Poštovní správa hodlá i v příštím roce pokračovati v rámci možnosti rozpočtu v dalším zahuštění slovenské sítě a doufá, že dostavující se vzrůst telefonní korespondence dosáhne v prodlení nejbližších tří let té výše, že poskytne žádoucí a nezbytnou bási pro rentabilitu zakabelování příslušných telefonních tratí.

Namítáno, že nynější systém telefonních počitadel není přesný.

Telefonní počitadla, přimontovaná v automatických ústřednách, zavdávala v počátečním stadiu příčinu ke stížnostem, v nichž se poukazovalo na nesprávné registrování místních hovorů. Telefonní správy učinila opatření, aby tyto závady jednotlivých počitadel, zjištěné v několika zcela ojedinělých případech, byly odstraněny a vyúčtování počtu hovoru registrovaných za dobu poruchy upraveno ve prospěch účastníků. Poněvadž se objevily závady v účtování telefonních hovorů též u některých venkovských automatických ústředen, a to hlavně tím, že počitadlem byly registrovány i některé hovory poplatku nepodléhající, učinila telefonní správa opatření, aby vhodným odúčtováním bylo zabráněno i nesprávnému vyměření poplatků. Snahou telefonní správy je, aby registrování hovorů po stránce technické bylo vůbec jednotně upraveno. Správnému chodu počitadel věnuje se největší péče, a na oprávněné reklamace béře se patřičný zřetel. Stížnosti v tomto směru skutečně stále klesají a v poslední době se již téměř nevyskytují. Mnohdy ovšem byly vysvětleny tím, že osobní (ruční) záznamy účastníků samých nemohou býti vždy přesně prováděny.

Úsporné řízení usnadní také úspěšné ukončení likvidace pohledávek čsl. příslušníků za vídeňskou a budapeštskou poštovní spořitelnou. Likvidace pohledávek u vídeňské poštovní spořitelny jest již v konečném stadiu a zbývá pouze, aby vídeňská poštovní spořitelna uznala a přezkoušela zaslané jí sestavy pohledávek a odevzdala zároveň nelikvidované úhrady. Snahu vídeňské poštovní spořitelny, provésti konečnou likvidaci této věci s největším urychlením, ztěžují však práce spojené s přezkoušením elaborátu ostatních smluvních států. Likvidace pohledávek u budapešťské poštovní spořitelny zůstává sice ještě otevřenou otázkou, ježto republika Polská dosud příslušnou úmluvu neratifikovala, ale i v tomto směru podnikla již vláda rozhodné kroky, aby také tato věc byla pokud možno nejdříve skoncována. Smluvní státy podnikly příslušné kroky u maďarské a polské vlády, které daly souhlas k tomu, aby úmluvy byly prováděny bez zmíněné ratifikace. Lze tedy i u těchto pohledávek očekávati brzkou jejich výplatu.

Přednesena žádost, aby na Slovensku byla zřízena pobočka poštovní spořitelny.

Poštovní správa nezaujímá proti tomuto požadavku zamítavého stanoviska, musí však hájiti zásadu, že nová pobočka může býti zřízena jen tehdy, budou-li zde dány hospodářské předpoklady. Budou-li tyto předpoklady dány, bude tato pobočka zřízena ovšem v Bratislavě.

Bylo apelováno na poštovní správu, aby volné prostředky poštovní spořitelny ukládala u podkarpatoruských peněžních ústavů.

Již poštovní úřad šekový pamatoval při provádění své ukládací činnosti na zájmy Podkarpatské Rusi a eskontoval Podkarpatoruské bance podané směnky za mírný eskontní úrok. Také poštovní spořitelna vezme v rámci daných možností jistě patřičný zřetel na hospodářské potřeby podkarpatoruské.

Přednesena žádost, aby bylo přikročeno k výstavbě poštovních budov v Humpolci a v Karvinné.

