a) Smluvní Státy nebudou vykonávati a nepovolí bez vzájemné dohody práce, jež by mohly v hraničních tocích nebo v úsecích toků ležících na území druhého státu způsobiti změny koryta, hladiny a množství protékající vody nebo její znečištění a tím podstatně poškozovati veřejné zájmy, nabytá vodní práva nebo protilehlý břeh hraničních toků.

b) Při úpravách bude dbáno toho, aby nenastalo přesušení pozemků na jedné nebo druhé straně a aby bylo umožněno jejich zavodňování okalovými vodami a zavlažování v době sucha.

c) Nebude zadáváno i ono množství vody, jehož je potřebí k povodňování a zavlažování přilehlých pozemků.

3. Regulační a hrázové stavby na hraničních tocích budou projektovány ve vzájemné dohodě příslušných úřadů Smluvních Států.

Článek 29.

Vlastníci níže položených pozemků budou povinni přijmouti - případně za náhradu - vodu přiváděnou budoucími melioracemi, a to podle dohody sjednané příslušnými úřady Smluvních Států.

Část III.

Ustanovení společná pro dosavadní i nová vodní práva.

Článek 30.

1. Smluvní Státy budou pečovati o to, aby vodní díla na hraničních tocích nebo na tocích hranicí přeťatých - na těchto pokud jsou hranicí dotčena - byla udržována a provozována podle platných závazků a aby samovolnými opatřeními na vlastním území nebyly působeny poruchy v provozu takových děl na území druhého státu. Přechodné nevyhnutelné poruchy při opravách a vyklizovacích pracích musí však býti trpěny a škody podle okolností nahrazeny.

2. Smluvní Státy budou pečovati o to, aby i neupravené hraniční toky byly podle možnosti udržovány aspoň ve stavu, jak toho vyžaduje zajištění jejich polohy proti náhlým změnám.

Článek 31.

1. Smluvní Státy budou pečovati o to, aby vodní díla zřízená na tocích hranicí přeťatých a touto hranicí dotčená byla provozována a udržována tak, aby prospěch z vodního díla podle konsensu zůstal nezkrácen i pro zájemníky na území druhého státu, jakož i aby bylo zabráněno každému porušení práv těchto zájemníků. Okolnost, že jedna ze zúčastněných stran ocitla se na území druhého státu, nezbavuje ji povinností vyplývajících z trvání a udržování vodního díla.

2. Smluvní Státy budou na vlastním území pečovati o to, aby osoby k tomu povinné řádně udržovaly umělé toky sloužící podle konsensu za náhony nebo odpady pro vodní díla pravoplatně trvající na území druhého státu.

Článek 32.

Vodoprávní věci týkající se hraničních toků nebo toků hranicí přeťatých budou posuzovány jen podle zákonů onoho státu, na jehož území vodní dílo jest nebo má býti zřízeno.

Článek 33.

1. Povolení vodního díla, jež má býti zřízeno zcela na území jednoho státu, udělí příslušný úřad tohoto státu.

2. Bude-li projektované vodní dílo na území obou států, udělí povolení příslušný úřad každého ze států pro onu část díla, jež má býti zřízena na jeho území; při tom budiž podle možnosti a účelnosti přihlíženo k tomu, aby řízení byla provedena současně, nebo alespoň souvisle. Aby bylo zabráněno rozporům, oba úřady nechť se dohodnou o obsahu nálezů.

3. Vodoprávní věci týkající se hraničních toků budou - s výjimkou trestních věcí - vyřizovány v dohodě vodoprávních úřadů obou států bez ohledu na to, jsou-li tím dotčena území obou států či nikoliv. V případech nebezpečí v prodlení může býti započato s jednostrannými ochrannými pracemi před dosažením dohody. Budiž však o tom ihned zpraven příslušný vodoprávní úřad druhého státu za účelem dodatečného sjednání dohody.

