojišťovnách vyvinul.

§ 29a).

Do nového § 29a) se přemisťuje znění dosavadního ustanovení § 30a) z toho důvodu, že Zajišťovací pokladna pracovnic v domácnosti je zapsanou pojišťovnou pomocnou. Proto společná ustanovení pro pojišťovny uvedené v §§ 28 a 29 se musejí vztahovat i na tuto pojišťovnu. Jest pak logické, aby tato ustanovení o Zajišťovací pokladně pracovnic v domácnosti byla umístěna před § 30.

V odstavci l se dále mění citace § 278 v citaci § 71, odst. 4, kamž se přemisťuje ustanovení o vzorných stanovách.

§ 30.

K odstavci l: Tato změna vyplývá z toho, že se přemisťuje dosavadní § 30a) za § 29 jakožto § 29a).

K odstavci 2: Ustanovením čl. VI. novely k nemocenskému zákonu z roku 1917, které platilo až do 1. července 1926, bylo určeno, že stanovami okresních nemocenských pokladen může býti stanoveno, že členové, podrobení povinnosti pojistné, pokud trvá zaměstnání zakládající členství, smějí vystoupiti z pokladny jen koncem kalen-

dářního půlletí, bylo-li vystoupení ohlášeno nejpozději měsíc před tímto dnem. Proto bylo v roce 1919 pojato obdobné ustanovení do vzorných stanov vydaných pro okresní nemocenské pokladny ministerstvem sociální péče. Jelikož tyto stanovy byly § 278 zachovány v platnosti, provádí se tato norma stanov, ačkoliv se v novém zákoně již nevyskytuje. Aby tato nejasnost byla odstraněna, navrhuje se převzíti obsah § 7 stanov do zákona jako § 30, odst. 2, čímž se vlastně jen dosavadní prakse legalizuje. Totéž má platiti i pro přestup pojištěnců z náhradních pojišťoven do pojišťoven uvedených v §§ 24 až 26.

§ 30a).

K odstavci 1: Navrhované ustanovení má zaručiti, aby zaměstnanci, o jehož pojistnou příslušnost vznikl negativní kompetenční konflikt, dostalo se zavčas potřebných dávek. Toto prozatímní opatření nezabraňuje však pojišťovně, která poskytla dávky, aby od příslušné pojišťovny vymohla náhradu poskytnutých dávek žalobou u pojišťovacího soudu, v jehož obvodě je sídlo nemocenské pojišťovny, podle názoru žalující pojišťovny příslušné.

K odstavci 2: Tímto odstavcem se přemisťuje dosavadní § 160a) do § 30a), kamž systematicky náleží.

Podstatná meritorní změna spočívá v tom, že tento předpis dosud fakultativní (nemocenská pojišťovna mohla pojistné též předepsati přímo zaměstnavateli) se stane obligatorním, neboť pojišťovna je povinna požádati napřed politický úřad o rozhodnuti o pojistné příslušnosti pojištěncově a pak teprve může předepsati zaměstnavateli pojistné, a to jen pro dobu budoucí.

K odstavci 3: Odstavec obsahuje podrobnější předpisy o vyúčtování pojistného mezi oběma nemocenskými pojišťovnami.

K odstavci 4: účelem tohoto ustanovení je, aby zabráněno bylo spekulativním přihláškám u pojišťoven s nižším pojistným.

§ 31.

Novelou č. 184/1928 byl vsunut § 67a), kterým se stanoví nový orgán nemocenských pojišťoven, totiž společná schůze představenstva a dozorčího výboru. (V § 63 je společná schůze představenstva a dozorčího výboru výslovně označena jako orgán

pojišťovny. ) Je účelné proto, aby v § 31 při výpočtu orgánů nemocenských pojišťoven byla uvedena též společná schůze představenstva a dozorčího výboru.

§ 32.

Odstavec 2 jednal pouze o tom, že politický úřad zbaví funkce delegáta, přestal-li býti zaměstnancem. Doplňkem má býti politické správě dána také možnost, aby, jestliže někdo i z jiných důvodů, uvedených v § 33, odst. 2 a 4, pozbyl dodatečně volitelnosti, mohl býti zbaven své funkce.

