Ministr je přesvědčen, že musí přijíti nová etapa stabilisační, neboť důvody pro stabilisaci dřívější nejen existují, ale i se posilují; nelze činiti nové výdaje, leč za současné ekonomie, za současného snížení výdajů jiných a za současného docílení úspor. Uvedl, že rozpočet na rok 1931 chystá investic za 2 miliardy Kč, čímž bude čeleno nezaměstnanosti v podnikání soukromém; rovněž i vodocestní fond s melioracemi a reformou fondu silničního rozmnoží investice na příští rok asi o 1 miliardu Kč; zmínil se o konversi státních papírů, vyslovil se proti novým emisním půjčkám, dotkl se desorganisace našeho peněžnictví v otázce úroku, otázky zřízení peněžní rady, přípravy bankéřského zákona, zamýšlené fuse zemských úvěrních ústavů, a exekučního vymáhání daní v nynější krisi.

V závěru své řeči prohlásil ministr financí, že situace není katastrofální, co bude dále, závisí na tom, jak dlouho bude trvat naše krise a jak se poměry budou dále vyvíjeti.

Další debaty zúčastnili se četní senátoři, kteří nevítali porušení principu stability, zvýšení státního rozpočtu, zvýšení poštovních poplatků a železničních tarifů v nynější době krise. Požadovali proto, aby ve státní správě byla energicky prováděna úspornost a ekonomie. Aby pak zatížení veřejnými dávkami mohlo býti zmírňováno, dožadovali se, aby i samosprávné svazky šetřily právě tak, jak se toho žádá na státu, a aby požadavek stability výdajů byl uplatňován i v rozpočtech samosprávných svazků.

Byly předneseny stížnosti, že parlament za nynější situace musí schváliti rozpočet beze změn, na rozpočtu nesmí býti nic měněno ani upravováno a naopak bylo požadováno, aby parlament měl vliv již na sestavování státního rozpočtu. Zde možno odkázati na zprávu rozpočtového výboru senátu o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu státního rozpočtu a finančního zákona pro rok 1930 na stránce 33. Byl přednesen též požadavek, aby pro Slovensko byla vytvořena samostatná rozpočtová kapitola. K tomu dlužno poznamenati, že v dílčích rozpočtech jsou uváděny pro Slovensko jak výdaje tak příjmy odděleně, pokud se specielně dotýkají Slovenska. Samostatná kapitola pro Slovensko by ani nemohla postihnouti všechny výdaje pro Slovensko, neboť Slovensko kromě uvedených speciálních výdajů participuje i na rozpočtových úvěrech společných všem zemím, jež nelze dobře děliti.

V debatě byl konečně vysloven náhled, že by bylo na prospěch, kdyby do správních sborů státních podniků byl přibrán i laický živel. K tomu se podotýká, že do správního sboru může podle vládního nařízení ze dne 25. září 1924, č. 26 Sb. z. a n., resortní ministr až 1/3 členů správního sboru jmenovati vynikající odborníky-neúředníky.

Vyšší preliminář příjmový jest odůvodněn u příjmových položek tit. 2, § 3, pol. 1. a § 6, pol. 4. a 5., resp. níže pod textem "Státní statek Lány".

Ve staré části hradu provedena konservace severní a ve značné části i jižní façady Vladislavského sálu, dále zabezpečení přízemních síní pod sálem Vladislavským a částečné zabezpečení jihozápadního křídla - české kanceláře.

Ukončena konservace façady letohrádku Belvedere, zabezpečena východní opěrná zeď a provedena úprava dlažby v ochozu. V oboře Hvězdě provedena úprava hlavní aleje od "Vypichu" k letohrádku.

V nové části hradu dokončena dlažba na III. hradním nádvoří a stavba schodiště z tohoto nádvoří do zahrady na Valech.

Zahájena a ze značné části provedena úprava IV. hradního nádvoří a přilehlé zahrady mezi arcibiskupským palácem a hradem a zahájeny přípravné práce pro úpravu západního křídla Pražského hradu, kde bude zřízeno schodiště a spojovací chodba ku Španělskému sálu a Galerii.