4. Ve vodoprávních věcech, jimiž jsou dotčena práva nebo zájmy osob na území druhého státu, mají tyto osoby jak v materielním tak i v procesuálním právu totéž postavení jako osoby toho státu, na jehož území dílo jest nebo má býti zřízeno. Příslušný úřad jest povinen přizvati tyto osoby prostřednictvím příslušného úřadu druhého státu k účasti na vodoprávním řízení stejně jako osoby vlastního státu.

5. Nebude-li v záležitostech uvedených v odstavcích 2 a 3 dosaženo dohody mezi vodoprávními úřady I. stolice obou států, bude věc předložena příslušným vyšším úřadům. Nedohodnou-li se ani úřady v poslední stolici příslušné bude věc podle okolností předložena, rozhodčímu soudu, o němž jest řeč v článku 82.

6. Ani dohoda mezi úřady, ani rozhodnutí rozhodčího soudu nemohou se týkati změny státní hranice.

7. Bylo-li o zřízení vodních děl docíleno dohody mezi Smluvními Státy, nebude používáno ani ustanovení odstavce 3, věty 1, ani ustanovení odstavce 4.

Článek 34.

Vodní práva týkající se vodních děl na hraničních tocích nebo děl ležících na území obou států zapíší se do vodních knih obou států podle rozhodnutí příslušných vodoprávních úřadů, nebo podle výroku rozhodčího soudu provedeného těmito úřady.

Článek 35.

Vodoprávními úřady ve smyslu této smlouvy jsou úřady, jež podle platných předpisů svého státu udělují vodoprávní povolení. Tyto úřady se mohou navzájem bezprostředně dorozumívati.

Článek 36.

Vodní policii koná každý stát na svém území. Příslušné úřady obou států budou se při výkonu vodní policie vzájemně podporovati.

Článek 37.

Smluvní Státy sdělí si vzájemně úřady, obstarávající technickou správu hraničních toků. Tyto úřady postupují ve věcech jim příslušných ve společné dohodě a mohou si mezi sebou přímo dopisovati.

HLAVA IV.

Voroplavba na hraničních vodách.

Článek 38.

Hraniční vodou podle této hlavy rozumí se souvislý úsek téhož vodního toku mezi místem, v němž státní hranice do tohoto toku vstupuje, a místem, kde jej na trvalo opouští.

Článek 39.

Voroplavba na hraničních vodách je dovolena obyvatelům Smluvních Států za podmínek v této hlavě uvedených.

Článek 40.

Voroplavbu na hraničních vodách smí provozovati ten, kdo obdržel povolení ku provozování voroplavby od příslušného úřadu toho státu, z něhož vor vychází.

Článek 41.

Smluvní Státy budou, pokud jde o voroplavbu, zacházeti s vory, osazenstvem a nákladem z druhého Smluvního Státu jako s vory, osazenstvem a nákladem z vlastního státu.

Článek 42.

Nákladem vorů může býti jen dříví.

Článek 43.

Smluvní Státy nebudou vybírati na hraničních vodách žádných poplatků za voroplavbu.

Článek 44.

1. Každý vor musí míti odpovědného vůdce a nezbytný počet osazenstva.

2. Vůdcem voru může býti jen osoba svéprávná, která prokáže, že zná podrobně řeku a že plavila po ní vory nejméně po dobu tří po sobě jdoucích let a která má průkaz způsobilosti (příloha II). Tyto průkazy budou oběma státy vzájemně uznávány.

3. Vůdce voru i každý člen osazenstva musí míti za plavby u sebe osobní průkazku s podobenkou (příloha III). Osobní průkazka opravňuje, při zachování celních předpisů, ku vstupu na území druhého státu, je-li toho z důvodů voroplavby potřebí, a k návratu nejkratší příhodnou cestou po souši územím druhého státu; tato průkazka nepodléhá povinnosti visa.

