Od r. 1928, kdy počet došlých stížností dosáhl zcela mimořádného čísla 10.231, situace zlepšila se potud, že již v r. 1929 nastal značný pokles agendy, a tato tendence potrvala i v roce letošním. Důsledkem poklesu agendy snižuje se ovšem znenáhla i počet nedodělků, ovšem nikoliv úměrně, poněvadž spory vznesené v r. 1928 stále ještě soud zatěžují a dosavadní počet soudcovských sil není úměrný ani nynější agendě nižší. Koncem listopadu 1930 činil počet nedodělků 10.830 proti 11.714 podle stavu ke konci prosince 1929. Nenastane-li nový vzestup agendy - což nesnadno předvídati - možno doufati, že po rozmnožení počtu soudcovských sil, umožněném resystemisací, situace soudu v dohledné době značně se zlepší.

Nicméně zůstává i na dále žádoucí reforma zákona o nejvyšším správním soudě. Ačkoli první kroky k ní byly zahájeny již v r. 1924, nevystoupila dosud ze stadia přípravného. Proti t. zv. malé reformě, která podle návrhu I. presidenta soudu z r. 1927 měla se omeziti jen na zjednodušení a urychlení řízení, nabyla v přípravných pracích vrchu snaha o reformu všeobecnou, která, dotýkajíc se zásad správního soudnictví, rozvířila otázky velmi závažné, zejména také otázku omezení kompetence nejvyššího správního soudu.

V zájmu urychleného úřadování soudu bylo by velmi žádoucno, aby se soudu dostalo co nejdříve účelnějšího umístění a lepšího věcného vybavení.

Referentka konstatovala nejprve s uspokojením, že úvěry kap. 10. mají býti pro r. 1931 zvýšeny v celku o 54 mil. Kč, a podrobně uvedla, kterak na tomto zvýšení participují jednotlivé tituly. Třeba však míti na mysli, že ani tato zvýšení neodpovídají ještě zcela zvýšené potřebě plynoucí z rozvoje škol.

V oboru národního školství vítá osnovu garančního zákona pro Slovensko a Podk. Rus, má však za to, že by se jeho platnost měla vztahovati i na země české, neboť i tu jest stav školních staveb velmi neutěšený.

I v oboru staveb škol středních jde namnoze o stavby velmi nutné a bylo by třeba větších úvěrů.

Ve školství vysokém lze s povděkem vzíti na vědomí zlepšení, jež vzejde z čl. XX. fin. zákona.

V zájmu zlepšení školských a kulturních styků s cizinou je nutné zvětšení příslušných úvěrů.

V oboru péče o studentstvo upozorňuje, že zvětšení úvěru o 1/2 mil. Kč je věnováno východnímu Slovensku a pohřešuje podpory pro žactvo měšť. škol.

Lituje, že není pamatováno na vybudování státní konservatoře hudby v Praze, jež se tísní v místnostech zcela závadných.

Konstatuje cenné pokroky ve školství (pokusné školy reformní 1. a 2. stupně, reformy na školách středních, učebné osnovy pro obecné školy). Upozorňuje na naléhavost unifikace obecného školství již i z důvodů finančních, na důležitost reformy učitelského vzdělání a podporování škol vysokých studií pedagogických, jakož i na nutnost definitivní úhrady platů učitelských.

Vytýká, že se povoluje zřízení ústavů pro učitelky domácích nauk při odborných školách pro ženská povolání, které nejsou ani školami středními.

Přeje si úpravy hmotných poměrů okresních školních inspektorů a náležité honorování víceprací učitelů na národních školách (opravy úkolů, dozoru, správy kabinetů atp.) obdobně, jak je tomu na školách středních a odborných, rovněž tak i lepší odměňování vyučování nepovinným předmětům a v nadpočetných hodinách.

Urguje předložení osnov zákonů o obvodových školách měšť., jejich IV. třídách, pak o učňovských školách.

Naléhavě žádá uspořádati věci Akademického domu a lépe subvencovati stavby sborů československé církve.

V Podk. Rusi je nutno co nejdříve likvidovati jazykové zmatky ve školách.

Na konec zmiňuje se ještě o potřebě, aby mladí profesoři byli ustanoveni nejpozději od 1. září, a aby po tomto dnu nebyly už prováděny změny v dislokaci profesorů, jakož i projevuje přání, aby členové kvalifikačních a disciplinárních komisí byli jmenováni v dohodě s organisacemi učitelstva ev. profesorstva.

