Vedle toho pracuje se v ministerstvu na skoncentrování a vytvoření jednotné nové organisace služby exportně-propagační a zpravodajské, kterou dnes zabývá se řada institucí i odborné sekce hospodářských ministerstev, aniž by mohly vzhledem ke své roztříštěnosti docilovati těch výsledků, které by byly možné vhodným soustředěním a jednotným prováděním. Vytvoření nové organisace odvisí ovšem do značné míry od dobré ochoty všech na věci zúčastněných činitelů.

K dotazu řady řečníků o výsledku jednání v Ženevě o celním příměří podal ministr obšírnou zprávu o průběhu i dosažených výsledcích. Konvence sjednává se prozatím na dobu jednoho roku počínajíc 1. dubnem 1930 a během jejího trvání nemají býti mimo stanovené výhrady, do nichž zahrnuta mezi jiným smlouva československo-maďarská, žádné obchodní smlouvy vypovězeny a hodlá-li některý stát zavésti nová cla nebo platná cla autonomní zvýšiti, má předem býti zahájeno přátelské jednání se státem, který by tím byl tangován. Naši zástupci konvenci dosud nepodepsali a vyhradili si rozhodnutí do 15. dubna. Odvisí to od toho, zdali též všechny státy nástupnické rozhodnou se k bezpodmínečnému přistoupení ke konvenci. Ministr soudí, že jedná-li se o mír, musí býti naším cílem svobodný obchod, avšak v dobách, kdy okolní státy ozbrojují se cly a různými ochrannými prostředky, nemůžeme trvati na úplném míru a vytyčovati sobě cíle, které jsou neuskutečnitelné. Dosažené výsledky konvence jsou velmi daleké původním proposicím. Pro nás jest nejdůležitější, že naše zájmy nebyly prozatím poškozeny a že máme čas uvážiti, zda a s jakými výhradami ke konvenci přistoupíme.

K přednesenému dotazu bylo sděleno, že na tarifu se pracuje, jeho uskutečnění však bylo nutno vzhledem k jednáním ženevským odložiti. Právě při jednání v Ženevě objevilo se, jakou překážkou snah po zmírnění dnešních celních ohrad jest různorodost autonomních tarifů jednotlivých států a ve Svazu národů pracuje se na unifikaci celní nomenklatury, kteréž by bylo použito též pro náš autonomní tarif.

Vzhledem k snaze o posílení domácího konsumu a posílení a zintensivnění vnitřního obchodu věnuje ministerstvo od delší doby zvýšenou pozornost všem otázkám vnitřního obchodu a distribuce zboží. Při tom jedná se o využití všech poznatků racionalisačních za účelem zhospodárnění distribučního aparátu. Ministerstvo obchodu provádí šetření všech činitelů cenotvorného procesu a výsledků použije k dalším akcím. Současně pečuje se o zdokonalení organisace zájmových institucí stavu obchodnického.

K předneseným stížnostem do nynějších předpisů mimokonkursního vyrovnávacího řízení, jehož nesvědomití jednotlivci zneužívají, berouce si za záminku nynější krisi, aby lehkovážně šli do vyrovnání, čímž jsou poškozováni svědomití obchodníci a výrobci, bylo sděleno, že vypracování osnovy nového řádu spadá do působnosti ministerstva spravedlnosti, kdež na věci této se pracuje. Bude urgováno urychlení. Pro hospodářskou veřejnost nejaktuelnější jest otázka zvýšení minimální nabídky na uspokojení věřitelů, jež nyní činí 25 %. Tomuto požadavku ministerstvo spravedlnosti již v jedné z dřívějších svých osnov vyhovělo a také Poradní sbor pro otázky hospodářské při jednání o této věci doporučil zvýšení na 50 %.

K dotazu, v jakém stadiu jest paušalování daně z obratu v textilnictví, konstatováno, že řešení jest velmi obtížné, ježto podáno sice množství návrhů, avšak jest mezi zájemníky spor o to, při čem paušál má se vybírati, zda u suroviny nebo příze, a to event. s restitucí daně při vývozu, nebo až u hotových výrobků. Snahou ministerstva obchodu jest najíti způsob, na němž všechny skupiny zájemníků mohly by se aspoň v zásadě sejíti, načež bylo by pak přistoupeno k vypracování detailního řešení.