4. Průkaz způsobilosti (odstavec 2) a osobní průkazku (odstavec 3) vydávají příslušné úřady státu, v němž má uchazeč stálé bydliště. Tyto doklady nesmí býti vydány osobě, která byla odsouzena soudně pro zločin proti vlastnictví, soudně nebo administrativně pro podloudnictví nebo jiný celní přestupek, anebo pro opětovaný přestupek proti předpisům o voroplavbě. Úřad, který doklady vydal, jest povinen je odejmouti, bude-li jejich majitel odsouzen pro některý z činů výše uvedených, osobní průkazku pak i tehdy, požádá-li o to druhý stát. Totéž platí při uložení pokuty v řízení upouštěcím tam, kde toto řízení jest zavedeno. Úřad, jenž vydal nebo odejmul osobní průkazku, zpraví o tom příslušný úřad druhého státu.

5. Vůdce voru je povinen míti u sebe při plavbě vorovou prohlášku (příloha IV), vyplněnou a podepsanou osobou oprávněnou k voroplavbě (článek 40). V této prohlášce budou uvedeny: jméno, příjmení, bydliště osoby oprávněné k voroplavbě a vlastníka voru, jakož i vůdce voru, dále číslo a datum průkazu způsobilosti vůdce voru, místo vypravení a určení voru a popis voru i nákladu. Vorová prohláška musí býti potvrzena příslušným celním úřadem nebo oddělením finanční nebo orgánem hraniční stráže státu, z něhož vor vychází.

6. Průkazy zmíněné v odstavcích 2 a 3 a vorová prohláška dle odstavce 5 budou vydávány na tiskopisech v obou státních jazycích podle vzorů uvedených v příloze II, III a IV.

Článek 45.

1. Na vorech musí býti vyznačeno na tabulce jméno a bydliště osoby oprávněné k voroplavbě tak, aby nápis byl čitelný s obou břehů. K rozeznávání vorů jest na voru umístiti terč o průměru 50 cm, na československém na obou stranách modrý a na polském na obou stranách červený.

2. Vůdce voru jest odpověden za řádné osazení a vystrojení voru a za odborné jeho řízení.

3. Plavební zařízení (na příklad znaky, zařízení přístavišť a pod.) a břehy nesmí býti voroplavbou poškozovány.

4. Plavba vorů za noci (od západu do východu slunce), za husté mlhy nebo vánice, za vichřice a za vysokých stavů vodních jest zapověděna. Za pochmurného počasí jest osazenstvo povinno podle potřeby dávati varovná znamení halekáním, troubením nebo jiným způsobem.

5. Vory smí plouti ve vzdálenosti nejméně 150 m za sebou.

6. Zatarasení říčního koryta vory jest zakázáno. Dozorčí orgánové obou států mají právo zaříditi na vrub vlastníka odstranění vorů překážejících plavbě.

7. Společné předpisy o rozměrech, vypravení a zatížení vorů, o potřebném osazenstvu, jakož i o dozoru nad voroplavbou vydají příslušné úřady obou států po vzájemném dorozumění.

Článek 46.

1. Vory mohou přistávati jen na místech k tomu určených, opatřených koly k upevnění vorů a znaky viditelnými s řeky. Určení nových míst (přístavišť) na březích oněch částí hraničních vod, jimiž probíhá státní hranice (hraniční toky), stane se dohodou příslušných úřadů obou států; v částech, kde hraniční vody jsou zcela na území jednoho státu, určí přístaviště příslušné úřady tohoto státu. Při určení těchto přístavišť je v obou případech vzíti zřetel na odůvodněné potřeby voroplavby.

2. Vory plující po hraničních vodách nepodléhají celnímu řízení, leč přistanou-li u břehu. Je-li důvodné podezření z celního nebo jiného přestupku, mohou celní a státní bezpečnostní orgány na území vlastního státu vykonávati prohlídku voru i osazenstva, pokud vory i osazenstvo jsou na tomto území. Vůdce voru je povinen na vyzvání zmíněných orgánů přistáti u břehu na místě, kde nehrozí nebezpečí, a umožniti těmto orgánům vstup na vor i návrat na břeh.

