Kapitola 13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živnosti.

Zpravodaj sen. Frant. Novák.

Celková potřeba kap. 13. na rok 1935 činí 32,871.200 Kč. Proti rozpočtu na r. 1934, nebéře-li se zřetel k úpravě podle čl. XXV, odst. 1. finančního zákona na r. 1934, jsou osobní výdaje nižší o 466.000 Kč, kdežto věcné výdaje se zvyšují o 4,110.600 Kč. V celku se potřeba na r. 1935 zvyšuje o 3,644.600 Kč. Očekávané příjmy kap. 13. preliminují se celkovou částkou 11,308.700 Kč, jež jest o 2,633.200 Kč nižší než v rozpočtu letošním. Při tom však třeba vzíti v úvahu, že z výnosu poplatků, plynoucích z povolovacího řízení, byl odečten příděl 3,000.000 Kč Exportnímu ústavu podle § 5 vlád. nařízení čís. 179/1934 Sb. z. a n., který jest zařaděn ve skupině III. státního rozpočtu.

Při rozboru rozpočtového návrhu zpravodaj zmínil se zejména o úvěrech, jež bylo nutno na rok 1935 zvýšiti, jednak s ohledem na nové akce, jednak v zájmu plnění naléhavých úkolů resortních. Podrobně pojednal o potřebách živnostnictva s ohledem na dnešní hospodářské poměry. S povděkem konstatoval, že byl zvýšen úvěr na mimořádná opatření v zájmu maloživností a že do návrhu jest zařaděn zcela nový úvěr na sociální péči o živnostnictvo ve výši 1,000.000 Kč, při čemž zdůraznil nutnost zvýšiti úvěry i pro jiné obory péče o živnostnictvo. Vyslovil požadavek, aby předložená osnova zákona o zřízení Ústředí družstevnictví živnostenského byla uzákoněn. V zájmu živnostnictva jest urychleně projednati připravenou t. zv. malou živnostenskou novelu, jakož i předpisy o výprodejích. Poukázal na velký význam cizineckého a lázeňského ruchu a obšírně pojednal o tom, co třeba v zájmu povznesení cizineckého ruchu učiniti, zejména po stránce organisační. K zvýšení úvěru na čs. podnikání plavební uvedl,. že jest naprosto nutné, aby bylo umožněno ozdravění čs. plavebních společností, jež v letech hospodářské krise utrpěly velké provozní ztráty; při tom zmínil se též o chystaném rozšíření čs. plavebního podnikání na mořské cesty. Pozornost věnoval, státním dodávkám a činnosti simplifikační, typisační a normalisační za účelem zjednodušení podmínek při opatřování zboží státními úřady. V oboru obchodní politiky konstatoval zlepšení naší obchodní bilance v letošním roce a uvedl o tom podrobná data. Zpravodaj zmínil se též o některých obtížích, vzniklých provedením paušálu daně z obratu u textilního zboží.

Po referátu zpravodaje ujal se slova ministr obchodu, který poděkovav rozpočtovému zpravodaji poukázal na svoje exposé v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny. Pojednal podrobně o celkové hospodářské situaci a o některých otázkách, které se staly v poslední době zvláště časovými:

Hospodářská situace překonala již nejhlubší bod krise, takže možno očekávati postupné zlepšení poměrů. Ministr rozvádí podrobněji otázku nezaměstnanosti a jejího rozvržení na jednotlivé obory průmyslové, při čemž poukazuje na poznatky získané při provádění vládního nařízení o opatřeních proti zastavování provozu továrních podniků a proti hromadnému propouštění zaměstnanců. Dále ministr obírá se otázkou organisačních útvarů ve výrobě a pokládá za nezbytné, aby podkladem jakýchkoliv organisačních opatření byly vždy dohody zúčastněných kruhů. Podrobněji ministr rozbírá otázku výrobního kontingentu umělých tuků jedlých. Uvádí některé číslice, týkající se výroby i spotřeby a zdůrazňuje, že při řešení nahoto problému musí býti brán zřetel na těžkou situaci konsumujících vrstev. Podotýká dále, že pravou příčinou poklesu dovozu sádla u nás není vzestup konsumu umělých tuků, jako spíše pokleslá konsumní síla valné části našeho obyvatelstva, pro kterou ceny živočišných tuků jsou těžko dostupné.

