Zápůjčky a dary povolovány jsou válečným poškozencům z důvodů osamostatnění. Nejvíce zápůjček se povoluje válečným poškozencům, jimž přidělovány jsou za příčinou jejich osamostatnění trafiky. Doposud bylo obsazeno válečnými poškozenci asi 25.000 trafik. Na darech a zápůjčkách bylo do konce roku 1929 vyplaceno 87,361.772 Kč.

Připočteme-li k číslici výdajů na válečné poškozence do 31. prosince 1929 tj. 5.115,254.882 Kč preliminář na rok 1930 per 444,228.620 Kč seznáme, že na péči o válečné poškozence věnoval stát v celku 5.559,483.502 Kč.

Hranice příjmová, jež posledně stanovena byla zákonem ze dne 27. června 1929, č. 93 Sb. z. a n. částkou 5000 Kč pro příjem z činnosti hospodářsky samostatné, není hranicí konečnou, jejímž dosažením by byl poškozenec v každém případě úplně vyloučen z požitků důchodu. Hranice tato zvyšuje se o 10 % za každého člena domácnosti, s nímž poškozenec žije, o jehož výživu jest povinen pečovati, dále vyplácí se částečné požitky poškozencům, jejichž příjem překročil sice zákonem stanovenou hranici, nedosáhl však součtu této hranice a požitků, na které by měl poškozenec jinak podle zákona nárok. V takovém případě vyplácí se požitky ve výši doplňující příjem na součet hranice a možných požitků. Zvláště pro osoby nesamostatně výdělečně činné je výhodně stanoveno, že příjem jejich plynoucí z činnosti hospodářsky nesamostatné, a to příjem podléhající dani, po odpočtu veškerých srážek zákonem přípustných, započítává se do hranice pouze polovinou své výše.

Požadavek, aby válečný poškozenec vrátil důchod neprávem jemu vyplacený, opřen je o ustanovení § 31, odst. 2. zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., podle něhož jsou důchodci povinni oznamovati bezodkladně úřadům důchod vyměřujícím veškeré změny ve svých rodinných a hospodářských poměrech, jež mají význam pro přiznání nebo výměru důchodu. Při vymáhání přeplatků na důchodech postupuje však ministerstvo velmi blahovolně, přihlíží k rodinným a hospodářským poměrům poškozencovým a odpisuje přeplatek buď z části nebo úplně, jestliže by vymáháním přeplatku byla výživa poškozencova a jeho rodiny ohrožena. Do konce roku 1929 povolen byl odpis přeplatků ve výši téměř 20,000.000 Kč.

Lhůty k přihláškám válečných poškozenců byly prodlouženy dvakráte a to zákonem č. 310 z r. 1921 do 31. prosince 1921 a zákonem č. 146 z r. 1923 do 31. prosince 1923. Možnost povolení nových přihlášek bylo by řešiti při nové úpravě zákonů o péči o válečné poškozence.

Revisní prohlídky nemají za účel jen snižovati procento invalidity prohlížených, nýbrž pouze přizpůsobiti taxaci skutečnému zdravotnímu stavu. Nesnižuje se tedy ve všech případech procento invalidity, naopak hlavně v případech interních jest procento zvyšováno. Jsou tedy prohlídky opatřením válečným poškozencům v mnoha případech prospěšným.

Přestupky zákona o 8hodinové době pracovní č. 91 z roku 1918 a zákazu noční práce v něm obsaženého jsou vždy nestranně vyšetřovány a příslušné důsledky z toho vždy prováděny.

Tit. 5. § 5.

Účelem zákona o státních starobních podporách č. 43/1929 Sb. z. a n. jest poskytnouti z prostředků státních podporu těm osobám, které pro svůj vysoký věk nemohly již býti účastny výhod pojištění pro případ invalidity a stáří podle zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. a č.148/1925 Sb. z. a n. pokud dne 1. července 1926 dosáhly neb překročily 60. rok svého věku, jsou nemajetné a výdělku neschopné a dovršily již 65. rok. Na tuto podporu není právního nároku.

V roce 1929 na výdaje s prováděním cit. zákona byla určena částka 30,000.000 Kč z fondu pro opatření strojených hnojiv podle §11 posl.odst. zákona č.683/1920 Sb.z. a n.

Do 28.února 1930 bylo vydáno na tento účel celkem 35,645.453 Kč včetně příplatků obcí, z čehož státní podpory činí 32,220.935 Kč a příplatek obcí 3,424.518 Kč.