K dotazu zpravodaje sděluje ministr, že otázku přeměny zemského úvěrního fondu živnostenského v celostátní ústav peněžního ústředí živnostenského družstevnictví považuje vedle otázky dalšího vybudování ústavu živnostensko-zvelebovacího v Turč. Sv. Matrině za jeden z nejdůležitějších úkolů v oboru živnostenské politiky. Ministerstvo obchodu vyvolalo již v roce 1922 rozhodnutí vlády o zřízení tohoto ústředí a dotovalo je v následujících letech z rozpočtových úspor státním vkladem v částce skoro 11 mil. Kč. Prostředky tyto za nynějších poměrů nedostačují a ministerstvo obchodu snažilo se proto o další zvýšení, což bylo pak podpořeno též návrhy podanými v obou zákonodárných sborech. Otázkou peněžního ústředí živnostenského zabývali se v poslední době hospodářští ministři a usnesli se, že má býti věnována na tento účel po 10 let částka 10 mil. Kč, čímž bychom se přiblížili, schválí-li vláda usnesení hospodářských ministrů, k realisaci tohoto požadavku.

Osnova zákona o úpravě soukromoprávních poměrů plavby se zájemníky byla již projednána a zvláštní redakční komise připravuje konečné její znění. Také se pracuje na osnově zákona o úpravě veřejnoprávních poměrů plavby. Redukce akciového kapitálu plavební společnosti Dunajské jakož i Labské ve smyslu zmocnění daného vládou zákonem čís. 53/1929 Sb. z. a n. stojí před konečným provedením. Otázce zřízení československé námořní společnosti věnuje se v příslušném oddělení plná pozornost a jakmile věc dozraje, bude vládě a event. zákonodárným sborům podán příslušný návrh.

Výdaje kap.14. pro rok 1930 činí 723,200.000 Kč, tedy o 11,022.600 Kč více než v rozpočtu na rok 1929. Z preliminovaných výdajů připadá na výdaje řádné 257,501.200 Kč a na výdaje mimořádné 465,698.800 Kč, na výdaje osobní 96,782.900 Kč a na výdaje věcné 626,417.100 Kč. Výdaje řádné vykazují oproti rozpočtu na rok 1929 zvýšení o 35,369.300 Kč, kdežto výdaje mimořádné pokles o 24,346.700 Kč. Osobní výdaje poklesly o 4,176.120 Kč, kdežto výdaje věcné stouply o 15,198.720 Kč.

Celkové zvýšení výdajů věcných má svůj důvod v podstatném zvýšení úvěru na elektrisaci venkova v důsledku zákona ze dne 22. března 1929, čís. 46 Sb. z. a n. (o 25,000.000 Kč), jakož i v stoupnutí potřeby na správu státních budov, čímž vyváženy byly redukce v oboru úvěrů vodohospodářských a investičních úvěrů na stavby budov a koupě realit. Ježto pak úvěr na elektrisaci venkova, značně zvýšený citovaným zákonem, bylo nutno vzhledem k výslovnému předpisu tohoto zákona přeřaditi z výdajů mimořádných do výdajů řádných, stouply značně výdaje řádné za současného poklesu výdajů mimořádných. Snížení celkových výdajů osobních souvisí s novým rozdělením kompetence ve věcech vodohospodářských mezi ministerstvy veřejných prací a zemědělství.

Příjmy kap. 14. činí celkem 117,180.950 Kč, tedy o 7,118.570 Kč více než v rozpočtu na rok 1929. Vzestup příjmů spadá většinou na vrub zvýšených příjmů správy státních budov.

Ministr veřejných prací ve svém exposé rozvinul program nejdůležitějších oborů svého resortu, poukázav zejména, pokud jde o administrativu, na nejvýznamnější akce v oboru staveb pozemních, bytové péče, staveb vodohospodářských, plavebnictví, elektrisace státu, silnic a mostů, letectví a báňské administrativy, jakož i na některé úkoly v oboru racionalisace.

