MNO nemůže vojenským továrnám uděliti dostatečné množství objednávek, následkem toho hrozí podnikům neustále krise nezaměstnanosti a brzdí se jejich technický vývoj, tím spíše, že vojenská správa nemá možnosti poskytnouti jim zvláštní subvence na studium a stavbu nových prototypů.

Továrny jsou nuceny propouštěti kvalifikované a zapracované dělnictvo, což má za následek zmenšení jejich výrobní kapacity a nepříznivý vliv na jejich pohotovost pro případ potřeby.

Tato krise leteckého průmyslu dala by se odstraniti jedině tím způsobem, že by rozpočet vojenské správy byl zvýšen, aby MNO mohlo plně zaměstnati letecké továrny a zároveň vybaviti naše letectvo potřebným množstvím materiálu pro obranu státu velmi důležitého.

Snížení presenční služby na 14 měsíců bude rovněž vyžadovati zvýšení nákladů finančních. Hmotné postavení důstojníků a gažistů bude vyžadovati nutné zlepšení, aby byla zabezpečena služba. Žádána ochrana drobných živnostníků oproti rostoucím podnikům vojen. zátiší.

Vojenská zátiší jsou výchovná zařízení vojenská. Doplňují výchovu, působíce na brance hlavně v době mimoslužební. Jest tudíž účelem vojenských zátiší, aby odváděly vojíny od toulek, pijáctví, prostituce a špatné společnosti vůbec tím, že jim poskytují v době mimoslužební bezplatně prostředí, kde by mohli pobývati, čísti, psáti, vzdělávati se, pěstovati zpěv, hudbu, ušlechtile se baviti, udržovati družné styky společenské a prováděti tělocvik a sport.

Docházení do vojenského zátiší a účast v jeho podnicích v době mimoslužební jest ovšem dobrovolná.

Každé zátiší je přípustno bezplatně všem vojínům bez rozdílu hodnosti a příslušnosti k útvaru, tedy i vojínům od jiných útvarů, zvláště od těch, které si nemohou zříditi úplné zátiší vlastní.

Dosavadní vývoj této nové instituce a zkušenosti, kterých jsme s ní nabyli, dokázaly její nezbytnost.

Dřívější osvětové odbory, které původně měly obstarávati kulturní potřeby vojínů, byly touto života schopnější organisací prostě vytlačeny. Bylo tu zajisté rozhodující, že správa vojenského zátiší byla obstarávána do značné míry autonomně a že tím bylo vojsko co nejvíce zainteresováno na vojenských zátiších. Pro vojenskou správu padala tu na váhu další důležitá okolnost, že vojenská zátiší si opatřovala ke své činnosti sama nutné finanční prostředky, bez nichž se žádná ani kulturní činnost nemůže obejíti. V dnešní době, kdy rozpočet vojenské správy jest soustavně snižován, jest tato okolnost velmi důležitá a vojenská správa nemůže od této již osvědčené a vžité instituce upustiti, třebaže se na ni z některých míst žehrá. Dnes jsou vojenská zátiší nezbytnou součástkou vojenských těles a jsou včleněna ve vojenskou organisaci. Jejich činnost jest podrobně upravena služebním předpisem Š-III 3 a řadou výnosů ministerstva národní obrany.

Jediným zdrojem příjmů vojenských zátiší jsou prodejny. Vojenská správa jest oprávněna míti prodejny v kasárnách na základě zákona o ubytování vojska z r.1879.

Bylo by mylné se domnívati, že prodejny vojenských zátiší zhoršily materielní situaci drobných živnostníků oproti dřívějšímu stavu. Není třeba si tajiti, že skutečně došlo k poškození určitých živnostníků, zejména majitelů hostinců nižšího řádu, kteří dříve počítali výhradně s návštěvou vojáků.

Kdežto dříve kasární kantiny byly oprávněny prodávati veškeré zboží, které vojín potřeboval, a vše v neomezeném množství, smějí nynější prodejny vojenských zátiší prodávati jen určité druhy zboží, a to jen drobné předměty skutečné denní potřeby vojínovy.

Vojenská správa majíc snahu vyjíti co nejvíce vstříc požadavkům živnostnictva nařídila, aby vojenská zátiší nakupovala všechno zboží především u místního živnostnictva.

Přes to, že vojenská zátiší pracují s velmi malým ziskem a také celková režie není malá, vykazují značný výtěžek. Až budou všechna vojenská zátiší zařízena a přemohou počáteční obtíže, lze očekávati, že budou moci věnovati na výchovnou činnost ve vojsku 7 až 8 milionů Kč ročně.

