Dnia:..........................................................................

Dne

*) niepotrzebne skreślić Podpis i pieczęć urzędu celnego.

*) nehodící se škrtne nebo vynechá    Podpis a razítko celního úřadu, jenž vydává osvědčení o původu.

Příloha F k článku XXVIII.

Veterinární úmluva.

Článek 1.

Dovoz zvířat (jednokopytníků, přežvý­kavců, vepřového bravu, drůbeže), zvířecích surovin a produktů a vůbec všech předmětů, jimiž lze přenésti nakažlivinu, zvířecích nákaz, jakož i dovoz masa čerstvého nebo konservo­vaného a masných výrobků určených k poží­vání z území jedné vysoké smluvní strany na území druhé může býti omezen na určité vy­jmenované vstupní stanice a podroben zvěro­lékařské prohlídce státem, na jehož území dovoz se má díti.

Článek 2.

1. Při dopravě zvířat z území jedné vysoké smluvní strany na území druhé dlužno před­ložiti osvědčení původu (dobytčí pas) vydané příslušným místním úřadem. Toto osvědčení budiž takové, aby mohlo býti přesně zjištěno místo původu zvířat (obec původu, okres, širší administrativní území-země, wojewódz­two). Dále osvědčení původu má obsahovati počet, druh, přesný popis zvířat, jakož i jméno a adresu majitele.

2. Osvědčení mají býti opatřena stvrzením státního zvěrolékaře, že zvířata jsou zdravá a nepodezřelá a že v obci původu, jakož i v oněch, kterými event. zvířata musí projíti, aby se dostala na místo naložení, nebylo v době odeslání nákaz, které dlužno oznámiti a jež jsou přenosné na příslušný druh zvířat, s vý­jimkou tuberkulosy u jiných zvířat, než o kte­rá jde. V osvědčení budiž ještě uvedeno jméno nakládací stanice, datum naložení, číslo pro­hlídkového protokolu a místo určení.

3. Jde-li o vývoz zvířat, u nichž se může vyskytnouti:

a) mor skotu a plicní nákaza skot

b) nákaza hřebčí, mor vepřů, nákaza vepřů a neštovice ovčí,

c) slintavka a kulhavka, cholera drůbeže a mor slepic,

má býti v osvědčení kromě toho potvrzeno, že shora uvedené nemoci nevyskytly se ani v obci původu ani v obcích sousedních, a to u nemocí uvedených pod písm., a) v posledních 6 měsících; pod písm. b) v posledních 40 dnech; pod písm. c) nejméně v posledních 30 dnech.

4. Osvědčení státního veterináře kromě toho musí potvrzovati u skotu, který není určen na porážku, a to:

u jalovic, krav a býků, že byli bezprostředně před odesláním při podkožním očkování tuberkulínem uznány za prosté tuberkulosy a že pocházejí přímo z podniku chovatelského prostého nakažlivého zmetání, nebo že zkouška krevní, provedená v některé státní laboratoři, neukázala přítomnost této nemoci.

5. U krav, které nejsou určeny k porážce, v osvědčení budiž kromě toho potvrzeno, že byly chovány a ošetřovány v podniku prostém nakažlivého zánětu vemene, vyvolaného streptokokky, nebo že zkouška mléka, provedená v některé státní laboratoři, neukázala přítom­nost této, nemoci.

6. U koní, kteří nejsou určeni k porážce, budiž v osvědčení potvrzeno, že pocházejí z obcí, kde nebyla zjištěna infekční anaemie koní ani v době odeslání, ani během posled­ních 6 měsíců.

7. Pro jednokopytníky a skot budou se vy­dávati jednotlivá osvědčení. Pro ovce, kozy, brav vepřový a drůbež jsou přípustná hro­madná osvědčení původu dobytčí pasy); tyto listiny mohou se týkati pouze zvířat téhož druhu, pocházejících.z téhož podniku, naložených do téhož vagonu a odeslaných témuž příjemci.

8. Potvrzení státního zvěrolékaře na osvěd­čení původu má platnost 10 dnů. Uplyne-li tato doba za dopravy, platnost osvědčení bude moci býti prodloužena na stejnou dobu po pro­hlídce státním zvěrolékařem. Výsledek pro­hlídky a důvod prodloužení, platnosti zazna­mená se na osvědčení.

9. Při dopravě zvířat železnicí budiž prove­dena, bezprostředně před naložením prohlídka státním zvěrolékařem a nález prohlídky za­psán do osvědčení.

