Rozumní a uznalí Češi odsuzují toto znásilnění Němců, jež výhradně prospívá straně Kramářově, která čítá 6 členů a 8 náhradníků, kdežto například čeští sociální demokraté s dvojnásobným počtem hlasů vyšli naprázdno.

Díváme-li se na jmenování se stanoviska zastoupení podle podniků a se stanoviska finanční otázky, pak jeví se bezpráví způsobem ještě křiklavějším.

Jmenovaných 6 českých členů v představenstvu zastupuje podle povolání asi 500 členů, kdežto 3 němečtí dělníci v německých podnicích mají zastupovati 1100 členů. Velké podniky, jako sklárna Adolf, továrna na prádlo Jos. Stein, schwarzenbergské lesní ředitelství atd. nemají ani jediného zástupce dělníků ve správních orgánech. Největší podnik Steinbrenner má jediného dělnického zástupce. Tito tři němečtí dělníci zastupují dělnistvo závodu s ročním příspěvkem asi 330.000 Kč (jedna třetina veškerých příspěvků), kdežto 6 českých dělníků zastupuje jen podniky s ročním příspěvkem asi 65.000 Kč. Shora uvedené velké podniky s ročními příspěvky 220.000 Kč zůstávají vůbec nezastoupeny.

Toto neuvěřitelné odstrkování německého obyvatelstva při jmenování do nemocenské pojišťovny ve Vimperku nemůže a nesmí se udržeti.

Nestačí v tomto případě, že pan ministr sociální péče ve své řeči dne 14. dubna slíbil, že volby do okresních nemocenských pojišťoven mají býti v nejbližší době – asi na podzim 1929 – vypsány. V případě nemocenské pokladny vimperské nutno již před tím provésti úpravu jmenování. To vyslovil také velký projev, kterého se při manifestaci zúčastnilo veškeré německé obyvatelstvo ve Vimperku.

Resoluce, kterou podepsaly všechny německé strany, také vládní strany a odborové organisace je důkazem toho, jak velice všechny tyto korporace a strany jsou za jedno odsuzujíce utlačování Němců při jmenování do okresních nemocenských pojišťoven.

Podepsaní táží se tudíž pana ministra sociální péče:

1. Jest ochoten přesně prozkoumati uvedené pravdivé skutečnosti?

2. Jest ochoten neslýchané poškozování německého obyvatelstva při jmenování do okresní nemocenské pojišťovny, z těchto skutečností vyplývající, napraviti tím, že se jmenování provede podle národnostních poměrů osob v okresní nemocenské pojišťovně pojištěných?

3. Je pan ministr ochoten vzíti přísně k zodpovědnosti orgán, jenž zavinil takovouto šovinistickou jmenovací methodu u okresní nemocenské pojišťovny ve Vimperku a tím ministerstvu v očích dělníků ba i v očích zaměstnavatelů okresu vimperského dává ráz česko-šovinistického úřadu?

Praze, dne 11. března 1930

Wenzel, dr. Jesser, Köhler, Fr. Scholz, Teschner, Tichi, Böhr, dr. Feierfeil, dr. Hilgenreiner, Tschapek, Stolberg.

 

Původní znění ad 146/9.

Interpellation

des Senators Leo Wenzel ind Genossen

an den Herrn Minister für soziale Fürsorge

betreffend die schwere Benachteiligung des deutschen Elements

bei der Ernennung in die Verwaltungsorgane

der Bezirksversicherungsanstalt in Winterberg.

