(4) Bezúčinnosti právních jednání dlužníkových (odst. 1. a 3.) může se věřitel dovolávati toliko do šesti měsíců ode dne, kdy zvěděl o skutečnostech, které činí jednání bezúčinným; oprávnění toto zanikne, nebylo-li uplatněno do dvou let od uveřejnění vyhlášky, že vyrovnací řízení bylo skončeno nebo zastaveno.
(5) Dlužníku přísluší nárok, aby mu byla dána k volnému použití částka, které za trvání vyrovnacího řízení nezbytně potřebuje k výživě své a své rodiny.
Účinek na promlčení pohledávek.
§ 11.
Byla-1i pohledávka ve vyrovnacím řízení věřitelem přihlášena, staví se její promlčeni až do ukončení řízení a, byla-li ve vyrovnání stanovena platební lhůta, až do uplynutí platební lhůty.
Účinek na řízení konkursní a exekuční.
§ 12.
(1) Po zahájení vyrovnacího řízení nemůže býti na dlužníkovo jmění prohlášen konkurs a nelze na dlužníkových věcech nebo právech pro pohledávky, které nemají přednostního práva, nabýti soudcovského práva zástavního nebo uspokojovacího.
(2) Pokud trvá vyrovnací řízení, jest dlužník zproštěn povinnosti navrhnouti prohlášení konkursu v platných zákonech mu uložené.
Práva na oddělené uspokojení a nároky na vyloučení.
§ 13.
(1) Práva na oddělené uspokojení a na vyloučení věcí dlužníkovi nenáležejících zahájením vyrovnacího řízení nejsou dotčena.
(2) Vyrovnací-komisař může však naříditi, aby nucený prodej dlužníkových věcí byl odložen nejdéle na šedesát.dnů, lze-li od toho očekávati výhodnější výsledek prodeje nebo je-li opatření takové nezbytno, aby odvrácena byla újma hrozící věřitelům. Doba, na kterou byl prodej odložen, nezapočítává se do lhůty, na kterou jest obmezeno zákonné přednostní právo pro veřejné dávky.
(3) Ustanovení o oddělných věřitelích platí také o osobních věřitelích, kteří k zajištění svých nároků nabyli určitých částí majetku dlužníkova, zejména pohledávek.
(4) Zadržovacími právy budiž v řízení vyrovnacím nakládáno jako zástavními právy.
§ 14.
(1) Zahájením vyrovnacího řízení zanikají práva na oddělené uspokojení, kterých věřitelé nabyli exekucí v posledních šedesáti dnech před zahájením vyrovnacího řízení pro pohledávky, které nemají:přednostního práva: Bylo-li však řízení zastaveno a nebyl-li současně prohlášen konkurs, znovu oživnou. Bylo-li zástavní právo nuceně zřízeno po zrušení dražebního řízení na návrh učiněný do lhůty stanovené v exekučním řádu, počítá se šedesátidenní lhůta ode dne, kterého bylo ve veřejných knihách poznamenáno zahájení dražebního řízení.
(2) Řízení zahájené ke zpeněžení věcí nebo práv, které byly zabaveny ve lhůtě uvedené v odst. 1., buď z úřední moci nebo na žádost vyrovnacího komisaře nebo na návrh vyrovnacího správce exekučním soudem zrušeno. Lhůta ustanovená exekučním řádem pro zánik zástavního práva nabytého exekucí na movitých věcech se staví, oživne-li zástavní právo, až do právní moci usnesení, jímž bylo vyrovnací řízení zastaveno.
(3) Byly-li již zpeněženy věci nebo práva, k jichž zabavení došlo ve lhůtě uvedené v odst. 1., smí býti výtěžek vydán oddělnému věřiteli jen tehdy, bylo-li vyrovnací řízení zastaveno a po zastavení jeho nebyl prohlášen konkurs.
Zápisy ve veřejných knihách.
§ 15.
Vklady a záznamy ve veřejných knihách mohou býti proti dlužníku povoleny a vykonány i po zahájení vyrovnacího řízení, řídí-li se pořadí zápisu dnem, který jest před zahájením vyrovnacího řízení.
