Liberalistická éra uplatňovala se v podobě principu volné soutěže s důrazným vylučováním jakéhokoliv omezování podnikatelské svobody mocí zákonodárnou a administrativní. Ale utěšený liberalistický film hospodářské prosperity byl brzo pokažen objevením se obrazů těžkých periodických krisí hospodářských, které se dostavily jako důsledek volné soutěže, vyhlašované za nejvyšší hospodářskou moudrost. Svépomocná hospodářská koncentrace, která v podobě kartelů, koncernů a trustů se dostavila jako reakce na ztráty plynoucí z plýtvavé volné soutěže, zašla v hojivém stabilisování cen příliš daleko, stabilisujíc ceny bez dostatečného ohledu na časové potřeby a na přiměřenost výše. Žijeme v období, kdy koncentrační korektiv přepjal, začínaje více škoditi než prospívati. Koncentrace, přinášející zprvu do hospodářské anarchie volnosoutěžní organisační pořádek, ve svém pokročilém stadiu sama se projevuje jako lučavka zdravé organisace hospodářského života. Zpronevěřování se původnímu účelu je výsledkem každého extrému. Korektiv volné soutěže proti řádění koncentračních útvarů v cenovém procesu není možný; korektiv pak koncentrované hospodaření samo ze sebe vydati nemůže, poněvadž v koncentrovaném hospodaření dvě hlavní prastaré vlastnosti, snaha o zisk a monopolisace trhu, dostaly se ze stadia latentního do stadia epidemické nápadnosti. Korektiv cenových výstřelků kartelů je však v národohospodářském zájmu nutný a když odnikud nepřichází, musí jej prováděti státní moc zákonodárná a administrativní.

Je věru trapné, když jak proti pro prováděným zásahům státní moci do nezdravě utvářeného cenového a tržního procesu vůbec, tak i proti návrhům zákonů a nařízení, které mají posíliti náš hospodářský život, staví se někteří příslušníci staré školy národohospodářské, prohlašujíce regeneraci ministerstva pro zásobování lidu v ministerstvo spotřeby za zbytečnost, a když dokonce při tom dovolávají se dosavadní postačitelnosti principu volné soutěže a principu soukromohospodářského. Nelze však ustupovati přes zestárlou, nepružnou orientací, která na výklad současného hospodářského dění a jeho vývojových tendencí nestačí. Nežijeme již v době klasického kapitalismu. Demokracie buší již dosti rázně i na jeho nejpevnější brány a mnohými již proniká dovnitř.

Bylo by nesprávno domnívati se, že udržování cen na nepřiměřené výši jsou vinny jen standardní formy koncentračního hnutí - kartely, koncerny, trusty. Stabilisace cen na vysoké výši je lákavá i pro ty podnikatele, kteří nemohou býti sdruženi v kartely nebo spojeni v trusty, poněvadž jde o prostředek, který nejlépe nasycuje touhu po zisku. A ježto porozumění pro organisaci se zdokonaluje, jsou hojně vytvářeny organisační náhražky stabilisační činnosti kartelů a trustů. Pouhé zájmové organisace obchodníků, zástupců dovozců atd. určují již maloobchodní ceny na vysoké úrovni a nerozpakují se pronásledovati ty, kdož chtějí a dovedou prodávati levněji. Musíme tudíž ve zlevňovací akci bojovati na dvou různých frontách stabilisátorů, při čemž jsme si vědomi, že pokles cen hotových výrobků nemůže se rovnati velikému relativnímu poklesu cen surovin, ježto ve výrobních nákladech průmyslových uplatňují se mimo surovinu též četné složky jiné, které jsou buď konstantní anebo málo proměnlivé a představují často ve svém celkovém poměru k surovině položku mnohem větší. Proti tomu dlužno bez nadsázky konstatovati, že ačkoliv byla a je dosud u nás prováděna racionalisace výroby po stránce technické pronikavě, přece neprojevila se dostatečně ve zlevnění zboží. Nezvýšila tudíž znatelně kupní a životní úroveň domácího spotřebitele a nezvýšila také ani nominálních ani reálných mezd dělnictva. Tato národohospodářsky špatná bilance československé racionalisace má značný podíl na urychlení příchodu hospodářské krise. Podle mého přesvědčení byl příchod obecné krise hospodářské u nás urychlen a její účinek zesílen dvěma hlavními zjevy: shroucením cen zemědělských a opomíjením národohospodářského účelu racionalisace, který byl krátkozrace a zcela podřizován snahám ryze soukromohospodářským. Do ciziny, pravda, vyváželi jsme v posledních letech se značnými slevami na účet domácího konsumu, přispívajíce tak nejen k tvoření dumpingu, ale pomáhajíce zároveň vydražďovati ochranářské choutky některých států.