V rozpravě promluvilo celkem 12 řečníků. Obsah debaty jest zřejmý ze závěrečného slova p. ministra školství a národní osvěty, který vysvětlil všechny důležitější otázky v rozpravě dotčené.

Ministr konstatuje, kterak v debatě bylo jednomyslně kvitováno, že rozpočet školství jest zvýšen o 55 mil. Kč. Ale i tak je zvýšená částka jen vyjádřením skutečné minimální potřeby, které musilo býti vyhověno.

Jeví se snahy restringovati státní rozpočet vůbec. Byl to však sám pan ministr financí, který velmi důrazně konstatoval že náš rozpočet nemůže býti označen jako vysoký. Omezili jsme se jen na nejnutnější potřeby, ještě mnohým požadavkům nebylo vyhověno a bude nutno příště zvýšiti celou řadu položek.

Školská správa stojí pro příští rok před vážnými úkoly.

Jest to především vyřešení právního postavení učitelstva a škol ke státu a vydržovatelům našich škol. Kromě rozpočtu v kap. 10. nutno vzíti ještě v úvahu obnos 800 mil. Kč na učitelské platy, který se dosud uhrazuje mimo rozpočet.

Dále jde o organisaci školské správy. Zákon 292/1920 upravil organisaci našeho školství na základě župního zřízení. Následkem změny struktury politické správy republiky musí se přistoupiti i k jeho změně.

Posléze jde o zákon o obvodových školách měšťanských, který je úplně připraven, ale staví se mu v cestu finanční momenty. Ministr doufá, že překážky budou odstraněny.

Promlouvaje o národním školství ministr děkuje za chválu věnovanou novým učebným osnovám pro obecné školy. Mají v prvé řadě ten význam, že jsou prvními osnovami jednotnými pro všechny školy v celé republice.

K stížnosti, že slovenské školství nedostatečným způsobem participuje na rozpočtu, konstatuje ministr, že se speciálně pro Slovensko určuje 215 mil. Kč, t. j. 22% rozpočtu. Při tom jednotlivé položky rozpočtu jsou arci takového rázu, že se na nich účast Slovenska viditelně neprojevuje. Takovou položkou je na př. ústřední správa, jejíž sídlo je v Praze, ale jde tu vlastně o výdaje nejen pro Čechy, nýbrž ve prospěch celé republiky.

Titul vysokých škol vykazuje přirozeně větší položku pro historické země. Na Slovensku jest však jen jedna universita a slovenští studenti navštěvují také vysoké školy v Praze, resp. v Brně. Vysoké školy české jsou i vysokými školami slovenskými.

Máme velikou potřebu staveb škol, jmenovitě na Slovensku, které za starého režimu bylo velmi zanedbáno. Rozpočtem není těmto potřebám v dostatečné míře vyhoveno. V nejbližší době má býti podle usnesení vlády vypracován garanční zákon, podle kterého by stát převzal záruku do výše 25 mil. Kč ročně za stavby škol na Slovensku.

Výtky se strany komunistické, že naše školství slouží odnárodňovací tendenci, prohlašuje ministr za nespravedlivé, neboť není státu, který by tak přísně a svědomitě hleděl vyhověti všem potřebám, nejen většiny, ale i potřebám našich národních menšin. Jsou-li stížnosti, týkají se jen malého počtu případů a namnoze se opakují, nemohou tedy býti dokladem, že by tu vládla nějaká tendence, která by chtěla zbaviti národy národní individuality. Demokratické základy naší republiky zabezpečují, že taková tendence by nemohla přijíti k převaze, aby znemožnila národním menšinám uplatnění a zabezpečení jejich zájmů.

Naše školy nemají však ani třídní ráz. V tomto ohledu naše škola jest školou dobrou, objektivní, školou, která hledí, aby byla republikánskou, spravedlivou a demokratickou.

Dotýkaje se poměrů na Podk. Rusi, ministr konstatuje, že i tam učiněn velký krok vpřed, hlavně v tom ohledu, že se uplatňuje jazyk národa. Za Maďarska byly všechny školy zmaďarisovány. Podk. Rus neměla svého školství rusínského. Ovšem je tu stále ještě jazykový chaos, ale uplatňuje se přec jen domácí jazyk. Jest na Rusínech, aby si jazykové spory sami vyrovnali. Ministr chce jim pomoci zejména tím, že jmenuje poradní komisi, kde budou zastoupeny různé jazykové směry a nestranní odborníci. Ovšem bude to jen poradní sbor, který nebude míti kompetenci rozhodovati o věci.

