V oboru výroby živočišné bylo voláno po prohloubení organisace zpeněžení dobytka, mléka a mléčných výrobků na podkladě družstevním. Také se ozývaly hlasy po liberálnějším provádění zákona o plemenitbě domácích zvířat, zejména na Slovensku. Byly proneseny stížnosti, že na podporu chovu koní vynakládá se nepoměrně mnoho peněz na úkor dotování chovu hovězího dobytka a drobných hospodářských zvířat. Veterinární a serotherapeutický ústav v Ivanovicích na Hané neplní po názoru některých řečníků plně své poslání u zemědělců potud, že očkovací látky jím produkované jsou poměrně drahé a dodávané v nedostatečném množství, takže je nutno ještě objednávati mnohem dražší látky očkovací z Německa. V oboru legislativním žádají někteří řečníci brzké uzákonění jednotného honebního zákona, jakož i zákona rybářského. Též je nezbytně nutno, aby u okresních úřadů byly vedeny řádně vodní knihy. Byly opakovány výtky do malé výnosnosti státních lesů a statků. Byly proneseny stížnosti, že pro místa na Slovensku nebéře se zřetel na uchazeče ze Slovenska, dále, že lesní akademie byla z Báňské Bystřice přeložena, aniž se dostalo Slovensku náhrady ve slovenské technice. Bylo žádáno, aby chudému zemědělskému lidu na Slovensku byly správou státních lesů a statky přidělovány do užívání pastviny a pro státní správu bezvýznamné méně úrodné pozemky v blízkosti venkovských obcí tak, aby tamější lid mohl si uhájiti nejnutnější existenci. Bylo poukazováno na neustále se opakující stížnosti ohledně bránění přístupu do státních lesů a vybírání poplatků za povolení ke vstupu do těchto lesů a ke sbírání lesních plodin. Posléze byl vznesen dotaz, jakým způsobem jest spravován fond pro starobní a invalidní pojištění pro zaměstnance podniku "Státní lesy a statky" a jak jest tento fond uložen.

V závěru pronesl ministr zemědělství obsáhlé exposé, v němž znovu zdůraznil, že krise zemědělská jest krisí světovou a prolíná celý hospodářský život. Povinností zemědělců jest zušlechťovati produkci a povinností státu a celé veřejnosti jest, zemědělce v těchto snahách podporovati. Ministerstvo zemědělství sleduje tři směrnice v péči o zemědělství: 1. vzdělání zemědělce, 2. pečuje o melioraci a kultivaci půdy, 3. stará se o ochranu a zpeněžení zemědělských produktů.

V oboru zemědělského školství jest snahou ministerstva zemědělství, aby vzdělání zapustilo kořeny do všech vrstev zemědělského obyvatelstva. Chceme-li vybřednouti z krise, nutno postaviti zemědělství na moderní základ vědy, prohloubiti činnost zemědělského porodnictví, výzkumnictví a pod.

V oboru melioračním jest pamatováno v prvé řadě na kultivaci půdy v horských krajích a pečováno o to, aby i Podkarpatská Rus a její obyvatelstvo přivedeno bylo na kulturní úroveň v zemích západních. Otázka vysušení Černého Močálu na Podkarpatské Rusi jest pilně sledována. Otázku realisace krupobitního a živelního pojištění pokládá ministr zemědělství po provedení pozemkové reformy za velmi aktuální v zájmu drobných nabyvatelů půdy a vděčí za každý návrh v tomto směru podaný. Vydatnou podporu přislibuje ministr zemědělství i zemědělskému družstevnictví, zejména úvěrnímu, zvláště pak na Slovensku, kde úvěr je velmi drahý. Bude se zájmem sledovati předlohu o zemědělském úvěru a starati se o to, aby míra úroková nepřesahovala nosnost zemědělství. V problémech k řešení zemědělské krise veden jest ministr zemědělství cestou rozumného kompromisu, který by umožňoval soužití zemědělství s průmyslem a konsumenty. Pokládá ochranu celní za dosud nejúčinnější, má však za to, že ani otázka monopolu není vyřešena s konečnou platností. Ministr zemědělství slíbil posléze, že na jednotlivé dotazy, na které nemohl pro nedostatek času odpověděti, podá písemnou odpověď.