10. Vznik vztekliny u psů a koček nebude překážeti vydání osvědčení o původu a zdra­votním stavu pro jiné druhy zvířat; rovněž vznik prašiviny ovcí a koz nebude překážeti vydání zmíněných osvědčeni pro jednokopytníky a naopak.

11. Ojedinělé případy sněti slezinné, sněti šelestivé, puchýřiny a červenky vepřového bravu nepřekáží, aby bylo vydáno osvědčení pro jatečná zvířata, jestliže tyto nemoci ne­vyskytují se v hospodářstvích, ze kterých zvířata mají býti dovezena.

Článek 3.

Zabitá zvířata, maso čerstvě nebo konservo­vané mražením, lůj, sádlo a všechny masné výrobky určené k požívání musí býti, aby mohly býti připuštěny k dovozu, provázeny osvědčením o původu a zdravotním stavu, vy­daným státním nebo k tomu státem zmocněným zvěrolékařem a potvrzujícím, že zvířata, z nichž pocházejí, byla za živa i po porážce podle příslušných předpisů zvěrolékařsky pro­hlédnuta a že byla shledána, zdravá a nepode­zřelá a že jejich maso jest bezpodmínečně způsobilým k požívání.

U masných výrobků osvědčení kromě toho musí potvrzovati, že neobsahují žádných lá­tek, jichž používání jest zakázáno předpisy země určení.

Osvědčení budou vystavována podle vzoru připoj mého k této úmluvě (příloha A. ).

Maso čerstvé nebo mražením konservované opatří státní zvěrolékař razítkem, kterým se zaručuje, že maso bylo shledáno bezpodmíneč­ně způsobilým k požívání a že, pokud jde o vepřové maso, bylo toto přezkoušeno na tri­chiny s negativním výsledkem. Razítko jest připojiti též na příslušné osvědčení.

Článek 4.

Zvířecí suroviny a živočišné produkty, kte­ré byly připuštěny k dovozu, musí býti pro­vázeny osvědčením o původu a zdravotním stavu (příloha A.), vydaným státním zvěro­lékařem, jež potvrzuje, že pocházejí ze zvířat domácího původu prostých nakažlivých ne­mocí. V osvědčení bude též prohlášeno, že su­roviny a produkty zvířecího původu, které jsou v něm uvedeny, mohou býti vyvezeny bez nebezpečí přenosu nakažlivých nemocí.

Výše uvedené osvědčení nepotřebují tyto zvířecí suroviny a výrobky: suché kůže všeho druhu; suchá, solená nebo vyvápněná kli­hovka; vlna vyvápněná nebo po továrensku praná, odpadky vlny, vlna jirchářská, vše v uzavřených pytlích nebo balících; štětiny, zvířecí chlupy (žíně, hřívy atd.), peří, vše úplně suché, vyvařené nebo vyvápněné; rohy, kopyta, paznehty, kosti a zuby vyvařené, od­tučněné nebo suché a zbavené měkkých částí; kostní a rybí moučka sterilisovaná vodní pa­rou pod vysokým tlakem; suchá střeva, suché žaludky a měchýře, řádně zabalené v uzavře­ných bednách nebo sudech, nebo dobře ulo­žené v jiných, obalech.

Článek 5.

Zásilky, jež neodpovídají požadavkům shora uvedeným, a zvířata, která státní zvěrolékař při prohlídce na hranici uzná za nemocná, na­kažená nebo podezřelá z nakažlivé nemoci, kterou dlužno hlásiti, mohou býti vráceny. Pohraniční zvěrolékař poznamená na osvěd­čení důvod vrácení a podepíše své prohlášení. Vyrozumí o tom neprodleně a nejkratší cestou pohraničního zvěrolékaře vývozního státu.

Vrácení podezřelých zvířat bude omezeno na zvířata, která byla ve styku se zvířetem nemocným nebo podezřelým.

Nebyla-li zásilka vrácena a zjistí-li se u do­vážených zvířat některá nakažlivá nemoc, až když zvířata prošla pohraniční stanicí dovozní země, podléhají zásilky příslušným ustanove­ním zdravotně-policejním.

V každém případě sepíše státní zvěrolékař protokol o tom, co bylo zjištěno a uvede uči­něná veterinární opatření, která odůvodní, a zašle jej ústřednímu veterinárnímu úřadu své země, který vyrozumí o tom ústřední veteri­nární úřad země původu. Ke zprávě připojí se osvědčení; jež provázelo zvířata.

O případech, o nichž mluví tento článek, vyrozumí se přímo a bez prodlení delegát dru­hé smluvní strany, pokud je jmenován podle plánku 8.