V zahájené debatě dotkli se někteří řečníci věcí poštovních, zejména bylo poukazováno na drahotu telefonu a jeho pasivitu, byl vznesen požadavek rychlejšího provádění automatisace telefonního provozu a požadavek výstavby dálkového kabelu Bratislava-Košice, bylo poukazováno na namáhavou výkonnou službu telegrafní a telefonní, vykonávanou povětšině ženami, bylo si stěžováno do skrovné možnosti využití telefonu vzhledem k omezeným úředním hodinám na venkově, do nevyhovujících úředních místností u poštovních úřadů v Prachaticích a v Milevsku, bylo mluveno o zvýšení podílu společnosti Radiojournalu na rozhlasových poplatcích, o pensionování žen v mladším věku a zatížení pensijního etátu Čsl. pošty, bylo žádáno zřízení odbočky poštovního úřadu šekového v Bratislavě a vyslovena byla skepse o vhodnosti státního automobilního provozu.

Po provedené sociální debatě ujal se slova ministr pošt a telegrafů. Především poděkoval referentovi a ostatním členům rozpočtového výboru, kteří se zúčastnili velmi obsáhlé debaty a přinesli mnoho cenných podnětů. Pokud jde o financování investic Čsl. pošty, je velmi povděčen, že zpravodaj zvláště upozornil na dalekosáhlý důsledek změny ve způsobu úhrady poštovních investic, které podle návrhu finančního zákona pro rok 1930 nemají již býti odkázány na úvěr ani na zálohu ze státní pokladny, nýbrž uhrazeny ziskem podniku, a pokud tento zisk nestačí, vlastními prostředky podniku. Správně naznačil zpravodaj, že povaha čsl. pošty, která jest především instrumentem veřejné správy a teprve v druhé řadě podnikem, jakož i povaha jejích investic, které se provádějí namnoze jen z důvodů veřejných a tudíž bez záruky soukromohospodářské rentability, nutně toho vyžadují, aby zisk Čsl. pošty nebyl odčerpáván pro státní správu finanční na úhradu výdajů jiných resortů státní administrativy. Jako červená niť táhl se vývody většiny řečníků poukaz na rozpor mezi poštou jako úřadem a poštou jako podnikem, na rozpor mezi obchodními soukromohospodářskými zřeteli, jimiž se mají pošty říditi, a mezi nároky, které na pošty činí veškeré národní hospodářství státu, i potřeby jednotlivých stavů a složek obyvatelstva. Myslí, že je právě základem správné politiky podniku státního, aby hleděl vyhověti oběma těmto principům, které jsou theoreticky považovány za principy nesmiřitelné, a jest přesvědčen, že toto vyhovění může se státi především, je-li si státní podnik vědom toho, že jest zde proto, aby prokazoval veřejnou službu. Jestliže tuto veřejnou službu je možno prokazovati také na podkladě soukromohospodářského principu výnosnosti (rentability), je právě úkolem správy, aby oba tyto principy smířila.

Po té odpověděl ministr pošt a telegrafů na některé připomínky, náměty a dotazy členů rozpočtového výboru.

Bylo s několika stran poukazováno na vysoké poplatky telefonní a dotazováno se po důvodech pasivity telefonu.

Telefonní poplatky nejenom nepřevyšují, ale ve většině případů ani nedosahují výše valorisovaných telefonních poplatků předválečných. Již z toho by bylo lze usuzovati, že telefonní tarif není kalkulován s náležitým ohledem na rentabilitu telefonního provozu. Tomu též nasvědčují závěrečné účty Československé pošty, ze kterých lze odvoditi, že náš telefon jest pro podnik Čsl. pošta jako takový pasivní; to ovšem nemůže překvapiti, uváží-li se, že celá jedna šestina veškerého příjmu z tuzemských telefonních poplatků musí býti odváděna státní správě z titulu 20%ní finanční dávky z telefonních poplatků.

Naproti tomu celkové hospodářství Čsl. pošty jest aktivní. Podle tabulky 28., připojené k vysvětlivkám rozpočtu čsl. pošty pro rok 1930, zlepšily se finanční výsledky poštovní správy účelným a cílevědomým hospodařením dokonce tou měrou, že rozpětí mezi hospodářskými výsledky pošty v roce 1919 a v roce 1928 činí více než 463 mil. Kčs; poštovní správa tudíž značně se zasloužila o to, aby finanční rovnováha celkového státního hospodářství byla zabezpečena. Tím je zajisté dostatečně prokázáno úsporné hospodaření poštovní správy. Je-li však běžné výdajové hospodářství poštovní správy úsporné, nutno hledati příčiny pasivity telefonu jednak v přílišném zvýšení cen stavebního materiálu a investičních zařízení vůbec, jednak v nedostatečné valorisaci telefonních poplatků. Povinné ohledy na zájmy národohospodářské omezují však značně možnost ztlačiti ceny domácí výroby investičních potřeb konkurencí zahraničních dodavatelů.

Byly vzneseny požadavky rychlejšího postupu při automatisování telefonního provozu.

Poštovní správa pracuje na automatisaci celého území Velké Prahy v ploše o průměru až 30 km a nezapomíná ovšem ani na venkov. Z mimopražských automatických telefonních ústředen, k jichž realisaci bylo přikročeno v roce 1929, dlužno uvésti automatickou ústřednu v Mariánských Lázních a automatisaci jejích vedlejších ústředen v Teplé, Lázních Kynžvartu, ve Velkých Hleďsebech, Drmoule a Třech Sekyrách, dále automatické ústředny v Třešti u Jihlavy, Luhačovicích atd.

Za účelem vhodného a cílevědomého postupu při automatisaci dalších jednotlivých větších ústředen nebo současně většího počtu menších ústředen jako okresních telefonních celků přikročuje správa v roce 1930 k vypracování generálního projektu pro automatisaci celého území čsl. republiky. V rámci tohoto projektu zamýšlí se přikročiti v tomto roce k výstavbě dalších nových automatických ústředen, případně okresních telefonních sítí s automatickým zařízením, v Aši, Františkových Lázních, Ústí nad Labem, Jablonci nad Nisou, Sušici, Jaroměři, Kladně, Velkém Šanově, Frývaldově, Košicích a také v Nitře.

Vysloveno přání po vybudování dálkového telefonního kabelu z Bratislavy do Košic.

Poštovní správa zamýšlí přikročiti v roce 1932 k výstavbě dálkového kabelu z Brna přes Uherské Hradiště do Trenčína a odtud do Bratislavy a do Žiliny. Pro nákladnost dálkových kabelů (1 m stojí asi 400 Kč) nebude však lze budovati v nejbližší době trať Bratislava-Košice, zvláště kdyby se jednalo v tomto případě jen o nepatrný počet žil v kabelu, který by končil v Košicích, aniž by mohl býti využit pro provoz mezinárodní, poněvadž až dosud nemáme s Rumunskem ani vzdušného telefonního spojení. Pro spojení s Polskem, jakož i pro transit Polska do Maďarska a na Jih by neměl tento kabel významu, poněvadž s Polskem budeme spojeni dálkovým kabelem již budovaným z Varšavy přes Lodž a Katovice, jenž se na dálkovou síť československou připojí u Českého Těšína. Ostatně lze pokládati telefonní provoz z Bratislavy do Košic za uspokojivý. Loňského roku byla vybudována značným nákladem dvě telefonní vedení vzdušná (ze 4 mm bronzového drátu), z nichž pak vytvořen okruh třetí, tzv. umělý, a kromě toho byla zřízena tzv. dvojnásobná vysokofrekventní telefonie na jednom metalickém okruhu telefonním, takže lze dnes z Bratislavy do Košic telefonovati současně na čtyřech až pěti telefonních okruzích.

Bylo poukazováno na namáhavou službu žen při telefonu a telegrafu.

Poštovní správa jest si vědoma obtížnosti této služby a proto také k této skutečnosti náležitou měrou přihlíží při stanovení pracovní doby úřednic individuelně v tom kterém konkrétním případě.

Bylo si stěžováno do omezené služby u telefonu, pokud jde o úřední hodiny na venkově, a bylo žádáno, aby v hodinách mimoúředních byly četnické stanice spojeny mezi sebou, takže by pro případ požáru, krádeže apod. mohly se navzájem vyrozuměti. Četnických hovoren mohlo by ve vážných případech býti použito i pro potřebu soukromých osob, např. jde-li o přivolání lékařské pomoci.

Poštovní správa považuje tento námět za velmi dobrý a bude uvažovati o jeho realisaci. Přednesené stížnosti do omezené služby odpadnou však, jakmile dojde k zautomatisování telefonu na venkově, po jehož provedení nebudou účastníci již odkázáni na službu telefonní v úředních hodinách.