Ministerstvo pro zásobování lidu nezjednodušuje si zásahy do distribučního procesu jen na časovou akci zlevňovací a na činnost protilichevní. Chce zasahovati pronikavě a plánovitě do hospodářské politiky, aby všude se přičinilo o potřebnou rovnováhu mezi hlediskem podnikatele a spotřebitele jsouc přesvědčeno, že takto lze nejlépe zajistiti prosperitu našeho hospodářství. Harmonisace jest vždy plodná. To ovšem předpokládá pronikavou znalost hospodářských skutečností, zejména spotřeby, jejího rozsahu, struktury, dynamiky a jejich přirozených potřeb. Za tím účelem pořizuje již ministerstvo pro zásobování lidu potřebný materiál jednak samo, jednak za pomoci různých institucí a úřadů. Tak sebralo již dosti bohatý materiál o cenovém vývoji jednotlivých druhů zboží na jejich cestě od výrobce ku spotřebiteli a zachytilo zároveň veškeré daňové a jiné zatížení, kterého se jednotlivým druhům zboží na jeho cestě ke spotřebiteli dostává. Dále sluší upozorniti, že státní úřad statistický vypracoval pro potřebu ministerstva číselné i grafické přehledy o sezonní spotřebě rodin dělnictva pražského, venkovského a rodin úřednických, jakož i o kvantitativních rozdílech spotřeby těchto tří kategorií rodinných. Tento materiál je právě v ministerstvu pro zásobování lidu zpracováván v monografii, jež bude vydána tiskem, aby byla učiněna přístupnou veřejnosti. Mnoho různého materiálu studijního je právě pořizováno a připravováno pro zpracování budoucím oddělením pro studium spotřeby, které zahájí svou činnost již v lednu.

Již nyní z pořizovaného materiálu o cenovém vývoji jednotlivých druhů zboží vyplývá, že celková organisace distribučního pochodu a jednotlivé jeho cenotvorné složky vykazují při pouhém pohledu na grafické znázornění velikou nedokonalost, která je v příkrém rozporu s racionalisačním duchem doby. Uvedu několik případů:

U pražené kávy Santos, značka Viktorie, vyhlíží cenový vývoj takto: Nákupní cena loco Hamburk 22.25% z ceny, kterou zaplatí drobný spotřebitel na konci cenového vývoje, clo 33.92%, obratová daň 5.33%, dovoz a výlohy 1.8%, velkoobchodní režie a zisk 2.75%, ztráta pražením 12.68%, poplatek za pražení 1.8%, režie a zisk detailisty 19.45%.

Hrách zelený poznaňský: nákupní cena loco Petrovice 33.76 % z celkové ceny maloobchodní, nákupní výlohy 0.52%, clo 6.76,%, obratová daň paušalovaná 0.24%, obratová daň potravní 0.76%, dopravné z Petrovic 4.48%, výlohy na dráze 0.52%, potravní daň 1.48%, dovoz k detailistovi 1%, zisk a režie velkoobchodníka 23%, zisk a režie u detailisty 27.48%.