V Jelením příkopě provedeno částečné zabezpečení severní hradební zdi, která s věžemi Mihulkou, Bílou věží, Daliborkou a Černou věží jest vzácnou památkou středověkého opevnění Pražského hradu.

V souvislosti s novými úpravami Pražského hradu provedeny archaeologické vykopávky, které přinesly některé velmi cenné objevy. Na IV. hradním nádvoří byly odkryty zbytky románské budovy, patrně pevnostní věže. V průjezdu mezi IV. a II. hradním nádvořím objeveny zbytky další románské budovy a románský hřbitov asi z 11. století. V zásypu nalezeny četné románské předměty.

Zvýšený příjem preliminuje se v důsledku podstatného zvýšení etátu roční těžby předepsané hospodářským plánem na rok 1929-1938.

Při posuzování celkového výsledku hospodaření na státním statku v Lánech nutno přihlížeti jednak k výdajům investičním pol. 30. "Na práce odvodňovací a znovuzřízení cest" v částce 150.000 Kč a dále k vyšším výdajům přechodné povahy na práce kulturní (položka 15. "Denní platy a mzdy" zvýšení o 38.548 Kč, a pol. 26. "Zalesňování a ochrana lesů" zvýšení o 16.900 Kč), které souvisejí se zalesněním rozsáhlých mniškových žírů.

Návrh rozpočtu pro zákonodárné sbory na r. 1931 vykazuje o 807.667 Kč větší potřebu než povolena byla na r. 1930, z čehož připadá na tit. 1. Poslanecká sněmovna 267.359 Kč, na tit. 2. Senát 192.237 Kč a na tit. 3. Společné záležitosti obou sněmoven 348.071 Kč. Vyšší náklad navržený pro zákonodárné sbory na r. 1931 jest třeba posuzovati s hlediska, pokud bude třeba zatěžovati příští rozpočet této kapitoly, a tu budiž konstatováno, že zvýšení týká se hlavně nákladů osobních, jež vznikají postupy zaměstnanců obou sněmoven podle zákonů a nařízení vydaných o úpravě platů těchto zaměstnanců, jednak provedením služebního řádu předepsaného pro zaměstnance sněmovní podle zákona čís. 186/1922 Sb. z. a n. U položky 2. Platy personálu smluvně zaměstnaného odůvodněno je zvýšení přibráním nových zřízeneckých sil, jež bude třeba uskutečniti jednak v poslanecké sněmovně následkem provedení nových adaptačních prací a pak, že konečně jednou dostane se i senátu nových místností, jež senát nutně potřebuje, by své práce a porady mohl nerušeně konati. Mimo to bude potřebí dobudovati též těsnopiseckou kancelář přijetím nových sil českých a ruských těsnopisců na místo sil výpomocných, povolávaných k zasedání sněmovnímu od případu k případu. Následkem přijetí sil stálých zmenšuje se položka třetí (Výlohy pro výpomocné těsnopisce) o 60,000 Kč. Nemocenské pojištění zvyšuje se úměrně postupy sněmovních zaměstnanců.

Položka 5. Služební oděv zaměstnanců sněmovních, se nemění.

Položka 6. Odměny a výpomoce sněmovních zaměstnanců zmenšují se v obou komorách z důvodu úspornosti o 10.000 Kč.

Položka 7. Delegační výlohy členů zákonodárných sborů. Obě sněmovny vysílají každoročně delegáty na mezinárodní obchodní konference a na sjezdy meziparlamentních unií. Položku tuto bylo by třeba zvýšiti, avšak v nynějších dobách z důvodů úsporných zůstává při rozpočtu takovém jako roku minulého.

Položka 8. Representační výlohy předsednictva a položka 9. rovněž se nemění, ačkoliv i obě tyto položky bylo by třeba zvýšiti.