Zpravodaj senátor Dr. Rozkošný konstatuje, že úhrada potřeb Státního pozemkového úřadu jest sice uvedena ve státním rozpočtu, avšak hrazena jest státní pokladně z Náhradového fondu S. P. Ú. Do přídělové ceny každého nabyvatele půdy zakalkulována jest zvláštní režijní přirážka, takže reforma jest soběstačná a nezatěžuje státní pokladnu. Celkové výdaje rozpočteny jsou na 25,740.600.- Kč, z nichž připadá na výdaje osobní 21,912.100.- Kč, na výdaje věcné 3,828.500.- Kč. Ústřední správa S. P. Ú. vyžaduje nákladu 14,699.900.- Kč, obvodové úřadovny a příděloví komisaři 10,890.700.-Kč. U porovnání s rozpočtem na rok 1930, kdy potřeba činila 26,866.300.-Kč, činí potřeba na rok 1931 méně o 1,125.700.- Kč.

Z výsledků činnosti Státního pozemkového úřadu uvádí zpravodaj hlavní data: na nové nabyvatele bylo dosud převedeno 1,574.000 ha, z toho 826.000 ha půdy zemědělské. V záboru zbývá ještě asi 100.000 ha půdy zemědělské a 1,160.000 ha půdy ostatní. Zemědělská půda, pokud není jí třeba ku vyřešení zbývajících nároků vlastnických, tvoří zpravidla nerozlučnou součást zabraných lesů (deputáty lesních zaměstnanců, enklávy v lesích a. j.) a její osud bude rozhodnut společně s touto půdou lesní. Z přidělené půdy zemědělské připadlo na drobný příděl a nedíly 77 %, na zbytkové statky 23%. Půda tato byla vlastnicky přesunuta z velkopodniku a latifundia vesměs do sféry podniků pod 100 ha, ponejvíce ovšem do skupiny pod 10 ha. Dosud bylo převzato a dohodami pro převzetí zajištěno, okrouhle 3/4 mil. ha půdy nezemědělské, převážně lesní. Postátňovací akce lesní dosud měla v lesní reformě rozhodnou převahu nad přídělem pro svazky samosprávné. Poněvadž tato akce bude brzy skončena, lze počítati s tím, že při dokončení lesní reformy podíl samosprávných svazků a jiných veřejnoprávních uchazečů přiměřeně vzroste.

Naléhavý úkol zaknihování přídělů vykazuje v poslední době velké pokroky. Technicky bylo již zpracováno 53.5% knihovních operátů přídělových a právnicky vypraveno 27% těchto operátů. Při zachování dnešního tempa pracovního bude tento významný úkol zdolán asi za 3 roky. Záležeti bude také na tom, aby knihovní soudy pracovaly s urychlením a aby přídělci odváděním nedoplatků přídělové ceny sami přispěli ku brzkému právnímu zajištění nově nabyté držby. Vedle těchto úkolů uvádí zpravodaj řadu dalších prací rázu technického, právního, finančního, statistického a j., které jsou S. P. Ú. uloženy zákonodárstvím o pozemkové reformě a jež jsou nutny ku zdárnému zakončení reformního díla. V důvěře, že S. P. Ú. se o to co nejlépe přičiní, doporučuje zpravodaj, aby rozpočet S. P. Ú. byl schválen.

President Státního pozemkového úřadu Dr. Voženílek odpověděl na dotazy, přání i stížnosti, přednesené v rozpravě.

Nadhozena byla otázka propouštění značnějších výměr lesní půdy ze záboru a poukazováno v tomto směru na případ Liechtensteinský. Dle §u 11 z. záb. přísluší každému vlastníku zabraného souboru nárok na propuštění 150-250 ha veškeré půdy ze záboru. Toto minimum může býti za určitých podmínek zvýšeno na 500 ha. Dosud bylo z tohoto titulu propuštěno průměrně každému vlastníku 308 ha půdy, tedy daleko nebyla dosažena horní mez zákonná; nelze proto S. P. Ú. vytýkati přílišnou benevolenci vlastníkům.