Hrách zelený tuzemský: nákupní cena 62.48 %, hospodářské družstvo - zisk a režie 4.16%, dovozné 2.76%, dovozné z nádraží do skladu 0.84%, daň obratová 1.40%, zisk a režie u velkoobchodníka a dovoz k detailistovi 6.12%, detailista - zisk a režie 22.24%.

Brambory: výrobce 30% z celkové ceny maloobchodní, dovoz drahou 8%, potravní daň 5%, zisk a režie u velkoobchodníka 15%, zisk a režie u detailisty 42%.

Mléko pasteurisované nalévané: nákupní cena 72.73%, režie a zisk u mlékaře 27.27%. Jiný pozorovaný případ: nákupní cena franco Praha 70.46%, režie a zisk mlékárny 22.27%, režie a zisk u detailisty 7.27%.

Mléko pasteurisované láhvové: nákupní cena franco Praha 59.61 %, režie a zisk mlékárny 34.24%, režie a zisk u detailisty 6.15%.

To, co jsem uvedl, jsou pouze letmá ukázková čísla ze zachyceného cenového vývoje pozorovaného na jednotlivých případech. Hodláme nyní pozorovati cenový vývoj na skupinách případů a poříditi průměrná data o šetření. Sebelepší zjišťování důležitých skutečností o spotřebě nemělo by veliké ceny, kdyby ministerstvo pro zásobování lidu nebylo zároveň vybaveno dostatečnými finančními prostředky a dostatečným kompetenčním oprávněním pro dalekosáhlé úkoly hospodářské, jak je doba vnucuje. V rámci státního rozpočtu na rok 1931 má se dostati tomuto ministerstvu nejnutnější finanční základny pro řádné plnění jeho úkolů."

Kapitola 19. Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Referent nejprve poukazuje na důležitost veškerého jednání, jež se týká bezpečnosti, jistoty a ochrany zdraví, a zdůrazňuje, že při otázkách zdravotnických musíme vycházeti ze správného předpokladu, že nejenom státní správa a ostatní veřejné korporace, ať jsou to země, neb obce, mají určitým, platným způsobem postupovati při zdravotnické péči, ale že občan sám musí svojí svědomitostí a morálkou zaručiti úspěch této práce.

Po té obrací se k ciferní stránce rozpočtu a srovnává jej s rozpočtem pro rok 1930.

Návrh rozpočtu kapitoly 19. pro rok 1931 byl stanoven částkou

157,171.400.- Kč,

a jest proti rozpočtu pro rok 1930 preliminovanému cifrou

146,771.399.- Kč,

vyšší o

10,400.001.- Kč.

Zvýšení věcných výdajů řádných i mimořádných stouplo vlastně o 15,146.791.- Kč, srovnáno však se snížením osobních výdajů, jež činí částku 4,746.790.- Kč, dává celkové zvýšení rozpočtu kapitoly 19. částkou 10,400.001 Kč.

Potom rozebírá zvláště zvýšení §u 6, poněvadž v tomto §u jest dán hlavně základ subvenční činnosti ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Rozpočet ministerstva zdravotnictví jeví vzestupnou tendenci, a to v posledním tříletí průměrně o 0.04% celostátního rozpočtu.

Investice v oboru ministerstva veřejného zdravotnictví, mimo podnik státních lázní, vyžadují podle návrhu pro budoucí rok částky 19,850.000.- Kč, jak uvedeno jest v kapitole 14. při ministerstvu veřejných prací v oddílu c).

Jest i tu zvýšení o 3,650.000.- Kč a, jak viděti z přehledu při cit. kapitole zaznamenaného, jest podle jednotlivých zemí připravováno dobudování hlavně některých státních nemocnic a jiných potřebných ústavů.

Země slovenská participuje obnosem 5,950.000.- Kč.

Pokud jde o státní lázně, vykazuje provozní rozpočet cifru 10,358.600.- Kč, z čehož na provozní výdaje připadá obnos 9,553.300.- Kč.