V oboru staveb pozemních věnuje se v prvé řadě pozornost výstavbě budov pro úřady ústřední a v oboru školském vybudování vysokých škol, při čemž ovšem i v ostatních oborech snaží se ministerstvo veřejných prací postupně vyhověti všem naléhavým potřebám, pokud arci stačí preliminované úvěry, poměrně dosti skrovně vyměřené. Pokud se týká výstavby vysokých škol, zvláště universitních klinik a vysoké školy technické v Praze, jakož i státní galerie, bude však nutno pomýšleti na opatření prostředků cestou mimořádnou, aby byl zajištěn klidný a urychlený vývoj těchto stavebních akcí, jichž náklad těžko nalézá úhrady v normálních rozpočtech.

V oboru bytové péče řešilo ministerstvo veřejných prací v první řadě bytovou otázku státních zaměstnanců, a to hlavně výstavbou státních obytných domů, na něž byla postupně povolena částka dosahující okrouhle úhrnné výše 1 miliardy Kč, z čehož byla částka 640,000.000 Kč získána tzv. losovou akcí mimo státní rozpočet. Vedle toho spolupůsobí ministerstvo veřejných prací též při provádění zákonů a stavebním ruchu a bude zejména účastno po stránce technické i při poskytování státního příspěvku pro domy s nejmenšími byty podle osnovy nového zákona o stavebním ruchu.

Pokud se týká staveb vodohospodářských, bude nutno v roce 1930 uzákoniti tzv. vodocestný fond (fond pro splavnění řek, vybudování přístavů, údolních přehrad a využitkování vodních sil), který by prostředky k hrazení svých potřeb opatřil si částečně cestou úvěrovou, takže by tím zajištěna byla celková roční dotace okrouhle 200,000.000 Kč, tj. téměř dvojnásobek dotace dnešní. Úvěrů v rozpočtu zařazených, pokud týkají se staveb, pro něž tento fond bude určen, použije se pak - po srážce částky rovnající se příslušným příjmům, jež by z všeobecných příjmů staly se příjmy fondovými - jako příspěvku státního jmenovanému fondu. Úvěry do rozpočtu zařazené byly již přizpůsobeny této konstrukci a jejich snížení oproti r. 1929 stalo se jen za pevného předpokladu, že k uzákonění fondu dojde.

V plavebnictví jest předním úkolem zlepšovati veškerá zařízení vodní dopravy, zejména pokud jde o doplňování našeho říčního loďstva na Labi, Dunaji a Odře a vybudování přístavů na říčních tratích mezinárodního charakteru, jakož i námořního pásma v Hamburku, převzatého podle mír. smlouvy Versailleské.

V oboru elektrisace stará se resort veřejných prací o další rozvoj všeužitečných elektráren, k čemuž přispěje nejen další kapitálová účast státu, nýbrž i zákon ze dne 22. března 1929, č. 44 Sb. z. a n., o elektrisačním fondu, jenž umožní elektrickým podnikům opatření peněžních prostředků úvěrem. Rychlý rozvoj elektrisace způsobil, že namnoze provádí se již druhá etapa elektrisace, tj. spojování středisek výroby a konsumu sítí o vysokém napětí. Veliký úkol vznesen byl na ministerstvo veřejných prací tím, že do jeho kompetence přešla i elektrisace venkova, kteréžto akci poskytnuty byly zákonem čís. 46/1929 Sb. z. a n. zvýšené rozpočtové prostředky.

V oboru silnic a mostů rozvíjí se stále větší činnost, kterou umožňuje silniční fond, jehož příjmy stále stoupají. Provádějíc program soustavného zlepšení státních silnic, jehož náklady hradí se z peněz, jež opatřuje silniční fond zápůjčkami, přikročí ministerstvo veřejných prací v tomto roce po ukončení nejdůležitějších akcí místního rázu k souvislé úpravě dalších úseků silničních, jež mají důležitý význam pro vnitrostátní a mezinárodní dopravu. Značně zvýšený úvěr na udělování podpor pro zlepšení silnic nestátních umožní intensivnější sledování také tohoto úkolu, při čemž ovšem dlužno trvati na tom, aby i samosprávné korporace samy hradily část nákladu, což někdy bývá obtížné pro jejich finanční tíseň.

