Poštovní spořitelna v republice Československé bude míti řadu úkolů, o kterých byla již výše učiněna zmínka. Jest zapotřebí převýchovy lidu od nevážnosti k malému penízi k poznání hospodárnosti s nejmenšími částkami a k přesvědčení, že vytrvalou prací lze se i z malých úspor dopracovati hospodářského blahobytu. I u nás bude zapotřebí velikého úsilí, než se stane všeobecným přesvědčení o státu jako pospolitosti všech jeho občanů, a nežli všem bude zřejma pravda, že jen ve splnění prospěchu státu mohou býti plně uspokojeny soukromé zájmy jeho příslušníků. I v tomto směru bude míti poštovní spořitelna v republice Československé široké a vděčné pole působnosti, a majíc hojně prostředků, kterými bude moci připoutati zájem jednotlivcův k zájmům státního ústavu, uplatní se jistě ve veřejném prospěchu i po této stránce co nejlépe.

V národním zájmu jest nutno, aby se všem vrstvám obyvatelstva umožnilo tvoření úspor, a, aby oněm vrstvám, jejichž úspory unikají.sběrné činnosti posavadních institucí v republice, se dostalo právě poštovní spořitelnou ústavu, který by jim byl při úsporách nápomocen. Jde především o úspory obyvatelstva v místech, kde není peněžních ústavů, a o úspory pracujících tříd a malých lidí vůbec. Pro pracující třídy jest zvláštní pohyblivost zařízení poštovních spořitelen nedocenitelnou výhodou. Každý, kdo zná sociální, hospodářské a průmyslové poměry našeho státu, může náležitě hodnotiti význam tohoto momentu. I u nás jest nuceno tisíce osob z výdělečných důvodů měniti často bydliště. Pro tyto občany jest velmi důležito, aby nebyli nuceni obraceti se zde na ten, onde na jiný peněžní ústav, nýbrž aby v každém místě svého pobytu měli k disposici týž ústav, kterému by mohli svěřiti své úspory.

Obyvatelstvu republiky Československé není poštovní spořitelní služba zařízením novým. Činnost vídeňské a budapešťské poštovní spořitelny byla velmi populární, a obě spořitelny měly statisíce vkladatelů i na území naší republiky. Ačkoli ústavy, zabývající se přijímáním úsporných vkladů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, jak výše bylo uvedeno, tvořily již před válkou hustou síť, používali obyvatelé těchto zemí vídeňské poštovní spořitelny velmi intensivně. Podle výroční zprávy vídeňské poštovní spořitelny za rok 1913 (a 1918) připadalo u této spořitelny z celkového počtu 2,300.407 (2,505.224) vkladatelů 758.964 (741.992), vkladatelů na území republiky Československé, jejichž vklady činily K 83,789.980,15 K (103,246.857,40 K). O budapešťské poštovní spořitelně nejsou po ruce přesná statistická data. Při předběžném soupisu úsporných pohledávek našich příslušníků za touto spořitelnou bylo přihlášeno vkladů kolem 50,000.000 K. Z toho jest zřejmo, že ani odpor proti duchu a vedení centralistických zařízení rakousko-uherského státu nemohl zabrániti, aby se poštovní spořitelní služba pro nepopíratelnou užitečnost neujala a zdárně nevyvíjela.

Známy jsou české snahy o decentralisaci vídeňské poštovní spořitelny, které, třeba neměly na zřeteli v prvé řadě spořitelní službu tohoto ústavu, spatřovaly ve zřízení pražské pobočky poštovní spořitelny národní prospěch. Tyto snahy byly po převratu pouze částečně splněny zřízením poštovního úřadu šekového, který kromě šekové služby převzal jen některé obory činnosti poštovní spořitelny vídeňské. Otázka spořitelní služby nepozbyla tím aktuality. Jak již uvedeno, jsou podmínky pro její znovuzřízení dány i u nás, a bylo již také poukázáno na to, jak již od počátku naší samostatnosti byla pohřešována, na př. při převodu úspor československých příslušníků v cizině a pod.