3. Je-li vor nucen přistáti u břehu druhého státu mimo označená přístaviště, jest jeho vůdce povinen neprodleně o tom zpraviti nejbližší celní úřad, po případě finanční (hraniční) stráž a objasniti příčiny přistání ku břehu.

4. Roztrhne-li se vor, může osazenstvo vstoupiti na břeh druhého státu a sebrati dřeva rozbitého voru. Vůdce voru jest povinen uvědomiti o tom neprodleně nejbližší celní úřad, po případě finanční (hraniční) stráž.

Článek 47.

V případech článku 46, odstavce 3 a 4 může vůdce voru náklad nebo i dřeva voru složiti na břehu a tam pracovati, aniž mu smějí držitelé pobřežních pozemků v tom brániti. Bude-li přistáním u břehu nebo složením nákladu a dřev vorů způsobena nějaká škoda, mohou zájemníci žádati o její zjištění příslušnými úřady státu, v jehož obvodu se škoda stala, a žádati náhradu, jako od osoby oprávněné k voroplavbě, tak i od vůdce voru podle předpisů tam platných.

Článek 48.

Není-li v této smlouvě jinak stanoveno, jsou vory, jich náklad a osazenstvo podrobeny všem předpisům platným na území státu, v němž jsou.

Článek 49.

Povolení ku plavení dříví na hraničních vodách nebude udělováno.

Článek 50.

1. Překročení předpisů o voroplavbě budou stíhána tím státem, na jehož území byla spáchána.

2. Dojde-li na hraničních tocích ku překročení předpisů o voroplavbě nebo k událostem vyžadujícím úředního zakročení plavební policie, může zakročiti a příslušné úřední jednání provésti úřad toho státu, jehož orgán nejdříve věc zjistil. To platí zejména pro případ, nelze-li ihned s určitostí zjistiti, na kterém státním území přestupek byl spáchán neb událost se přihodila. V takovýchto případech úřad, jehož orgán dříve zakročil, je povinen o tom vyrozuměti příslušný úřad druhého státu a jemu celou záležitost se všemi spisy odstoupiti, zjistí-li se dodatečně, že tomuto státu přísluší svrchovanost v území, v němž se případ stal.

3. Smluvní Státy budou si poskytovati vzájemnou pomoc při provádění plavební policie na hraničních tocích.

Článek 51.

Příslušné úřady mohou si ve věcech provádění této hlavy navzájem přímo dopisovati.

HLAVA V.

Věci hydrotechnické.

Článek 52.

Příslušné úřady obou států budou si na projevená přání, eventuelně za náhradu výdajů, sdělovati údaje o vodních stavech a poměrech ledů, o otevření jezů a vodních nádrží, jakož i o velikosti srážek a o odtokových množstvích, které mají význam pro odvrácení nebezpečí velkých vod a ledů, pro přípravu regulačních projektů a provádění udržovacích prací na hraničních tocích nebo na tocích druhého státu. Pro tyto účely sdělí si zmíněné úřady, po případě za náhradu výdajů, vzniklých přenecháním materiálu, cenné výsledky územních a hydrotechnických měření jakož i změny výškových a polygonových bodů.

Článek 53.

1. Smluvní Státy budou pečovati o to, aby v povodí toků přecházejících na území druhého státu byly zachovány pokud možno všechny dosavadní stanice ombrometrické a aby podle možnosti byly znovu uvedeny v činnost ony ombrometrické stanice, v nichž již před rokem 1914 byla konána po delší řadu let pozorování, jejichž činnost však byla zastavena v důsledku válečných událostí, nebo změnou mocenských poměrů.

2. Při zakládání nových ombrometrických stanic v povodí toků, uvedených v odstavci 1, bude podle možnosti vzat zřetel na návrhy příslušných úřadů druhého státu.

Článek 54.