Pokud se týká letectví, poukázal ministr veřejných prací k tomu, že bylo by potřebí vydatnějšího dotování, aby bylo lze vyhověti všem naléhavým potřebám. Věnuje se intensivní pozornost dalšímu rozvoji vnitrostátních i mezinárodních leteckých spojů, jakož i výstavbě nových letišť, z nichž zejména zřízení nového letiště v Praze, sloužícího výhradně civilní dopravě, jest nejvyšší nezbytností.

Pokud jde o báňskou administrativu, poukázal ministr na intensivní činnost báňských úřadů v oboru báňské inspekce, jež dosáhla již intensity předválečné. Naléhavou otázkou jest sanace bratrských pokladen, o jejíž rychlé a spravedlivé rozřešení se ministerstvo veřejných prací snaží.

Posléze zmínil ministr veřejných prací o důležitosti činnosti racionalisační a o některých praktických úkolech racionalisace, zejména v oboru inženýrského stavebnictví, a dotkl se i výzkumných úkolů ústavu pro hospodárné využití paliv a nově zřízeného státního výzkumného ústavu hydrotechnického.

Za rozpočtové debaty bylo poukazováno na roztříštěnost kompetence v oboru státních staveb a byl zejména vysloven požadavek, aby zdravotně-technická agenda, zejména pokud jde o vodovody a kanalisace, byla soustředěna v ministerstvu veřejných prací. K tomu se podotýká, že ministerstvo veřejných prací hodlá jednati s příslušnými resorty za účelem uskutečnění požadovaného soustředění zdravotně-technické služby v ministerstvu veřejných prací.

K vyslovenému přání, aby práce stavební byly zadávány pokud možno místním živnostníkům, se poznamenává, že se skutečně tak v největší možné míře děje a že místní živnostníci mají pravidelně výhody při těchto zadávkách.

Pokud byla požadována urychlená výstavba obchodního domu v Bratislavě, podotýká se, že provedeny byly výkopy pro základy a že bude co nejdříve započato s betonováním základní desky a souterrainu, kterážto práce má býti v tomto roce dokončena; v stavbě bude bez přerušení pokračováno.

Uvedeny byly na pravou míru výtky týkající se přepychovosti stavby ministerstva železnic, jakož i úprav v budově poslanecké sněmovny.

K vysloveným přáním, aby byla zavedena typisace staveb školních, bylo odpověděno, že jest úmysl zříditi oddělení, jež by se zabývalo stavbami s hlediska racionalisace a ekonomisace.

Všeobecně vítáno bylo brzké zřízení vodocestného fondu, jenž musí vejíti v účinnost ještě během roku 1930, poněvadž by jinak nebylo možno s rozpočtovými úvěry vystačiti.

K specielnímu dotazu bylo podáno vysvětlení o tom, kdy bude možno přesídliti obyvatelstvo obce Bítova, jež bude zatopena stavbou přehrady vranovské, do nově projektované osady. Stane se tak asi v roce 1933.

K přání, aby stát převzal záruku za obligace elektrárenských společností slovenských, se podotýká, že se právě projednává návrh příslušného zákona.

Pokud bylo požadováno, aby udělování podpor z úvěru na elektrisaci venkova bylo urychleno, podotýká se, že lze podpory udělovati jen v mezích pohotových prostředků a že pro určení výše podpor družstvům a obcím rozhodují data o jich finanční situaci. Subvence činí pravidelně 30 - 45 % nákladu, v chudých horských oblastech až 50 % nákladu; normální žádosti vyřizují se nyní již úplně běžně.

Obor silniční těšil se v debatě značnému zájmu, což jest zcela pochopitelné vzhledem k rozsáhlosti velkolepé akce prováděné na základě zákona o silničním fondu.