Vlastník má dále právo dle §u 3 a) z. záb. žádati, aby mu byly ze záboru vyloučeny objekty samostatné právně i hospodářsky, které neslouží k hospodaření na majetku zabraném. Tím uvolněny byly ze záboru četné objekty průmyslové, cukrovary, pivovary, paláce, panské hostince a j. a k nim příslušná výměra činí dalších 19.300 ha půdy. Vlastnické nároky nejsou tím však vyčerpány, neboť dle §u 20 zákona přídělového může S. P. Ú. ponechati vlastníkům další plochy, podrobí-li se vlastník příslušným podmínkám ohledně zajištění a ochrany historických i přírodních krás a památek a vezme-li na sebe také plnění určitých úkolů, které ani stát, ani přídělci na sebe vzíti nemohou nebo nechtějí. Z tohoto titulu bylo dosud propuštěno 992 vlastníkům každému průměrně 656 ha. Tuto půdu tvoří téměř výhradně lesy. President zdůrazňuje, že při rozhodování o žádostech vlastníků jest úřad do značné míry vázán stanoviskem Památkového úřadu při ministerstvu školství a konstantní judikaturou Nejvyššího správního soudu. Citované zákonné ustanovení nemá horní meze, takže není správno uváděti limit §u 11 z. záb. jako jednotnou horní mez pro zákonité nároky vlastnické.

Vlastníkům zůstaly při provádění reformy četné objekty nevýnosové (hrady, zámky, zříceniny, parky, archivy, knihovny), jichž udržení jest v zájmu cizineckého ruchu, turistiky, nehledě ke zřetelům uměleckým a vědeckým, dále útvary rázu sociálního (chudobince, sirotčince a j.), břemena téhož rázu (pense býv. zaměstnanců), břemena kultová (patronátní závazky) a j. Tyto povinnosti za daného stavu zákonné úpravy neměl kdo převzíti a současně veřejnost, zájmové kruhy odborné, vědecké i sociální naléhaly na jich ujištění. Dle velikosti původního majetku jednotlivých vlastníků různí se i výše těchto břemen, takže tomu také odpovídá individuelní vyřešení výše zmíněného vlastnického nároku v rámci zákonů o pozemkové reformě.

Vůči tvrzení, že Maltézskému řádu, z jehož statků dostalo se různým osobám přídělu, umožněno bylo obdržeti kompensaci ze statků Telekiho na Podk. Rusi, bylo konstatováno, že tento řád koupil celý zabraný soubor Telekiho, který jest maďarským státním příslušníkem a žaloval náš stát před Mezinárodním rozhodčím soudem v Haagu. Dle platné judikatury Nejvyššího správního soudu nemůže S. P. Ú. odepříti souhlasu k takové transakci, která se týká celého souboru, neboť tím nastává pouze změna v osobě vlastníka, aniž by statek současně uvolněn byl ze záboru.

Vysloveno bylo přání, aby zaknihování přídělů provedeno bylo co nejrychleji. V tomto směru pracuje se ve Státním pozemkovém úřadě s největším úsilím: provedena byla značná reorganisace pracovního aparátu, zavedeny honorované práce úkolové přes čas a dosažené výsledky skutečně opravňují k důvěře, že dané sliby budou dodrženy.

Uplatněn byl požadavek opatření levného úvěru na postátňovací akci, aby stát mohl přejímati i porosty méně hodnotné, jakož i požadavek, aby opatřen byl levnější úvěr přídělcům i obcím na lesy. S. P. Ú. v prvém případě pracuje v plné shodě s ministerstvem financí a min. zemědělství, aby úhrada pro postátňovací akci byla brzy opatřena co nejvýhodněji. V druhé věci podnikl v rámci svých prostředků vše, aby sociální úkoly reformy nebyly mařeny úvěrovými obtížemi přídělců. Z vlastních prostředků poskytl jim úvěru za více než 470 mil. Kč a sjednal jim u peněžních ústavů dalšího úvěru za 213 mil. Kč. V nynější době provádí sjednocení držebnostního a stavebního úvěru pro kolonisty v jednotný dlouhodobý úvěr a při jich vymáhání nedoplatků postupuje s patřičným ohledem na zemědělskou krisi. Oba podněty S. P. Ú. vítá.