Pokud jde o otázky obchodní politiky není situace ještě valně příznivá a náš vývoz do cizích odbytišť musí zápasiti s nesčetnými překážkami. Obchodně-politická jednání jsou velmi svízelná, poněvadž není vždy snadno nalézti vhodné kompensace na požadavky cizích států. V jednotlivostech ministr zmiňuje se o smlouvě s Německem, která vstoupila v platnost 1. prosincem t. r., dále o nové zatímní úpravě s Maďarskem, která platí do konce února příštího roku a o prodloužení úmluvy o opatření peněžních prostředků pro zabezpečení cizinecké návštěvy z Maďarska v zimních měsících. Kromě toho upozornil také na dohodu o přechodné úpravě s Rumunskem a. na jednání s Řeckem a s Belgií.

Pokud jde o státní záruky na vývozní úvěry má býti hranice úhrnu státních záruk zvýšena ze 600,000.000 na 1.200,000.000 Kč.

Základní snahou živnostenské politiky jest povznesení středního stavu živnostenského a obchodního a jeho ochrana v těžké situaci hospodářské. Vypracována byla osnova malé živnostenské novely, jejíž zásadní myšlenkou jest, že řemeslo a obchod mají prováděti lidé vyzbrojení zkušenostmi a vědomostmi k tomu potřebnými.

Pokud jde o otázku správkáren obuvi a šatstva, jakož i o otázky, hromadného zřizování prodejních filiálek, vypracovány byly včas příslušné osnovy zákonů a nařízení, které jsou nyní předmětem ministerských porad.

Podrobněji se zmiňuje ministr o poměrech a úkolech živnostenského družstevnictví a dále o otázkách hospodářské a sociální péče o živnostnictvo. Při ministerstvu obchodu zřízeno bylo nové oddělení, které se bude těmito záležitostmi podrobně zabývati.

Zvláštní pozornost věnována zájmům jednotliveckého obchodu a projektováno zřízení Výzkumného ústavu obchodního, který by se blíže obíral studiem distribuce. Hospodářská krise jest patrna i při státních a veřejných dodávkách, poněvadž v důsledku úsporných opatření snížen celkový rozsah zadávaných prací, kdežto počet uchazečů naproti tomu značně vzrostl. Jest proto snahou ministerstva obchodu, aby dodávky rozděleny byly co nejúčelněji po oblasti celého státu.

Rozpočtové prostředky na podporu čs. plavebního podnikání doznaly částečného zvýšení, které jest odůvodněno jednak potřebou podpory pro československé plavební společnosti na Labi, Dunaji a Odře, jednak zamýšleným zřízením přímého spojení dunajské dopravy s námořní dopravou do Černého moře a do Levanty. V této souvislosti má býti také zřízeno svobodné pásmo přístavní v Galaci.

Úpravě otázek pozemní dopravy věnována pozornost zejména zvýhodnění přepravy vývozního zboží do důležitých cizozemských odbytišť, jakož i zdokonalení přepravy kombinované. Rovněž ohledně poměru'automobilu k železnici sledována nutnost spolupráce v zájmu hospodářském i s hlediska účinné obrany státu.

Cizinecký ruch není jen otázkou peněz, nýbrž i otázkou dobré organisace, při níž by bylo docíleno jednak lepšího využití prostředků veřejných, jednak i jejich rozmnožení z případných zdrojů nových. S cizineckou propagací souvisí nutnost řádného využití přírodních i kulturních zajímavostí a zvýšení úrovně služby hotelové a lázeňské.