Jest to proti prelimináři roku 1930 o 589.848.- Kč více.

Ve výdajích jest již obsaženo veliké zatížení na zúročení investičních dluhů, a to částkou 1,400.000.- Kč.

Příjmy preliminují se po pečlivé úvaze daných poznatků a zkušeností z minulých let a zvýšeny jsou proti příjmům z roku 1930, rozpočteným částkou 9,941.955.- Kč, o obnos 416.645.- Kč.

Investiční rozpočet státního podniku lázeňského činí částku 15,100.000.- Kč, inventář a fundus 840.000.- Kč, úhrnem tudíž částku 15,940.000.- Kč.

Vyplývá konečný zisk, jenž může býti použit na úhradu investic, částkou 805.300- Kč.

Pojednávaje o datech rozpočtu, zmiňuje se referent hlavně o ústavnictví.

V rozpočtu pro r. 1931 preliminován jest náklad na státní ústavy (§ 3) na výdajích řádných i mimořádných celkovou částkou 60,971.000.- Kč, to jest proti rozpočtu na rok 1930, kde preliminovaná částka činila 53,334.103.- Kč, více o částku 7,636.897.- Kč.

Na tomto zvýšení participují jednotlivé ústavy podle potřeby.

Státní příjmy, pokud jde o státní ústavy, jsou zvýšeny o 4,092.983.- Kč, a to příjmy státního zdravotního ústavu zvýšeny o 997.140.- Kč, příjmy státního ústavu pro zubní lékařství o 70.000.- Kč, příjmy státních nemocnic o 2,796.360.- Kč, příjmy jiných zdravotních a léčebných ústavů o 12,850.000.- Kč a příjmy státních ústavů pro vzdělání a výcvik porodních asistentek o 217.633.- Kč.

Po převratu převzala státní správa republiky Československé jen několik státních ústavů zdravotnických. Byla to (vedle Všeobecné nemocnice v Praze, která je nemocnicí fondovní ve správě státní) státní nemocnice v Bratislavě a v Žilině a nedobudovaná státní nemocnice v Košicích. Vzestup rozvoje státních ústavů způsoben byl založením státního zdravotního ústavu a ústavu pro zubní lékařství v Praze, jakož i státního dětského léčebného ústavu Šrobárova v Dol. Smokovci. Kromě toho sestátněny byly v důsledku zákona z 9. dubna 1920, čís. 242 Sb. z. a n., nemocnice na Král. Vinohradech, na Ostravsku, v Lučenci a v Mukačevě. Pokud šlo o ústavy nové, bylo nutno je řádně vybudovati, a pokud šlo o ústavy sestátněné, které vesměs rozsahem a zařízením nevyhovovaly, objevila se potřeba jejich budovy moderněji zaříditi a vypracovati ohledně všech těchto ústavů generelní stavební plány a je postupně realisovati.

Vydatnou podporou státním ústavům byly rovněž příspěvky z "Fondu pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných", čili z tak zvané zdravotní přirážky podle ustanovení §u 8, odst. 5. zákona, čís. 477/1921 Sb. z. a n. o zdravotní přirážce. Na příklad z výnosu zdravotní přirážky na r. 1929 dostalo se státním nemocnicím a ústavům léčebným podpor ve výši 1,852.592.- Kč.

Pokud jde o všeobecnou nemocnici v Praze, (jest to nemocnice fondovní ve správě státní), objevuje se ve státním rozpočtu pouze investiční položka 500.000.- Kč na stavbu hospodářské budovy a na přestavbu staré kuchyně na kanceláře. Jinak je již z dřívějších zpráv podaných zákonodárným sborům známo, že se připravuje plán přebudování celé této nemocnice v moderní klinickou nemocnici.

Pokud jde o epidemijní pohotovost, jest jí velmi nutně zapotřebí. Její součásti jsou 4 státní epidemické autokolony, jež mohou býti poslány, po případě soustředěny na místa, kde včasná pohotovost místních činitelů k zakročení povolaných, jest nedostatečná vůbec, aneb aspoň vzhledem k rozsahu právě se vyskytnuvší epidemie.