Stavba poštovní budovy v Humpolci bude moci býti příštího roku již prováděna, bude-li poštovní správa míti preliminované finanční prostředky také skutečně k disposici.

Pro novostavbu poštovní budovy v Karvinné nabídla městská obec v poslední době dvě

stavební místa a to jednak vedle budovy městské spořitelny Moravskoostravské, jednak blíže kostela. Pozemek vedle městské spořitelny nabídnutou svou dosavadní výměrou by však pro náš účel nestačil, takže by město muselo jednati o jeho rozšíření s panstvím Dr. Larisch-Mönnicha. Poněvadž však leží na okraji t. zv. ochraného pilíře, který jest v okruhu asi 152 m kolem kostela pro zajištění kostela před důlními škodami, jež by jinak vznikly jeho poddolováním, byla by naše novostavba na tomto pozemku vystavena těmto důlním škodám, jevícím se v četných trhlinách na dotyčné budově, vystavena tím spíše, že nestejnoměrné ssedání půdy by zde mohlo působiti ze dvou stran. Eventuelní roztrhnutí poštovní budovy následkem jejího poddolování měla by pak v zápětí častější poruchy v provozu automatické telefonní centrály, jež má býti u tohoto úřadu zřízena, nehledíc ani ke značným škodám na budově samé.

Pozemek vedle kostela se pro náš účel nehodí proto, že by zde bylo úřadování zvláště při telefonu rušeno zvoněním. Nutný odkop zeminy na tomto pozemku ve značné míře by mimo to novostavbu nemálo a zbytečně zdražil.

Při místním šetření, provedeném našimi zástupci dne 4. prosince t. r., byla proto obec požádána o to, aby nám pro naši novostavbu darovala jedině vhodné stavební místo vedle radniční budovy, kde by byla poštovní budova chráněna proti důlním škodám a kde by také bylo možno v zájmu města samého vyřešiti tuto novostavbu s hlediska výstavby příslušného okolí způsobem representativnějším, nežli kde jinde, nehledíc ani k možnosti výhodnějšího lokalitního řešení této budovy po stránce poštovního provozu. Poněvadž pak vedle stavebního pozemku, vyhlédnutého pro novostavbu poštovní budovy v okolí radnice, zůstane ještě s dostatek stavebního místa pro eventuelní pozdější přístavbu či rozšíření radniční budovy, musíme z uvedených již provozních a stavebně-technických důvodů trvati na tom, aby nám město darovalo pro novostavbu poštovní budovy jediné plněhodnotné pro nás stavební místo vedle radniční budovy.

Učiněn dotaz ve příčině stavby poštovních budov v Žatci.

Na stavbu poštovní budovy na nádraží v Žatci jest již předběžný projekt připraven a železniční správou také schválen. Jakmile budou konečně vyřešeny některé dodatečně se vyskytnuvší otázky, týkající se stavebního programu, bude opatřen zadávací projekt. K vlastní stavbě se přikročí dle možnosti s urychlením. Na tuto stavbu pamatujeme také v návrhu investičního rozpočtu pro rok 1931 částkou 500.000 Kč. Pokud jde o stavbu poštovní budovy ve městě, nelze přípravné práce pokládati za tak pokročilé, aby mohlo býti v dohledné době uvažováno o realisaci tohoto projektu, zejména z toho důvodu, že projekt této stavby ocitl se pro nemožnost opatření vhodného staveniště v mrtvém bodě. Nelze také přehlížeti, že z důvodů stavebně-technických a zejména finančních jest zcela vyloučeno, aby v jednom místě se stavěly současně dvě nákladné novostavby. K stavbě nové poštovní budovy ve městě bude proto možno přikročiti až po postavení naléhavější poštovní budovy na nádraží, kterou se na přechodnou dobu také podstatně odlehčí přetíženému poštovnímu úřadu v městě.

Přednesen požadavek, aby při dodávkách bylo pamatováno na Slovensko.

