323

13. Ministerstvo veřejných prací.

na revír karlovarsko-falknovský 10, 411. 207 Kč a na revír plzeňský 1, 324. 553 Kč. Jelikož
provedením těchto rozsáhlých staveb byl fond pro sociální péči hornickou značně vyčerpán
a vzhledem k tomu, že doplňování jeho se provádí pouze dobrovolnými příspěvky v míře
daleko menší a nižší, než se dělo v době dřívější, muselo býti od dalšího dosavadního způ-
sobu provádění bytové péče pro horníky výstavbou hornických osad a obytných domů pro-
zatím upuštěno a nalezena cesta finančně pro fond, se zřetelem na jeho dnešní stav, při-
jatelná. 

Nynější způsob podporování bytové péče pro horníky pozůstává z udělovaných půjček
horníkům a zřízencům na stavby rodinných domků, které si tito staví sami. Způsob tento
je vhodnější, neboť po skončení výstaveb hornických osad, které mají hornictvu sloužiti
za vzor hygienického bydlení, zachován jest nadále program a účel použití fondu, t. j. pod-
porování staveb hornických obydlí po stránce hygienicko-sociální.

Tyto zápůjčky hypotekárně na nemovitosti zajišťované se poskytují až do výše 10. 000
Kč. Zúročení a umoření, činící 5%, jest splatno ve lhůtách čtvrtletních. Ministerstvo veřej-
ných prací, oddělení pro sociální péči hornickou rozhodne později, po slyšení poradního sboru
hornického, jaké procento z celkové této 5%ní splátky připadá na úmor, případně na zúro-
čení. Zápůjčky se poskytují až do 2/3 odhadní ceny nemovitosti.

Do konce r. 1934 bylo tímto způsobem poskytnuto 930 půjček v celkové výši 9, 112. 000
Kč, z čehož připadlo: na mostecký revír 584, na ostravský revír 174, na kladenský revír
49, na plzeňský revír 58, na falknovský revír 56 a na trutnovský revír 9 půjček.

21

---

324

14. Ministerstvo pošt a telegrafů.

Kapitola 14. Ministerstvo pošt a telegrafů.

Ministerstvo pošt a telegrafů obstarává nejen agendu výsostní, ale i správu státních
podniků "československá pošta" a "Poštovní spořitelna", o nichž je zevrubně pojednáno
ve skupině II. státního rozpočtu (Správa státních podniků).

Na rok 1936 preliminují se výdaje ministerstva pošt a telegrafů částkou okrouhle ....................	117 mil.	Kč.
Ve srovnání s výdaji rozpočtenými na rok 1935 částkou okrouhle..	11'2 mil.	Kč
jsou výdaje na rok 1936 vyšší okrouhle o ...........	0'5 mil.	Kč.

Na zvýšení výdajů participují částkou okrouhle 0'4 mil. Kč osobní výdaje, a to ze-
jména v důsledku zmírnění platových srážek podle vl. nař. č. 275/1934 Sb. z. a n. a zařa-
děním paušální částky na úpravu systemisace. Věcné výdaje se v rozpočtovém návrhu
zvyšují okrouhle o 0'1 mil. Kč zejména vzhledem k vyšším úředním a kancelářským po-
třebám.

Veškeré výdaje ministerstva pošt a telegrafů, neuhrazené vlastními příjmy, hradí
podnik československá pošta.

Příjmy ministerstva pošt a telegrafů na rok 1936 se proto prelimi-
nují stejnou částkou jako výdaje ministerstva pošt a telegrafů, a to

částkou okrouhle ...............	..... 117	mil.	Kč,
tudíž proti částce rozpočtené na rok 1935 ......	..... 11'2	mil.	Kč
vyšší okrouhle o ...............	..... 0'5	mil.	Kč.

---

325

15. Ministerstvo železnic.

Kapitola 15. Ministerstvo železnic.