Požadována byla v rozpravě brzká novelisace zákona přídělového v tom směru, aby drobné příděly byly veškerých omezení zproštěny. Pokud jde o nedíly a zbytkové statky, bylo konstatováno v rozpravě, že reglementace musí ještě déle zůstati. V této otázce dohodl se Státní pozemkový úřad s ministerstvem spravedlnosti na osnově zákona, která byla již předložena vládě a bude co nejdříve projednávána zákonodárnými sbory. Omezení vlastnické disposice přídělců jest nutným opatřením, ovšem rázu přechodného, ku zajištění nové vlastnické struktury a cílů reformy vůbec. Zmíněná osnova upravuje tyto poměry ve směru brzké vlastnické svobody drobného přídělu.

Bylo vytýkáno, že berní úřady po případě jiné poplatkové úřady předpisují z přidělené půdy celé poplatky převodní. Totéž týká se Zemského inspektorátu pro dávky. K tomu bylo sděleno, že pro řádný příděl platí osvobození od poplatků a poplatkové úlevy dle §u 58 zákona přídělového a dle zákona o dávce z přírůstku hodnoty majetku. Dle platné judikatury Nejvyššího správního soudu i praxe finančních úřadů, osvobozeny jsou od dávky z přírůstku hodnoty také ony převody dle § u 7, které byly provedeny jako t. zv. zkrácené řízení přídělové. Strany musí si ovšem v tomto případě opatřiti u S. P. Úřadu (ústředí nebo obvodové úřadovny) potvrzení o tom, že příslušná koupě zabrané půdy měla tuto povahu.

Vznesen byl konečně dotaz o osudu Černokosteleckých lesů, o něž se uchází obec pražská. Město Praha setkává se tu s jinými dvěma uchazeči, zemí Českou a státem. Země v tomto případě již od svého požadavku ustoupila a mezi ministerstvem zemědělství a obcí pražskou koná se právě nyní jednání o kompromis. Lze doufati, že k němu dojde, aby uspokojeny byly jak potřeby postátňovací akce lesní, tak i oprávněné zájmy a potřeby hlavního města Prahy.

Rozpočet ministerstva průmyslu, obchodu a živností projednán byl v rozpravě speciální dne 9. prosince 1930. Vedle zpravodaje senátora V. Votruby promluvilo k této kapitole 6 řečníků, načež ministr obchodu JUDr. Josef Matoušek poukázav na obšírnější svůj projev o úkolech a činnosti svého resortu v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny, jehož otisk byl dodán členům výboru, pojednal o nejaktuálnějších problémech ministerstva obchodu a věcech, kde nastala změna proti stavu vylíčenému v dotyčném projevu.

Celkové výdaje kap. 13. preliminují se, jak uvedl zpravodaj, částkou 48,650.000 Kč, takže jsou proti rozpočtu pro rok letošní vyšší o 2,658.228 Kč. Proti roku 1929 činí však zvýšení toto toliko 1,658.662 Kč, ježto v letošním roce byl rozpočet ministerstva obchodu proti roku loňskému přechodně snížen. Nastalým nyní zvýšením vyrovnává se proto při řadě úvěrů jenom přechodné snížení rozpočtu letošního. Jinak zvýšení použito hlavně na vydatnější dotaci důležitých subvenčních úvěrů na zvelebování vývozu, obchodu, živností a cizineckého, turistického a lázeňského ruchu, jakož i na úhradu první etapy zařizovacích prací v novostavbě ministerstva obchodu a patentního úřadu v Praze I. u Štefánikova mostu a na úhradu mimořádného příspěvku ústředí družstevnictví živnostenského, kteréžto dva poslednější výdaje jsou novými. Při tom úhrn osobních výdajů jest nižší o 84.272 Kč, takže veškeré zvýšení připadá k dobru výdajů věcných, které činí z celkové výdajové částky 72.2% proti 70.4% v roce 1930.