Upozornil na agitaci pacifistickou mezi mládeží. Zmínil se o záslužné činnosti francouzské misse, jejíž úkol chýlí se ku konci.

V debatě poukazováno bylo na nedostatečnost dosavadních staveb vojenských a konstatován účinný boj proti venerickým nemocem.

Toto snížení se objevuje v úhrnu vydání přes to, že v některých položkách se potřeba kapitoly proti loňskému roku velmi značně zvýšila; zvýšení nastalo jednak nutnými výdaji na připravované sčítání lidu (3,9 mil. Kč), jednak v důsledku rozmnožení uniformované stráže bezpečnosti, úpravou příplatku na byt a zvýšením administrativních potřeb policie (6,7 mil. Kč). Proti tomuto zvýšení na jednotlivých položkách stojí odůvodněné snížení potřeby, a to především na politickou správu v zemích (o 26,7 mil.Kč vzhledem k postupu prací, spojených s provedením organisačního zákona), na vyživovací příspěvky (0,2 mil.Kč), na péči o uprchlíky (o 0,2 mil. Kč), na občanské poškozence (o 1,0 mil. Kč), a na četnictvo (o 1,0 mil. Kč).

Tato vyšší částka jest odůvodněna zvýšením očekávaného příjmu z příspěvků obcí k nákladům na stráž bezpečnosti, z předplatného na Sbírku zákonů a nařízení a z poplatků za vidování pasů v důsledku očekávaného stoupnutí cestovního ruchu.

V generální a specielní debatě k této kapitole předneseny byly některé dotazy, stížnosti, připomínky a náměty, které se týkaly rozpočtu i agendy ministerstva vnitra. K nim se zde uvádí zvláště toto:

Byly pronášeny stížnosti, že úřady resortu ministerstva vnitra trpí nedostatečnou personální dotací; při tom bylo vysloveno podivení, že ministerstvo vnitra jest jediným resortem, který sám navrhoval snížení systemisovaného stavu proti roku 1927. K tomu dlužno poznamenati, že ministerstvo vnitra pamatovalo na to, aby při nové systemisaci byly odstraněny všecky případné nedostatky, které se projevovaly v oboru personální dotace. Na Slovensku byl nedostatek úředníků právní služby vyvolán v neposlední řadě také překvapujícím nezájmem slovenského právnického dorostu a státní službu; podle některých zjevů z nejposlednější doby lze doufati, že i po této stránce nastane zlepšení. Pokud jde o srovnání systemizačního návrhu se systemizovaným stavem z r.1927 se uvádí, že pro podřízené úřady přesahoval návrh ministerstva vnitra hned od počátku velmi značně stav schválený v r.1927, a touž proto, že byla převzata řada dřívějších úředníků autonomních. Jest ovšem možno, že po přechodnou dobu skutečný počet zaměstnanců bude přesahovati schválenou systemisační číslici, to však právě jest úsporný efekt nové organisace správy, že po splynutí obojí koleje se ušetří na počtu zaměstnanců. Pokud jde o ústřednu, zněl původní návrh ministerstva vnitra na snížení systemisace asi o 4 zaměstnance, ježto se předpokládalo, že po provedení agendy bylo vyrovnáno, ba převýšeno přírůstkem agend nových, setrváno bylo v celku na systemisaci posavadní. Ve příčině přijímání žen do služby policejní lze sděliti, že se žen v policejní službě užívá zejména v oboru sociální péče; zatím se tak děje pro nedostatek míst jen v omezené míře, avšak podle nabytých zkušeností a podle stavu míst nebude námitek proti tomu, aby užití žen ve službě policejní se dělo v míře zvýšené.

Přednesenému námětu, aby zemští presidenti svolávali k poradám okresní hejtmany, tak aby byly zjištěny případné obtíže a závady při provádění zákona o organisaci politické správy, vynasnaží se ministerstvo vnitra vhodným a administrativně nezávadným způsobem vyhověti. Byly projeveny stížnosti do těžkopádnosti zemských úřadů, zejména zemského úřadu v Praze. Zemské úřady a zejména zemský úřad v Praze působí ve velmi rozčleněném úředním organismu, a tato působnost před provedením racionalisace nemůže býti bez závad. Přes to lze míti za to, že i za nynějšího počátečního stavu působnosti zemských úřadů jeví se podstatné výhody proti stavu, který byl za platnosti dvojí koleje. Ministerstvo vnitra připravuje rozsáhlou akci racionalisační a lze s určitostí očekávati, že všecky stesky do dosavadního způsobu úřadování budou po provedení zamýšlených reforem bezpředmětnými.