Značky, zřízené podél hraničních toků a sloužící hydrotechnickým účelům, jako: trigonometrické body, nivelační značky, kilometrové kameny atd., zůstanou zachovány. Osoby pověřené prováděním regulačních prací nebo jich udržováním mohou používati tyto značky pro své práce v každé době. O pracích zaměřovacích, prováděných na území druhého státu, nutno předem vyrozuměti příslušný technický úřad tohoto státu; tento úřad je povinen ihned uvědomiti o zahájení těchto prací finanční (hraniční) stráž.

HLAVA VI.

Úprava rybářství v hraničních tocích.

Článek 55.

Při výkonu rybářství v hraničních tocích vykonává každý ze Smluvních Států výsostní právo na částech toků, jež jsou na jeho území.

Článek 56.

1. Pro výkon rybářství v hraničních tocích budou platiti ustanovení zvláštních smluv, jež o tom byly nebo budou sjednány mezi Smluvními Státy.

2. Podle zásad ochranného hospodářství se zvláštním zřetelem na ochranu tažných ryb budou tyto smlouvy obsahovati ustanovení o společných ochranných dobách, o nejmenších mírách ryb, jež bude dovoleno loviti, o přípustném nářadí rybolovném, o zákazech znečišťování vody a nočního rybolovu a konečně o zabezpečení volného tahu ryb na trdla.

HLAVA VII.

Úprava honitby na hranici.

Článek 57.

Honební právo a jeho výkon řídí se právními předpisy, platnými na území každého Smluvního Státu.

HLAVA VIII.

Věci železniční.

Článek 58.

Veškeré věci souvisící se železničními přechody hraničními budou upraveny ve zvláštních smlouvách o vzájemné úpravě železničního styku.

Článek 59.

1. Smluvní Státy zařídí, aby při železničních novostavbách nebo změnách na dosavadních stavbách a vůbec při jakýchkoliv změnách poblíže státní hranice, jež by se dotýkaly zájmů železnic sousedního státu, byla železniční správa tohoto státu dotázána o mínění nebo pozvána k jednáním a aby podle možnosti byl vzat zřetel na její návrhy tak, jako by šlo o vlastní železniční správu. Toto ustanovení týká se železničních staveb a zařízení ve vzdálenosti do 100 m od státní hranice.

2. Každý ze Smluvních Států bude bdíti nad tím, aby se na jeho území poblíž státní hranice nic nepodnikalo, co by ohrožovalo bezpečnost železničního provozu sousedního státu. Rovněž učiní každý ze Smluvních Států podle vlastních zákonů a nařízení opatření nutná k ochraně trati a bezpečnosti dopravy (použití nebo vyvlastnění cizích pozemků a pod.). Tohoto ustanovení bude používáno i v částech tratí přecházejících území sousedního státu.

3. Při stavbách v požárním obvodu dráhy ležících na území sousedního státu bude postupováno podle předpisů státu, na jehož území takové stavby mají býti provedeny.

4. Smluvní Státy zařídí, aby podle možnosti byl vzat zřetel i na příslušné předpisy sousedního státu, kdykoli v blízkosti státní hranice půjde o výstavbu nové neb o přeložení dosavadní železniční trati.

5. Smluvní Státy upraví svůj právní poměr k části železniční trati, vedoucí od stanice Orlov, na Slovensku, směrem k stanici Muszyna, jež, jak bylo při podrobném vytýčení bývalé uhersko-haličské hranice zjištěno, leží na území polském a jest majetkem Košicko-bohumínské dráhy.

HLAVA IX.

Povaha hranice v hraničních tocích.

Článek 60.

Tvoří-li hranici vodní tok, pak podle rozhodnutí mezinárodní komise pro stanovení československo-polské hranice

a) hraniční čarou jest střední čára hladiny vodního toku mezi břehy určené při rozhraničovacích pracích a zakreslené v mapách dokumentárního díla, zmíněného v článku 1;

b) hraniční čáru, tvořenou střední čarou vodních toků, jest napříště považovati za nepohyblivou, bez ohledu na případné změny vodního toku (hranice nepohyblivá);

c) střední čarou jest rozuměti čáru dělící hladinu - o níž jest výše řeč - ve dvě stejné části a jejíž body byly určeny tím způsobem, že jako podklad byla vzata čára od obou břehů stejně vzdálená (příloha I, články VII a VI delimitačních protokolů).

Článek 61.

Změní-li vodní tok, v němž v době provádění rozhraničovacích prací probíhala nepohyblivá hranice, svoji polohu tak, že hraniční čára vystoupí na některé straně z vody, dohodnou se příslušné úřady Smluvních Států případ od případu o zachování obecného užívání vody v tomto toku.

HLAVA X.

Ochrana a udržování hraničních znaků a měřických značek, zajišťujících průběh hranice.

Článek 62.

1. Smluvní Státy budou chrániti hraniční znaky, měřické značky a jiná zařízení sloužící k označení státní hranice a zabrání používání hraničních znaků k jakýmkoliv jiným účelům, jakož i postarají se o to, aby povaha, tvar, poloha a směr břehů a koryta hraničních toků byly podle možnosti zachovány beze změny.

2. Smluvní Státy postarají se, aby všude tam, kde hranice probíhá lesy nebo křovinami, byl trvale vymýcen pruh území široký 1 m po každé straně hranice, a to tak, aby od každého mezníku bylo vždy viděti oba sousední mezníky; Smluvní Státy také zamezí, aby na tomto pruhu byla zřizována díla, která by vadila zřetelnosti hranice nebo pochůzce po ní.

3. Dosavadní díla neodpovídající ustanovením odstavce 2 budou trpěna, při jich obnovení uplatní však Smluvní Státy ustanovení uvedená v odstavci 2.

4. Smluvní Státy budou pečovati o to, aby se pruhu území uvedeného v odstavci 2 nepoužívalo k honění a k pasení dobytka, ani k jízdám povozy. Výjimky povolují po vzájemné dohodě příslušné úřady obou států.

Článek 63.

Smluvní Státy vydají trestní předpisy, podle nichž bude stihán každý, kdo by úmyslně nebo z nedbalosti přesadil, odstranil, poškodil nebo neznatelnými učinil hraniční znaky, měřické značky nebo jiná zařízení označující státní hranici, nebo kdo by úmyslně nebo z nedbalosti anebo bez schválení příslušného úřadu změnil povahu, tvar, polohu nebo směr břehu nebo řečiště hraničního toku, jako i kdo by bez svolení příslušných úřadů užíval pruhu území uvedeného v článku 62, odstavec 2 k honění a k pasení dobytka anebo k jízdám povozy.

Článek 64.

Znaky vyznačující hranice vlastnictví mohou býti na státní hranici osazovány jen se souhlasem úřadů obou států, uvedených v článku 66, odstavec 2.

Článek 65.

Orgánové povolaní zjišťovati v každém státě podle jeho předpisů závady a nedostatky na hranici jsou povinni bezodkladně hlásiti úřadům označeným v článku 66, odstavec 1 zpozorovaná poškození nebo ohrožení hraničních znaků, nedostatečnou zřetelnost průběhu hranice, nebo činy proti ustanovením článku 62, odstavce 2 a 4.

Článek 66.

1. Mohou-li býti závady nebo nedostatky hraničních znaků odstraněny jen s použitím dokumentárního díla, nebo vyžaduje-li jejich odstranění změnu údajů dokumentárního díla, zejména není-li mezník na svém původním místě nebo musí-li býti znovu osazen, provedou potřebné práce úředníci pověření tím v obou smluvních státech ministerstvy veřejných prací.

2. Odstraňování jiných než v odstavci 1 uvedených závad nebo nedostatků na hranici bude svěřeno v obou Smluvních Státech příslušným politickým úřadům I. stolice. O odstranění závad nebo nedostatků provedeném těmito úřady bude ihned uvědomiti československé pokud se týče polské ministerstvo veřejných prací, jež si koncem každého roku navzájem sdělí hlášení jim učiněná.

3. Úřady označené v odstavcích 1 a 2 mohou si ve věcech odstraňování závad a nedostatků na hranici přímo dopisovati.

Článek 67.

Hraniční znaky budou udržovány takto:

1. Republika Československá bude udržovati vlastním nákladem mezníky v těchto tratích:

a) od hlavního mezníku 26 úseku I včetně - po hlavní mezník 13 úseku II výlučně;

b) od základního mezníku III/1 včetně - po hlavní mezník 27 úseku III výlučně;

c) od mezilehlého mezníku 6/3 úseku IV včetně - po hlavní mezník 43 úseku IV výlučně;

d) od hlavního mezníku 9 úseku V včetně - po základní mezník VI/1 výlučně;

e) od základního mezníku VII/1 včetně - po základní mezník VIII/1 výlučně;

f) od hlavního mezníku 6 úseku IX včetně - po základní mezník X/1 výlučně;

g) od hlavního mezníku 42 úseku XI včetně - po hlavní mezník 27 úseku XII výlučně;

h) od základního mezníku XIII/1 včetně - po základní mezník XIV/1 výlučně;

k) od základního mezníku XVI/1 včetně - po základní mezník XVII/1 výlučně;

l) od mezilehlého mezníku 4/1 úseku XVIII včetně - po základní mezník XIX/1 výlučně, a to jen mezníky osazené na levém břehu řeky Popradu;

m) od základního mezníku XX/1 včetně po základní mezník XXI/1 výlučně, a to jen mezníky osazené na pravém břehu hlavního ramene řeky Dunajce;

m) od základního mezníku XXI/1 včetně - po základní mezník XXIII/1 výlučně;

o) od základního mezníku XXIV/1 včetně - po hlavní mezník 38 úseku XXIV včetně;

p) od hlavního mezníku 38 úseku XXIV včetně - po hlavní mezník 47 úseku XXIV včetně, a to jen mezníky osazené na levém břehu potoka Jelešné;

q) od základního mezníku XXV/1 včetně - po základní mezník XXVII/1 výlučně;

r) od hlavního mezníku 43 úseku XXVII včetně - po hlavní mezník 45 úseku XXVIII výlučně;

s) od hlavního mezníku 88 úseku XXVIII včetně - po hlavní mezník 27 úseku XXIX včetně, a to jen mezníky osazené na levém břehu řeky Olše;

t) od hlavního mezníku 28 úseku XXIX včetně - po mezilehlý mezník 21/6 úseku XXX včetně;

u) od mezilehlého mezníku 21/7 úseku XXX včetně - po trojstátní mezník na pravém břehu řeky Odry za mezilehlým mezníkem 51/20 úseku XXX včetně, a to jen mezníky osazené na levém břehu řeky Olše;

2. Republika Polská bude udržovati vlastním nákladem mezníky v těchto tratích:

a) od základního mezníku I/1 včetně - po hlavní mezník 26 úseku I výlučně;

b) od hlavního mezníku 13 úseku II včetně - po základní mezník III/1 výlučně;

c) od hlavního mezníku 27 úseku III včetně - po mezilehlý mezník 6/3 úseku IV výlučně;

d) od hlavního mezníku 43 úseku IV včetně - po hlavní mezník 9 úseku V výlučně;

e) od základního mezníku VI/1 včetně - po základní mezník VII/1 výlučně;

f) od základního mezníku VIII/1 včetně - po hlavní mezník 6 úseku IX výlučně;

g) od základního mezníku X/1 včetně - po hlavní mezník 42 úseku XI výlučně;

h) od hlavního mezníku 27 úseku XII včetně - po základní mezník XIII/1 výlučně;

k) od základního mezníku XIV/1 včetně - po základní mezník XVI/1 výlučně;

l) od základního mezníku XVII/1 včetně - po základní mezník XVIII/1 výlučně;