Pohledávky nepeněžité, neurčité a v cizí měně.
§ 16.
Pohledávky, které nejsou splatny v penězích nebo jejichž výše jest neurčitá anebo které mají býti splněny v cizí měně, buďtež uplatňovány ve vyrovnacím řízení podle své hodnoty v československé měně v den zahájení vyrovnacího řízení.
Pohledávky nedospělé.
§ 17.
(1) Nedospělé pohledávky platí ve vyrovnacím řízení za splatné.
(2) Nedospělé nezúročitelné pohledávky lze však uplatňovati ve vyrovnacím řízení jen částkou, která s připočtením zákonných úroků za dobu od zahájení řízení do splatnosti rovná se celé pohledávce.
Nároky na opětující se dávky.
§ 18.
(1) Nároky na placení důchodů, výživného nebo jiných opětujících se dávek po určitou dobu buďtež sečteny a sraženy zákonné úroky za mezidobí podle § 17, odst. 2.
(2) Je-li nárok na opětující se plnění (odst. 1. ) neurčitého trvání, budiž uplatněn ve vyrovnacím řízení částkou zjištěnou odhadem ke dni zahájení řízení.
Pohledávky podmíněné.
§ 19.
Věřitel, jemuž přísluší pohledávka podmíněná, může žádati, aby bylo zaplacení zajištěno pro případ, že se splní odkládací podmínka nebo nesplní rozvazovací podmínka. Je-li pohledávka obmezena rozvazovací podmínkou, může věřitel žádati, aby mu bylo zaplaceno ihned, dá-li sám jistotu pro případ, že se podmínka,splní.
Solidární spoludlužníci a ručitelé dlužníkovi.
§ 20.
(1) Spoludlužníci zavázaní, rukou společnou a nerozdílnou a ručitelé za dlužníkovy závazky mohou ve vyrovnacím řízení požadovati, aby jim byly nahrazeny platy, které na pohledávku vykonali, přísluší-li jim podle obecných ustanovení proti dlužníkovi právo postihu..
(2) Částky, které by takoví spoludlužníci nebo ručitelé dlužníkovi vzhledem ke svému společnému závazku museli snad zaplatiti v budoucnosti, mohou ve vyrovnacím řízení přihlásiti jako pohledávky podmíněné pro případ, že věřitel pohledávku ve vyrovnacím řízení neuplatní.
3) Po zahájení vyrovnacího řízení mohou spoludlužníci a ručitelé pohledávku od věřitele vykoupiti. Zaplatí-li ji, přísluší jim ve vyrovnacím řízení hlasovací právo na místě věřitelově.
§ 21.
(1) Je-li za tutéž pohledávku zavázáno několik osob rukou společnou a nerozdílnou, může věřitel až do úplného uspokojení proti každému spoludlužníku, který se vyrovnává, uplatňovati celý zbytek pohledávky v době zahájení vyrovnacího řízení ještě nezaplacený.
(2) Jednotlivým spoludlužníkům, kteří na věřitelovu pohledávku zaplatili více, nežli na ně podle obecných předpisů připadá, přísluší proti ostatním právo postihu.
Kompensace vzájemných pohledávek.
§ 22.
(1) Pohledávky, které v:době zahájení řízení mohly býti podle obecných ustanovení kompensovány, netřeba ve vyrovnacím řízení uplatňovati.
(2) Kompensace není vyloučena proto, že vzájemné pohledávky nebo některá z nich, byly v době zahájení vyrovnacího řízení podmíněné nebo nedospělé nebo že jejich předmětem nebylo plnění peněžité. O pohledávkách takových platí:obdobně ustanovení §§ 16 až 18.
§ 23.
(1) Kompensace jest nepřípustná, nabyla-li ta nebo. ona strana vzájemné pohledávky teprve po zahájení vyrovnacího řízení. Totéž platí, nabyl-li dlužník osoby, která se vyrovnává, vzájemné pohledávky sice před zahájením řízení, avšak věděl-li nebo musil-li věděti v době nabytí vzájemné pohledávky, že jest nezpůsobilá platiti.