K specielnímu dotazu bylo vysvětleno, že zlepšovací práce na státních silnicích připravené pro tento rok byly vypsány již 1. února t. r., ale prozkoumání došlých nabídek vyžadovalo delšího času, takže k zadání bude možno dojíti až v první polovici dubna. Při soustavné úpravě státních silnic hledí se přirozeně ke komunikačním potřebám a tedy i k tomu, slouží-li ta která trať autobusové dopravě.

K požadavku, aby při subvencích poskytovaných ze silničního fondu na úpravu silnic nestátních byl podíl země Slovenské zvětšen, dlužno upozorniti, že při stanovení klíče pro rozdělení příslušných částek přihlíží se zásadně nejen k počtu motorových vozidel a k daním z nich vybraných, nýbrž i k celkové délce nestátních silnic té které země; takto vypočtený klíč byl však pro Slovensko a Podkarpatskou Rus vzhledem k zvláštním potřebám komunikačním těchto zemí ještě poněkud zvýšen. I v budoucích letech bude Slovensku věnována vždy zvýšená pozornost.

Pokud bylo požadováno, aby byly poskytovány příspěvky nejen k stavbám okresních silnic a mostů, nýbrž i k stavbám obecních komunikací, bylo vysvětleno, že k takovýmto příspěvkům nelze použíti prostředků silničního fondu, nýbrž pouze příslušné rozpočtové položky, která jest příliš nízká, takže nelze z ní poskytovati podpory na komunikace čistě místního významu. Ze silničního fondu poskytují se vydatné příspěvky na zlepšování okresních a zemských silnic, při čemž se podotýká, že úprava těchto komunikací jest nezbytnou podmínkou jich eventuelní inkamerace.

Pokud bylo urgováno brzké vyřešení sanace bratrských pokladen, podotýká se, že návrh nového zákona bude parlamentu podán co nejrychleji; dosud nabytá práva budou pokud možno zachována a nově přistupujícím pojištěncům bude poskytnuto dle možností totéž, co bylo přiznáno členům dosavadním, ač určité oběti bude nutno žádati od všech zájemců.

Hornopolicejní dozor vykazuje stále lepší výsledky a také zlepšení sociálního i zdravotního postavení horníků jest intensivně sledováno státní správou.

Rozpočet podniku "Státní báňské a hutnické závody" na rok 1930 vykazuje vy výdajích částku 573,130.600 Kč a v příjmech částku 608,917.200 Kč, činí tudíž provozní zisk 35,786.600 Kč, jenž jest o 13,236.600 Kč vyšší než preliminovaný provozní zisk v rozpočtu na rok 1929.

Z provozního zisku hradí podnik vedle splátek investičních dluhů nové investiční výdaje, jež jsou preliminovány částkou 29,450.000 Kč; konečný přebytek v částce 5,120.000 Kč má býti odveden státní pokladně.

V rozpočtu na r.1930 jsou uvedeny jako aktivní tyto závody: Most (hnědé uhlí), Poruba (kamenné uhlí), Rožnava (železná ruda), Železník (železná ruda), Solnohrad u Prešova (sůl) a Slatinské doly (sůl). Jako pasivní jsou preliminovány tyto závody: Příbram (stříbro a olovo), Jáchymov (uranová ruda a radium), Báňská Štiavnice (zlato a stříbro), Kremnice (zlato a stříbro), Podbrezová (železárny) a Gbely (nafta). Pokud se však týká závodu Gbelského, bude v důsledku nalezení nových zdrojů nafty skutečný výsledek příznivější než preliminář, takže závod nejen nebude pasivní, nýbrž přinese čistý zisk.

Ministr veřejných prací ve svém exposé dotkl se i státních báňských a hutnických závodů a poukázal v prvé řadě na konstantní zvyšování jejich provozního zisku, takže poprvé v roce 1930 odvedou závody státní pokladně konečný přebytek zbývající po úhradě investičních výdajů. V roce 1929 docíleno bylo skutečného výsledku více nežli dvojnásobného oproti prelimináři, což umožnilo, že byl koncem tohoto roku zakoupen nový důlní majetek, totiž byla za postupní cenu 24,080.500 Kč získána majorita v Ostravsko-karvinské montanní společnosti s r. o. v Petřvaldě, která jest vlastníkem kamenouhelného dolu "Evžen", sousedícího se závodem Porubským.