V republice Československé také brzy po státním osamostatnění proniklo přesvědčení, že správní organisaci státu bude nutno co nejdříve doplniti státním orgánem, který by převzal funkce náležející do oboru činnosti poštovních spořitelen. Poštovní spořitelna československá byla aktivována zatím pro šekovou službu opatřením ze dne 12. listopadu 1918. Zákonná forma a tím také obsah činnosti nově zřízeného ústavu byl dán zákonem ze dne 11. března 1919, č. 140 Sb. z. a n., o zřízení poštovních úřadů šekových pro území státu československého, kterým byl zároveň stanoven název ústavu "poštovní úřad šekový". Podle tohoto zákona má československý poštovní úřad šekový všechny atributy býv. vídeňské poštovní spořitelny, vyjímajíc službu spořitelní. Avšak i na přičlenění této služby k novému ústavu Národní shromáždění pamatovalo, přijavši zároveň s návrhem zákona (č. 140/1919 Sb. z. a n.) resoluci, kterou bylo vládě uloženo, aby spořitelní službu uvedla později v život.

Vůli revolučního Národního shromáždění tím projevené nemohla vláda v prvních letech činnosti poštovního úřadu šekového vyhověti. Nestalo se tak z nedostatku zřetele k prokázané potřebě, nýbrž pro množství jiných naléhavých úkolů při uspořádání hospodářských poměrů mladého státu, kterých poštovní úřad šekový musil býti svými zařízeními ve mnohých případech účasten. V této době plné organisačního ruchu nebylo prozatím možno bez nebezpečí zmatků pomýšleti na další rozšiřování úkolů nové instituce, která jen s největšími technickými obtížemi mohla býti budována a organisována, a která první své úkoly s personálem většinou ještě nezapracovaným těžce zdolávala.

Nešlo jen o uspořádání šekové služby, které plně vyčerpávalo síly mladého organismu; musila býti vybudována také zařízení, která byla nutno důsledkem zákonné povinnosti poštovního úřadu šekového postarati se o zužitkování volných hotovostí, a která musela býti uvedena v chod v krátké době v celém rozsahu, ač vybudování obdobných zařízení trvá u peněžních ústavů i několik let. Tlakem veřejných a hospodářských poměrů vyrůstaly stále nové úkoly, které byly svěřovány poštovnímu úřadu šekovému; nebylo jiného státního orgánu, který by je mohl vykonávati. Úkoly ty sice nezapadaly vždy do rámce činnosti ústavu tak, jak bylo zákonem o zřízení poštovních úřadů šekových stanoveno, ale vyplývaly logicky z této činnosti a byly z větší části obstarávány již i vídeňskou poštovní spořitelnou.

Tak byl poštovní úřad šekový, počínajíc již II. státní půjčkou, hlavní upisovnou státních půjček; při IV. státní půjčce z roku 1920 a při 6% investiční půjčce dopravní z roku 1921 převzal pak kromě této funkce ještě také soustředění úpisů všech upisoven a jejich vyúčtování pro státní správu. Účast poštovního úřadu šekového na státních emisích vyplývá nejlépe z toho, že od počátku jeho činnosti do konce roku 1926, kdy byla provedena poslední emise (půjčka konsolidační), bylo u něho upsáno nom. Kč 3.669,142.575, k čemuž přistupuje vyúčtování částky 9.929,062.375 Kč u oněch půjček, při nichž fungoval jako centrální místo vyúčtovací. Také krátkodobých úvěrových operací státních se zúčastnil poštovní úřad šekový jako člen konsorcia a za dobu od r. 1922-1927 převzal, resp. dále umístil nom. 4.538,774.500 Kč státních pokladničních poukázek. V r. 1920 provedl poštovní úřad šekový soupis a převoz deposit z vídeňské a budapešťské poštovní spořitelny a z bývalé Rakousko-uherské banky. K soupisu se přihlásilo více než 120.000 deponentů, převzato bylo jen ve Vídni téměř 1,000.000 kusů cenných papírů, jež bylo nutno dále zpracovati, zaměniti za československé půjčky atd. Stejně tomu bylo i v jiných oborech činnosti ústavu, ať šlo o některá odvětví státní služby depositní (hlavně železniční a poštovní), o organisaci placení daní a veřejných dávek poštovním úřadem šekovým, o úpravu výplat invalidních rent, o likvidaci starokorunových pohledávek za poštovními spořitelnami ve Vídni a Budapešti a o četné jiné, trvalé nebo přechodné úkoly, jež přinesla naléhavá potřeba, a které musily býti vykonány s největším urychlením. Také působnost poštovního úřadu šekového jako platebního orgánu státu, jehož pokladnami jsou poštovní úřady, nabyla značného rozsahu; převážná část plateb státních příjmů i vydání se provádí poštovním úřadem šekovým. Pro tyto četné a rozsáhlé akce, jež by byly značným požadavkem i na síly starého a dobře zavedeného ústavu, musil poštovní úřad šekový dáti k disposici aparát rychle a řádně fungující.