Ke státní epidemijní pohotovosti patří též infekční nemocnice v Chustu, zařízená svého času Čsl. Červeným Křížem, ale vydržovaná od počátku z peněz státních.

Boj proti lidovým a sociálním chorobám opírá se o pol. 2. §u 6 a doznává, jak ve vydání řádném, tak i mimořádném částečného zvýšení. Mezi sociální choroby náležejí nejhorší metly lidské společnosti jako tuberkulosa, venerické nemoci, rakovina, trachom, reumatismus, alkoholismus atd.

Pro naši republiku je zvláště důležitou otázka potírání tuberkulosy.

Proto je nutno v naší republice rozšiřovati a prohlubovati boj proti tuberkulose. Boj ten vede se dvěma hlavními způsoby: preventivní péčí a péčí léčebnou.

Pokud jde o boj proti pohlavním chorobám, jest regulován zákonem pro potírání pohlavních nemocí čís. 241/1922. V intencích §u 3 zákona toho zřizují se hlavně ve větších městech poradny pro pohlavně choré. Vedle toho byl při vinohradské státní nemocnici zbudován pavilon pro pohlavně nemocné, ale propůjčen zatím k jiným účelům, za to však počet lůžek byl tam zvýšen přibráním lůžek z jiných ubikací.

Bylo již s mnoha stran dovoláváno se určitých zákroků k potírání rakoviny. Příslušné plány vyvíjejí se tak, že bude tato důležitá věc za podpory ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dozírné době vhodně vyřešena.

Zvýšení položky určené pro péči o mládež, jež činí 150.000 Kč, je odůvodněno stoupajícími potřebami rozvíjející se zdravotní péče o mládež a jest jistě známkou pozornosti, která položce této pro budoucnost bude věnována. Na účet této dílčí položky připadají zejména náklady vydržování poraden "Našim dětem", zřízených v počtu 23 ve větších střediscích republiky, které zejména ve venkovských okresech mají své pobočky.

Dlužno se zmíniti též o školním lékařství, jež stává se vžitou institucí. Službu lékařskou tohoto školního lékařství na státních školách dotuje ještě před dobou provedení zákona o školním lékařství ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy zplna, kdežto na ostatních školách přispívá ministerstvo v případech, kde korporace, školu vydržující, hradí příslušnou kvotou i náklady školního lékařství.

Nutno poukázati na mimořádný rozvoj asanační akce. Plány vyvolané asanačním ruchem způsobí jistě zvýšení příslušné položky.

Podobně i v oboru tělovýchovy bude nutno plánovitě pokračovati, což vyvrcholeno bude připravovaným tělovýchovným ústavem.

Konečně poznamenává referent, že státní zdravotní správa se snaží, aby československé lázeňství dopracovalo se největšího rozvoje. K tomu cíli pracuje ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy se všemi lázeňskými složkami sdruženými v ústřední svaz čsl. lázní a minerálních zřídel, při čemž pamětlivo je hlavně, aby vhodně byla řešena sociální stránka lázeňská. To týká se i státního podniku, který postupuje podle určitého plánu především v těch lázních, jež mají všechny předpoklady mezinárodního, ba světového významu, hlavně v Jáchymově a ve Sliači.

Maje promluviti o návrhu dílčího rozpočtu na rok 1931, považuje ministr za potřebné, aby ke správné orientaci předvedl tak, jak učinil v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny, obraz zdravotních poměrů našeho státu.

Vyličuje nejprve organisaci zdravotní správy po stránce osobní, jakož i dotýká se ústavnictví a poukazuje při tom na vývody, jež učinil již v parlamentě.

