K námitce o nedostatku odborného úřednictva při provádění meliorací na Slovensku dlužno uvésti, že ministerstvu zemědělství je znám nepříznivý poměr mezi potřebami melioračními a stavem odborného úřednictva na Slovensku a snažilo se už v r. 1924 získati dorost slovenský pro tuto službu zřízením deseti studijních stipendií, avšak dosud podařilo se získati pomocí těchto stipendií teprve dva slovenské inženýry. Podle dosavadních jednání o resystemisaci lze doufati, že stav odborných sil ve službě zemědělsko-technické na Slovensku bude přiměřeně zvýšen.

Meliorační ruch na Slovensku po ukončení přípravného dosavadního období v posledních letech podstatně se zvyšuje. Loňského roku dostoupil prostavěný náklad u melioračních podniků za rok výše 31 milionů Kč oproti 18 mil. Kč z roku 1928.

V rozpočtové debatě byla také vznesena námitka, že na položku pro chov koní jest pamatováno daleko větším obnosem než na hovězí dobytek a drobné hospodářské zvířectvo. Na chov koní se dává více proto, poněvadž vydržování hřebců musí stát většinou sám ze státních prostředků obstarati, neboť zemědělci střední a menší nemohou odchovávati hřebce. Pokud se týče výnosů hospodářství ústředního hřebčince v Tlumačově jsou hektarové výnosy na příklad r. 1929 tyto:

Nelze tudíž výsledky hospodaření podle tohoto výnosu označovati velmi špatnými.

K dotazu o pasení dobytka na státní půdě na Slovensku a Podkarpatské Rusi bylo uvedeno, že zákon o užívání některých pastvin na Slovensku a v Podk. Rusi bude podle osnovy posl. sněmovnou již schválené prodloužen na tři další pastevní období (1930-1932).

Dotaz o zachování dosavadních užívacích práv na státní půdě byl vznesen i v poslanecké sněmovně a všem ředitelstvím státních lesů a statků dostalo se již pokynu, že zákon čís.87/1924 Sb. z. a n. bude prodloužen, resp. že mu bude přiznána zpětná účinnost od 1. ledna 1930 a že ani do uzákonění nové úpravy nemá býti na dosavadním stavu o užívání pastvin ničeho měněno.

Ke sdělení o velkých škodách působených drobným zemědělcům na Podkarpatské Rusi černou zvěří bylo připomenuto, že do malého honebního zákona čís. 98/1929 Sb. z. a n. bylo pojato ustanovení, podle kterého jest na Slovensku a Podkarpatské Rusi nájemce honitby povinen hraditi škody, které působí na zemědělských kulturách černá zvěř.

Při projednávání rozpočtu přimlouvali se někteří řečníci za provedení resystemisace míst v podniku "Státní lesy a statky". Dlužno však uvážiti, že dnešní systemisace míst byla vládou schválena teprve v červenci r. 1928 a počala se prováděti až v roce 1929. Dnes proto nelze ještě bezpečně posouditi efekt systemisace schválené v roce 1928. Z toho důvodu nebyla resystemisace pro tento podnik pojata do resystemisační akce pro úřednictvo státní, nýbrž nutno ji provésti až po provedení resystemisace státních úředníků a po provedení postátňovací lesní akce, která ukáže skutečnou potřebu úředníků ve službě lesní.

Správě státních lesů bylo vytýkáno, že zdražuje dříví, zejména stavební. K tomu dlužno podotknouti, že prodeje dříví ze státních lesů dějí se zásadně veřejným nabídkovým řízením, kterým určují se nejlépe ceny dříví.

Jen výjimečně, když veřejné nabídkové řízení skončí pro nedostatek zájmu kupců bezvýsledně, musí správa státních lesů prodati dříví z volné ruka za ceny poněkud jen přijatelné. Ostatně nelze dnes při značně pokleslých cenách všeho dříví mluviti o předražování dříví, právě naopak jest třeba se obávati, že při trvající krisi zemědělské bude i naše lesní hospodářství postiženo těžkou cenovou i odbytovou krisí.