Percipientů bylo celkem do té doby 81.539. Částka 42,000.000 Kč, zařazená v rozpočtu, odpovídá průměrně očekávanému počtu podporovaných.

Na Slovensku provádění zákona o starobních podporách z důvodů poněkud odchylných poměrů administrativních s počátku vázlo, ministerstvo postaralo se pak o to, aby patřičné pokyny byly vydány okresním úřadům na Slovensku a výsledek jest již také patrný.

Ministerstvo sociální péče vydalo také výnos z 8. ledna 1930, č. 244,kterým okresním úřadům uložen liberálnější postup při provádění zákona o státních starobních podporách, zejména pokud jde o započítávání poskytnutých darů, občasných výpomocí apod. na státní podporu.

Vzhledem k nutnosti vybudovati ministerstvo pro zásobování lidu po stránce personální i věcné byly výdaje jeho pro rok 1930 zvýšeny proti roku 1929 o Kč 3,999.103,- příjmy vykazují celkové snížení o 10.000 Kč.

Při projednávání návrhu rozpočtu této kapitoly, v němž bylo poukázáno na důležitost tohoto resortu pro náš hospodářský i politický život, zejména pokud jde o podporu práce a výdělečnosti, předneseny byly některé připomínky a přání, na něž souhrnně odpověděl pan ministr pro zásobování lidu takto:

"Není již spornou otázka, má-li ministerstvo pro zásobování lidu existovati nebo ne. Tato otázka není již na denním pořadu. Je rozhodnuto, že tento úřad existovati bude a že bude vykonávati v našem hospodářském i politickém životě obnovené funkce. Jest právě v jednání otázka kompetence a vybudování ministerstva. Doufám, že toto jednání povede k cíli a že ministerstvo pro zásobování lidu bude napříště existovati jako ministerstvo spotřebního hospodářství a bude vykonávati v našem hospodářském a politickém životě funkci opravdu důležitou. Rozhodnutí pro obnovení ministerstva pro zásobování lidu nestalo se snad z nějakých příčin tzv. politické konstalace. Jistě, že východiskem k této myšlence tato konstalace byla. Přišlo se však na to, a dnes jest to obecně uznáváno - že ministerstvo pro zásobování lidu má v našem hospodářském a politickém životě co dělati a že jest třeba ministerstva, které by z úřední povinnosti sebralo, fundovalo a vedlo záležitosti spotřeby. Doufám, že budu míti v příslušných výborech příležitost pohovořiti o jednotlivých úkolech a o programu ministerstva a zmíním se jen ještě o otázce mléčné, která byla rozvířena mým projevem v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny. Konstatuji, že po tomto projevu se kvalita mléka zejména ve Velké Praze nápadně zlepšila. Bylo to zjištěno při kontrole, již provádějí důsledně a vytrvale lichevní orgány. Ještě v měsíci lednu připadala na 9 vzorků jedna závada, tedy 1/9 zkoušeného mléka byla falšována. V měsíci únoru, tedy již po mém projevu, připadal 1 vadný vzorek na 29 zkoušek, tedy prodavatelé mléka se nápadně zlepšili. S politováním však konstatuji, že koncem března se poměry opět zhoršily a jak úřední zkoušky ukazují, mléko se opět ve vydatné míře falšuje. Neváhám říci, že některým prodavačům mléka otrnulo, a že hrají o svou existenci. Není dovoleno, aby se konsumentům dávalo mléko zfalšované, není dovoleno, aby z titulu nepřiměřených zisků bylo obyvatelstvo šizeno. Nemám prostředků, abych mohl zakročiti drakonickým opatřením trestním, to bude věcí případné úpravy v tomto oboru. Mám však prostředek daleko účinnější. Každého, kdo bude mléko soustavně falšovati, dám na veřejný pranýř v Národním shromáždění a ve veškerém veřejném tisku. Co to znamená pro tyto porušovatele mléka, dá se vypočísti na prstech. Nepolepšitelní falšovatelé hrají prostě o svou existenci. V ministerstvu pro zásobování lidu se houževnatě pracuje na vydání nového mléčného zákona. Od původní myšlenky, aby tato otázka byla upravena v rámci celého potravinového zákona, bylo upuštěno, poněvadž se došlo k přesvědčení, že by to vyžadovalo velmi dlouhého času, kdežto úprava hospodaření mlékem jest naléhavá. V komisi expertů, která věc spolu s ministerstvem projednává, jsou zastoupeny všechny složky interesované, producenti, zástupcové obchodních mlékáren, zástupci hygieny i konsumu. Podotýkám, že úprava mléčného hospodářství nemá se státi proti nikomu a má v ní býti přihlédnuto jak k zájmům producentů, tak i k zájmu obecenstva a k zájmu mléčného obchodu. Doufám, že se podaří ve velmi krátké době tuto nesmírně těžkou materii vyříditi ke spokojenosti všech interesovaných složek. Prosím, aby výbor i senát skromný rozpočet ministerstva schválil a podporoval je v jeho snahách."

Pokud na některá později ještě přednesená přání nebylo možno již odpověděti, budou přání tato vzata za podklad příslušného dalšího úředního řízení.

Rozpočet ministerstva zdravotnictví činí 146,771.399 Kč.

Bylo referentem vysvětleno a poukázáno při jednotlivých položkách ne jeho nedostatečnost. Tyto položky jsou zejména: "Péče o mládež" a položka "Boj proti sociálním chorobám".

Pan ministr zdravotnictví zmínil se ve svém exposé o důležitých otázkách zdravotních jako jest populace a boj proti epidemii. Doložil daty jak je velmi nutno všem zásahům, které by mohly do populačního problému rušivě zasahovati, věnovati pozornost a bedlivě je studovati. Vylíčil stav našeho státu, vzhledem k důležité otázce boje proti nakažlivým chorobám, zmínil se zejména o chřipkové epidemii v letech 1920, 1927, 1928 a 1929 a konstatoval dále, že neštovice u nás na ten čas vymizely.

Pojednal dále o jednotlivých bodech programových činnosti ministerstva zdravotnictví, jak se stanoviska organisačního, tak se stanoviska věcného, zmínil se o stavebních programech ústavů humanitních a léčebných.

Ve věci fondové nemocnice v Praze vysloveno bylo přání, aby její neutěšené poměry místnostní byly již konečně napraveny. Akcentováno bylo, že by mělo býti přikročeno k jejímu zestátnění. Program přebudování této nemocnice jest příslušnými resorty sjednán. Má býti proveden podle projektu v 5 etapách.

Pokud se týče poměrů bratislavské nemocnice, bude úkolem sjednání s ministerstvem školství, aby tzv. klinickým příspěvkem byla rovnováha rozpočtu ústavu tohoto zachována.

Pro úpravu základny zdravotní veřejné správy mluvil senátor Johanis o návrhu zřízení fondu pro zdraví lidu, který by spravovalo ministerstvo zdravotnictví, a který by měl charakter právního subjektu a mohl uzavírati i zápůjčky. Tento fond přispěl by k rovnováze zdravotních potřeb.

Voláno bylo po zřízení ústavu pro chirurgickou tuberkulosu, která léčí se sice ve veřejných nemocnicích, avšak nedostatek lůžek má za následek, že nemocní nemohou býti plně vyléčeni a opouští ústav ve stavu léčbu vyžadujícím.

Zmíněna byla potřeba úpravy určitých otázek lékárnických, jakož i podporování služby samaritské.

Dožadováno bylo provedení zákona čís. 200 Sb. z. a n. z roku 1928 o pomocné praxi porodnické, jakož i vzdělání a výcviku porodních asistentek. K tomuto zákonu vydáno vlád. nař. č. 154 Sb. z. a n. ai 1929, jímž upraveny podmínky pro přijetí do státních ústavů pro výcvik porodních asistentek o zkouškách přijímacích, a výši školného, výši zkušebních tax, o zkouškách prospěchových, zkoušce závěrečné, o znění diplomu a znění slibu. Pokud jde o otázky tarifu zavedeny byly prozatímní tarify a vyšetřuje se, zda se osvědčují.

V otázkách lázeňských poukázáno bylo na investiční program státních lázní, který se provádí. Voláno bylo po tom, aby učiněny byly kroky k tomu, aby i sociálně slabým a nemajetným mohlo se dostati lázeňské léčby.

O to snažiti se bude zdravotní správa zřízením lázeňských léčebných ústavů v jednotlivých státních lázních, které by měly i části pro sociálně slabé.