Pokud jde o povolovací a devisové řízení, bylo by účelným jeho sloučení, které však by se nesmělo státi na úkor kompetence ministerstva obchodu a nesmělo by znamenati likvidaci řízení povolovacího. Dnešní světová situace nedovoluje likvidaci řízení povolovacího ani v Československu a pokud snad řízení devisové nemá již svého dřívějšího významu, mohlo by býti zrušeno s podmínkou, že by některé druhy výrobků průmyslových bylo nutno přeřaditi do řízení povolovacího. Téměř ve všech státech provádí povolovací řízení ministerstvo obchodu a nelze doporučiti přenášení této působnosti ministerstva obchodu na nějakou komisi, což by znamenalo návrat ke stavu, který byl před rokem dvacátým a který se neosvědčil. Dlužno zdůrazniti, že v oboru produkce zemědělské byly zřízeny orgány samostatné (Čs. obilní společnost, Syndikát živočišný, dřevařský), takže v řízení povolovacím jde nyní z převážné části o výrobky průmyslové, o nichž musí rozhodovati ministerstvo obchodu.,

V debatě navázané na projev i mistra obchodu promluvilo 11 řečníků. Pojednáno bylo o úkolech ministerstva obchodu, při čemž několika řečníky bylo poukázáno na nedostatečnost rozpočtových prostředků tohoto ministerstva. V obsažné debatě byla probrána řada otázek, zejména poukázáno na nutnost řešiti zabezpečení pohledávek při stavebních živnostech, pojednáno o továrních správkárnách, o obchodech s jednotkovými cenami, o konsumních.družstvech, o cenových otázkách, o oddlužení, o zaměstnávání cizinců, o zdaňování. fíliálek továrních podniků, o provozování živností neoprávněnými osobami, o paušalování daně z obratu, o potřebách autodopravy, o kartelech a kartelovém zákoně, o zastavování a rušení průmyslových podniků, o nucené syndikalisaci,průmyslu, o veřejných dodávkách a j., při čemž podána řada námětů. Byla věnována pozornost dnešní nezaměstnanosti a vytknuty stinné stránky upřílišněné racionalizace. Se strany slovenských zástupců byly vzneseny některé konkretní požadavky, mezi nimi též požadavek novelisace vládního nařízení č. 154/1933 Sb. z. a n., o otvírací a zavírací hodině obchodních místností. Bylo upozorněno na některé speciální úkoly v oboru obchodně-politickém a zdůrazněna nutnost záměrných opatření za účelem povznesení cizineckého ruchu.

Ministr obchodu ve svém,projevu předem ujistil, že všem tlumočeným návrhům a námětům bude v jeho resortu věnována všestranná pozornost.

Kapitola 14. Ministerstvo veřejných prací

a ze skupiny II. § 9. Státní báňské a hutnické závody a ze skupiny III. Státní silniční fond a státní vodohospodářský fond.

Zpravodaj sen. Frant. Novák.

Projednávání rozpočtu kap. 14. v rozpočtovém výboru senátu zahájil zpravodaj referátem, v němce jednak podal povšechný ciferný rozbor tohoto rozpočtu a dotkl se nejdůležitějších změn nastalých oproti rozpočtu na rok 1934 v jednotlivých titulech, jednak ocenil celkovou resortní činnost. Po stránce rozpočtové uvedl s hlediska všeobecného toto:

Výdaje kap. 14. na rok 1935 činí 437,343.500 Kč, tedy o 2,144.400 Kč méně než v rozpočtu na rok 1934. Z preliminovaných výdajů připadá na výdaje řádné 205,993.100 Kč a na výdaje mimořádné 231,350.400 Kč, na výdaje osobní 88,741.700 Kč a na výdaje věcné 348,601.800 Kč. Výdaje řádné vykazují oproti rozpočtu na rok 1934 pokles o 2,435.600 Kč, kdežto výdaje mimořádné stouply o 291.200 Kč. Osobní výdaje poklesly o 2,634.600 Kč, kdežto výdaje věcné jsou vyšší o 490.200 Kč. Pokles výdajů řádných a osobních způsoben jest ovšem hlavně tím, že v rozpočtu na rok 1934 nebyly ještě provedeny důsledky úsporných opatření personálních; kdyby se k těmto výsledkům přihlíželo, vyplývalo by z toho nepatrné zvýšení rozpočtu na rok 1935 oproti prelimináři na rok 1934.

V jednotlivostech stouply podstatněji výdaje letectví, silnic a mostů a báňských úřadů, kdežto vedle výdajů osobních klesly hlavně výdaje správy státních budov a investiční výdaje na stavby pozemní. V některých směrech jest úprava rozpočtových cifer důsledkem čl. V. finančního zákona, což se týká státního příspěvku fondu vodohospodářskému,a úvěru na elektrisaci venkova.