Výsledky desítileté činnosti tohoto ústavu a jeho rozvoj jsou nejlepším dokladem, jak naléhavou potřebou jest pro stát. U poštovního úřadu šekového bylo do konce roku 1928 otevřeno 100.176 šekových účtů, na nichž byla soustředěna dne 31. prosince 1928 pohledávka 1.749.793.097,85 Kč. Na šekových účtech bylo provedeno za uplynulých deset let 657,364,523 přípisů a odpisů v částce 1.575.885,806.564,10 Kč. Obrat v cenných papírech, z nichž největší část jsou státní dluhopisy, byl za tuto dobu 45.623,497.695,50 Kč, obrat eskontu a směnek 20.584.057.909,37 Kč. Reservní fond ústavu, representující jeho vlastní jmění, dostoupil koncem roku 1928 částky 127,895.517,95 Kč. Poštovní správě byl odveden za uplynulé desítiletí přebytek 290,326.469,39 Kč. Činnost ústavu má silně stoupající tendenci. V roce 1929 jest šekových účtů již 105.086, a byla na nich k 31. prosinci 1929 soustředěna pohledávka 2.461,300.449,55 Kč. Obrat činí již 244.287.288.185,58 Kč, počet provedených přípisů a odpisů byl 109,726.373. Deposit měl poštovní úřad šekový koncem r. 1929 nom. 2.533,474.446,65 Kč, z toho vlastních cenných papírů nom. 1.528,292.556,65 Kč a cizích deposit nom. 1.005,181.890 Kč. Obrat v cenných papírech byl 1.258.589.883,74 Kč, obrat eskontu směnek a bonů 3.343,264.411 Kč a obrat zápůjček na cenné papíry 31,010.218,40 Kč.

Veřejnost zvláště v denním tisku se opětovně dožadovala zřízení státní spořitelní služby. I ústavní činitelé připomínali vládě její povinnost. Z těchto kruhů sluší uvésti především závažný hlas, resoluční návrh Dr. Rašína, který jako poslanec při projednávání rozpočtu na podzim r. 1920 žádal, aby byla co nejrychleji u poštovního úřadu šekového zařízena spořitelní služba zejména na Slovensku. Téže věci týkal se také naléhavý dotaz senátora Pánka na ministra pošt a telegrafů z 22. dubna 1925 a interpelace poslanců Srby, Geršla a soudruhů ministru financí z 8. března 1926 o snížení úrokové míry a zřízení poštovní spořitelny.

Jakmile poměry dovolily, přikročila vláda ihned k přípravám, aby poštovní spořitelní služba mohla býti uskutečněna a z poštovního úřadu šekového byla vytvořena poštovní spořitelna. Poštovní úřad šekový byl již od založení k tomuto úkolu predestinován a to nikoli bezdůvodně. Poštovní úřad šekový převzal v republice československé úkoly vídeňské poštovní spořitelny pokud šlo o šekovou službu. Již tím, že vybudoval k zužitkování vkladů, kterých není zapotřebí pro běžnou potřebu šekové služby, bankovní zařízení potřebná také pro zužitkování úsporných vkladů, vykonal důležitou část příprav i pro zavedení spořitelní služby.

Při zřízení československé poštovní spořitelny navazuje se, jak se stalo bez výjimky i v ostatních středoevropských státech, na organisaci bývalé vídeňské poštovní spořitelny. Tento vývoj jest také plně odůvodněn, ježto vídeňská poštovní spořitelna byla, jak bylo již ukázáno, nejdokonalejším typem mezi veřejnými ústavy tohoto druhu.