Obdobná změna se navrhuje v § 61, odst. 2 a § 79, odst. 5.

Vedle toho podle obdoby § 61, odst. 2, nahrazují se slova "není již šest měsíců zaměstnancem" rčením "není již šest měsíců příslušníkem skupiny zaměstnanecké".

§ 33.

K odstavci 3: Podle dnešního zákona je pro aktivní právo volební směrodatné, že pojištěnec byl v rozhodný den členem pojišťovny a pro pasivní právo volební vedle toho, že byl před rozhodným dnem nepřetržitě aspoň 6 měsíců pojištěn. Zkušenosti v dělnickém pojištění ukazují, že u dělníků, zejména pomocných a sezónních, zřídka bývá nepřetržitost v zaměstnání i v době konjunktury. Proto tato podmínka, která se ukázala příliš tvrdou, mění se na podmínku, že volitelný je pouze člen nemocenské pojišťovny, který v období jednoho roku před rozhodným dnem byl aspoň 180 dnů pojištěn.

K odstavci 4, písm. d): Ve volebním řádě do obcí, který byl vzorem při stanovení zásad volebního řádu do nemocenských pojišťoven, jsou v § 5 obecní zaměstnanci částečně vyloučeni z volitelnosti do obecních zastupitelstev. I pro volební řízení v pojištění nemocenském je účelné stanoviti podobný vylučovací důvod.

§ 35.

Návrh, aby v č. 6 bylo stanoveno, jak se bude voliti, je důležitý hledíc k tomu, že § 33 se má obdobně použíti při volbě do dozorčího výboru, kde je voliti buď tak, že volič dostaví se k urně, nebo, že hlasovací lístky budou odeslány volební komisi poštou.

§58.

Z odstavce l vynechává se ustanovení, za jaké presence sbor delegátů je schopen pravoplatně se usnášeti, poněvadž ustanovení o tom jsou nyní shrnuta pro veškeré orgány nemocenských pojišťoven v novém §67b).

§61.

K odstavci 2: Viz odůvodnění k změně navrhované u § 32, odst. 2.

§62.

K odstavci 2: Dosavadní znění odstavce 2 bylo velmi nejasné. Zejména nebylo v něm určeno, zda menšina, která si činí nárok na náměstka starosty, musí uplatniti svůj nárok již před volbou starosty či teprve po zvolení starosty. V těch případech, kdy menšina uplatnila nárok na úřad náměstka starosty teprve po jeho volbě, vyskytly se značné obtíže, jak vymeziti přesně pojem této menšiny, neboť při tajném hlasování není možno rozlišiti, kteří členové tvoří menšinu a kteří by měli býti připočteni k většině. Aby právo menšiny bylo dostatečným způsobem zaručeno, navrhuje se celkem stejný postup jako v § 62 zákona č. 75/1919 (řád volení do obcí) pro volbu náměstka.

K odstavci 3: Pokud jde o volbu starosty a jeho náměstka, není dosud v zákoně stanoveno právo stížnosti, jak výslovně konstatoval též nález Nejvyššího správního soudu ze dne 31. května 1932, č. 7056/1932.

Poněvadž není možno pro tento případ použiti analogie § 54, navrhuje se ustanovení, které se shoduje s ustanovením § 67 volebního řádu do obcí, o námitkách proti volbě starosty a náměstků.

§67. '

Navrhovaná změna sleduje účelné zjednodušení.

§67 a).

K odstavci l: Bylo provedeno přemístění jednotlivých písmen podle závažnosti a povahy věcí svěřených společné schůzi.

Písm. a), které se rovná dosavadnímu písm. č), bylo doplněno obsahem dosavadního písm. a).

Aby byl odstraněn nesoulad mezi dosavadním zněním § 67 a), písm. a) a § 278, odst. 5, stanoví se, že všechny změny sta-

nov dějí se k návrhu představenstva společnou schůzí představenstva a dozorčího výboru.