Příjmy kap. 14. oproti roku 1934 značně poklesly, činíce 95,880.400 Kč, tedy o 30,748.700 Kč méně než v roce předešlém, což vysvětluje se zejména snížením příjmů ze státního silničního fondu.

Ministr veřejných prací ve svém exposé, které přednesl hned po referátu zpravodajově, poukázal na veliký význam veřejných prací v boji proti nezaměstnanosti a na některé obtíže, -- mající základ jak v hospodářské situaci, tak i v speciálních resortních úkolech -, pro něž investiční činnost nelze přizpůsobovati výhradně jen potřebám krisových oblastí. Zdůrazniv naléhavost větších investičních úvěrů, poukázal na jistá opatření rázu sociálně-politického, která mají umožniti, aby práce byla rozvržena na co možná největší okruh uchazečů; nejdůležitější z těchto opatření týkají se 40ti hodinové týdenní pracovní doby a pak boje proti bezplánovité racionalisaci. V souvislosti s racionalisací v hornictví reagoval ministr veřejných prací zevrubně na dopis Svazu majitelů dolů, uveřejněný i v tisku, který měl býti odpovědí na příslušnou stať ministrova exposé v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny; při tom ministr znovu dovodil neblahé účinky překotné racionalisace a mechanisace v hornictví, jež má závažný podíl na zostření krise v tomto odvětví. Dále dotkl se ministr veřejných prací některých otázek týkajících se civilního letectví, poznamenav zejména, že budou moci býti zahájeny přípravy pro zajištění leteckého spojení do Ruska, a vysvětlil také nynější stav otázky úpravy Letné, při čemž uvedl na pravou míru některé novinářské zprávy. Posléze pojednal podrobněji o finanční situaci elektrisace venkova a, pokud jde o ostatní obory, odvolal se na podrobné vývody svého exposé předneseného v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny.

V debatě, která se konala zároveň s debatou o rozpočtu ministerstva obchodu, promluvilo 12 řečníků, z nichž všichni dotkli se i otázek spadajících do oboru resortu veřejných prací. Pokud při tom vznesli určité dotazy nebo učinili konkretní připomínky, odpověděl jim ministr veřejných prací ke konci debaty.

V debatě byly mnohými řečníky dotčeny otázky zadávání stavebních prací a bylo zejména požadováno, aby nebylo přihlíženo za každou cenu k nabídkám nejlevnějším, aby podnikatelé dbali kolektivních smluv, aby 40tihodinový pracovní týden byl co nejúčelněji rozvržen na jednotlivé dny a aby zadávacími podmínkami čeleno bylo také neodůvodněné racionalisaci. Ministr podal ke všem těmto dotazům příslušná vysvětlení s hlediska platného zadávacího řádu i zadávacích podmínek uskutečněných v resortu veřejných prací.

V oboru silničním bylo vysloveno přání, aby při pořizování těžkých vozovek bylo přihlíženo k dlažbám z domácí žuly, dále bylo poukazováno na špatný stav autonomních silnic a bylo požadováno provedení inkamerace autonomních silnic, jakož i brzké zokresnění vicinálních silnic na Slovensku. Ministr veřejných prací podal ve všech směrech potřebná objasnění a poukázal zejména na projednávanou osnovu o veřejných silnicích a veřejných cestách, jež má mimo jiné upraviti i zmíněnou otázku vicinálních silnic.

Ve věcech vodohospodářských urgována byla výstavba údolní přehrady na Moravici nad Kružberkem a vytýkáno bylo překročení rozpočtených nákladů některých vodohospodářských staveb. Ministr veřejných prací informoval o stavu přípravných prací pro zmíněnou údolní přehradu a vysvětlil vytýkané překročení nákladu u některých vodních staveb geologickými poměly, jež se v plné míře poznají teprve ve odkrytím základů stavby.

V oboru elektrisace byla - vedle elektrisace venkova - věnována pozornost zvláště otázce cen elektrické energie. V tomto směru poukázal ministr na snahu ministerstva veřejných prací o podstatné snížení cen elektřiny a zmínil se také o projednávaném vládním nařízení o elektrárenském hospodářství, jehož účelem jest zhospodárnění provozu elektrických podniků a tím i snížení cen elektřiny.