Byla také vyslovena stížnost, že při jednom z posledních velkých požárů nebylo možno plně využíti výhody telefonního spojení patrně proto, že noční službu konala úřednice neznalá německé řeči.

Podle šetření v té věci konaného byla však právě v tu dobu ve službě úřednice německé národnosti, osvědčená a naprosto spolehlivá telefonistka. Došlo-li k nějaké závadě, není možno přičítati vinu úřednici z důvodu neznalosti německé řeči.

Byl vysloven dotaz, proč byla zvýšena kvota rozhlasových poplatků pro Radiojournal ze 40 % na 50 %, a vysloveno přání, aby poštovní správa se zřením k tomuto zvýšení rozšířila svou pravomoc, pokud jde o programovou stránku rozhlasové služby.

Zvýšení podílu Radiojournalu na rozhlasových poplatcích bylo účelno a věcně úplně podepřeno; nedotýká se však přímo ani organisace Radiojournalu samotného, ani pravomoci ministerstva pošt vůči Radiojournalu, resp. jeho odpovědnosti.

Byl vysloven námět na zavedení odbytného ženám, vystupujícím ze služby pro sňatek nebo z důvodu zamýšleného provdání.

Námět ten jest velmi účelný a dlužno jej vítati. Uskutečnění jeho však může se státi jen změnou dosavadních zákonných předpisů.

Bylo žádáno za zřízení odbočky poštovního úřadu v Bratislavě.

Poštovní správa zaujímá zde v zásadě kladné stanovisko, ovšem musí se říditi věcnými ohledy, aby pro zřízení odbočky byl dostatečný podklad, a to jak s hlediska hospodářské potřeby, tak i vzhledem k dostatečnému počtu účastníků šekového řízení.

Byla vyslovena pochybnost o vhodnosti státního autoprovozu a bylo doporučováno, aby autobusové trati byly pokud možno ponechány iniciativě soukromých podnikatelů.

Proti tomu dlužno uvésti, že jízda státními autobusy, jak zkušenost dokázala, jest přece jen bezpečnější, protože soukromník využívá daleko více svého vozidla než to činí stát při svém velkém parku. A pokud by šlo o poškození soukromníka provozujícího provoz na určité lince tím, že stát sám tu linku převezme, jest to opatření, o kterém ví předem každý soukromý podnikatel, protože každému se do koncesní listiny vkládá ustanovení, že si stát vyhrazuje právo provozovati autobusovou dopravu sám. Stát může také přirozeně daleko lépe vyhověti veřejnému zájmu, protože nemusí každou linku za každou cenu míti aktivní; může totiž vyrovnávati eventuelní pasivitu aktivností ostatních linek.

Rozpočtový návrh, předložený státní správou železniční na rok 1930, skládá se jednak z administrativního rozpočtu ministerstva železnic, jednak z rozpočtu státního podniku "Československé státní dráhy".

Rozpočet ministerstva železnic, tvořící součást skupiny I. státního rozpočtu a to jako kapitola 16., vykazuje tato data:

Celkové výdaje rozpočtu ministerstva železnic na rok 1930 jsou tedy nižší o 2,310.990 Kč než výdaje preliminované na rok 1929.

Snížení toto bylo způsobeno jednak přesunem některých výdajových položek do rozpočtu podnikového, kam spíše náležejí svou povahou, jednak snížení toto jest výsledkem ekonomisačních snah státní správy železniční.

Vlastní příjmy ministerstva železnic na rok 1930 jsou preliminovány ve výši 805.000 Kč. Zbývající úhrada ve výši 25,818.310 Kč bude kryta železničním podnikem ve smyslu čl. II. odst. 2. návrhu finančního zákona.

Rozpočet podniku: "Československé státní dráhy" tvoří § 5 odd. III. skupiny II.- správa státních podniků.

než bylo preliminováno na rok 1929; očekávaný provozní zisk v roce 1930 jest nižší o 7,494.000 Kč, než provozní zisk, který byl preliminován v roce 1929.

Na investice se preliminuje v roce 1930 částka 573,296.000 Kč (bez obnovy). V této částce jest zahrnut náklad na průběžnou tlakovou brzdu ve výši 87,300.000 Kč. Investiční rozpočet jest tedy o 241,706.000 Kč vyšší, než v roce předcházejícím.

