V oboru elektrisace stará se resort veřejných prací hlavně o další rozvoj všeužitečných elektráren, na nichž je stát kapitálově účasten. Velikou akci rozvinuje ministerstvo veřejných prací také na základě zákona o podpoře elektrisace venkova.

V oboru silnic a mostů rozvíjí se stále větší činnost, kterou umožňuje silniční fond, jehož příjmy stále stoupají. Provádějíc program soustavného zlepšování státních silnic, jehož náklady hradí se z peněz, jež opatřuje silniční fond zápůjčkami, přikročilo ministerstvo veřejných prací k souvislým úpravám delších úseků silničních, jež mají důležitý význam pro vnitrostátní a mezinárodní dopravu. Při tom dává ministerstvo veřejných prací přednost těm druhům vozovek, k nimž není třeba materiálu cizího původu. Také na zlepšování nestátních silnic udělují se ze silničního fondu vydatné subvence. Aby důležitá akce zlepšení silnic mohla býti urychlena a ještě s větší intensitou prováděna, jest nutno v době nejbližší přikročiti k novelisaci zákona o silničním fondu.

Pokud se týká letectví, poukázal ministr veřejných prací v prvé řadě na další rozvoj vnitrostátních a mezinárodních leteckých spojů a na program výstavby nových letišť, při čemž zdůraznil zejména nutnost, aby co nejdříve bylo vybudováno nové civilní letiště v Praze. Také zmínil se o tom, že připravuje se noční letecký provoz na některých tratích a že bude nutno řešiti otázku radiogoniometrických zařízení.

Pokud jde o báňskou administrativu, poukázal ministr veřejných prací na intensivní činnost báňských úřadů v oboru báňské inspekce apod., zejména povšechný obraz uhelného hospodářství. Chystá se snížení cen otopného uhlí na dole. Naléhavou otázkou jest sanace bratrských pokladen, o jejíž rychlé a spravedlivé rozřešení ministerstvo veřejných prací se snaží.

K speciální výtce, že v programu vodocestného fondu podíl Slovenska jest poměrně malý, bylo vysvětleno, že z celkové sumy stavební, fondem zajištěné, připadne na Slovensko v prvních 6 letech 20%, v prvních 12 letech 18% a, pokud jde o užší program vodocestný, jenž vztahuje se na období 27 let, dokonce 31%. Ostatně většina slovenských vodních toků spadá do oboru působnosti ministerstva zemědělství.

Pokud bylo v debatě požadováno zlepšení nestátních silnic v okolí pražském, jakož i v okolí ozdravoven a léčebných ústavů, jest ministerstvo veřejných prací ochotno udělovati k žádostem příslušných autonomních korporací vydatné podpory k těmto účelům.

Vzhledem k tomu, že stavby a úpravy silnic jsou zvlášť výhodným opatřením pro čelení nezaměstnanosti, snaží se ministerstvo veřejných prací, aby stavby a úpravy státních silnic mohly býti s největším urychlením zadány.

Zpravodaj ve svém referátu pojednal i o rozpočtu podniku "Státní báňské a hutnické závody" a uvedl po stránce všeobecné v podstatě toto:

Rozpočet podniku "Státní báňské a hutnické závody" na rok 1931 vykazuje ve výdajích částku 605,506.100 Kč a v příjmech částku 651,618.200 Kč, činí tudíž provozní zisk 46,112.100 Kč, jenž jest o 10,325.500 Kč vyšší než preliminovaný provozní zisk v rozpočtu na rok 1930.

Z provozního zisku hradí podnik vedle splátek investičních dluhů nové investiční výdaje, jež jsou preliminovány částkou 33,570.000 Kč; konečný přebytek v částce 11,325.700 Kč má býti odveden státní pokladně.

Ministr veřejných prací ve svém exposé dotkl se i státních báňských a hutnických závodů a poukázal zejména na to, že hospodářské poměry podniku se postupně konsolidují, ač všeobecná stagnace hospodářská nutí k opatrnosti ve výrobě i ve všech kalkulacích.

V jednotlivostech zmínil se ministr zejména o příznivých vyhlídkách závodu Gbelského, o stálém zlepšování situace pasivního závodu Podbrezovského, o stále lepší prosperitě státních závodů solných a konečně o investičním programu na rok 1931.