K jiné výtce, že na státních pilách v oblasti ředitelství státních lesů a statků v Lipt. Hrádku není dostatečných zásob řeziva pro potřebu místních konsumentů, zejména stavitelů, se uvádí, že státní pila v Lipt. Hrádku může jistě dodati dostatečné množství potřebného řeziva. V přítomné době bude pak více než dostatečně postaráno o zajištění potřeby domácích konsumentů dříví také tím, že převzata byla dnem 1. ledna 1930 do vlastní režie státní pila v Lubochni, která byla dříve pronajata.

K výtkám malé výnosnosti podniku "Státní lesy a statky" třeba zdůrazniti, že poměry výnosové dlužno posuzovati odděleně podle jednotlivých zemí, poněvadž poměry ty jsou v zemích českých jiné než na Slovensku nebo dokonce v Podk. Rusi, kde leží veliká většina státního lesního majetku dosud málo přístupného a tím i málo výnosného.

V zemích historických činí průměrný výnos podle výsledků docílených v roce 1928, u hospodářství lesního na 1 ha 325 Kč, na Slovensku 238 Kč, Podk. Rusi 76 Kč, bez společných výloh na ústředí. Srovnáme-li tento výnos státních lesů s výnosy soukromých lesů velkostatků v příslušných oblastech, jak jsou např. panství Schwarzenbergská a Liechtensteinská v zemích českých, nebo býv. velkostatku Coburgského na Slovensku, nebo Schönbornského na Podk. Rusi, přesvědčíme se, že čisté výnosy státních lesů snesou dobře srovnání s těmito soukromými velkostatky.

Pokud se týče polního hospodářství obnáší čistý výnos po odečtení společných výdajů, jako např. pensí, zúrokování investičních dluhů a úroků z přejímací ceny za statky získané postátňovací akcí, jakož i ústředních výloh:

Na Slovensku a Podk. Rusi jest ovšem tento průměrný výnos na 1 ha celkové půdy snižován velmi značnou rozvahou zmíněných nevýnosných ploch horských pastvin a jiné bezvýnosné zemědělské půdy, jež činí:

Po tomto spravedlivém rozboru průměrných výnosů na 1 ha půdy podniku "Státní lesy a statky" bude snad uznáno, že výtky správě státních lesů a statků v této příčině stále činěné nejsou odůvodněné.

Zpravodaj konstatuje rozsah půdy zabrané a směnami získané, jakož i rozvržení této půdy mezi nové nabyvatele, uváděje současně výměry vlastníkům ze záboru vyloučené, propuštěné a ponechané. K polovici roku 1929 zbývá v záboru 135.341 ha půdy zemědělské, 1,463.129 ha půdy nezemědělské. Pokud jde o důsledky reformy na zemědělskou produkci, podotýká, že po dosavadních zkušenostech i ti, kteří v tomto směru měli určité obavy, musili své názory korigovati.

Zpravodaj upozorňuje, že těžiště reformy přechází do reformy lesní a zdůrazňuje, aby tato vyhýbala se tříštění lesních celků a zajistila naše lesní bohatství i pro budoucnost. Druhým velikým úkolem Státního pozemkového úřadu v tomto pracovním období jest zaknihování přídělu, které nutno provésti urychleně, zejména s ohledem na provádění pozůstalostí a na hypotekární úvěr.

Nelze také přehlížeti onu působnost S. P. Úřadu, která se týká povolování dalšího zcizení a zatížení přídělů, neboť nemůže nám býti lhostejno, zdali přidělená půda přechází prodejem do držby osob dle zákona přídělového nekvalifikovaných, neboť tak mohl by býti v několika letech sociální význam reformy pro malozemědělce vážně zeslaben. Není nám také lhostejno, zda se na přídělu všude řádně hospodaří a jistého dozoru v tomto směru jest zapotřebí, stejně jako třeba zdůrazniti postupnou likvidaci finančních závazků S. P. Úřadu vůči bývalým vlastníkům i likvidaci nedoplatků přídělové ceny se strany nabyvatelů půdy vůči S. P. Úřadu.

Oproti občasnému tvrzení v tisku pronášenému, že Státní pozemkový úřad neuveřejňuje výkazy své činnosti, konstatuje zpravodaj s potěšením, že během posledních dvou let vydal S. P.Úřad řadu statistických publikací, ve kterých velmi podrobně zpracovány jsou výsledky reformy do roku 1928 v zemi České a Moravskoslezské, přihlížeje ke každému zabranému souboru, jeho jednotlivým dvorům, k rozsahu přídělu, počtu obcí a osad na něm zúčastněných, ke směnám, průměrné ceně přídělové aj.Tuto činnost považuje zpravodaj za značné aktivum S. P. Úřadu.

Rozpočtové výdaje jsou pro rok 1923 u kap. 12. nižší o 1,561.014 Kč než v rozpočtovém roce 1929. Zpravodaj provádí podrobnější rozbor rozpočtu a doporučuje rozpočtovému výboru, aby rozpočet této kapitoly byl schválen tak, jak byl usnesen sněmovnou poslaneckou.

Vicepresident S. P. Ú. dr. Radlinský v závěru podrobné rozpravy omluvil pro churavost nepřítomného presidenta S. P. Ú. dra ing. J. Voženílka a přednesl informační zprávu o dnešním stavu a úkolech úřadu. U reformy lesní zdůraznil, že vedle státu přicházejí v úvahu jen veřejno-právní korporace, a to země, okresy, obce a svazy obcí. S. P. Ú. se zúčastněnými resorty a za účasti zástupců okresů a obcí projednává zajištění právní a finanční základny pro příděl lesů svazům obcí. Jakýmkoliv tendencím kořistným i tříštění majetku lesního bude čeleno.

Podrobně informoval dále o organisaci prací knihovních, které se týkají přídělu v téměř 8000 kat. obcích a které již v roce předešlém byly zcela mimořádně urychleny. K 1. únoru 1930 byly knihovním soudům předloženy úplně vyhotovené knihovní žádosti pro 1460 kat. obcí, což representuje přibližně 19 %,tedy asi 1/5 veškeré akce knihovací. Úkol tento bude zdolán tedy v době daleko kratší, než bylo původně očekáváno.

Vedle těchto hlavních úkolů nynějšího pracovního období pracuje S. P. Ú. v ostatních výkonech technických, finančních i právnických, a jsou to zejména: evidence a splácení ceny přídělové, plnění fin. povinností vůči vlastníkům zabraného majetku, správa a uzávěrky fondů, péče o hospodářské zakotvení přídělců, zejména v oboru akce nedílové a družstevní, dozor nad řádným hospodařením, povolování změn v osobách přídělců, povolování zatížení přídělů, péče o zajištění zaměstnanců reformou dotčených, zveřejnění zabraných vodních toků, zajištění půdy pro údolní přehrady a jiné větší projekty vodohospodářské, podrobné statistické zjištění, zpracování a publikace výsledků reformy aj.

Poté odpověděl vicepresident S. P. Ú. na různé dotazy, stížnosti a přání, v rozpravě přednesené:

K výtce, že při provádění reformy v okresech Mimoň, Dubá, Česká Lípa a Haňšpach nebylo přihlíženo k uchazečům německým, ač tito nabízeli ceny vyšší, sluší uvésti, že zmíněné případy zřejmě netýkají se řízení přídělového, nýbrž odprodejů převážně celých objektů, provedených z iniciativy vlastníků samých před delší dobou. Dle platných ustanovení zákonných nemohl S. P. Ú. těmto převodům odepříti svůj souhlas.

Tvrzení, že těmto držitelům půdy byly S. P. Úřadem poskytnuty 3-4 % úvěry, spočívá zřejmě na mylné informaci, neboť S. P. Ú. při této úrokové míře vůbec nikomu úvěru neposkytuje a v daných případech vůbec neposkytl nižádného úvěru.

Bylo vytýkáno, že S. P. Ú. nevydal dosud statistiku o rozsahu přídělu půdy německým uchazečům a o výši nabývacích cen. Dle zákonů o poz. reformě jest národnost, náboženství aj. jak u vlastníků majetku zabraného, tak u nabyvatelů půdy momentem irrelevantním a proto již vydané rozsáhlé statistické publikace k tomuto znaku (národnost aj.) nepřihlížejí, týkajíce se celého obvodu a jednotlivých obcí, jakožto celku. Že i k uchazečům národnosti německé bylo přihlíženo, o tom svědčí řada obcí jazykově smíšených i čistě německých, které jsou v těchto publikacích o přídělu uvedeny.

Výtka, že v důsledku pozemkové reformy již po několik let není z přidělené půdy placena pozemková daň ani bývalým vlastníkem ani novými nabyvateli, odporuje skutečnosti. Opětovně bylo S. P. Úřadem publikováno, že po dohodě s min. financí vyhotovuje S. P. Ú. prozatímní výkazy vlastnických změn a odevzdává je berním úřadům, které na jich základě provádějí předpis daně pozemkové. Tím se také umožňuje předpis obecních aj. přirážek k této dani. K 1. lednu 1930 byly tyto výkazy vyhotoveny již pro 92 % všech obcí reformou dotčených, takže v nejbližších měsících bude tato celá významná akce ukončena.

K dotazu o postupu S. P. Ú. při exekučních prodejích usedlostí nedílových a zbytkových statků bylo sděleno, že úřad se při tom řídí zásadou vyslovenou v § 23, odst. 2. příděl. zákona, dle které má S. P. Ú. dbáti toho, aby zabezpečil, že přidělená půda nebude odcizena účelům, které příděl sleduje. Proto činí S. P. Ú. své svolení k exekuční dražbě odvislým od podmínky, že vydražitel musí míti náležitosti, předepsané zákonem přídělovým, kteréžto vlastnosti si S. P. Ú. vyhrazuje přezkoumati při schválení osoby vydražitele. Při exekučním prodeji usedlostí kolonisačních (nedílů) musí S. P. Ú. zachovati zvláštní opatrnost vzhledem k tomu, že stát jest na jich vybudování značně finančně účasten a že kromě toho nutno dodržeti všechny předpisy nedílového řádu (obsažené ho v II.části zák. příď.), jakož i ustanovení § 12 zákona úvěrového, který upravuje dražební řízení při exekučním prodeji nedílů.

Dále vysloveno bylo přání, by S. P. Ú. umožnil, aby objekty, vlastníkům ze záboru propuštěné a ponechané, byly s ohledem na dnešní krisi a z toho plynoucí potřebu úvěru urychleně v pozemkových knihách zbaveny poznámky záboru, resp. převzetí, aby tak vlastníkova disposice tímto majetkem nebyla omezována.

S. P. Ú.vydávaje rozhodnutí o propuštění ze záboru dle § 11 zák. záb., po případě podle § 20 zák. příď., činí současně opatření, aby ve vložkách, ve kterých jsou propuštěné pozemky zapsány, byly u parcel, které se propouštějí, vymazány poznámky záboru a převzetí. Poněvadž však pravidelně ve vložkách těch zapsány jsou též pozemky, určené pro příděl, jež ze záboru propuštěny nejsou, nelze soudu provésti výmaz poznámky záboru pro celou vložku. Vkládá-li se pak do takové vložky zástavní právo pro nějakou hypoteku, vyžaduje to souhlasu S. P. Ú., poněvadž ve vložce jest ještě zapsán také majetek záboru podléhající.

Ježto S. P. Ú. nemůže provésti současně odpis pozemků, určených pro příděl, do zvláštních vložek, poněvadž by se tím vlastní vyřízení propuštění ze záboru komplikovalo a zdržovalo - ježto jde často o části pozemků dosud přesně neurčené - není jiné cesty, než, když vlastník po vydaném rozhodnutí o propuštění ze záboru si dá veškeré pozemky k přídělu určené, přenésti do zvláštní vložky tak, aby v určitých vložkách zůstaly zapsány pouze pozemky ze záboru propuštěné. V nich možno potom poznámku záboru, resp. převzetí dáti vymazati a disposice vlastníkova majetkem propuštěným není pak nijak omezována.

