Rozpočet ministerstva školství a národní osvěty pro rok 1934 je ve výdajích tak sní­žen, že je již na hranicích reálních možností. Číselně je přibližně na výši rozpočtu pro rok 1929. Ve vnitřní jeho struktuře došlo však proti roku 1929 k podstatné změně v poměru mezi výdaji věcnými a osobními. Kdežto v rozpočtu na rok 1929 tvořily výdaje věcné skoro třetinu všech výdajů, činí nyní výdaje osobní více než 80% všech výdajů.

 

Ministerstvo školství a národní osvěty vypracovalo a předložilo meziministerskému projednávání důležité osnovy zákonů upravujících školskou organisaci a školskou správu. S tím souvisí též otázka zřízení zemské školní rady na Slovensku, která byla v debatě vznesena, neboť je nutno, aby školské poměry byly zde upraveny jednotně tak, aby zem­ské školní radě na Slovensku podléhaly národní školy všech druhů.

 

Osnovy zákona o obvodových školách měšťanských projednávají se v kulturním vý­boru poslanecké sněmovny. Zákona toho je velmi potřebí, zejména též s hlediska potřeb východních zemí republiky.

 

Nové učebné osnovy pro obecné školy byly vydány na základě § 4 malého školského zákona. Je z nich patrno, že kdož na nich pracovali, byli si plně vědomi staré dobré tra­dice naší školy a učitelstva. Naše škola ve výchově zdravého a dobrého patriotismu stojí na výši doby.

 

Ve věci vzdělání učitelstva národních škol vyslovuje se ministr pro zřizování peda­gogických akademií. Se zřetelem na počet nezaměstnaného učitelstva bude nutno v nejbližší době přikročiti k restrikci učitelských ústavů.

 

Pokud jde o stavby školních budov, je nutno míti zření k tomu, že nestavíme je toliko pro několik let. Je nutno, aby školní budovy vyhovovaly zejména zdravotním požadav­kům. Výtka přepychu při provádění různých veřejných staveb nemůže se týkati školské správy. Tato dbá, aby při opatřování školních budov byly náležitě brány v úvahu i fi­nanční poměry jednotlivých obcí.

 

Rozpočet kap. 10 byl sice v položce 20, titulu 3 značně snížen, avšak ministerská rada se usnesla, aby na stavby škol na Slovensku a v Podk. Rusi byla uvolněna z půjčky práce částka 8,500.000 Kč.

 

Pokud jde o střední školství, nelze tvrditi, že bychom měli příliš mnoho středních škol. Musíme držeti krok s ostatními zeměmi, aby vzdělanostní úroveň u nás byla na výši, na jaké jest u jiných národů evropských, s nimiž soutěžíme. Z důvodů úspornosti není školská správa proti spojování některých středních škol s menším počtem žáků v mí­stech, kde je jich více. Kromě toho omezuje školská správa počet poboček při primách. V posledních dvou letech snížila počet poboček prim asi o 70.

 

Značně byl postižen rozpočet školství vysokého, zejména byly sníženy částky na vý­stavbu nových budov a jejich zařízení.

Při návrzích na restrikce vysokých škol je nutno míti na paměti, že jde nejen o školy, nýbrž i o vědecké instituce. Otázka zřízení slovenské techniky není jen rázu finančního. Především musí býti dány též předpoklady pro možnost řádného plnění jejího vědeckého poslání. Pokud jde o vybudování university Komenského v Bratislavě ministr doufá, že v dohledné době budou všechny naléhavé nedostatky odstraněny.

 

Bolestným zjevem jest důsledkem krise i snížení úvěru na sociální péči o student­stvo, stejně jako všech úvěrů na péči osvětovou, mezi jiným zejména též na kulturní styky s cizinou a ochranu památek a to zvláště pokud jde o podporování našeho českoslo­venského školství v cizině. Pokud jde speciálně o úvěr pro péči divadelní, ztěžuje jeho restringovaná výše význačnější materielní péči státu o divadla vůbec.