(2) Kompensace jest však přípustna i v případech uvedených v odst. 1., jestliže vzájemné pohledávky věřitel nabyl dříve než šest měsíců před zahájením vyrovnacího řízení anebo byl-li věřitel povinen pohledávku převzíti a při tom, když povinnost tuto na sebe bral, nevěděl ani věděti nemusil, že jest dlužník nezpůsobilý platiti.
Oddíl třetí.
Nároky ve vyrovnacím řízení.
Nároky na vyloučení.
§ 24.
(1) Osobní nebo věcné právo na vyloučení věcí, které dlužníku zcela nebo z části nenáležejí, buď posuzováno podle obecných právních pravidel.
(2) Byly-li takové věci po zahájení vyrovnacího řízení zcizeny, může oprávněný bez újmy dalších nároků na náhradu škody žádati, aby mu byla celá úplata vydána nebo, nebyla-li ještě zaplacena, aby mu byl nárok na její zaplacení postoupen.
(3) Přísluší-li dlužníku nárok na náhradu nákladů, které byly vynaloženy na věc, již jest vydati, anebo které byly vynaloženy na dosažení úplaty, buďte vylučovatelem nahrazeny z ruky do ruky.
Právo stihací.
§ 25.
Prodavač nebo nákupní komisionář může požadovati, aby mu bylo vráceno zboží, které bylo dlužníku zasláno z jiného místa a nebylo jím ještě úplně zaplaceno, pokud před zahájením vyrovnacího řízení nedošlo na místo dodání a nedostalo se do moci dlužníka nebo jiné osoby pro něho.
Přednostní pohledávky.
§ 26.
Přednostní právo ve vyrovnacím řízení mají
1. náklady vyrovnacího řízení; k nim náležejí zejména veškeré výdaje spojené s dohledem na obchodování dlužníkovo a s prozkoumáním jeho majetkového stavu;
2. pohledávky z právních jednání dlužníka a vyrovnacího správce za něho jednajícího, která jsou podle § 10 dovolena k dalšímu vedení dlužníkova podniku;
3. veřejné daně (odbytné a berní pachtovné) a dávky, poplatky, cla, příspěvky k sociálnímu pojištění, které dospěly za řízení nebo nejdéle tři roky před jeho zahájením a nedojdou zaplacení z věcí za ně ručících;
4. nezbytně nutné náklady na dlužníkův pohřeb;
5. pohledávky dlužníkových zaměstnanců z poměru služebního a pracovního, zejména ze služebních platů a mezd za poslední tři roky před zahájením řízení, náhradní nároky pro předčasné zrušení služebního poměru, pokud nepřesahují částku úplaty za tři roky, nároky na vrácení služebních kaucí, dále pohledávky obchodních jednatelů za majitelem obchodu na zaplacení provise a náhradu hotových vydání, jichž bylo nabyto nebo které dospěly v posledních třech letech před zahájením vyrovnacího řízení; všechny tyto nároky s obmezením, že přednostní právo přísluší, mimo nároky na náhradu hotových vydání a vrácení kaucí, jednotlivému věřiteli toliko do nejvyšší částky 24.000 Kč;
6. pohledávky lékařů, porodních asistentek, ošetřovatelů nemocných, zvěrolékařů a lékáren za odborné úkony nebo dodávky, pokud tyto pohledávky, vznikly proti dlužníku v posledním roce před zahájením řízení;
7. pohledávky na vyplacení vkladu proti ústavu přijímajícímu úsporné vklady, pokud nepřesahují u jednotlivého věřitele částku 200 Kč.
Příslušenství pohledávek.
Pohledávky náhradní.
§ 27.
(1) Příslušenství vzniklé až po zahájení vyrovnacího řízení má stejné pořadí s pohledávkou.
(2) Pohledávka na náhradu dluhu zaplaceného za dlužníka má totéž pořadí jako zaplacená pohledávka.
Pohledávky dlužníkovy manželky.
§ 28.
Nárok na vrácení věna (obvěnění) může dlužníkova manželka ve vyrovnacím řízení uplatniti toliko, bylo-li přijetí věna (obvěnění) potvrzeno spisem zřízeným veřejným notářem hned při přijetí věna nebo nejpozději dva roky před zahájením vyrovnacího řízení. § 29.
K pohledávkám obchodních věřitelů, které vznikly dříve, nežli byla práva dlužníkovy manželky ze svatebních smluv zapsána do obchodního rejstříku, budiž ve vyrovnacím řízení přihlíženo částkou, která by na ně připadla, kdyby nebylo pohledávky dlužníkovy manželky ze svatebních smluv. Vyšší částku, která takto připadne obchodním věřitelům, přikázati jest jim z podílu příslušejícího manželce jako osobní věřitelce.
Nároky z vyrovnacího řízení vyloučené.
§ 30.
Ve vyrovnacím řízení nemohou býti uplatňovány:
1. úroky z osobních pohledávek za dobu od zahájení řízení, jakož i náklady, které věřitelům vzniknou z účasti na řízení;
2. peněžité tresty za trestné činy jakéhokoliv druhu;
3. nároky z darování mezi živými i na případ smrti a ve vyrovnání pozůstalosti také nároky z odkazů.
Pohledávky cizích věřitelů.
§ 31.
(1) Není-li v mezinárodních smlouvách nebo vládních prohlášeních vyhlášených ve Sbírce zákonů a nařízení ustanoveno jinak, mají cizozemští věřitelé ve vyrovnacím řízení stejná práva, jako věřitelé zdejší, je-li zaručena vzájemnost.
(2) Je-li pochybno, zda vzájemnost se chovává, vyžádá soud prohlášení ministra spravedlnosti. Toto prohlášení jest pro soud závazné.
(3) Ustanovení tato platí i o pohledávkách, které po zahájení vyrovnacího řízení přešly s cizozemců na tuzemce.
Oddíl čtvrtý.
Orgány vyrovnacího řízení.
Vyrovnací komisař.
§ 32.
(1) Vyrovnacím komisařem ustanoví vyrovnací soud zpravidla některého svého soudce. Je-li však dlužníkův podnik nebo jeho bydliště (sídlo) mimo okres, ve kterém jest vyrovnací soud, nebo je-li to účelno z jiného důvodu, může býti vyrovnacím komisařem ustanoven soudce některého okresního soudu, který jest v obvodu vyrovnacího soudu. Je-li vyrovnací komisař zaneprázdněn nebo nepřítomen v úřadě, nastoupí na jeho místo soudce, který jest jinak pověřen ho zastupovati.
(2) Vyrovnací komisař vede jako samosoudce vyrovnací řízení, dohlíží na činnost vyrovnacího správce a přísluší mu činiti veškerá opatření a vydávati veškerá rozhodnutí. která nejsou zákonem vyhrazena vyrovnacímu soudu.
(3) Vyrovnací soud může kdykoliv nahlížeti do spisů vyrovnacího komisaře, vyžádati si od něho o řízení zprávu a ze závažných důvodů ho odvolati a nahraditi jiným soudcem. Proti takovémuto opatření není opravného prostředku.
(4) Veškeré soudy a úřady jsou povinny vyrovnacímu komisaři poskytovati právní pomoc.
Vyrovnací správce.
§ 33.
(1) Při zahájen řízení a kdykoliv se toho objeví později potřeba, ustanoví vyrovnací soud vyrovnacího správce. Přijati jmenování správcem není nikdo povinen; advokáti a notáři mohou však jmenování odmítnouti jen ze závažných důvodů, které náleží posouditi vyrovnacímu soudu.
(2) Vyrovnacím správcem buď jmenována osoba bezúhonná a spolehlivá, která má k tomu potřebné odborné znalosti a není s dlužníkem v takovém osobním poměru, který by mohl míti vliv na konání jeho povinností. zejména nebuď správcem jmenována osoba dlužníku blízká (§ 51), jeho konkurent ani osoba, která se zabývá součinností při vyrovnávání insolventních dlužníků a správcovstvím ve vyrovnacím řízení po živnostensku. Zpravidla buď správcem jmenována osoba zapsaná do seznamu správců. Seznam buď založen u každého vyrovnacího soudu; pro vyrovnací soudy, které jsou v témže místě, založí se seznam společný. Od seznamu a od pořadí jeho zápisů lze se odchýliti jen výjimečně z důvodů zvlášť důležitých. Podrobná ustanovení o sestavování seznamu a o výběru vyrovnacích, správců budou vydána vládním nařízením.
(3) Dlužník i věřitelé mohou do patnácti dnů po ustanovení vyrovnacího správce uvedouce důležité důvody u vyrovnacího soudu navrhnouti, aby byl jmenován jiný správce. Vyhoví-li soud návrhu nebo ustanoví-li nového správce z jiných důvodů, buď jméno nového správce uveřejněno na soudní desce (§ 7), a v úředním listě.
Vyrovnací soud vydá správci o jmenování listinu a správce, nežli se funkce ujme, přislíbí vyrovnacímu komisaři rukou dáním, že bude své povinnosti konati svědomitě.
§ 34.
(1) Vyrovnací správce jest povinen zjednati si zevrubnou vědomost o majetkovém stavu a dosavadním hospodaření dlužníkovu, o příčinách jeho úpadku, o přiměřenosti nabízeného vyrovnání a o všech okolnostech důležitých pro rozhodnutí věřitelů; má pečovati o to, aby dlužníkův podnik byl podle možnosti dále provozován, dozírati na vedení dlužníkova podniku a na to, aby jmění dlužníkovo nebylo ztenčeno nebo zavlečeno.
(2) Vyrovnací správce jest povinen oznámiti vyrovnacímu komisaři zjistil-li by, že dlužník jedná proti opatřením vyrovnacího soudu, vydaným podle § 5, odst. 1., proti ustanovením § 10 nebo vůbec proti zájmům věřitelů. Rovněž má vyrovnací správce oznámiti komisaři, zjistil-li by skutečnosti, které odůvodňují podezření, že dlužník o zahájení řízení žádal, aby ho zneužil, nebo má-li podle výsledku zkoumání dlužníkova majetkového stavu za to, že k vyrovnání patrně nedojde.
(3) Vyrovnací správce jest povinen užíti péče vyžadované předmětem správy a ručí všem účastníkům za majetkovou škodu, která by vzešla ze zanedbání povinností mu uložených.
§ 35.
(1) Vyrovnací komisař může naříditi, aby správce ještě před vyrovnacím rokem podal písemnou zprávu o tom, co o majetkovém stavu dlužníkovi a o příčinách jeho úpadku i o přiměřenosti.nabízeného vyrovnání vyšetřil, a je-li to účelno, opis zprávy sdělil věřitelům.
(2) K přípravě zprávy vyrovnacího správce může vyrovnací komisař vyslechna správce naříditi, aby dlužníkovo hospodaření bylo prozkoumáno znalci. Podrobná ustanovení o výběru a odměně takovýchto znalců budou vydána vládním nařízením.
§ 36.
Dlužník, členové poradního výboru věřitelů i jednotliví věřitelé mohou si do opatření a jednání vyrovnacího správce stěžovati u vyrovnacího komisaře. Proti rozhodnutí vyrovnacího komisaře o takovýchto.stížnostech lze si dále stěžovati k vyrovnacímu soudu. Další opravný prostředek je vyloučen.
Nároky vyrovnacího správce.
§ 37.
(1) Vyrovnací správce má nárok na náhradu hotových vydání a na odměnu za svou námahu.
(2) Nároky své jest povinen oznámiti vyrovnacímu komisaři, když skončí svou činnost, jakož i kdykoliv mu to za řízení vyrovnací komisař uloží.
(3) O správcových nárocích rozhodne vyrovnací komisař. Jeho rozhodnutí buď doručeno vyrovnacímu správci, dlužníku, a byl-li zřízen poradní výbor věřitelský, také všem jeho členům. Všichni, jímž bylo rozhodnutí 0 odměně správcově doručeno, mohou mu odporovati rekursem. Proti rozhodnutí rekursního soudu.není dalšího opravného prostředku.