Wiewohl im allgemeinen bei den Ernennungen in die Bezirkskrankenversicherungsanstalt überaus willkürlich vorgegangen worden ist und dieses Vorgehen nicht nur in Reden von der Parlamentstribüne, sondern auch in zahlreichen Interpellationen und Anfragen Gegenstand der Kritik war, seben sich die Unterzeichneten gezwungen, in dem besonderen Falle der Ernennung der Verwaltungs organe der Krankenversicherungsanstalt in Winterberg aufzuzeigen, wie mit Ernennungsrecht der Regierung mißbräuchlich vorgegangen worden ist. Daß tatsächlich die Ernennungen zu national-chauvinistischen Zwecken mißbraucht wurden, wie dies Abg. Hans Krebs schon bei den Beratungen im sozial-politischen Ausschuß dargelegt hat, zeigtdieser Fall:

In die Verwaltungsorgane der Bezirkskrankenversicherungsanstalt in Winterberg wurden ernannt in den

a) Vorstand: 6 čechische und 3 deutsche Arbeiter, 1 čechischer und 2 deutsche Arbeitgeber.

Zusammen: 7 čechische und 5 deutsche Vertreter.

b) Überwachungsausschuß: 2 čechische und 1 deutscher Arbeiter, 6 čechische und 3 deutsche Arbeitbeger.

Zusammen: 8 čechische und 4 deutsche Vertreter.

In den gemeinsamen Sitzungen beider Verwaltungsorgane werden da 15 čechische und 9 deutsche Vertreter sein.

In dem Übereinkommen vom 24. November 1928 wurde seitens der čechischen Arbeitgeber erklärt, daß an dem Übereinkommen, betreffs der Arbeitgebervertretung nichts mehr geändert wird. Leider ist auch dieses Versprechen nicht beachtet worden.

Das nationale Verhältnis wurde nicht berücksichtigt, nach welchem im Gerichtsbezirke Winterberg 56,97 % Deutsche und 42 % Čechen wohnen, obwohl man sich zuerst von der čechischen Seite darauf berief. Aber auch dieses Verhältnis darf bei der Bezirksversicherungsanstalt in Winterberg nicht angewendet werden, da ein für die Deutschen bedeutend günstigeres Verhältnis besteht, das durch nachstehende Ziffern ausgedrückt wird:

a) 198 deutsche Gewerbetreibende beschäftigen 379 Personen,

b) 133 deutsche Landwirte beschäftigen 245 Personen,

c) 59 deutsche Haushaltungen beschäftigen 64 Personen,

d) 31 deutsche Betriebe mit über 5 Arbeitern beschäftigen 2189 Personen,

411 deutsche Arbeitgeber beschäftigen 2877 Personen, oder 73,1 %.

a) 111 čechische Gewerbetreibende beschäftigen 194 Personen,

b) 101 čechische Landwirte beschäftigen 211 Personen,

c) 31 čechische Haushaltungen 33 Personen,

d) 21 čechische Betriebe mit Uber 5 Arbeitern beschäftigen 620 Personen,

264 čechische Arbeitgeber beschäftigen 1058 Personen oder 26,88%.

Von den Versicherten sind kaum 20 % čechischer Nationalität. Die richtige Verteilung in den beiden verwaltungsorganen sollte daher sein:

9 deutsche Arbeiter, 9 deutsche Arbeitgeber und je 3 čechische Arbeiter und Arbeitgeber. Durch die famosen Ernennungen – bei welchen sogar Personen an Arbeitgeberstellen ernannt wurden, die den gesetzlichen Anforderungen zu dieser Stelle nicht entsprechen – wurden die Tatsachen verkehrt.

Bei den Landeswahlen am 2. Dezember 1928 wurden auf die einzelnen Parteien an Stimmen abgeben:

Deutsche:

Sozialdemokraten

2961 St.

45 %

Christl. Soz.

1428 St.

21 %

Bund der Landwirte

789.St.

12 %

Deutschnationale

631 St.

10 %

Nation. soz. Arbeiterpartei

357 St.

7 %

Gewerbepartei

334 St.

5 %

Roschepartei

182 St.

2 %

 

 

 

Zusammen

6672 St.

45 %

 

Čechen:

Sozialdemokraten

429 St.

11%

Christ. soziale

969 St.

25%

Agrarier

1272 St.

25%

Nationaldemokraten

249 St.

6%

Nat. soz. Klofáč

575 St.

15%

Gewerbepartei

383 St.

10%

 

 

 

Zusammen

3877 St.

31,6%

Dazu kommen die Kommunisten als gemischtnationale 1735 Stimmen, ungelähr 350 deutsche und 1385 čechische, d. s. 14 %.