Položka 10. Režijní výlohy zvyšují se u tit. 1. o 140.000 Kč a u tit. 2. o 35.000 Kč a větší potřeba odůvodňuje se jednak úpravou místností v poslanecké sněmovně, jednak i slíbeným zabráním několika místností pro senát. Mimo to z této položky hradí se veškeré výdaje na otop, osvětlení, úklid, telefon, nájemné, dávky z nájemného a různé kancelářské potřeby.

Položka 11. Udržování a provoz automobilů se nemění.

Položka 12. Tisky sněmovní snižují se u obou komor o 110.000 Kč z důvodů úsporných.

Položka 13. Udržování a doplnění knihovny a položka 14. Náklad na meziparlamentní a informační službu, položka 15. Příspěvek na restauraci zůstávají proti r. 1930 nezměněny.

Položka 16. Na doplnění a udržení inventáře a zařízení místností sněmovních. U tit. 1. snižuje se náklad o 50.000 Kč, ježto sněmovna poslanecká jest dostatečně vybavena a dá se očekávati, že další úpravy nebude potřebí. Zvýšení u tit. 2. Senát o 100.000 Kč vzniká z toho důvodu, že pro místnosti, jež snad předsednictvu senátu podaří se získati, bude třeba opatřiti inventář a různé zařízení. Příjmy obou komor zůstaly nezměněny. Jsou to totiž ponejvíce příjmy za tisky a za předplatné sněmovních korespondencí a položky tyto nedoporučovalo by se zvyšovati.

Celý návrh rozpočtu pro zákonodárné sbory na r. 1931 odpovídá nejnutnějším potřebám, a veškeré položky jeho jsou řádně odůvodněny. Ke konci budiž připomenuto, což snad v posledních letech každého roku se uvádí, aby již jednou budova senátní byla řádně upravena a vybavena tak, aby odpovídala účelu a potřebám, jak pro zákonodárný sbor náš jest nevyhnutelno.

Změny, které byly provedeny v rozpočtovém návrhu tit. 1. pro rok 1931, vyplývají buď ze zákona anebo jsou rázu formálního.

U § 2. "Výdaje všeobecné" se zvyšuje potřeba ve výdajích osobních hlavně v důsledku nároků zaměstanců podle zákona nebo příslušných předpisů, a to u pol. "Platy stálých i přidělených zaměstnanců" o výslední částku 34.400 Kč, u pol. "Nemocenské pojištění státních zaměstnanců podle zákona č. 221/25 Sb. z. a n." o částku 500 Kč,

jest pouhým přesunem z pol. "Platy stálých i přidělených zaměstnanců", kde se o stejnou částku preliminuje méně tím způsobem, že se částka 55.400 Kč, kterou by činilo zákonné zvýšení platů, upravuje na zmíněnou výslední částku 34.440 Kč.

Rovněž pouhým přesunem jest náklad na novou položku "Nájemné" v částce 1.200 Kč, určené na byt řidiče služebního automobilu, poněvadž se položka: "Provoz a udržování služebních automobilů" o stejnou částku snižuje.

Ve věcných výdajích (řádných) se však snižuje položka: "Úřední cesty presidenta republiky" o částku 65.000 Kč, takže u §u 2: "Výdaje všeobecné" vyplývá oproti roku 1930 snížení rozpočtové potřeby o výslední částku 1.370 Kč.

U ostatních paragrafů není změn proti roku 1930.

Nastalo tudíž - ač některé položky v důsledku zákonných ustanovení doznaly podstatného zvýšení - celkové snížení rozpočtu pro rok 1931 u srovnání s rozpočtem dřívějším a referent také tuto skutečnost zvláště vyzdvihl zdůrazniv, že presidium ministerské rady dalo tím dobrý příklad i ostatním resortům.

Referent dotkl se v průběhu svých vývodů zvláště otázek státně-zaměstnaneckých a urgoval brzké zřízení komise ve smyslu zákona č. 286/24 Sb. z. a n., která by zjednodušila a zracionalisovala veřejnou správu a tím přivodila automatické snížení její nákladů. Rovněž i hospodaření ve státních tiskárnách poskytlo referentu možnost, aby konstatoval, že podniky tyto jsou vedeny hospodářsky. Referent po té obšírně pojednal i o Úředních novinách a o Československé tiskové kanceláři a ukončil svůj výstižný referát konstatováním, že ministerské předsednictvo počíná si úsporně a nezavdává veřejnosti příčiny ke steskům a že proto je možno rozpočet jeho s uznáním doporučiti ke schválení.