Písm. b): Toto písmeno je nové, poněvadž podle nové konstrukce § 159 rozhodnutí o výši pojistného má býti vyhrazeno společné schůzi představenstva a dozorčího výboru, která se usnáší k návrhu představenstva. Tento návrh je v souladu s dnešní praxí.

Písm. č): Toto nové ustanovení je nutné hledíc k nové stylisaci § 69.

Písm. d) se rovná dosavadnímu písm. f). V prvé větě bylo vynecháno slovo "vzorného"; rovněž se na začátku druhé věty vynechává slovo "vzorný" a v třetí větě slovo "vzorného". Toto slovo vyvolávalo příliš široký výklad a ponechávalo možnost divergujících odchylek ve služebním a disciplinárním řádě zaměstnanců u různých nemocenských pojišťoven, což není žádoucno.

Poněvadž jde nejen o přijímáni úřednictva, ale i jmenování jeho, vsouvá se na tomto místě i v jiných ustanoveních zákona za slovo "přijímání" v závorce slovo "jmenování" (srv. na př. § 70, odst. 1).

Písm. e) se rovná dosavadnímu písm. e) a bylo za slovem "sjednávati" doplněno pouze slovy "a vypovídati". Zákon stanoví, Že společná schůze má sjednávati smlouvy s lékaři atd., z čehož vyplývá, že musí býti tomuto orgánu vyhrazeno tyto smlouvy i vypovídati.

Písm. f) se rovná dosavadnímu písm. g).

Písm. g) se rovná dosavadnímu písm. h).

Písm. h) se rovná dosavadnímu písm. d).

Písm. ch) se rovná dosavadnímu písm. b).

Písm. i) se rovná dosavadnímu písmenu ch).

Ustanovení písm. i) doplňuje se slovy "o změně obvodu", poněvadž společné schůzi přináleží jednati též o této důležité věci.

K odstavci 2: V tomto odstavci se škrtá věta druhá až pátá, což je blíže odůvodněno u nového §67b).

§67b).

O tom, jak se děje usnášení v jednotlivých správních orgánech nemocenských pojišťoven, platily dosud různé a neúplné předpisy. V zákoně o tom pojednávají

pouze § 58, odst. l, pokud jde o sbor delegátův, a § 67 a), odst. 2, pokud jde o společnou schůzi představenstva a dozorčího výboru, při čemž se nestanoví minimální presence nutná k pravoplatnému usnášení.

Dosud platné vzorné stanovy pro okresní nemocenské pojišťovny mají pak ve svých §§ 88 a 92 pouze ustanovení pro valnou hromadu a pro představenstvo. Podle stanov oba správní orgány mohou se usnášeti, je-li přítomna alespoň polovina členů a k platnosti usnesení se vyžaduje prostá většina přítomných. Předseda hlasuje pouze při rovnosti hlasů a platí názor, pro nějž dirimuje.

Pro dozorčí výbor pak nemá ani zákon ani stanovy nijaké ustanovení o platnosti usnášení.

Návrh § 67 b) proto přímo v zákoně stanoví jednotné zásady o usnášení pro všechny správní orgány nemocenských pojišťoven. Podle tohoto nového paragrafu je jak ve sboru delegátů tak v představenstvu a dozorčím výboru i společné schůzi představenstva i dozorčího výboru k pravoplatnému usnášení třeba,

1. aby schůze byla řádně svolána,

2. aby byla přítomna aspoň většina členů,

3. aby se pro návrh vyslovila většina hlasujících; z toho vyplývá, že na přítomné členy, kteří se hlasování nezúčastní, se nebere zřetele.

Poněvadž k platnosti usnesení je vždy zapotřebí většiny hlasujících, nemůže nikdy dojíti k dirimování předsedy, který stejně jako ostatní členové může a nemusí se zúčastniti hlasování, a není rovněž třeba pojmouti z odst. 2, § 67 a) do § 67 b) ustanovení druhé, třetí a čtvrté věty; pouze poslední věta tohoto odstavce, jednající o kvalifikované většině, které je třeba k změně stanov, byla ve formě odpovídající zásadám, na kterých je vybudován nový § 67 b), pojata do něho jakožto poslední věta.