Jelikož v debatě bylo poukazováno na úpadek státních dolů příbramských a bylo požadováno zavedení náhradního průmyslu, upozornil ministr, že správa podniku snaží se novými investicemi a jinými prostředky udržeti a zlevniti provoz příbramských státních dolů, ač poměry cenové na světovém trhu stříbra a olova jsou velmi nepříznivé.

Pokud bylo vytýkáno, že mzdy dělnictva příbramského jsou příliš nízké, poznamenal ministr, že správa státních dolů již často učinila návrhy na úpravu mezd příbramského dělnictva kolektivní smlouvou, jež však nebyly uskutečněny, ježto dělnictvo vzpírá se dosud uzavření kolektivní smlouvy.

Otázka udělení vánočních odměn dělnictvu státních dolů a hutí bude co nejdříve rozhodována ve vládě.

K výtkám v debatě předneseným, týkajícím se snižování příplatků provisionistům státních dolů, bylo připomenuto, že jde o zcela dobrovolné příplatky na výživu k provisím, jež nestihají žádný z konkurenčních podniků, a jest tudíž nutno mimořádné toto zatížení povlovně likvidovati, neboť by eventuelně ohrožovalo prosperitu státního podniku. Otázka likvidace zmíněných příplatků byla upravena usnesením vlády z 20. března 1928, jímž se správa podniku řídí.

Rozpočtový návrh ministerstva pošt a telegrafů dělí se jednak na vlastní administrativní rozpočet ministerstva pošt a telegrafů, jednak na rozpočet státního podniku "Československá pošta s poštovním úřadem šekovým" (zákonem z 23. září 1930, č. 143 Sb. z. a n., který nabyl účinnosti dnem 29. října 1930, byla zřízena "Poštovní spořitelna" jako samostatný státní podnik náležející do oboru poštovní správy).

Zvýšení osobních výdajů jest způsobeno zejména preliminováním vyšší potřeby na platy stálých zaměstnanců v částce 1,273.800.- Kč (čítajíc v to vyšší náklad na úpravu normalisace a systemisace služebních míst v paušální částce 1,139.000.- Kč) a zařaděním nové potřeby na vánoční příspěvek v částce 490.000.- Kč. Tento nový náklad jest však z celé poloviny uhrazen úsporou v potřebě na odměny a výpomoci.

Zvýšení věcných výdajů vyplývá hlavně z nutného zvýšení prostředků na úřední a kancelářské potřeby o 130.000 Kč a z výdajů na nejnutnější kancelářské zařízení pro místnosti v nástavbě budovy technických odborů na Smíchově v částce 127.000 Kč.

Očekávaný pokles zisku způsobují v prvé řadě zvýšené náklady na platy zaměstnanců, z části také zvýšená potřeba na odpisy; do jisté míry odráží se v očekávaném poklesu zisku arciť i současná hospodářská situace vůbec, jež na příští rok nedává naděje na progresivní stoupání příjmů ve značnější míře.

Z celkového zisku 65,045.800.- Kč, preliminovaného na rok 1931 (po zařazení odpisů v úhrnné částce 89,459.000.- Kč) připadá na:

Investiční rozpočet poštovního podniku vykazuje potřebu v celkové částce Kč 231,820.000.-.

Z toho připadá na

Úhrada investic jest rozpočtově zajištěna:

ad 1. jednak likvidním provozním ziskem a stavebními příspěvky, jednak přechodně reservami podniku,

ad 2. prostředky reservního fondu poštovní spořitelny,

ad 3. z části provozním ziskem, z části přechodně odpisovou reservou.

V generální debatě nebylo proneseno konkrétních námitek k rozpočtovým návrhům poštovní správy.

Speciální debata byla zahájena referátem zpravodaje k rozpočtovým návrhům poštovní správy. Rozpočtové návrhy podrobeny jednak číselnému rozbouu, jednak kritické a odborné úvaze po stránce věcné. V těchto směrech pronesl zpravodaj v hrubých rysech toto:

Veškeré hrubé těžby poštovního, telegrafního a telefonního provozu jsou preliminovány částkou 1.450,326.500.- Kč a jsou proti rozpočtu letošnímu při stejné srovnávací základně vyšší o 74,509.410.- Kč (4.88%), kdežto veškeré hrubé provozovací náklady jsou rozpočteny částkou 1.397,802.000.- Kč a jsou proti roku 1930 vyšší o 102,485.700.- Kč (7.91 %).

Jeví se tudíž převaha vzestupu výdajů nad vzestupem příjmů v částce 27,976.290.- Kč, o kterou se snižuje zisk poštovního, telegrafního a telefonního provozu, preliminovaný na rok 1930 částkou 80,500.790.- Kč na 52,524.500.- Kč.

Dlužno poznamenati, že v rozpočtech finanční správy, Čsl. pošty a Čsl. státních drah na rok 1931 není vykázána průběžná položka 60,000.000.- Kč, kterou jako paušální náhradu platila dosud jednak finanční správa Čsl. poště za její služby prokazované jiným odvětvím státní správy, jednak Čsl. pošta v téže částce státním drahám za přepravu pošty, a která v zájmu zjednodušení věci bude finanční správou placena přímo státním drahám, a to v rámci zvýšeného příspěvku na investice, poskytovaného železničnímu podniku z výnosu přepravní daně.

Z nejvýznačnějších příjmových položek jest především příjem z poštovních poplatků, který jest pro rok 1931 kalkulován netto částkou 960,000.000.- Kč.

Proti roku 1930 jest tento příjem rozpočten částkou vyšší o 50,691.000.- Kč, v níž však jest již obsažen jednak vyšší příjem, očekávaný z nové úpravy některých poplatků, jež byla v důsledku ustanovení světové poštovní smlouvy a úmluv, sjednaných v Londýně v roce 1929, provedena vlád. nař. z 5. června 1930 s platností od 1. července 1930, a to v okrouhlé částce 3 mil. Kč, jednak nový příjem ze zamýšlené úpravy tuzemských poplatků za balíkové zásilky v okrouhlé částce 30 mil. Kč.

Počítá tedy poštovní správa s netto přírůstkem příjmů, který vyplývá ze přirozeného vzestupu provozu, toliko v částce 17,691.000 Kč.

Úpravu tuzemských balíkových poplatků odůvodňuje poštovní správa v předloženém rozpočtu tím, že nezbytně potřebuje nového příjmu, aby aspoň částečně zabránila většímu poklesu zisku jednak vzhledem k značně vyšším provozovacím nákladům, spojeným zejména s poskytnutím vánočního příspěvku zaměstnancům a s úpravou odpočivných a zaopatřovacích platů podle zákona č. 70 z r. 1930, jednak vzhledem k nezbytnému udržení dosavadní soběstačnosti po stránce úhrady investičních výdajů, spojených s nejnutnějším rozšířením provozních zařízení, které poštovní správa v důsledku povinností plynoucích z jejího správního monopolu každoročně musí provádět.

Prakticky to znamená, že pošta nemůže omeziti nebo zastaviti provoz a propouštěti zaměstnance, když poklesnou její příjmy, jako by učinil podnik soukromohospodářský. Třeba také podotknouti, že pošta nemohla si nastřádati reserv v době příznivé konjuktury, ježto musila zisky odváděti.

Podle účetních závěrek - jak ve vysvětlivkách jest uvedeno - činil ryzí příjem na poštovních poplatcích v roce 1927 okrouhle 858 mil. Kč, a v roce 1928 okrouhle 912 mil. Kč a v roce 1929 okrouhle 947.5 mil. Kč, t. j. v roce 1928 o 54 mil. Kč více proti roku 1927 a v roce 1929 jen o 35.5 mil. Kč více proti roku 1928. Na rok 1930 preliminovaný ryzí příjem v částce okrouhle 969 mil. Kč převyšuje příjem, dosažený v roce 1929, již jen o 21 a 1/2 mil. Kč. Snížení vzestupu příjmů z tohoto nejdůležitějšího zdroje všech podnikových těžeb odůvodňuje se hospodářskou depresí, pokud se týče velkým poklesem mimořádně příznivé hospodářské konjunktury let 1927 a 1928.

Na rok 1931 nepočítá také poštovní správa s mimořádným příjmem z příležitostní emise známek jako na rok 1930, ve kterém byly vydány zvláštní pamětní známky na oslavu 80tých narozenin presidenta republiky.

Podle účetní závěrky činil ryzí příjem z telegrafních poplatků v roce 1929 okrouhle 52.8 mil. Kč.

Celou polovinu hrubého příjmu, t. j. 18 mil. Kč vrací poštovní správa společnosti "Radiojournal" na úhradu správních a režijních výloh, které jsou spojeny s obstaráváním programu rozhlasové služby. V rozpočtu na rok 1930 byl tento výdaj preliminován toliko ve výši 40% z hrubého příjmu; mezi tím však podíl Radiojournalu na příjmu z rozhlasových poplatků byl zvýšen ze 40% na 50%. Vzhledem k tomu je i vrácený příjem vykázán pro rok 1931 částkou vyšší o 5,520.000.- Kč a následkem toho jeví se ryzí příjem proti roku 1930 nižším o částku 720.000.- Kč.

V uvedených částkách nejsou však obsaženy příjmy z amortisačních a automatisačních příspěvků, které podle reformy telefonního tarifu, provedené v červnu a prosinci 1928, se vybírají za hlavní účastnické stanice, připojené na automatické telefonní ústředny, a které byly pro rok 1930 odděleně preliminovány na nové rubrice 26a částkou 15 mil. Kč. Pro rok 1931 jest příjem z těchto příspěvků preliminován částkou Kč 31,617.000.-.

Jsou tudíž ve skutečnosti ryzí příjmy telefonní vyšší o 18,367.000.- Kč, z nichž připadá 9,133.000.- Kč na nový příjem z automatisačních příspěvků, které v Praze budou vybírány od telefonních účastníků 1. lednem 1931, počínajíc podle ustanovení ministerstva pošt z 22. prosince 1928.

Příjem z obou uvedených příspěvků, které slouží k účelům obnovovacím, resp. investičním, jest na rok 1931 obdobně jako již na rok 1930 příjem z příspěvků amortisačních, preliminován jen průběžně.

Z celkové vyšší hrubé potřeby 102,485.700 Kč, která proti roku 1930, jak již zmíněno, činí 7.91 %, připadá:

1. Částka 59,594.000.- Kč (4.6%) na zvýšení břemen, která zatěžují Čsl. poštu v důsledku jejího zkomercialisování. Jde tu o větší výdaje pensijní v částce 30,200.000.- Kč a větší odpisy v částce 29,394.000.- Kč,

2. částka 28,054.000.- Kč (2.16%) připadá na vánoční příspěvek zaměstnancům a

3. částka 15,207.000.- Kč (1.17%) na vrácené příjmy v důsledku vyššího úhrnného příjmu na průběžných položkách 26 Stavební příspěvky a 26a Amortisační a automatisační příspěvky.

U ostatních provozovacích výdajů jeví se však proti roku 1930 převaha úspor nad většími potřebami a to v částce 369.300.- Kč.

Je velmi pozoruhodné, že náklad na služební příjmy všech aktivních poštovních zaměstnanců, preliminovaný pro rok 1931 částkou 645,151.000.-Kč, která jest proti roku 1930 vyšší o 7,546.000.- Kč, t. j. o 1.18%, činí jen 46.15% celkových provozovacích výdajů.

Platy zaměstnanců stálých na místech systemisovaných, t. j. zaměstnanců pragmatikálních, řemeslných, pomocných a poštovních expedientů (rubriky 33/1 až 33/4) jsou rozpočteny netto částkou 529,133.000.- Kč a jsou proti roku 1930 nižší o 4,412.000.- Kč jen proto, že nová úprava normalisace a systemisace, na kterou jest na konci provozního účtu pamatováno zařaděním zvláštní položky, nebyla v době sestavení rozpočtového návrhu vládou ještě schválena.

Naproti tomu platy poštovních zaměstnanců, kteří se ustanovují podle aktuelních potřeb provozu (poštovní pomocníci, poštovní poslové, správcové poštoven a telegrafní dělníci), jsou u rubrik 33/5 až 33/8 rozpočteny částkou 110,175.000 Kč a jsou proti roku 1930 vyšší o 14,315.000 Kč.

Obsazením nově normalisovaných a systemisovaných služebních míst podstatně se sníží náklad na tyto zaměstnance skromně honorované, zvýší se však náklad na zaměstnance stálé.

Na novou úpravu normalisace a systemisace služebních míst pro poštovní, telegrafní a telefonní provoz jest do rozpočtu zařaděn vyšší netto náklad 5,843.000 Kč, který jest proti paušálnímu nákladu, zařaděnému pro rok 1930, nižší o 2,357.000 Kč.

U zúrokování investičních dluhů (rubrika 42) jeví se snížení potřeby o částku 11,736.500 Kč, a to jednak vzhledem k tomu, že ze zisku za rok 1929 byla úplně splacena investiční zápůjčka, kontrahovaná v roce 1926 u Všeobecného pensijního ústavu, a mimo to zbytek dluhu váznoucího na poštovní budově ve Šluknově, jednak vzhledem k tomu, že na částečnou úhradu investičních výdajů v roce 1928 byl Čsl. poště dodatečně ponechán její likvidní zisk jako další vklad státu do podniku, nikoliv tedy jako zúročitelná záloha.

Také potřeba na náhrady škod (rubrika 6) jest vykázána částkou nižší o 170.000 Kč, třebas náhradové částky za ztrátu, úbytek, nebo poškození balíků bez udané ceny, podaných v tuzemsku po 29. únoru 1928 a určených do tuzemska, byly zvýšeny dvojnásobnou sazbou. Pokles těchto výdajů jest po stránce morální velmi potěšitelný proti poměrům po válce.

Investiční rozpočet vykazuje celkovou potřebu pro poštovní, telegrafní a telefonní provoz v částce 208,000.000 Kč.

Úhrada celkové uvedené potřeby jest pro rok 1931 rozpočtově zajištěna jednak likvidním provozním ziskem, jednak vlastními prostředky podniku Čsl. pošta. Nenastává tudíž v roce 1931 proti roku 1930 ve financování investic poštovního podniku změna.

Při této příležitosti zdůraznil, že finanční správa nemůže spatřovati v ziscích pošty pro budoucno nějakou reservu ke krytí všeobecných potřeb státních.

2. Poštovní spořitelna.

Provozní zisk poštovní spořitelny jest preliminován na rok 1931 částkou Kč 10,190.000.-.

V tomto nízkém zisku jest viděti všeobecnou prospěšnost poštovní spořitelny, která mnohým podnikům obstarává účetnictví.

Jeví se tudíž převaha vzestupu příjmů nad vzestupem výdajů v částce 2,365.000 Kč, o kterou se zvyšuje zisk proti zisku, preliminovanému na rok 1930 v částce 7,825.000 Kč.

Pro rok 1931 rozpočtený zisk resultuje jednak z čistého zisku hlavního ústavu v Praze v částce 10,889.000 Kč, proti roku 1930 vyšší o 1,494.000 Kč, jednak ze ztráty pobočného ústavu v Brně v částce 699.000 Kč, proti roku 1930 nižší o 871.000 Kč.

Největší příjmovou položkou poštovní spořitelny jest čistý výnos úrokový, který jest na rok 1931 preliminován částkou 75,250.000 Kč a činí více jak 61% celkových příjmů. Proti roku 1930 jest tento příjem rozpočten částkou vyšší o 3,250.000 Kč. Za rok 1929 činil okrouhle 72.5 mil. Kč.

Pozoruhodný vzestup příjmů jest vykázán také z manipulačních poplatků v částce 2,000.000 Kč. Vzhledem k stálému rozvoji šekového řízení.

Investiční rozpočet vykazuje celkovou potřebu v částce 15,500.000 Kč, z níž připadá na dokončení stavby hlavního ústavu v Praze 10,000.000 Kč, dále na opatření kancelářského zařízení do této novostavby a na opatření účtovacích strojů úhrnem 5,500.000 Kč.

3. Poštovní provoz automobilní.

Provozní zisk poštovního provozu automobilního jest preliminován na rok 1931 částkou 2,331.300 Kč.

Upozornil, že výsledky v tomto odvětví provozu nemohou býti posuzovány se soukromým podnikáním tohoto druhu, které má docela jiné podmínky a tendence.

Jeví se tudíž převaha vzestupu příjmů nad vzestupem výdajů v částce 1,181.300 Kč, o kterou se zvyšuje zisk proti zisku, preliminovanému na rok 1930 částkou 1,150.000.- Kč.

Hlavní příjem tohoto provozního odvětví jest příjem z dopravy osob, zavazadel a nákladů a je rozpočten na rok 1931 částkou 39,000.000 Kč, tudíž proti roku 1930 částkou vyšší o 5,500.000 Kč. Toto zvýšení jest odůvodněno zřízením nových autotratí a rozšířením provozu na dosavadních tratích.

Investiční rozpočet vykazuje celkovou potřebu v částce 8,320.000.- Kč, z níž připadá na přístavbu budovy ve Vršovicích a na stavbu nových garáží úhrnem 3,950.000.- Kč, na pořízení 25ti nových autobusů a 10ti vlečných dvoukolových vozů 3,800.000 Kč a na doplnění strojního zařízení, dílen a inventárního zařízení úhrnem 570.000- Kč.

Úhrada těchto výdajů jest rozpočtově zajištěna jednak provozním ziskem, jednak hotovostmi, nastřádanými nepřímými odpisy z hodnoty produktivního věcného majetku.

Ke konci svého referátu přednesl některá přání, pokud se týče dotazy. Některými námitkami a dotazy dotklo se oboru ministerstva pošt a telegrafů ještě 7 řečníků, jimž generální ředitel pošt a telegrafů v zastoupení resortního ministra téměř vesměs odpověděl, a to v tomto smyslu:

Bylo požadováno snížení poštovních poplatků listovních.

Té doby nelze, bohužel, o věci uvažovati, ježto se poštovní správě nedostává úhrady na zvýšené náklady v důsledku přiznání vánočního příspěvku a úpravy platů staropensistů. Kdyby měla omeziti své preliminované příjmy, stála by před otázkou omezovati také nejnutnější investice, stlačené již beztoho na nejnižší míru.

Dále byl přednesen požadavek, aby byl snížen tarif uvedený pro automatické telefonní ústředny.

Od 1. dubna 1929 zaveden byl pro nově zřízené automatické telefonní ústředny zvláštní tarif, odstupněný dle rozsahu jednotlivé sítě; na základě tohoto tarifu jsou pro používání automatických telefonních stanic stanoveny jednak poplatky základní (paušál amortisační a automatisační), jednak poplatek (hovorné) za jednotlivé vlastní hovory dle skutečného jich počtu, vykázaného na automatickém počitadle. Poštovní správa jistě jednala správně, stanovivši pro tento druh telefonních zařízení zvláštní tarif, dle kterého každý účastník hradí na telefonních poplatcích tolik, kolik odpovídá skutečnému používání účastnických stanic. Silný konsument dle rozsahu používání telefonu hradí více, slabý méně. Stanovením zmíněného tarifu zaveden byl zde druh telefonních poplatků, který v určitých obměnách platí u všech správ světových, kde paušální předplatné bylo již dávno zaměněmo tarifem, hodnotícím skutečný rozsah používání telefonu. Náš poplatek 40 h nebude se jeviti vysokým, srovná-li se s obdobným poplatkem jiných poštovních správ, zejména sousedů; na př. v Německu nečiní 40, nýbrž 80 h, v Uhrách 70 h a pod.

Požadováno bylo také, aby byla na Slovensku prováděna kabelisace ve větším měřítku. Jak z tabulky XXII., připojené k rozpočtu Čsl. pošty, jest patrno, pojala poštovní správa do programu výstavby sítě dálkových kabelů na Slovensku trati přes Trenčín jednak do Bratislavi, jednak až do Košic.

Pro postupné uskutečnění těchto dálkových tratí mohou však býti vodítkem pouze poměry provozní v dosavadních vzdušných tratích a pravděpodobný přírůstek provozního ruchu v tom kterém směru v nejbližších letech.

Před položením dálkového kabelu telefonního nutno totiž vzhledem k značnému nákladu s tím spojenému vždy bezpečně zjistiti, že ani rozmnožení vzdušných vedení v tom kterém úseku nepostačilo by hovorové intensitě. Předpokládá tudíž položení dálkového kabelu již určitý větší vývoj hospodářských poměrů a vztahů, takže jen za těchto předpokladů může zapojení telefonu na dálkový kabel býti ekonomické a vyvolati také další hospodářský ruch.

Hospodářským zájmům na Slovensku přišla správa Čsl. pošty dosud vstříc budováním četných nadzemních vedení a zřizováním nových meziměstských telefonních ústředen, které by zaručovaly bezvadný provoz. Z nadzemních vedení uvádím jen ty nejnákladnější: Praha-Olomouc-Žilina, Bratislava-Košice, Bratislava-Trnava, Bratislava-Brno, Bratislava-Píšťany, Bratislava-Trenčín, Bratislava-Nové Zámky, Bratislava-Račistorf, Uherské Hradiště-Trenčín, Nové Zámky-Komárno, Píšťany-Žilina, Žilina-Moravská Ostrava, Báňská Šťávnica-Zvolen, Dolní Strehová-Senné-Horní Tisovník, Bratislava-Zvoleň-Košice, Košice-Poprad, Košice-Užhorod, Košice-Čop, Užhorod-Chust atd. Pro přímé spojení Popradu a Ružomberku s Prahou dali jsme do provozu přímé vedení v dálkovém kabelu.

Nově meziměstské telefonní ústředny byly zřízeny: v Bratislavě, Nových Zámcích, Zvolenu, Komárně, Žilině, Trnavě, Trenčíně, Prešově, Růžomberoku, Báňské Bystřici, Lučenci, Mukačevě.