Vernünftige und einsichtige Čechen verurteilen diese Vergewaltigung der Deutschen, welche einzig und allein der Kramář-Partei zu gute kommt, die 6 Mitglieder und 8 Ersatzmänner zählt, während z. B. die čechischen Sozialdemokraten mit doppelter Stimmenzahl leer ausgegangen sind.

Beleuchtet man die Ernennungen vom Standpunkte der betriebsweisen Vertretung und derfinanziellen Frage, so tritt das Unrecht noch schreiender zu Tage.

Die ernannten 6 čechischen Mitglieder im Vorstande vertreten berufsweise ungefähr 500 Mitglieder, während die 3 deutschen Arbeiter in deutschen Betrieben 1100 Mitglieder vertreten sollen. Große Betriebe wie die Glasfabrik Adolf, Wäschefabrik Jos. Stein, Schwarzenberg’sche Forstdirektion usw. Haben keinen enzigen Vertreter der Arbeiter in den Verwaltungsorganen. Der größte Betrieb Steinbrenner hat einen einzigen Arbeitervertreter.

Die drei deutschen Arbeiter vertreten die Arbeiterschaft von Betrieben mit einer jährlichen Beitragsleistung von cca 330.000 Kč (ein Drittel von den gesamten Beiträgen), während die 6 čechischen Arbeiter nur Betriebe mit einer jährlichen Beitragsleistung von cca 65.000 Kč vertreten. Die oben angeführten Großbetriebe mit jährlichen Beiträgen von 220.000 Kč bleiben überhaupt ohne Vertretung.

Diese unglaubliche Zurücksetzung der deutschen Bevölkerung bei den Ernennungen in die Krankenversicherungsanstalt in Winterberg kann und darf nicht aufrechterhalten bleiben.

Es genügt in diesem Falle nicht, daß der Herr Minister für soziale Fürsorge in seiner Rede am 14. April versprochen hat, daß die Wahlen in die Bezirkskrankenversicherungsanstalten demnächst – wahrscheinlich im Herbst 1929 – ausgeschrieben werden sollen. Im Falle der Krankenkasse Winterberg muß schon vorher eine Regelung der Ernennungen durchgeführt werden. Dies hat auch eine große Kundgebung, an der sich die gesamte deutsche Bevölkerung vom Winterberg in einer Manifestation beteiligte, ausgesprochen.

Eine Entschließung, die von sämtlichen deutschen Parteien auch von den. Regierungsparteien und den Fachorganisationen unterfertigt worden ist, ist Beweis dafür, wie sehr alle diese Körperschaften und Parteien einmütig in der Verurteilung der Unterdrückung der Deutschen bei den Ernennungen in die Bezirksversicherungsanstalten sind.

Die Unterfertigten fragen daher den Herrn Minister für soziale Fürsorge:

1. Ist er bereit, die angeführten, wahrheitsgetreuen Tatsachen einer genauen Untersuchung zu unterziehen?

2. Ist er bereit, die aus dieser Tatsache hervorgehenden, unerhörten Benachteiligungen der deutschen Bevölkerung bei den Ernennungen in die Bezirkskrankenversicherungsanstalt dadurch gutzumachen, daß die Ernennung, entsprechend den nationalen Verhältnissen der in der Bezirkskrankenversicherungsanstalt Versicherten erfogt?

3. Ist der Herr Minister bereit, jenes Organ, das eine derartige chauvinistische Ernennungsmethode bei der Bezirkskrankenversicherungsanstalt in Winterberg verschuldet hat und damit das Ministerium in den Augen der Arbeiter, aber auch in den Augen der Arbeitgeber des Bezirkes Winterberg zu čechisch-chauvinistischen Behörde stempelt, zur strengsten Verantwortung zu ziehen?