Náklad na odpočivné a zaopatřovací platy dozná ještě značného zvýšení, jakmile dojde schválení připravená osnova zákona, kterým se má vyřešiti otázka úpravy pensí tzv. staropensistů.

Příjmy na daních, dávkách a poplatcích preliminovány jsou na reálném podkladě opatrně s náležitým zřetelem k dosaženým účinům a s ohledem na důsledky očekávané v r. 1930 zejm. při berní reformě.

V souvislosti s tím dlužno konstatovati proti některým odlišným vývodům, že také skutečný výnos přímých daní v r. 1929 proti r. 1928 je poněkud vyšší, neboť činil v r. 1929 dle předběžných výsledků 1.827 mil. Kč proti 1.802 mil. Kč; srovnávati výnosy jednotlivých druhů přímých daní z r. 1929 a 1928 je zatím předčasné, protože nemáme ještě účetní uzávěrky za rok 1929.

Účelové dávky jsou podle finančního zákona výjimkou v zákoně zvlášť vyjádřenou. Zásadně a všeobecně slouží veškeré příjmy státní k hrazení všech výdajů.

K výtce, že by výnos daní byl větší, kdyby finanční úřady nebyly tak zatíženy, třeba podotknouti, že finanční správa se stará o náležité vybavení svých úřadů, pokud jest to ovšem v mezích systematisace možno. Změny v osobách referentů u vyměřovacích úřadů dějí se jen z důležitých služebních důvodů a v zájmu zachování objektivity úřadů.

K projevenému přání, aby malé nedoplatky, jichž vymáhání jest spojeno s nepoměrným nákladem, byly odepsány, dlužno uvésti, že také co do státních daní přímých má prováděcí nařízení k §276 odst. 2, čís. 2. zákona o přímých daních ustanovení o odpisu daně v případě, že by byly útraty vymáhané větší než dlužná částka sama. Kromě toho již dříve byl podřízeným úřadům dán pokyn, aby nepatrné nedoplatky nebyly samostatně vymáhány, nýbrž teprve s příštími nedoplatky. Vyskytující se snad ojedinělá nedopatření v této věci se napraví.

Ve všeobecné debatě bylo vytýkáno, že banky nepodporují náležitě stavebního ruchu a že požadováním vysokých úroků brzdí živnostenské a průmyslové podnikání; bylo proto navrhováno, aby bankovní kapitál byl přinucen přispívati na některé hospodářské záležitosti. První z výtek, byla-li namířena proti obchodním bankám, neobstojí, poněvadž obchodní banky přijímají krátkodobé vklady a tudíž zásadně nesmějí své peníze vázati v dlouhodobém uložení, jakým jsou hypoteční zápůjčky; ostatně vlastním národohospodářským úkolem obchodních bank jest financovati velkoprůmysl a velkoobchod, a každá porucha v plnění tohoto jejich hlavního úkolu ohrožuje existenci tisíců rodin na financovaných podnicích závislých. Ministr financí zdůraznil, že odpomoc od těchto veškerých obtíží vidí v účelném vyřešení otázky úrokové, související úzce s reorganisací našeho peněžnictví. Jest přesvědčen, že hypotečnímu úvěru znamenitě prospěje sloučení zemských úvěrních ústavů, jež přispěje k sjednocení a snížení úrokových sazeb na celém státním území a umožní též náležitě vybudovati hypoteční úvěr průmyslový. Další důležitý reorganisační článek spatřuje ministr financí ve zřízení "Peněžní rady", jež má býti ústředím celého našeho peněžnictví, kde by se o všech problémech peněžnictví jednalo - především jest ožehavou otázka lepšího vybudování revisí peněžních ústavů a ostatek kapitálových sdružení vůbec -, kde by se dále hledal zdravý poměr mezi jednotlivými skupinami peněžních ústavů, který by vyloučil dravou vzájemnou soutěž, projevující se konec konců ve zdražování úvěru. Konečně po soudu ministra financí řadí se k naléhavým problémům na poli reorganisace peněžnictví též nová zákonná úprava soukromých bankéřských podniků, ježto jsou institucí, která má svou veřejnou důležitost, neboť, dojde-li k úpadku takového podniku, veřejnost nerozeznává a přenáší svou nedůvěru i na banky veřejné; k tomu sluší připomenouti, že rozkvět soukromého bankéřství, očekávaný od nové zákonné úpravy, zajisté vyjasní mnohé stinné stránky dnešního způsobu financování velkopodniků. Co se pak zvláště zlevnění úvěru živnostenského týče, zanáší se ministr financí myšlenkou učiniti živnostnictvu přístupným levný úvěr u cedulové banky pomocí státní garancie.