Pokud se týká oboru báňského, dotčena byla otázka rekultivace pozemků poškozených dolováním a pojednáno bylo o otázce snížení uhelných cen, v kterýchžto směrech vyložil ministr veřejných prací podrobně stanovisko resortní, zmíniv se mimo to také o stavu šetření souvisejícího s katastrofou na dole Nelson u Oseku.

Skupina II. § 9. Státní báňské a hutnické závody.

Zpravodaj sen. Fr. Novák ve svém referátu pojednal i o rozpočtu podniku "Státní báňské a hutnické závody" a uvedl po stránce všeobecné v podstatě toto:

Rozpočet podniku "Státní báňské a hutnické závody" na rok 1935 vykazuje hrubé příjmy v částce 467,200.500 Kč a hrubé výdaje v částce 419,905.600 Kč, činí tudíž preliminovaný provozní zis k 47,294.900 Kč, jenž jest o 11,765.600 Kč nižší než preliminovaný provozní zisk na r. 1934.

Z provozního zisku hradí podnik vedle splátek investičních dluhů (v částce 607.900 Kč) nové investiční výdaje, jež jsou preliminované částkou 15,750.000 Kč; konečný přebytek v částce 30,937.000 Kč má býti odveden státní pokladně.

V debatě dotčena byla -- vedle některých otázek týkajících se státních solných dolů a solivarů -- hlavně otázka dobývání nafty a bylo zejména požadováno intensivnější provádění vrteb, jakož i bedlivé sledování pokusných prací, směřujících k výrobě benzinu z uhlí. Ministr veřejných prací poukázal na finanční obtíže, které zatím jsou překážkou jak podstatnějšího rozmnožení vrteb na naftu, tak i uvedeného pokusnictví.

Kapitola 15. Ministerstvo pošt a telegrafů

a za skupiny II. § 4a, československá pošta a § 4b. Poštovní spořitelna.

Zpravodaj sen. R. Pánek.

Zpravodaj podrobil věcné kritice všechny tři rozpočty pošto ni správy. V hlavních rysech uvedl toto:

Potřeba ministerstva pošt a telegrafů jest rozpočtena na 11,197.500 Kč a jest proti předešlému roku o 299.900 Kč nižší.

Provozní zisk Čsl. pošty na rok 1935 je rozpočten částkou 40,789.800 Kč - proti roku 1934 vyšší o 9,160.800 Kč - a resultuje z rozdílu mezi úhrnem provozovacích výdajů, rozpočtených částkou 1.188,981.200 Kč, a úhrnem provozovacích příjmů, rozpočtených částkou 1.229,771.000 Kč. Úhrnné provozovací výdaje jsou proti roku 1934 vyšší o 10,399.208 Kč, úhrnné provozovací příjmy pak.vyšší o 19,560.000. Kč.

Rozpočet Poštovní spořitelny vykazuje provozní zisk 16,651.000 Kč, proti roku 1934 nižší o 23.000 Kč.

Při podrobném rozboru jednotlivých rozpočtů zmínil se zpravodaj zejména o pasivitě telefonu, dále o personální politice poštovní správy, o stoupajících nákladech na odpočivné. a zaopatřovací platy a o nutnosti zrušení osvobození od poštovného.

V debatě, která následovala, byla vyslovena pochvala poštovním zaměstnancům za vzornou službu veřejnosti, s povděkem kvitována snaha poštovní správy o vybudování středoslovenské vysílací rozhlasové stanice v Báňské Bystřici a předneseny připomínky, týkající se vysokých sazeb za listovní poštu, reorganisace Radiojournalu a likvidace pohledávek za býv. poštovními spořitelnami ve Vídni a v Budapešti.