Mohlo by se v nynější době sice zdáti paradoxem, kvalifikujeme-li vídeňskou poštovní spořitelnu po její finanční krisi z roku 1926 jako vzorný ústav. Jest však dostatečně známo, že finanční nesnáze vídeňské poštovní spořitelny nebyly způsobeny vadou systému. Byl to jen jeden z důsledků všeobecné krise, kterou prodělávalo hospodářství Rakouské republiky v době poválečné. Tento ústav jest nyní po uspořádání hospodářských poměrů mladého státu skutečně také zase ve stadiu nejlepšího vývoje.

Z vylíčeného jest zřejmo, že spořitelní služba náleží organicky k ostatním oborům činnosti ústavu, zabývajícího se šekovou službou, a že jen ve spojení této činnosti se spořitelní službou se může ústav státi orgánem, jehož za pokročilých hospodářských poměrů jest zapotřebí nejen pro zájmy obyvatelstva, nýbrž i pro zájmy státního celku.

Poměrně malý náklad, kterého si vyžádá zřízení poštovní spořitelny na podkladě poštovního úřadu šekového, bude vyvážen zvýšením příjmů. Činnost, která se poštovní spořitelně kromě spořitelní služby ukládá, vykonává poštovní úřad šekový převážně již nyní. Vybudoval si k tomu cíli také všechna potřebná zařízení, z nichž se nyní značná část stane součástí nové instituce. Kapacita úřednického aparátu a potřebných zařízení jest důsledkem toho taková, že organisace nového odvětví služby poštovní spořitelny bude vyžadovati poměrně malého počtu personálu a bude spojena s malým věcným nákladem, tím spíše, že reorganisací a racionalisací služby se kapacita ústavu, jak co do výkonnosti úřednictva, tak i pokud jde o technická zařízení, ještě zvýšila.

Bylo původně zamýšleno, aby spořitelní služba byla upravena zvláštním zákonem, který by působnost poštovního úřadu šekového, vymezenou mu zák. č. 140/1919 Sb. z. a n., pouze rozšířil o spořitelní službu. Nová úprava zasahuje však i do dosavadní struktury poštovního úřadu šekového. Jest nutno zvláště pozměniti a doplniti ustanovení cit. zákona, aby vyhovovalo jako celkový rámec dosavadním i novým oborům činnosti. Také reorganisace šekové služby, jež byla provedena v r. 1926, a která znamená pronikavý odklon od rakouského systému, vyžaduje některých formálních změn dosavadních norem. Nový zákon jest konečně proto také nutným, že některá ustanovení zák. č. 140/1919 Sb. z. a n., kterému byly vzorem zákony o vídeňské poštovní spořitelně z let 80tých min. století, vyžadují nové úpravy a to i po stránce věcné, která by vyhovovala dnešnímu stavu vývoje. Zvláště nutno poukázati na nové principy finančně-hospodářské, stanovené zákonem ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n., o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní, kterých nutno dbáti nejen při organisaci spořitelní služby, nýbrž i při organisaci šekové služby a při všech ostatních oborech činnosti ústavu. Činnost poštovního úřadu šekového byla konečně také od jeho založení zákonnými ustanoveními nebo opatřeními vlády rozšířena o četné nové úkoly.

Stalo se tudíž nezbytným, aby činnost ústavu, který má býti také nově pojmenován poštovní spořitelnou, byla upravena v celém svém rozsahu novým zákonem.

Osnova zákona má osm oddílů.

Oddíl I. obsahuje ustanovení všeobecného rázu, jež určují povahu poštovní spořitelny, její místo ve státní správě, zásady organisace, a stanoví rozvrh její činnosti.

V oddílu II. jsou ustanovení o šekové službě a v oddílu III. ustanovení o spořitelní službě. V dalších třech oddílech se stanoví obory činnosti, které jsouce se šekovou a spořitelní službou v souvislosti, vyplývají z ní jako její důsledek, nebo které poštovní spořitelna obstarává, jsouc k nim povahou služby přímo předurčena. Je to

v oddílu IV. zužitkování vlastního jmění a peněz svěřených poštovní spořitelně ve službě šekové a spořitelní,

v oddílu V. jiná hospodářská a obchodní činnost,

v oddílu VI. obstarávání finančních úkonů pro soudy, státní a jiné veřejné úřady, ústavy, podniky a zařízení.

Oddíl VII. obsahuje zásady pro poměr poštovní spořitelny k Národní bance Československé.

