1. kdo se opomine hlásiti na výzvu učině-
nou podle tohoto zákona, vládních nařízení
neb jiných předpisů podle něho vydaných,
2. kdo neposlechne v ustanovené lhůtě po-
volání k osobním úkonům,
3. kdo řádně neplní povinnosti
osoby povolané k zvláštním úkonům podle
§ 3 branného zákona,
osoby povolané k osobním úkonům (hlava
V, část 2, oddíl 3),
osoby vázané pracovní povinností (hlava V,
část 2, oddíl 1),
veřejného nebo jiného zaměstnance, uvede-
ného v § 64 anebo veřejného funkcionáře uve-
deného v § 65 (hlava V, část 2, oddíl 2),
osoby přibrané k jiné osobní účasti při
obraně státu (hlava V, část 2, oddíl 4),
jež vyplývají přímo ze zákona, služebních
řádů neb jiných předpisů, nebo byly podle
těchto právních ustanovení zvlášť uloženy.
(2) Byl-li vinník potrestán disciplinárně,
může okresní úřad od potrestání upustiti.
§ 167.
Neplnění věcných a některých
jiných závazků.
(1) Nejde-li o čin přísněji trestný, bude
okresním úřadem pro přestupek potrestán:
1. kdo na výzvu, učiněnou podle tohoto zá-
kona, vládních nařízení neb jiných předpisů
podle něho vydaných, věcné prostředky nepři-
hlásí, je zatají nebo o nich učiní nesprávné
údaje,
2. kdo poruší povinnost vésti v evidenci a
jako dobrý hospodář opatrovati věcné pro-
středky pod závěru dané,
kdo takové věcné prostředky nedovoleně
zcizí, zastaví, spotřebuje nebo zpracuje,
3. kdo se činů uvedených pod č. 2 dopustí
stran věcných prostředků, které sice nebyly
dány pod závěru, avšak na které dotčené po-
vinnosti byly rozšířeny podle ustanovení § 102,
4. kdo za branné pohotovosti státu poruší
povinnost dodati věcné prostředky, již má
podle příslušných ustanovení tohoto zákona,
vládních nařízení neb jiných předpisů podle
něho vydaných, nebo jež jest založena na
smlouvě s některým veřejným úřadem
(ústavem) nebo hospodářským organismem
(§ 110), stejně tak jako další dodavatel, zpro-
středkovatel anebo zaměstnanec, který poru-
- 113 -
šením svých povinností ohrozí nebo zmaří
řádné plnění povinnosti k dodávce,
5. kdo nevyhoví povinnosti poskytnouti
podle tohoto zákona, vládních nařízení neb ji-
ných předpisů podle něho vydaných úřadu neb
orgánu státní (vojenské) správy informace,
nebo kdo poskytne informace nesprávné,
6. kdo řádně legitimovaným orgánům, vy-
konávajícím podle jednotlivých ustanovení to-
hoto zákona, vládních nařízení neb jiných
předpisů podle něho vydaných prohlídku nebo
dozor (kontrolu), neposkytne přístup na po-
zemky, do budov, do obchodních a provozova-
cích místností, skladů a jiných místností nebo
míst, aby tam provedly prohlídku, nebo jim
nedovolí odebrati vzorky věcných prostředků
nebo jim odepře nahlédnouti do obchodních a
hospodářských knih a jejich příloh, dokladů a
záznamů, anebo nedovolí činiti z nich výpisy.
(2) Trestný je i ten, kdo se činu dopustil
v zastoupení osoby, která má některou z uve-
dených povinností, jakožto její zřízenec, zmoc-
něnec, zástupce neb jiný orgán.
§ 168.
Neplnění ostatních povinností.
(1) Nejde-li o čin přísněji trestný nebo
o čin trestný podle jiných právních ustanovení
(§ 115, odst. 2), bude okresním úřadem pro
přestupek potrestán, kdo řádně neplní jakou-
koli jinou - v §§ 166 a 167 neuvedenou - po-
vinnost, jež vyplývá přímo z tohoto zákona,
vládních nařízení neb jiných předpisů podle
něho vydaných nebo byla podle těchto práv-
ních ustanovení zvlášť uložena, anebo byla
v zájmu obrany státu smluvně převzata.
(2) Ustanovení § 166, odst. 2 a § 167, odst.
2 platí i tu.
§ 169.
Zvláštní případ odpovědnosti.
(1) Jestliže povinnost jednati určitým způ-
sobem nebo něco opominouti postihuje práv-
nické osoby neb jiná sdružení osob anebo ma-
jetku, a je-li na nesplnění této povinnosti usta-
noven trest, lze - není-li jinak stanoveno -
uložiti trest orgánu, který je podle právních
předpisů povolán uvedené právnické osoby
(sdružení) po té stránce zastupovati. Skládá-li
se tento orgán z několika fysických osob, má
právo a na vyzvání úřadu povinnost ustanoviti
ze sebe jednu nebo více svéprávných osob,
- 114 -
které jsou pak odpovědny za zachování před-
pisů; jinak jsou odpovědny za zachování před-
pisů všechny fysické osoby, z nichž se orgán
skládá, leč by dokázaly, že nezpůsobily trestné
jednání.
(2) Přesunouti placení trestů na penězích
(pokut), uložených podle předchozích ustano-
vení zřízencům, zmocněncům, zástupcům nebo
jiným orgánům na právnické osoby neb jiná
sdružení osob anebo majetku, o něž jde, jest
zakázáno, úmluvy tomu odporující jsou práv-
ně neúčinné.
(3) Právnické osoby neb jiná sdružení osob
anebo majetku ručí však rukou společnou a
nerozdílnou s potrestaným za tresty na peně-
zích (pokuty) a za náklady řízení, uložené je-
jich zřízencům, zmocněncům, zástupcům neb
jiným orgánům, jakož i za náhradu škody,
jestliže úřad je povolán o ní rozhodovati; ji-
nak zůstávají předpisy o ručení za náhradu
škody nedotčeny.
§ 170.
Tresty na správní přestupky.
(1) Správní přestupky uvedené v §§ 166 až
168 se trestají vedle trestů uvedených v části
3 této hlavy trestem na penězích (pokutou) do
60. 000 Kč nebo trestem na svobodě (vězením,
uzamčením) do šesti měsíců neb obojím tímto
trestem.
(2) Byla-li uložena pokuta, buď pro případ
její nedobytnosti zároveň uložen náhradní
trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění
v mezích sazby trestu na svobodě na čin sta-
novené.
(3) Náhradní trest vězení (uzamčení) za
nedobytnou pokutu může býti uložen současně
s trestem na svobodě; v tom případě však
nesmí trest na svobodě spolu s uvedeným
trestem náhradním činiti více než šest měsíců.
Část 2.
Soudní trestné činy.
§ 171.
Maření osobních závazků.
(1) Kdo v úmyslu, aby unikl
povinnosti k zvláštním úkonům podle § 3
branného zákona,
- 115 -
povinnosti k osobním úkonům (hlava V,
část 2, oddíl 3),
pracovní povinnosti (hlava V, část 2, od-
díl 1),
povinnosti veřejného nebo jiného zaměst-
nance uvedeného v § 64 anebo veřejného
funkcionáře uvedeného v § 65 (hlava V, část
2, oddíl 2),
povinnosti k jiné osobní účasti při obraně
státu (hlava V, část 2, oddíl 4),
jakékoli jiné osobní povinnosti, jež vyplý-
vá z tohoto zákona, vládních nařízení neb ji-
ných předpisů podle něho vydaných nebo
byla podle těchto právních ustanovení zvlášť
uložena, nebo byla v zájmu obrany státu
smluvně převzata,
opustí území republiky, předstírá vadu ne-
bo nemoc, učiní se poškozením svého zdraví
nebo těla zcela nebo částečně nezpůsobilým
k plnění některé z uvedených povinností,
anebo užije lsti neb jakýchkoli pletich,
bude potrestán pro přečin tuhým vězením
od tří měsíců do tří let.
(2) Co bylo poskytnuto k uniknutí některé
z uvedených povinností, propadá v prospěch
státu.
§ 172.
Porušení osobních závazků.
(1) Kdo z hrubé nedbalosti některou po-
vinnost uvedenou v § 171 zcela nebo zčásti
neplní, ač tím může zmařiti nebo značně ztí-
žiti dosažení úkolu, který mu byl uložen,
řádné plnění povinností jiných osob, činnost
podniku důležitého pro obranu státu nebo vý-
kon služby (funkce), anebo
kdo z hrubé nedbalosti plní některou uvede-
nou povinnost tak, že tím může způsobiti ná-
sledky právě uvedené,
bude potrestán pro přečin tuhým vězením
od jednoho měsíce do jednoho roku.
(2) Kdo se dopustí činu uvedeného v před-
cházejícím odstavci úmyslně, bude potrestán
pro přečin tuhým vězením od tří měsíců do
tří let, a byl-li vinník již jednou pravoplatně
odsouzen pro přečin nebo zločin podle této
hlavy zákona, anebo dopustil-li se činu jako
účastník spolčení, jehož účelem bylo způso-
biti následky uvedené v odstavci 1, bude po-
trestán za zločin těžkým žalářem od jednoho
roku do desíti let; jednal-li vinník kromě toho
v úmyslu poškoditi republiku, nebo bylo-li mu
- 116 -
známo, že svým činem ohrožuje značnou mě-
rou zájmy obrany státu, nebo jsou-li tu jiné,
zvlášť přitěžující okolnosti, bude potrestán
za zločin těžkým žalářem od pěti do desíti let.
(3) Ustanovení předcházejících odstavců se
neužije, je-li čin přísněji trestný podle jiných
zákonných ustanovení.
§ 173.
Porušení věcných závazků.
(1) Kdo na výzvu, učiněnou podle tohoto
zákona, vládních nařízení neb jiných před-
pisů podle něho vydaných, úmyslně věcné
prostředky nepřihlásí, je zatají neb o nich
učiní nesprávné údaje,
kdo věcné prostředky dané pod závěru
úmyslně nedovoleně zcizí, zastaví, zpracuje
nebo spotřebuje, nebo úmyslně poruší povin-
nost opatrovati je jako dobrý hospodář,
kdo se stejného činu dopustí u věcných pro-
středků, které sice nebyly dány pod závěru,
avšak na které byly dotčené povinnosti rozší-
řeny podle ustanovení § 102,
kdo za branné pohotovosti státu úmyslně
poruší povinnost dodati věcné prostředky, již
má podle tohoto zákona, vládních nařízení
nebo jiných předpisů podle něho vydaných,
anebo jež je založena na smlouvě s některým
veřejným úřadem (ústavem) nebo hospodář-
ským organismem (§ 110),
kdo úmyslně poruší jakýkoliv jiný věcný
závazek, jenž vyplývá přímo ze zákona, vlád-
ních nařízení neb jiných předpisů podle něho
vydaných, anebo byl podle těchto právních
ustanovení zvlášť uložen, anebo byl v zájmu
obrany státu smluvně převzat,
bude potrestán, převyšuje-li hodnota věc-
ných prostředků, jichž se trestný čin týká,
nebo způsobená škoda 20. 000 Kč, pro přečin
tuhým vězením od tří měsíců do tří let.
(2) Stejně bude potrestán,
kdo se činu uvedeného v odstavci 1 dopustí
v zastoupení osoby, která má některou z uve-
dených povinností, jakožto její zřízenec,
zmocněnec, zástupce neb jiný orgán,
kdo jakožto další dodavatel, zprostředko-
vatel anebo zaměstnanec úmyslným poruše-
ním svých povinností ohrozí nebo zmaří plnění
povinnosti k dodávce.
(3) Převyšuje-li však hodnota věcných pro-
středků, jichž se trestný čin uvedený v před-
- 117 -
cházejících odstavcích týká, nebo škoda jím
způsobená 100. 000 Kč, nebo byl-li vinník již
jednou pravoplatně odsouzen pro přečin neb
zločin podle tohoto zákona, nebo dopustil-li
se činu uvedeného v předcházejících odstav-
cích jako účastník spolčení, jehož účelem
bylo zmařiti nebo ztížiti řádné plnění věcných
závazků, bude vinník potrestán pro zločin těž-
kým žalářem od jednoho roku do desíti let,
a jestliže kromě toho jednal v úmyslu poško-
diti republiku, nebo mu bylo známo, že svým
činem ohrožuje značnou měrou zájmy obrany
státu (zejména zásobování vojska neb obyva-
telstva), nebo jsou-li tu jiné, zvlášť přitěžu-
jící okolnosti, těžkým žalářem od pěti do dva-
cíti let.
§ 174.
Porušení jiných závazků.
(1) Kdo věda, že tím ohrožuje zájmy obra-
ny státu, úmyslně poruší jiné - v §§ 172 a
173 neuvedené - povinnosti, jež vyplývají
přímo z tohoto zákona, vládních nařízení neb
jiných předpisů podle něho vydaných, anebo
byly podle těchto právních ustanovení zvlášť
uloženy, nebo byly v zájmu obrany státu
smluvně převzaty, bude potrestán pro přečin
tuhým vězením od tří měsíců do tří let.
(2) Dopustí-li se vinník činu uvedeného
v předcházejícím odstavci jako účastník spol-
čení, jehož účelem bylo zmařiti nebo ztížiti
řádné plnění povinností, nebo byl-li vinník již
jednou pravoplatně odsouzen pro přečin anebo
zločin podle tohoto zákona, bude potrestán pro
zločin těžkým žalářem od jednoho roku do
desíti let, a jestliže kromě toho jednal
v úmyslu poškoditi republiku, nebo jsou-li tu
jiné, zvlášť přitěžující okolnosti, těžkým ža-
lářem od pěti do dvacíti let.
§ 175.
Ničení, poškozování a porušo-
vání věcných prostředků.
(1) Kdo v úmyslu,
aby zmařil anebo ztížil řádné plnění povin-
ností, jež vyplývají přímo z tohoto zákona,
vládních nařízení neb jiných předpisů podle
něho vydaných anebo byly podle těchto práv-
ních ustanovení zvlášť uloženy, nebo byly
v zájmu obrany státu smluvně převzaty,
anebo
- 118 -
aby zmařil anebo ztížil činnost podniku dů-
ležitého pro obranu státu nebo výkon služby
(funkce),
zničí, poškodí nebo poruší jakýkoli věcný
prostředek, sloužící k plnění uvedených povin-
ností, k činnosti podniku důležitého pro obra-
nu státu nebo k výkonu služby (funkce), ne-
dovoleně jej odejme jeho použití nebo nedo-
voleně jej učiní neupotřebitelným, bude po-
trestán, není-li čin přísněji trestný, za zločin
žalářem od šesti měsíců do pěti let.
(2) Převyšuje-li hodnota věcných prostřed-
ků, jichž se trestný čin uvedený v předchá-
zejícím odstavci týče, nebo škoda jím způso-
bená 100. 000 Kč nebo dopustil-li se vinník
takového činu jako účastník spolčení, jehož
účelem bylo zmařiti nebo ztížiti řádné plnění
povinností, činnost podniku důležitého pro
obranu státu nebo výkon služby (funkce),
anebo jsou-li tu jiné, zvlášť přitěžující okol-
nosti, bude vinník potrestán pro zločin těž-
kým žalářem od jednoho roku do desíti let,
a jestliže kromě toho jednal v úmyslu poško-
diti republiku, nebo mu bylo známo, že svým
činem ohrožuje značnou měrou zájmy obrany
státu, bude potrestán těžkým žalářem od pěti
do dvacíti let.
(3) Bez újmy trestního stíhám může okres-
ní úřad pachateli uložiti, aby na svůj náklad
pořídil místo zničeného, poškozeného nebo po-
rušeného věcného prostředku nový věcný pro-
středek, anebo aby jej uvedl do stavu k po-
užití způsobilého. Nevyhoví-li pachatel pří-
kazu takto mu daného, může okresní úřad
podle potřeby na jeho vrub sám zaříditi, aby
dotčený věcný prostředek byl nově pořízen
anebo poškozený nebo porušený věcný pro-
středek uveden do použitelného stavu.
§ 176.
Nedovolené najímání vojska.
Kdo bez dovolení vlády najímá příslušníka
republiky pro vojenskou službu cizí moci nebo
pro službu v cizím ozbrojeném nebo na vo-
jenský způsob organisovaném sboru, spolku
nebo skupině, nebo
kdo najímání takové zprostředkuje,
trestá se za zločin žalářem od šesti měsíců
do pěti let.
- 119 -
§ 177.
Nedovolený vývoz, dovoz a prů-
voz a jiné ohrožování obrany
republiky.
(1) Kdo bez povolení uvedeného v § 42,
odst. 1, 2 a 4 anebo proti zákazu vydanému
podle § 42, odst. 3 a 4 vyveze, doveze nebo
proveze předměty uvedené v § 42, odst. 1 a 2,
bude potrestán, není-li čin přísněji trestný,
za přečin vězením nebo tuhým vězením od
jednoho měsíce do dvou let.
(2) Stejně bude potrestán,
kdo do ciziny nabízí nebo zašle konstrukční
a funkční popisy, výkresy a jiné pomůcky, po-
dle nichž možno usuzovati na konstrukci a
funkci předmětů a zařízení potřebných
k obraně státu nebo je podle toho vyrobiti
nebo zaříditi,
kdo proti ustanovení § 44 ohlásí vynález
k patentování v cizině, nebo jej do ciziny pře-
nechá, nebo jej nedrží v tajnosti před osobami
nepovolanými.
§ 178.
Spolčování a podněcování
k trestným činům.
Kdo se s jiným spolčí k spáchání nebo k pá-
chání některého z trestných činů uvedených
v §§ 171 až 177, k účasti při takovém spolčení
navádí, nutí neb je podporuje,
kdo k některému z trestných činů uvede-
ných v §§ 171 až 177 navádí nebo veřejně
(§ 39, č. 2 zákona na ochranu republiky) pod-
něcuje,
bude potrestán není-li čin přísněji trestný,
za zločin žalářem od šesti měsíců do pěti let.
§179.
Podvodné vnikání do podniků
důležitých pro obranu státu a
do některých jiných míst.
Kdo pomocí nepravých průkazů, pod nepra-
vým jménem neb jinak záludně vnikne do
podniku důležitého pro obranu státu (§ 18)
nebo do obvodu opevněných aneb jiných pro
obranu státu důležitých míst (§ 35), bude
potrestán za přečin tuhým vězením od tří mě-
síců do tří let.
- 120 -
§ 180.
Prozrazení obchodního nebo vý-
robního tajemství.
(1) Kdo úmyslně vyzradí nepovolané osobě
výrobní neb obchodní tajemství (§§ 32 a 33),
o němž nabyl vědomosti jakožto orgán, jemuž
byla svěřena prohlídka nebo dozor podle usta-
novení tohoto zákona, vládních nařízení neb
jiných předpisů podle něho vydaných, anebo
jinak při své úřední činnosti, bude potrestán
pro přečin vězením nebo tuhým vězením od
jednoho měsíce do dvou let.
(2) Kdo hrubou nedbalostí způsobí, že se
takové obchodní nebo výrobní tajemství,
o němž nabyl vědomostí způsobem uvedeným
v odstavci 1, může státi známým nepovolané
osobě, bude potrestán soudem za přestupek
vězením od osmi dní do tří měsíců.
§ 181.
Pokus.
Pokus o přečiny uvedené v tomto zákoně je
trestný.
§ 182.
Zvláštní ustanovení o spolčení.
(1) Za spolčení podle tohoto zákona se ne-
pokládá takové spolčení, které se omezilo to-
liko na manžela (manželku), na rodiče nebo
na děti nebo na osoby žijící v společné domác-
nosti.
(2) Jako účastník spolčení se dopustí trest-
ného činu uvedeného v § 172, odst. 2, § 173,
odst. 3, § 174, odst. 2 a § 175, odst. 2 i ten,
kdo bez předchozí dohody s účastníky spolčení
tam uvedeného svým činem vědomě jeho účel
podporuje.
§ 183.
Tresty na penězích.
(1) Při odsouzení za přečin anebo za zločin
uvedený v tomto zákoně může soud vedle
trestu na svobodě uložiti trest na penězích,
zejména byl-li čin spáchán ze zištnosti nebo
v úmyslu poškoditi republiku. Tento trest se
vyměří při odsouzení za přečin od 1. 000 Kč
do 500. 000 Kč, při odsouzení za zločin od
10. 000 Kč do 5, 000. 000 Kč.
- 121 -
(2) Tresty na penězích, uložené podle to-
hoto zákona, připadají státu.
§184.
Zabavení jmění.
(1) Pří odsouzení za zločin uvedený v §§ 172
až 175 může soud vyřknouti, že jmění odsou-
zeného připadá zcela nebo zčásti státu.
(2) Stran zabavení jmění platí obdobně
ustanovení § 18, odst. 2 až 6 zákona ze dne
17. října 1919, č. 568 Sb. z. a n., o trestání
válečné lichvy.
§ 185.
Ztráta čestných práv
občanských.
(1) Při odsouzení za zločin uvedený v tomto
zákoně vysloví soud zároveň jako vedlejší
trest, že odsouzený pozbývá čestných práv
občanských; totéž může vysloviti soud při od-
souzení za přečin, byl-li spáchán z pohnutek
nízkých a nečestných.
(2) Ustanovení § 32, odst. 2 až 4 zákona na
ochranu republiky platí i v tomto případě.
Část 3.
Společná ustanovení.
§ 186.
Sčítání hodnot a škod
z jednotlivých jednání
a opominutí.
Byl-li týž trestný čin spáchán několika jed-
náními neb opominutími, která jsou předmě-
tem téhož rozhodování, sčítají se hodnoty
nebo škody, pocházející z těchto jednotlivých
jednání neb opominutí, všude tam, kde na výši
hodnoty nebo škody závisí buď posouzení
trestného činu jako správního přestupku nebo
jako přečinu nebo zločinu a pokud jde o soudní
trestné činy, míra trestnosti.
§ 187.
Některá zvláštní opatření,
týkající se živností a jiných
povolání nebo podniků.
(1) Bylo-li živnosti, jiného povolání nebo
podniku zneužito k spáchání trestného činu
- 122 -
uvedeného v tomto zákoně, nebo byly-li spá-
cháním takového trestného činu hrubě poru-
šeny povinnosti, které z dotčené živnosti, po-
volání nebo podniku vyplývají, a je odůvod-
něna obava, že bude i nadále živnosti, povo-
lání nebo podniku zneužíváno, nebo že budou
porušovány povinnosti z nich plynoucí, může
okresní úřad, byl-li ten, o jehož živnost, po-
volání nebo podnik jde, pro uvedený trestný
čin odsouzen, anebo nedošlo-li k jeho odsou-
zení jen proto, že tu byl důvod, vylučující
nebo zrušující trestnost činu nebo vylučující
jeho stíhání:
a) naříditi dozor na vykonávání živnosti
(na vykonávání povolání, na činnost pod-
niku);
b) dáti živnost (povolání, podnik) do vnu-
cené správy;
c) vysloviti ztrátu živnostenského opráv-
nění, nebo jde-li o reální živnost aneb o jiné
povolání nebo podnik, zákaz vykonávat živ-
nost anebo zákaz vykonávat jiné povolání
nebo podnik.
(2) Za podmínek uvedených v odstavci 1
může okresní úřad opatření tam uvedená uči-
niti i tehdy, když se trestného činu dopustil
zřízenec, zmocněnec, zástupce neb jiný orgán
osoby, o jejíž živnost, povolání nebo podnik
jde, anebo osobu trestně odpovědnou nelze
zjistiti.
(3) V rozhodnutí, které okresní úřad učiní
podle ustanovení předcházejících odstavců,
určí zároveň dobu do pěti let, po jejímž uply-
nutí toto opatření zaniká, a byla-li vyslovena
ztráta živnostenského oprávnění, přestává
pro dotčenou osobu překážka, takového
oprávnění opět nabýti. Proti rozhodnutí
úřadu není opravného prostředku. Před uply-
nutím určené lhůty může okresní úřad opa-
tření zrušiti, pominula-li jeho potřeba.
(4) Je-li důvodné podezření, že bude živ-
nosti, povolání nebo podniku dále zneužíváno,
nebo že budou povinnosti, o nichž je řeč v od-
stavci 1, dále porušovány, a je-li naléhavě
nutno, aby tomu bylo ihned čeleno, může
okresní úřad po zavedení trestního řízení uči-
niti opatření, uvedené v odstavci 1, písm. a)
nebo b), zatímně.
(5) Vládní nařízení vydá podle potřeby
bližší předpisy o tom, jak mají býti opatření
uvedená v odstavci 1 vykonána.
(6) Náklad na dozor anebo na vnucenou
správu jde na vrub osoby, jejíž živnost, po-
- 123 -
volání nebo podnik byly dány pod dozor anebo
do vnucené správy, v případech uvedených
v odstavci 4 však jen tehdy, nebylo-li po-
dezření, jež bylo příčinou opatření tam uvede-
ných, výsledky trestního řízení úplně vyvrá-
ceno.
§ 188.
Ukládání trestů ručitelům
a jich dobývání.
(1) Ukládá-li soud trest na penězích zří-
zenci, zmocněnci, zástupci neb jinému orgánu
osoby, při jejímž zastoupení byl trestný čin
spáchán, může vysloviti, že tato osoba ručí
za uložený trest na penězích rukou společnou
a nerozdílnou.
(2) Ustanovení předcházejícího odstavce
platí i o trestech na penězích, ukládaných
okresními úřady, neplatí-li ručení osoby, v je-
jímž zastoupení byl správní přestupek spá-
chán, již podle ustanovení § 169, odst. 3.
(3) Tresty na penězích se dobývají na oso-
bě, jíž bylo ručení uloženo podle odstavců
1 a 2, nebo jíž takové ručení náleží podle
§ 169, odst. 3, podle všeobecných ustanovení
platných o trestech na penězích.
§ 189.
Propadnutí.
(1) Má-li osoba, obviněná z trestného činu
uvedeného v tomto zákoně, ve svém majetku
předměty, jichž se tento trestný čin týká,
nebo předměty, jež si za ně opatřila, nebo
hodnotu takových předmětů,
předměty, jimiž se tímto trestným činem
obohatila, neb jiné předměty, jež si za ně
opatřila, nebo hodnotu takových předmětů,
předměty, jimiž tento trestný čin byl pod-
niknut, nebo které byly tímto trestným či-
nem vyrobeny nebo získány, nebo které jsou
zřejmě určeny k spáchání takového trestného
činu,
může je soud (okresní úřad) při odsouzení
prohlásiti za propadlé v prospěch státu.
(2) Na propadnutí může soud (okresní
úřad) nalézti i tehdy,
a) náleží-li to, co uvedeno v odstavci 1,
osobě, v jejímž zastoupení se vinník trestného
činu uvedeného v odstavci 1 dopustil jakožto
zřízenec, zmocněnec, zástupce neb jiný orgán,
anebo
b) dostalo-li se to, co uvedeno v odstavci 1,
do majetku jiné osoby buď trestným činem,
- 124 -
pro nějž se trestní řízení koná, nebo jednáním
obviněného, směřujícím k tomu, aby bylo pro-
padnutí zmařeno.
(3) Nehledě k výsledku trestního řízení,
může soud (okresní úřad) prohlásiti před-
měty uvedené v odstavcích 1 a 2 za propadlé
tehdy, ohrožují-li bezpečnost státu, zvláště
pak vojska, zásobování vojska neb obyvatel-
stva, veřejnou bezpečnost anebo veřejný po-
řádek, anebo ztěžuje-li trestný čin zásobování
vojska neb obyvatelstva. To platí též v těch
případech, nedá-li se osoba za dotčený trestný
čin trestně odpovědná zjistiti.
(4) Soud (okresní úřad), jemuž náleží vy-
řknouti propadnutí, může k jeho zabezpečení
zaříditi, aby dotčené předměty neb jejich hod-
nota byly vhodně zajištěny, a nelze-li zajištění
předmětů provésti pro nebezpečí zkázy, zhor-
šení nebo pro nepoměrný náklad na zajištění,
aby byly prodány, není-li jich k účelům trest-
ního řízení nezbytně potřebí. Výtěžek prode-
jem získaný třeba vhodným způsobem uložiti,
a bylo-li prohlášeno propadnutí, propadá
tento výtěžek v prospěch státu.
(5) Zásoby věcných prostředků podléhají-
cích státnímu hospodaření, k nimž se nikdo
nehlásí nebo o nichž je podezření, že byly za-
tajeny, mohou býti bez předchozího úředního
výroku podle ustanovení odstavců 1 až 4 na
potvrzení okamžitě převzaty a může jich býti
použito k účelům stanoveným v předpisech,
vydaných o státním hospodaření s těmito věc-
nými prostředky.
§190.
Společná ustanovení k §§ 187
až 189.
(1) Kdykoli může býti výrokem soudu
(okresního úřadu) podle §§ 187 až 189 posti-
žena jiná osoba než obviněný, musí býti obe-
slána také tato osoba, je-li soudu (okresnímu
úřadu) známa, k jednání v první stolici; je
oprávněna přednésti skutkové okolnosti, jež
mohou míti význam pro posouzení věci, a či-
niti návrhy. To platí i tehdy, když vinníka
nelze stíhati, nebo když osobu trestně odpo-
vědnou nelze zjistiti.
(2) Výrok, kterým se činí některé opatření
uvedené v §§ 187 až 189, třeba pojmouti do
rozsudku (trestního nálezu), nejde-li o opa-
tření, které se činí nezávisle na výsledku
trestního řízení nebo mimo ně.
- 125 -
(3) Kdo je výrokem o opatřeních podle
§§ 187 až 189, pojatým do rozsudku (trest-
ního nálezu), postižen, má právo bráti jej
v odpor odvoláním. V řízení pro soudní trest-
né činy může se veřejný žalobce odvolati také
tehdy, když takový výrok nebyl učiněn. O od-
volání proti takovému výroku platí totéž, co
o odvolání proti výroku o trestu.
(4) Nekonalo-li se o soudním trestném činu
hlavní přelíčení, učiní výrok uvedený v §§ 188
a 189 na návrh veřejného žalobce soud, který
by byl jinak příslušný k trestnímu řízení, a
to rozsudkem po veřejném líčení, užívaje při-
měřeně ustanovení o hlavním přelíčení. Je-li
toho třeba, může býti předtím konáno šetření.
Ustanovení odstavců 1 a 3 platí i tu.
§191.
Vypovídání cizinců.
(1) Je-li cizinec odsouzen pro zločin uve-
dený v tomto zákoně, může soud na návrh
veřejného žalobce zároveň vysloviti, že se od-
souzený vypovídá z území republiky Českoslo-
venské i z území cizího státu, obsazeného
československým nebo spojeneckým vojskem.
(2) V ostatních případech odsouzení pro
trestný čin uvedený v tomto zákoně může
okresní úřad, a jde-li o soudní trestný čin, na
návrh veřejného žalobce soud odsouzeného
vypověděti z území uvedených v odstavci 1,
byla-li trestným činem ohrožena bezpečnost
státu, zvláště pak vojska, zásobování obyva-
telstva nebo vojska, veřejná bezpečnost anebo
veřejný pořádek.
§ 192.
Zákaz pobytu a policejní dohled.
Osobě, která byla odsouzena pro některý
z trestných činů uvedených v tomto zákoně,
může okresní úřad za podmínek uvedených
v § 191, odst. 2 zakázati pobyt v určitém
místě neb obvodu na nějaký čas anebo na-
vždy, nebo ji dáti pod policejní dohled.
§ 193.
Uveřejnění rozsudku (trest-
ního nálezu).
(1) Při odsouzení pro některý trestný čin
uvedený v tomto zákoně se označí, vyžaduje-li
toho veřejný zájem, v rozsudku (trestním
nálezu) časopisy (nejvýše tři), v nichž má
- 126 -