§ 38.
(1) Vládním nařízením může býti vydána sazba úhrnných odměn vyrovnacích správců. Při stanovení odměny budiž v sazbě vzat zřetel na to, kolik mají věřitelé podle obsahu vyrovnání celkem obdržeti, jakého druhu byla činnost správcova a s jakým se setkala úspěchem.
(2) Od sazby lze se při určení správcovy odměny uchýliti jen, byla-li činnost správcova mimořádně obtížná, rozsáhlá nebo docílil-li správce zvláštního úspěchu.
(3) Úmluvy správce s dlužníkem nebo s věřiteli o výši náhrady hotových vydání i o odměně jsou neplatny.
Dohled na vyrovnacího správce.
§ 39.
(1) Vyrovnací komisař může si kdykoliv od správce vhodným způsobem vyžádati zprávu a vysvětlení o jeho činnosti, může kdykoliv nahlížeti do účtů nebo do jiných spisů správcových a konati potřebná šetření.
(2) Neplní-li správce řádně svých povinností, může ho vyrovnací komisař k tomu přidržeti peněžitými tresty pořádkovými do 2.000 Kč a, je-li to nutno, dáti na jeho náklad a nebezpečí jednotlivé úkony opatřiti jinou osobou.
(3) Vyrovnací soud může správce z důležitých důvodů zbaviti úřadu. Před rozhodnutím buď slyšen vyrovnací komisař a, je-li to možno, i vyrovnací správce.
Poradní výbor věřitelský.
§ 40.
(1) Na návrh věřitelů nebo z úřední moci může vyrovnací komisař vyrovnacímu správci přiděliti tří až pětičlenný poradní výbor. Při výběru členů poradního výboru buď pokud možno přihlíženo k návrhům věřitelů.
(2) Za členy poradního výboru mohou býti ustanoveny osoby fysické nebo právnické, a to, i když nejsou věřiteli. Věřitelé mohou povolání do poradního výboru.odmítnouti jen z důležitých důvodů, které posouditi přísluší vyrovnacímu komisaři. Nárok na odměnu za námahu členům výboru nepřísluší. Nahrazeny jim buďte toliko hotové výdaje.
(3) Povolání do poradního výboru může býti vyrovnacím komisařem kdykoliv odvoláno.
§ 41.
yrovnací komisař může poradnímu výboru uložiti, aby dozíral na činnost vyrovnacího správce a aby přezkoumal zprávu jím podanou podle § 35. O výsledku těchto šetření podá poradní výbor zprávu vyrovnacímu komisaři ještě před rokem ustanoveným k rozhodnutí o vyrovnání, nejpozději však při roku.
Oddíl pátý.
O přihláškách pohledávek věřitelů.
§ 42.
Činiti návrhy a prohlášení, jakož i hlasovati mohou ve vyrovnacím řízení toliko věřitelé, kteří své nároky přihlásili u vyrovnacího komisaře.
§ 43.
(1) Přihláška buď učiněna ve lhůtě ustanovené ve vyhlášce o zahájení vyrovnacího řízení; k přihláškám později došlým lze při vyrovnacím roku přihlížeti jen, bylo-li je možno ještě včas prozkoumati.
(2) Přihláška buď učiněna podáním dvojmo nebo ústně do protokolu. Má-li věřitel v rukou listinu o pohledávce, budiž k přihlášce připojena v prvopise a opise. V přihlášce jest uvésti výši pohledávky i její právní důvod a, byla-li pohledávka již na soudě vymáhána, uvésti jméno soudu a spisovou značku, po případě den a jednací číslo soudního rozhodnutí.
(3) Věřitelé, kteří mají bydliště (sídlo) v cizině, pojmenujtež v přihlášce zmocněnce pro doručování bydlícího v tuzemsku; jinak jim bude ustanoven na jejich náklad a nebezpečí vyrovnacím komisařem.