Ve středním školství pokračuje reformní komise velmi pilně v pracích a některé elaboráty budou předloženy kulturnímu výboru v senátu.

Vysoké školství jest dotováno zvýšenou položkou na stavby po 60 mil. Kč na 15 let. Napřed bude nutno vybudovati to, co máme, a odstraniti nedostatky. Potom přikročíme k dalšímu rozšíření vysokých škol. To platí i o Komenského universitě v Bratislavě, které musíme věnovati zvláštní pozornost.

Naše vysoké technické školy jsou v žalostném stavu, a bude nutno mnohé napraviti u vědomí, že otázka technik jest otázkou nejen pedagogickou, ale i hospodářskou. Zřízení techniky na Slovensku nepokládá ministr toho času ještě za aktuální. Nemohli bychom ji v přítomné době vybaviti ani finančně, ani věcně, ani personálně. Bylo by hříchem zříditi školu nedokonalou, méněcennou, jejíž odchovanci by nesli znak méněcennosti. Náš slovenský dorost potřebuje, aby navštěvoval školy dobré, t. j. toho času školy v Praze a v Brně.

Ministr připouští, že na našich vysokých školách studuje značný počet cizinců následkem mimořádných poměrů v sousedních státech. Jde o přechodný zjev, který nepotrvá dlouho. Zatím nemůžeme se uchýliti k mimořádným prostředkům, k numeru clausu. Těžko by se to shodovalo s demokratickým rázem republiky. Školská správa velmi pečlivě sleduje tento zjev. Kdyby zpozorovala nějaké nepřístojnosti, že by studenti zneužili pohostinnosti a chovali se tak, že by to nebylo srovnatelné se zájmy republiky, jistě najde školská správa cestu k nápravě.

Národní divadlo bylo sestátněno a položka na ně odpovídá položce, která byla věnována divadlu, než bylo převzato. Následkem postátnění Národního divadla přišel místo země stát a agendu intendantury převzalo ministerstvo. Nejedná se tedy vlastně o zrušení intendantury. Musí se řešiti otázka, má-li býti mezi divadelní správou a ministerstvem zřízena ještě jedna správní instance. Ministr má za to, že intendantury není zapotřebí a hodlá vyčkati vývoje věcí. Zřídil pro Národní divadlo poradní sbor, který nemá práva administrativně zasahovati do divadla, má však sledovati celý provoz, jednotlivé umělecké směry a snahy a má povinnost raditi ministerstvu, pozná-li nedokonalosti.

Divadla vůbec se nacházejí v krisi nejen u nás, ale v celé Evropě. Nelze však všechny povinnosti ukládati jen na bedra státu, musí tu přispěti na pomoc i obecenstvo.

Zpravodaj senátor Kroiher ocenil význam ministerstva zemědělství, jehož úkolem jest bdíti nad zachováním prosperity podnikání skoro poloviny obyvatelstva; jeho rozpočet nevykazuje v příštím roce podstatně větších nákladů; proti 242 1/2 milionům v roce 1930 jsou nyní necelé 244 miliony. Naproti tomu příjem ministerstva klesl z 13 1/2 milionu na 12 1/2 milionu.

Na prvém místě jest pamatováno v rozpočtu na zemědělské školy částkou 23 mil. Máme celkem 270 škol, z nichž v Čechách 140, na Moravě 102, na Slovensku 30, a na Podkarpatské Rusi 3. Žáků jest v nich skoro 10.000. Jest třeba vyvíjeti rozsáhlou akci, aby počet žáků zemědělských škol stoupal.

Lidových škol jest nyní již 915, ale dlužno přiznati, že některé školy na Slovensku mají nyní následkem rozšíření návštěvy obecných škol do 14 let méně žactva; lze očekávati, že během několika let se situace zlepší.

