O kapitole 10. pojednal rozpočtový výbor dne 25. března 1930. Ve schůzi více než 9hodinové vystřídalo se v rozpravě kromě referentky sen. Plamínkové 13 řečníků, kteří podrobně v celku i jednotlivostech zaujali stanovisko k rozpočtu této kapitoly i k resortním úkolům ministerstva školství a národní osvěty.

Na konci promluvil k věci pan ministr školství a národní osvěty, aby vysvětlil některé zásadní otázky v rozpravě dotčené. Slíbil také, že odpoví dodatečně na jednotlivé konkrétní podněty členů rozpočtového výboru, a to písemně.

Ve svém závěrečném exposé dotkl se pan ministr zejména těchto otázek:

Ve věci menšinových škol jsou četné stížnosti na nedostatečné jich umístění. Třeba doznati, že i když stát věnoval dosud na budovy těchto škol přes 300 mil. Kč, je tím zatím hrazena jen asi 1/3 skutečné potřeby. Ministr vítá podnět, aby se k rychlejšímu vybudování škol užilo i úspor některých jiných resortů, zvláště také proto, že naše menšinové školy sloužiti musí velikou měrou i dětem státních zaměstnanců ustanovených ve smíšeném území. Vytýká-li se jednotlivým stavbám menšinových škol přílišná nákladnost, soudí ministr, že úspornost - byť byla velmi žádoucí - nelze přeháněti na úkor důstojného a účelného vybavení budov zejména po stránce hygienické.

Ve věci dalšího zřizování nových škol menšinových uspokojuje ministra, že i se strany německých řečníků uznává se zásadní toho nutnost. Vůči jednotlivým výtkám, že byly třízeny některé menšinové školy nadbytečně, prohlašuje, že se bude i budoucně říditi jen zřetelem ke skutečným potřebám pedagogickým, aby dětem bylo umožněno vyučování jejich jazykem mateřským. K výtce,že v počtu menšinových škol je škol německých jen nepatrný zlomek, uvedl ministr to, že nelze zde mluviti na straně německé o křivdě. Větší počet škol českých mezi menšinovými školami vysvětluje se přirozeně tím, že se jejich zřizováním nahrazují jen křivdy zaviněné úplným zanedbáním českého školství ve smíšeném území před r.1918. Srovná-li se úhrnný počet všech německých škol - menšinových i nemenšinových - s úhrnem všech škol českých, shledáme, že se ani národnosti německé nijak neukřivdilo.

V oboru národního školství slovenského je si ministr vědom, že dosavadní úvěry na budování škol nikterak nestačí k tomu, abychom na Slovensku dohonili, co tam bylo zanedbáno vinou bývalého režimu maďarského a co bylo poškozeno za světové války a při bolševickém vpádu r. 1919. Nápravu nelze při chudobě obcí a okresů zjednati bez vydatné pomoci státní. Ministr hodlá navrhnouti akci na získání větších půjček od ústředních pojišťoven na stavby škol za garancie státní, kteréžto půjčky by pak úrokovaly a umořovaly obce za pomoci státu.

Naše vysoké školy potřebují nutně větších investic, i když nelze tvrdit, že by se stát byl k vysokým školám choval macešsky. Byloť na stavební potřeby a vnitřní zařízení vysokých škol dosud věnováno na 500 mil. Kč. Pro nejbližší dobu pokládá za nutné vybudování čes. techniky v Praze. Rovněž neodkladné je postavení klinik (interní při universitě Karlově a chirurgické při universitě německé). Ministr je si vědom, že při dosavadních nedostatečných pravidelných investicích trvalo by náležité vybudování vysokých škol asi 40 let, a soudí,že bude nutno zvýšiti investiční úvěry aneb postarati se jiným způsobem o získání většího kapitálu.

Ve věci organisace učňovských škol konstatoval p. ministr, že osnova příslušného zákona je v ministerstvu zcela připravena, že však její schválení vládou je závislé na tom, podaří-li se najít potřebnou úhradu pro větší náklad asi 28 mil. Kč, který osnova nezbytně předpokládá.

Převzetí učitelů rodinných škol státem má býti ukončeno do konce r. 1934, na prodloužení této zákonné lhůty se nepomýšlí. Při očekávané resystemisaci má býti umožněno okamžité převzetí asi 3/5 sil dosud nepostátněných.

Ministr je odhodlán věnovati velikou pozornost školským reformám. Organisace našeho školství pochází z doby staré, musíme se nutně přizpůsobiti změněným poměrům. Ministr obnovil při ministerstvu studijní oddělení a zřídil nově dvě studijní komise pro reformu škol středních a národních. Bude dbát o urychlení přípravných prací, aby dospěly brzo k positivním návrhům. Elaboráty budou předloženy kulturním výborům obou sněmoven. U středních škol jde o to, aby byl vytvořen typ, který by převládal, a aby bylo dosaženo sblížení nižších tříd se školou měšťanskou. Tato škola však budiž zachována svým úkolům školy pro praktický život, pro přípravu k praktickým povoláním výrobním. Sblížení se střední školou rozuměti jest zejména v tom smyslu, aby umožněn a usnadněn byl nadaným žákům přechod na školy střední.

Osnova zákona o újezdních měšťanských školách je připravena k meziministerskému jednání.

Revise učebných osnov pro obecné školy provádí se v nově zřízené komisi znalců, práce spějí rychle ke konci. Rovněž jde o revisi řádu školního a vyučovacího. Příslušná studie k osnově tohoto řádu je připravena k tisku pro slyšení znalců školství.

Studijní oddělení při ministerstvu školství a národní osvěty má uloženo provésti také řádnou revisi učebnic a přizpůsobení jich moderním potřebám. Rovněž věnuje ministr velkou pozornost školnímu pokusnictví. Navštívil a navštíví ještě pokusné školy již zřízené a bude se snažiti podepříti je finančně.

V otázce divadel přiznává ministr, že jde tu o krisi, zejména finanční, způsobenou namnoze konkurencí kina. Jinak konstatuje, že deficit větších divadel způsobuje zvláště opera a že jde tedy v podstatě o sanaci opery. Máme však hypertrofii operních ensemblů a bude třeba přistoupiti k ekonomisaci na tomto poli, např. po vzoru některých i velikých měst v Německu, kde jediný operní soubor slouží zároveň několika městům.

Pokud se týče výtky, že na Slovensku určitý systém školský je označován v motlitbách, které byly dětem nařízeny episkopátem, jako bezbožný, praví ministr, že dal věc vyšetřiti. Prohlašuje, že není správné, aby tato otázka učiněna byla předmětem agitace školních dítek a aby byla vnášena do školy. Je toho přesvědčení, že biskupové sami nahlédnou, že uplatnění jich stanoviska může se díti jen mimo školu.

Ježto přes obsáhlost své řeči nestačil p. ministr dotknouti se v ní všech otázek, jež byly uvedeny ve výborové rozpravě, připojuje se pro větší úplnost obrazu o této rozpravě ještě stručný přehled, v němž jsou jednotlivé důležitější náměty shrnuty podle věcných hledisk ve skupiny a k nimž hlavní zpravodaj připojuje podle získaných informací vysvětlivky a poznámky.

K podnětu, aby více bylo podporováno vyučování státnímu jazyku na školách německých se uvádí, že jde tu především o zabezpečení nezbytných podmínek zdárného vyučování (o vhodné učitele jazyka dokonale znalé a o úhradu většího nákladu vydržovateli škol). Zjednati tyto předpoklady lze zajisté jen postupně ve vhodné době.

Dojde k revisi učebných osnov pro měšťanské školy hledíc k žádanému praktickému rázu těchto škol.

Požadavku, aby zdůrazněno bylo poučování žactva o nebezpečí života při veřejné dopravě bude vyhověno v chystaném řádě školním a vyučovacím.

Osnovy zákonů o 4. třídách měšťanských škol a o mateřských školách jsou připraveny.

Jde jen o to, aby byla nalezena nutná úhrada, jež předpokládá jejich uzákonění.

Zřizování nových měšťanských škol na Slovensku a v Podk. Rusi má ministerstvo školství v patrnosti. Než i tu jde vždy o zabezpečení zřizovacího a vydržovacího nákladu v mezích disponibilních úvěrů rozpočtových. V zemích českých lze nové měšťanské školy zřizovati jen se souhlasem obcí, okresů a zemí. I tu zajisté rozhoduje ve veliké míře možnost úhrady příslušného nákladu.

Žádostem za subvencování soukromých škol lze vyhovovati vůbec jen měrou velmi omezenou pro nedostatečnost rozpočtových úvěrů. Péče o soukromé školy nikoli nutné musí býti zůstavena faktorům, kteří je třídili, zejména nejde-li o školu, jež plně nahrazuje nezbytnou školu veřejnou.

Ve věci tzv. slovenské výhody učitelstva jedná se dále s ministerstvem financí.

V ostatních platových věcech učitelstva národních škol (platy učitelů měšť. škol, správců jednotřídek) třeba míti na mysli, že zlepšení hmotných poměrů učitelstva předpokládá nezbytně změnu zákona č.104/1926 Sb.z.a n., kterážto změna je v důsledku tzv.parity opět podmíněna změnou zákona č.103/1926 Sb.z. a n.

Rovněž provedení § 23 učitelského zákona vládním nařízením předpokládá dřívější nebo současné provedení obdobného § 142 platového zákona, ježto jde o celou řadu problémů společných.

Ve věci čl. IV. zákona č.306/1920 Sb. z. a n. byly v rozpravě tlumočeny názory protichůdné. Bylo-li se strany jedné ukazováno na to, že tento článek zaviňuje časté střídání učitelstva, zejména na místech vedoucích a činí práva místních a okresních školních úřadů při obsazování míst ilusorními, byl na druhé straně článek ten označen za velikou vymoženost učitelstva a byla proto žádána jeho přísná ochrana. V této sporné věci sluší odkázati i na to, že se jí nedávno obíral kulturní výbor poslanecké sněmovny a usnesl se trvati na tom, aby čl.IV. měněn nebyl.

K stížnostem na příliš časté střídání učitelů i mezi školním rokem a na to, že učitelé často volí své bydliště mimo sídlo školy na škodu své práce a styků s rodiči, sluší uvésti, že ministerstvo školství zamýšlí zjednati v prvé věci nápravu v tom smyslu, že se uloží, aby kromě nezbytné nutnosti (např. pro nemoc) učitelé nastupovali na místa vždy jen na počátku školního roku; ve věci druhé bude naléháno, aby bylo šetřeno ustanovení § 32 služební pragmatiky učitelstva národních škol.

Stížnost, že se na Moravě dlouho nevypisují uprázdněná místa učitelská bude oznámena zemské školní radě k zjednání nápravy.

Náměty vedené ve věcech úpravy poměrů okresních školních inspektorů lze vyřešiti vůbec jen novým zákonem, jehož osnova byla již připravena. Úprava jejich cestovních a dietních paušálů je závislá na předchozí nebo současné úpravě norem o náhradě služebních výloh státních zaměstnanců podle § 147 platového zákona. O osnově příslušného vládního nařízení pracuje se v ministerstvu financí.

Ve věci nového složení okresních a zemských školních úřadů, k němuž byly již dříve vykonány přípravy, jde o otázku širší, totiž nejen o úpravu trvajících již těchto úřadů v zemích českých, ale i o nové jich zřízení v zemi Slovenské a Podkarpatoruské novým zákonem. V zájmu unifikace je žádoucí vyčkati rozhodnutí o věci v těchto zemích posléze jmenovaných. V této souvislosti může dojíti rozhodnutí i otázka rozsahu účasti jednotlivých národností ve správě školské.

Ve středním školství se dospívá k zjednodušení typů, neboť nyní jsou jen dvě dvojice typů, jedna humanitní (gymnasium a reálné gymnasium), a druhá reální (reálka a reformní reálné gymnasium), v nichž jsou vždy čtyři nižší třídy úplně totožné, pouze ve vyšším oddělení nastává rozlišení. Děčínská reálná gymnasia jsou pouze tři. Učitelské ústavy a odborné učitelské ústavy jsou školy se specielními cíli.

Nová úprava vzdělání učitelstva národních škol je ve stadiu jednání a není pouštěna se zřetele.

Reformní snahy profesora Metznera v Litoměřicích jsou podporovány, neboť zřízení jeho školy bylo školskou správou povoleno a bylo připuštěno, aby škola užívala učebných pomůcek tamní reálky.

K omezení učiva na středních školách byl dán první podnět již v roce 1928; v letošním roce se zahajují konkrétní kroky k provedení tohoto požadavku.

Fluktuace v učitelských sborech středních škol na Slovensku jest nyní omezena na nejmenší míru, ježto je po ruce dostatek vhodných sil; tím také ubývá případů, kde by byli profesoři přetíženi přílišným počtem vyučovacích hodin.

Započítávání služební doby u středoškolských profesorů se děje zatím individuelně se souhlasem ministerstev financí a vnitra. Všeobecně se tak státi může až po vydání prováděcího nařízení k § 142 platového zákona; potřebné směrnice byly již školskou správou navrženy.

Ustanovování nekvalifikovaných smluvních učitelů tělocviku mohlo se díti jen na dobu přechodnou, kdy byl nedostatek zkoušených sil. Tento nedostatek ustal a proto je nutno postupně likvidovati výjimečné poměry, při čemž se však postupuje způsobem nejšetrnějším.

O povolení funkčních přídavků zatímním správcům středních škol se vede příslušné jednání.

Ředitelským sekretářům, než bude možno upraviti otázkou jejich odměn definitivně, povolují se zatím zvláštní odměny dodatečné.

Také rozpočet odborného školství byl v debatě podroben vyčerpávající kritice.

Všeobecně bylo konstatováno, že úvěr, této školské kategorii poskytovaný, není dostatečný, aby mohla splniti všechny nároky, na ni přítomnou dobou kladené.

Poměrně největší pozornost věnována byla živnostenským pokračovacím školám, o nichž jest zmínka již výše.

Požadavku o odstranění večerního a nedělního vyučování snaží se ministerstvo vyhověti hlavně zajišťováním vlastních místností pro školy a zavedením celodenního vyučování. Poměry v tomto směru se vůčihledě lepší; ve školním roce 1928/29 mělo ze 2026 škol vyučování po 18. hodině 151 (v r. 1927/28 205), vyučování v neděli dopoledne 801 škola a vyučování celodenní 302 školy.

Kursy kreslířské, jichž nová úprava byla požadována, byly před 3 lety zreorganisovány; další úprava se zřetelem k potřebám škol odborných se připravuje a první kursy v této nové úpravě budou v r. 1931 zahájeny.

Poukázáno bylo na potřebu vybudování zlatnické školy v Praze, jež by se nejvhodněji uskutečnilo postátněním školy, zřízené Obchodní komorou. V této věci se vyjednává s příslušnými zájemníky; jednání není dosud skončeno.

Další vybudování školy uměleckých řemesel v Bratislavě, na jehož potřebu bylo poukázáno, jest v programu ministerstva.

Přednesenému přání, aby statistická data o odborných školách byla hojnější a doplněna vysvětlivkami, bude při příštím rozpočtu podle možnosti vyhověno.

Bylo vysloveno přání, aby rozpočtený obnos na sociální péči o studentstvo všech kategorií byl zvýšen vzhledem k dnešním drahotním poměrům a péče o studentstvo aby byla rozšířena péčí o žactvo měšťanských škol tím způsobem, že by byla vyňata z kompetence ministerstva sociální péče a přikázána ministerstvu školství. Rovněž tak vysloven požadavek, aby péče o studentstvo se vztahovala i na posluchače pedagogické fakulty.

Ministerstvo školství a národní osvěty samo uznává potřebu doplniti péči o studentstvo starostí o žáky škol měšťanských, což bude ještě patrnější po provedení chystané úpravy obvodových škol měšťanských. Jde tu však o otázku finanční, kterou bude nutno řešiti též s hlediska úhradového.

Vysloven požadavek, aby tabulka obsahující přehled hospodářského vedení internátů při středních a odborných školách byla doplněna tabulkou, z níž by byla patrna výše zařizovacích podpor.

Požadovanému doplnění bude možno vyhověti při úpravě rozpočtových zpráv pro příští rok.

Bylo upozorněno na poměry týkající se Akademického domu. V roce 1919 byl usnesen zákon o stavbě Akademického domu. Částka 5,000.000 Kč k tomu účelu věnovaná byla uložena u ministerstva financí a měla býti uvolněna po vydání prováděcích nařízení.

Provedení zákona postavila se však v cestu řada překážek (nedostatek vhodného stavebního místa, nepoměr mezi stavebním programem a prostředky, jež byly k disposici apod.), jež odstraniti nebylo v moci ministerstva školství. Pokud se týče úrokování deponovaného stavebního základu, ministerstvo školství a národní osvěty samo již před časem zavedlo příslušné jednání. Snaží se též v oboru své působnosti dosáhnouti konečného vyřešení výstavby Akademického domu a jeho sociálním podnikům uděluje každoročně přiměřenou podporu.

Strakovu akademii jako součást Strakovy nadace spravuje dnes zemský výbor, nadačním úřadem I. instance je zemský úřad a II. instancí je ministerstvo školství. Ministerstvo školství samo jako dozorčí úřad dalo již zemskému úřadu příkaz, aby skutečný stav hospodářství ve Strakově akademii zjistil a podal zprávu o výsledku svého šetření.

Pokud se týče nemožnosti plniti dnes ustanovení nadačního listu hraběte Straky při persolvování nadace, event. statutu Strakovy akademie, uznává ministerstvo školství a národní osvěty nutnost provésti permutaci podle všeobecně platných zásad nadačního práva. Věc tato se na podkladě elaborátu býv. Zemského správního výboru projednává.

Nejnaléhavější otázkou jest opatření dostatečných a vyhovujících místností. Ve věci vede se příslušné jednání.

Jako největší německá škola v republice byla Akademie hudby podporována od prvních let naší samostatnosti. Původní roční příspěvek, po přechodném snížení v letech restrikce státního rozpočtu byl znovu poskytnut a poskytován jest od roku 1928 částkou 300.000 Kč.

Škola v Bečově dostává 15.000 Kč a jest na ni pamatováno, dovoluje-li stav financí, vždy koncem roku i mimořádnými příspěvky. I ostatní německé soukromé hudební školy podporují se úměrně dané rozpočtové položce.

V rámci příslušných rozpočtových položek a pokud dotace jejich stačí jest podporováno lidové umění na Slovensku a Podk. Rusi měrou nejvýše možnou, neboť dlužno oceňovati vnitřní hodnotu tohoto lidového umění s náležitým ohledem na sociální poměry zejména východních oblastí našeho státu.

Pronikavějších zásahů nedovolují dosavadní finanční prostředky. Jde o všechny ochranářské obory, zejména o ochranu přírody. Měly-li by býti aspoň poněkud chráněny např. botanické lokality "Šur u Sv. Juru na Slovensku", Paleontologické lomy u Gánovců, zřízeny reservace v Krkonoších, Šumavě a zejména ve Vys.Tatrách, bylo by k tomu zapotřebí nejméně o půl milionu korun čs. Ročně více než vykazuje dosavadní příslušná položka.

Novelisace lidovýchovných zákonů jest připravena a jest nyní v meziministerském jednání.

Ministerstvo školství snaží se co nejúčinněji podporovati jednotlivé organisace lidovýchovné. Dosavadní rozpočtové prostředky však nedovolují nésti náklad na všechnu spolkovou lidovou výchovu.

Pokud rozpočet dovoloval, byly uděleny příspěvky katolickým německým organisacím, jež si vyžádaly celkového nákladu 330.000 Kč.

Dne 21. a 25. března 1930 projednal rozpočtový výbor senátu rozpočet ministerstva zemědělství a státního podniku "Státní lesy a statky".

Během rozpočtové debaty byla tlumočena řada podnětů, návrhů a přání, na něž bylo jednak již během debaty reagováno panem ministrem zemědělství a jednotlivými pp. senátory, jednak budou cennými pomůckami v další činnosti ministerstva zemědělství.

Pan ministr zemědělství zdůraznil, že dnešní zemědělskou krisi dlužno řešiti všemi prostředky a za součinnosti všech vrstev rychle, aby se nerozšířila také na jiná odvětví výroby. Tato krise jest světová, prožívají ji i státy s dlouhou tradicí hospodářskou. Tím důležitější je nutnost řešení krise u našeho mladého státu s tak významnými zájmy zemědělskými. Poněvadž okolní státy zvyšují cla, nutno i u nás sáhnouti k tomuto prostředku ochrannému. Proto bylo nutno zahájiti jednání o přirážková cla v produkci rostlinné a bude třeba řešiti i celní ochranu produkce živočišné.

Účinným prostředkem k zabránění latentních krisí jest zvýšení vzdělání nejširších vrstev lidových. O toto vzdělání zemědělského lidu pečuje již od počátku naší samostatnosti zemědělské školství. V zemědělských školách uspořádáno bylo ve školním roce 1928 až 1929 5911 přednášek za účasti 290.749 posluchačů a konáno jest 254 odborných kursů v trvání 3609 dnů za účasti 13.725 návštěvníků. Tito jsou pak nositeli a šiřiteli zemědělské kultury ve své domovině. V rozpočtové debatě byl nadhozen problém povinné návštěvy zemědělských škol. Věc tato souvisí s problémem povinného průkazu o odborné způsobilosti k vedení zemědělských podniků různé velikosti. V četných státech se o tom jednalo, ale nikde nedošlo k provedení těchto návrhů v tom rozsahu, aby se opatření vztahovalo i na rolníky. Kromě lidových škol hospodářských jsou však návrhy ty zatím neproveditelné.

K dotazu o zemědělském museu v Bratislavě dlužno konstatovati, že bratislavské zemědělské museum jest samostatnou odbočkou Zemědělského musea českého. K výstavbě tohoto musea byla poskytnuta podpora z prostředků fondu pro opatření strojených hnojiv, k čemuž ministr zemědělství byl oprávněn podle § 14 zákona čís. 683/1920 Sb. z. a n. Fond vytvořen příspěvky zemědělců a tak zemědělci přispěli opět pro zájmy zemědělské. Stavba je již dokončena, museum je naplněno bohatými sbírkami, souvisejícími s kulturou zemědělskou, jest ozdobou celého města a přispívá k utužení vzájemných styků československých.

S několika stran byl vznesen požadavek zavedení nového volebního řádu do zemědělských rad. Návrh tohoto volebního řádu byl již ministerstvem zemědělství vypracován a meziministersky projednáván v roce 1929. Jest snaha dořešiti ještě co nejrychleji některé ještě nevyjasněné otázky. K ústavnímu projednání byl předložen návrh zákona o sloučení zemědělských rad moravské a slezské v jednu zemědělskou radu moravsko-slezskou v důsledku nové organisace politické správy.

Ve věci rozdělování podpor při živelních pohromách sluší uvésti, že podpůrné fondy pro škody ze živelních pohrom byly zřízeny zákonem ze dne 14. července 1927, čís. 118 Sb. z. a n., u zemědělských rad a na Podkarpatské Rusi u zemského úřadu. Způsob správy fondů a udílení podpor byl upraven vládním nařízením ze dne 24. května 1928, čís. 75 Sb. z. a n., které ovšem mohlo se pohybovati jen v rámci zákona. Úmyslem bylo, aby rozdělování podpor dálo se za součinnosti občanstva. Proto byly zřízeny obecní a okresní komise. Okresní komisi předsedá okresní hejtman. Vyšetřováním škod jsou pověřeny okresní úřady za spolupůsobení těchto komisí. Okresní komise po přezkoumání prací místní komise podá návrh okresnímu úřadu,který celý elaborát se svým dobrozdáním pošle správě podpůrného fondu, tj. zemědělské radě, resp. zemskému úřadu v Užhorodě. Správa podpůrného fondu rozhoduje na základě těchto návrhů s konečnou platností.

Z toho jest zřejmo, že občanstvu jest dána dostatečná možnost působiti na vyšetřování škod a na rozdělení podpor. Při udílení podpor jest nutno činiti rozdíl mezi zemědělci a nezemědělci, neboť podporování toho, kdo není zemědělcem, spadá do kompetence ministerstva vnitra. V dohodě se zemským úřadem v Praze a zemědělskou radou v Praze považují se za zemědělce osoby, které převážně hradí svoje potřeby z výnosu zemědělství jimi provozovaného, při čemž však nejsou vylučováni i dělníci a venkovští živnostníci, kteří svůj důchod doplňují značnou měrou z výtěžku z obhospodařování pozemků. Ministerstvo zemědělství přesvědčilo se, že právě tito poškození jsou z podpůrných fondů skutečně podporováni.

Osnova zákona o zřízení Československé krupobitní a dobytčí pojišťovny za podpory státu byla předložena již loňského roku. Po rozpuštění Národního shromáždění byla upravena podle výsledků jednání v Poradním sboru pro hospodářské otázky a nyní jedná se o ní mezi ministerstvy. Pomýšlí se na veřejnou úpravu pouze pojištění krupobitního a dobytčího, poněvadž pojištění v těchto dvou důležitých oborech v posledních letech z různých důvodů velmi pokleslo.

K dotazu o provádění meliorací zejména na Podk. Rusi bylo uvedeno toto:

Ministerstvo zemědělství zaměstnává se již více let řešením problému, aby ladem ležící neb povětšině jako pastviny používaná močálovitá půda na Podkarpatské Rusi byla náležitě odvodněna a kultivována. Poněvadž však jde o velký komplex půdy, jehož odvodnění podmíněno jest úpravou řeky Latorice a jejích přítoků, aby těchto úprav mohlo býti použito jako odpadu pro odvodnění Černého Močálu a území při řece Latorici ležícího, bylo především třeba, aby byly příslušné projekty vypracovány a vodoprávně projednány. Projekty tyto jsou dnes již z části vypracovány a jiné se dokončují.

Jako první etapa těchto prací byl již projednán projekt na úpravu řeky Latorice n. Čopem o nákladu 8,500.000 Kč, kterou se má získat zlepšení vodních poměrů na území o výměře 25.000 ha. S provedením této úpravy, která tvoří klíč pro odvodnění Černého močálu, bude již letošního roku započato.

Kromě toho jsou ve stavbě dnes meliorační podniky také v jiných oblastech Podkarpatské Rusi, tak zejména v údolí řeky Bataru a zřízení ochranné hráze na řece Turu. Plocha pozemků odvodněných v roce 1929 na Podkarpatské Rusi dostoupila již výše 3500 ha.