(4) Také věřitel, který činí.nárok na přednostní uspokojení, je povinen svou pohledávku přihlásiti. Nemusí však přihlašovati své nároky osoby, kterým přísluší nárok na vyloučení věcí nebo práv, ani věřitelé oddělní, pokud požadují uspokojení jen z věci nebo práva, na němž jest zřízeno právo na oddělené uspokojení.
Vyřízení přihlášek.
§ 44.
(1) Druhé stejnopisy přihlášek, po případě úřední opisy protokolů sepsaných o přihláškách ústních, i opisy příloh buďte doručeny vyrovnacímu správci.
(2) Správce zapíše přihlášky do seznamu v pořadí, jak došly k soudu, a to odděleně přihlášky pohledávek, které mají přednostní právo, a přihlášky ostatní. Jest povinen zejména na základě obchodních knih nebo jinakých dlužníkových zápisků jednotlivé přihlášky prozkoumati a dlužníka o nich vyslechnouti. Dlužník jest povinen určitě se vyjádřiti, zdali jednotlivé přihlášené pohledávky uznává či popírá, po případě do jaké výše. Jeho vyjádření buď správcem v seznamu poznamenáno a od dlužníka podepsáno. Nevyjádří-li se dlužník, ač byl vyzván, o přihlášených pohledávkách nejpozději při vyrovnacím roku, má se za to, že je uznává. I tato okolnost buď v. seznamu vyznačena.
(3) Výsledek svého šetření a vlastní vyjádření uvede správce v seznamu při každé jednotlivé pohledávce. Popře-li některou, má uvésti důvody. Seznam přihlášených pohledávek s vyjádřením vlastním a dlužníkovým odevzdá správce vyrovnacímu komisaři nejpozději tři dny před vyrovnacím rokem.
Věřitelé mají právo do seznamu i do jednotlivých přihlášek nahlédnouti.
Oddíl šestý.
O vyrovnacím roku.
§ 45.
(1) Dlužník jest povinen k vyrovnacímu roku dostaviti se osobně Nedostaví-li se anebo dostaviv se, opět se vzdálí, a omluva jeho nebyla vyrovnacím komisařem uznána za dostatečnou, má se za to, že od návrhu na vyrovnání upustil.
(2) Když rok započal, nemůže již dlužník návrh na vyrovnání odvolati ani změniti v neprospěch věřitelů.
§ 46.
(1) Nežli se počne hlasovati, podá vyrovnací správce zprávu o výsledku šetření o majetkovém stavu a dosavadním hospodaření dlužníkovu a o příčinách jeho úpadku a vyjádří se i o přiměřenosti nabízeného vyrovnání (§§ 34, 35).
(2) Navrhne-li to vyrovnací správce nebo některý věřitel anebo nařídí-li to vyrovnací komisař, jest dlužník povinen ihned vykonati vyjevovací přísahu (§ 2, odst. 3.). Vyrovnací správce a jednotliví věřitelé mají právo dlužníku při tom dávati otázky.
(3) Věřitelé mohou se při roku vyjádřiti o jednotlivých přihlášených pohledávkách. Vyrovnací správce může své vyjádření o pohledávkách, které byly některým z věřitelů popřeny, při roku změniti. Vyjádření věřitelů i nové vyjádření správcovo buďte v seznamu přihlášek poznamenána.. Seznam přihlášek tvoří část protokolu o vyrovnacím roku. Věřitelé mohou žádati, aby jim byly z něho vydány ověřené výpisy.
Právo hlasovati o vyrovnání.
§ 47.
(1) Věřitelům, kteří vyrovnáním neutrpí újmy, nepřísluší právo o vyrovnání hlasovati.
(2) Věřitelům obchodní společnosti, kteří přihlásili své pohledávky také v současném konkursu nebo vyrovnáni osobně ručícího společníka, přísluší ve vyrovnacím řízení společníkově hlasovací právo jen za část pohledávky, která, jak lze předvídati, nebude uhrazena v jiném řízení.
(3) Oddělným věřitelům přísluší hlasovací právo jen za onu část pohledávky, která pravděpodobně nebude uhrazena z práva na oddělené uspokojení.
§ 48.