Protože jsou nemocenské pojišťovny s různým počtem pojištěnců a obvody jejich působnosti jsou různé velikosti, stačí v zákoně stanoviti, že schůze musí býti řádně svolána; způsob a podrobnosti tohoto řádného svolání je účelno ponechati stanovám nemocenské pojišťovny nebo jejímu jednacímu řádu, aby podle místních potřeb podrobně upravily podmínky, které

musejí býti splněny, aby schůze mohla býti považována za řádně svolanou.

§ 69.

Dosavadní ustanovení § 69 neposkytovalo dostatečně právní jistoty o služebním poměru jmenovaných úředníků. Vznikly pochybnosti o tom, zda jmenované úředníky sluší považovati zaměstnance nemocenských pojišťoven nebo za zaměstnance ústřední sociální pojišťovny. Podle ustanovení § 67a) bylo ujednání služebních smluv s těmito úředníky výslovně vyňato z pravomoci společné schůze představenstva a dozorčího výboru nemocenské pojišťovny, ale v § 69 nebylo uvedeno, že služební smlouvy za ně ujedná Ústřední sociální pojišťovna. Jmenovaní úředníci podléhají disciplinární pravomoci ústřední sociální pojišťovny a je pro ně vydati zvláštní služební a disciplinární řád. V odstavci 5 dosavadního § 69 se dokonce uvádí, že služební požitky jmenovaných úředníků platí nemocenská pojišťovna, k níž jsou služebně přiděleni, což by nasvědčovalo i tomu, že má býti pro ně vytvořen jednotný status se všemi z toho vyplývajícími důsledky.

Při jmenování úředníků setkává se ústřední sociální pojišťovna s určitými obtížemi místního i osobního rázu. Při jmenování úředníka z jiné nemocenské pojišťovny vyskytuje se dále pochybnost, kdo jest oprávněn ujednati s ním služební smlouvu a zejména kdo je oprávněn uděliti mu definitivu, kterážto otázka by mohla býti velmi závažnou, kdyby došlo ke zrušení pojišťovny nebo kdyby v případném disciplinárním řízení byl vyřknut trest zbavení funkce.

Aby tato právní nejistota, která může vésti k dlouholetým a nákladným civilním sporům, byla odstraněna a aby ústřední sociální pojišťovna mohla při jmenování úředníků postupovati nejen s hlediska místních zájmů té které pojišťovny, ale i s hledisek širších, navrhuje se změna ustanovení § 69 a příslušné doplnění § 67 a). V podstatě zůstává sice dnešní stav nezměněn, avšak nemocenským pojišťovnám se výslovně ukládá, aby ujednaly služební smlouvu; kdyby přes vyzvání tak neučinily, svěřuje se tento úkon ústřední sociální pojišťovně.

Služební a disciplinární řád bude obsahovati ustanovení, jichž nezachování

Ústřední sociální pojišťovna z titulu své dozorčí pravomoci nepřipustí.

K odstavci 1: Byly zvýšeny hranice počtu pojištěnců. Sleduje se tím snaha, aby jmenovací právo ústřední sociální pojišťovny se týkalo nižšího počtu úředníků a bylo ponecháno menším nemocenským pojišťovnám v rámci vlastní působnosti upraviti otázku dočasného zastupování úředníků vedoucích.

Při jmenování vypouští se schvalovací právo ministerstva sociální páče, poněvadž tento úřad, jemuž přísluší dozor nad prováděním celého zákona, nemá býti zatěžován agendou přímého provádění zákona.

V odstavci 4 se vynechává slovo "vzorný" (služební a disciplinární řád) z důvodů uvedených již u § 67, odst. l, písm d).

Vypouští se dále podmínka, aby služební a disciplinární řád byl schválen ministerstvem sociální péče a ministerstvem financí. Děje se tak v zájmu administrativní úlevy těmto ústředním úřadům ve věci, kde lze vystačiti se schválením ústřední sociální pojišťovny.

Odstavec 7 doplňuje se z podnětu Všeobecného pensijního ústavu další větou, která má umožniti u úřednických pojišťoven případné výjimky z ustanovení tohoto paragrafu.

§ 69 a).