Ministr pošt a telegrafů poukázav na výstižný referát zpravodajův, reagoval stručně na některé z přednesených připomínek. K stížnosti na průtahy v likvidaci pohledávek za bývalými poštovními spořitelnami ve Vídni a v Budapešti uvedl, že příčiny průtahu neleží u ministerstva pošt, že jde o věc mezinárodní povahy a že urychlení likvidace je závislé na souhlasu všech zúčastněných států. Pokud jde o telefonní dávku, domáhala, se poštovní správa již několikráte jejího zrušení. K otázce reorganisace Radiojournalu upozornil, že poštovní resort odpovídá pouze za administrativní, finanční a technickou stránku našeho rozhlasu. Programová část jest řízena autonomně za vydatného vlivu Poradního sboru, v němž vedle zájmů vrcholných korporací uměleckých, kulturních, vědeckých, osvětových a odborných jsou uplatňovány zájmy ministerstva vnitra a zahraničí a předsednictva ministerské rady.

Kapitola 16. Ministerstvo železnic

a ze skupiny II. § 5. československé státní dráhy.

Zpravodaj sen. R. Pánek.

Rozpočet ministerstva železnic zůstává co do své struktury nezměněn. Celkové výdaje tohoto rozpočtu na rok 1935 jsou preliminovány částkou 20,199.200.- Kč, t. j. proti rozpočtu na rok 1934 níže o 466.000.- Kč. Snížení vyplývá z úsporných opatření. Vlastní příjmy ministerstva železnic na rok 1935 jsou preliminovány částkou 258.000.- Kč; zbývající potřebu ve výši 19,941.200 Kč hradí železniční podnik.

Rozpočet podniku Československé státní dráhy na rok 1935 zůstává rovněž ve své úpravě nezměněn.

Celkové výdaje jeho jsou rozpočteny částkou

3.958,843.500.- Kč,

celkové příjmy částkou

3.293,221.900.- Kč,

počítá se tedy se ztrátou

665,621.600.- Kč.

Rozpočet na rok 1935 preliminuje proti rozpočtu na rok 1934 výdaje níže o 96,633.000 Kč a příjmy pak výše o 56,967.400 Kč, takže ztráta preliminovaná na rok 1935 jest nižší o 153,600.400 Kč než ztráta rozpočtu na. rok 1934.

Při srovnávání rozpočtových čísel za uvedená obě Teta nutno však přihlížeti k finančnímu účinu úsporných opatření personálních, provedených vlád. nařízením čís. 252/1933, který nebyl ještě odečten od svrchu uvedeného schodku rozpočtu na rok 1934.

Rozpočtová ztráta na rok 1934 ve výši 665,621.600 Kč má býti hrazena jednak z vlastních prostředků podnikových, t. j. z prostředků odpisového účtu, nespotřebovaných na obnovu, ve výši 265,000.000 Kč, jednak příspěvkem ze státní pokladny ve výši 400,621.600 Kč.

Celková investiční potřeba na rok 1935 je rozpočtena po změně provedené v poslanecké sněmovně částkou 480,800.000 Kč, t. j. o 258,800.000 Kč výše než v rozpočtu na rak 1934. Její úhrada má býti opatřena úvěrovou operací nebo zálohou ze státní pokladny.

Rozpočet obnovy na rok 1935 preliminuje celkovou potřebu ve výši 233,900.000 Kč, t. j. o 83,700.000 Kč výše než na rok 1934. Tato potřeba má býti hrazena z prostředků odpisového účtu.

V podrobné debatě přednesl zpravodaj podrobný výklad rozpočtových návrhů železničního resortu, podrobil pečlivé úvaze jednak preliminář výdajový, jednak preliminář příjmový a osvětlil důvody pasivity železničního hospodářství, resp. předloženého podnikového rozpočtu.

V další podrobné rozpravě, která se rozvinula po výkladu zpravodajově, byla přednesena řada námětů a připomínek jednak povahy všeobecné, jednak povahy konkretní. Projevena různá přání pro úpravu nebo změny jízdního řádu v konkretních posicích, přání a požadavků po úpravě tarifů zvláště nákladního tarifu na Slovensku. Vysloven byl naléhavý požadavek, aby tarify se Slovenskem byly odstupňovány tak, aby Slovensko bylo přiblíženo tarifně ještě blíže k ostatním územím, aby upraveny byly výhodněji sazby pro polovozové zásilky a pod. Dále byly předneseny nejrůznější požadavky nesoucí se k tomu cíli, aby zdokonaleny byly některé staniční stavby, stavby provozní vůbec, aby vybaveny byly elektrickým osvětlením. Řada řečníků dotkla se otázky zaměstnanecké, vyslovivši současně také přání, aby platové srážky byly zmírněny a pokud možno záhy odstraněny. Někteří účastníci diskuse projevili uznání jednak ministru železnic, jednak zaměstnancům železničním za plné pochopení a provádění úkolů jednak v zájmu veřejném, jednak v zájmu sociálním a za úsporné snahy, jimiž železniční hospodářství má býti uvedena do finanční rovnováhy.