(1) Několik věřitelů, kterým přísluší pohledávka společně nebo jejichž pohledávky tvořily až do doby, kdy se dlužník stal neschopným platiti, jedinou pohledávku, má jen jeden hlas. Totéž platí přiměřeně, je-li věřitelova pohledávka zastavena.
(2) Takovíto spoluoprávnění musí se o výkonu hlasovacího práva dohodnouti; nedohodnou-li se, nemohou hlasovati.
(3) Také věřiteli, který přihlásil několik pohledávek, přísluší jen jediný hlas, ať pohledávek nabyl kdykoliv.
§ 49.
(1) Věřitelům, kteří nabyli pohledávky postupem později, než se stal dlužník neschopným platiti, nepřísluší za tyto pohledávky hlasovací právo; odporuje-li tomu věřitel k hlasování oprávněný, který přihlásil pohledávku ve lhůtě přihlašovací. Jeho odpor však nemá účinku, dokáže-li ten, kdo činí nárok na hlasovací právo, že odporujícímu věřiteli alespoň osm dnů před vyrovnacím rokem písemně nabídl, že pohledávku jeho vykoupí za stejných podmínek, jaké byly poskytnuty postupujícímu, a že tyto podmínky byly úměrny hospodářskému stavu dlužníkovu v době postupu.
(2) Toto ustanovení neplatí, převzal-li věřitel pohledávku na základě závazku, který. na sebe vzal dříve, nežli se dlužník stal neschopným platiti.
Čeho jest třeba k přijetí návrhu.
§ 50.
(1) K přijetí návrhu na vyrovnání jest třeba, aby s ním souhlasila většina věřitelů při roku přítomných nebo zastoupených, kteří jsou oprávněni hlasovati, a aby úhrnný součet pohledávek všech věřitelů, kteří s vyrovnáním souhlasí, činil nejméně tři čtvrtiny všech pohledávek opravňujících hlasovati.
(2) Bylo-li dosaženo toliko jedné z těchto většin, může dlužník až do skončení roku žádati, aby se při novém roku hlasovalo znovu. Nový rok ustanoví vyrovnací komisař ihned na nejkratší dobu a oznámí ústně. Nepřítomní věřitelé buďte k němu obesláni.
(3) Hlasováním při prvním roku věřitelé vázáni nejsou.
§ 51.
(1) Dlužníkův manžel a osoby, které jsou s dlužníkem nebo s jeho manželem příbuzny nebo sešvakřeny v pokolení přímém vůbec anebo až do čtvrtého stupně v pokolení pobočném, pak osvojenci, schovanci a osoby, které s dlužníkem žijí v mimomanželském společenství, jakož i právní nástupci těchto osob, pokud nenabyli pohledávek dříve, nežli šest měsíců před zahájením řízení, počítají se při výpočtu většiny věřitelů a jejich pohledávky při výpočtu většiny pohledávek jen, hlasují-li proti návrhu na vyrovnání. Mimomanželské příbuzenství pokládá se tu za rovné příbuzenství manželskému. Stupně se počítají v pobočném pokolení podle počtu zplození, kterými obě osoby pocházejí od svého nejbližšího společného kmene; v kterém stupni jest někdo spřízněn s jedním manželem, v témž stupni jest sešvakřen s druhým manželem.
(2) Toto ustanovení neplatí, jestliže osoby dlužníku blízké jmenované v odstavci I, nabyly pohledávek dříve, nežli se dlužník stal nezpůsobilým platiti, od osoby, která dlužníku blízká není.
§ 52.
(1) Věřitel, jehož hlasovací právo nebo pohledávka byly popřeny jiným věřitelem, oprávněným hlasovati, dlužníkem nebo vyrovnacím správcem, prozatím hlasuje.
(2) Byl-li by však výsledek hlasování různý podle toho, počítá-li se hlas takového věřitele čili nic, rozhodne vyrovnací komisař vyslechna účastníky, zdali a pokud má býti sporný hlas počítán. Totéž platí, byla-li některým věřitelem, dlužníkem nebo vyrovnacím správcem popřena výše nekrytého schodku (§ 47, odst. 2. a 3.).