Potírati dlužno jen výstřelky a horečné tempo, kterého náš hospodářský život by nesnesl. Příkladem takové chvatné racionalisace jsou v distribuci domy s jednotkovými cenami, které zejména v menších městech ohro­žují dobrou tradici našich drobných a středních živnostníků. Proto ministr vypracoval osnovu zákona, podle níž obchody takové mohou býti zřizovány pouze na povolení mini­sterstva obchodu v dohodě s ministerstvem sociální péče, ale až po dvou letech. Podle usne­sení vlády navržena jest působnost zákona od 1. prosince, ovšem parlament má možnost tento termín změniti. V osnově jsou i ustanovení proti nekalé soutěži špatnou kvalitou zboží a nesprávným zacházením se zaměstnanci. Ustanovení ta budou platiti i pro pod­niky již stávající. Ministr připravil osnovu tuto již začátkem roku, avšak její mezimini­sterské projednání vyžádalo si delší doby, poněvadž proti některým formulacím byly vzneseny určité pochybnosti, které bylo třeba vyřešiti.

 

Připravena jest též osnova zákona o omezení nástupu do živností, která se za dneš­ních poměrů jeví nutnou, zejména jako retorsní opatření vzhledem k poměrům ve státech okolních. Požadavku ohledně správkáren továrních podniků bude možno vyhověti v rámci revise živnostenského řádu, v kterémžto směru na poslední plenární schůzi Státní rady živnostenské došlo již k dohodě ohledně nové formulace § 37 živnostenského řádu.

 

Při projednávání této zprávy ministr průmyslu, obchodu a živností zmínil se o fak­tických obchodních stycích mezinárodních zejm. s Rumunskem, o československých pla­vebních společnostech, které byly postiženy všeobecnou krisí hospodářskou a jež potřebují proto podpory, o významu plavby po Dunaji při provádění plánu hospodářské Malé do­hody a uvedl na pravou míru i výtku, jakoby společnost Dunajská zaměstnávala nepři­měřený počet pensistů. Zmínil se, že volební řád do obchodních komor jest připraven a že v nejbližší době učiní opatření, aby hospodaření v obchodních komorách bylo racio­nelně upraveno. Pokud jde o stížnosti do participace Slovenska na státních dodávkách sdělil, že právě k podnětu senátu prosadil v létě v ministerské radě, aby zavedena byla evidence všech zadaných státních dodávek, na základě které bude možno učiniti potřebné další opatření s přihlédnutím k speciálním poměrům na Slovensku. Otázka Peněžního ústředí družstevnictví živnostenského, kterou v zájmu dobudování organisace pokládá za nezbytnou, nebude puštěna se zřetele. Příslušná osnova byla junktimována s jinými předlohami o úvěrové pomoci zemědělství a lidovém peněžnictví, které se dožadovaly znač­ných finančních prostředků ze státní pokladny a tím zdrženo bylo i projednání osnovy o Ústředí družstevnictví živnostenského.

 

Kapitola 14. Ministerstvo veřejných prací

 

ze skupiny II. § 9. Státní báňské a hutnické závody a ze skupiny III. Státní silniční fond a státní vodohospodářský fond.

 

Zpravodaj sen. F. Novák (lid.). ­

 

Výdaje kap. 14 pro rok 1934 činí 439,487.900 Kč, tedy o 127,981.000 Kč méně než v rozpočtu na rok 1933. Z preliminovaných výdajů připadá na výdaje řádné 208,428.700 Kč, a na výdaje mimořádné 231,059.200 Kč, na výdaje osobní 91,376.300 Kč a na výdaje věcné 348,111.600 Kč. Výdaje řádné vykazují oproti rozpočtu na rok 1933 pokles o 38 mil. 637.300 Kč a výdaje mimořádné pokles o 89,343.700 Kč. Osobní výdaje poklesly o 598.000 Kč a věcné výdaje jsou nižší o 127,383.000 Kč. Jakmile bude proveden článek XXV. odst. 1 finančního zákona na rok 1934, poklesnou arci výdaje osobní ještě o další částku. Celkový pokles výdajového rozpočtu činí zatím proti roku 1933 více než 22%, u výdajů věcných do­konce téměř 27%.

 

Pronikavý pokles výdajů jest důsledkem krajně úsporné tendence, která se uplatnila vůbec při sestavování rozpočtu. Některé redukce jsou důsledkem článku V. finančního zá­kona, totiž snížení státního přídělu fondu vodohospodářskému a úvěru na elektrisaci ven­kova. Mimo tyto případy poměrně největší redukce stihla úvěry titulu 7. (silnice a mosty), titulu 14. (správa státních budov) a titulu 15. (investiční výdaje na stavby budov a koupě realit pro potřeby civilní státní správy).

 

Rovněž i příjmy kapitoly 14. proti roku 1933 poklesly, činíce 126,629.100 Kč, tedy o 26,249.300 Kč méně než v roce předešlém, což vysvětluje se zejména snížením příjmů ze státního silničního fondu.

V debatě, která se konala zároveň s debatou o rozpočtu ministerstva obchodu, promluvilo 10 řečníků, z nichž téměř všichni dotkli se i otázek spadajících do oboru resortu ve­řejných prací. Pokud při tom vnesli určité dotazy nebo učinili konkretní připomínky, od­pověděl jim ministr veřejných prací ke konci debaty.

 

Ministr veřejných prací ujal se slova ke konci debaty a ve svém exposé poukázal ze­jména na význam investičních prací pro zmírňování nezaměstnanosti a na velkou redukci rozpočtových úvěrů, jejichž důsledky zatím poněkud byly zmírněny uskutečněním půjčky práce, z jejíhož výsledku bylo pamatováno hlavně na úvěry fondovní. Specielně se ministr zmínil o otázce snížení cen uhlí a cen elektrické energie a podrobněji pojednal o otázce no­velisace zákona o silničním fondu, pokud jde o požadovanou novou úpravu podpor na zlep­šení silnic nestátních.

 

Pokud se týká otázek personálních, bylo v debatě poukazováno na nízké platy smluv­ních inženýrů používaných k dozoru na úpravní a stavební práce na státních silnicích, jakož i na nevýhodnou systemisaci služebních míst v oboru zeměměřičském. Ministerstvo veřejných prací jest si vědomo těchto nedostatků a bude se snažiti, aby v rámci možnosti tyto poměry byly zlepšeny. K dotazu bylo vysvětleno rigorosní stanovisko ministerstva veřejných prací k otázce eventuálního přechodu pensistů do služeb soukromých podniků.

 

V příčině zadávání stavebních prací bylo požadováno zejména, aby do zadávacích pod­mínek pojímána byla ustanovení týkající se šetření kolektivních smluv. Ministr vysvětlil, že se tak skutečně děje a že se dbá také o to, aby podnikatelé staveb zaměstnávali pokud možná dělníky místní.

 

V oboru staveb pozemních bylo vytýkáno nákladné provádění některých staveb. Mi­nistr vysvětlil, že v posledních letech úzkostlivě se dbá nutné úspornosti.

 

Ve věcech vodohospodářských podal ministr vysvětlení v příčině stavby přehrad na střední Vltavě, zejména pokud jde o přehradu štěchovickou.

 

Pokud se týká staveb silničních, bylo vyslovováno přání, aby bylo při pořizování těžkých vozovek přihlíženo k dlažbám z domácí žuly a aby při silničních rekonstrukcích byly vozovky rozšiřovány na míru, kterou vyžaduje doprava. Bylo poukázáno též k tomu, že v r. 1935 silniční fond octl by se ve veliké tísni, nedošlo-li by zatím novelisací zákona k roz­množení běžných příjmů fondu.

 

V oboru plavebnictví bylo zdůrazněno, že motorisací říčních lodí a opatřením lodí pro speciální dopravu, zejména tankových lodí na naftu, bylo by možno dosavadní ztrátu pla­vebních společností, zejména společnosti dunajské, proměniti v aktivum a umožniti tak jejich hospodářskou soběstačnost. Ministerstvo veřejných prací jest si plně vědomo velké důležitosti této otázky a doufá, že se mu podaří přiblížiti ji v brzké době uspokojivému řešení.

 

Ve věcech elektrisačních bylo dáno ubezpečení, že nezamýšlí se nikterak vyvlastňovati obecní elektrárny, nýbrž že jde jen o to, aby umožněno bylo dodávání proudu se strany všeužitečných elektráren přespolních živnostenským, průmyslovým, zemědělským neb ve­řejným konsumentům tehdy, jestliže by místní nevšeužitečný podnik nebyl s to, aby odbě­ratele plnou měrou uspokojil.

 

V oboru báňském dotčena byla otázka rekultivace pozemků poškozených dolováním a pojednáno bylo o aktuální otázce snížení uhelných cen a zejména o souvislosti tohoto pro­blému se stabilisačními bilancemi uhelných podniků.

 

Skupina II. § 9. Státní báňské a hutnické závody.

 

Rozpočet podniku "Státní báňské a hutnické závody" na r. 1934 vykazuje hrubé příjmy v částce 469,598.000 Kč a hrubé výdaje v částce 410,537.500 Kč, činí tudíž preliminovaný provozní zisk 59,060.500 Kč, jenž jest o 6,493.200 Kč nižší než preliminovaný provozní zisk v rozpočtu na r. 1933.

 

Z provozního zisku hradí podnik vedle splátek investičních dluhů (v částce 1,216.400 Kč) nové investiční výdaje, jež jsou preliminovány částkou 24,200.000 Kč; konečný pře­bytek v částce 33,644.100 Kč má býti odveden státní pokladně.

 

Poměrně vysoký preliminovaný zisk podniku nebude asi lze dosáhnouti vzhledem k hospodářské krisi, jež dotýká se hluboce i tohoto podniku, jakož i vzhledem k poklesu cen výrobků, zejména cen uhelných.

 

Kapitola 15. Ministerstvo pošt a telegrafů

 

a ze skupiny II. § 4a. Československá pošta a § 4b. Poštovní spořitelna.

 

Zpravodaj sen. R. Pánek.

 

Zpravodaj podrobil věcné kritice všechny tři rozpočty poštovní správy. V hlavních rysech uvedl toto:

 

Potřeba ministerstva pošt a telegrafů je rozpočtena na 11,497.400 Kč. Je to proti pře­dešlému roku méně o 300.300 Kč.

 

V rozpočtu podniku Čsl. pošta není již obsažen rozpočet bývalého automobilního pro­vozu, jehož správa přešla do působnosti ministerstva železnic, takže při srovnávání čísel rozpočtu Čsl. pošty na leta 1934 a 1933 přihlíží se již k této okolnosti.

Provozní zisk Čsl. pošty na rok 1934 je rozpočten částkou 31,629.000 Kč. Poštovní správa předpokládá, že tohoto čistého zisku skutečně dosáhne jednak vzhledem k tomu, že pokles příjmů se již zastavil, jednak vzhledem ke škrtům učiněným ve výdajích.

Úhrnné provozovací příjmy jsou rozpočteny částkou 1.210,211.000 Kč a jsou proti roku 1933 nižší o 78,240.000 Kč.

 

Provozovací výdaje na rok 1934 jsou nižší o 55,574.000 Kč.

 

Poštovní spořitelna vykazuje provozní zisk 16,674.000 Kč, t. j. proti roku 1933 více o 5,018.000 Kč.

 

Při podrobném rozboru jednotlivých rozpočtů zmínil se zpravodaj zejména o potěšitelném přírůstku radiokoncesionářů, dotkl se personálních otázek poštovních zaměstnanců, zrušení osvobození od poštovného, zlevnění telefonu a doporučoval dohodu Čsl. pošty s želez­nicemi o dopravě balíků.

 

V debatě, která následovala, přednesli řečníci stížnosti a dotazy týkající se poštovního resortu zejména v těchto věcech: případ účtování telefonního poplatku při nedocíleném te­lefonním spojení, zlepšení rozhlasového programu, změna t. zv. radiového zákona, otázka německého vysílače, státní propagace rozhlasem atd.

 

Ministr pošt a telegrafů poukázav na výstižný referát zpravodajův omezil svou řeč na to, že reagoval na některé přednesené konkretní stížnosti a dotazy. K stížnosti na účtování telefonního poplatku za nedocílené telefonní spojení vysvětlil, že v onom konkretním pří­padě se řídily provozní telefonní úřady přesně ustanoveními platného telefonního řádu; na­hrazení gramofonového vysílání rozhlasu hodnotnějšími relacemi bude v brzku provedeno podle nedávného usnesení jednatelského sboru Radiojournalu; novelisace t. zv. radiového zákona se již připravuje v dohodě s ministerstvem obchodu; v otázce zřízení německého vysílače poukázal na své výhody v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny a uvedl záro­veň na pravou míru námitky, které proti jeho výkladu v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny v této věci uveřejnily některé německé noviny. K otázce státní propagace rozhlasem v duchu demokracie a republikanismu odkázal ministr na svůj projev, který měl v neděli 10. prosince 1933 v rozhlase, a kde také upozornil, že náš rozhlas po této cestě půjde.

 

Kapitola 16. Ministerstvo železnic

 

a ze skupiny II. § 5. Československé státní dráhy.

 

Zpravodaj sen. R. Pánek.

 

Rozpočet ministerstva železnic zůstává co do své struktury nezměněn.

 

Celkové výdaje tohoto rozpočtu na r. 1934 jsou rozpočteny částkou 20,665.200 Kč, t. j. o 821.600 Kč níže než v rozpočtu na rok 1933. Snížení vyplývá z úsporných opatření. Vlastní příjmy ministerstva železnic na r. 1934 jsou preliminovány částkou 364.000 Kč; zbývající potřebu ve výši 20,301.200 Kč hradí železniční podnik.

 

Rozpočet podniku Československé státní dráhy na r. 1934 jest upraven celkem stejně jako rozpočet na rok předcházející.

 

Celkové výdaje jsou preliminovány částkou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.055,476.500 Kč,

celkové příjmy částkou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .3.236,254.500 Kč,

takže rozpočet počítá se ztrátou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .819,222.000 Kč.

 

Rozpočet na rok 1934 preliminuje proti rozpočtu na r. 1933 výdaje nižší o 174,284.300 Kč a příjmy nižší o 502,700.100 Kč a celkovou ztrátu vyšší o 328,415.800 Kč. Tento scho­dek se však rozpočtově sníží o očekávaný finanční účin úsporných opatření personálních, která mají býti provedena podle čl. XXV. návrhu finančního zákona na rok 1934.

 

Rozpočtová ztráta má býti uhrazena částkou 337,012.900 Kč z prostředků odpisového účtu, nespotřebovaných na obnovu a částkou 482,209.100 Kč ze státní pokladny. Ovšem na konečnou výši kvoty úhrady ze státní pokladny bude míti vliv účinek svrchu uvedených úspor, o které se sníží celkový schodek.

 

Celková investiční potřeba na r. 1934 je rozpočtena na 222,000.000 Kč, t. j. o 60,000.000 Kč níže než na r. 1933. Její úhrada má býti opatřena úvěrovou operací, případně z pro­středků získaných půjčkou práce.

 

V podrobné debatě podal zpravodaj rozpočtového výboru podrobný výklad rozpočto­vého návrhu ministerstva železnic a státního železničního podniku, osvětlil příčiny passi­vity železnic jednak poukazem na současnou světovou hospodářskou krisi a boj železnic se silniční automobilovou konkurencí, jednak poukazem na břemena, která jsou železničnímu podniku uložena v zájmu celostátním, veřejném a sociálním, na břemena, která přináší zestátňovací akce, výstavba nových, namnoze nerentabilních drah a konečně na velké zatí­žení pensemi převzatých zaměstnanců bývalých rakouských drah. Nápravu možno očeká­vati především od oživení hospodářského života. Organisačně však by určité zlepšení mohlo přinésti po soudu zpravodajově zřízení ministerstva veřejné dopravy s určitou monopolní pravomocí v otázkách komunikačních. Určité úpravy vyžaduje také poměr mezi želez­nicí a poštou co do dopravy balíkové.