Oddíl VIII., uzavírající osnovu, zahrnuje ustanovení společná oborům činnosti normovaným v oddílech II. až VI., určuje zásady pro vyúčtování výsledků činnosti ústavu a jeho kontrolu a končí ustanoveními o převedení práv a závazků poštovního úřadu šekového v Praze a pobočného poštovního úřadu šekového v Brně na nový ústav a o zahájení jeho činnosti.

Přípravy k zákonu byly konány téměř od vydání zákona č. 140/1919 Sb. z. a n. První konkrétní formulace osnovy se datuje z počátku roku 1924, od té doby pokračovala práce s menšími nebo většími přestávkami. Příčiny prodlení byly různé, jako jednu z nejzávažnějších sluší uvésti obavu lidového peněžnictví, především spořitelen, aby poštovní spořitelna nezasáhla rušivě do slibné obnovy a konsolidace jejich činnosti po převratu.

Státní správa československá nesdílela sice těchto obav, leč bylo v zájmu klidného vývoje hospodářských poměrů příkazem opatrnosti, aby se vystříhala všeho, co by bylo ve veřejnosti pociťováno jako nežádoucí zásah do nové orientace a konsolidace hospodářských poměrů, třebaže poštovní spořitelna má přece jen jiný účel a počítá s jinými vrstvami střádalů nežli svépomocné lidové peněžnictví.

Aby pak byly odstraněny nebo seslabeny námitky proti možné konkurenční činnosti poštovní spořitelny i po stránce ryze věcné, byla pojata do osnovy četná ustanovení, která budou nesporně omezovati činnost nového ústavu, jak toho sotva kde jinde jsou příklady. Na taková omezovací ustanovení bude na příslušných místech ještě poukázáno.

Vláda považuje zřízení poštovní spořitelny nejen za výhodu pro stát, nýbrž i za nejúčinnější a nejvhodnější podporu výchovy k spořivosti také oněch vrstev, jež unikaly již před válkou a unikají ještě dosud i lidovým peněžním ústavům.

Pro posouzení, jak široce jednání s odbornými a interesovanými kruhy bylo založeno, budiž dovoleno uvésti, že o pozměněné osnově (ze srpna 1926) bylo nejen provedena obvyklé připomínkové řízení, jehož se účastnila všechna ministerstva, nejvyšší účetní kontrolní úřad a státní pozemkový úřad, nýbrž že ministerstvo obchodu vyrozumělo kromě toho ještě také všechny vrcholné organisace peněžnictví, obchodu, průmyslu a živností, poskytnuvši jim tak možnost, zaujmouti k osnově stanovisko.

Veškeré náměty, námitky a připomínky, jež kromě ústředních úřadů předložila zejména také Národní banka Československá, Ústředna čsl. obchodních a živnostenských komor, která provedla anketu všech komor v ní zastoupených, ústřední svaz československých průmyslníků a jeho krajinská skupina pro Slovensko v Bratislavě, Ústřední svaz čsl. obchodu, Svaz československých bank, Svaz československých spořitelen a j., byly podrobeny bedlivé úvaze, a podle možnosti jim bylo také vyhověno.

Nová osnova, jež byla výsledkem této ankety a meziministerských porad, byla na návrh ministerstva obchodu předložena Poradnímu sboru pro otázky hospodářské. Finanční výbor Poradního sboru jednal o ní ve třech plenárních schůzích, a jeho subkomise v 11 podrobných poradách. Výsledky byly cenné. Zúčastněni representanti teoretických i praktických směrů veřejného i soukromého hospodářství a odborných kruhů vědeckých se přesvědčili, že státní správa (její zástupci se účastnili k účelům informativním porad také) má nejlepší vůli respektovati námitky proti možné soutěži státního ústavu peněžním ústavům soukromohospodářským a komunálním, a že učiní všechna opatření, aby k obávaným důsledkům nedošlo. Byly-li při zahájení porad jisté pochybnosti o účelnosti připravovaného ústavu vůbec, byla konečným jejich výsledkem zásadní uznání jeho významu pro stát. Toto uznání bylo ovšem provázeno řadou pozměňovacích návrhů, obsažených v samostatném návrhu osnovy, na němž se usnesl finanční výbor Poradního sboru pro otázky hospodářské. V nové konečné redakci vládní osnovy byly návrhy a přání Poradního sboru pro otázky hospodářské měrou co nejrozsáhlejší také respektovány, pokud jen bylo možno uvésti je v soulad se zásadami, na kterých se stanoviska státní správy a v zájmu její jednotnosti nutno bezvýjimečně trvati.