Na to zpravodaj podal rozbor ciferní i věcný jednotlivých výdajových úvěrů a dotkl se při této příležitosti řady konkretních problémů. Žádal zejména brzkou obnovu Poradního sboru pro otázky hospodářské, urgoval předložení parlamentu ministerstvem obchodu již připravených osnov zákona o zřízení československého ústavu pro zahraniční obchod a pojišťování exportních úvěrů, jakož i o zřízení Ústředí družstevnictví živnostenského a zdůraznil význam utvoření zvláštní racionalisační komise pro vnitřní obchod. Pokud jde o plavební společnosti pronesl názor, že v zájmu zdárného rozvoje plavebního podnikání nevyhneme se asi v budoucnosti vydatnějšímu dotování podle vzorů sousedních států. Vítá nastalé zvýšení celkové výdajové částky, soudí však, že v řadě položek jest nepostačujícím a očekává, že příští rozpočet přinese v tomto směru nápravu.

Celkové příjmy preliminují se pro rok 1931 částkou 6,713.900 Kč, takže jsou proti letošku nižší o 163.400 Kč. V příjmech není však počítán stejně jako v letech 1929 a 1930 ev. výnos povolovacího režimu.

Zpravodaj doporučuje předložený rozpočet k schválení.

V debatě pojednáno zejména o nynější hospodářské krisi a úkolech, které přísluší ministerstvu při jejím řešení. Zdůrazněna nutnost rychlého řešení problému cenového a vytknuty stinné stránky racionalisace. Se strany slovenských řečníků upozorněno jmenovitě na zvláštní poměry a potřeby Slovenska a s tohoto hlediska předneseny některé konkretní náměty, zejména v oboru dodávek. Vzpomenuty aktuální otázky naší obchodní politiky a žádáno brzké aktivování ústavu pro zahraniční obchod a vyřešení všech souvislých otázek. V oboru živnostenské politiky poukázáno na význam levného živnostenského úvěru a žádáno, aby společenstva byla vybavena větší pravomocí, zejména ve věcech nekalé soutěže, uspíšena revise živnostenského řádu, zejména změna § 82 a dotknuta otázka nedělního klidu a zavírání obchodů o Štědrém dnu. Posléze urgován zákon o obchodních a živnostenských komorách a vydání nového volebního řádu pro ně.

Ministr obchodu poděkovav zpravodaji a všem řečníkům za jejich věcné vývody, pojednal především o problému cenovém, který pokládá za nejaktuálnější naší vnitřní hospodářské politiky. K jeho řešení jsme nutkáni nejen jako stát vývozní, jehož cenová hladina nesmí se pohybovati pod světovou úrovní, nýbrž i s ohledem na snahy po zvýšení spotřební síly domácího obyvatelstva a po větším zabezpečení naší výroby na domácím trhu. Ministr uznává proto nutnost snižování cen, počínajíc surovinami, jež by se projevovalo úměrně i u hotových výrobků a apeluje na všechny činitele, aby ve vlastním zájmu přizpůsobovali se novým poměrům do krajnosti v mezích toho, co mohou učiniti.

Začátkem července zahájeny kroky za účelem obnovení Poradního sboru pro otázky hospodářské, jehož funkční období uplynulo letos v červnu. Poněvadž nastal z důvodů mimoresortních ve věci průtah, byl vládě s ohledem na význam tohoto sboru a nutnost jeho slyšení při jednotlivých akcích na řešení krise předložen návrh nařízení, aby funkční období sboru v dosavadním složení bylo prodlouženo o dalšího půl roku.

Pokud jde o obchodní politiku, odmítá ministr názor, s nímž se občas ve veřejnosti setkáváme, že naše politika nemá žádné linie, a upozorňuje na potíže, které pro nás vyplývají z hospodářské struktury státu nejen průmyslového a vývozního, nýbrž i zemědělského. Nějaká všeobecná linie by nepomohla. Obchodní politika jest výslednicí různých sil a konstelací každého státu a musí se omezovati na řešení konkretních případů a položek, které jsou pro jednotlivé smlouvy rozhodující. Tak se děje i jinde a správnost našeho postupu jest zřejma též z výsledků jednání druhé hospodářské konference v Ženevě.

Nejaktuálnější jest revise obchodní smlouvy s Maďarskem. Jednání zahájeno již v létě a obnoveno nyní na podzim a uvázlo na odporu Maďarska, jež kladlo za podmínku změnu našich zákonů o clech na obilí a mouku a povinném mísení mouky. O těchto požadavcích bylo u nás interně jednáno. Ministr jest přesvědčen, že by nebylo žádoucí, aby došlo k stavu bezesmluvnímu a sděluje, že podle usnesení poslední ministerské rady odevzdána byla maďarské vládě nota, v níž učiněn byl návrh, aby vzájemné styky byly upraveny provisorně rámcovou smlouvou o nejvyšších výhodách, jak tomu bylo r. 1926, jakož aby v jednání o revisi smlouvy bylo pokračováno a zástupci Maďarska pozváni za tím účelem do Prahy. V dalším pojednal o Jugoslavii a Polsku.

Na to promluvil obšírněji o druhé hospodářské konferenci, která zasedala v Ženevě ve dnech 17.-28. listopadu t. r. Konference zabývala se především aktivací mezinárodní obchodní úmluvy, sjednané v Ženevě 24. března b. r. Úmluvu tuto ratifikovalo ve stanovené lhůtě prozatím toliko 8 států. V některých dalších státech byla úmluva předložena již zákonodárným sborům k projednání a se strany dalších států notifikována zásadní ochota k přistoupení. V důsledku toho prodloužena lhůta k složení ratifikačních listin do 25. ledna 1931. V době, kdy v celé řadě států jsou soustavně zvyšována ochranná cla, jeví se aktivace úmluvy nanejvýše nutnou. Úmluva bude proto též u nás v brzku předložena Národnímu shromáždění k schválení. V otázce postupného snižování cel nepřiklonila se konference k návrhu, aby vysoká celní ochrana některých států byla odbourána cestou plurilaterálních smluv, nýbrž akcentovala spíše význam bilaterálních smluv, jichž účelem by bylo prohloubiti dosavadní styky zejména mezi Velkou Britanií a některými státy evropskými. Důkladnému šetření podroben byl na konferenci preferenční režim požadovaný Rumunskem, Maďarskem, Jugoslavií, Bulharskem a Polskem na vývoz obilnin zejména do Německa, Československa, Švýcarska, Italie a Francie a pojem preferencí vymezen byl takto: Preferenční režim považuje se za výjimku z doložky nejvyšších výhod a omezuje se pouze na obilniny a mlýnské výrobky. Není namířen proti státům zámořským, jež zůstanou nadále největšími dodavateli do států evropských. Mohl by býti aplikován jen po předchozím souhlasu všech států, jež požívají nakládání dle doložky nejvyšších výhod a byl by omezen jen na určitý roční kontingent, s jehož zvýšením vývozní státy nepočítají, ježto prohlásily, že svou zemědělskou produkci nechtějí zvyšovati na úkor zemědělských dovozních států. Preferenční režim byl by uplatňován jen ve státech, jež mají cla, jejichž povaha není pouze fiskální. Preferenční režim takto vymezený nenašel zastánců. Větší pozornost věnována otázkám zemědělského úvěru a organisaci obchodu obilninami ve vývozních a dovozních státech. Pokud jde o mezinárodní konvenci o odstranění dovozních a vývozních zákazů, zkoumala konference situaci, zda by bylo možno buď uvésti konvenci v účinnost ve znění, jak byla dosud ratifikována 19 státy i s dočasnými výjimkami podle čl. 6. zmíněné konvence, nebo zda bylo by možno uvažovati o odstranění poskytnutých dočasných výjimek. Poněvadž všechny státy se v této věci nevyslovily, usneseno vyžádati si jich stanovisko a rozhodnutí odloženo na příští konferenci na jaře příštího roky. Dále jednáno o nakládání s cizinci, kterážto věc má býti definitivně řešena zvláštní mezinárodní konferencí. Posléze probráno memorandum sekretariátu Společnosti Národů o různých otázkách mimotarifních. Výsledek prací druhé hospodářské konference vtělen byl do závěrečného aktu konference, který podepsalo všech 26 států, jež se účastnily konference, mezi nimi též Československo.