Na družstevnictví jest věnováno v rozpočtu 13 mil. Kč. Letošního roku zvláště vynikne důležitost našeho družstevnictví, zejména úvěrního. Jest všeobecnou snahou, aby úvěr zemědělský nebyl tak drahý jako dosud, zejména na Slovensku, kde 20%ní úrok nebyl vzácností. V Čechách obstarávají úvěr Kampeličky, které půjčují na 5 až 5 1/2 % úrok. Stejnou funkci vykonávají i okresní hospodářské záložny, které však mají větší režii a nemohou býti tak levné jako Kampeličky. Na Slovensku obstarávají funkci Kampeliček vzájemné rolnické pokladnice, kterých je dohromady 53 se vklady 256 mil. Pro zemědělské družstevnictví nastává kritická doba, poněvadž musí počítati v důsledku zlevňovacích akcí se ztrátou na zásobách a se stoupáním dubiosních, po případě ztracených pohledávek.

Na vodohospodářské a meliorační práce jest v rozpočtu ministerstva pamatováno částkou 75 mil. Kč. Vzhledem k panující krisi zemědělské, která znemožňuje zemědělci věnovati větší obnosy na melioraci, přimlouvá se zpravodaj za vydatnější dotování melioračních akcí z prostředků veřejných. Bude-li v příštím roce více meliorováno, bude možno zaměstnávati více venkovských dělníků a zabrániti tak nadměrnému přílivu obyvatelstva do měst.

V oboru výroby rostlinné připomíná zpravodaj nedozírné škody na ovocném stromoví způsobené mrazovou katastrofou. Projevuje přání, aby vysazování ovocných stromů při cestách nebylo ponecháváno jednotlivcům, nýbrž aby vysazování stromořadí dálo se plánovitě za dozoru státu a veřejných korporací při pečlivém výběru takových druhů ovocných, které nejsou vystavovány velkým škodám a u kterých pěstitel by nemusel vynakládati mnoho na hlídání ovoce v době sklizně. Zjednodušením ovocného sortimentu a šířením znalostí o třídění a balení ovoce umožní se konkurence našeho ovoce na zahraničním trhu a zároveň zvýší jeho konsum tuzemský, který byl dosud neprávem zatlačován často méně kvalitním ovocem původu cizího.

Ve výrobě živočišné nutno vyzdvihnouti péči ministerstva v oboru mlékařství, jehož zvýšený výnos má zemědělci nahraditi úbytek tržby obilní. Zvýšenou pozornost dlužno věnovati družstevnímu zpeněžování mléka, které má mimořádný význam zejména v okolí velkých měst; zpravodaj se přimlouvá za rychlou dopravu mléka do měst a propagaci zvýšeného konsumu mléka. Ožehavým problémem jest také konsum cizozemských sýrů na úkor výrobků domácích, ač tyto nestojí za mléčnými výrobky cizími, které jsou vydávány za delikatesní a za které plynou značné obnosy do ciziny.

Položka na chov koní bývá předmětem kritiky, poněvadž se zdá, že motorisací práce zemědělské klesá význam koně pro zemědělce. Nelze však zapomenouti, že při nedostatečném scelení pozemků jest kůň stále ještě důležitým činitelem v zemědělství nehledě k tomu, že zemědělec často dosti těžce se odhodlává k opatření značně drahého traktoru na místě potahu koňského. Podpora chovu koní jest nutna s hlediska celostátního také s ohledem na vojenskou správu, kde kůň i při pokračující motorisaci jest stále ještě velmi důležitým činitelem.

V oboru legislativním vyvíjí ministerstvo zemědělství zvýšenou činnost oproti létům minulým vydáváním zákonů a nařízení, směřujících k odvrácení a zmírnění zemědělské krise. Zpravodaj oceňuje činnost ministra zemědělství a jeho politický rozhled v tomto oboru působnosti, který s neobyčejnou vytrvalostí provedl řadu jednání, aby příslušné zákonné osnovy učinil přijatelnými zástupci ostatních stavů. Zpravodaj zdůraznil nutnost spolupráce všech vrstev obyvatelstva na odvrácení krise zemědělské, neboť každá krise jest krisí celého národa a státu.

K rozpočtu podniku "Státní lesy a statky" uvedl zpravodaj, že státní lesy a statky mají 952.000 ha půdy, z toho 886.000 ha lesů a 45.000 ha hospodářské půdy. Ostatek jest půda neplodná, ze které se neplatí daň, a místa stavební. Příjmy státních lesů a statků jsou odhadnuty pro příští rok na 822 mil. Kč, výdaje na 750 milionů Kč; menší výnosnost státních lesů a statků je odůvodněna velikou rozlohou státních lesů na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde nelze dřevní hmoty náležitě využitkovati pro naprostý nedostatek sítě železniční a silniční. Dále nelze přehlédnouti, že v celkové výměře půdy jest mnoho pozemků neplodných, které nenesou žádný užitek. Pokles výnosu proti roku běžnému jest odůvodněn poklesem cen zemědělských produktů, zejména obilí a dříví; naproti tomu však režie zůstává stejná. Ke konci se přimlouvá, aby správa státních lesů a statků vycházela vstříc venkovskému lidu, zejména v krajích jihočeských; zejména jde o to, aby menší rybníky, které nemají hospodářského významu, byly přenechávány drobným zemědělcům, aby je mohli proměniti ve výnosné louky a tím jim dána také možnost zabraňovati podmáčení a znehodnocování jejich vlastních pozemků. Státní lesy a statky nepocítí úbytek půdy při tak rozsáhlých komplexech pozemků a tímto liberálním postupem přispěje se ke spokojenosti venkovského lidu.

V nastalé debatě probrala řada řečníků kriticky jednotlivé oddíly rozpočtu ministerstva zemědělství a činnost tohoto ministerstva. Valná část řečníků obírala se zejména problémem zemědělské krise a náměty, jak jí odpomoci nebo ji zmírniti. Ministr zemědělství byl žádán, aby věnoval zvláště pozornost problému našeho chmelařství, které se nalézá ve velmi těžké krisi, a uvážil náměty na potření této krise. Jeho pozornosti doporučována byla také otázka novelisace §u 5. zákona o známkování chmele. Dále byl vznesen dotaz, jak se vytvářejí naše hospodářské poměry vzhledem k tomu, že platnost obchodní smlouvy s Maďarskem vyprší dne 16. prosince t. r. Též bylo si stěžováno, že nemáme obchodní smlouvy s Rakouskem a s Německem. Někteří řečníci polemisovali s účelností zvýšené celní ochrany jako prostředku k řešení zemědělské krise.

V oboru přímé péče o zemědělce zabývali se někteří řečníci problémem rekonstrukce zemědělských rad a poukazovali na dosavadní neúměrné zastoupení jednotlivých složek obyvatelstva v těchto zájmových korporacích. Jiní řečníci zabývali se opět problémem zlevnění zemědělského úvěru jako jednoho z prostředků k řešení zemědělské krise. Také byla uvedena na přetřes otázka organisace krupobitního a živelního pojištění a uvažováno o tom, zda by bylo účelnější aktivování krupobitní a dobytčí pojišťovny podle návrhu ministerstva zemědělství, či organisování tohoto pojištění při dosavadních živelních pojišťovnách.

V oboru vodohospodářských meliorací bylo poukazováno na to, že země Moravskoslezská zůstává neustále pozadu při zřizování vodovodů; zejména na západní Moravě, kde nedostatek vody je latentní, postrádá se dosud dostatečného množství vodovodů. V Podkarpatské Rusi bylo letošního roku znovu poukazováno na projekt vysušení Černého Močálu, jímž by se získaly nesmírné plochy úrodné zemědělské půdy k pěstování obilí. Ministerstvo zemědělství bylo žádáno dále, aby pamatováno bylo v horských krajích na subvencování strojů potřebných ke kultivaci neplodné půdy. Dále bylo žádáno, aby i nadále se udělovaly podpory na zakupování traktorů a mláticích garnitur pro družstva drobných zemědělců. Bylo poukazováno na nutnost regulace Úhlavy u Klatov, která tam způsobuje četné a hluboko do vegetačního období zasahující zátopy. Těžké hospodářské situaci drobných horských zemědělců mělo by býti pomoženo podporou pěstování lnu, který se dováží z ciziny, ač by se mohl v nejlepší jakosti pěstovati také v tuzemsku. Ministerstvo zemědělství je žádáno o poskytování pěstitelských premií na pěstování lnu. V debatě byla učiněna zmínka o pěstování tabáku a žádáno, aby bylo uvažováno o možnostech rozšíření pěstování tabáku ze Slovenska a Podkarpatské Rusi i do zelinářských oblastí zemí historických. Někteří řečníci stěžovali si také na nedostatečné podporování pěstování bramborů.