Všeobecná ustanovení.

Osnova vychází z toho, že jde o zřízení nového ústavu. S legislativního hlediska nebylo ani možno na věc jinak nazírati a ji řešiti, ježto dosavadnímu ústavu dostává se nejenom nového pojmenování, nýbrž i správa jeho se jinak upravuje i jeho činnost rozšiřuje a nově formuluje. Ve skutečnosti jde ovšem o vybudování nového ústavu na podkladě dosavadní organisace poštovního úřadu šekového, který, jak bylo ve všeobecné části této zprávy několikráte vzpomenuto, činnost poštovní spořitelny tak, jak je osnovou tohoto zákona upravena, také již z velké části vykonává, ať již podle ustanovení zák. 140/1919 Sb. z. a n., nebo podle zmocnění daných mu zvláštními předpisy.

Pojmenování (srov. též § 2, odst. 3 a 4).

Navrhujíc pro nový ústav název "poštovní spořitelna", osnova se vrací k původnímu pojmenování podle opatření ze dne 12. listopadu 1918, kterým byla v republice Československé aktivována šeková služba. Tohoto názvu bylo obecně užíváno i za býv. Rakouska pro ústav, který obstarával jak úspornou, tak také šekovou službu, místo úředního názvu "C. k. poštovní (poštovský) spořitelní úřad ve Vídni".

V úvodním referátě univ. profesora JUDr. J. Drachovského, kterým bylo zahájeno jednání o osnově zákona v Poradním sboru pro otázky hospodářské, se praví: Přívlastek poštovní v názvu ústavu....by navazoval na dřívější poměry, kdyby zachoval se celý lidový název "poštovní spořitelna", název to, jehož se celkem i dnes obecně používá, právě proto, že je vžit a že je krátký. Dlouhé označení je vždy nepraktické a způsobí používání zkratek v praxi, což jest nepřesné, nepodává záruky správné volby zkratek a může vésti také k jiným nepříznivým důsledkům. Referent doporučoval by právě s hlediska praktické kontinuity názvu zůstati při "poštovní spořitelně", třebaže je jasno, že se tím právě největší část činnosti ústavu, totiž řízení šekové, v názvu nevyjadřuje, a nastává tu i kolise s jinak vyhrazeným názvem "spořitelna": Ale ani v dřívější době ani v jiných státech z názvu ,,spořitelna" neobjevují se nijaké snad závažné závady nebo nedorozumění, a tak myslím, že jest možno tento rozpor jistě povahy poněkud podružné ponechati vyřešení historickému......."

Název "poštovní spořitelna" jest dosud v širokých vrstvách lidových tak vžit, že ještě nyní se vyskytuje nejen ve styku s poštovním úřadem šekovým, ale i v tisku, ano i ve veřejných publikacích. Stručností a jistou lapidárností vyhovuje praktické zásadě úspory místa, času a práce nejen v obchodním vedení státního ústavu, jenž bude spravován podle zásad soukromohospodářských (podnikový zák. č. 404/1922 Sb. z. a n.), ale i ve vzájemném styku poštovní spořitelny s použivateli jejích služeb.

Není také zapotřebí se obávati, že by z názvu "spořitelna" mohly vzniknouti omyly. Přídomek "poštovní" jest charakteristikem a vyloučí vždy každou pochybnost. Odůvodněnost navrženého názvu, nehledíc k veřejnoprávní povaze ústavu, zakládá se i v oboru činnosti, jež v celku odpovídá činnosti spořitelen, vymezené zákonem ze dne 14. dubna 1920, č. 302 Sb. z. a n. Výjimku nečiní ani služba šeková, jež padle § 13 cit. zákona náleží i do působnosti spořitelen.

Praktické zřetele vedly k stejnému pojmenování ústavů, konajících vedle poštovní spořitelní služby také poštovní šekovou službu i v cizině (rakouský spolkový zákon ze dne 28. prosince 1926, č. 9 B. G. Bl. z r. 1927, stanovil název "Österreichische Postsparkasse" místo dosavadního "Postsparkassenamt"; v Polsku jest "Pocztowa Kasa Oszczgdności", v Nizozemsku "Rijkspostspaarbank", v Jugoslavii "Poštanska štedionica"), a není známo, že by z tohoto pojmenování vznikly jakékoli nesnáze. Naopak jest však v mezinárodních stycích již z pouhého názvu ihned zřejmo, o jaký ústav jde. Přispívá tedy navržené pojmenování i k snazší orientaci ciziny.

Resortní příslušnost jsou (odst. 1).

Poštovní spořitelny jsou v rukách a ve službách státu a organisovány až na ojedinělou výjimku (Belgie) v organické souvislosti s poštovními správami.

Toto spojení poštovních spořitelen s poštou jest jedním z jejich základních a nejosobitějších znaků, ježto organisace služby poštovních spořitelen bez součinnosti pošty a jejich orgánů by byla nemyslitelna. Navrhovatel soustavy poštovních spořitelen (Sikes) se opíral od vzniku své myšlenky o poštovní zařízení, jež učinil základem své soustavy. Poštovní spořitelny využívají vesměs všech složek poštovní služby pro svou potřebu, poštovní úřady jsou jejich služebnami, obstarávajíce jim funkci sběren a plateben. Peníze vplácené u poštovních úřadů pro poštovní spořitelnu nelze odlučovati od ostatních pokladních hotovostí z poštovní služby. Poštovní služba peněžní jest tak spjata s peněžní službou poštovních spořitelen, a předpisy provozní a účetní služby obou služebních oborů se navzájem tak váží, doplňují, ano i prostupují, že je jen velmi ztěžka myslitelno, aby jednu z nich spravoval jiný orgán státní správy nežli druhou.

Organisace činnosti (odst. 2, 3, 4).

V odst. 1, čl. I. zák. č. 140/1919 Sb. z. a n., byl dán příkaz, aby byl zřízen pobočný úřad v Brně. Tomuto příkazu vyhověno vládním nařízením ze dne 16. dubna 1926, č. 52 Sb. z. a n., o zřízení pobočného poštovního úřadu šekového v Brně. Organisace šekové služby obou úřadů byla pak upravena na těchto zásadách:

Účastník šekové služby může si zříditi šekový účet buď u poštovního úřadu šekového v Praze nebo u pobočného poštovního úřadu šekového v Brně, nebo zároveň u obou úřadů;

styk obou poštovních úřadů šekových s poštovními úřady jako sběrnami a platebnami pro šekovou službu i s účastníky šekově služby jest přímý;

vklady na šekové účty obou poštovních úřadů šekových lze činiti stejným způsobem u všech poštovních úřadů republiky československé pra oba úřady;

oba poštovní úřady šekové provádějí samostatně převody z účtů na účty netoliko u téhož úřadu, ale i na účty vedené u druhého poštovního úřadu šekového;

výplaty na pokladní šeky může prováděti nejen pokladna poštovního úřadu šekového, který vede účet vydatele šeku, nýbrž i za zvláštních podmínek pokladna druhého úřadu;

výplaty částek, poukázaných vlastníkem účtu osobám v šeku jmenovaným, provádějí poštovní úřady podle šekových platebních poukázek, jež jim zasílá příslušný poštovní úřad šekový přímo.

Oba poštovní úřady šekové jsou v přímém žirovém styku s Národní bankou Československou a jsou členy odúčtovacího sdružení při jejích ústavech v Praze a v Brně.

Jest tudíž zřejmo, že oba nynější poštovní úřady šekové pracují, pokud jde o šekovou službu, ve styku se svými účastníky samostatně. V ostatních oborech jejich činnosti je potřebí jednotného postupu, a této potřebě je již dán také výraz v cit. nařízení o zřízení pobočného poštovního úřadu šekového v Brně, které zaručuje jednotnost služby náležitou ingerencí hlavního ústavu v Praze.

Jednotná správa jest pak tím spíše odůvodněna u poštovní spořitelny. Nehledíc k nutné centralisaci spořitelní služby (oddíl III.), předpokládá rozsáhlá činnost poštovní spořitelny, má-li ústav splniti své poslání jak v ohledu národohospodářském, tak v ohledu finančně-správním, soustředění veškerých hlavních funkcí v rukou jediného společného orgánu. Tímto orgánem může býti zřejmě pouze hlavní ústav poštovní spořitelny v Praze.