Ministerstvo železnic vyřizuje jednak otázky státní správy železniční, t. j. projednává
věci železniční legislativy, vykonává vrchnostenský dozor s hlediska státní výsosti, jakož
i s hlediska dopravní bezpečnosti nad veškerými soukromými drahami a řídí veškeré státní
železniční stavby, jednak vykonává vrchní vedení podniku čísl. státních drah, o čemž se po-
jednává podrobně ve skupině státních podniků.

Na r. 1936 preliminují se výdaje ministerstva železnic částkou okrouhle	21 '2 mil Kč.
Ve srovnání s výdaji rozpočtenými na rok 1935 částkou okrouhle..	20'2 mil. Kč,
jsou výdaje na rok 1936 vyšší okrouhle o .............	1'0 mil. Kč.
Zvýšení výdajů vyplývá hlavně z vyšší potřeby na platy stálých i přidělených za-
městnanců.
Ježto podnik "československé státní dráhy" hradí potřebu ministerstva železnic, pokud
není kryta vlastními příjmy, preliminují se proto příjmy ve stejné výši jako výdaje a to
částkou okrouhle .....................	21'2 mil. Kč,
tudíž proti částce rozpočtené na rok 1935 okrouhle ........	20'2 mil. Kč,
více okrouhle o ............ .........	1'0 mil. Kč.

---

326

16. Ministerstvo sociální péče.

Kapitola 16. Ministerstvo sociální péče.

Stručný přehled činnosti ministerstva sociální péče s některými výhledy do budoucnosti
rýsuje se asi takto:

Sociální pojištění.

1. Pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří.

Ministerstvo sociální péče vykonává dozor nad nemocenskými pojišťovnami jako nosi-
telkami nemocenského pojištění a nad ústřední sociální pojišťovnou jako nositelkou inva-
lidního a starobního pojištění. Na území státu působí nyní na 300 nemocenských pojišťo-
ven. Hospodářský stav nemocenského pojištění se vlivem novely č. 112/1934 Sb. z. a n.
k zákonu o sociálním pojištění poněkud zlepšil, avšak přes to - následkem trvající vše-
obecné krise hospodářské - ještě plně neuspokojuje. Vedle zmíněné úpravy zákonné poskytla
Ústřední sociální pojišťovna nemocenským pojišťovnám další pomoc zápůjčkami k propla-
cení účtů lékařských, lékárenských a nemocničních. 1

Pro pojištěnce invalidního a starobního pojištění připravují se směrnice, podle nichž
bude provedeno t. zv. připojištění spočívající v tom, že pojištěnci mohou býti pojištěni na
vyšší výměru zákonných dávek.

Přáním z kruhů hornických provisionistů, kteří byli dotčeni úpravou konkurence hor-
nické provise a důchodu ze sociálního pojištění, jak ji zavedla novela č. 112/1934 Sb. z. a n.
k zákonu o sociálním pojištění, bylo vyhověno novou úpravou § 126 zákona o sociálním
pojištění (vládní nařízení č. 97/1935 Sb. z. a n. ).

Rovněž bylo vyhověno přáním z kruhů lékárnických změnou § 156 zákona o sociálním
pojištění.

2. Léčebný fond veřejných zaměstnanců.

Hospodářský stav Léčebného fondu veřejných zaměstnanců se postupně stále zlepšuje.
Výše reservního fondu za rok 1934 stoupla okrouhle o 4, 000. 000 Kč proti roku předchozímu.

3. úrazové pojištění dělnické.

Ministerstvo sociální péče dozírá na činnost úrazových pojišťoven dělnických po stránce
organisační i hospodářské a vykonává v dohodě se zúčastněnými ministerstvy dozor také
v oboru úrazového zaopatření zřízenců státních drah, pošt a telegrafů a tabákové režie.

K provedení zákona č. 173/1934 Sb. z. a n. bylo vydáno vládní nařízení č. 262/1934 Sb. z.
a n., kterým se upravuje rozhodčí soudnictví úrazového pojištění (zaopatření) dělnického. Na
podkladě tohoto nařízení provedlo ministerstvo sociální péče v roce 1935 v dohodě se zúčast-
něnými ministerstvy jmenování přísedících i náhradníků soudů rozhodčích, jakož i přísedí-
cích a náhradníků vrchního pojišťovacího soudu pro rozhodování o odvoláních do rozsudků
rozhodčích soudů pro úrazové pojištění (zaopatření).

Za účasti zájmových organisací a interesovaných úřadů byla připravena revise dosud
platného zařaďovacího schématu podle ustanovení § 14, odst. 6., zákona o úrazovém pojištění.
Návrh nového zařaďovacího schématu byl projednán v pojišťovacím poradním sboru, zříze-
ném k tomu účelu podle § 49 úrazového zákona připravena osnova vládního nařízení o za-
řadění podniků, podrobených úrazovému pojištění, do nebezpečenských tříd a stanovení
procenta těchto tříd pro období od 1. ledna 1936 do 31. prosince 1940; osnova byla dána do
meziministerského připomínkového řízení.

Platnost zákona č. 408/1921 Sb. z. a n., o drahotních příspěvcích k úrazovým důchodům,
byla prodloužena i na rok 1935 a příplatky byly hrazeny z běžných prostředků nositelů
úrazového pojištění.

Odškodňování nemocí z povolání podle zákona č. 99/1932 Sb. z. a n. projevilo se v míře
ještě větší, než v letech minulých. Podle získaných zkušeností bude nutno kategorie různých
skupin a obrazů nemocí, uvedené v příloze k zmíněnému zákonu, rozšířiti i na nemoci další,
příp. na podniky, na které se odškodňování podle zákona dosud nevztahuje.

Konají se přípravy k novelisaci a unifikaci úrazového pojištění, které si vyžadují ještě
určité doby, neboť nejde jen o reformu, nýbrž o unifikaci trojího, resp. čtverého ve státě
platného právního řádu.

---

327

16. Ministerstvo sociální péče.
Pensijní pojištění.

Provádění novely č. 117/1934 Sb. z. a n. k zákonu o pojištění soukromých zaměstnanců
ve vyšších službách přineslo s sebou některé další úkoly v administrativě i judikatuře pen-
sijního pojištění. Co se od zmíněné novely očekávalo, se v celku splnilo, zejména pokud jde
o odstranění bezpodmínečného důchodu starobního a zavedení t. zv. důchodu sociálního.

Schváleny byly stanovy Pensijního ústavu soukromých drah v Praze jako závěr admi-
nistrativních opatření k provedení vládního nařízení č. 33/1933 Sb. z. a n. o pensijním po-
jištění zaměstnanců soukromých drah.

Na podkladě elaborátů ministerské komise pro novelisaci sociálního pojištění při
ústřední sociální pojišťovně a ministerské komise pro novelisaci pensijního pojištění pří
Všeobecném pensijním ústavě byla vypracována osnova zákona o přestupech v sociálním
pojištění, jejímž účelem jest zjednodušiti dosavadní neuspokojivou úpravu nároků po-
jištěnců při přestupu z jednoho odvětví sociálního pojištění do jiného. Osnova projednává
se v meziministerském připomínkovém řízení.

Péče stavební a bytová.

Ve stavebním ruchu, k němuž dal podnět dosud platný zákon č. 45/1930 Sb. z. a n.,
zejména jeho nový způsob podpory ve formě státního příspěvku, nastal pokles, jakmile se
projevily důsledky všeobecné hospodářské tísně. V důsledku snížení důchodové úrovně oby-
vatelstva snížila se poptávka po větších bytech a stavební ruch byl bržděn obavami před
dalším poklesem obecné hodnoty staveb. K tomu přistoupily v poslední době i ztížené mož-
nosti opatřiti si dlouhodobý hypotékami úvěr a u obecně prospěšných stavebních sdružení
mimo to ještě nedostatek vlastních prostředků, jimiž každý stavebník jest povinen přispěti
k úhradě stavebního nákladu.