Nejvyšší soud v jednom případě rozhodl, že Ústřední sociální pojišťovna může jmenovati vedoucí úředníky pouze tam, kde se místo uprázdní. V odůvodnění svého rozsudku vychází z názoru, že dřívější nemocenské pokladny, které se přeměnily zákonem č. 221/1924 v nemocenské pojišťovny, nebyly zrušeny a že tedy také jejich závazky, t. j. služební smlouvy, které ujednaly s určitými úředníky, nepozbyly platnosti. Podle mínění Nejvyššího soudu sluší tedy pravoplatně ustanovené vedoucí úředníky dřívějších nemocenských pokladen, pokud se přeměnily v pojišťovny, považovati za úředníky rovnocenné úředníkům jmenovaným Ústřední sociální pojišťovnou.

V jiném případě vyslovilo však ministerstvo sociální péče názor, že Ústřední sociální pojišťovna není povinna respektovati služební postavení vedoucích úředníků, a to v té formě, že zamítlo stížnost jednoho vedoucího úředníka, který byl své funkce zbaven. Tento úředník podal do rozhodnutí mi-

nisterstva sociální péče stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který však dosud o věci nerozhodl.

Aby bylo čeleno dnešní právní nejistotě, navrhuje se doplniti zákon výslovným ustanovením, že, pokud vedoucí úředníci byli před účinností zákona č. 221/1924 pravoplatně jmenováni zemskou správou politickou podle ustanovení § 12 zákona o pojištění dělníků pro případ nemoci, resp. pokud byli pravoplatně ustanoveni před 1. lednem 1921, t. j. před účinností zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 689 Sb. z. a n., sluší je považovati za úředníky jmenované podle § 69.

Ostatní vedoucí úředníky, náměstky vedoucích úředníků a účetní, pokud byli ustanoveni nemocenskou pokladnou, nelze však považovati za úředníky podle § 69; neboť jejich ustanovení nepodléhalo schválení dozorčího úřadu a při likvidaci zrušených nemocenských pokladen a přejímání jejich úředníků došlo k nesrovnalostem, které v jednotlivých nemocenských pojišťovnách byly řešeny různými úmluvami. O jejich pravoplatnosti mohou však vzniknouti pochybnosti, které pak vedou k nákladným a vleklým civilním sporům.

Z těchto důvodů se navrhuje, aby ústřední sociální pojišťovna při jmenování náměstků a účetních nebyla vázána na opatření nemocenských pokladen, učiněná před účinností zákona č. 221/1924, resp. - pokud náměstků se týče - před účinností zákona č. 184/1928, t. j. před 1. lednem 1929.

Není však úmyslem zrušiti služební smlouvy těchto úředníků a proto podle obdoby ustanovení § 72 zákona se výslovně uvádí, že se služební smlouvy neruší, že však nemocenské pojišťovny nebudou povinny jim vypláceti funkční a osobní přídavky, jež jim byly poskytnuty z titulu, že vykonávali funkci náměstka nebo účetního. Bude-li tedy v případech, kde je toho třeba, jmenován ústřední sociální pojišťovnou jiný úředník, pozbude dřívější úředník pouze funkčního nebo osobního přídavku, jinak jeho smlouva zůstává nedotčena.

Navrhovaná změna je též potřebná hledíc ke změněné hranici počtu pojištěnců (§ 69, odst. 1), což povede k určitým změnám ve funkcích. Na příklad podle dnešního zákona u pojišťovny, která měla více než 5000, ale méně než 8000 pojištěnců, měli býti jmenováni úředníci tři. Podle navrho-

váné žíněný budou jmenováni pouze úředníci dva, ale účetní bude vykonávati též funkci náměstka. Dojde tedy k určitým přesunům funkcí, což by mohlo zavdati zase podnět ke sporům s jednotlivými úředníky, kdyby věc nebyla v zákoně upravena. Také okolnost, že ústřední sociální pojišťovna podle ustanovení § 69, odst. 3 je povinna dbáti, aby poměr národnostní příslušnosti byl přibližně shodný s národnostní příslušností pojištěnců, mluví pro to, aby navrhovaná úprava byla provedena.

§ 70.

K odstavci l: Viz odůvodnění k § 67 a), písni, d), pokud jde o přijímání (jmenování) zaměstnanců.

§ 71.

K odstavci l: Není účelné, aby stanovy, které mají usměrniti činnost orgánů provádějících sociální pojištění a zpravidla nepřijdou do rukou pojištěnců, obsahovaly i to, co je určeno v zákoně, t. j. zákonná ustanovení o dávkách nemocenského pojištění, o pojistném, volebním řádě atd.

K odstavci 3: § 239 stanoví lhůtu 15ti dnů, což pro tuto specielní a obtížnou stížnost, na níž se musí usnésti orgány nemocenské pojišťovny, je lhůta příliš krátká.

K odstavci 4: Ustanovení o tom, že Ústřední sociální pojišťovna vydá vzorné stanovy a nemocenské pojišťovny jsou povinny upraviti podle nich svoje dosavadní stanovy, jsou v dnešním zákoně zařazena mezi přechodnými ustanoveními v § 278, ačkoliv pouze jeho odst. 5 patří do přechodných ustanovení. Z toho by bylo možno usuzovati, že, vydala-li ústřední pojišťovna vzorné stanovy, nemůže je již nikdy změniti. Aby tomuto výkladu bylo zabráněno, byl obsah dosavadního § 278, odst. l, odst. 2, první věta, odst. 3 a odst. 4 připojen jako nový odst. 4 k § 71, kterýžto paragraf jedná o stanovách nemocenských pojišťoven.

§ 72.

škrtnutí slova "vzorného" je odůvodněno u §67a).

§ 73.

V celém zákoně se vypouští [viz § 67b) ] slovo "nadpoloviční", poněvadž prostá většina na rozdíl od kvalifikované, je dostatečně označena slovem "většina". Viz též

§ 208, odst. 2 původního zákona, kde se užívá slova "většina".

§ 75.

K odstavci l a 2: Dosavadní § 75 se rozděluje na dva odstavce, při čemž se zdůrazňuje oprávnění Ústřední sociální pojišťovny, že může pověřiti nemocenské pojišťovny ještě jinými úkony invalidního a starobního pojištění, než které jim ukládá zákon.

Na tyto dva odstavce pak navazuje nový odstavec 3, který se vztahuje jak na odstavec l, tak i na odstavec 2.

K odstavci 3: Pojistně matematická důvodová zpráva k původnímu zákonu již předpokládala, že nemocenským pojišťovnám se dostane určité úhrady za práce vykonávané ve prospěch invalidního a starobního pojištění, ústřední sociální pojišťovna po slyšení svazů každoročně též stanovila příslušnou refundaci nemocenským pojišťovnám. Navrhovaný odstavec 3 pak má této dosavadní praxi, která se dosud opírá jen o důvodovou zprávu, dáti podklad zákonný. Příslušná výše refundace má býti určena po slyšení svazů nemocenských pojišťoven jakožto jejich zájmových ústředí a vyžaduje schválení ministerstva sociální péče. V zájmu zachování finanční rovnováhy invalidního pojištění nesmí částka tato překročovati možnosti, které jsou dány prostředky, určenými na správní náklady v pojistně-matematické bilanci.

§ 79.

K odstavci 3., písm. a): Podle dnešního znění § 79, jenž se dovolává obdoby § 33, může býti do orgánů ústřední sociální pojišťovny ve skupině pojištěnců volena pouze osoba, která je alespoň 180 dnů před rozhodným dnem pojištěna u ústřední sociální pojišťovny, a ve skupině podnikatelů osoba, která zaměstnává pojištěnce ústřední sociální pojišťovny. Z tohoto ustanovení vzniká nebezpečí, že by ze správních orgánů ústřední sociální pojišťovny byli zhusta vyloučeni zaměstnanci jak odborových organisací dělnických tak odborových organisací zaměstnavatelských, pokud těmto podmínkám nevyhovují, ačkoliv se otázkami sociálně-pojišťovacími v zájmu členů své organisace zabývají ex professo.

Podle navrhovaného ustanovení se ani u zástupců odborových sdružení zaměstna-