Prag, am 11. März 1930.

Wenzel, Dr. Jesser, Köhler, Fr. Scholz, Teschner, Tichi, Böhr, Dr. Feierfeil,

Dr. Hilgenreiner, Tschapek, Stolberg.

 

146/10 (překlad).

Interpelace

senátora L. Wenzela a soudr.

na veškerou vládu

stran krise ve východočeském průmyslu lnářském.

Od několika let doléhá na veškerý textilní průmysl tohoto státu osudná hospodářská krise, která právě nyní zase nabývá horších forem a která obzvláště při nižších mzdách, v tomto průmyslu placených, zavdává příčinu k bezmeznému zbídačení všeho textilního dělnictva.

Obzvláště ostře vystupují zjevy této krise v průmyslu lnářském, který má své vyslovené sídlo ve východních Čechách. Každoročně dochází v tomto průmyslu s hrozivou přímo pravidelností k několikaměsíčnímu zastavenípráce ve většině podniků, kdežto ostatní pracují silně omezeně nebo jen po zkrácenou dobu pracovní. Sotva 30 % vřeten pracuje, při čemž zajisté sotva je naděje, že vůbec někdy bude zase pracovati více než 50 %. Nízké mzdy, odedávna právě ve východočeském lnářském průmyslu placené, neposkytují dělnictvu možnosti, aby sobě něco uložilo pro doby ještě horší. K tomu druží se vadnost dnešního zákona o podpoře v nezaměstnanosti, kterým se jen části dělnictva poskytuje nárok na podporu a ještě k tomu – následkem toho, že doba podpory trvá nejvýš jen 13 týdnů – v míře zcela nedostatečné. Z toho vyplývá nadmíru krutá skutečnost, že i část dělnictva k nároku oprávněná, t. j. organisovaná, namnoze již před počátkem drsného zimního času ”vybavena” jest svými zvýšenými požadavky a stojí zde potom bez jakýchkoli prostředků. Nouze a bída jsou tudíž každoročně stálým hostem v domácnosti východočeského textilního dělnictva. K této hmotné bídě druží se však také ještě starost o další budoucnost, vždyť přece u části zastavených podniků nejde jen o přechodné zastavení práce, nýbrž o trvalé zastavení podniku, aniž by zde byla jen sebe menší naděje na opětovné zahájení práce. Tak byly v posledních létech ve vrchlabském kraji trvale zastaveny přádelny lnu: W. Jene, Vrchlabí, Ferd. Böhm, Dolní Lánov, Lnářský průmysl v Prosečném a Debrném, které před zastavením zaměstnávaly dohromady ještě více než 900 dělníků a dělnic. V kraji trutnovském byly úplně zastaveny přádelny lnu Alois Haase v Poříčí (200 dělníků), Ign. Ettrich v Brusnici (se 120 dělníky). Není možno, aby lidé, kteří tím pozbyli práce, nalezli nějaké zaměstnání v jiných podnicích, poněvadž nejen všechny ostatní přádelny lnu, nýbrž také tkalcovny jakož i bělidla lněné příze pracují se silným omezením a jiných odvětví průmyslu obzvláště v trutnovském kraji skoro není. Každoročně tím vznikající veliký počet nezaměstnaných, v neposlední řadě však také dlouhé trvání nezaměstnanosti podmiňují naléhavou nutnost vytvoření povinného pojištění pro případ nezaměstnanosti. Pro přechodnou dobu jeví se bezodkladná novelisace a rozšíření stávajícího zákona o podporách v nezaměstnanosti a vytvoření zákona o zvláštních podporách pro případy krisí naléhavě nutným, aby alespoň nejhorší bídě bylo možno čeliti. Nad to je příkazem okamžiku, zříditi zvláštní ochranné komise pro dozor nad zastavením podniků, aby se zabránilo jednostrannému, libovolnému a náhlému zastavení práce v podnicích.