 

Kapitola 11. Ministerstvo zemědělství

 

a ze skupiny II. § 6. Státní lesy a statky a ze skupiny III. Státní fond pro vodohospodářské meliorace.

 

Zpravodaj sen. Dr J. Rozkošný.

 

Zpravodaj pojednal podrobně o rozpočtu ministerstva zemědělství a o rozpočtu pod­niku "Státní lesy a statky". Celkové výdaje kap. 11. preliminují se na rok 1934 částkou Kč 182,345.100 oproti částce 198,374.600 Kč preliminované v rozpočtu na rok 1933. Jsou tudíž výdaje pro rok 1934 stanoveny částkou o 16,029.500 Kč nižší. Příjmy kap. 11. preli­minují se v rozpočtu na rok 1934 částkou 9,514.500 Kč, tedy oproti rozpočtu na rok 1933, kde byly stanoveny ve výši 11,969.300 Kč, jsou příjmy menší o 2,454.800 Kč.

 

Přímá péče o zemědělce vykazuje rozpočtené částky na zemědělské školství v celku 15,892.800 Kč, tedy proti r. 1933 snížení o 1,207.600 Kč. Na jiné vzdělávací prostředky pamatováno jest částkou 1,000.000 Kč, na zemědělskou organisaci 16,060.600 Kč a na sociální péči o zemědělce 25,477.800 Kč.

 

Ježto zemědělské školství bývá často předmětem kritiky, podotýká zpravodaj, že po­dle zpráv Státního úřadu statistického bylo ve školním roce 1932/1933 v celém státě 270 zemědělských škol se 477 třídami, na nichž vyučovalo 813 stálých učitelských sil, a navště­vovalo je 9085 žáků. Připadá tedy na 1 třídu průměrně 19 ¹/₂ žáka, což jest pro školu od­bornou, ať zemědělskou, živnostenskou nebo obchodní, počet přiměřený. Pokud se týče ná­ kladu na zemědělské školství, činil v posledních letech asi ¹/₄ z celkového nákladu na veškeré školství odborné. Z československých 270 zemědělských škol jest státních a státem spravovaných 61 a ostatních 209 je zemských. Z celkového počtu je 186 škol hospodář­ ských a odborných, 53 hospodyňských, 10 zahradnických, 11 lesnických a 10 speciálních (mlékařských a ostatních). Mimo to pro nejširší vrstvy obyvatelstva působí lidové školy hospodářské při národních školách.

 

Na vodní hospodářství a kulturní techniku pamatováno jest částkou 58,729.600 Kč, o 22,526.200 Kč méně než v rozpočtu na rok 1933. Jako příspěvek ke státnímu fondu pro vodohospodářské meliorace bylo pro r. 1934 zařaděno pro část A pouze 26,000.000 Kč a pro část B toliko 16,000.000 Kč. Z části A hradí se náklady na úpravu řek a vodních toků nesplavných, hrazení bystřin a horských vod, stavby ochranných hrází, zřizování vodních nádrží, úpravy jezů a pod. Z prostředků fondu B hradí se výlohy na meliorace, vodovody, zásobení obcí vodou a pod.

 