Pokud jde o nemocnice, osvětlují stav tato data:

v Čechách je celkem

91

veř.

nemocnic

se

17.680

lůžky,

na Moravě a ve Slezsku je celkem

36

"

"

"

7.910

"

na Slovensku je celkem

30

"

"

"

6.096

"

na Podkarpatské Rusi je celkem

4

"

"

"

1.334

"

Celkem je tudíž v Československé republice 161 veřejných nemocnic s 33.020 lůžky.

Ústavů pro choromyslné (zemských) je v českých zemích celkem 12 s 13.670 lůžky. Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi nejsou dosud samostatné veřejné ústavy pro choromyslné, nýbrž jen oddělení pro choromyslné při některých veřejných nemocnicích. Počet lůžek pro choromyslné jest tu již uveden v počtu lůžek nemocničních.

Již delší dobu usiluje ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, aby na Slovensku a v Podkarpatské Rusi byly zřízeny samostatné veřejné ústavy pro choromyslné, ježto nynější počet lůžek naprosto nestačí pro umístění osob duševně chorých.

Vůbec nutno v oboru duševních chorob věnovati zintensivněnou pozornost, a za tím účelem po zkušenostech získaných na Washingtonském kongresu bude zřízen ministerstvem Sbor pro duševní zdraví.

Síť veřejných nemocnic doplňuje celá řada soukromých nemocnic (zvláště řádových), sanatorií, specielních léčeben, ambulatorií, ozdravoven, útulen pro těhotné a rodičky a soukromých ústavů léčebných pro choroby duševní.

Celkem je v ČSR asi 280 takových ústavů cca se 16.000 lůžky. V tom jsou zahrnuty též zemské léčebny pro tuberkulosní v Košumberku, Jevíčku, Pasece a Šumperku (bez práva veřejnosti).

K tomu ještě přistupuje státní dětský léčebný ústav Šrobárův v Dolním Smokovci s 250-270 lůžky, jenž rovněž nemá práva veřejnosti.

Přirovnáme-li počet lůžek ku počtu obyvatelstva, dospějeme k výsledku, že v ČSR připadá na 10.000 obyvatelů 50.1 lůžek.

Pokud jde o ústavy odborné, uvádí, že státní správa československá nespokojila se pouze s podporováním ústavů léčebných, veřejných i soukromých a s budováním vlastních nemocnic a ústavů léčebných, nýbrž pečovala i o rozvoj ústavů odborných, vědeckých a zdravotnických ústavů vzdělávacích.

Státní zdravotní ústav v Praze funguje jednak jako ústav produkční, jednak jako ústav vědecký, výzkumný a propagační. Ústav tento bude míti v brzku 8 moderně zařízených oddělení.

V zubním lékařství dostává se lékařům odborného vzdělání ve státním ústavu pro zubní lékařství v Praze.

Státní ošetřovatelské školy umístěné dosud v cizích objektech bude nutno umístiti v budovách vlastních, o čež se státní správa stará.

Ústav pro vzdělání a výcvik porodních asistentek získal podklad pro organisaci v zákonu čís. 200/1928 Sb. z. a n.

Bývalé tak zvané babické školy v Bratislavě a v Košicích byly přeorganisovány. V Užhorodě vystavěn byl nový moderní ústav pro vzdělání a výcvik porodních asistentek, a v Čechách byly zřízeny tyto ústavy při v. v. nemocnicích v Pardubicích a při městské veřejné nemocnici v Liberci. Uvedených 5 ústavů zahájilo činnost počátkem října t. r. Zřízeny budou dále takové ústavy na Moravě při zemské nemocnici v Olomouci a při státní nemocnici na Ostravsku. Ústav v Košicích je místně spojen se státní porodnicí a nemocnicí pro ženské choroby v Košicích, který byl po válce zmodernisován.

Pokud jde o otázky veřejného zdravotnictví, vyplývající z péče o zásobování pitnou vodou a o odstraňování odpadových hmot, vyvíjejí se poměry, ač s mnohými obtížemi a některými výjimkami, slibně.