V oboru živnostenské politiky došlo 1. prosince 1930 k ustavení Zemské rady živnostenské pro Slovensko jako poradního sboru důležitého při řešení živnostenských poměrů na Slovensku.

S ohledem na cenový problém má aktuální význam Ústřední racionalisační komise pro vnitřní obchod ustavená ministerstvem obchodu a sestávající prozatím z praktických obchodníků a funkcionářů obchodnických organisací. V nejbližší době bude doplněna jmenováním dalších členů z kruhů vědeckých pracovníků národohospodářských. Za účelem urychlení rozvrženy práce do odborných pracovních sekcí. Zatím jsou tři sekce: potravinářská a koloniální, textilní a posléze sekce pro stavební hmoty a paliva. V dosavadních schůzích provedena analysa všech režijních složek jednotlivých obchodních podniků a specifikovány kalkulační momenty pro stanovení směrnic dalšího postupu. Řešena též otázka zdokonalení methody, jíž jsou zjišťovány úřední indexy cen velkoobchodních a maloobchodních. Připraven návrh na kolektivní šetření v důležitých místech republiky a na šetření detailní u určitých obchodních podniků, aby byl tak zjištěn správný obraz vnitřních poměrů určitého obchodního oboru. Zahájeno bude též šetření o daňovém zatížení obchodu.

Pokud jde o výtky stran racionalisace v průmyslu sděluje ministr, že uznává, že vývoj zde šel snad rychleji, než národohospodářský život mohl ztráviti. S ohledem na racionalisační úsilí v cizině nemůžeme se však racionalisaci ani my, jako stát po výtce vývozní, brániti a ministr soudí, že přes všechno zprůmyslovění zůstává pro střední stav výrobní a živnostenský pevná půda, kde je třeba individuelních schopností a umělecko-průmyslového pochopení. Ministr uznává význam a nutnost středního stavu a jest ochoten, kde se toho jeví potřeba, přispěti témuž i zvláštními opatřeními v rámci akce živnostensko-zvelebovací.

Ministerstvo obchodu jest si vědomo důležitosti stavebního ruchu pro prosperitu řady živností a s tohoto hlediska věnuje proto plnou pozornost cenovému problému při stavebních hmotách. Tím se zabývá Ústřední racionalisační komise a také v průmyslové sekci ministerstva obchodu zjišťují se vedle ministerstva zásobování výrobní podmínky a spravedlnost cen. V cenovém problému tkví prostředek, jak vybřednouti z dnešní krise, ministr žádá však, aby upustilo se od paušálního nespravedlivého obviňování výroby a obchodu, jako by byly všeobecným zdražovatelem.

Úpravě otázky nedělního klidu v živnostech věnuje se plná péče, nutno však při konkretním řešení míti na zřeteli místní poměry a tradici. Jiné poměry jsou na venkově a jiné ve velkých městech. Pokud jde o zavírání obchodů o Štědrém dnu o 5. hodině, s jisté strany žádaném, má ministr pochybnosti, zda právě dnešní doba stagnace v obchodu, i když uznává lidské momenty, jež vedou k tomnto požadavku, jest vhodnou pro jeho řešení.

Ministr děkuje opětovně všem řečníkům za věcné projednání všech problémů, slibuje, že k předneseným přáním v další činnosti ministerstva bude přihlížeti a specielní dotazy zodpoví přímo jednotlivým řečníkům. Zdůrazňuje, že i nadále bude spravedlivě a svědomitě starati se o všechny hospodářské složky jeho resortu svěřené: průmysl, obchod a živnosti a že veškeré problémy bude řešiti s hlediska celostátního, tedy i s ohledem na zemědělství, zájmy gážistů, intelektuálů atd.

Projednávání rozpočtu kapitoly 14. v rozpočtovém výboru senátu zahájil zpravodaj senátor J. J. Krejčí referátem, v němž uvítal rozpočet resortu ministerstva veřejných prací s hlediska čelení nezaměstnanosti a podal zejména podrobný ciferný rozbor tohoto rozpočtu. Po stránce všeobecné uvedl podstatě toto:

Výdaje kap. 14. pro rok 1931 činí 800,200.000 Kč, tedy o 77,000.000 Kč více než v rozpočtu na rok 1930. Z preliminovaných výdajů připadá na výdaje řádné 262,631.200 Kč a na výdaje mimořádné 537,568.800 Kč, na výdaje osobní 96,399.400 Kč a na výdaje věcné 703,800.600 Kč. Výdaje řádné vykazují oproti rozpočtu na rok 1930 zvýšení o 5,130.000 Kč, výdaje mimořádné pak zvýšení o 71,870.000 Kč. Osobní výdaje poklesly o 383.500 Kč, kdežto výdaje věcné stouply o 77,383.500 Kč.

Celkové zvýšení výdajů věcných má svůj důvod hlavně v stoupnutí potřeby na letectví, ve zvýšení úvěrů silničních, v stoupnutí výdajů na správu státních budov, nejvíce však v tom, že investiční úvěry na stavby budov a koupě realit stouply o celých 50,000.000 Kč. Snížení celkových výdajů osobních souvisí s rozdělením kompetence ve věcech vodohospodářských mezi ministerstvy veřejných prací a zemědělství a se snížením položek na odměny a výpomoci v důsledku zákona o vánočním příspěvku.

Příjmy kap. 14. činí celkem 123,037.700 Kč, tedy o 5,856.750 Kč více než v rozpočtu na rok 1930. Vzestup příjmů vysvětluje se hlavně zvýšenými příjmy cejchovní služby, elektrisace státu a správy státních budov.

V debatě, která konala se zároveň s debatou o rozpočtech ministerstev pošt a telegrafů a železnic, promluvilo celkem 10 řečníků. Řečníci dotkli se - vedle všeobecných otázek, na př. otázky kompetenční roztříštěnosti v agendách vodohospodářských a pod. - mnohých specielních otázek spadajících do oboru resortu veřejných prací. Pokud při tom vznesli určité dotazy nebo učinili konkretní výtky, odpověděl jim ministr veřejných prací po přednesení svého exposé.

Ministr veřejných prací ve svém exposé rozvinul program nejdůležitějších oborů svého resortu, poukázav zejména, pokud jde o administrativu, na nejvýznamnější akce v oboru staveb pozemních, vodohospodářských, plavebnictví, elektrisace státu, silnic a mostů, letectví a báňské administrativy.

V oboru staveb pozemních věnuje se v první řadě pozornost výstavbě budov pro úřady ústřední a v oboru školském vybudování vysokých škol, při čemž ovšem i v ostatních oborech snaží se ministerstvo veřejných prací postupně vyhověti všem naléhavým potřebám, pokud stačí preliminované úvěry.

Pokud se týká staveb vodohospodářských, počítá již program stavební s tím, že v nejbližší době bude uzákoněn t. zv. vodocestný fond (fond pro splavnění řek, vybudování přístavů, údolních přehrad a využitkování vodních sil), který by prostředky k hrazení svých potřeb opatřil si částečně cestou úvěrovou. Úvěry do rozpočtu zařazené byly již přizpůsobeny této konstrukci a byly upraveny i co do výše jen za pevného předpokladu, že k uzákonění fondu dojde. Provádí se celá řada vodních staveb a úprav a další významné akce se chystají. Do popředí zájmu dostala se zejména otázka vybudování přehrad na střední Vltavě, kteráž přiblížila se konečnému vyřešení.

V plavebnictví stará se ministerstvo veřejných prací o zlepšování všech technických podmínek umožňujících československou vodní dopravu. Předním úkolem jest další vybudování čsl. přístavů na říčních tratích mezinárodního charakteru, jakož i námořního pásma v Hamburku, převzatého podle mírové smlouvy Versailleské. Ministerstvo veřejných prací pečuje též o stavbu rychlých a hospodárných nákladních lodí a dosáhlo v tom směru pozoruhodných výsledků.