Na podporování zemědělské výroby zařaděna je v rozpočtu položka 45,206.000 Kč, zmenšená proti rozpočtu na r. 1933 o 9,266.400 Kč. Prostředky tyto slouží na zvelebování výroby rostlinné, dále v oboru výroby živočišné na zvelebení chovu hovězího, vepřového a drobného zvířectva, na podporu mlékařství a mléčného průmyslu, na kontrolu užitko­vosti a dědičnosti zvířat, na zvelebení pastevnictví a salašnictví, rybářství, drůbežnictví, včelařství, jakož i na péči o chov koní a na ústavy, pro chov koní. Zpravodaj se přimlouval, aby byla věnována náležitá pozornost zušlechťování osiv, provádění pokusů s hnojením, zvelebování lukařství a bramborářství. Žádá, aby v nejširším měřítku spolupůsobily praktickými pokusy na venkově hospodářské školy a výzkumné ústavy země­dělské. Také ovocnictví a vinařství nutno věnovati náležitou pozornost. S hlediska bez­pečnosti státu jest třeba pečovati o zdárný chov koní, neboť i při pokračující motorisaci jsou důležité práce, které motory konati nemohou a při nichž je potřebí koní. Také se stanoviska obrany státu nutno tomuto chovu koní věnovati zvýšenou pozornost, abychom jich měli tolik, kolik jich v mimořádném případě naše armáda potřebuje. Také o zvěrolékařství nutno pečovati, aby se čelilo nemocem dobytka. Na zpeněžení a ochranu země­dělské výroby je zařaděna částka 8,950.100 Kč, t. j. na obchodní politiku, zemědělskou statistiku, na lesní politiku a policii, jakož i zalesňování, ochranu lesů a všeobecnou péči o lesní majetek.

 

Státní lesy a statky jsou spravovány podle zákona ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n., a vládního nař. ze dne 25. září 1924, č. 206 Sb. z. a n., podle zásad obchodního hospo-daření ústředním ředitelstvím státních lesů a statků jako odborem mini­sterstva zemědělství, do jehož působnosti tento podnik patří. Rozloha těchto statků k 1. lednu 1933 činí 1,104.180 ha, z toho půdy lesní 925.400 ha, půdy zemědělské, pastvin a polonin 146.025 ha, rybníků s rybničním hospodářstvím 10.201 ha, ploch stavebních a neplodných 22.554 ha. Z celkové výměry pozemkového majetku je 1,010.658 ha ve vlastní režii a 93.522 ha je pronajato.

 

Školní statky státních zemědělských škol slouží názornému vyučování a praktickému výcviku žactva. Tyto statky slouží v prvé řadě tomuto výcviku a není proto možno, aby se na nich vydělávalo. Přes to však většina těchto hospodářství podle rozpočtu nese určitý výtěžek. Výměra těchto statků činila v r. 1932 4.094.54 ha a vykazuje rozpočtovou ztrátu 136.700 Kč.

 

Statky státních výzkumných ústavů preliminují v provozním rozpočtu na r. 1934 ztrátu 996.100 Kč. Zde dlužno uvážiti, že četná zadlužení a investice byly provedeny pro účely pokusné a demonstrační, vyplývající z poslání těchto statků, to jest činnosti veřejně prospěšné a nemůže tedy jejich hospodářství býti srovnáváno s hospodářstvím podniků čistě výdělečných.

 

Státní diagnostický a serotherapeutický veterinární ústav v Ivanovicích na Hané rozpočítává své příjmy částkou 2,900.000 Kč, vydání pak částkou 2,625.000 Kč, takže má v rozpočtu zisk 275.000 Kč. Provozovací rozpočet všech státních statků vykazuje příjmy 533,420.400 Kč, vydání 518,140.100 Kč, tedy zisk 15,280.300 Kč, a to u státních lesů a statků zisk 16,138.100 Kč, u školních statků a výzkumných ústavů ztrátu 857.800 Kč, po jejímž odečtení zbude čistý zisk hořejších 15,280.300 Kč. Ježto rozpočet počítá, že obdrží příděl 4,299.400 Kč z fondu pro úhradu ztrát a investic po živelních pohromách, zvýší se zisk na 19,579.700 Kč jako konečný přebytek, který bude odveden státní po­kladně.

 

Rozpočet investiční preliminuje se částkou 37,630.900 Kč, z vlastních prostředků má býti uhrazeno 24,526.800 Kč a výpůjčkou nedostávajících se 13,104.100 Kč.