Bylo dále konstatováno, že rozpočet S. P. Ú. nepodává obrazu o finančním hospodaření úřadu. K tomu bylo sděleno, že vlastní těžiště finančního hospodaření S. P. Ú. a finančního provádění reformy skutečně nespočívá v části rozpočtové, nýbrž ve fondu náhradovém, který podroben jest pravidelné dohlídce a kontrole Nejvyššího účetního kontrolního úřadu, jemuž také předkládá své roční uzávěrky. Měsíční výkazy o stavu jmění fondu předkládány jsou ministerstvu financí i N.Ú.K.Ú. Rozpočet S. P. Ú. obmezuje se na vydání a příjmy úředního aparátu. Úřad jest finančně soběstačným, neboť k úhradě svých rozpočtových výdajů vybírá fond náhradový dle zákona v ceně přídělové započtenou režijní přirážku. Po uplynutí každého měsíce podle skutečných výdajů uhrazuje fond náhradový státní pokladně všechny výdaje, které byly učiněny v rámci položek rozpočtových. Z toho plyne,že S.P.Ú. státní pokladny nijak nezatěžuje.

Poukázáno bylo na skupinu smluvních úředníků pomocné služby technické u S. P. Úřadu, která nemůže býti pragmatisována, dokud min. vnitra nevydá příslušného prováděcího nařízení k platovému zákonu o podmínkách ohledně ustanovení čekatelem a úředníkem. Vicepresident S. P. Ú. vyslovil díky rozp. výboru za péči o tuto otázku, která skutečně vyžaduje touto cestou příznivého řešení.

Dále bylo vytýkáno, že továrník Baťa získal panství Loučky, Březolupy a Zlín se souhlasem S. P. nÚ. K tomu bylo sděleno, že tov. Baťa již před vydáním zákona záborového byl vlastníkem velkostatku Lazy-Loučka, který při své výměře byl reformou jen málo dotčen a pak vlastníku ze zákonného titulu ze záboru propuštěn. Druhý uvedený objekt Březolupy nezískal tov. Baťa přídělem. Jde o objekt po provedené reformě ze záboru již propuštěný, jehož další vlastnický převod vůbec nevyžaduje souhlasu S. P. Ú. Obdobně má se to s velkost. Zlín, který náležel rakouskému příslušníku Dr. Haupt-Buchenrode, a byl po provedené reformě ze záboru propuštěn. S. P. Ú. jest známo, že z tohoto objektu získalo koupí část město Zlín, a část "podpůrný fond zaměstnanců fy Baťa ve Zlíně". Tyto převody majetku propuštěného ze záboru nevyžadují vůbec souhlasu S. P. Ú., který není povinen ani jejich evidencí. Není tedy pravda, že tyto objekty byly získány pomocí poz. reformy nebo se souhlasem S. P. Ú.

Vyslovena byla obava, že část úvěrů poskytnutých S. P. Ú. snad není spolehlivě zajištěna. S. P. Ú nesdílí těchto obav, neboť dostatečnou zárukou jest, že úvěr poskytován byl pouze v zákonné výši, tj. nejvýše do 90 % přídělové ceny půdy a do 50 % přídělové ceny budov, dále pak přednostní pořadí tohoto úvěru vůči všem ostatním věřitelům knihovním i neknihovním.

Bylo upozorněno, aby při lesní reformě nebyl opomenut chudý okres chotěbořský vůči jiným uchazečům. Tato žádost týká se velk. Zámek Žďár, kde řízení není dosud ukončeno. Jakmile bude zajištěn lesní příděl z tohoto majetku, bude jednáno o veřejnoprávních uchazečích co nejlépe kvalifikovaných.

Vysloveno bylo přání, aby vydán byl seznam přírodních krás a památek, pro jichž ochranu a zabezpečení byly dle § 20 z. př. vlastníkům propuštěny značné výměry. Řešení tohoto vlastnického nároku opírá se o odborné posudky znalců a vyžaduje souhlasu správního výboru. Rozhodování dáno jest směrnicemi zákona a judikaturou N. S. S. Sluší upozorniti, že nárok dle § 20 z. př. není co do výměry omezen jako § 11 z. záb. Každé řešení vázáno jest pro vlastníky podmínkami, které stanoveny jsou v dohodě s kompetentními resorty. Ve vydaných publikacích S. P. Ú. obsaženy jsou podrobné údaje o těchto objektech.