Vládním nařízením č. 103/1935 Sb. z. a n. byly zvýšeny daňové úlevy na opravy starých
domů a odstupňovány podle počtu nájemných předmětů podléhajících ochraně nájemníků.
Účinnost nařízení byla rozšířena na všechny obce s více než 10. 000 obyvateli a na opravy
domů, v nichž jest jen jeden předmět podléhající ochraně.

Hospodářská tíseň projevila se ve stavebním ruchu zvýšenými požadavky na stát, aby
plnil vůči věřitelům zaručených zápůjček povinnosti, k nimž se zavázal převzetím záruky
za stavebníky, kteří při snížených důchodech a nedostatku zaměstnání nejsou s to, aby plně
dostáli dlužnickým závazkům. V tísni ocitli se nejen jednotlivci, kteří si vystavěli za státní
záruky rodinné domky, nýbrž i některá obecně prospěšná stavební sdružení, u nichž často
úbytek výnosů domů, zaviněný všeobecným poklesem nájemného a nedostatek prostředků
potřebných ku vrácení peněžitých příspěvků vystěhovavším se nájemníkům ohrožují rovno-
váhu jejich hospodaření. Ve snaze zachrániti takováto sdružení před vážnými důsledky jich
ohroženého hospodářství bylo vydáno vládní nařízení č. 160/1934 Sb. z. a n., jehož některá
opatření se v praxi plně osvědčila.

Péče o mládež.

Hospodářská krise projevuje přetěžce své neblahé důsledky v péči o mládež, takže jest
třeba zvýšeného úsilí všech orgánů sociální péče veřejné i soukromé, aby svým úkolům do-
stály. Působení jejich za nynějších poměrů jest tím obtížnější, že zvýšené úkoly péče
o mládež jest obstarávati při stále nižších finančních prostředcích. Význam péče o mládež
v nynější době jest dokumentován usnesením vlády ze dne 20. července 1935, jímž mini-
sterstvo sociální péče bylo pověřeno, aby za součinnosti zúčastněných ministerstev vypra-
covalo jednotný pracovní program péče o mládež. V jeho rámci bude nyní pracováno ze-
jména v tom směru, aby došlo k obstarávání úkolů péče o mládež v různých resortech a
v různých organisacích s jednotného hlediska a za vzájemné součinnosti.

Zkušenosti získané prováděním zákona o trestním soudnictví nad mládeží č. 48/1931
Sb. z. a n. potvrzují potřebu vybudování ochranné výchovy dětí a mladistvých, a to nejen

---

328

16. Ministerstvo sociální péče.

pro obor trestní, nýbrž i pro případy, kdy i jiné, zejména sociální důvody, vyvolávají po-
třebu ochranné výchovy ústavní nebo v cizí rodině. Bez úpravy ochranné výchovy naráží
provádění zmíněného zákona na největší překážky, poněvadž není přesných norem, podle
nichž bylo by postupovati při ochranné výchově. Ministerstvo sociální péče vypracovalo již
příslušnou osnovu a předalo ji před časem do meziministerského připomínkového řízení.
Prozatím bylo normativně upraveno řízení o provádění ochranné výchovy ve výchovnách

zemských a obecních, resp. okresních, vládním nařízením č. 164/1935 Sb. z. a n.

Ochrana dětí v cizí péči a dětí nemanželských se provádí podle zákona č. 256/1921 a
vládního nařízení č. 29/1930 Sb. z. a n. Posléze uvedené vládní nařízení platí pouze v zemích
České a Moravskoslezské, a bude třeba rozšířiti jeho působnost i na zemi Slovenskou a Pod-
karpatoruskou, což jest nyní umožněno vybudováním sítě okresních péčí o mládež talie
v těchto zemích.

Zvláštní pozornost věnovalo ministerstvo sociální péče ochranné akci pro nezaměstnaný
dorost v místech, v nichž jest nezaměstnanost zvláště veliká, zřizováním ochranných
útulků, kde se mladistvým nezaměstnaným dostává zaopatření, odborné výchovy a rekreace.
Letos působilo těchto útulků přes 80. Úspěch akce vyvolal potřebu, aby v činnosti ve prospěch
nezaměstnaného dorostu bylo ve vhodné formě pokračováno v letních měsících. Stalo se tak
zřízením t. zv. pracovních společenství, zřízených v sídlech útulků, kde mladiství nezaměst-
naní vykonávají produktivní práce, na něž jest veřejným stavebníkům poskytován státní
příspěvek podle vládního nařízení č. 79/1930 Sb. z, a n.

Pomocná státní akce ošacovací pro děti nezaměstnaných a pomocná akce stravovací byly
uskutečněny v zimním období 1934-1935. Obě akce provádějí s úspěchem zemská ústředí
péče o mládež a okresní péče o mládež, jimž se podařilo získati na ně značné prostředky od
místních činitelů a z veřejné dobročinnosti.

Počet dětí ve státních ústavech na Slovensku a Podkarpatské Rusi stále stoupá a dosáhl
již číslice 10. 500 chovanců. Ve vybavení státních ústavů byl učiněn další pokrok dohotove-
ním přístavby v čs. státním dětském domově v Košicích, takže ústav jest v plném provozu.
Stavba internátu při čs. státním ústavě pro hluchoněmé v Kremnici byla dokončena, a pra-
cuje se na vnitřním zařízení. V nejbližší době bude přikročeno k rozsáhlejším opravám v Čs.
státním dětském domově v Mukačevě a v Čs. státním ústavě pro děti úchylné v Sevluši.

Organisace práce.

1. Zprostředkování práce.

Jednotné zprostředkování práce nebylo dosud zákonně upraveno.

Bylo nutno pokračovati v budování sítě zprostředkovatelen práce na Slovensku, kde nyní
v sídle téměř každého okresního úřadu byla zřízena veřejná zprostředkovatelna. V roce 1926
bylo na Slovensku v činnosti 8 veřejných zprostředkovatelen práce. Za státní pomoci byly
postupně vybudovány další, takže v roce 1935 jest jich v činnosti 74 a další 2 budou zřízeny
v nejbližší době.

2. Mezinárodní spolupráce v roce 1935.

V roce 1935 poprvé za existence Mezinárodního úřadu práce byl náš stát zastoupen jako
rádný člen ve správní radě této důležité mezinárodní instituce, a sice býv. ministrem so-
ciální péče Dr. L. Wintrem. V něm získaly stát i věc sociálního míru a pokroku vřelého za-
stánce svých zájmů a je jen hluboce litovati, že předčasným odchodem ztratilo českosloven-
sko tak významného zástupce. Mimo skupinu vládní je československo zastoupeno
náhradními členy též v zaměstnavatelské a zaměstnanecké skupině správní rady Mezinárod-
ního úřadu práce. Je tedy přirozené, že dosavadní čilá spolupráce našeho státu s Mezinárod-
ním úřadem práce stala se tímto zastoupením ve správní radě a v řadě odborných komisí
ještě intensivnější.

---

329

16. Ministerstvo sociální péče.

V roce 1935 vypracovalo ministerstvo sociální péče a předložilo vládě ke schválení odpo-
vědi na dotazníky Mezinárodního úřadu práce o zkrácení pracovní doby, o zaměstnávání žen
při pracech podzemních, dále na dotazník o zachovávání práv a nároků pojištěnců při jejich
přechodu z jednoho státu do druhého a na dotazník o částečné změně mezinárodní úmluvy z r.
1931 o pracovní době v uhelných dolech.

Ministerstvo sociální péče zúčastnilo se kromě toho XIX. zasedání Mezinárodní konfe-
rence práce, vypracovalo za účasti příslušných úřadů obšírné vyjádření o Československu pro
publikaci Mezinárodního úřadu práce, týkající se sociálního pojištění a sociální práce vůbec
v jednotlivých státech. Byl sjednáván podklad pro ratifikaci některých mezinárodních
úmluv, přijatých dřívějšími konferencemi práce. Na rok 1936 připravuje ministerstvo so-
ciální péče odpovědi československé vlády na všechny dotazníky Mezinárodního úřadu práce
v otázkách, které jsou na pořadu příští konference práce, t. j. ve věci úpravy zkrácení pra-
covní doby při výrobě železa a ocele, při veřejných pracech a stavbách, podnikaných nebo
subvencovaných státem a ve věci placených dovolených pro zaměstnance.

živnostenská inspekce.

S rozvojem sociálního zákonodárství rostou i úkoly živnostenské inspekce; zejména
k tomu přispívají nemalou měrou trvale neutěšené hospodářské poměry, tíživě doléhající na
pracující vrstvy obyvatelstva. Vedle normální činnosti živnostenské inspekce, na niž bylo
poukázáno v důvodové zprávě k rozpočtu na rok 1935, sluší ještě připomenouti dozor na do-
držování vládního nařízení č. 189/1935 Sb. z. a n., o prodloužení platnosti kolektivních smluv,
dále třeba se zmíniti o mnohých úředních zásazích, konaných podle vládního nařízení č. 134/
1935 Sb. z. a n., o opatřeních proti zastavování výroby v továrních podnicích a proti hro-
madnému propouštění zaměstnanců. Dozorčí činnost vzrostla také všeobecně zostřenou kon-
trolou pracovní doby, aby nedocházelo k protizákonné práci přes čas a pak kontrolou
čtyřicetihodinové pracovní doby, předepsané pro státní nebo státem podnikané stavby a práce.
Poněvadž dosavadní personální stav živnostenské inspekce nestačil na provádění všech těchto
úkolů, bylo vládou povoleno přijetí nových 57 dozorčích úředníků, z nichž jest 25 inženýrů a 32
pomocných orgánů inspekčních. K zvýšení výkonu živnostenské inspekce přispěje také zmen-
šení některých příliš rozsáhlých dozorčích okresů rozmnožením dosavadního počtu 29 obvod-
ních a 3 inspektorátů speciálních podle vládního nařízení č. 125/1935 Sb. z. a n. o pět
obvodních inspektorátů na celkový počet 37 inspektorátů. Aktivování těchto 5 nových úřadů
bude provedeno na začátku roku 1936. činnost živnostenské inspekce jest každoročně vylí-
čena ve zvláštní podrobnější zprávě, zpracované v ústředním živnostenském inspektoráte při
ministerstvu sociální péče a předkládané zákonodárným sborům i veřejnosti.

Péče o válečné poškozence.

V roce 1935 byla prováděna péče o válečné a poválečné poškozence v rámci dosavad-
ních zákonných opatření. Ve směru organisačním nastala změna zrušením okresních úřado-
ven pro péči o válečné poškozence a sjednocením agendy u zemských úřadů pro péči o válečné
poškozence. Vysvětlení, potřebná k posouzení rozsahu péče o válečné poškozence v příštím
roce, jsou zařaděna ve vysvětlivkách dílčího rozpočtu kap. 16.

Družstevnictví.

V družstevní agendě sledovalo ministerstvo sociální péče hospodářské zájmy výrobních
i spotřebních družstev dělnických a udržovalo styk s družstevními organisacemi. Pro ne-
dostatek finančních prostředků bylo možno v podpoře dělnického družstevního hnutí splniti
jen velmi málo. Položka věnovaná v rozpočtu na tuto péči stačí sotva k podpoře organisačních
a vzdělávacích úkolů družstev, takže nebylo možno podporovati jejich zájmy hospodářské.

---

330

16. Ministerstvo sociální péče.
Péče o vystěhovalce a přistěhovalce.

V důsledku světové hospodářské krise trvá i dále pokles ruchu československého vystě-
hovalectví. V zemích evropských a v některých zámořských uplatňuje se stále tendence
chrániti domácí pracovní trh proti cizím příslušníkům a tato prakse nejenom omezuje přijí-
mání nového dělnictva z ciziny, nýbrž zasahuje i vystěhovalce v zemi usedlé. Při propouštění
dělnictva jsou v prvé řadě vždy postiženi cizí státní příslušníci. Poněvadž v oboru sociálního
zákonodárství není dosud všude rovnosti mezi domácími a cizími příslušníky, ocitli se
českoslovenští příslušníci v některých zemích v kritické situaci. Československým příslušní-
kům, kteří v cizině upadli do nouze beze své vlastní viny, poskytuje ministerstvo sociální
péče prostřednictvím zastupitelských úřadů nouzové podpory, které jim mají ulehčiti
přečkání nepříznivých dob nebo ve výjimečných, zvláštního zřetele hodných případech,
umožniti návrat do vlasti.

Pro budoucnost se pracuje k tomu, aby po překonání nynější hospodářské krise byla
připravena řádně promyšlená a organisovaná agenda kontroly vystěhovaleckého proudu.

Péče o nezaměstnané.

Mimořádná nezaměstnanost, jeden z následků světové hospodářské krise, ani v roce
1935, jak ostatně bylo již v důvodové zprávě k minulému finančnímu zákonu naznačeno,
v podstatné míře nepolevila a některé známky nasvědčují tomu, že ani v roce 1936 není
velké naděje, že by se mohla nezaměstnanost ve větší míře zmírniti. Bude tedy opět hlav-
ním úkolem ministerstva sociální péče hledati prostředky, jak čeliti případnému vzrůstu ne-
zaměstnanosti, starati se, jak zmenšiti počet nezaměstnaných, přispívati k oživení našeho
hospodářství a výroby, a starati se, aby dostalo se nezbytných životních potřeb velkému
počtu nezaměstnaných, kteří nemohou býti zařazeni do pracovního procesu.

O stavu nezaměstnaných vedou se statistická data. jež jsou ministerstvem sociální
péče měsíčně uveřejňována. Aby se pomohlo oživení našeho hospodářství, vyvíjí minister-
stvo sociální péče mnohostrannou činnost zejména pokud jde o otázky finanční podpory
nebo úlev podnikům, usměrnění státních dodávek, opatření stran dovozu a vývozu, sledo-
vání zahraničního obchodu, zamezení zastavování a omezování provozu podniků; provádí
produktivní péči o nezaměstnané, práce nouzové, stará se o opatření práce nezaměstnané
mládeži v pracovních pospolitostech, sleduje investiční činnost veřejnoprávních svazků
a pod.

V roce 1935 bylo ministerstvu sociální péče uvolněno vládou na provádění produk-
tivní péče o nezaměstnané podle článku IV. zákona č. 74/1930. resp. vládního nařízení
č. 79/1930 Sb. z. a n. úhrnem 173 mil. Kč.

Na vrub shora uvedené částky projednalo ministerstvo sociální péče včetně do 31. října
1935 celkem 4086 žádostí a přislíbilo na nouzové práce státní pomoc v celkové výši
Kč 134, 140. 000, čímž poskytlo pracovní příležitost celkem pro 204. 652 nezaměstnaných
osob na dobu 1-12 měsíců. Při tom pamatovalo také na opatření práce pro mladistvé a
proto stanovilo, že na pracích, na které byly povoleny podpory z prostředků, určených na
produktivní péči o nezaměstnané, musí býti zaměstnáno aspoň 15% mladistvých nezaměst-
naných ve věku od 18-24 let. T. zv. pracovní tábory pro mladistvé nezaměstnané byly v roce
1935 nahrazeny pracovními pospolitostmi, jež vznikly ze zimních útulků pro nezaměstnaný
dorost. V pracovních pospolitostech našlo zaopatření přes 2000 mladistvých.

Státní příplatek podle t. zv. gentského systému vyplácejí jako dříve odborové organi-
sace, zmocněné k výplatě státního příplatku k podporám nezaměstnaných, jichž bylo 152.

Jako další opatření v péči o nezaměstnané provádí se stravovací akce pro osoby neza-
městnané a omezeně pracující a mléčná akce pro děti nezaměstnaných nebo omezeně pra-
cujících živitelů rodin a některé další výpomocné akce. Vláda na ně povoluje prostředky
vždy pro jednotlivá podpůrná období. Na obě akce bylo povoleno do 1. prosince 1935 cel-
kem 268'3 mil. Kč.

Jako doplněk stravovací akce byla opět prováděna akce chlebová, která do 30. září
1935 vyžádala si částky 40, 007. 741'- Kč, dále nouzová akce ve prospěch podkarpato-

---

831

16. Ministerstvo sociální péče.

ruského lidu, ohroženého nedostatkem, akce cukerní ve prospěch dětí nezaměstnaných,
nouzová akce ve prospěch okresů a průmyslových měst, postižených mimořádnou neza-
městnaností, dále akce bramborová, ošacovací, uhelná, léčebná péče a pod.

Jako příspěvek na podpory čs. příslušníků v Německu bylo do 30. září 1935 opětovně
vyplaceno 12 mil. Kč, pro nouzové okresy a průmyslová města pamatováno bylo v roce 1935
značným penízem za účelem poskytování podpor nezaměstnaným a jejich rodinám ve formě
naturálních dávek.

Těmito pomocnými akcemi se usnadní životní poměry nezaměstnaných a jejich rodin,
jichž počet jest stále velmi vysoký.

Státní starobní podpory.

Zákon o státních starobních podporách se stal vlivem hospodářské tísně v početných
případech jediným zdrojem existence osob, jež z důvodů věkových nebyly již účastný in-
validního a starobního pojištění. Tím dlužno vysvětliti vysoký počet percipientů, který
však nyní ponenáhlu klesá, neboť osoby narozené po 1. červenci 1866 pro podpory již ne-
přicházejí v úvahu. Počet percipientů činí podle výkazu za září t. r. 165. 275 a jest nižší,
než maximum v červenci 1933 o 23. 402.

Ochrana spotřebitelů.

V agendě ochrany spotřebitelů ministerstvo sociální péče spolupracovalo při sledování
zákonů a vládních nařízení, vypracovaných jinými ústředními úřady a uplatňovalo při nich
zájmy spotřebitelské. Jako zvlášť důležité se uvádí: úprava mléčného trhu, výroba a pro-
dej umělých jedlých tuků, úprava obchodu s obilím a mlýnskými výrobky, stanovení ma-
ximálních cen mouky pšeničné a žitné a syndikalisace mlýnů. Kromě toho bylo spolupraco-
váno též na jiných osnovách, pokud měly vztah k spotřebiteli (mlékárenské hospodářství,
zákaz přídavků při prodeji zboží, doprava motorovými vozidly a jejich zdanění, ceny zábalu
a pod. ). Ministerstvo sociální péče zúčastňovalo se svými zástupci jednání obilního mono-
polu, živočišného syndikátu, dřevařského syndikátu, mléčných komisí cenových za tím úče-
lem, aby v těchto organisacích byly respektovány též zájmy konsumentské. Ministerstvo
sociální péče bylo zastoupeno v komisích kartelové, devisové, uhelné při ministerstvu veřej-
ných prací, ve schůzích presidiálního sboru pro dovoz a vývoz při ministerstvu obchodu,
v komisi pro vybudování nového kodexu alimentaria při ministerstvu veřejného zdravot-
nictví a tělesné výchovy. Pro nejbližší budoucnost připadá ministerstvu sociální péče zodpo-
vědná úloha spočívající v tom, aby zákonnými prostředky bylo čeleno stále stoupající dra-
hotě, která podle nynějších známek má další tendenci vzestupnou a která postihuje nejvíce
předměty nejnutnější výživy.

K usnadnění úkolů ministerstva sociální péče v ochraně spotřebitelů byl utvořen po-
radní sbor spotřebních družstev, který bude moci do otázek konsumentských svoji inten-
sivní činností zasahovati.