 

Zisk z jednotlivých odvětví jest rozpočten následovně: hospodářství lesní 45,136.100 Kč, hospodářství polní 16,582.900 Kč, hospodářství pastvinářské 275.700 Kč, rybniční 1,022.800 Kč, průmyslové závody lesní 2,293.400 Kč, průmyslové závody zemědělské 6,107.600 Kč, ostatní 1,025.300 Kč, společná zařízení 4,331.100 Kč. - Dohromady zisk 76,774.900 Kč, který se však sníží o rozpočtené náklady na společnou správu, částkou 60,136.800 Kč, po jejímž odečtení zbude čistý zisk 16,138.100 Kč.

 

Po přednesení referátu zpravodaje promluvilo několik řečníků k oběma rozpoč­tovým skupinám, jejichž vývody byly pozorně vyslechnuty. Zabývali se zejména pro­blémy nynější hospodářské krise také s hlediska poměrů mezinárodních a dotkli se též někte­rých otázek týkajících se poměru zemědělství k průmyslu. Někteří řečníci ze Slovenska upo­zorňovali na tíživou hospodářskou situaci slovenského obyvatelstva, zejména v horských krajích a apelovali na podnik "Státní lesy a statky" jakožto držitele větší části pozem­kového, zejména pak lesního majetku na Slovensku a Podkarpatské Rusi, aby vycházelo se v nejširší míře vstříc potřebám místního obyvatelstva.

 

Kapitola 12. Státní pozemkový úřad.

 

Zpravodaj sen. Dr J. Rozkošný.

 

Rozpočtové výdaje na rok 1934 činí 16,422.600 Kč, tedy o 3,647.500 Kč méně než v roce 1933, dosahuje tedy snížení za jediný rok 18%. Oproti roku 1925 jest předložený rozpočet snížen o více než 12.5 milionů Kč, tedy o 43.3%. Za poslední leta byl počet pra­covních sil restringován o 197 osob, tedy téměř o jednu pětinu. Při tom jest připome­nouti, že veškeré rozpočtové výdaje státního pozemkového úřadu jsou uhrazovány z ná­hradového fondu, takže nezatěžují vůbec státní pokladnu.

 

Zpravodaj poukázal na nynější činnost státního pozemkového úřadu, který přiděluje zbývající půdu zemědělskou a hlavně půdu lesní. Poukázal na obtíže lesní reformy, jejíž provádění zdržuje krise dřevařského trhu a těžká finanční situace samosprávných korporací. Konstatoval, že státní pozemkový úřad se stará o urychlení prací spojených se zaknihováním přídělů, z nichž bylo již 48% soudy skutečně zaknihováno. Státní po­zemkový úřad přizpůsobuje se svým zmenšeným úkolům a vynasnažuje se, aby veškeré práce spojené s dřívějšími příděly i přidělení zbývající ještě půdy připravil brzkému provedení.

 

Senátor Stodola vyslovil dík státnímu pozemkovému úřadu za to, že prováděním po­zemkové reformy na Slovensku pozdvihl životní standard četných bědných vesnic a za­chránil lidi od žebrácké palice. Apeloval na rozpočtový výbor, aby působil k zaopatření oněch zaměstnanců státního pozemkového úřadu, kteří by měli přijíti o místa, prohlásil tuto péči za povinnost státu a společnosti a zdůraznil, že jest nutno starati se o lidi, kteří konali svou povinnost.

 

Kapitola 13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

 

Zpravodaj sen. Ed. Šimek.

 

Celkové výdaje kapitoly 13. preliminují se částkou 29,226.600.- Kč. Proti rozpočtu na rok 1932 jsou nižší o 3,709.900.- Kč, t. j. v procentech o 11.3%. Proti roku 1931 činí snížení cca dvě třetiny tehdejší výměry. Snížení se odůvodňuje nynější situací státních financí a bylo provedeno z největší části u věcných výdajů, a to jak u administrativních, tak hlavně u výdajů subvenčních, pokud jich výplata není odůvodněna zákony nebo jinými právními předpisy. Příjmy očekávají se částkou 13,941.900.- Kč a vykazují v důsledku hospodářské situace pokles o 4,733.500.- Kč.

 

Projednávání rozpočtu kapitoly 13. zahájeno bylo referátem zpravodaje, který podal podrobný rozbor předloženého rozpočtového návrhu a pojednal o situaci v průmyslové a živ­nostenské výrobě, jakož i v obchodu domácím a zahraničním, který v důsledku světové krise jeví další pokles. Přednesl řadu podnětů pro řešení naléhavých otázek dneška a doporučil rozpočet ke schválení.

 

V debatě promluvilo k rozpočtu ministerstva obchodu 9 řečníků. Několik z nich pozastavilo se nad nízkou výměrou rozpočtu ministerstva obchodu, který není úměrný jeho vý­znamu a poslání, a vyslovilo politovaní, že rozpočet tento doznal proti letošku dalšího sní­žení, čímž podlamovány jsou podpůrné akce ve prospěch středních vrstev krisí postižených. Ve velmi živé debatě probrány byly téměř všechny aktuelní otázky, zejména nesla se po­zornost řečníků k otázkám zaměstnanosti, racionalisace výroby, k problému cenovému a k problému obchodů s jednotkovými cenami, do jichž činnosti a vznikání tlumočena řada výtek.

 

Po skončení debaty přihlásil se k slovu ministr obchodu, který poděkovav zpravodaji a všem řečníkům prohlásil, že všechny náměty a případné stížnosti budou bedlivě uváženy na základě stenografických protokolů. Odvolav se na své obšírné výklady v rozpočtovém vý­boru a v živnostensko-obchodním výboru poslanecké sněmovny o agendách svého resortu a programu pro rok příští, jichž znění dal zároveň k disposici, omezil se v dalším jen na jich doplnění a na zodpovědění hlavních v debatě přednesených požadavků.

 

Zmiňuje se především obšírněji o obchodně-politickém jednání s Polskem, které má za účel nahraditi starou smlouvu vypovězenou se strany polské k 10. říjnu b. r. Projednávaná látka jest velmi obsáhlá, poněvadž smlouva s Československem jest největší tarifní smlouvou Polska. Jest nutno jednati od položky k položce, poněvadž náš vývoz do Polska zahrnuje téměř všechny skupiny našich vývozních produktů a také se strany polské byla vznesena dlouhá řada požadavků, jimž vyhověti naráží na značné obtíže. Vyžádá si proto projednání všech položek ještě určitého času. Abychom nebyli v poměru bezesmluvním, sjednáno bylo krátkodobé provisorium o doložce nejvyšších výhod do 15. prosince, které v právě uplynu­lých dnech bylo prodlouženo do 15. ledna příštího roku. Ministr vyslovuje přání, aby jednání skončilo v zájmu oboustranného rozvoje obchodních styků, které, bohužel, letos proti loňsku jeví pokles. Světová londýnská konference zklamala naděje do ní kladené a nezbývá nám než vrátiti se k starým methodám bilaterálních smluv. Za tohoto stavu stoupá význam hos­podářské Malé dohody, k jejímuž uskutečnění jest s naší strany třeba, aby došlo k dohodě mezi průmyslem a zemědělstvím ohledně jich požadavků pro obor obchodně-politických smluv. Na této dohodě v poslední době se pracuje. Jest však také třeba, aby i Jugoslavie a Rumunsko měly určitý hospodářský program pokud jde o jich vývoz. Jako my nebudeme nikdy moci všechny výrobky našeho průmyslu umístiti do těchto zemí, jest třeba, aby tyto státy hleděly své zemědělské produkty prodati také jinde, nejenom u nás. Ministr doufá, že úsilí o vytvoření hospodářské Malé dohody povede k cíli, čímž politický význam tohoto útvaru ještě vzroste.

V dalším zmiňuje se ministr o racionalisaci. Jako stát exportní musíme vyráběti levně a nemůžeme se proto racionalisaci brániti.