V zahájené po té debatě dotkli se řečníci hlavně dvou otázek, a sice otázky státně-zaměstnanecké a otázky zhospodárnění veřejné správy. Ve směru prvním tlumočen požadavek ve věci novelisace platového zákona a přestavby požitkové soustavy zavedením automatického časového postupu, ve směru druhém vysloven požadavek, aby zmíněným zákonem slíbená komise pro provádění úsporných opatření ve veřejné správě byla co nejdříve jmenována a konstituována.

Po skončené debatě ujal se slova ministerský předseda k tomuto projevu:

Je pravda, že tentokrát jsme byli nuceni rozpočet značně zvýšiti. Myslím však, že jsme přece jen jednali prozíravě, neboť zvýšením rozpočtu učinili jsme různá preventivní opatření pro doby zlé, v nichž jsme a do nichž vcházíme. To co jsme vydali, vydali jsme, abychom čelili nadcházející nouzi a bídě. Vydávali jsme tedy s plným vědomím, že jde o vydání ekonomická a rentabilní, jež nám přinesou bohaté úroky. Lituji, že jsme nedovedli učiniti včas preventivní opatření, abychom zamezili zemědělskou krisi a tím abychom se postarali o potlačení prapříčiny všech hospodářských potíží.

Často čteme zprávy ze zahraničí, že jsme ostrovem klidu a pořádku. Toto chvalné označení budí sice uznání, ale také závist a počátek nepřátelství. Proto musíme býti velmi opatrni, abychom si tuto pověst zachovali, čehož dosáhneme, budeme-li všichni, bez rozdílu stavu a povolání i bez rozdílu barvy nacionální nebo politické poctivě konati svou povinnost a když nám všem bude nejvyšším zájmem prospěch státu.

Válka hospodářská, ve které jsme a do které se možná v nejbližší budoucnosti ještě hlouběji dostaneme, je vlastně strašnější, nežli válka na bojištích, poněvadž nezná příměří, nezná míru a slitování a rdousí nejstrašnějším způsobem - bídou a hladem. Jestliže proti této válce nebo proti jejím následkům činíme preventivní opatření a vyzbrojujeme se včas, jednáme státnicky a moudře. Sneseme proto výtky s kterékoliv strany. Nám postačí vědomí, že jsme konali svou povinnost.

Vláda zachovává a musí zachovávati zásadu moderního zákonodárství: podporovati slabší proti silnějším. To ovšem neznamená a nesmí nikdy znamenati podporování toho, kdo by sám nechtěl si ze všech sil pomáhati. To by byla chyba, která by se pak na státu i na společnosti velmi vymstila. Musíme dáti práci, ale musíme dáti také chleba těm, kteří práci nalézti nemohou. Musíme si vážiti domácího producenta i domácího konsumenta. Domácí konsument jest právě v těžkých dobách povolán, aby zachoval aspoň kádr toho kterého výrobního odvětví. Vznikli jsme ze státu, který měl velké zázemí pro svůj průmysl, a když chceme svůj průmysl uživiti, musíme zorganisovati své podnikání i celý život tak, abychom vytvořili silné hospodářské jednotky s náležitou exportní průbojností. Musíme hleděti lacino vyrábět. Podkladem tohoto snažení jest laciný chléb, který my máme, a jest jen třeba učiniti všechno, aby vše ostatní přizpůsobilo se levné ceně chleba, čímž by se hospodářská situace rázem uzdravila. Kdybychom dlouho čekali, bylo by to chybou, poněvadž trvalým znehodnocením zemědělské práce, která jest vyjádřena laciným chlebem, způsobili bychom rozvrat. Nesmí se čekati, až zemědělec nebude práce schopen, musíme se spojiti a ve sdružení všech svých sil jedině můžeme nalézti spásu. Někteří chtějí u nás stále mluviti o speciální krisi zemědělské. To je omyl: Naše zemědělská krise souvisí s všeobecnou krisí cenovou, a nevidí-li se to, jest to známka krátkozrakosti, protože jde o světovou pohromu hospodářskou, která projevuje se sice různou formou, ale jejíž základ je všude stejný.

