Obchodníci, továrníci a jiní živnostníci jedné z vysokých smluvních stran, kteří prokáží předložením legitimace podle připojeného vzoru (příloha C), vydané příslušnými úřady svého státu, že jsou tam oprávněni provozovati svůj obchod nebo svou živnost, a že tam platí dávky a daně předepsané zákony, budou míti právo buď osobně nebo svými cestujícími sjednávati koupě na území druhé vysoké smluvní strany u obchodníků nebo výrobců nebo ve veřejných prodejnách. Rovněž budou moci přijímati zakázky od obchodníků a od jiných osob, které ve svém obchodě nebo ve své živnosti používají zboží odpovídajícího zboží nabízenému. Budou taktéž moci míti s sebou nebo si dáti zaslati vzorky nebo modely, nikoliv však zboží. Nebudou podrobeni pro činnosti vyjmenované v tomto článku žádné zvláštní dávce nebo poplatku. Obě vysoké smluvní strany si vzájemně oznámí úřady pověřené vydáváním legitimací shora zmíněných.

Obě vysoké smluvní strany shodují se v tom, že se budou říditi, pod podmínkou vzájemnosti, co do nakládání s obchodními cestujícími a s jejich vzorky zásadou nejvyšších výhod.

S příslušníky jedné z vysokých smluvních stran, kteří se ubírají na veletrhy nebo trhy, aby tam provozovali svůj obchod, nebude se na území druhé strany nakládati méně příznivě nežli s vlastními příslušníky, pokud budou moci předložiti legitimaci, podle připojeného vzoru (příloha D), vydanou úřady země, jejímiž jsou příslušníky.

Vysoké smluvní strany oznámí si vzájemně úřady pověřené vydáváním legitimací předepsaných předchozím odstavcem.

Ježto ustanovení prvního odstavce nevztahují se na kočovné živnostníky, ani na podomní obchod a na vyhledávání zakázek u osob neprovozujících ani živnosti ani obchodu, obě vysoké smluvní strany si vyhrazují v tomto ohledu plnou volnost svého zákonodárství.

Ustanovení této úmluvy se nevztahují:

1. na nakládání, jež jest nebo by mohlo býti později přiznáno jednou z vysokých smluvních stran v pohraničním styku se sousedními zeměmi;

2. na zvláštní, nynější i budoucí výhody a úlevy v oboru celních tarifů a všeobecné ve všech jiných obchodních oborech ve styku mezi Tureckem a zeměmi odloučenými od říše Ottomanské v roce 1923;

3. na zvláštní úlevy plynoucí z celní unie.

Pokud jde o železniční přepravu nebude se činiti rozdílu mezi obyvateli území obou vysokých smluvních stran a mezi jejich zavazadly a zbožím a to ani co do jízdného, zavazadelného a dovozného, ani co do doby přepravy a způsobu vypravení. Zejména se nebude nakládati se zásilkami přicházejícími z území jedné z vysokých smluvních stran na území druhé strany nebo které jím procházejí, co do výpravy nebo dovozného i vedlejších poplatků méně příznivě než se zásilkami vlastními nebo třetího státu, pokud se přeprava provádí na stejné trati, ve stejném směru a za stejných podmínek.

Předchozí ustanovení se nevztahuje na snížení sazeb, mající odpomoci dočasné nouzi v mimořádných případech, nebo přiznané z důvodů dobročinnosti.

Obě vlády si mimo to vyhrazují upraviti cestou přímé dohody mezi železničními správami podrobnosti vzájemných železničních spojení a průvozu.