Úspěchy organisovaného boje proti sociálním chorobám nejlépe demonstruje boj proti nejzhoubnějším škůdcům lidského zdraví, kterým je tuberkulosa. V celkovém poklesu úmrtnosti, jak se jeví v jiných evropských státech, zůstává tu ČSR na střední linii. U nás umírá ročně na 100.000 žijících obyvatel 182 lidí tuberkulosou, v Německu 98, v Rakousku 178, v Maďarsku 242, v Polsku 266. Jest proto ještě stále pokračovati s plným úsilím v akci proti šíření se tuberkulosy a zvyšovati počet ochranných i léčebných opatření.

Dále dlužno posuzovati zdravotnický stav podle výskytu nakažlivých chorob, jejichž šíření závisí na mnoha momentech, které nejsou jen rázu čistě zdravotnického, nýbrž i sociálního.

V tomto boji proti nakažlivým chorobám dokázala Československá republika svoji pohotovost a možno na výsledky zdravotní práce všech aparátů zdravotní služby poukázati s uznáním.

Specielně studována souvislost zaměstnání v dolech jáchymovských s výskytem tak zv. rakoviny plicní.

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v oboru své činnosti veliké úsilí věnuje zdravotní péči o mládež. Ministr zdůrazňuje, že pojem této péče ustaluje se u nás teprve koncem let válečných, hlavně po převratu. Do těch dob rozuměla se péčí o mládež hlavně péče o děti nemanželské, opuštěné, sirotky a děti duševně a tělesně vadné, krátce děti potřebné veřejné ochrany a pomoci.

V létech poválečných, kdy počaly se v oboru tomto uplatňovati prvky zdravotní a profylaktické, docházelo také k hojnému zakládání institucí péči této věnovaných, a to zejména dětských zdravotních poraden, domů sociálně zdravotní péče, dětských domovů, útulků pro matky a kojence a podobně. Činnost těchto institucí jest vystižena poklesem kojenecké úmrtnosti v Československu, a to zejména v místech, kde tyto poradny úspěšně fungují.

Kojenecká úmrtnost pro celou republiku Československou v r. 1929 činila 14.2% (Čechy 13.3%, Morava 12%, Slezsko 13%, Slovensko 16.5%, Podk. Rus 16.9%), při tom jest již několik okresů s hlavním městem Prahou v čele, kde neumírá více než 10% kojenců z dětí v témže roce narozených. Zdá se, že snížení kojenecké úmrtnosti pod 10% nebude pro dohlednou dobu úkolem neřešitelným a přiblíží náš stát průměrům zemí západních. Srovnávají-li se poměry úmrtnosti kojenců v těchto zemích s poměry v naší republice, zapomíná se především, že tu jde na rozdíl od nás o země se starou tradicí v oboru zdravotní péče o mládež, dále o země s rovnoměrným složením obyvatelstva, kde není takových rozdílů, jako mezi západem a východem republiky u nás, a při tom také o celky se zcela jiným typem natality, nežli u nás. Jest známou demografickou zkušeností, že úmrtnost dětská jest přímo úměrná natalitě. Ale i tu zejména na Slovensku a v Podkarpatské Rusi docílili jsme v posledních létech slušných úspěchů, a to jsou zrovna dvě země, které nejvíce zatěžují celkovou číslici naší kojenecké úmrtnosti. Byla-li na př. ještě v roce 1927 kojenecká úmrtnost na Slovensku 17.8%, klesla do roku 1929 na 16.5%, pokles ve stejném období na Podkarpatské Rusi se 20ti% na 16.9%. Ministr pokládá za svou povinnost čísla tato zde uvésti, poněvadž, ačkoliv statistika tato jest veřejně známa, operuje se někdy čísly daleko vyššími. Nestranný pozorovatel, který sleduje poměry v oboru zdravotní péče o mládež v okolních státech a ve státech západních, musí připustiti, že naše práce v tomto oboru na mnohých úsecích nezadá si jakostí s prací v jiných zemích konanou.