Předseda vlády odpovídal potom podrobně na různé dotazy a náměty zejména sen. Plamínkové, Pánka a Zimáka.

Pojednávaje ku konci o lesní reformě, prohlásil, že lesní reforma je v hlavních rysech hotova a na zbývajících detailech že pilně se pracuje.

V závěru zdůrazňuje předseda vlády, že pevná dohoda stran koaličních, jejich porozumění pro společné úkoly a pilná spolupráce zákonodárných sborů opravňuje k přesvědčení, že cesta, po které vláda jde, jest správná, a že třeba v ní pokračovati.

Rozpočtový výbor senátu zabýval se rozpočtem ministerstva zahraničních věcí pro rok 1931 v podrobné debatě ve své schůzi dne 4. prosince 1930. Podle zprávy zpravodaje činí výdaje ministerstva zahraničních věcí na rok 1931 Kč 170 mil., jsou tedy proti předchozímu roku vyšší asi o 2 1/2 mil. Kč, příjmy vykazují částku 7 1/2 mil. Kč a jsou tedy nižší proti roku předchozímu o 6 1/2 mil. Kč.

Zvýšení nákladů vyplývá jednak z časového postupu zaměstnanců podle platových zákonů a nařízení, jednak z rozvoje agendy zahraniční služby a zamýšleného rozšíření sítě zastupitelských úřadů a konečně ze zvýšení rozpočtu Společnosti Národů, jehož důsledkem jest i zvýšení našeho příspěvku.

Preliminování nižších příjmů má svůj důvod v postupujícím zrušování visové povinnosti s cizími státy, neboť příjem z visových poplatků byl hlavním zdrojem příjmů zahraničních úřadů.

V podrobné debatě rozpočtového výboru, jíž se zúčastnila řada řečníků, nebyly vysloveny podstatnější námitky proti rozpočtu a činnosti ministerstva zahraničních věcí. Pokud pak jde o otázky rázu politického, bylo vzato na vědomí prohlášení pana vyslance Dra Krofty, který se zúčastnil schůze za nepřítomného ministra zahraničních věcí, že pan ministr ochotně podá výklad o politické situaci a zahraničních otázkách na příslušných místech po svém návratu.

S uznáním byly přijaty snahy ministerstva zahraničních věcí po úspornosti v zahraniční službě, která se projevuje jednak tím, že skutečné konsuláty zřizují se pouze tam, kde jich je nevyhnutelně zapotřebí pro naše zájmy obchodní a průmyslové jakožto státu exportního, a že všude jinde zřizují se konsuláty honorární, jejichž počet daleko převládá nad konsuláty skutečnými; ačkoliv síť zastupitelských úřadů se rozšiřuje a rozsah agendy zvětšuje, je zvýšení rozpočtu poměrně nižší.

Některými řečníky byla uznávána nutnost zvláštní pragmatiky a úpravy osobních poměrů zahraniční služby, jak také již v poslanecké sněmovně byla o tom zmínka. Na úřednících ministerstva zahraničních věcí požadují se totiž zvláštní schopnosti jazykové a odborné, úředníci musí částečně ovládati také jiné obory státní administrativy, musí vedle agendy politické a propagační sledovati též otázky týkající se obchodu, sociální péče a j., aby mohli v cizině náležitě hájiti zájmů státu i jeho příslušníků. Musí však také znáti i zákonodárství země svého přidělení, a kromě studia jazyků musí se věnovati i nutnému životu společenskému, jehož dosah právě pro zahraniční službu jest obecně znám. Bylo poukázáno na to, že téměř ve všech cizích státech, i v době poválečné, byly upraveny osobní poměry úředníků zahraniční služby způsobem odlišným od předpisů platných pro službu ryze vnitrostátní. Naše služební pragmatika byla určena pouze pro úředníky vnitrostátní, neboť v bývalém Rakousku platila pro zahraniční službu zvláštní pragmatika, takže aplikace dosud platné pragmatiky vnitrostátní pro službu zahraniční činí nemalé obtíže, neboť některá její ustanovení jsou dokonce přímo v rozporu s povahou a zájmy zahraniční služby.