Náklady na obnovu v roce 1930 (oddíl C) se preliminují částkou 341,984.000 Kč, tj. o 112,800.000 Kč více, než v roce 1929.

na úhradu průběžné brzdy, jejíž první etapa bude v roce 1930 provedena.

V generální rozpravě rozpočtového výboru dotkl se ministr financí otázky event. nových nákladů, jež vzniknou v resortu železničním bude-li museti železnice přispěti na úhradu vyšších nákladů na staropensisty a na služné. V tomto případě by nezbylo, než uvésti železniční osobní tarify v soulad s těmito vyššími výdaji, ježto nelze připustiti pasivitu železničního podniku. Nutno si uvědomiti, zda železniční osobní tarify jsou v souladu s valorisovanými cenami, jež železnice platí za lokomotivy, své běžné potřeby atd. a jak tyto ceny, resp. výše sazeb jsou v souladu s poměry v okolních státech. Pokud by rovnováha železnic měla býti porušena novými náklady, nezbylo by, než učiniti tento krok, ježto pasivní železnice by nebyly možné. Ministr financí nechce předbíhati konečnému řešení a zasahovati do rozhodování ministra železnic, avšak z celé konstrukce výdajové a příjmové hospodářství železničního podniku vyplývají určité důsledky, nemá-li býti podnik trvale pasivní.

Úvodem k speciální debatě přednesl speciální zpravodaj rozpočtového výboru senátu podrobný rozbor jak rozpočtu ministerstva železnic, tak i rozpočtu podniku "Československé státní dráhy". Referent poukázal na význam československých železnic, jenž zvláště se objevil během loňských krutých mrazů, kdy omezení dopravy zasáhlo tak hluboce do celého hospodářského života. Jest proto nutno, aby naše dráhy byly vybaveny technicky co nejlépe, aby mohly čeliti také konkurenci sousedních drah. Referent konstatoval, že naše železnice i při dnešním nedosti ještě technicky dokonalém vybavení dosahují tak příznivých výsledků, že celkem bez větších poruch zdolávají stále stoupající přepravu. Vzrůstající vývoj zvláště nákladové dopravy vyžaduje tak, aby náležitě byly vybudovány seřaďovací stanice, zvláště na českém severo-východu a aby doplněn byl vozový park. Referent poukázal zvláště na nutnost, aby zdokonalena byla trať Pardubice-Hradec Král., kde především je třeba vybudovati zastávku Stéblová jako výhybnu, aby se tím zkrátil dlouhý úsek Rosice n/Labem-Opatovice. Referent pokládá za stejně nutné, aby zlepšeny byly poměry na nádraží v Pardubicích a aby zrušena byla úvrať ve Velkém Oseku, aby vybudována byla druhá kolej na přetížené trati Chlumec n/Cidl.-Velký Osek, aby mohly býti vedeny přímé vlaky ze severovýchodních Čech do Prahy. Rovněž je nutno, aby potřebné provozní investice byly urychleny a co nejdříve skončeny všechny rozpracované projekty. Mimořádný význam provozní přikládá referent vyzbrojení nákladního vozového parku průběžnou tlakovou brzdou. Referent dále se zmiňuje o nádražních knihkupectvích a úpravě prodeje novin a žádá, aby při zadávání těchto knihkupectví respektována byla jedině a výhradě stránka obchodní a aby v jednotlivých prodejnách pokud možno byli zaměstnáváni invalidé. Konečně vyslovuje požadavek parity systemisace míst technických a právnických.

V podrobné debatě probírán byl kriticky dnešní stav drážních zařízení, nutnost náležitého vypravení stanic, zvláště pokud se týká osvětlování, stav tratí, zvláště s jednokolejným provozem, způsobilost vozového a strojového parku. Požadováno bylo zlepšení jízdních řádů, zvláště s hlediska potřeb jednotlivých krajů, žádáno, aby vybudovány byly nutné nové trati, zvláště trať Brno-Plzeň a transversálka na Slovensku. S některých stran bylo s povděkem uznáváno, že zvláště na Slovensku budují se s urychlením potřebné trati, z nichž zvláště Červená Skála-Margecany a Handlová-Horní Štubňa značně zlepší dopravní poměry slovenské.

Bylo upozorňováno na význam projektovaných přehrad pro elektrisaci našich drah. Byl vysloven požadavek, aby úprava nápisů byla uvedena v soulad se zájmy obyvatelstva, zvláště v některých jazykově smíšených obvodech. Značná část debaty věnována byla otázkám železničních tarifů. Vysloven požadavek, aby postupně byla prováděna tzv. velká tarifní reforma a především aby byly propočítány tarify místních drah na Slovensku, aby odstupňovány byly tarifní sazby na větší vzdálenosti a aby ponechány byly individuální slevy. Doporučováno, aby zavedeny byly nákladní rychlovlaky na větší vzdálenosti, aby zavedeny byly levnější tarify pro 15tunové zásilky a aby byla zdokonalena dopravní statistika, zvláště s ohledem na přepravu surovin na export.

Někteří řečníci dotkli se i otázky event. zvýšení tarifů v souvislosti s chystanou úpravou požitků staropensistů, resp. platového zlepšení železničních zaměstnanců. Část z nich vyslovila se pro zvýšení osobních tarifů, pokud zvýšení takové jest odůvodněno příliš nízkými sazbami ve srovnání se sazbami drah ostatních evropských států. Druhá část řečníků doporučovala, aby především potřebná úhrada byla získána účelnou racionalisací železničního provozu.

Význačná pozornost věnována byla též personálním otázkám.

Ke konci speciální debaty vyslovil ministr železnic povděk za projevená uznání železniční správě a poukázal na rozmanitost úkolů železničního podniku, jenž na jedné straně má býti veden zásadami soukromého podnikání, což by pro tento podnik bylo zajisté nejprospěšnější, na druhé straně však má řešiti různé úkoly rázu sociálního, kulturního a hospodářského, které vyžadují na podniku velkých finančních obětí.

Ministr upozorňuje, že v nejbližší době bude nutno vyřešiti také řadu nových úkolů, které se silně dotknou finančního hospodářství podnikového. Tak náklad na zrovnoprávnění staropensistů železničních vyžádá si nákladu asi 75 mil. Kč a úprava platů ve formě tzv. 13. měsíčního služného bude representovati u drah více než 170 mil. Kč, takže zde docházíme k číslici, přesahující 200 mil. Kč, na kterou v rozpočtu na rok 1930 nebylo pamatováno, poněvadž v době, kdy tento rozpočet byl předkládán, otázky ty nebyly ještě v takovém stadiu, aby mohlo býti k nim ve státním rozpočtu přihlédnuto. Bude tedy nutno přemýšleti o způsobu, jak tyto nové náklady uhraditi.

Ministr konstatuje, že byla přednesena řada námětů, které jistě směřují k zlepšení železničního provozu, avšak náměty ty předpokládají, že bude docíleno nových úhradních zdrojů, aby bylo možno je realisovati, neboť představují výdaje stamilionové. Nelze zapomínati, že zvýšení dopravného, ať v dopravě osobní či nákladní, projevuje se v cenách výrobků, stejně jako daně a veřejné poplatky. Je proto třeba se snažiti, aby dopravné pokud možno nejméně zatěžovalo výrobní a obchodní náklady, poněvadž zvýšením jejich se zdraží nejenom domácí trh, nýbrž naše výrobky se také stávají méně schopnými konkurence vůči cizině. S tohoto hlediska ministr nemůže býti nadšen hlasy, které volají po zvýšení dopravních tarifů. Ministr nemůže učiniti již nyní definitivní a určité prohlášení v tom směru, jak bude železniční správa řešiti realisaci požadavků úpravy platů a požitků železničních zaměstnanců a staropensistů, může však sděliti, že tento problém se vážně projednává v ministerstvu železnic, že tato otázka se studuje a propočítává se snahou, jak vyjíti z tohoto problému, aniž bylo nutno novými břemeny zatížiti veřejnou dopravu a tím automaticky působiti na další zdražení životních potřeb. Snad bude nutno revidovati různé výhody, podívati se, zda a do jaké míry jsou účelné a nutné dopravní slevy a slevy v přepravě osob, zvláště když se uváží, že dnes na příklad za normální tarify, zejména osobní, používá dráhy sotva jedna polovina občanstva. Ministrovou snahou bude, aby volena byla taková opatření, která budou s hlediska veřejného hospodářství pokud možno nejpřijatelnější.

Pokud se týče otázky zdokonalení dopravy, ministr konstatuje, že jak úprava tratí, tak i vybudování a doplnění vozového parku postoupí v roce 1930 velmi značně, ježto na investiční činnost se věnuje v rozpočtovém návrhu přes 900 mil. Kč. Bylo možno také objednati daleko více strojů a vozů nežli dříve, což zdokonaluje kapacitu našich železnic.

Z důvodů nejen národohospodářských, nýbrž i státních sleduje se v prvé řadě otázka vybudování dráhy středem Slovenska a projekt tento bude realisován vybudováním dráhy Červená Skála-Margecany a Handlová-Horní Štubňa, které budou vyžadovati ovšem stamilionových nákladů. Na stavbu nových drah je preliminováno 106 mil. Kč. Největší potřebu vykazuje stavba trati Handlová-Horní Štubňa a to ve výši 80 mil. Kč. Veškeré přípravné a projekční práce pro novou dráhu z Červené Skály do Margecan jsou hotovy. Tato dráha bude míti délku téměř 93 km a celkový její stavební náklad bude vyžadovati 295 mil. Kč. Stavba jest rozpočtena na pět roků a bude zahájena v letošním roce. Pro letošní rok je preliminováno na tuto dráhu 9 mil. Kč, na rok 1931 50 mil. Kč, na rok 1932 80 mil. Kč.

Projekt výstavby pražských nádraží vstupuje již do konečného stadia, kdy jedná se o jeho realisaci. V letošním rozpočtu je na jeho provádění preliminována částka 47,600.000 Kč.

Odpovídaje na konkrétní náměty, uvedl ministr, že otázka projektu dráhy Plzeň-Brno stala se předmětem parlamentního jednání, poněvadž byl podán návrh podepsaný všemi vládními stranami, kterým se žádá, aby udělena byla koncese soukromé společnosti k výstavbě této dráhy. Se stanoviska resortního nelze podrobně již dnes na věc reagovati a přednésti odborný posudek, tolik však ministr může prohlásiti, že se svého stanoviska nemá proti této dráze, která má přinésti národohospodářské povznesení kraji, kterým má býti vedena, námitek. Zejména proto ne, poněvadž oni činitelé, kteří o vybudování této dráhy se ucházejí, tvrdí, že mají postaráno o finanční prostředky tohoto projektu. To je ovšem nejdůležitější věc, neboť odborné kruhy tvrdí, že právě tato otázka bude nejtěžším problémem, ježto není nikterak zajištěno, že tento projekt bude aktivní. Bude záležeti asi na tom, zda a do jaké míry finanční státní správa bude moci vyhověti požadavku koncesionářů, aby stát převzal záruku za zúročení investovaného kapitálu.

Pokud jde o vybudování stanic a pořádacích nádraží, uvádí ministr, že ministerstvo železnic pečuje soustavně o výstavbu stanic a zvýšení výkonnosti tratí, ať jejich rekonstrukcí, nebo výstavbou druhých kolejí, rozšiřováním stanic, zřizováním nových pořádacích nádraží atd. Potřeba v tomto směru jest však tak veliká, že nelze uskutečňovati vše rázem, nýbrž jen postupně. Ministerstvo železnic se snaží též, aby byly stavby urychleny a zvyšuje příslušné částky, pokud má úhradu ve zvýšených příjmech a ve zvýšené částce refundované dopravní daně. Letos je to 45 % proti 25 %, které byly ponechány podniku k tomuto účelu loňského roku. O této snaze svědčí i částky, zařaděné v rozpočtu, například pro stavbu druhých kolejí v roce 1930 47 mil. Kč oproti 35 mil. Kč loňského roku, na rozšíření stanic a výtopen pro rok 1930 122 mil. Kč proti 88 mil. Kč loni. Úprava stanice Pardubic se připravuje, rovněž je v práci projekt druhé koleje trati Chlumec-Hradec Králové, kde prozatím bylo zřízením výhyben o pravidelnost dopravy postaráno. Změna zastávky Stéblová na výhybnu bude vyšetřena a prokáže-li se provozní potřeba, bude i uskutečněna po předchozím vypracování projektu.

Pokud se týče pronajímání nádražních knihkupectví jen s hlediska obchodního a event. schopným invalidům bude tato věc vzata v úvahu po skončení smluv a při jejich obnovování.

Nedostatečnost některých nádraží, zvláště též v severních Čechách se sanuje podle míry pilnosti oprav. O náhradu úrovňových přejezdů, nadjezdy nebo podjezdy za účasti silničního fondu se projednává program s ministerstvem veřejných prací, který povede zajisté k urychlení těchto úprav.