Každá vysoká smluvní strana se zavazuje, že zajistí účinným způsobem přírodní nebo průmyslové výrobky, pocházející z území druhé vysoké smluvní strany, proti nekalé soutěži při obchodních jednáních, zejména že potlačí a zamezí zabavením nebo všemi jinými vhodnými trestními opatřeními dovoz a vývoz, jakož i výrobu, oběh, uskladnění, prodej a uvádění do prodeje všech výrobků majících na sobě nebo na své bezprostřední úpravě nebo na svém vnějším obalu, na účtech, nákladních listech a obchodních papírech známky, jména, nápisy nebo jakákoli označení obsahující přímo nebo nepřímo nesprávná označení původu druhu, podstaty nebo zvláštních vlastností těchto výrobků nebo zboží.

Je shoda v tom, že hořejší závazek přiznaný navzájem oběma vysokými smluvními stranami nemůže míti nikdy za následek poskytnutí práva k žádosti za odškodnění proti vládě, na jejímž území bude si stěžováno do případu nekalé soutěže.

S loďmi a čluny, plujícími pod vlajkou jedné z vysokých smluvních stran, s jejich posádkami a náklady bude se zacházeti v přístavech a vnitrozemských vodách druhé vysoké smluvní strany, bez ohledu na to, přicházejí-li přímo ze země původu nebo z jiné země, a bez ohledu na místo, odkud jejich náklady přicházejí nebo kam jsou určeny, v každém ohledu stejně jako s loďmi, čluny, posádkami a náklady státu požívajícího nejvyšších výhod.

Tato úmluva vstoupí v platnost jeden měsíc po výměně ratifikací. Bude platiti po dva roky. Nebude-li vypověděna šest měsíců před uplynutím této lhůty, bude považována za prodlouženou na neurčitou dobu. V tomto případě může býti kdykoliv vypověděna oznámením šest měsíců napřed.

Tato úmluva bude ratifikována a ratifikace budou vyměněny v Praze co nejdříve.

Čemuž na svědomí plnomocníci podepsali tuto úmluvu a připojili k ní své pečetě.

Dáno v jazyku francouzském, dvojmo, v Ankaře dne 17. ledna 1931.

L. S. M. KOBR v. r.

L. S. ZEKÂI v. r.

L. S. MUSTAFA ŞEREF v. r.

L. S. M. NUMAN v. r.

Při podpisu této úmluvy zástupce vlády republiky Československé prohlašuje jménem své vlády toto:

Československá tabáková režie bude kupovati ke krytí své potřeby průměrné roční množství 2,000.000 kg cigaretových tabáků tureckého původu.

Rozumí se, že různé jakosti používané zmíněnou režií budou nabízeny na volném trhu v dostatečných množstvích a za ceny odpovídající cenám tabáků stejné jakosti v jiných státech.

Ceny budou určeny na základě nabídek učiněných tureckými a jinými obchodními firmami, které se zúčastní soutěží vypsaných československou režií.

Tyto soutěže budou včas oznámeny turecké obchodní a průmyslové komoře v Istanbulu k uveřejnění.

Vývoz tabáků, koupených československou tabákovou režií pro její vlastní potřebu, nebude podroben jiným omezením, formalitám nebo jakýmkoli dávkám než jaké jsou stanoveny na tabák vyvážený do kteréhokoli jiného státu.

Československá tabáková režie prokáže tureckými úředními doklady přímý vývoz dotyčných tabáků z Turecka do Československa.

Předseda turecké delegace, bera jménem své vlády toto na vědomí, prohlašuje jménem vlády turecké:

Při nákupech průmyslových výrobků v cizině ku krytí svých potřeb, vláda turecká bude blahovolně posuzovati nabídky podniků nebo obchodních firem československých.

K článku I. Je shoda v tom, že ustanovení tohoto článku nedotýkají se článku 3. tureckého zákona č. 1499 ze dne 8. června 1929. Rovněž je shoda v tom, že ustanovení článku I. nemohou býti na újmu možnosti přiznané vládě československé článkem 7. československého celního zákona ze dne 14. července 1927.