Neméně závažnou otázkou jest ubytování ministerstva zahraničních věcí, které má nyní své místnosti roztroušeny ve čtyřech budovách, z nichž musí platiti drahé nájemné. Adaptace Černínského paláce, v němž má býti celé ministerstvo i s representačními místnostmi umístěno, pokračuje však příliš pomalu; technických překážek by sice nebylo, ale úvěry na tuto adaptaci rozpočtem povolované, jsou poměrně malé. Za těchto poměrů může se dokončení adaptací protáhnouti ještě na řadu let, zatím co nutno platiti značné nájemné v pronajatých budovách a roztříštěním tímto trpí přirozeně i úřadování. Bylo proto apelováno na ministerstvo financí, aby zvýšením stavebních úvěrů umožnilo brzké dostavění budovy, která již po stránce umělecké i representační může býti naší pýchou před celým kulturním světem.

Uvádí se mnohdy, že náklad na službu propagační a zpravodajskou dosahuje příliš vysokých částek. Podobná tvrzení nutno uvésti na pravou míru, nutno srovnati, jaké náklady věnují pro obdobné účely státy ostatní a uvidíme, že věnují na svou propagaci částky daleko vyšší. Některé státy vydávají třetinu až polovinu rozpočtu zahraničního ministerstva na tuto agendu, kdežto náklady naší zpravodajské služby nečiní ani jednu sedminu celkového rozpočtu ministerstva. Účelem naší propagace jest informovati správně cizinu o našich poměrech, reagovati a opravovati informace, které o nás jsou rozšiřovány státy proti nám nepřátelsky orientovanými a naopak opatřiti našemu ministerstvu informace o poměrech zahraničních. Jde tu mnohdy vlastně o jakýsi druh sebeobrany a z toho, co bylo uvedeno, jest patrno, že v těchto nákladech jest ministerstvo opravdu šetrné a skoro se namane otázka, zda by na tuto sebeobranu nemělo býti vynaloženo finančně více.

S uznáním přijímá se výsledek práce zahraničního ministerstva ve Společnosti Národů a na celé řadě konferencí, konaných pod její aegidou, jako byly konference minoritní, hospodářské, dělnické, hornické, o celním příměří, pro arbitráž a bezpečnost, o kodifikaci mezinárodního práva a unifikaci práva směnečného, a přípravná konference odzbrojovací.

Hlavní linie naší zahraniční politiky, stálá a cíle vědomá, nedoznává změn již po celých 12 let a je její zásluhou, že dala našemu státu ve světové politice postavení, které nám závidí i státy větší a staré.

I v roce 1931 bude dodržen limit rozpočtu vojenské správy stanovený zák. č. 240/1926 Sb. z. a n. částkou 1.400 milionů Kč přes to, že by bylo bývalo určité zvýšení odůvodněno zákonem o ročním kontingentu branců, o náhradní záloze a o některých změnách branného zákona, zákonem o výrobě chleba čís. 46/1930 Sb. z. a n. a konečně nákladem určeným na provedení resystemisace.

Všechny tyto nové zákony, resp. opatření vyžádaly si nového nákladu v celkové výši 90,350.000 Kč.

Mimo to uvnitř rozpočtu byla vojenská správa nucena zvýšiti náklad na letectví okrouhle na 90 milionů Kč a to proto, že letectví se stává velikým činitelem, se kterým musí každý stát tedy i my počítati. Letectví očekávají velké problémy vzhledem k nebezpečí, které vzniká z budoucí války, jež bude vedena hlavně ve vzduchu. Uvědomíme-li si všechnu hrůzu, zkázu materiálu a nebezpečí životů ne pouze na frontě, nýbrž i životů občanstva, tím více musíme již dnes uvažovati o myšlénce zabezpečení míru každým způsobem na jedné straně uskutečňováním odzbrojení, na druhé straně však, pokud tyto záruky nejsou dány, všemožnou ochranou proti podobným útokům.

O těchto okolnostech promluvil velmi výstižně pan zpravodaj, který poukázal na potíže vojenské správy, která má za povinnost, aby armáda byla způsobilá v případu potřeby splniti úkol, pro který je stvořena. Za daných poměrů nemůže vojenská správa za limitovanou roční částku opatřiti vše, čeho řádná armáda a obrana státu vyžaduje.

Pokud se týká letectví, uvedl pan zpravodaj, že letectví bude v příští válce jednou z nejúčinnějších zbraní a proto všechny státy věnují této zbrani hlavní péči. Tak na př. Francie věnovala za loňský rok na tento účel 2 1/2 miliardy, Anglie rovněž, Italie 798 milionů. U nás jsme měli tendenci sestupnou. Ještě r. 1925 byla v rozpočtě na letectví položka 152 miliony Kč, v roce 1926 jen 145 milionů Kč, v roce 1927 61 milion Kč, v roce 1928 65 milionů Kč, v roce 1929 60 milionů Kč, na letošní rok 60 milionů Kč a teprve letos se navrhuje poněkud vyšší částka 90 milionů Kč. Ale ani z této částky nebude možno opatřiti vše, čeho bude třeba.

Omezenost finančních prostředků resortu ministerstva národní obrany jeví se také v tom, že voj. správa nemůže získati dostatečný počet déle sloužících, poněvadž jim nemůže zajistiti žádoucího hmotného zabezpečení.

Pan zpravodaj promluvil též o otázce vojenské předvýchovy, která má rovněž umožniti zkrácení presenční služby. Podle jeho názoru je tato předvýchova dvojího druhu: předvýchova tělesná a duševní. Tělesná předvýchova je dostatečně opatřena tělocvičnými spolky. Ze všech stran vyslovuje se odpor proti tomu, aby do škol bylo zaváděno vojáčkování jako povinný předmět.

Naproti tomu o duševní předvýchově se valně nemluví a nevěnuje se jí vůbec pozornost.

V dalším promluvil pak pan zpravodaj podrobně o jednotlivých rozpočtových položkách vojenské správy a poukázal konkrétně na jejich nedostatečnost.

Z rozpočtové debaty, která se pak rozvinula, vyplynula řada cenných námětů, z nichž bylo patrno, že o věcech armádních se hluboce přemýšlí. Debaty zúčastnila se řada řečníků, mezi nimi i generální rozpočtový zpravodaj, který projevil vřelá slova uznání pro armádu, jež zejména na Slovensku je důležitým státotvorným činitelem. Také ostatní řečníci uznávali nutnost existence armády.

Téměř všichni páni řečníci požadovali zkrácení presenční služby a zlepšení postavení déle sloužících poddůstojníků.

Pokud se týká důstojníků a gážistů v pohraničních oblastech a na Slovensku, bylo žádáno o zavedení mimořádných příplatků tam, kde nepřísluší slovenská výhoda. Tuto otázku bohužel nelze řešiti v úzkém rámci vojenské správy, poněvadž se týká zaměstnanců také v ostatních resortech a bylo by nutno věc řešiti pro všechny jednotným opatřením.

Někteří páni řečníci přednesli výtky o špatném zacházení s vojíny se strany důstojníků a poddůstojníků. Nutno konstatovati, že tu nemůže jíti o žádný systém, nýbrž o zcela ojedinělé případy. Ministerstvo národní obrany vyšetřuje co nejpřísněji všechny stížnosti. V několika případech bylo zavedeno trestní řízení. Soudem byly vysloveny velmi přísné a kruté tresty.