Část zvláštní.

Kapitola 1. President republiky a kancelář presidenta republiky.

Odůvodněno u položek příjmových tit.2, § 6, pol. 1. a pol. 5.

Zvýšení výdajů osobních jest ve vysvětlivkách k rozpočtu odůvodněno.

Stavební úprava staré části Pražského hradu děje se methodou přísně konservační a omezuje se jen na taková opatření, jež jsou v zájmu zabezpečení této vzácné památky nezbytně nutna.

Celkový stavební program nové části hradu šetří dochovaný charakter hradu a omezuje se na nutná zajištění budov a vnitřní adaptace, na úpravu hradních nádvoří a zahrad a zlepšení komunikačního spojení.

Při úpravě Pražského hradu spolupůsobí umělecká komise, jejíž členové jsou převážně zástupci památkových kruhů a jest tedy dostatečně postaráno, aby nové úpravy hradu se dály v souladu s vědeckým názorem na ochranu památek.

Rozvrh stavebního programu Pražského hradu na řadu let odůvodňuje se zcela mimořádnou povahou těchto stavebních úprav.

Současně s úpravou Pražského hradu provádí se za účasti zvláštní odborné komise archeologický výzkum oblasti hradní. Rozsah archeologických výzkumů - který již přinesl nečekané objevy jedinečné ceny - nelze předem předvídati. Zachování cenných archeologických objevů vyžaduje mnohdy řadu zvláštních technických opatření, případně i změnu původního projektu. (Např. III. hradní nádvoří, kde byly vykopávky v rozloze 2.000 m² zakryty železobetonovým stropem.)

Z toho jest patrno, že při úpravě Pražského hradu nutno postupovati s krajní opatrností.

Výdajové položky státního statku v Lánech jsou preliminovány s největší úsporností. Osobní výdaje nejsou vyšší než na jiných státních statcích stejného rozsahu. Rozpočtový schodek mezi vydáním a příjmem na položce "Honitba a rybolov" vzniká nákladem na chov vysoké zvěře v oboře, která slouží státním representačním účelům. Oboru - která jest vzácnou přírodní reservací - nutno i s hlediska lesního hospodaření pokládati za voluptuar.

Kapitola 2. Zákonodárné sbory.

Návrh státního rozpočtu Československé republiky kap.2 "zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven" vykazuje

Podle jednotlivých položek jeví se proti roku 1929 následující zvýšení:

Celkem Kč 346.996,-, kteréžto zvýšení vyžaduje postup a jmenování jak automatické tak i jiné u definitivního úřednictva, což jest též podmíněno zákonem č.186/1922 Sb.z. a n. a zákonem č.103/1926 Sb.z. a n., a též normálními postupy zaměstnanců vyplývajícími ze služebních smluv a kromě toho potřebou upraviti mzdové poměry zaměstnanců tiskárny a při topení, kterým nebyly požitky zvýšeny od roku 1922.

Též bylo nutno zvýšiti výlohy pro pomocné těsnopisce s ohledem na průměr posledních 3 let a položku "služební oděv zřízenců", ježto je třeba opatřiti pracovní pláště pro personál.

Na druhé straně snížena položka "nemocenské pojištění státních zaměstnanců podle zákona č.221/25 Sb. z. a n." s ohledem na maximální sazby stanovené pro příspěvky zaměstnanců.

Z věcných výdajů bylo nutno zvýšiti položku na "náklad na mezinárodní informační službu parlamentní" o

Kč 50.000,-

Toto zvýšení jest odůvodněno přírůstkem nových ústavů participujících na výměnné službě a vzrůstem výměnné agendy dosavadních úřadů

celkem zvýšení o

Kč 396.996,-

Snížení jeví se proti roku 1929 u položky tit. 2 § 1 Senátoři,osobní výdaje, o

Kč 70.000,-

s ohledem na to, že podle průměru posledních 3 let lze počítati s menší potřebou na změnu senátorských míst.

Dále pak tit. 1 § 2 věcné výdaje

Kč 300.000,-

a tit. 2 § 2 věcné výdaje

Kč 100.000,-

s ohledem na to, že potřeba inventární po úpravách budov sněmovních nebude vyžadovati vysokých nákladů;

celkové snížení

Kč 470.000,-

čímž prokázáno celkové snížení o

Kč 73.004,-

Návrh rozpočtu na rok 1930 kap. II. "Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven" odpovídá jak ve svých vydáních, tak i v příjmech skutečně očekávané potřebě.