Sledujeme-li křivku populačního vývoje v Československu za posledních 10 let, tu především pokud se porodnosti týče, znamená od roku 1919 až do poloviny roku 1930 jistou stabilitu, danou 22.39% živě narozenými v roce 1919 proti 22.55% živě narozenými na 1.000 obyvatel v polovině roku 1930. Vývoj tento vykazuje v létech 1920-1923 určité vzepnutí biologicky odůvodněné, které možno pokládati za bezprostřední likvidaci světové války a v němž roku 1921 dosahuje vlna přírůstku číslem 29.31 své výše, blížící se poměrům předválečným.

Celkový pokles porodnosti od té doby jest přičísti zejména snížené porodnosti v zemích českých, kde na př. v Čechách byla porodnost v roce 1929 18.27% na 1.000 obyvatel, na Moravě a ve Slezsku 21.06%, kdežto na Slovensku a Podkarpatské Rusi zůstávají čísla 28.93%, resp. 39.25% populačními zřídly našeho státu. Dík této vysoké porodnosti zůstává Československo v celku nad průměrem evropských zemí kulturních, při čemž ve státech okolních porodnost klesá rychleji, než u nás.

Pokud se všeobecné úmrtnosti týče, znamenáme od r. 1919 zvolný a takřka nepřetržitý její pokles, patrný markantněji v zemích českých s rovněž příznivým, avšak povlovnějším průběhem na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

V těchto zemích dá se očekávati vzhledem k nepopiratelnému vlivu zdravotnické práce na pokles mortality, což stane se zejména, až výsledky zdravotní práce se stanou majetkem lidových vrstev, kterémuž cíli zdravotní správa věnuje a chce věnovati veškeré úsilí.

Aby byl dán exaktní podklad pro všechny úkoly zdravotní správy, bylo učiněno opatření, aby zpravodajské a statistické oddělení ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy zachytilo potřebná data a zpracovalo je se všech stránek způsobem vystihujícím účelné řešení různých otázek.

Velmi podstatnou pomocnou složkou v oboru zdravotní péče je výchova občanstva. Tato výchova je promyšleně propagována. K tomu slouží přednášky a výstavy. Zmíniti se dlužno o účasti Československé republiky na mezinárodní hygienické výstavě drážďanské, která byla všeobecně oceňována a dokázala promyšlenou a systematickou pracovní methodiku zdravotnické naší služby.

Nynější doba žádá správné nazírání na lázeňství. Veškeré práce ministerstva směřují k tomu, aby problém lázeňský byl pochopen a zejména aby jeho stránka zdravotní a sociální byla oceněna. Proto pracuje se s velkou intensitou k tomu, aby jednotlivé lázně a jejich organisace byly budovány tak, aby nepostrádaly složek sociálních.

Do sféry sociálních chorob a organisovaného boje proti nim nutno zejména řaditi i choroby srdeční. Není to jenom otázka prevence srdečních chorob a jejich léčení, nýbrž objevilo se, že jejich ráz vyžaduje i velmi naléhavě stanovení stupně invalidity nemocných tak, aby takový stupeň choroby, který jen částečně snižuje schopnost k práci, byl stabilisován a nemocný usnadněním své práce byl chráněn před dalším zhoršením. V té příčině byl vypracován odborníky z kruhů universitních profesorů plán, který bude postupně řešen v možnostech daných prostředků. Jedná se o zřízení ligy pro péči o srdečné choré.

Stejně zasluhuje pozornosti otázka rheumatismu.

Zvláštní péče vyžadují řešení zdravotních poměrů na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Na Slovensku je to zejména otázka péče o choromyslné, která je předmětem mimořádné péče zdravotní správy. Pokud jde o Slovensko, nutno se také zmíniti o rozsáhlé akci protitrachomové, jež docílila velmi dobrých úspěchů, takže se počet onemocnění velice zmenšil jednak tím, že nevykazuje tak těžkého průběhu, a jednak nezanechává tak zlých následků.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP