Kapitola 17. Ministerstvo sociální péče.

Zpravodaj sen. Front. Zimcik.

Jednání o rozpočtu ministerstva sociální péče na rok 1935 v rozpočtovém výboru senátu, jež bylo na pořadu dne 6. prosince 1934, zahájil zpravodaj, jenž nejprve v podrobném svém referátu provedl číselné porovnání s rozpočtem na rok 1934:

Rozpočet kapitoly 17. na rok 1935 činí ve výdajích částku a v příjmech částku	802,106.800 Kč 14,497.700 Kč.
Jest tedy v části výdajové vyšší o a v části příjmové vyšší o	59,564.200 Kč, 156.200 Kč.
Z toho osobní výdaje jsou nižší o věcné výdaje jsou vyšší o	399.200 Kč, 59,963.400 Kč.
Podrobným porovnáním jednotlivých úvěrů lze seznati, že některé z nich doznali snížení o částku u jiných pak došlo k zvýšení o částku z čehož vyplývá skutečné zvýšeni výdajové o výše uvedenou částku	1,922.800 Kč, 61,487.000 Kč, 59,564.200 Kč.
Zvýšení výdajů jeví se v těchto úvěrech: 1) Tit. 1, § 2 "Ústřední správa" o 2) Tit. 1, § 3 "Sociální pojištění" o 3) Tit. 1, § 4 "Péče stavební a bytová" o	356.200 Kč 41,939.500 Kč 14,630.100 Kč
4) Tit. 2, § 2 "Podpora jinakého obecně prospěšného zprostředkování práce" o	100.000 Kč
5)Tit. 3, §--"Živnostenská inspekce" o 6) Tit. 4, § 2 "Péče o válečné poškozence" všeobecné výdaje o	816.900 Kč 3,644.300Kč
tedy celkem o	61,487.000 Kč.

Zvýšení výdajových položek v sociálním pojištění nastalo hlavně z toho důvodu, že sociální pojištění zasahuje čím dále větší okruh obyvatelstva, neboť mimořádným vzrůstem invalidních důchodů v důsledku trvající hospodářské krise roste automaticky i náklad na státní příspěvek, dále také v důsledku změn, jež nastaly novelisací příslušných zákonů. V úvěrech na péči stavební a bytovou dochází k zvýšení na provedení nových zákonů o péči bytové a na nutné platy, jež mohou nastati vzhledem k trvající hospodářské krisi. V živnostenské inspekci zvýšen úvěr na rozmnožení počtu sil živnostenské inspekce a v péči o válečné poškozence vzhledem k tomu, že úvěr zařazený na rok 1934 objevil se nedostačujícím.

Doznaly tedy v rozpočtu ministerstva sociální péče na rok 1935 zvýšení úvěry na důležité sociální potřeby.

V dalším svém referátu provedl zpravodaj rozbor jednotlivých položek rozpočtu kapitoly 17. v celku i v jednotlivostech, přihlížeje ke stavu, vývoji a dalším potřebám v různých oborech činnosti ministerstva, pro něž jednotlivé úvěry této kapitoly jsou účelově určeny.

Poukázat pak na důležitost veřejné péče sociální, jež jest přirozeným a nezbytným úkolem každého kulturního státu, a na potěšující zjev, že rozpočet ministerstva sociální péče na rok 1935 opět doznává proti minulým rokům zvýšení, doporučil návrh rozpočtu kapitoly 17. k projednání a k schválení.

Z jednotlivých odvětví působnosti ministerstva, které byly v průběhu jednání výborového předmětem posudku a úvah, lze uvésti následující:

Potřeby na sociální pojištění v titulu 1, § 3 zařazují se částkou vyšší o 41,939.500 Kč a to hlavně v úvěrech, z kterých platí se státní příspěvek podle zákona a sociálním pojištění i podle zákona o pojištění pensijním zaměstnanců ve vyšších službách vzhledem k stoupajícímu počtu důchodců a vzhledem k důsledkům, které se projevují prováděním příslušných nových zákonných opatření, a to vládního nařízení č. 112/1934 Sb. z. a n. a zákona č. 117/1934 Sb. z. a n.

V péči stavební a bytové (tit. 1. § 4), jež jest zařazena částkou proti roku 1934 vyšší o 14,630.100 Kč, jest dvojí způsob podpor, kterými se snaží stát až po dnešní dobu udržeti stavební ruch

Finanční podpory podle zákonů.z let 1919-1924, jichž účelem bylo uhraditi stavebníkovi rozdíl mezi hodnotou stavby v čase, kdy se prováděla a hodnotou, jakou bude míti. za ustálených poměrů hospodářských, a podpory záležející v pouhé státní záruce z roku 1927 1930, nebo podle zákona o státní bytovém fondu, které umožňovaly stavebníkům dostati hypotekární úvěr i nad hranici sirotčí jistoty danou obecnou hodnotou. Zákon č. 45/1930 Sb. z. a n. dovedl udržeti i v době krise stavební ruch aspoň do té míry, aby přírůstek nových staveb vyhovoval poptávce po malých zdravých a levných bytech. Zákon ten byl prodloužen zákonem č. 53/1933 Sb. z. a n., jímž byla částka 30 mil. Kč, určená k úhradě podpory ve způsobě státního příspěvku, zvýšena o 10 mil. Kč. Další zvýšení o 5 mil. Kč. přinesl zákon č. 32/1934 Sb. z. a n., který mimo to zvýšil též úhrnnou částku 1.100 mil. Kč, do jejíž výše smí býti přejímána státní záruka, o nových 300 mil. Kč.

Nejdůležitějším z úvěrů v tomto paragrafu zařazených jest ovšem úvěr v položce 8. na podporu staveb obytných domů z roku 1919-1934 zařazený částkou 232,000.000 Kč, při čemž se však odpočítává částka 30,000.000 Kč, na kterou se odhaduje výnos postihového práva státu, o jehož uzákonění se právě jedná.

Za zápůjčky státem zaručené a věřitelem vypovězené bylo vyplaceno do 31. října 1934 63,257.106 Kč. V téže době bylo v důsledku exekučního prodeje subvencovaných domů. zaplaceno 2,485.468.10 Kč věřitelům.

Úvěr 26,928.600 Kč zařazený v titulu 1, § 5, na péči o mládež, v němž jest také obsažena položka 2,000.000 Kč na. podpůrnou a stravovací akci, určen jest na výdaje dvojí povahy. Jsou zde uvedeny jednak výdaje na státní ústavy na Slovensku a Podkarpatské Rusi, jednak výdaje na péči mimoústavní, zejména subvenční.

Z celkového zde zařazeného úvěru vypadá na péči ústavní	11,688.600 Kč
a na péči subvenční	11,500.000 Kč.

Porovnáme-li příděly rozpočtové na tyto dva druhy péče o mládež počínajíc rokem 1319 docházíme k tomu, že až do roku 1935 bylo v rozpočtech zařazeno na péči

mimoústavní	170,213.267 Kč
a na péči subvenční pro celý stát	198,188.550 Kč.

 

Těžká nynější hospodářská krise vyžaduje ovšem aby byla věnována bedlivá pozornost péči o mládež, jež je nepříznivými důsledky hospodářské tísně vážně ohrožena ve svém vývoji tělesném i mravním a jest zajisté proto odůvodněno, aby zejména subvenční činnost státní byla vybavena náležitými prostředky, aby se mohlo vyhověti aspoň nejnaléhavější potřebě.

Pro živnostenskou inspekci (titul 3) zařazuje se úvěr na rok 1935 vyšší o 816.900 Kč vzhledem k nutnému rozmnožení stavu živnostenské inspekce.

Zprávy o úřední činnosti živnostenských inspektorů, které předkládá ministerstvo sociální péče každoročně zákonodárným sborům i široké veřejnosti podávají svědectví o mimořádné obsáhlosti požadavků, kterým musí živnostenští inspektoři vyhovovati.

Poslední leta světové hospodářské krise vystupňovala tuto činnost u živnostenské inspekce do netušené míry. Není to jen zvýšený dozor na zachovávání předpisů o pracovní době, sociálním pojištění, ochraně mladistvých zaměstnanců a žen, závodních výborů, dovolených, zachovávání služebního poměru, ochraně domácího trhu práce, a jiné, ale i poměry vyvolané nezaměstnaností dělnictva, jež dosáhla ohromujícího dosahu a vyžaduje od živnostenské inspekce mnoho různých intervencí. K tomu ještě přistupují úřední zásahy do mzdových jednání při povinném zavádění 40 hodinové pracovní doby na veřejných stavbách, prováděných se státní pomocí, dále nařízeními č. 78/1934 Sb. z. a n., o opatřeních proti zastavování výroby v továrních podnicích a propouštění hromadném zaměstnanců, a pod. jest tedy potěšitelné, že se zvýšení stavu živnostenské inspekce projednává.

Úvěry na válečné a poválečné poškozence (titul 4.) zařazeny jsou celkovou částkou 319,478.800 Kč, proti roku 1934 vyšší o 2,578.200 Kč, vzhledem ke skutečné potřebě.

O důchod podle zákonů o požitcích válečných poškozenců přihlásilo se do konce roku 1933 v celé republice 1,032.989 osob. Z tohoto počtu byl důchod přiznán 758.533 válečným poškozencům. Samozřejmě lze konstatovati přirozený úbytek válečných poškozenců- důchodců. Srovnáme-li počet válečných poškozenců-důchodců, jimž důchod se skutečně vyplácel a vyplácí za leta 1923 až 1933, přicházíme k těmto výsledkům:

k 31. prosinci 1923 bylo válečných poškozenců-důchodců	588.280
a k 31. prosinci 1933 było válečných poškozenců-důchodců	259.282,
jeví se tedy úbytek	328.998.

Invalidů ubývá úmrtím a osamostatněním. Úmrtnost není však vyšší než 4 %. V roce 1933 stoupl počet invalidů-důchodců o 199, čehož příčinu jest hledati v nepříznivých hospodářských poměrech, hlavně v nezaměstnanosti, následkem čehož musí býti znovu vyplácen důchod invalidům, kteří ztratili zaměstnání a tím nedosáhli hranice příjmové pro nepřiznání důchodu. U vdov jeví se úbytek ponejvíce provdáním. V roce 1925 provdalo se 6.000 vdov, počet ten však stále klesá, takže v roce 1933 se provdalo jenom 467 vdov. Sirotků ubývá dosažením hranice věkové. Od počátku účinnosti zákonů pro péči o válečné poškozence až do 31. prosince 1933 bylo vyplaceno 6.666,126.201 Kč.

Z toho připadá na státní administrativu	219,424.644 Kč,
na sociálně-lékařské prohlídky	26,623.446 Kč,
na vlastní péči. o válečné poškozence	6.422,078.111 Kč.
Na zákonitých požitcích bylo do 31. prosince 1933 vyplaceno:
invalidům-důchodcům	2.415,442.056 Kč,
pozůstalým důchodcům	3.703,301.098 Kč,
dohromady	6.118,743.154 Kč.

Vezmou-li se v úvahu na rok 1934 a na rok 1935 zařazené částky rozpočtové, činí výdaje na válečné poškozence počínaje rokem 1919-1935 celkem... 7.356,52.651 Kč.

Lze tedy říci, že stát Československý v mezích svých finančních možností a příslušných zákonů věnoval značnou péči válečným poškozencům, v níž vybudoval hlavně péči o nemocné a amputované válečné invalidy a slepce.

Prostředky na péči o družstva dělnická, konsumní a výrobní jsou i v rozpočtu na rok 1935 z důvodů úsporných omezeny a jeví se žádoucím požadavek, aby za zlepšených poměrů na tuto potřebu opět bylo větším úvěrem pamatováno.

Světová hospodářská krise vykonává také svůj vliv na československé vystěhovalectví, jež od roku 1931 značně pokleslo. V roce 194 možno sice pozorovati menší vzrůst vystěhovalectví, zejména pokud jde o země zámořské, nelze však předvídati, zda zjev tento bude trvalý, nebo je-li přechodný. K informaci může sloužiti statistický přehled za rok 1933.

V roce 1933 bylo vydáno do zemí evropských 3.177 pasů, z toho nejvíce do Francie a sice 1.957, do zemí zámořských 1.558 pasů, z toho nejvíce do Kanady a to 588 a do Spojených států Severoamerických 442. Celkem bylo vydáno v roce 1933 vystěhovaleckých pasů 4.735.

K dopravě do zámoří bylo však převzato vystěhovalců 1.654. Hromadná emigrace sezonní bez pasu činila v roce 1933 do Německa 882 vystěhovalců, do Rakouska 8.161 vystěhovalců. Dohromady tedy 9.043.

V zemích evropských uplatňuje se stále tendence chrániti domácí pracovní trh proti cizím příslušníkům, a tato prakse nejen omezuje přijímání nového dělnictva z ciziny, nýbrž zasahuje i přistěhovalce v zemi usedlé. Československým příslušníkům, kteří v cizině upadli v nouzi, poněvadž v oboru sociálního zákonodárství není dosud všude rovnosti mezi domácími a cizími příslušníky; poskytuje ministerstvo sociální péče z rozpočtových prostředků prostřednictvím zastupitelských úřadů a nouzové podpory, které jim mají ulehčiti přečkání nepříznivých poměrů, nebo ve výminečných případech jim umožniti návrat do vlasti.

Na péči o nezaměstnané zařazena jest částka v § 4, tit. 5. 5,060.000 Kč, proti roku 1934,nižší o 240.000 Kč.

Zařazený zde úvěr v léto výši nestačí a nemůže ovšem dostačiti na celkovou potřebu na péči o nezaměstnané při tak dlouho trvající hospodářské krisi, jež právě z těchto důvodů vyžaduje co nejintensivnějšího provádění. Jest proto v článku III. finančního zákona na rok 1935 stanoveno, že se vláda zmocňuje, aby částky 650,000.000 Kč použila k podpoře vyplácené nezaměstnaným odborovými organisacemi a k zmírnění následků nezaměstnanosti vůbec. Částky této jest zajisté nutně potřebí, přihlíží-li se k tomu, že z ni kromě státního příplatku k podpoře v nezaměstnanosti jest při stoupající nezaměstnanosti opatřovati úvěry i na ostatní velmi nutné pomocné akce.

Podle zákona o státních starobních podporách č. 43/1929 Sb. z. a n. jest poskytnouti prostředky státní podpory těm osobám, které pro svůj vysoký věk nemohly již býti účastny výhod pojištění pro případ invalidity a stáří podle zákona č. 221/1924 Sb. z. a n., pokud dne 1. července 1926 dosáhly neb překročily 60tý rok svého věku, jsou nemajetné a výdělku neschopné a dovršily již 65tý rok.

Na tuto potřebu zařazuje se do rozpočtu (titul 5. § 5) částka 65,000.000 Kč stejná jako na rok 1934.

V roce 1933 bylo vyplaceno 187.031 podporovaným osobám v celku státem 80,658.349 Kč.

Koncem října 1934 jest stav podporovaných osob 175.542, z čehož vidno, že nastává poznenáhlý pokles poživatelů této podpory.

Zákonem č. 142/1933 Sb. z. a n. byla ministerstvu sociální péče vedle části agendy zrušeného ministerstva pro zásobování lidu přikázána též působnost ochrany spotřebitelů vůbec a tím bylo zvlášť zdůrazněno, že vedle výrobních a obchodních problémů, jest třeba dbáti ve státní hospodářské politice též problémů spotřeby. V rozpočtu v titulu 5. § 6 jest zařazena částka 49.000 Kč zejména na úhradu nákladů spojených s organisací a činností poradních sborů spotřebitelských, které jsou pomocnými orgány státní správy v záležitostech ochrany spotřebitelů. Ochrana spotřebitelů po stránce cenové, zejména agenda lichevní jest přikázána ministerstvu vnitra a pro tuto činnost jsou v rozpočtu tohoto ministerstva na rok 1935 v kapitole 6. preliminovány výdaje příslušnou kvotou u korespondujících položek v titulu 1. § 2 "Ústřední správa", jednak v titulu 2. § 2 "Politická správa v zemi".

V podrobné rozpravě, jež následovala po referátu zpravodaje a v níž promluvilo 9 řečníků, bylo pojednáno o všech současně zájmových otázkách, dotýkajících se vrstev krisi hospodářskou nejvíce postižených, v závěru pak pan ministr sociální péče proslovil obsáhlý a všestranný výklad o příčinách a žádoucích cestách k překonání naléhavých obtíží a problémů dnešní těžké doby přihlížeje k podnětům a přáním jednotlivých řečníků.

 

Kapitola 18. Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy

a ze skupiny II, § 12. Státní lázně.

Zpravodaj sen. Frant. Zimák.

Zpravodaj uvedl, že celková číslice rozpočtu ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na rok 1935 činí 143,323.000 Kč, z čehož připadá na osobní výdaje 52,874.300 Kč a na věcné výdaje 90,448.700 Kč. Proti potřebě zařazené ve státním rozpočtu na rok 1934 v částce 140,541.700 Kč jest celková potřeba vyšší o 2,781.300 Kč. Z toho připadá na výdaje osobní snížení o 1,844.200 Kč a na věcné výdaje zvýšení o 4,625.500 Kč.

Celková potřeba centrálního úřadu snížena byla o 268.500 Kč. Snížení na osobních výdajích činí 261.400 Kč. Zvýšena byla pouze o poměrně nepatrné částky položka na tiskové výdaje a na knihovnu. Mimořádné výdaje sníženy byly o 27.300 Kč. V § 3 týkajícím se státních ústavů zařazen jest v pododdílu C "Jiné odborné a léčebné ústavy" preliminář pro Státní školu zdravotní a sociální péče v celkové výši 439.400 Kč. V tomto paragrafu pod lit. A zvýšen byl úvěr na bakteriologicko-diagnostické stanice o 142.000 Kč, t. j. o úvěr na pražské stanice, který přesunut byl ze systematických důvodů z kolony "Hlavní ústav", a dále o úvěr na provoz nově zřízené bakteriologicko-diagnostické stanice v Domě Lidového Zdraví v Užhorodě.

Na všechny ústavy uvedené v § 3 zvýšen byl preliminář o 511.000 Kč, k čemuž při počísti dlužno ještě snížení osobních platů stálých zaměstnanců 313.000 Kč, abychom dospěli k cifře, o níž byly věcné výdaje v tomto paragrafu zvýšeny.

Preliminář pro Státní zdravotní ústav zvýšen o 603.100 Kč, zejména vzhledem k rozšíření výroby na oddělení sérovém.

Výdaje na státní nemocnice a ústavy léčebné sníženy byly na rok 1935 0 656.000 Kč. Počítá se tu s výsledky zlevňovacího procesu, projevivšími se v celé řadě předmětů denní potřeby. Velmi podstatné snížení pozorujeme při státní nemocnici v Bratislavě o 819.300 Kč a při státní nemocnici v Košicích o 486.400 Kč. Naproti tomu zvyšuje se preliminář pra státní nemocnici na Ostravsku o 379.500 Kč vzhledem k tomu, že v roce 1935 bude v provoz uveden nový pavilon interní, pro státní nemocnici v Žilině o 203.000 Kč, vzhledem ke zvýšenému provozu nového chirurgického pavilonu a pro státní nemocnici v Mukačevě o 194.100 Kč vzhledem ke vzrůstu počtu ošetřovacích dnů.

Výdaje na poradní sbory (§ 4) zvýšeny byly o 10.000 Kč, t. j. o náklady poradního sboru pro záležitosti potravinových náhražek. Agenda tato přešla na ministerstvo veřejného zdravotnictví po zrušeném úřadu pro zásobování lidu.

Výdaje na ochranu pramenů (§ 5 ) se proti roku 1934 nemění.

V pododdělení označeném jako "Zvláštní výdaje" preliminovány jsou výdaje na potíráni epidemií, na povinné očkování, na boj proti lidovým a sociálním chorobám, péči o mládež, tělovýchovu, asanace, na podpory na výstavbu nemocnic a j.

Potírání epidemií. Položka tato snížena jest na rok 1935 o 128.800 Kč vzhledem ke škrtnutí osobních nákladů zaměstnanců autokolon, jež přesunuty byly do centrály.

Položka věnovaná boji proti lidovým a sociálním chorobám zvýšena jest o 56.000 Kč. Jde tu o potírání tuberkulosy, pohlavních nemocí, trachomu, rakoviny, alkoholismu a pod. V tomto oboru jest se zejména zmíniti, že otevřena byla již t. zv. dobrovolná, část Domu Lidového Zdraví v Užhorodě s poradnou protituberkulosní, protivenerickou a dětskou.

Položka Péče o mládež zůstala nezměněna, což jest umožněno tím, že i v roce 1935 jako v letech předchozích značná část nákladu na kojenecké poradenství má býti kryta z výnosu zdravotní přirážky,

Položka věnovaná tělovýchově zvýšena byla o 70.500 Kč vzhledem k tomu, že musí býti kryta zvýšená potřeba vzniklá tím, že velmi pokročilo vybudování pozemků na Strahově. Náklad na tělovýchovné kursy 180.000 Kč zůstává nezměněn.

Položky asanací a podpor na výstavbu nemocnic zůstaly nezměněny. Postačí jedva na splácení podpor, jež slíbeny byly samosprávným stavebníkům v letech minulých.

V § 7 Léčebné výdaje nastalo zvýšení v úvěrech řádných o 4,300.000 Kč, aby běžná potřeba placená veřejným nemocnicím na nedobytném léčebném mohla býti každoročně kryta a aby nevzrůstal dluh státu vůči těmto ústavům. Na splacení tohoto dluhu preliminuje se jako loni v mimořádných výdajích § 7 částka 4,000.000 Kč.

Státní příjmy preliminují se na rok 1935 vyšší o 36.600 Kč.

Při podniku Státní lázně preliminovány jsou na rok 1935 výdaje částkou 12,490.700 Kč, příjmy částkou 10,731.100 Kč. Počítá se tudíž se ztrátou ve výši 1,759.600 Kč.

Úhrada nejnutnějších investičních nákladů ve státních bázních kryta bude až na částku 175.000 Kč (vlastní prostředky) výpůjčkou.

Během debaty vyslovili řečníci zejména tyto požadavky: aby zabráněno bylo zaměstnávání nekvalifikovaných sil v lékárnách; aby prováděny byly řádně visitace lékáren; aby ulehčeno bylo léčení sociálně slabých v nemocnicích; aby ošetřovatelky v nemocnicích nebyly ubytovávány těsně u nemocných; aby v nemocnicích umísťován byl větší počet ošetřovatelek diplomovaných;,aby naše lázně dbaly větší měrou sociálních úkolů.

V závěru debaty ujal se slova ministr a prohlásil, že nepronese obšírnějšího exposé, nýbrž že se dotkne jen věcí nejdůležitějších.

Lékárnictví ocitlo se ve stavu krise vzhledem k nedostatečným sazbám lékárnickým. Tuto nepříznivou situaci lékáren zhoršilo ještě ustanovení § 156 druhé novely k zákonu o sociálním pojištění. Ministr dohodl se s ministrem sociální péče o provádění tohoto ustanovení, jak by bylo nejméně škodlivé.

Ministerstvo veřejného zdravotnictví zabývalo se též otázkou zavedení služebních odznaků lékárnických a provedlo šetření, zda tohoto opatření jest používáno i v jiných státech. Zmíněné šetření jest již skončeno, a ministerstvo zabývá se otázkou, jakou formou by měly býti odznaky zavedeny, zda zvláštním zákonem či v rámci lékárnických komor, o jichž zřízení zákon jest již připravován.

V jednání o rozšíření pražské všeobecné nemocnice stavbou filiální nemocnice v Motole byla již zásadně dohodnuta kupní cena pozemků obecních, na nichž nemocnice má býti vybudována. Pracuje se o stavebním programu motolské filiálky. Z hlavního ústavu uvnitř města bude odstraněno několik klinik umístěných t. č. v nevyhovujících objektech. Nemocnice motolská byla původně zamýšlena jako ústav filiální, a to nejen v ohledu administrativně-právním, ale i v ohledu léčebném; t. j. měla býti zřízena jen pro několik druhů nemocí, zejména pro t. zv. kliniky paralelní. Přípravné komité předložilo však k úvaze i druhou možnost, t. j. aby filiálka motolská v ohledu léčebném tvořila jednotku samostatnou, jsouc stejně jako ústav hlavní, vybavena pro všechny druhy nemocí. Finančně je stavba nemocnice zajištěna.

Ministerstvo veřejného zdravotnictví věnuje neustále pozornost složité otázce vzniku plicní rakoviny u horníků radiových dolů v Jáchymově.

Podstatný krok ku předu byl učiněn v otázce boje proti cukrovce zřízením poradny pro diabetiky, jež otevřena byla na jaře letošního roku zásluhou nově se utvořivšiho spolku "Československá péče pro diabetiky". Ústav zřízený značným nákladem bude se obírati hlavně léčením nemajetných diabetiků za vedení a dozoru odborníků.

V oboru průmyslové hygieny zabývá se ministerstvo veřejného zdravotnictví otázkou zostření dozoru na bezpečnostní opatření v dolech po stránce lékařské, dále otázkou týkající se studia hornických nemocí a organisace první pomoci na dolech. Rovněž chopilo se iniciativy v otázce zamezování úrazů elektřinou a první pomoci při nich. Rovněž sleduje dále studium o vlivu racionalisace průmyslové výroby na zdraví dělnictva. Vypracovány byly též předpisy, podle nichž považuje se živnost odhmyzování místností budov a jiných objektů kyanovodíkem za živnost koncesovanou, která může býti udělena jen odborníkům s náležitým odborným vzděláním. Věnuje se též náležitá pozornost hygieně trestnic a věznic častějšími prohlídkami jich úředními lékaři.

Kapitola 19. Odpočivné a zaopatřovací platy.

Zpravodaj sen. R. Pánek.

Náklad na pensijní platy rok od roku stoupá. Důvodem větši potřeby jsou jednak úpravy pensí, jednak neustálý vzrůst počtů percipientů a poměrně menší jejich úbytek. Na rok 1933 byla preliminována částka nižší než v roce 1932 v důsledku srážek vyplývajících ze zákona č. 204/32 Sb. z. a n.

Na rok 1934 byla však preliminována vyšší částka z důvodů zvýšeného počtu percipientů, třebas byly zavedeny ještě nové srážky vládním nařízením č. 252/33 Sb. z. a n. Z téhož důvodu i při zachování srážek preliminuje se také na rok 1935 větší potřeba.

Kapitola 20. Ministerstvo financí

a ze skupiny II. § 1. Tabáková režie, § 2. Státní loterie, § 3. Státní mincovna v Kremnici, skupina, III. Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích (vyjma fondy u kap. 11. a 14.) a skupina IV. Správa státního dluhu.

Zpravodaj sen. Frant. Modráček.

Výdaje kap. 20. jsou proti rozpočtu na rok 1934 vyšší o 88,095.880 Kč, třebaže samotný příspěvek státní správy na úhradu státního dluhu zvýšil se o 97 mil. Kč. Z toho je zřejmo, že musily býti dále omezeny zbývající výdaje ministerstva financí rázu administrativního.

Příjmy ministerstva financí jsou na rok 1935 vyšší o 489,073.070 Kč. Zvýšení to přichází k výrazu hlavně u daní a dávek, neboť titul 5. vykazuje v důsledku dalšího poklesu salda státních podniků opět snížení as o 19 mil. Kč.

Jako v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny, tak v rozpočtovém výboru senátu byly vysloveny pochybnosti o dosažitelnosti preliminovaných příjmů na rok 1935. V tom směru dlužno poukázati na vývody obsažené ve všeobecné části této zprávy.

Ve skupině III. "Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích" činí 2.732,466.764 Kč a jsou tedy o 1.6,758.436 Kč menší než na rok 1934. Snížení to je způsobeno hlavně menším údělem na, péči o nezaměstnané o 50 mil. Kč, jež absorbováno je do značná míry údělem na zálohy Košicko-Bohumínské železnice a místních drah zvýšeným o 37.4 mil. Kč.

Po formální stránce dlužno poznamenati, že podíly uvedené dříve pod písm. C byly přesunuty pod písm. B a pod písm. C upraven je nově oddíl "Ostatní fondy", do něhož na pol. 11. jest zařaděn podíl na podpory k řešení krise malých pivovaru podle ustanovení § 19 zákona o dani z piva ze dne 27. listopadu 1930, č. 168 Sb. z. a n., na položce 12. příděl z výnosu poplatků vybíraných podle § 3 zákona ze dne 24. června 1920, čís. 418 Sb. z. a n., Exportnímu ústavu na úhradu jeho nákladů a konečně na položce 13. podíl fondu živnostenských pokračovacích (učňovských) škol při ministerstvu školství a národní osvěty podle zákona čís. 141/1926 Sb. z. a n. z výnosu peněžitých trestů a pokut ukládaných civilními soudy a správními úřady.

Ve skupině IV. "Správa státního dluhu" celková potřeba na rok 1934 činí 1.975,538.477 Kč, tedy více o 278,082.724 Kč..Zvýšení způsobeno je hlavně tím, že má býti započato znovu s částečným úmorem státních půjček.