Kapitola 3. Předsednictvo ministerské rady.

Referent upozornil na provádění tzv. restrikčního zákona ze dne 22. prosince 1924, čís. 286, jenž v první řadě (§ 2) nařizoval zjednodušení a racionalisaci vyřizování agendy stát. úřadů, a k tomu cíli nařizoval ustanovení zvláštní komise (§ 3). Teprve § 4 nařizoval restrikci sil pracovních. Zatím praxe začala restrikcí sil, a na zjednodušení agendy - až na nepatrné výjimky - až dosud vůbec nedošlo. V tom směru nutno zameškané dohoniti.

Kapitola 4. Ministerstvo zahraničních věcí.

Referent poukázal na stabilitu rozpočtu našeho ministerstva zahraničí, která ovšem je dosažena velikou úsporností a reelností rozpočtu. Poukázal na nedostatek dosavadní systemizace, která specielně v tomto oboru nedává vůbec naděje zaměstnancům na postup, takže velká část z nich přes plnou svoji kvalifikaci a přes značné stáří fysické, zůstává v nejnižších platových stupnicích po dlouhou řadu let, aniž by byla naděje, že se kdy jejich postavení zlepší.

Žádal, aby u příležitosti právě prováděné resystemizace byl k tomuto nepříznivému stavu vzat náležitý zřetel.

Současně zdůraznil, že řešení této otázky má velmi důležitý význam pro další zdravý vývoj naší zahraniční služby po stránce personální i věcné, pokud jde o získávání zdatného dorostu.

V souvislosti s touto otázkou poukázal též k tomu, že zaměstnanci zahraniční služby, pokud jsou přiděleni v cizině, nepožívají v případech své nemoci nebo členů svých rodin výhod nemocenského pojištění, takže v případě vážných onemocnění vyžadujících dlouhého léčení a po příp. zákroků operativních, které jsou spojeny s velkým nákladem finančním, jsou při srovnání se svými kolegy ve vnitrozemí ve velké nevýhodě a hrozí jim mnohdy následkem toho značné finanční nesnáze.

Vyslovil proto požadavek, aby nedostatek tento byl co možno nejrychleji odstraněn a doporučeno, aby za tím účelem vstoupilo ministerstvo zahraničních věcí v jednání s ministerstvem sociální péče.

Pokud jde o definitivní umístění ministerstva zahraničních věcí v Černínském paláci žádal, aby finanční státní správa uvolnila co nejdříve dostatečné finanční prostředky, aby příslušné práce adaptační a postavení potřebné budovy administrativní provedeny mohly býti co nejrychleji.

Postupem prací na Hradě bylo nuceno ministerstvo zahraničních věcí opustiti místnosti, které tam mělo a najmouti nákladem přesahujícím 500.000 Kč ročně 4 budovy v Dejvicích, které tím, že leží na úplné periferii města, jakož i tím, že určeny byly původně za domy obytné, potřebám ministerstva zahraničních věcí ani po stránce representační ani po stránce způsobilosti nevyhovují.

Překládání úředníků nutno omeziti na nejnutnější případy. Uznal výkon naší služby zahraniční a práce naší informační služby. Umístění našich úřadů v zahraničí pokračuje uspokojivě. Vítal vzrůst a intensitu našich kulturních styků s cizinou, a pouze vyslovil přání po užším styku mezi našimi úřady zahraničními a vystěhovalci. Dotkl se i přítomného jednání v Paříži a podal přehled snah o docílení mírové nálady mezi státy a národy.

Zájem podrobné rozpravy rozpočtového výboru po stránce politické týkal se hlavně právě konané konference mezi nástupnickými státy a Maďarskem v Paříži o věci pozemkové reformy. Záležitost tato byla již předmětem jednání na haagské konferenci v lednu t.r., kdež pro nedostatek času bylo lze uzavříti jen rámcovou dohodu. Konference pařížská má pak za úkol tuto rámcovou dohodu dojednati do všech podrobností. Pan ministr zahraničních věcí ve svém výkladu ujistil rozpočtový výbor, že vláda československá nemůže odstoupiti od principů, které hájila v Haagu a že v tomto směru nebude a nemůže dělati žádných kompromisů. Především nelze připustiti, aby se nějaké mezinárodní soudy znovu a jakýmkoliv způsobem vměšovaly do našeho vnitřního zákonodárství ve věcech pozemkové reformy.