Nevyhnutelně nutným však je bezodkladné zavedení produktivní péče o nezaměstnané, ať ve formě nouzových prací pro přechodnou dobu nebo poskytnutím prostředků a možností, aby podniky, jež zastavily práci, činnost svou zase zahájily, pokud se týče, aby podporováno bylo zakládání a usídlení nových odvětví průmyslových, aby tím způsobem lidem k práci ochotným poskytnuta byla práce a chléb a především trvalá existence. Jde přece o to, aby se čelilo panující bídě a aby zažehnána byla starost dělnictva o jeho budoucnost. Jako velice naléhavé nouzové práce přicházela by v úvahu celá řada úprav a dláždění silnic, tím spíše, že právě ve východočeském území dlužno velmi mnoho doháněti, pokud jde o veřejné práce. Rovněž jeví se podstatné zlepšení dopravních poměrů naléhavě nutným, což by na druhé straně přispělo také k povznesení veškerého hospodářského života. V souvislosti s tím bylo by se především zmíniti o stavbě nového nádraží v Trutnově, kterou železniční správa sama již od velmi dlouhé doby slibuje a která je nesmírně nutná. Oživení zastavených podniků bylo by možno podporovati přiměřeným zřetelem ke lnářskému a plátenickému průmyslu v obchodní politice. Dalším vybudováním nedostatečného dopravnictví a různými jinýni opatřeními ve formě úlev a výhod, jaké poskytnuty byly jiným méně potřebným odvětvím průmyslu, bylo by možno dosíci nejen znovuzahájení činnosti, nýbrž také usídlení jiných odvětví průmyslu v hospodářsky zničeném a namnoze ladem ležícím východočeském území průmyslovém.

Podepsaní interpelanti táží se tudíž veškeré vlády, poukazujíce k tomu, co předem řečeno:

1. Jest ochotna naříditi ministerstvu sociální péče, aby co nejdříve vypracovalo osnovu zákona o pojištění pro případ nezaměstnanosti a aby co nejrychleji s okamžitou účinností provedlo pro přechodnou dobu určenou novelisaci a další vybudování dnešních podpor v nezaměstnanosti?

2. Jest ochotna vytvořiti zvláštní podporu pro případ krisí?

3. Jest ochotna vydati zvláštní ochranná opatření k zamezení dalšího zastavování práce, zříditi ochranné komise a stanoviti ochranné lhůty, aby se tím způsobem předešlo každému svévolnému a jednostrannému zastavení práce v podnicích?

4. Jest ochotna poskytnouti prostředky a možnosti pro znovuoživení zastavených podniků, pro osídlení nových podniků resp. průmyslových odvětví a pro provedení nouzových prací?

Praze, dne 11. března 1930.

Wenzel, dr. Jesser, Köhler, Teschner, Böhr, Stolberg, Tschapek, dr. Hilgenreiner,

Fr. Scholz, Tichi, dr. Feierfeil.

 

 Původní znění ad 146/10.

Interpellation

des Senators Leo Wenzel und Genossen

an die Gesamtregierung

in Angelegenheit der Krise in der ostböhnischen Flachsindustrie.

Seit Jahren lastet auf der gesamten Textilindustrie dieses Staates eine verhängnisvolle Wirtschaftskrise, die gerade gegenwärtig wieder schlimmere Formen annimmt und die besonders bei den in dieser Industrie gezahlten niederen Löhnen Grund und Ursache zur grenzenlosen Verelendung der gesamten Textilarbeiterschaft darstellt.

Besonders scharf tritt diese Krisenerscheinung in der Flachsindustrie zu Tage, die ihren ausgesprochenen Sitz in Ostböhmen hat. Alljährlich kommt es in dieser Industrie mit einer geradezu erschreckenden Regelmäßigkeit zu mehrmonatigen Stillständen in der Mehrzahl der Betriebe, während die übrigen stark eingeschränkt arbeiten oder nur Kurzarbeit verrichten. Kaum 30 % der vorhandenen Spindeln sind im Gange, wobei wohl kaum die Aussicht besteht, daß jemals wieder mehr als 50 % in Betrieb kommen werden. Die seit jeher gerade in der ostböhmischen Flachsindustrie gezahlten niederen Löhne ermöglichen es der Arbeiterschaft nicht, irgendwelche Rücklangen für noch schlechtere Zeiten zu schaffen. Dazu gesellt sichdie Mangelhaftigkeit des heutigen Gesetzes über die Arbeitslosenunterstützung, wodurch nur einem Teile der Arbeiterschaft der Anspruch auf Unterstützung und noch dazu – infolge der Höchstbezugsdauer von nur 13 Wochen – in einem völlig unzureichendem Maße gewährt wird. Daraus ergibt sich die überaus harte Tatsache, daß selbst der anspruchsberechtige, d. h. organisierte Teil der Arbeiterschaft zumeist schon vor Einbruch der rauhen Winterszeit mit seiner erhöhten Anforderung ”ausgesteuert” ist und dann völlig mittellos dusteht. Not und Elend sind somit Jahraus, Jahrein ständiger Gast im Haushalt der ostböhmischen Textilarbeiterschaft. Zu dieser materiellen Not gesellt sich jedoch auch noch die Sorge um die weitere Zukunft, handelt es sich doch bei einem Teil der stillgelegten Betriebe nicht nur um einen vorübergehenden Stillstand, sondern um eine dauernde Stillegung, ohne daß auch nur die geringste Aussicht auf eine neuerliche Betriebsaufnahme bestünde. So wurden in den letzten Jahren im Hohenelber Gebiete die Flachsspinnereien: W. Jene, Hohenelbe – Ferd. Böhm, Niederlangenau – Flachsindustrie Proschwitz u. Döberney dauernd stillgelegt, die vor Stillstand zusammen noch mehr als 900 Arbeiter und Arbeiterinnen beschäftigen. Im Trautenauer Gebiete wurden die Flachsspinnereien Alois Haase in Parschnitz (mit 200 Arb.), Ignaz Ettrich in Prausnitz (mit 120 Arb.) gänzlich eingestellt. Ein Unterkommen der dadurch arbeitslos gewordenen Menschen in anderen Betrieben ist nich möglich, da nicht nur alle anderen Flachsspinnereien, sondern auch die Leinenwebereien sowie auch die Leinengarnbleichen stark eingeschränkt arbeiten und andere Industrien, insbesondere im Trautenauer Gebiete, fast nicht vorhanden sind. Die dadurch alljährlich geschaffene große Zahl von Arbeitslosen, nicht zulezt aber auch die lange Dauer der Arbeitslosigkeit bedingen die dringende Notwendigkeit der Schaffung einer pflichtgemäßen Arbeitslosenversicherung. Für die Übergangszeit erscheint die sofortige Novellierung und Erweiterung des bestehenden Gesetzes über die Arbeitslosenunterstützung und die Schaffung eines Gesetzes über besondere Krisenunterstützungen dringendst geboten, um zumindest dem größten Elend entgegentreten zu können. Darüber hinaus ist es ein Gebot der Stunde, besondere Schutzkommissionen zur Überwachung der Betriebsstillegungen zu errichten, um einseitigen, willkürlichen und plötzlichen Betriebseinstellungen vorzubeugen. Unumgänglich notwendig aber ist die sofortige Bereitstellung einer produktiven Arbeitslosenfürsorge, sei es in Form von Notstandsarbeiten für die Übergangszeit oder durch die Bereitstellung von mitteln und Möglichkeiten um die stillgelegten Betriebe einer Wiederaufnahme ihrer Tätigkeit zuzuführen, bezw. die Niederlassung und Ansiedlung neuer Industrien zu fördern, um solcherart den arbeitswilligen Menschen Arbeit und Brot und vor allem eine dauernde Existenz zu bieten. Gilt es doch der herrschenden Not zu steuern und die Sorge der Arbeiterschaft um ihre weitere Zukunft zu bannen. Als überaus dringende Notstandsarbeiten kämen eine ganze Reihe von Straßenregulierungen und Pflasterungen in Frage, umsomehr, als gerade im ostböhmischen Gebiete sehr viel an öffentlichen Arbeiten nachzuholen ist. Ebenso erscheint eine wesentliche Verbesserung der Verkehrswerhältnisse dringend geboten, was andererseits auch zur Hebung des gesamten Wirtschaftslebens beitragen würde. Im Zusammenhange damit wäre vor allem der von der Bahnverwaltung selbst schon seit längster Zeit in Aussicht gestellte und ungemein drinfende Bahnhofsneubau in Trautenau zu erwähnen. Eine Wiederbelebung der stillgelegten Betriebe könnte dorch entsprechende Berücksichtigung der Flachs- und Leinenindustrie in der Handelspolitik gefördert werden. Durch den weiteren Ausbau des mangelhaften Verkehrswesens und durch verschiedene andere Maßnahmen in Form von Erleichterungen und Begünstigungen, wie sie anderen weniger bedürftigen Industrien zuteil wurde, könnte nicht nur eine Wiederaufnahme der Tätigkeit, sondern auch die Niederlassung anderer Industrien in dem wirtschaftlich zugrundegerichteten und vielfach brachliegendem ostböhmischen Industriegebiete erreicht werden.