Vysloven byl názor, že dohoda S. P. Ú. s vlastníkem o rozsahu převzetí má býti výjimkou a nikoliv pravidlem. Dohody odpovídají plně duchu zákonů o pozemkové reformě.S. P. Ú. získá tím půdu pro příděl mnohem rychleji a za vyjasněných podmínek cenových i právních. Postup opačný vzhledem k řadě opravných prostředků, které vlastníci mají k disposici, jest vleklý a tempo reformy bylo by zvolněno. Kde dohody ovšem docíliti nelze, postupuje S. P. Ú. cestou úředních rozhodnutí. Více než 9/10 zabrané půdy bylo převzato dohodou s vlastníkem.

Vyslovena byla dále námitka proti omezení přídělců drobných řadou podmínek bez časového omezení. Bylo konstatováno naproti tomu, že § 23 zák. přídělového ukládá S. P. Ú., aby zajistil účel přídělu vhodnými podmínkami, aby nebyl zmařen. Příslušné podmínky, jak bylo opětovně zdůrazněno, v předešlých rozpočtových rozpravách i v tisku, určeny jsou pouze na přechodnou dobu, než se nové vlastnické poměry, reformou vytvořené, stabilisují. Okamžité odbourání podmínek jest nemožno a to právě za dnešní krise zemědělské. O částečné redukci těchto podmínek jedná již S. P. Ú. s ministerstvem spravedlnosti.

Požadováno bylo urychlené rozhodnutí v otázce Mariánských Lázní s poukazem na to, že dnešní nevyjasněný stav nedovoluje prováděti nutné investice. S. P. Ú. konstatuje, že investice běžné jsou prováděny, souhlasí ovšem v tom, že dnešní stav této otázky není zcela přízniv programu investic dlouhodobých. Dlužno však poukázati na to, že konečné rozhodnutí otázky Mar. Lázní závisí ve značné míře od vyjasnění a rozhodnutí řady otázek, zejména zásadní otázky záboru. S. P. Ú. má tento případ stále na zřeteli a pečuje v souhlase s vládou o konečné rozhodnutí.

Bylo uvedeno, že při provádění reformy v Kvasicích na Moravě nebylo zajištěno 11 propuštěných zaměstnanců. Na tomto velkostatku byla reforma úplně skončena a zajištění zaměstnanců provedeno. Vlastnické nároky majitele vyřešeny byly jako všude jinde se závazkem, že bezdůvodně nepropustí zaměstnance, připadající na ponechanou výměru. Jinak jest vlastník povinen vyplatiti odbytné zaměstnanci propuštěnému sám. S. P. Ú. nebylo učiněno oznámení o propuštění a jakmile se tak stane s udáním jmen, bude případ zevrubně vyšetřen.

Vznesen byl dotaz o stavu lesní reformy na majetku liechtensteinském a spec. na velkostatku Krnov. S. P. Ú. po delším jednání je před závěrečnou formulací návrhu tzv. Liechtensteinské dohody, který bude také předložen správnímu výboru S. P. Ú. Velk. Krnov nebyl by dle návrhu ve svém celku předmětem převzetí. Bylo nutno dáti přednost převzetí jiných objektů, kde nutnost a potřeba přídělu se jeví větší.

V závěru bylo sděleno, že dotazy, stížnosti a přání, jež vyžadují místního šetření, budou pečlivě vyšetřeny a příslušné zprávy budou s urychlením S. P. Ú. zaslány jednotlivým pp. členům rozpočtového výboru, kteří je přednesli.

Celkové výdaje kapitoly 13. pro rok 1930 preliminují se částkou 45,991.772 Kč, takže jsou proti rozpočtu pro rok 1929 nižší o 999.566 Kč a činí z výdajů vlastní státní správy (rozpočtová skupina I.) toliko 0,49 % proti 0,5 % v rozpočtu pro rok 1929. Snížení výdajů diktováno bylo hledisky celorozpočtové stability a poněvadž v rámci celkového sníženého výdajového prelimináře bylo nutno postarati se o úhradu právně závazných výdajů nově přibylých, resp. částek, oč výdaje tyto proti loňsku se zvýšily, jakož i částky určené na sanaci obuvnických živností, bylo nevyhnutelno provésti redukce u celé řady úvěrů administrativních i právně nezávazných úvěrů subvenčních.

Celkové příjmy očekávají se částkou 6,877.300 Kč a jsou proti příjmům preliminovaným v rozpočtu pro rok 1929 nižší o 262.860 Kč, což se vysvětluje poklesem příjmů v oboru vodní dopravy, kdežto příjmy patentního úřadu vykazují podstatný vzestup.

Rozpočet ministerstva obchodu projednán byl v debatě speciální dne 26. března 1930 společně s debatou o kapitole 14., nehledíme-li k tomu, že již v debatě všeobecné několik řečníků zabývalo se některými problémy spadajícími do sféry působnosti ministerstva obchodu.

V debatě speciální promluvilo ke kapitole ministerstva obchodu vedle zpravodaje senátora

V. Votruby, který přednesl podrobný rozbor všech úvěrů i hlavních agend, osm členů výboru. Všeobecně vysloven souhlas s činností jednotlivých oddělení a konstatována dobrá snaha ministerstva v rámci jeho prostředků přispěti k zdolání všech tíživých otázek dnešní hospodářské situace, pozastavována však obdobně jako se to stalo při projednávání této kapitoly v rozpočtovém výboru sněmovny, nedostatečná výměra jednotlivých úvěrů i celkového prelimináře k provedení větších akcí a event. k pronikavému zásahu, kde poměry toho nezbytně vyžadují. K jednotlivým otázkám přednesena řada námětů a přání, event. dotazů, jak věci tyto budou řešeny.

Ministr poděkovav řečníkům za příznivé posouzení činnosti svého resortu a bedlivé vývody, jimž v další činnosti bude věnována plná pozornost, projevil souhlas s názorem, že rozpočet jeví se nedostatečným, má-li býti vyhověno všem oprávněným potřebám, doufá však, že vzhledem k souhlasnému názoru obou zákonodárných sborů podaří se mu při jednání o rozpočet 1931 přesvědčiti směrodatné činitele, že jednotlivé dotace jest třeba zvýšiti. Na to odpověděl na přednesené náměty a dotazy. Z obsahu jednání a odpovědi ministrovy bylo by uvésti zejména:

Řada řečníků dotkla se obtížné situace našeho vývozu na zahraničních trzích, který lze namnoze realisovati jen poskytováním úvěru se strany dovozců, což státy s námi konkurující usnadňují svým exportérům nejrůznějším způsobem. Ministr sdělil, že otázkami těmito zabýval se podrobně Poradní sbor pro otázky hospodářské a vypracoval 2 osnovy zákonů, a to jednak zákona, kterým vláda se zmocňuje, aby přejímala záruky za ztráty při vývozních úvěrech, jednak zákona o zřízení fondu pro podporu pojišťování exportních úvěrů. Při prvém jedná se o investiční dodávky cizím státům, nebo cizozemským veřejným korporacím, nebo jednotlivcům, za něž přejala by vláda po návrhu pracovního výboru záruky zpravidla na 3, z výjimečných důvodů až na 10 let, a to ročně do výše 400 mil. Kč. Účelem fondu, jehož zřízení sleduje se druhým návrhem, je podpora pojišťování exportních úvěrů. Ke krytí ztrát, které by pojištění vývozci českoslovenští utrpěli z nedobytnosti svých pohledávek za zboží dodané do ciziny na úvěr, měl by stát přispěti roční částkou 25,000.000 Kč a příspěvkem na úhradu správních nákladů ve výši 0,50 % z celkové roční pojištěné hodnoty nejméně 250.000 Kč, nejvýše 1,000.000 Kč. Fond byl by zřízen při ministerstvu obchodu. Obě osnovy jsou předmětem vážných úvah hospodářských ministrů a ministr doufá, že po meziministerském projednání bude mu možno osnovy tyto předložiti zákonodárným sborům.