Tvrzení, že by výdělková a hospodářská společenstva neplatila daní, neodpovídá skutečnosti. Jsou zdaněna zvláštní daní výdělkovou, a to buď 2 ⁰/₀₀ základního kapitálu (zvýhodněná) nebo sazbou 2 % až 5 % ryzího výtěžku (nezvýhodněná).

Slevy dlužných daní podle zákona č.235/1924 o mimořádných úlevách při placení přímých daní za rok 1923 a léta předcházející povolují se teprve po předchozím zevrubném vyšetření majetkových a výdělkových poměrů žadatele, ve všech větších případech teprve po provedení odborné revise u žadatele revisním odborem ministerstva financí.

K některým výtkám do odpisu přímých daní sluší upozorniti, že ustanovení § 276 zákona o přímých daních je nezbytné, poněvadž jsou přečetné případy, kde daňová úleva je odůvodněná a nutná. Ustanovení to bude však praktikováno mnohem přísněji než zákon č. 235/1924, který byl vyvolán mimořádnými poměry poválečnými.

K námitkám proti zamýšlenému zvýšení daně z piva sluší podotknouti:

Finanční správa považuje na podkladě vlastního šetření o výrobních poměrech v pivovarském průmyslu zvýšení daně z piva za odůvodněné.

Pokud se týče otázky, kdo by měl nésti daňové zvýšení, nutno přiznati, že by je měli nésti pivovarníci a hostinští (nikoli spotřebitelé), a to prostě z toho důvodu, že nynější cena piva pro spotřebitele je příliš vysoká a neodpovídá dnešním výrobním nákladům na pivo. Dříve stál 1 q ječmene asi 170 až 190 Kč, případně až 250 Kč, t. č. činí cena jeho nejvýše 130 Kč, chmel stál ještě roku 1928 asi 2000 Kč za 50 kg, nyní již jen asi 650 Kč.

Ve výdajích skupiny III. (podíl samosprávných svazků a fondů a podíl silničního fondu na státních daních, dávkách a poplatcích) je preliminováno na rok 1930 více o 192,3 mil., než bylo preliminováno v roce 1929. Z tohoto zvýšení je nejdůležitější zvýšení údělu na úhradu platů učitelských o 100 mil. Kč. Zvýšení údělů z daně z obratu a přepychové podle zákona o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy činí okrouhle 30,9 mil. Kč a vysvětluje se tím, že se počítá s nižšími srážkami na úhradu platů převzatých zaměstnanců při organisaci politické správy. Ukázalyť se náklady na tyto platy nižšími, než jak byly odhadnuty pro rok 1929. Kromě toho se počítá pro rok 1930 s vyšším výnosem daně domovní, čímž je odůvodněno zvýšení podílu u této daně. Jediné u podílu fondů na 1,5 % zvláštním příspěvku k pozemkové dani jeví se snížení o 6,870.000 Kč vzhledem k menšímu výnosu tohoto příspěvku, zejména na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Zvýšení podílu silničního fondu o 47,000.000 Kč jest odůvodněno stoupajícím výnosem daně z motorových vozidel.

Ve všeobecné i podrobné rozpravě byl přetřásán zákon č. 77/1927 Sb. z. a n. o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy a jeho důsledky v hospodaření svazků samosprávných. Bylo upozorňováno na potřebu novelisovati tento zákon a poukazováno k tomu, že od původu byl označen jako úprava přechodná.

Bylo uváděno, že v důsledku limitu přirážek většina okresů a valná část obcí nemůže vystačiti s vlastními příjmy k úhradě výdajů a musí se ucházeti o příspěvky z vyrovnávacích fondů. Prostředky těchto fondů nejsou dostatečné, dochází k přílišným škrtům v rozpočtech, čímž se obcím a okresům ztěžuje a znemožňuje plnění jejich důležitých veřejných úkolů. Nařizování obecných dávek způsobuje zatěžování hospodářsky slabších vrstev obyvatelstva, rozpočty obcí, a okresů jsou příliš pozdě schvalovány a příspěvky z fondů nejsou vždy udělovány s naprostou spravedlivostí a nestranností. Bylo požadováno zvýšení přídělů fondu a jisté uvolnění samosprávy. Bylo však naproti tomu uznáváno, že limit přirážek samosprávných je v zájmu ochrany poplatnictva nutný, že nelze jej uvolniti a že samosprávné svazky ucházející se o příspěvky musí přeci jen podrobiti se určitému dozoru a zásahu nadřízených orgánů, jež příspěvky poskytují a že je nutno, aby zvolněno bylo poněkud tempo v provádění úkolů. Řečníci ze Slovenska poukazovali zejména k tomu, že při úpravě přídělového systému věnovati je Slovensku zvýšenou pozornost vzhledem k tomu, že slovenská samosprávu očekává řada úkolů na poli kulturním, sociálním a zdravotním, kterých samospráva v zemích historických už dávno podjala.

Ministr financí zdůraznil, že zákon č. 77/1927 byl při jeho vzniku prohlášen za provisorium, že však toto provisorium bylo nutné a zejména poukázal na důvody, které vedly k zavedení limitu samosprávných přirážek k daním přímým. To souviselo s reformou daní přímých. Rozšíření základny přirážkové daňovou reformou muselo býti provázeno limitem přirážek, protože při neomezených přirážkách mohla by snadno býti překročena mez věcné únosnosti daňové a podnikatel zruinován. Při limitu přirážek bylo nutno vytvořiti vyrovnávací fond, aby přispěl těm obcím, které vzhledem k rozpětí svých úkolů limitem octly se v tísni. Vadou fondu je, že o příspěvcích z fondu rozhodují země, fond však není dotován z jejich prostředků. To ovšem má za následek zmenšený interes zemí na ekonomii vyrovnacího fondu. Ježto nároky na fond stoupají a fondy se ukazují nedostatečnými a ježto také v zemských rozpočtech objevují se schodky, nutno přistoupiti k výpomoci. Ministr má za to, že je pro samosprávu třeba asi 230 mil. Kč. Tuto částku nelze celou opatřiti z prostředků státních, je nutno z části uvolniti přirážky v zadlužených obcích a okresech. Hlavně ovšem má v úmyslu navrhnouti zvýšení daně z piva k získání prostředků pro účely samosprávné. Dále upozorňuje ministr na problém úhrady učitelských platů, který bude nutno řešiti, aby konečně o úhradu platů bylo postaráno rozpočtově. Rozřešení problému je důležité také z toho hlediska, abychom se zbavili skutečnosti, že stát platí, země však rozhoduje. Při tom ministr poukázal na zřizování velkého počtu školních poboček a to často bez zákonných podmínek.

Rozdíly mezi číslicemi závěrky a rozpočtu vyskytují se ve všech státech a vždy a jsou vysvětlitelné tím, že v závěrce uvádějí se jen dluhy skutečně převzaté a zapsané do knihy stát. dluhu, kdežto rozpočet musí počítati s dluhem, jak se očekává v rozpočtovém roce.

Tyto rozdíly u nás jsou tím vysvětlitelnější, poněvadž čsl. stát likviduje a přejímá veliké závazky býv. monarchie (předvál. dluh a vál. půjčky). V závěrce se objeví pouze závazky již zlikvidované, kdežto rozpočet musí počítati se vším, co ještě má býti převzato.

K vysvětlení těchto rozdílů byla právě na různé dotazy podrobnému rozpočtovému sešitu pro r.1930 skup.IV. na str. 30-33 připojena srovnávací tabulka číslic rozpočtových a závěrkových a rozdíly podrobně odůvodněny.

Z tabulky vyplývá:

1. že dluh z mírových smluv dříve na 4.400 mil. Kč pod zvláštním oddílem C rozpočtu uváděný byl z části již převzat a do závěrky zařazen. Jsou to:

Zbytek, který se ještě různými mezistátními smlouvami zvýšil, není dosud zlikvidován. V rozpočtu ovšem jest na něj pamatováno.

Rozpočet tu počítá s dalším převzetím předválečného dluhu ve výši 1.724 mil.Kč, které v závěrce na r.1928 nepřicházejí, v rozpočtu jsou však uvedeny ve vyšších číslicích náhradních rent, zajištěného dluhu a platů Společné pokladně.

2. Další veliký rozdíl je u amerického potravinového dluhu, který byl do závěrky zařazen

3. V důsledku dalšího přejímání válečných půjček počítá se v rozpočtu