Die unterfertigten Interpellanten stellen daher unter Hinweis auf das Vorhergesagte an die Gesamtregierung nachstehende Anfragen:

1. Ist sie bereit, das Ministerium für soziale Fürsorge zu beauftragen, ehestens einen Gesetzentwurf für eine Arbeitslosenversicherung auszuarbeiten und raschenstens mit sofortiger Wirksamkeit eine für die Übergangszeit bestimmte Novellierung und weitere Ausgestaltung der heutigen Arbeitslosenunterstützung vorzunehmen?

2. Ist sie bereit, eine besondere Krisenunterstützung zu schaffen?

3. Ist sie geneigt, besondere Schutzmaßnahmen zur Vermeidung weiterer Stillegungen zu erlassen, Schutzkommissionen zu errichten und Schutzfristen festzulegen, um dergestalt allen willkürlichen und einseitigen Betriebsstillegungen wirkungsvoll vorzubeugen?

4. Ist sie dazu bereit, Mittel und Möglichkeiten zur Wiederbelebung der stillgelegten Betriebe, zur Ansiedlung neuer Betriebe bezw. Industrien und zur Durchführung von Notstandsarbeiten bereitzustellen?

Prag, den 11. März 1930.

Wenzel, Dr. Jesser, Köhler, Teschner, Böhr, Stolberg, Tschapek, Dr. Hilgenreiner,

Fr. Scholz, Tichi, Dr. Feierfeil.

 

146/11 (překlad).

Interpelace

senátora L. Wenzela a soudr.

na pana ministra vnitra

stran volebních podvodů při obecních volbách v Jihlavě.

V neděli, dne 1. prosince 1929, konaly se v Jihlavě volby do obecního zastupitelstva. Kdežto české strany při volbě do parlamentu, která se konala dne 27. října 1929, sehnaly 8.370 hlasů, mohly při obecních volbách, jež se konaly 1. prosince 1929, tedy několik málo týdnů po tom, soustřediti na sebe 10.411 hlasů. Úhrnný počet odevzdaných hlasů činil při volbě do parlamentu 16.974, kdežto při obecních volbách činil 18.730, tedy o 1.756 hlasů více. Již tato skutečnost sama ukazuje, že při obecních volbách nebylo něco v pořádku, neboť je všeobecně zvykem, že obzvláště ve větších městech účastenství při volbě do parlamentu je větší než při obecních volbách.