K článku II. Je shoda v tom, že v případě, kdyby sazba používaná na některé zboží seznamu (B), na které se vztahují procentní slevy, byla zvýšena, stanovení cla, vyplývající v den podpisu této úmluvy z výhod v ní poskytnutých, zůstane zachováno beze změny pro zmíněný druh zboží až do uplynutí lhůty devíti měsíců ode dne uvedení v platnost výše zmíněného zvýšení.

Je jasné, že toto ustanovení nijak neseslabuje obsahu článku 28 tureckého zákona o celním sazebníku č. 1499 ze dne 8. června 1929.

K článku III. Je shoda v tom, že turecké zboží, s výjimkou vína, bude požívati na československém území výhod řízení poskytnutého touto úmluvou, i když bude rozděleno na více dílů a znovu zabaleno v přechodním přístavu třetího státu.

Je dále shoda v tom, že osvědčení o původu doprovázející zboží takto rozdělené budou ověřována tureckým konsulem přechodního přístavu.

K článku IV. Kdyby jedna z vysokých smluvních stran poskytla později třetí mocnosti osvobození nebo jakékoli úlevy co do osvědčení původu, užívání těchto výhod bylo by ihned pod podmínkou vzájemnosti rozšířeno na dovoz z druhé strany.

K článku V. Je shoda v tom, že tato dohoda neseslabuje nijak dotyčných práv obou vlád učiniti při dovozu nebo vývozu všechna opatření potřebná k ochraně životních hospodářských zájmů obou zemí pod podmínkou, že těchto opatření bude se používati bez zkracování.

Pokud bude nutno, aby obě vysoké strany zachovaly dozor nad dovozem nebo vývozem cestou povolovací, nebudou podmínky, kterým bude podrobeno vydávání povolení, v žádném případě méně příznivé, než ony, kterým budou podrobeny výrobky přírodní nebo průmyslové každého jiného státu.

Každé zrušení zákazu neb omezení poskytnuté byť i dočasně jednou z vysokých smluvních stran ve prospěch výrobků třetí mocnosti bude se ihned a bezpodmínečně vztahovati na tytéž nebo podobné výrobky pocházející z druhé strany.

K článku VIII. Je shoda v tom, že ustanovení článku VIII., pokud jde o otázky dávek nebo zvláštních poplatků, nemohou vytvořiti privilegovaného stavu pro obchodníky, továrníky a jiné cizí živnostníky, ani pro cizí obchodní cestující v jejich službách v poměru k domácím příslušníkům v případě, kdyby tito byli povinni platiti určité dávky nebo poplatky z důvodu své činnosti.

K článkům VIII. a IX. Je shoda v tom, že ustanovení těchto článků nedotýkají se nijak předpisů a zákonodárství žádného smluvního státu o pobytu a vypovídání cizinců.

K článku IX. Ustanovení tohoto článku se v ničem nedotýkají práva každé vysoké smluvní strany, aby vyhradily určité veletrhy nebo trhy jejich vlastním domácím vystavovatelům.

K č. 9 B. Sušené fíky tureckého původu v krabicích a bedničkách vážících 14 kg a více budou proclívány podle saz. čísla 9 b 2 československého celního sazebníku uvedeného v seznamu A.

K č. 10. Vinné bobule a hrozny sušené tureckého původu nebudou podrobeny v Československu žádnému clu, žádné dávce nebo poplatku jakékoli povahy, vyšším než jsou nebo budou podrobeny v tomto státě tytéž výrobky jakéhokoli jiného státu a zejména sušené hrozny korintské vyrobené v Řecku.

Tento protokol o podpisu tvoří podstatnou část obchodní úmluvy podepsané dnes a vstoupí v platnost současně se zmíněnou úmluvou.

Dáno v jazyku francouzském, dvojmo, v Ankaře dne 17. ledna 1931.

M. KOBR v. r.

ZEKÂI v. r.

MUSTAFA ŞEREF v. r.

M. NUMAN v. r.

 Příloha B.