Pokud jde o státní dodávky pro Slovensko, lze sděliti, že se na Slovensko v rámci zadávacího řádu a předpisů k němu vydaných pamatuje.

Specielně na výrobě kabelů, hlavně dálkových, participuje Slovensko celou třetinou. Dřevařský průmysl slovenský dostává zadávky kryjící celou potřebu Slovenska a Podkarpatské Rusi i části Slezska, což znamená více než čtvrtinu sloupů pro celý stát. Rovněž tak zaměstnává poštovní správa slovenské živnostnictvo a dělnictvo při stavbách četných poštovních budov, prováděných v přítomné době na Slovensku. Nelze zapomenouti ani na dodávky pneumatik pro poštovní autobusy, jichž v poslední době odebíráme skoro celou polovinu potřeby u bratislavské továrny "Matador".

Přednostou poštovního úřadu 1 v Mar. Lázních byl jmenován na jaře letošního roku vrchní poštovní tajemník František Šinka, dosavadní náměstek přednosty téhož úřadu. Náměstkem byl ustanoven Šinka rozhodnutím ministerstva pošt ze dne 14. července 1923 a to nejen proto, že byl označen jako výtečný úředník ale také z toho důvodu, jelikož byl jediným uchazečem o toto místo. Při obsazování přednostenského místa byl podporován Šinka celou veřejností v Mar. Lázních, jak české tak i německé národnosti, zvláště pak městskou radou, obchodním gremiem a jinými význačnými korporacemi.

Šinka řídil jemu svěřený úřad takovým způsobem, že požíval úplné důvěry všech svých nadřízených orgánů.

Písemným podáním několika úředníků poštovního úřadu v Mariánských Lázních ze dne 29. července t. r. byl Šinka obviněn, že odcizuje, případně vylupuje obyčejná psaní došlá z ciziny. Toto podání vyšetřoval nejprve inspekční úředník ředitelství pošt a telegrafů v Praze, který zjistil různé indicie proti Šinkovi, ale žádného důkazu, že by se byl dopustil činů, za vinu mu kladených. Nicméně byl Šinka výkonu služby zproštěn. Z rozkazu ministrova přezkoušel jeho šetření centrální inspektor z ministerstva pošt, který, zjistiv indicie další, Šinku suspendoval. Poštovní správa učinivši kromě toho ve věci trestní oznámení, užila tudíž všech prostředku, kterých za daného stavu věci užíti mohla. Veškerý materiál šetřením získaný byl postoupen vyšetřujícímu soudci; soudní vyšetřování proti Šinkovi zahájené jest ještě v proudu a nemohu tudíž podrobnějším rozborem našich poznatků se zabývati, abych nepředbíhal trestnímu řízení.

Bylo žádáno vysvětlení k domnělému výnosu poštovní správy ve příčině sčítání lidu.

K zmíněnému článku, uveřejněnému dne 4. prosince 1930 dlužno sděliti, že nejde o žádný výnos důvěrného rázu, nýbrž o pouhé opatření ve formě oběžníku veřejně publikovaného všem poštovním úřadům, jehož účelem nebylo a nemohlo ani býti působiti na zaměstnance, aby při sčítací akci přihlásili tu či onu národnost, nebo aby jakýmkoli způsobem byla porušena tajnost sčítacích listin. Účelem opatření bylo, postarati se pro úřední potřebu o doplnění, po případě o zkontrolování evidenčních záznamů o národnosti poštovních zaměstnanců, a to osobním dotazem u každého z nich, nikoliv ze sčítacích archů, k nimž ostatně poštovní úřady nemají ani přístupu.

Pokud jde o několik ostatních přednesených námitek, přání a námětů, prohlásil generální ředitel pošt a telegrafů, že bude poštovní správa o nich uvažovati, učiní je předmětem šetření a podle okolností dostane se jednotlivým členům výborů písemné odpovědi.

Rozpočet resortu železničního na rok 1931 tvoří jednak administrativní rozpočet ministerstva železnic samého, jednak rozpočet státního podniku "Československé státní dráhy".

Rozpočet ministerstva železnic jest zařazen opětně jako v létech minulých do skupiny I. státního rozpočtu jako kapitola 16. Rozpočet tento obsahuje tato data:

Jsou tudíž celkové výdaje rozpočtu ministerstva železnic na r. 1931 vyšší o 794.690 Kč, než výdaje, rozpočtené na rok 1930. Toto zvýšení je způsobeno zvláště větší potřebou na osobní výdaje z titulu vánočního příspěvku a na provádění systemisace.

Vlastní příjmy ministerstva železnic na rok 1931 se kalkulují částkou 584.000 Kč; zbývající potřebu ve výši 26,834.000 Kč má hraditi železniční podnik podle ustanovení čl. II., odst. 2., návrhu finančního zákona.

Rozpočet podniku "Československé státní dráhy" tvoří § 5, oddíl III., skupiny II.

V investičním rozpočtu nejsou zahrnuty náklady obnovovací - oddíl C -, avšak jest v něm zahrnuta potřeba na pokračování ve výstroji vozidel průběžnou brzdou tlakovou ve výši 81,800.000 Kč.

Náklady na obnovu v roce 1931 (oddíl C) se preliminují částkou 255,289.600.- Kč, t. j. o 86,694.440.- Kč méně, než bylo preliminováno v rozpočtu na rok 1930.

Investiční výdaje hradí se:

V generální rozpravě rozpočtového výboru byl přednesen požadavek, aby stavba železnice Červená Skala-Margecany nebyla odkládána, nýbrž naopak, aby byla s urychlením zahájena a provedena. Byl zdůrazněn její význam jako důležité komunikační tepny slovenské, jež má umožniti exploitaci nerostného bohatství území, kterým bude procházeti a zároveň přispěti k odstraňování následků nezaměstnanosti na Slovensku. Dále bylo požadováno, aby zaměstnanci vrchní stavby pokud možno nebyli propouštěni, nýbrž aspoň do prvních mrazů zaměstnáváni, aby nebyly rozmnožovány řady nezaměstnaných. Byl projeven názor, že investiční práce železniční pro finanční tíseň železničního podniku by neměly býti redukovány, nýbrž spíše bylo by uzavříti zahraniční půjčku, která by umožnila provádění investičních prací a prací nouzových. Generální debata zabývala se též zvýšením osobního tarifu, jež bylo podrobeno kritice. Část debaty byla také věnována otázce realisování projektu dráhy Plzeň-Brno, při čemž někteří řečníci se vyslovili též proti tomuto projektu, pokládajíce jej za nerentabilní a příliš nákladný.

Speciální debatu zahájil speciální zpravodaj rozpočtového výboru senátu, jenž v úvodu svého referátu poukázal na řadů úkolů, které jsou uloženy železničnímu podniku z titulu veřejného zájmu, nebo které se od něho požadují z důvodů sociálních atd. a které znemožňují, aby v podniku tomto se plně uplatnil a rozvinul princip soukromopodnikatelský. Jest tudíž jen přirozeným důsledkem, když za dnešní všeobecné tísně hospodářské, která postihuje i velkou většinu železnic ostatních evropských států a také železnice americké, naše železnice vykazují značnou passivitu. Passivita tato jest zaviněna poklesem nákladové přepravy, ke které v poslední době se druží i pokles v přepravě osobní. Na ochabnutí železniční přepravy vykonává vliv nejenom současná hospodářská krise, nýbrž i stoupající konkurence automobilová. Referent jest přesvědčen, že v železničním podniku se uplatňuje krajní hospodárnost a že všemi prostaředky se usiluje o to, aby neblahé finanční důsledky krise v železničním podniku byly pokud možno paralysovány. Referent se však domnívá, že železniční podnik nesmí ochabovati i za této hospodářské tísně v provádění investic, nutných k zdokonalení železničního provozu, které současně v době hospodářského poklesu mohou přispěti k zaměstnanosti v různých odvětvích výrobních. Technické vybavení železnic není ještě úplně provedeno a nutno napravovati mnohé závady. Tak specielně vozový park osobní vyžaduje značného zdokonalení. Staré železniční osobní vozy působí nedosti dobrým dojmem na cizince, zvláště rychlíkové soupravy by měly býti vybaveny technicky dokonaleji. Také lokomotivy zastaralých typů nejsou dosti úsporné a jejich používání nepřispívá k zlepšení provozní rychlosti. Technické úkoly vystupují tím naléhavěji u oněch drah, které byly nabyty od soukromých společností a musí býti tudíž přizpůsobovány celkové komunikační orientaci státní. Zvláštní péče vyžaduje vybudování železničních středisk, výtopen, vybudování stanic. Rovněž bude nutno s urychlením provésti úpravu železničních přejezdů, aby byla zvýšena bezpečnost dopravy na silnicích. Referent očekává, že silniční fond přispěje k vyřešení tohoto problému, zvláště na silnicích státních a okresních. Tím zamezí se četným nehodám. Stejně bude nutno revidovati zákony, upravující odpovědnost železnic, jež neodpovídají moderním principům komunikačním. Referent dotýká se též otázky vysokého zatížení železničního podniku přepravní daní. Referent přikládá značný význam využití nastavšího poklesu cen různých materiálií, jež umožní určitou redukci ve výdajovém hospodářství. Po té referent podává podrobný rozbor jak rozpočtu administrativního, tak rozpočtu železničního podniku a konstatuje, že rozpočet tento byl přizpůsoben současné nepříznivé hospodářské situaci tím, že očekávatelné příjmy z nákladní přepravy byly preliminovány níže o 110,000.000.- Kč. Trž náklady obnovovací se preliminují níže o 86,000.000.- Kč, než jak bylo preliminováno na rok 1930.

V podrobné debatě byl opětován požadavek, aby bylo přikročeno k výstavbě dráhy Červená Skala-Margecany. Značná pozornost byla věnována otázce zvýšení tarifů, o které bylo diskutováno s různých hledisk. Byly proneseny výtky do konkretních železničních spojů, jimž byla vytýkána nedostatečnost nebo nevhodnost. Bylo požadováno, aby smluvní dělníci, kteří byli propuštěni buď pro finanční tíseň podniku, nebo proto, že programové práce na vrchní stavbě byly již skončeny neb odsunuty pro nepříznivé počasí, byli opět záhy přijati do železničních služeb. Vysloven byl požadavek s různých stran, aby i při nepříznivém počasí bylo, pokud možno, pokračováno v různých pracích na trati, při kterých by mohli dělníci najíti zaměstnání. Byla zdůrazňována nutnost, aby urychleně byla prováděna stavba drah na Slovensku. Byla pronesena kritika postupu státní správy železniční při povolování koncesí pro soukromé silniční automobilové linky a žádáno, aby železniční správa buď upustila od svých námitek proti soukromým podnikatelům, anebo sama v takovýchto spojích zavedla silniční automobilový provoz. Někteří řečníci přimlouvali se za to, aby jízdní výhody jak personálu železničního, tak i vlakového personálu poštovního nebyly redukovány. Přednesen byl požadavek, aby postupem doby provedeno bylo odstupňování tarifů, které by přiblížilo území slovenské k západním územím republiky. Doporučováno bylo urychlení elektrifikace trati Praha-Vrané-Čerčany, výstavba seřaďovacích nádraží, zvláště ve Vršovicích, výstavba různých staničních budov, resp. jejich doplnění. Vytýkáno bylo nedostatečné udržování čistoty v osobních vozech, požadováno doplnění nákladního parku vozy speciálními. Byly vznášeny dotazy stran řešení stavby dráhy Plzeň-Brno.

Ke konci speciální debaty ministr železnic dotkl se současné hospodářské situace železničního podniku a zdůraznil snahu železniční správy udržeti rovnováhu podnikového hospodářství za těchto nepříznivých hospodářských poměrů; poukázav na nová zatížení, jež přináší železničnímu resortu úprava požitků staropensistů a vánoční příspěvek zaměstnancům, zdůraznil obtíže uhraditi tyto nové náklady v mezích dosavadního příjmového hospodářství, takže bylo nutno přistoupiti ke zvýšení sazeb osobního tarifu, jež zůstávají stále ještě mezi nejnižšími sazbami drah ostatních evropských států. Ministr vyslovil politování, že nepodařilo se potřebné úhrady získati z dalších úspor, prováděných v provozním hospodářství železničním. Úspory tyto přinášejí sice značný finanční effekt, avšak nepostačují k úhradě nových výdajů; rovněž racionalisační úsilí, jež může býti ovšem prováděno postupně, aby se nestalo tíživým problémem ani finančním, ani personálním, nemůže vésti k okamžitému výsledku finančnímu. Ministr vyslovuje naději, že jednak snížením prelimináře z nákladové přepravy, jednak zvýšením osobního tarifu a konečně též využitím cenového poklesu, zvláště při dříví, železe a uhlí, bude zajištěna rozpočtová rovnováha na rok 1931.

Odpovídaje na dotazy a náměty jednotlivých řečníků, ministr uvádí, že při zadávání dodávek pamatuje se dostatečnou měrou na Slovensko, neboť železniční podnik při svých zadávkách přihlíží k zdatným slovenským podnikům, ať obchodním, či živnostenským anebo jiným, a zejména při zadávkách některých spotřebních předmětů, na příklad pražců, pamatuje se na slovenské firmy měrou ještě větší než na dodavatele ostatních zemí republiky. Ministr se snaží, aby také při dodávkách uhelných i stavebních bylo hojnější měrou pamatováno na Slovensko. Jakmile se přikročí ke stavbě dráhy Červená Skala-Margecany, o jejímž provedení pravděpodobně bude v nejbližší ministerské radě rozhodnuto, budou práce na určitém úseku této trati zadány také firmám slovenským.

K požadavku, aby co nejdříve bylo přikročeno k odstupňování tarifů na Slovensku, aby tak Slovensko bylo více přiblíženo středu naší republiky, poznamenává ministr, že tento požadavek má význam celostátní a že se o této otázce pilně jedná. Připomíná, že úprava tarifů na Slovensku bude znamenati pro československé státní dráhy mnohamilionový úbytek, který ovšem bude třeba jiným způsobem jim nahraditi.

K dotazům ohledně propouštění zaměstnanců na vrchní stavbě uvádí ministr, že při propouštění zaměstnanců železniční správa vzhledem ke zlé hospodářské situaci a k veliké nezaměstnanosti postupuje velmi opatrně. Proto také železniční zaměstnanci nebyli propouštěni v té míře, jak se děje v dobách normálních, ačkoli velmi stísněný provoz železničního podniku by jinak vyžadoval, aby dělnictvo bylo propouštěno ve větším rozsahu, protože ho nelze v provozu plně využíti. Kdyby železnice byly soukromým podnikem, mohly by propustiti daleko více dělníků, avšak správa československých státních drah i přes těžkou finanční situaci z důvodů celostátních tak neučinila. Ačkoliv se počítá, že příjmy železničního podniku budou letos nižší skoro o půl miliardy Kč než loni, učinil ministr opatření, aby, pokud možno, nedošlo k většímu propouštění dělnictva než jindy, zejména aby nebyli propouštěni dělníci, kteří jsou u podniku déle zaměstnáni a pak ti, kteří jsou ženatí. Na jaře, jakmile počasí dovolí, budou prováděny na tratích práce v zamýšleném rozsahu, a smluvní dělníci, kteří se osvědčili a kterých je déle používáno ve službách železničního podniku, budou zase vzati zpět.

Na dotaz o eventuálním omezení vedlejších výhod železničářům odpovídá ministr, že právě se jedná se zástupci organisací o některých opatřeních, jež budou ostatně méně tíživá.

Pokud jde o požadavek, aby bylo revidováno vládní nařízení čís. 15/1927 Sb. z. a n., sděluje ministr, že zahájeny byly přípravné práce pro příslušné jednání se zástupci organisací.

Na přání, aby zlepšen byl jízdní řád, sděluje ministr, že jízdní řád se sestavuje na základě podrobných rozprav v Československé Ústřední Radě Železniční, kde uplatňují své požadavky zástupci jednotlivých krajů. Různé, často velmi protichůdné, požadavky jejich hledí železniční správa vyrovnávati a ve většině případů dosahuje uspokojivé dohody.

Pro zvýšení čistoty ve vozech osobních vlaků a rychlíků podniká železniční správa zvláštní akci, která bude v nejbližší době skončena a která, jak lze očekávati, uspokojí oprávněná přání cestujícího obecenstva.

Na konkretní stížnost sděluje ministr, že poloha rychlíku čís. 14, jenž dosud odjížděl z Prahy o 21.20 hod., bude v novém jízdním řádě změněna a tím bude přednesenému přání vyhověno.

K otázce výstavby pražských nádraží uvádí, že buduje se nové nákladní nádraží u Červeného dvora na Žižkově, se spojkou do Malešic. Dále se buduje odstavné a výtopenské nádraží v Libni. V těchto stavbách bude soustavně pokračováno.

K otázce realisace projektu stavby dráhy Plzeň-Brno sděluje ministr, že ve věci není dosud rozhodnuto. Ministerstvo sleduje tento projekt, jak jest jeho povinností, a celá otázka je také předmětem jednání ve zvláštním subkomitétu výboru technicko-dopravního v poslanecké sněmovně, kde se také účastní odborní zástupci ministerstva železnic.

V rozpočtovém výboru senátu projednán byl rozpočet ministerstva sociální péče na rok 1931 dne 10. prosince 1930.

Rozpravu zahájil výborový zpravodaj, který poukázav na stav rozpočtu ve vydání a v příjmech celkovým i podrobným srovnáním s rozpočtem na rok 1930, posoudil jednotlivé úkoly ministerstva, které jsou opatřovány úvěry v tomto rozpočtu zařazenými a navrhl rozpočet k schválení v tom znění, jak byl přijat sněmovnou poslaneckou.

Stav rozpočtu ministerstva sociální péče na rok 1931 jeví se takto:

Při porovnání výdajů věcných s osobními jsou osobní výdaje na r. 1931 proti r. 1930 nižší o 1,576.944.- Kč, a věcné výdaje na r. 1931 jsou zvýšeny o 42,690.730.- Kč.

Snížení příjmů spočívá hlavně v tom, že u péče stavební a bytové byl příjem na splátkách zápůjček a úroků z nich podle rozpočtů z minulých let preliminován skutečně očekávanou nižší částkou a že u organisace práce na příspěvku zaměstnavatelů za zprostředkování práce příjmy odpadají, poněvadž náklady na příslušné ústavy pro zprostředkování práce, u kterých se příjmy vyskytovaly, jsou umístěny do rozpočtů zemských.

Srovnají-li se jednotlivé úvěry podrobně s r. 1930, jeví se výsledek ten, že některé z nich doznaly snížení o částku v celku o 43,292.745.- Kč a u jiných však nastalo zvýšení o částku 84,406.531.- Kč.

K snížení došlo u těchto úvěrů:

Zvýšení nákladů jeví se v těchto úvěrech:

Může se tedy celkem říci, že v rozpočtu ministerstva sociální péče na rok 1931 byly