Kdo v den volby byl v Jihlavě, tomu musilo bezděky býti nápadným, že v Jihlavě přítomna byla nevšedně veliká účast obyvatelstva i ze vzdálenějších českých vesnic a že v několika českých hostincích byli stravovaní, volebními listinami opatřováni a v autech dováženi k volební místnosti. Poněvadž české strany podaly 11 různých kandidátních listin, byly při sestavení volební komise oproti německým kandidátním listinám ve většině. Této skutečnosti použito bylo při různých závadách v jednotlivých volebních místnostech k tomu, aby se volební protesty zkrátka přehlasovaly. Obrovský vzrůst hlasů počtem skoro 2.000 u českých stran, který se ukázal na rozdíl mezi volbou do parlamentu dne 27. října a 1. prosincem 1929, dlužno vysvětliti jen tím, že v úředních voličských seznamech zapsány byly a volební právo v Jihlavě jako obecní voličové vykonávaly osoby, které mají své stálé bydliště mimo město Jihlavu a které z tohoto důvodu při volbě do parlamentu své volební právo vykonávaly jen v místě svého trvalého pobytu. Při obecních volbách, které se konaly dne 1. prosince v Jihlavě, byla těmto neoprávněně do volebního seznamu zapsaným osobám poskytnuta možnost přijíti do Jihlavy a také zde voliti. Podle zákona jsou všechny osoby, jež zapsány jsou do úředního seznamu voličů, povinny zúčastniti se voleb a dlužno je vzíti k zodpovědnosti, pak-li se volby nezúčastní. Ačkoli při volbě do parlamentu nevolilo více než 2.000 osob podle úředních volebních seznamů, jsou-li tyto seznamy správné, nebylo proti těmto osobám zahájeno trestní řízení. Zavedení trestního řízení a jeho provedení musilo by podati důkaz, že tyto osoby nelze bráti k zodpovědnosti, poněvadž právě neprávem byly zapsány do úředních voličských seznamů a bylo by zároveň potvrzeno, že tyto osoby neb alespoň jiné osoby za ně přes to odevzdaly hlasy při obecních volbách.

Podle § 3 volebního řádu do obcí dlužno o průběhu volby sepsati volební protokol, do kterého zapsati sluší všechna usnesení volební komise s krátkým odůvodněním. Ve všech komisích bylo většinou usneseno, že čeští členové komisí odepřou protokolování návrhů německých členů komisí. Protesty proti tomu podané nebyly na základě stejného hlasování protokolovány. Těmito usneseními většiny ve většině českých volebnich komisí byl zákon porušen. Jen tímto způsobem dá se vysvětliti, že jen zlomek dokázaných volebních podvodů mohl býti zjištěn a že převážnou většinu následkem toho, že návrhy členů komise byly českými většinami zamítnuty, nelze úředu oznámiti. Dlužno dále zdůrazniti, že čeští členové komisí zamítli zjistiti prokázané volební podvodníky, že osoby, které nedovedly udati ani své rodiště neb adresu svého bytu, byly na základě usnesení většiny českých členů komisí k volbě připuštěni a že protokolování takovýchto případů bylo českými členy komisí odepřeno. Policejní orgánové, jejichž úlohou je z úřední moci zjišťovati každé trestní jednání – a takovým je každý volební podvod – prohlásili, že bez rozkazu předsedy volební komise nesmějí ničeho podniknouti. Předsedové volebních komisí však odpírali dáti policistům přiměřené rozkazy ke zjištění totožnosti prokázaných volebních podvodníků. Bylo zjištěno, že veliký počet německých voličů nemohl své volební právo vykonati, poněvadž již před nimi bylo voleno pomocí falešných legitimací na jejich jméno.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP