332

17. Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Kapitola 17. Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné

výchovy.

Rozpočet ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na rok 1936 vyka-
zuje proti roku 1935 sice zvýšení o Kč 13, 033. 800, ale z toho plných Kč 10, 000. 000 připadá

na úhradu nedobytného léčebného za nemajetné příslušníky země Slovenské a Podkarpa-
toruské ve veřejných nemocnicích a celý Kč 1, 000. 000 na splátky v dřívějších letech po-
volených subvencí asanačních.

V jednotlivostech se připomíná:

Nakažlivé nemoci. V roce 1935, dík přesné mezinárodní i domácí evidenci na-
kažlivých chorob, bylo zabráněno zavlečení těžkých epidemií z ciziny k nám a také vzniku
větších epidemií domácích. Z domácích nákaz se vyskytly případy skvrnivky v ob-
vyklých krajích východní části republiky, při jejichž potlačení se osvědčily znovu epi-
demické autokolony. Proti záškrtu se postupovalo preventivním očkováním

(Ramonovým anatoxinem). Proti neštovicím se očkování úplně vžilo. V těchto všech
preventivních opatřeních bude roku 1936 v rámci možnosti pokračováno.

Všeobecná hygiena. Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy
připravuje jednotný zákon o obchodu potravinami, jakož i jednotnou úpravu
prohlídky zvířat a masa. Ke vzdělání dohlédacích a výkonných orgánů dozoru na potra-
viny budou uspořádány kursy podle § 24 zákona číslo 89/1897 ř. z. Roku 1935 bude
dokončen první díl potravinového kodexu československého, v jehož
vydávání bude pokračováno. Ministerstvo také sleduje výrobu umělých poživa-
ti n, kontroluje jejich složení a věnuje pozornost i jejich cenám.

Státní zdravotní ústav byl v roce 1935 na nejvyšší míru zatížen výro-
bou různých léčivých ser a vakcín proti nakažlivým nemocem, a stále stou-
pající agenda tohoto jeho oddělení vynucuje si pro nejbližší dobu rozšíření místní i zvý-
šení pracovních sil jak v ústavě samém, tak v sérové stanici v Bohumile. Rovněž vykazo-
valo zvýšenou činnost oddělení pro biologickou kontrolu léčiv. V potra-
vinářském ústavě, k němu přičleněném, zřizuje se laboratoř pro výzkum pracov-
ních method. Tato zvýšená činnost Státního zdravotního ústavu bude ovšem vyžadovati
i zvýšených prostředků finančních. V oboru administrativním připravuje se pro tento
ústav a jeho poradní sbor regulativ.

Novostavby vodovodů a činnost asanační, která se u nás až do
roku 1932 velmi zdárné vyvíjela, je od té doby citelně dotčena tím, že nelze poskytovati
subvence na nové projekty, protože zbývá ještě k proplácení mnoho milionů (asi
37, 000. 000 Kč) na subvencích, povolených na stavby vodovodů a kanalisací v dřívější
době, a z částky každoročně v rozpočtu k účelům asanačním preliminované je možno je-
nom pozvolna spláceti tyto přislíbené subvence.

Lidové a sociální choroby. V boji proti těmto chorobám věnuje se zvláště
pozornost potírání tuberkulosy, venerických nemocí a zhoubných nádorů, jako zlům ohro-
žujícím nejvíce zdravotní stav obyvatelstva našeho státu. V tom směru především se klade
důraz na práci preventivní prostřednictvím poraden. Nedostatek finančních prostředků
brání nutnému zřizování těchto nových ústavů, a proto ministerstvo se snaží státními pod-
porami udržeti jejich práci aspoň v nynějším zmenšeném rozsahu. Na Podkarpatské Rusi
jejich činnost značně podepírá zahájená práce Domu Lidového Zdraví v Užhorodě, jakožto
vrcholné organisace preventivní péče v zemi. V oboru nestátní léčebné péče proti lidovým
a sociálním chorobám byly vypláceny jenom splátky na udělené již podpory na stavby a adap-
tace specielních léčeben. V rámci boje proti těmto chorobám provádí se na Slovensku v urči-
tých okresech protitrachomová akce. Zaujímala sice počátkem roku 1935 ještě
11 politických okresů, v důsledku snížení rozpočtu však musela býti později podstatně
omezena.

Dětské poradenství. Ministerstvo veřejného zdravotnictví samo vydržuje
poradny "Našim Dětem" a přispívá na udržení činnosti ostatních dětských poraden, ze-
jména též podporou ze zdravotní přirážky.

333

17. Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Výcvik zdravotnického personálu. Porodní asistentky se
vzdělávají ve Stát. ústavech pro vzdělání a výcvik porodních asistentek v 10ti měsíčních
kursech, počínajících vždy na podzim. Ošetřovatelky nemocných se vzdělávají
ve Státní ošetřovatelské škole v Praze, pro kterou se bude stavěti nová budova, pro niž
bylo již zadáno vypracování definitivních plánů. Pro výchovu personálu pro
zdravotní a sociální péči (pracovnice pro sociální úřadovny, poradny, ozdra-
vovny a pod. ) byla za součinnosti s Rockefellerovou nadací a v dohodě s ministerstvem
sociální péče a ministerstvem školství zřízena Masarykova státní škola zdra-
votní a sociální péče v Praze, jež má býti podle dohody uvedených mini-
sterstev otevřena koncem roku 1935. škola bude dvouletá. Ve škole se má žačkám dostati
theoretické i praktické výchovy ve zdravotnictví, sociálním lékařství, ošetřovatelství i so-
ciologicko-právního vzdělání. Při škole bude zřízen internát pro 25 posluchaček.

Nemocnice. Ve státní nemocnici na Král. Vinohradech bude dána
roku 1935 do provozu rozšířená a nově vybavená budova hospodářská s novou kuchyní a
ubikacemi personálu. Novostavba chirurgického pavilonu bude v tomto roce hotova v rež-
ném zdivu a začnou se prováděti práce instalační a řemeslné. Pro novou prosekturu jest
připraven stavební program. Ve státní nemocnici na Ostravsku byl dán do
provozu nový pavilon interní, v němž chybí toliko zařízení vodo- a elektroléčby. Připra-
veny jsou stavební programy pavilonu chirurgického a pro fysikální léčbu a budovy pro
prosekturu a administrativu. Ve státní nemocnici v Bratislavě jsou vypraco-
vány pro novostavbu infekčního pavilonu při dětské klinice náčrtky plánu. Plán tento pro
nedostatek stavební plochy musil však býti restringován, čímž se uskutečnění projektu po-
někud zdrží. Ve státní nemocnici v Žilině byla zahájena novostavba infekčního
pavilonu, prováděná za podpory města. K úplnému dokončení této nemocnice chybí ještě
pavilon interní a budova správní. Stavba státní nemocnice v Lučenci je zdržo-
vána okolností, že nebylo lze dosud odstraniti překážky způsobované nedostatkem vodovodu
a kanalisace ve městě. Při státní nemocnici v Mukačevě se jeví velmi nalé-
havou stavba hospodářské budovy, podmíněná ovšem nutností dalšího rozšíření území ne-
mocničního.

Ve Státním dětském léčebném ústavě Šrobárově v Dolním
S m o k o v c i byla stavební činnost po dokončení pavilonu chirurgického a nové kuchyně
s jídelnami omezena na zachycení nových vodních pramenů a na rekonstrukci ústavního
vodovodu a kanalisace.

Všeobecná nemocnice v Praze. Pokud jde o nové vybudování této ne-
mocnice, byl program jeho v zásadě vládou schválen. Zbývá ještě dojednati s obcí pražskou
koupi pozemků v Motolech potřebných pro stavbu některých nemocničních objektů.

Na podporách nestátních nemocnic bylo v minulém roce vyplaceno
z rozpočtu zdejšího ministerstva úhrnem Kč 1, 400. 000, a to 26 veřejným nemocnicím. Mi-
nisterstvo dluhuje ovšem na povolené, dosud však nesplacené podpory těmto ústavům
částku Kč 13, 237. 615.

Tělovýchova. Program státních tělovýchovných kursů zůstal
v roce 1935 nezměněn jako roku 1934. Hospodaření v roce 1934 ukázalo, že položka na
mimořádných výdajích pro činnost tělovýchovnou, činící Kč 200. 000, byla příliš nízká a
odsuzovala ministerstvo v oboru tělesné výchovy k trpné úloze. Proto byla položka nyní
zvýšena o částku, která jest k účelům, jimž má sloužiti, nezbytně nutnou. Práce spojené
s vybudováním první etapy úpravy cvičišť a hřišť na území bývalých Strahovských lomů
blíží se svému dokončení.

Léčebné výdaje. V mimořádných výdajích na tomto §u byly zařa-
zeny stejné částky jako v roce 1935 na splácení částek, které dluží stát všeobecným veřej-
ným nemocnicím a ústavům léčebným, zejména na Slovensku a Podkarpatské Rusi. V 1. a
2. položce řádných výdajů rozpočtu na rok 1936 preliminuje se však větší výdaj,
protože vzrůst počtu lůžek v nemocnicích i počtu ošetřovanců v nemocničním ošetřování
způsobil v posledních letech i vzrůst běžných každoročních výdajů na nedobytné léčebné,
které má hraditi státní pokladna za nemajetné příslušníky slovenské a podkarpatoruské
ve zmíněných léčebných ústavech a nemocnicích.

334

K částečné úhradě těchto výdajů sloužily pensijní příspěvky placené státními zaměst-
nanci v činné službě, které vynesly:

18. Odpočivné a zaopatřovací platy.

Kapitola 18. Odpočivné a zaopatřovací platy.

Náklad na odpočivné a zaopatřovací platy dosud značně vzrůstá. V dřívějších letech
způsobovaly zvyšování tohoto nákladu několikeré úpravy pensí a zvláště úprava podle zá-
kona z 20. května 1930, č. 70 Sb. z. a n., v poslední době pak se zvyšuje náklad ten odcho-
dem velmi velkého počtu státních zaměstnanců do výslužby, čímž vzniká větši přírůstek
příjemců než úbytek a při tom příjemci přibývající mají platy vyšší než příjemci ubývající.

V letech 1919 až 1934 byla podle státních závěrečných účtů náležitost na odpočivných
a zaopatřovacích platech civilních a vojenských (bez státních podniků) tato:

Nutno připomenouti, že do konce roku 1924 byly z této rozpočtové kapitoly hrazeny
i odpočivné a zaopatřovací platy státních podniků, pokud byly vypláceny na účet této kapi-
toly u zemských finančních úřadů, kdežto od 1. ledna 1925 si uhrazuje každý státní podnik
veškeré pensijní výdaje z vlastních provozních prostředků, ponechávaje si zároveň pen-
sijní příspěvky placené svými zaměstnanci.

335

18. Odpočivné a zaopatřovací platy.

Za základ výpočtu potřeby pro rok 1936 byly vzaty výsledky docílené v letech 1932 až
1934, při čemž zvláště bylo přihlédnuto k výsledkům do konce srpna 1935 a k pravděpodob-
nému zvýšení nákladu, který vznikne odchodem většího počtu státních zaměstnanců do vý-
služby. Do rozpočtu byl zařaděn náklad na úpravu odpočivných a zaopatřovacích platů
podle zákona ze dne 20. května 1930, č. 70 Sb. z. a n., avšak dosud bez nákladu na
úpravu, která měla býti provedena od 1. ledna 1933 (IV. etapa) a která byla odložena. Dále
jsou v něm obsaženy částky, které stát poskytuje státním podnikům "československé státní
dráhy" a "československá pošta" na úhradu vyššího nákladu, který oběma těmto podni-
kům vznikl provedením zákona ze dne 22: prosince 1924, č. 287 Sb. z. a n.

Do rozpočtu této kapitoly jest i na rok 1936 zařazena, jak jest již svrchu uvedeno
"Refundace vyššího nákladu odpočivných a zaopatřovacích platů podle zákona z 22. pro-
since 1924, č. 287 Sb. z. a n. " částkou 19, 094. 000 Kč (z toho připadá na železniční zaměst-
nance 15, 200. 000 Kč a na poštovní zaměstnance 3, 894. 000 Kč).

Pro zjištění celkových výdajů, které hradí stát ze svých prostředků na odpočivné a za-
opatřovací platy vůbec, třeba k odpočivným a zaopatřovacím platům administrativním.

preliminovaným částkou..................926, 677. 500 Kč,

připočísti ještě odpočivné a zaopatřovací platy pensistů státních

podniků, které se na rok 1936 preliminují částkou....... 1. 279, 915. 300 Kč

takže v státním rozpočtu na rok 1936 jest v rozpočtové kapitole 18. a díl-
čích rozpočtech jednotlivých státních podniků zařaděno na odpočivné
a zaopatřovací platy úhrnem................2. 206, 592. 800 Kč

Tento náklad se zvyšuje ještě o částku, kterou přispívá stát na úhradu odpočivných
a zaopatřovacích platů učitelů škol národních. Částka ta jest nyní velmi značná, uváží-li se,
že celkový náklad na pense učitelů národních škol v Čechách, na Moravě a ve Slezsku činil
v roce 1919 celkem 26, 315. 916 Kč (uhrazeno z pensijního fondu učitelského 5, 018. 904 Kč,
ze zemského fondu 15, 563. 470 Kč a zálohově z prostředků státních 5, 733. 542 Kč), kdežto
v roce 1934 činil tento náklad 436, 509. 234 Kč (uhrazeno z pensijního fondu učitelského a ze
zemských školních fondů 128, 576. 273 Kč, ze zemských fondů jednotlivých zemí a z 30% po-
dílu "státu na výnosu zemských přirážek 57, 972. 860 Kč a zálohově z prostředků státních
249, 960. 101Kč).

Návrh vypočten podle výsledků docílených v letech 1932 až 1934, dále se zřetelem na
průměrný výsledek do konce srpna 1935, vzhledem k úsporným opatřením na rok 1935 a ko-
nečně se zřetelem ku zvláštnímu pensijnímu příspěvku podle odst. 1. § 10. vlád. nař. č. 252/
1933 Sb. z. a n.

Přehled celkových příjmů na pensijních příspěvcích a přijatých prémiových reservách
bude zřejmý, když k očekávaným příjmům, které platí administrativní státní zaměstnanci
v činné službě a které jsou na rok 1936 preliminovány částkou.... 174, 974. 500 Kč,
budou ještě připočteny pensijní příspěvky a prémiové reservy, které při-
jmou jednotlivé státní podniky od svých zaměstnanců v činné

336

19. Ministerstvo financí.

Kapitola 19. Ministerstvo financí.

Kurs Kč byl v roce 1934 před devalvací i po ní, když se záznamy na cizích
bursách přizpůsobily nové paritě, zcela stálý, resp. sledoval jako dříve jen mezinárodní
výkyvy kursů ostatních měn. Nejnižší záznam v Curychu byl 12'72, nejvyšší 12'91 šv. fr.
I v roce 1935 byly kursy československé koruny na zahraničních bur-
sách klidné a stálé.

Soupis a povinná nabídka cizozemských hodnot provedené podle
vládního nařízení č. 202/1934 Sb. z. a n. vyzbrojily cedulovou banku dostatečnou zásobou
platidel mezinárodní povahy, zejména zlata a hodnotných devis, aby jednak mohla řádně
ovládati kurs Kč na zahraničních trzích, jednak opatřiti platidla pro nezbytný dovoz ze-
jména surovin pro tuzemský průmysl. Opatření toto mělo nejen velice příznivý vliv na
peněžní a kapitálový trh, jemuž se dostalo částečné náhrady za zamrzlé pohledávky na ně-
kterých zahraničních trzích, ale umožnilo též repatriaci těchto majetků ve vhodném čase
beze ztrát pro majitele.

V oboru platebního styku s cizinou bylo usilováno zvláště o splácení
starých pohledávek a zajištění úhradových možností pro nový vývoz. V. té příčině byla vy-
dána celá řada opatření upravujících platební styk s jednotlivými státy.

Také evidence pohledávek z vývozu prohloubena byla tak, aby cedu-
lová banka měla možnost stálého přehledu o rozdělení československých pohledávek na
zahraničních trzích.

Velmi značná plynulost, kterou se peněžní trh vyznačoval v posled-
ních detech, přenesla se i do roku 1935. Projevovala se jednak ve vysoké úrovni žirových
vkladů peněžních ústavů u cedulové banky, jednak ve zmenšené potřebě cedulového úvěru.
Její příčiny dlužno hledati na straně poptávky ve stále ještě malé potřebě průmyslu
a obchodu, na straně nabídky pak v návratu thesaurovaných kapitálů, vyvolaném zvý-
šením obecné důvěry, dále v mobilisaci v zahraničí uložených kapitálů soupisovou akcí
podle vládního nařízení čís. 202/1934 Sb. z. a n, a konečně i ve zlepšené tvorbě úspor-
ných kapitálů. Vzestup úsporných vkladů, byť zatím neveliký, projevoval se od počátku
roku také již u ústavů, které ještě v minulém roce pociťovaly spíše pokles. Ve zvýšené
tvorbě úsporných kapitálů lze, zejména přihlédne-li se k přírůstku počtu drobných vkla-
datelů, spatřovati postupné zlepšování všeobecných hospodářských poměrů.

Důsledky vysoké plynulosti peněžního trhu počaly se projevovati i na trhu ka-
pitálovém. Dosud poměrně nízká potřeba krátkodobých úvěrů, která byla zvláště při
dobrých zárukách velmi ochotně uspokojována, nestačila odčerpati podstatnější část pro-
středků, které hledaly umístění. Vzhledem k této skutečnosti, jakož i k tomu, že dík po-
stupujícímu uklidňování vnitřních poměrů nebyly peněžní ústavy nuceny udržovati příliš
vysokou likviditu, počal se jejich zřetel obraceti též k poptávce po úvěrech dlouhodobých
a tyto, byť ne dosud plnou měrou, přece již snáze docházely uspokojení, a to zejména tam,
kde mohlo býti nabídnuto bezpečné zajištění. Zlepšení v tomto směru počalo se projevo-
vati nejdříve u ústavů lidového peněžnictví, které takto vycházely vstříc hlavně žádostem
o úvěr stavební, určený především na úpravu starších domů, a dále u ústavů emisních,
jimž stoupající zájem o cenné papíry jimi vydávané rozšiřoval úvěrové možnosti.

Naznačený vývoj poměrů nabídky úvěru k poptávce po něm měl ovšem
za následek stále mírně klesající tendenci úrokové hladiny a působil tak k zesílení před-
pokladů pro obecné zlevnění úvěrů, k němuž se vláda, vyslechnuvši zájmové kruhy, od-
hodlala, sledujíc tím jednak úlevu dlužníkům, jednak oživení podnikatelského ruchu.

Trh cenných papírů zachoval si i v roce 1935 pevnou tendenci, která se na
něm projevila již v roce předešlém a jejímž základním podnětem byl již napřed nazna-
čený nadbytek volných peněz. Napiaté politické i hospodářské poměry za hranicemi, ko-
lísání některých měn zlatého bloku a měn anglosaských, devalvace belgy a gdanského zla-
tého, dále určitý neklid předvolebního období a konečně i úvahy o připravovaných vládních
předlohách hospodářského rázu, nezůstaly sice bez naprostého vlivu na tento trh, ale dík
pronikající rozvážnosti při posuzování těchto událostí nedoznala klidná vývojová hladina
podstatnějších otřesů. Známky ozdravení tohoto trhu lze spatřovati již v tom, že stále

337

19. Ministerstvo financi

znatelněji pronikaly koupě investorských kruhů, které před účely spekulačními dávají
přednost zajištěnému výnosu kapitálů takto uložených. Následkem toho byly stále v po-
předí zájmu pražské bursy cenné papíry ukládací a z nich na prvém místě hodnoty státní.
O vzrůstající jejich oblibě nejlépe svědčí skutečnost, že index jejich kursů, který koncem
třetího čtvrtletí roku 1934 činil 93'6, do konce téhož čtvrtletí roku 1935 stoupl na 98'6,
tedy o plných 5 bodů (100 = průměrný kurs 3. ledna 1927). Kursovní vývoj jednotlivých
druhů těchto hodnot v uvedené době jest patrný z připojeného přehledu.

Ke konsolidaci tohoto trhu přispěla nemalou měrou též intervence prováděná prostřed-
nictvím československého reeskontního a lombardního ústavu, která zaručuje snadnou pro-
dejnost těchto hodnot a zároveň úspěšně čelí nezdravým kursovým pohybům, jakož i vý-
střelkům spekulace, pokud se občas vyskytují. Bursovního lombardu, který byl zaveden
v říjnu 1934 a v březnu 1935 rozšířen též na bankéřské podniky a jest zprostředkován
a uspořádán jmenovaným ústavem, nebylo, pro častěji zmíněný nadbytek hotovostí, vy-
užíváno ve značnější míře, avšak i tato další možnost snadné mobilisace kapitálů v těchto
hodnotách uložených působila příznivě na vývoj jejich trhu.

Státní dluh zvyšuje se v roce 1935 dalšími emisemi pokladničních poukázek,
jichž oběh vzrůstá o 2. 289 mil. Kč, čítajíc v to i poukázky vydané na účet
fondu pro věcné potřeby Národní obrany. Podmínky, za kterých jsou
umísťovány poukázky nové i poukázky vydávané k prolongaci poukázek dosavadních, se
značně zlepšily. Od typu poukázek 5%ních přešla finanční správa postupně k typu 41/2%ních
a 4% nich poukázek. Poslední prolongace, při které byly 5%ní poukázky splatné 1. listo-
padu 1935 vyměněny za 4%ní poukázky splatné 1. listopadu 1936 v emisním kursu 99'90
skončila přepsáním emise asi o 800 mil. Kč.

Výnos přímých daní v důsledku zmírnění hospodářské krise, která v minu-
lých letech se velmi neblaze projevovala ve zmenšeném výnosu daňovém, se v roce 1935
u porovnám s rokem 1934 poněkud zlepšil. Důvod k tomu ovšem dlužno hledati i v in-
tensivnějším vymáhání daní v roce 1935.

Jest oprávněná naděje, že zlepšení hospodářské situace se bude v roce 1936 projevo-
vati ve větší míře, takže lze očekávati nejen zvýšení daňových základů, nýbrž i zvětšení
platební schopnosti poplatníků a tudíž i další vzestup výnosu přímých daní.

Výnos daně z obratu a přepychové v roce 1935 proti roku 1934 poně-
kud poklesl. Příčinou toho jsou následky hospodářské krise projevující se zmenšením a
zpomalením oběhu statků. K lepšímu zachycení těchto daní uvažuje však finanční správa

o některých změnách ve způsobu jejich placení. Poněvadž pak hospodářská deprese se
znatelně zmírnila, lze počítati se zvýšením daňového základu na rok 1936, ovšem za před-
pokladu, že dojde k prodloužení dosavadních zákonů o dani z obratu a dani přepychové

i o přirážkách k těmto daním, jichž platnost končí roku 1935. Paušalování daně pokročilo
v roce 1935 značně zavedením paušálů u zboží klenotnického, zlatnického, stříbrnického,
hodinářského, zapalovačů, klobouků, některého kameninového zboží, prášků do pečiva,
africké trávy a kapoku, některých dovážených semen a chmele. Ke dni 1. ledna 1936 se
připravuje zavedení paušálu u všeho koženého zboží (obuvi atd. ) a jedná se o zavedení
několika dalších paušálů.

V personálním oboru bylo v běžném roce především pokračováno v prová-
dění vlád. nařízení ze dne 13. července 1934, č. 170 Sb. z. a n. o úřednických aspirantech;
byla věnována péče otázkám vznikajícím ze započtení vojenské služby presenční podle zá-
kona ze dne 19. prosince 1934, č. 279 Sb. z. a n. a přípravám platových norem pro dobu
branné pohotovosti státu; byly vydány obsáhlé pokyny k provedení vlád. nařízení ze dne
22. prosince 1934, č. 275/34 o úsporných opatřeních personálních a statistika státních za-
městnanců pro rok 1935 byla opětně přizpůsobena novým hlediskům. Za součinnosti mi-
nisterstva financí byl také uskutečněn služební řád pro zaměstnance vojenských lesních
podniků.

Zahraniční přídavek zaměstnanců konajících na cizím území službu celní nebo želez-
niční byl, pokud jde o osoby činné na území říše Německé, přizpůsoben změněným po-
měrům.

Dále došlo k projednání nové systemisace služebních míst ve státních podnicích
"Státní lesy a statky" a "Vojenské lesní podniky" a změny normalisace služebních míst

22