V jednotlivostech zmínil se ministr dále o investicích v závodech v Příbrami a Báňské Štiavnici, o příznivých vyhlídkách závodu gbelského, o stálém zlepšování situace pasivního závodu podbrezovského, o zvýšené prosperitě státních závodů solných a posléze o nově vybudovaném státním dole "President Masaryk" u Břešťan v hnědouhelném revíru severočeském.

V debatě nadhozeny byly otázky revise systematisace v státních báňských a hutnických závodech, provozních premií u tohoto podniku, jakož i smluvního poměru tzv. kancelářských směnařů. Otázka provozních premií, jichž velký význam ukázal se právě ve zvýšeném čistém zisku státních dolů a hutí, byla již definitivně vyřešena; ministerstvo veřejných prací doufá, že i otázky revise systematisace služebních míst a smluvního poměru kancelářských směnařů budou moci býti co nejdříve uspokojivě vyřešeny.

K poznámkám, týkajícím se příplatků provisionistům státních dolů, bylo vysvětleno, že jde o zcela dobrovolné příplatky na výživu, kterými doplňují se zákonem stanovené provise z bratrských pokladen.

Rozpočtový návrh ministerstva pošt a telegrafů se dělí jednak na vlastní rozpočet ministerstva pošt a telegrafů, jednak na rozpočet státního podniku "Čsl.pošta (včetně poštovní úřady šekové)".

Jelikož veškerou potřebu administrativy, pokud není kryta vlastními příjmy, hradí podnik Čsl. pošta, preliminují se příjmy této kapitoly pro rok 1930 stejnou částkou jako výdaje, tj. částkou 12,059.900 Kč.

Z celkového zisku poštovního podniku připadá na:

Nápadný rozdíl zisku jeví se hlavně u poštovního, telegrafního a telefonního provozu a odůvodňuje se tím, že ponejprv byly zařaděny do vydání jednak odpisy v částce 51,395.000 Kč, vyznačující znehodnocení produktivního majetku, jednak příjem v částce 15,000.000 Kč z amortisačních příspěvků jako příděl ztrátové reservě a konečně vyšší náklad na pense v částce 17,000.000 Kč.

Uvedené tři položky značí již samy o sobě zvýšení výdajů největšího provozovacího odvětví podniku o 83,395.000 Kč, takže,je-li jeho zisk rozpočten částkou nižší o 90,300.307 Kč, činí převaha ostatních preliminovaných výdajů provozovacích nad provozovacími příjmy toliko o 6,905.307 Kč.

Investiční potřeba na rok 1930 jest rozpočtena:

Investiční výdaje v roce 1930 se plně uhradí:

V průběhu generální debaty nebylo proneseno věcných námitek neb poznámek k rozpočtovým návrhům poštovního resortu.

Speciální debata byla zahájena velmi obšírnou zprávou speciálního zpravodaje rozpočtového výboru senátu o rozpočtových návrzích poštovní správy. V úvodu své řeči zdůraznil zpravodaj velký význam pošty, se kterou přichází ve styk každý občan, i obyvatelé nejzapadlejší vesnice a samoty, a ocenil práci jednotlivých kategorií zaměstnanců pošt. Podal podrobný rozbor všech význačnějších příjmových a výdajových položek rozpočtu jednotlivých provozovacích odvětví Čsl. pošty a, porovnávaje rozpočet Československé pošty s posledním rozpočtem bývalé rakouské pošty na rok 1918, konstatoval hospodárnost Československé poštovní správy, připomenuv velikost úkolů, o které poště československé proti bývalé poště rakouské přibylo. S uspokojením také konstatoval, že finanční správa se odhodlala ponechati poštovní správě její likvidní zisk na částečnou úhradu investic a vyslovil přání, aby finanční správa při tom setrvala i napříště vzhledem k zvláštní povaze Čsl. pošty a jejích investic.