Ministerstvo vnitra společně s ministerstvem financí připravuje novelisaci příslušného zákona a práce pokročily již tak daleko, že v krátké době lze očekávati předložení osnovy k ústavnímu projednání. Ve věci přísluší hlavní slovo, zejména pokud se týče úhrady, ministerstvu financí. Mezi hlavní závady, které vykazovala praxe dosavadního zákona, patřilo to, že vyšší přirážky než 200 % bylo možno vybírati jen tehdy, šlo-li o úhradu zápůjček, uzavřených do 1.července 1927. Toto omezení má býti zrušeno, a přirážka 300 % má býti povolena pro všecky zápůjčky, které se budou v budoucnosti uzavírati. Má býti řešena též otázka přirážek v osadách a pronikavým způsobem mají býti změněna ustanovení §10 a 11 platného zákona o vyrovnávacích fondech. Rovněž se jedná o změnu ustanovení § 20 platného zákona, zejména tak, aby zápůjčky mohly býti uzavírány i na stavby nedokončené a i na takové budovy, k nimž vyšší korporace, okres, země nebo stát poskytly jakýkoli příspěvek. Ustanovení § 21 jest velmi bolestné pro obce potud, že musejí platiti část ošetřovného za své příslušníky ve veřejných ústavech humanitních. Při novelisaci bylo tu obcím ulehčiti zvláště co do povinnosti přispívati na zaopatření choromyslných v příslušných ústavech, poněvadž tato tíživá povinnost trvá často až do smrti ošetřovance. Jedná se dále o povolení zvláštní přirážky silniční na rekonstrukci všech okresních silnic. Definitivnímu obsahu a formě zamýšlené novely nelze zatím předbíhati, avšak dlužno míti za to, že všecky tíživé otázky budou uspokojivě rozřešeny.

Ministerstvo vnitra zmocnilo pasové úřady, aby za určitých podmínek vydávaly pasy na dobu 5 roků.

V souhlasu s prohlášením pana ministra spravedlnosti lze ubezpečiti, že potírání nemravných publikací patří mezi úkoly, jimž se ve vnitřní správě věnuje zvláštní pozornost, a bude učiněno vše, aby stížnosti v této příčině se staly bezpředmětnými.

Proti volbám do obecního zastupitelstva v Jihlavě byly podány námitky, o nichž bylo ihned zavedeno příslušné šetření. V tomto řízení jest nutno vyslechnouti přes 300 osob; vyslýchá se denně průměrně asi 20 osob, úřady hledí šetření všemožně uspíšiti a jest naděje, že řízení bude provedeno v době co nejkratší. Dlužno poukázati na to, že veliké administrativní obtíže ve věcech volebních jsou způsobeny netečností voličů co do řízení reklamačního při vyložení stálých seznamů voličských.

Byla projevena stížnost, že okresní úřad v Rakovníku odmítl přijetí německého dopisu od obce Horosedly. Okresní úřad v Rakovníku nenáleží k menšinovým okresům a není oprávněn přijímati dopisy, psané v jiném jazyku než státním. Odmítnutí má státi se formou úředního vyřízení.

Rozpočet kap.7. pro rok 1930 neliší se po stránce formální valně od rozpočtů předchozích let. Celkový úhrn výdajů byl však proti roku 1929 snížen téměř o 4 mil. Kč (3,900.970 Kč). Tato okolnost zasluhuje tím více pozornosti, že od roku 1926 do roku 1929 vykazovaly výdajové číslice mírné, avšak ustavičné stoupání, vyvolané hlavně zvyšováním osobních výdajů v důsledku provádění platového zákona, ale také zvýšenými potřebami věcnými, jako např. zvyšováním nájemného. Je proto celkové snížení rozpočtu zvláště citelné, ježto osobní výdaje v důsledku ještě trvajícího provádění platového zákona dosud stoupají, takže snížení rozpočtu jde takřka bezvýjimečně na úkor výdajů věcných, nejsouc přirozeným následkem zmenšených potřeb aneb snížených cen.

Ve specielní debatě byla všestranná pozornost věnována především zlepšení neutěšených poměrů našeho soudnictví a zejména soudcovského stavu. Tato pozornost nevznikla teprve v rozpočtovém výboru, nýbrž zavdala již v předešlém roce podnět k známému usnesení senátu, v němž vyslovena nutnost zlepšiti hmotné poměry soudců a tím i služební poměry soudnictví vůbec. Jest proto aspoň třeba uleviti přetíženým soudcům tím, že se veškerá práce nesoudcovská jim odejme a šablonovitá práce konceptní přidělí zvláště školeným silám kancelářským (aktuárům). Aby byl odstraněn stálý nedostatek soudcovského dorostu a uchazečů o místa méně vábivá, jichž počet je značný, je třeba zlepšiti platové poměry soudců tou měrou, aby justiční správa měla k dispozici dostatečný výběr kvalifikovaných sil, jež by v soudní službě vytrvaly.

S otázkou soudcovskou souvisí též otázka lepší úpravy soudní kanceláře, na kterou jest klásti větší požadavky. Bude proto věnovati přiměřenou pozornost zlepšené průpravě kancelářského personálu a účelné organisaci kancelářské služby. Po skončení přípravných kursů lze v brzku očekávati jmenování nových aktuárů. Aby kancelářské síly pomocné mohly dostáti zvýšeným požadavkům služby, bude na nich požadována znalost psaní na stroji a těsnopisu.

Vedle této osobní stránky jest dbáti také její stránky věcné, jež záleží v podstatě v tom, že jest pro soudy opatřiti dostatečné a vyhovující budovy s přiměřeným a důstojným zařízením.

Pro účelnou organisaci a úpravu soudních kanceláří chystá ministerstvo spravedlnosti ustanoviti zvláštní zkušené experty, kteří mají zkoumati poměry na místě a podávati návrhy na zlepšení.

Rozsáhlá činnost legislativní ministerstva spravedlnosti chystá nové úkoly působnosti soudní. Kromě velkých prací v oboru práva občanského a trestního, na nichž se již po delší dobu ustavičně pracuje v odborných komisích, jest s velkou pozorností sledována činnost v několika oborech rázu sociálního a hospodářského. Jest to zejména předloha o pracovních soudech, která byla předmětem jednání senátu. Tato předloha byla ministerstvem spravedlnosti přepracována a bude předmětem meziministerského jednání. Dále jest tu uvésti osnovu zákona o osobách zaměstnaných ve vyšších službách, osnovu zákona o ochraně osob odkázaných na alimenty a reformu tiskového práva, jež se projednává v poradách tří komisí připravujících tři předlohy zákonů, a to zákona o tisku, v němž se jedná též o literatuře oplzlé a tiskovém braku, dále zákona o urážkách na cti a konečně zákona o poměrech osob zaměstnaných v žurnalistice. Lze se nadíti, že práce budou skončeny v květnu t. r.

Vlivy válečných let a neurovnané hospodářské a sociální poměry doby poválečné vyvolaly neblahý vzrůst zločinectví. Justiční správa je nucena zabývati se tímto problémem zejména při úpravě výkonu trestu. Třeba tu míti na paměti, že nelze všechny provinilce považovat za povahově stejné. U některých znamená rozsudek a trest vnitřní obrat k polepšení a nebylo by správné, aby tyto dobré úmysly byly umlčeny při stálém styku se zločinci nepolepšitelnými, pro něž doba trestu znamená pouze přechodné přerušení jejich zločinného povolání. Je proto snahou justiční správy odlučovati vězně nepolepšitelné od ostatních ve zvláštních ústavech a kromě toho rozmnožením samovazeb umožniti, aby vězňové byli v době odpočinku isolováni, a tím zameziti škodlivý vliv zločinců z povolání na ostatní. Stálým zaměstnáváním vězňů je sledován účel zameziti, aby u vězňů vznikla náklonnost k zahálce, a připraviti jejich přechod k řádnému životu občanskému.

Zvláštní důležitost má tento problém pro mladistvé zločince, u nichž jest spojiti výkon trestu s výchovou, ano často bude přímo zaměniti trest za ochrannou výchovu. To je úkolem soudu, aby se neomezil na pouhé vyšetření činu, nýbrž všímal si i osoby mladist. provinilce, zkoumal jeho povahu, vyšetřil jeho osobní, rodinné a společenské poměry a zjistil takto, jaké vlivy vedly ho k provinění a zda-li lze očekávati nápravu řádnou výchovou. Tyto otázky nelze přenechati výkonu trestu, nýbrž musí se jimi zabývati již sám soud. V tomto směru bylo u nás dosud vykonáno dosti málo a věc byla přenechávána větším dílem organisacím péče o mládež.

Ale také výkon trestu bude pro osoby mladistvé upraviti jiným způsobem než pro dospělé. Začátek v tomto směru je již položen v ústavu Komenského v Košicích.

Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo v těchto směrech osnovu zákona o trestním soudnictví nad mládeží, spojeném se zabezpečením sociální péče a mladistvé provinilce, a hodlá na úhradu s tím spojených výdajů věnovati výtěžky peněžních trestů a pokut, po případě i část výtěžku sirotčích peněz.

Výdaje ministerstva pro sjednocení zákonův a organisace správy na rok 1930 preliminují se částkou 2,111.317 Kč a jsou tedy pro rok 1930 preliminovány zhruba toutéž částkou, jakou preliminovány byly pro rok 1929. Příjmy nejsou preliminovány žádné.

Ministr pro sjednocení obrátil se ve svém výkladu především k projevu zpravodaje a obíral se otázkou oprávněnosti unifikačního ministerstva jako zvláštní instituce i jako instituce s ministrem v čele. Ministr konstatoval, že zpravodaj vyslovil se v obou směrech kladně, poukázal k tomu, co řekl již sám v tomto směru v rozpočtovém výboru sněmovny poslanecké, a svoje vývody o nadhozené otázce doplnil v dalším výkladu takto: Zákonodárce československý má při své sjednocovací práci postavení často zcela jiné, než zákonodárce cizí. Srovnáme-li např. poměry naše s poměry Rakouska, Italie a Francie, vidíme, že ve všech těchto státech existuje zvláštní kmenové státní území, jehož právnímu řádu dává se při sjednocování rozhodná přednost. V československé republice pohlíží se na oba velké územní celky, z nichž nový stát vznikl, jako na součásti rovnocenné, a zákonodárce stojí tu proto před úkolem, aby také oba převzaté právní řády respektoval měrou stejnou. Z tohoto důvodu je u nás úkol sjednocení mnohem významnější a také obtížnější než ve státech jiných, a bylo nutno k této okolnosti náležitě přihlížeti. Otázka, má-li v čele unifikační instituce státi u nás ministr aneb osobnost jiná, je otázkou ústavní zodpovědnosti a ta žádá, aby v čele unifikační instituce ponecháván byl ministr. Zkušenosti jinde získané poučují nás, že není účelným zbaviti náčelníky důležitých institucí ústavní zodpovědnosti, a mají mnozí z nás vážné pochybnosti o tom, jednalo-li se svého času správně, když presidentovi státního úřadu pozemkového vyhradila se dalekosáhlá práva, aniž mu byla současně vložena na bedra i ústavní zodpovědnost.

Rok 1930 umožní i širší veřejnosti lepší rozhled po vykonané práci sjednocovací, ježto po dlouholeté přípravě dostávají se nyní do zákonodárných sborů velké a významné unifikační osnovy, jakými jsou osnovy nového civilního řádu soudního, nového zákona občanského, řádu trestního a podobné osnovy jiné. Přípravou unifikačních osnov, které již v letech minulých byly dokončeny nebo se skončí právě roku letošního, nejsme ani zdaleka hotovi s naší unifikací. Teprve nyní po přípravě osnov, s nimiž se přijde letos do sborů zákonodárných, bude možno přistoupiti k sjednocení dalšímu, a bude zapotřebí ještě dlouhé řady osnov, než sjednocení provede se úplně. Četné obory našeho práva zůstávají dosud nesjednoceny, a bude i napříště při sjednocování unifikační ministerstvo činitelem vedoucím aneb alespoň hlavním spolupracovníkem.

Je nutno přiznati, že převzaté právo uherské je velmi často vyspělejší převzatého práva rakouského, a unifikační ministerstvo bylo právě proto zřízeno, aby k této skutečnosti při sjednocovacích pracích bylo dostatečnou měrou přihlíženo. Ministr pro sjednocení zdůraznil k poznámkám zpravodaje i generálního zpravodaje, poukazujícím na větší vyspělost různých převzatých předpisů uherských, že vůdčí zásadou všech prací ministerstva pro sjednocení jest, aby v novém našem právu uplatněno bylo z převzatého práva uherského vše, co je v něm dokonalejšího převzatého práva rakouského. Někde ovšem nelze přidržeti se již žádného z obou převzatých práv, ježto cizí zákonodárství podalo zatím vzory lepší a ježto i právní věda se dostala se svými poznatky již mnohem dále. V případech takových nezbývá než voliti samostatnou cestu novou.

Unifikačnímu ministerstvu připadne i v budoucnu uplatňovati všude náležitý a soustavný zřetel na převzaté řády slovenské a bude i v budoucnu v plnění tohoto úkolu podporováno odbornými komisemi bratislavskými, jichž pracovníci, přizvaní z vědátorů a praktiků slovenských, mohou snáze než pracovníci pražští upozorňovati, kde převzaté právo slovenské je dokonalejší převzatého práva rakouského a kde nové československé zákony mohou se účelněji opříti o posavadní právo slovenské.

Ministr pro sjednocení ve svém výkladu obíral se dále výtkami, že unifikační ministerstvo nepostaralo se dodnes o sjednocení v četných a důležitých oborech. Ministr poukázal k tomu, že ministerstvo pro sjednocení dotováno je poměrně jen málo silami a že naproti tomu musí se obírati všemi novými československými zákony a nařízeními, aby je přezkoumávalo, zda se stanoviska unifikačního vyhovují. Netřeba zvlášť dokazovati, že je to úkol veliký, vyžadující valně času i hodně námahy. Přes to bylo by unifikační ministerstvo již s leckterou materií k sjednocení dospělo, kdyby se bylo jen dbalo různých jeho návrhů, o urychlení unifikačních prací usilujících. Ministerstvo pro sjednocení hájilo vždy zásadu, že nejprve třeba se starati o unifikaci rychlou a pak teprve že bude možno pomýšleti na dalekosáhlejší reformy věcné. Průtahy se sjednocením práva občanského a zvláště se sjednocením hmotného práva trestního - o nichž s politováním se zmínil i generální zpravodaj - ukazují, že toto stanovisko ministerstva pro sjednocení bylo správným, a že při všech dalekosáhlých reformách je vždy velké nebezpečí sporů vědeckých i politických, které unifikaci na dlouhá léta oddálí. Zde jsou ty velké překážky, jimiž sjednocení je zdržováno a pro něž se dosud k němu nedospělo v tak mnohém důležitém odvětví našeho právního řádu.

K požadavku zpravodaje, aby se unifikační ministerstvo staralo o rychlé sjednocení předpisů a zřízení obecním, odpověděl ministr, že příslušnou osnovu jako vedoucí činitel připravuje ministerstvo vnitra, které po sebrání hlavního přípravného materiálu přizve ministerstvo pro sjednocení k úzké spolupráci.

Na dotaz, jak upravena je v převzatém právu uherském otázka jmění nabytého manžely za manželského soužití, odpověděl ministr, že příslušnou obšírnou informaci poskytuje srovnávací studie ministerstva pro sjednocení, probírající oba systémy převzatého práva občanského. Pokud jde o recepci práva slovenského v tomto oboru do chystaného nového čsl. zákona občanského, není věc ještě dojednána.

Svízelná situace Nejvyššího správního soudu, způsobená stálým stoupáním agendy a nedostatečným počtem soudcovského personálu, trvá již několik let. Strany musí čekati někdy až 3 roky na vyřízení stížnosti u soudu podané, čímž prakticky význam instituce tohoto administrativního tribunálu se znehodnocuje. Koncem roku 1929 bylo nevyřízeno ještě 492, tedy asi 5 % stížností podaných v r. 1927. Ze stížností podaných v r. 1928, jež dosáhly počtu 10.231, bylo koncem r. 1929 nevyřízeno ještě okrouhle 43 %. Až do r. 1929 příliv stížností neustále a velmi značně stoupal. V r. 1929 se dosavadní vzestup nejen zastavil, nýbrž počet došlých stížností dokonce o 3.400 poklesl. Příčinu tohoto tak rapidního a nápadného poklesu nelze bezpečně zjistiti, takže není vyloučeno, že dostaví se opět nový vzestup agendy soudu, zejména jako důsledek daňové reformy z r. 1927. Kdyby se ustálil počet docházejících stížností na nynější výši, mohl by se Nejvyšší správní soud po provedení očekávané resystemisace dostati v dohledné době do normálních poměrů. Nicméně zůstává reforma zákona žádoucí.

Přípravné kroky byly zahájeny již v r. 1924, ale věc nevystoupila dosud ze stadia přípravného. Dá se však očekávati, že v nedaleké době bude moci osnova zákona býti předložena Národnímu shromáždění.