Ministr pošt a telegrafů v zastoupení ministra železnic, jenž nemohl se zúčastniti jednání v rozpočtovém výboru, vyslovil poděkování za slova uznání, projevená jednak ministru železnic, jednak zaměstnancům železničního resortu, odmítl některé neodůvodněné výtky oproti resortu železničnímu a prohlásil, že na konkretní náměty, stížnosti nebo připomínky bude učiněno po příslušném resortním šetření písemné sdělení.

Poté byl přednesen odborovým přednostou ministerstva železnic dr. Kamenickým jménem ministra železnic výklad k projednávaným rozpočtovým návrhům.

V tomto výkladu bylo především zdůrazněno, že rozpočtový návrh podnikový počítá vzhledem k příznivému dosavadnímu vývoji přepravního hospodářství a dík prováděným úsporám s menší pasivitou než rozpočet na rok 1934, dále že v rozpočtu zajišťuje se pro vedlejší služební příjmy zaměstnanců potřeba v plné výši jejich původní sazby a konečně že v rozpočtu preliminuje se ostatně vyšší potřeba na podnikové investice a.na jeho obnovu. Ve výkladu projevuje se přání, aby hospodářská situace se změnila natolik, aby redukce platů mohla býti opět odstraněna nebo aspoň zmírněna. Zaměstnancům, existenčně postiženým, kteří vynikají mimořádnou služební pílí a kvalifikací má se dostati pomoci prováděním stabilisace a poskytnutím možnosti povýšení. Naproti tomu však ve výkladu se zdůrazňuje nutnost naprosté bezúhonosti a čistoty rukou těch, kteří jsou povoláni sloužiti podniku.

V další části výkladu poukazuje se na rozsah investičních a obnovovacích prací, s nimiž počítá rozpočet na rok 1935 a které úhrnem přinášejí do hospodářského života pracovních možností v hodnotě okrouhle 715,000.000 Kč. Touto částkou má se umožniti železničnímu podniku zdokonalení jeho technických zařízení provozních, zvláště zesílení železničního svršku, urychlení výstavby druhých kolejí, rozšíření staničních staveb, dokončení programu výstroje vozidel průběžnou tlakovou brzdou a rozmnožení parku motorových vozidel.

Z aktuálních otázek výklad dotkl se zvláště novelisace zákona čís. 198 z r. 1932 o dopravě motorovými vozidly. Při jednání o novelisaci má býti zákon zmírněn, resp. pozměněn, co do některých ustanovení administrativních a daňových a ustanovení, jim má býti utužen pořádek na silnicích v zájmu řádných autodopravců i železnic.

S urychlením pracuje se na osnově zákona o drahách, který má soustřediti a unifikovati všechny důležité,normy železniční, přizpůsobené potřebám doby. Ve směru organisačním poukázáno bylo ve výkladu na prováděnou kompetenční decentralisaci, na zjednodušení úřadování, zavedení samostatných referentů u ředitelství státních drah, úpravu zadávací služby, výzkum různých způsobů pracovních method a pod. Při tom uvedeno, že ani otázka zátkladní reorganisace ČSD není pouštěna se zřetele a je předmětem vážných studií a prací. Ve službě komerční bylo poukázáno na snížení osobního tarifu a na řadu slev v přepravě nákladní a na úpravu roztřídění zboží a úpravu základních ustanovení tarifních, kterou má býti vyhověno hospodářským poměrům a změněným potřebám hospodářského života.

V závěru výkladu ubyla zdůrazněna snaha železniční správy přispěti k oživení hospodářského života snížením ceny dopravního výkonu a snaha odstraniti pasivitu železničního podniku rigorosní avšak účelnou úsporností ve výdajovém hospodářství a zvýšeným úsilím propagačním a akvisičním v hospodářství příjmovém.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP