V další podrobné rozpravě, navázané na výklad zpravodajův, velmi značná část úvah byla věnována rozboru příčin finanční krise železničního podniku a prostředkům, jimiž by mohla býti zjednána náprava. Stejně jako zpravodaj spatřuje většina řečníků příčiny krise železničního podniku v světové hospodářské krisi, v zatížení železnic úkoly v zájmu veřejném, v konkurenci paralelních komunikací silničních i vodních, v poměru železnic k ostatním resortům. Uvažováno bylo o účelné organisaci administrativy železnic, která by zajistila větší rozhodovací volnost jednotlivých referentů, a tím i větší decentralisaci, pruž­nost a hybnost, výběr kvalifikovaných zaměstnanců na místa zodpovědná. Požadováno urychlení prací na velké tarifní reformě, plánovité poskytování slev v nákladním tarifu a provedení odstupňování přepravních tarifů na větší vzdálenost, zvláště na Slovensku. Vy­sloven námět, aby bylo uváženo, zda by nebylo účelné zavésti zpáteční lístky vedle soboty a neděle i pro ostatní dny v týdnu. Vysloven byl požadavek, aby tarify na Slovensku byly úplně unifikovány, aby pro Slovensko a Podkarpatskou Rus byl zaveden výjimečný tarif podobně jako při vývozu za hranice. Mělo by býti uvažováno o tom, aby pro suroviny ze Slovenska, hlavně též pro dřevo, při dopravě na Moravu neb ostatní území republiky byl zaveden nízký výjimečný tarif.

Vysloveny byly pochyby o účelnosti elektrisace pražských nádraží. Dáno na úvahu, aby zrušena byla I. třída v rychlících s výjimkou rychlíků dálkových, za to však aby lépe byla vybavena III. třída a zvláště příslušenství v osobních vozech, obstarávajících mezinárodní dálkové spoje.

 

Současně vysloveno různými řečníky uspokojení nad novou úpravou osobního tarifu, nad poskytovanými tarifními slevami, nad výletními vlaky, motorisací tratí, kterou se velmi zlepšilo vlakové spojení na tratích dosud málo oživených a nad snahou železniční správy, vycházeti všestranně vstříc potřebám cestujícího obecenstva a přepravců.

Ministr železnic byl přítomen rozpočtovému jednání jen s části, byv odvolán naléhavými záležitostmi; přislíbil však, že na náměty a dotazy, pronesené během debaty, pokud se týkají železničního resortu, bude dána písemná odpověď.

 

Kapitola 17. Ministerstvo sociální péče.

 

Zpravodaj sen. Frant. Zimák.

 

Rozpočet kap. 17. doznal změny ve své struktuře v důsledku zákona č. 142 z r. 1933 o zrušení ministerstva pro zásobování lidu, jehož provedením byly do rozpočtu ministerstva sociální péče na rok 1934 vloženy nové dvě potřeby, a to v § 5 tit. 1. "Péče o mládež" nová položka 10. "Podpůrná a stravovací akce", u které zařazen úvěr 3,000.000 Kč, a v tit. 5. "Jiná péče sociální" vložen další nový § 6 "Ochrana spotřebitelů", kde zařazen úvěr 49.000 Kč. ­

 

Celková vydání kap. 17. na rok 1934 zařazena jsou částkou . . . . . . . . . . . . 742,542.600 Kč,

 

příjmy kap. 17. na rok 1934 zařazeny jsou částkou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .14,341.500 Kč.

 

Srovná-li se projednávaný rozpočet ministerstva sociální péče na rok 1934 s rozpočtem na rok 1933, možno seznati, že rozpočet na rok 1934 v části výdajové jest nižší o 120,567.100 Kč a v části příjmové nižší o 22,196.000 Kč.

 

Snížení příjmů má svůj důvod hlavně v tom, že na rok 1934 nebyl do příjmů zařazen výnos z postihového práva státu podle zákonů o stavebním ruchu z roků 1919-1924, ježto tento výnos byl již vzat v úvahu u položky výdajové v § 4 tit. 1. "Péče stavební a bytová" snížením příslušné podrobné položky výdajové o 30,000.000 Kč.

 

Snížení výdajové části rozpočtu jeví se nehledě k menším rozdílům hlavně ve snížení těchto úvěrů:

 

1. v § 4 tit. 1. "Péče stavební a bytová" o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37,005.300 Kč,

 

2. v tit. 4. "Péče o válečné poškozence" o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .49,226.300 Kč,

 

3. v § 4 tit. 5. "Péče o nezaměstnané" o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50,000.000 Kč,

 

kterýžto úvěr dosud zařazovaný v pol. 4. pod zněním "Státní příplatek k podpoře vyplá­cené nezaměstnaným odborovými organisacemi a k zmírnění následků nezaměstnanosti vůbec" byl na rok 1934 pojat do celkové částky 700,000.000 Kč, jež v čl. IV. odst. 4. fi­nančního zákona na rok 1934 byla vládě dána k použití jako jediný úvěr na péči o ne­zaměstnané z důvodů mimořádných hospodářských poměrů vůbec.

 

V celkové výdajové částce rozpočtu ministerstva sociální péče na r. 1934 byly také zvýšeny úvěry, a to:

 

1. v § 3 tit. 1. "Sociální pojištění" o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14,596.000 Kč,

 

2. v § 5 tit. 5. "Státní starobní podpory" o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,000.000 Kč.

 

Vyrovnáním jednotlivých zvýšení a dříve uvedených snížení dojde se k celkovému snížení rozpočtu o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .120,567.100 Kč.

 

Po obšírném referátu zpravodaje, jenž podrobil rozboru číselné položky rozpočtu ministerstva sociální péče se vztahem k jejich účelům a úkolům, jež jsou těmito jednotli­vými úvěry rozpočtu kap. 17. opatřovány, a přehledně se dotkl nových úkolů minister­stva sociální péče, jež nezatěžovaly rozpočty býv. ústřední říše, a tvoří nové nezbytné po­vinnosti státu (péče bytová, péče o válečné poškozence, o nezaměstnané, státní starobní podpory), ujal se slova pan ministr sociální péče.

 

Pan ministr vzpomenuv toho, že debata o rozpočtu na rok 1934 pohybovala se zcela na ucelené úrovni a jádrem jejím že byla úvaha o přiostřování hospodářských poměrů a stoupající hromadné nezaměstnanosti, jež uznává se již za největší starost státu, poukázal na prostředky k odčinění důsledků těchto skutečností.

 

Boj proti krisi a nezaměstnanosti musí pokračovati s použitím všech možností, a to zejména v hospodářství, které potřebuje plánovitého přebudování v hlavě i v údech. Bez spolupráce s jinými státy a bez obchodní a hospodářské politiky přizpůsobené vývozní po­vaze našeho státu nelze znovu vybudovati jeho hospodářství. Již letos započalo cílevědomé opatřování práce, v němž musí se pokračovati a musí jej nésti i soukromá iniciativa - již se zřetelem na minulá dobrá leta. Kde by se to nestalo, bude nutno sáhnouti k pří­slušným opatřením státu. Do tohoto oboru spadají i státní opatření stran zkrácení pra­covní doby, jichž uskutečnění jest den ode dne naléhavější a neodkladnější. V jiných stá­tech Evropy a v Americe to již nahlédli a beze všeho uskutečnili, ba v sousedních státech byli to zaměstnavatelé sami, kteří vidouce hospodářskou situaci sáhli bez váhání k tomuto samozřejmému opatření. Nutno však využíti i jiných možností způsobilých k tomu, aby alespoň část nezaměstnaných byla nezaměstnanosti vyrvána. Takovým opatřením je úprava pracovního trhu, která má zajistiti příděl volných pracovních míst především nezaměstnaným a zvláště sociálně nejpotřebnějším takovým způsobem, který znemožňuje jakékoliv obcházení. Na tom mají zájem nejenom nezaměstnaní, nýbrž i stát, ježto novou úpravou pracovního trhu mohl by se opětně další značný počet nezaměstnaných uvésti do stavu obživy. Nutno však také opatřiti práci nezaměstnaným jinými možnostmi. Ne­zaměstnanost stává se trvalým zjevem. Struktura výrobního procesu doznala úplné pře­měny racionalisací výroby, soustředěním velkozávodů i celých výrobních odvětví, zhospo­dárněním výrobních metod i vedení závodů. Jest to zejména problém včlenění t. zv. vnitřní kolonisace do péče o nezaměstnané. Jde o to, aby myšlenka vnitřní kolonisace, jež již byla uskutečněna v rámci pozemkové reformy, byla dána do služeb péče o nezaměstnané a ulehčeno bylo tak úplným anebo částečným hospodářským osamostatněním nezaměstna­ných pracovnímu trhu. Nelze ovšem se oddati přepjatému očekávání. Není bohužel do­statek půdy a nedostává se i peněžních prostředků k finančnímu zabezpečení velkorysé osídlovací akce. Město Vídeň dalo na př. pro svoji předměstskou osadu zařízenou v Leo­poldově pro 2400 nezaměstnaných zdarma k disposici 1,000.000 m² pozemků a muselo mimo to převzíti z vlastních prostředků část nákladů ve výši 100.000 sh. Ministerstvo sociální péče přes to staví se k osídlovací myšlence kladně a zaujme toto stanovisko i ke všem akcím a ke všem konkretním projektům, před něž by v nejbližší době bylo snad postaveno. Tak již města: Praha, Plzeň a Ústí n. L. uchopila se pod tlakem tísně doby této myšlenky a zpracovala ji v pevné projekty, jimiž se zabývají spolu interesované resorty. Podle zprávy v denním tisku také posl. Chalupník podal parlamentu návrh o zřízení kolonisač­ního fondu a kolonisační komise pro obvod horních revírů. Ministerstvo sociální péče zamýšlí v rámci své agendy zříditi místo, v němž by se soustředilo zpracování všech otázek s osídlováním souvisejících a zkoumaly se za spolupráce všech interesovaných resortů možnosti osídlování v našem státním území a podávaly vládě konkretní návrhy.

 

Nejpalčivějším problémem našeho státu jest zajisté také problém mládeže, kterou krise a nezaměstnanost nepřešly přirozeně beze stop. Kromě nepochopitelně vysokých procent školních dětí podvyživených s nedostatečnou vahou, chudokrevných a degenero­vaných vzrůstá podle úřední zprávy úmrtnost kojenců, jakož i úmrtnost na tuberkulosu, při čemž se výslovně konstatuje, že "tyto zjevy nesporně souvisejí s národohospodářskou situací, ve které se ocitlo obyvatelstvo na území československého státu". Počet dětí neza­městnaných činí okrouhle 300.000, z nichž převážná část jest ve vysoké míře potřebna ochrany. Ministerstvo sociální péče poukázalo proto okresním péčím o mládež paušální částky, aby z nich hradily potřebu léků pro děti svěřené jejich ochraně a ošetřované v rámci léčebné péče o nezaměstnané. Denně se podává zdarma 60.000 dětí nezaměstna­ných po ¹/₂ litru mléka. Od ledna 1934 má se dostati týdenního přídavku chleba živitelům rodin s větším počtem dětí. V nejbližších týdnech bude zavedena stravovací akce pro děti nezaměstnaných, pro kterou uvolní ministerstvo příslušnou částku. Ministerstvo doufá, že bude moci zavésti vánoční akci pro děti nezaměstnaných a snaží se provésti i letos ošacovací akci

pro děti, při čtyřleté krisi a bídě z ní povstalé, jistě naléhavou.

 

Ministerstvo nepřehlíží však ani vzrůstající zbídačení pracující mládeže. Mezi 328.891 nezaměstnanými v Čechách napočtenými v červenci t. r. jest 80.975 mladistvých, tedy 25%. Přibližně podobný výsledek mělo i sčítání provedené v únoru 1933, které vykazuje při 497.805 nezaměstnaných 113.471 mladistvých. Ministerstvo věnuje ochraně pracující mládeže, pokud se jí vůbec ještě dostává nějakých pracovních možností, zvláštní svoji péči, a zřízením ústředí pro pracující mládež při ústředním živnostenském inspektorátu poskytlo mládeži možnost spolupráce v otázkách ochrany práce a zdraví. Ministerstvo snaží se uvésti i letos v život útulky pro mládež, v nichž se mládeži vedle teplé stravy zprostředkuje i možnost vzděláni a doufá, že bude moci tyto útulky vybaviti zařízením po­skytujícím příležitost ke školení i ke přeškolování. Ministerstvo považujíc i osídlovací akci za příležitost k zaměstnání mládeže podá pomocnou ruku všem akcím směřujícím k organisování a opatřování pracovní příležitosti pro mládež. Ministerstvo sociální péče hodlá dáti částku 13,000.000 Kč, uvedenou v rozpočtu, k umožnění plnění úkolů nesčetných dobrovolných zařízení věnovaných ochraně dětí a péči o mládež.

 

Pokud jde o ochranu dělnictva, byla osnova vládního nařízení o drahotní přirážce k úrazovým důchodům ministerskou radou vyřízena a v nejbližších dnech bude uveřej­něna. Při projednávání předlohy zákona o obchodech s jednotnými cenami podařilo se nejen zabezpečiti součinnost ministerstva sociální péče, nýbrž i nejvydatněji vybudovati ochranu zaměstnanců těchto podniků zahrnutím jich pod zákon o závodních výborech, jakož i zákonným zabezpečením uznání závaznosti hromadných smluv a povinnosti pen­sijního pojištění. Ministerstvem podané předlohy zákonů o pracovní době, zprostředkování práce a kolektivních smlouvách i předlohy podané ministerstvem spravedlnosti o nové úpravě výpovědních lhůt pro živnostenské podniky a hornictví a o úpravě soudnictví v oboru úrazového pojištění byly přikázány ministerskému komitétu sociálně-politickému.

 

V oboru mimořádných pomocných opatření bylo umožněno ve chlebové akci loni započaté pokračovati v té míře, že z přídělu 400 vagonů žita dostane se nezaměstnaným ži­vitelům rodin s větším počtem dětí přídavku chleba. V nejbližší době bude také zahájena uhelná akce, pro niž je zatím k disposici 700 vagonů uhlí; ministerstvo se snaží o další zvýšení tohoto množství, aby mohlo provésti také ještě druhý příděl uhlí nezaměstnaným. Jako loni, byla vládou povolena částka 5,000.000 Kč na poskytování přídavků obcím, které byly krisovými opatřeními větší měrou postiženy.

 

V otázce pojištění osob samostatně hospodařících nejsou dosud vyjasněna vzájemná stanoviska skupiny živnostníků a zemědělské. Ministerstvo staví se k návrhu, jak již opětovně prohlásilo, na provedení pojištění osob samostatně hospodařících v zásadě posi­tivně, jsou však nutny dříve dohody obou skupin, novelisace zákona a zabezpečení finanč­ních základů nového pojišťovacího odvětví. Po rozhodnutí ministerské rady učiní mini­sterstvo sociální péče další opatření.

 

Rozpravou následující po projevu pana ministra, které se zúčastnilo osm řečníků a v níž byly proneseny podstatné posudky a stanoviska ke všem hlavním, významem a časovostí naléhavým problémům a otázkám, s nynější sociální a hospodářskou situací souvise­jícím, byla podrobná rozprava o rozpočtu ministerstva sociální péče na rok 1934 skončena.

 

Kapitola 18. Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy

 

a ze skupiny II. § 12. Státní lázně.

 

Zpravodaj sen. Frant. Zimák.

 

Jak uvedl zpravodaj, celková cifra rozpočtu ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na rok 1934 činí 140,541.700 Kč, z čehož připadá na osobní výdaje 54,718.500 Kč a na věcné výdaje 85,823.200 Kč. Proti rozpočtu na rok 1933 jest rozpočet na rok 1934 nižší o částku 5,840.500 Kč. Vzhledem k tomu však, že výdaje osobní doznaly zvýšení o 1,108.000 Kč, připadá vlastně na snížení normálních věcných výdajů ministerstva veřejného zdravotnictví částka 6,948.500 Kč, tudíž skoro plných 7 milionů.

 

Celková potřeba centrálního úřadu snížena byla o 1,557.800 Kč, na kterémžto snížení participuje hlavně odpadnutí mimořádného nákladu na zaplacení dlužného nájemného městu Praze za objekty býv. chudobince u sv. Bartoloměje, kam právě v těchto dnech se celé ministerstvo veřejného zdravotnictví po provedených adaptacích přestěhovalo. Sní­ženy byly dále položky: "Zařízení ministerstva", "Cestovné a stravné" a "Tiskové výdaje". Zvýšení úředních a kancelářských potřeb vysvětliti sluší většími náklady na otop, osvětlení, úklid atd. v novém sídle ministerstva.

 

Všechny výdaje na ústavy přímo podřízené ministerstvu veřejného zdravot­nictví zahrnuty jsou v § 3. Proti roku 1933 byly vůbec z rozpočtu vypuštěny některé ústavy, a to: Hygienické museum, Státní tělovýchovný ústav, Vzorný ústav pro kojence v Praze a Státní zdravotní revisní stanice vystěhovalecká ve Svatobořicích. Posléze jmeno­vaná vystěhovalecká stanice bude do konce roku 1933 zrušena. Hygienické museum pře­neseno bylo do Státního zdravotního ústavu a bude dotováno napříště z úvěru tohoto ústavu. Státní tělovýchovný ústav a Vzorný ústav pro kojence v Praze nebude vzhledem k finanční situaci ještě v roce 1934 aktivován. Vzhledem k tomu byl také formálně upraven rozpočet v § 3, neboť má místo 5 pododdělení, t. j. A-E, pouze 4 pododdělení A-D.

 

Státní zdravotní ústav jest stavebně úplně dobudován. Na pozemcích tohoto ústavu bu­duje se též Škola pro sestry zdravotní a sociální péče za podpory Rockefellerovy nadace.

 

Státní nemocnice a ústavy léčebné a Šrobárův ústav v Dol­ním Smokovci vykazují na prelimináři snížení 433.500 Kč, což jest úspora velmi značná, uvážíme-li, že ve státní nemocnici na Ostravsku a v Žilině byly dány do provozu nově pavilony léčebné a nové hospodářské budovy.