Zdůrazňováno, že rozpočet ministerstva zahraničních věcí jest už ve své výši nedostačující pro povinnosti a úkoly, jimiž jest pověřeno ministerstvo zahraničních věcí a že bude nutno, aby byl pro příští léta zvýšen. Bylo-li ministerstvo zahraničních věcí dosud vždy přinuceno, aby se podrobilo přáním finanční státní správy, po příp. vlády, aby rozpočet byl co nejnižší, nebude tak moci učiniti příští léta, kdy bude naprosto nutno některé položky zvýšiti úměrně k rostoucím potřebám zahraničního resortu.

Kapitola 5. Ministerstvo národní obrany.

Referent upozornil, že zákonem ze dne 17.prosince 1926, č.240 stabilisovali jsme svůj náklad na národní obranu na ročních 1715 mil. Kč, a tím, že první ze všech států ve smyslu záměrů Společnosti Národů přistoupili jsme na omezení zbrojení, ale že všecky ostatní státy ve zbrojení pokračují. Proto ministr národní obrany má těžkou úlohu, jak tuto omezenou částku rozvrhnouti na ukojení nejnutnějších potřeb národní obrany.

Zákon tento připouští, aby částka tato byla zvětšena, jestliže nové zákony si vyžádají větších nákladů rozpočtem dosud nepředvídaných. Ježto prováděním nového platového zákona a zákona o náhradní záloze a o některých změnách branného zákona vznikly vojenské správě nové výdaje, dožadovalo se ministerstvo národní obrany v původním návrhu rozpočtovém na rok 1930 zvýšení této limitované částky o 74 mil.Kč.

Z důležitých důvodů hospodářských jakož i v zájmu udržení rovnováhy celostátního rozpočtu bylo ministerstvo národní obrany nuceno redukovati svůj rozpočtový návrh na částku 1.400 mil. Kč, při čemž bylo nuceno umístiti v rozpočtu svém nové výdaje shora uvedenými zákony způsobené.

Podobně bylo tomu při sdělávání rozpočtů vojenské správy na rok 1928 a 1929, kdy rovněž bylo ministerstvo národní obrany nuceno spokojiti se limitovanou částkou 1.400 mil. Kč.

Vzhledem k této stabilisaci rozpočtu kapitoly 5. nevykazuje návrh na rok 1930 žádných zvláštních velkých úchylek od rozpočtů let bezprostředně předcházejících.

Referent zejména vyslovil starost, že zejména na letectví vojenské málo vybývá.

Letectví dosáhlo v posledním desetiletí velikého rozvoje, jakož i významu pro obranu státu. Četné úspěchy našeho vojenského letectví, docílené v posledních letech přesvědčily nás o výborných schopnostech konstruktorů, dílenských inženýrů a dělnictva našeho a potvrdily zároveň nejlepší kvalitu domácího materiálu, z něhož letouny vyrábíme.

Náš letecký průmysl dopracoval se v době neobvykle krátké na výši světové úrovně. Bylo to mnohokráte a veřejně přiznáno i našimi konkurenty. Jest tudíž naší povinností dbáti toho, aby byla tomuto mladému technickému odvětví dána možnost vyvíjeti se nerušeně dále.

Podle dosavadní situace nejsou však naše vyhlídky do budoucnosti nikterak slibné, neboť vojenská správa, největší to dosud zákazník továren na letadla, nemá dostatek finančních prostředků, aby mohla zabezpečiti stálou zaměstnanost leteckých továren, které následkem toho čím dál tím více živoří. Továrny tyto musí se následkem toho zaměstnávati výrobou jinou, s letectvím vůbec nesouvisející. Většina zdatných pracovníků odcizuje se svému oboru, poněvadž není dostatečně využitkována. Pronikání našeho leteckého průmyslu do zahraničí děje se s velkými často nepřekonatelnými obtížemi, ježto továrny naše nemají tolik finanční kapacity, aby mohly cenově čeliti zahraniční konkurenci.

Tato otázka jest zcela jinak vyřešena ve státech okolních, kde továrny po obchodní stránce jsou zajišťovány státními subvencemi. Výhoda tohoto opatření spočívá v tom, že letecký průmysl jest stále zaměstnán, což jest hlavním požadavkem pro jeho zdárný rozvoj.

Srovnáme-li finanční náklady, které na aviatiku věnuje např. Francie, Anglie, Italie, Německo, s prostředky, které můžeme věnovati my, shledáme, že u nás opravdu nelze mluviti o účinné podpoře letectví, nýbrž že letectví u nás jest odsouzeno jen k živoření.