býti rozsudek (trestní nález), v každém jed-
nou, uveřejněn na útraty odsouzeného. Soud
(okresní úřad) může též naříditi, aby rozsu-
dek (trestní nález) byl v obci, kde vinník
bydlí, a v obci, kde se trestného činu dopustil,
veřejně vyvěšen nebo jinak uveřejněn.
(2) Soud (okresní úřad) stanoví, zda mají
býti uveřejněny i důvody rozsudku (trestního
nálezu) nebo jejich podstatný obsah ve znění,
které sám určí.
HLAVA IX.
Závěrečná ustanovení.
§ 194.
Výklad některých výrazů.
(1) Nestanoví-li zákon, vládní nařízení nebo
předpisy podle něho vydané nic jiného, roz-
umějí se:
a) osobami nejen osoby fysické a právnické,
ale i jiná sdružení osob anebo majetku, která
povahu právnických osob nemají;
b) držitelem věci (věcného prostředku)
každá osoba, která ji má v své moci, při čemž
nerozhoduje, je-li též skutečným vlastníkem
anebo držitelem podle obecného práva občan-
ského, či má-li ji v své moci z jiných důvodů;
u právnických osob, neb jiných sdružení osob
anebo majetku mají práva a povinnosti drži-
telů osoby (správní orgány), které jsou podle
příslušných předpisů povolány k zastupování
nebo správě těchto útvarů;
c) cizincem každá fysická osoba, která ne-
může prokázati československé státní ob-
čanství.
(2) Věcným prostředkem se rozumí vše,
čeho lze užíti k potřebám branné moci, oby-
vatelstva nebo k jiným účelům obrany státu.
Za movitý věcný prostředek se považuje také
elektřina neb jiná přírodní síla, člověkem vy-
robená nebo zachycená.
(3) Pole je území, v němž jsou rozloženy
útvary operujících armád (útvary bojové
i útvary služeb), náležející do pravomoci hlav-
ního velitele; zápolí je území, které není po-
lem. Ministr národní obrany stanoví podle ná-
vrhu hlavního velitele rozhraní mezi polem
- 127 -
a zápolím a zařídí, aby toto rozhraní, jakož
i jeho pozdější změny podle průběhu operací
byly vhodným způsobem uvedeny v známost
úřadům, soudům a osobám, jichž se to týká.
Pole se dělí na operační pásmo a na etapu.
Operační pásmo je přední část pole, v níž jsou
jednotky zasazeny do boje; zbývající část pole
se nazývá etapou. Rozhraní mezi operačním
pásmem a etapou stanoví velitelé armád.
(4) Tam, kde se tento zákon, vládní naří-
zení nebo předpisy podle něho vydané zmiňují
o vojenské správě, rozumí se tím ministerstvo
národní obrany nebo vojenská velitelství,
úřady neb orgány, jež toto ministerstvo určí;
učiní-li tak všeobecně, vyhlásí to v Sbírce zá-
konů a nařízení.
(5) Státními úřady nebo úřady bez bližšího
označení se rozumějí též ředitelství (ústřední
ředitelství), nebo místní správy státních zá-
vodů, ústavů a zařízení, prohlášených podle
zákona ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z.
a n., za podniky spravované podle zásad ob-
chodního hospodaření.
(6) Silničními úřady se rozumějí, pokud jde
o silnice zemské a státní, zemské úřady, a po-
kud jde o ostatní silnice a cesty, okresní
úřady.
(7) Působnost obcí vykonávají, není-li tímto
zákonem, vládními nařízeními nebo předpisy
podle něho vydanými vyhrazena jiným orgá-
nům, v zemích
České a Moravskoslezské staros-
tové a v zemích Slovenské a Podkarpatoruské
obecní (obvodní) notáři (městské notářské
úřady).
§ 195.
Ustanovení o řízení.
(1) Na řízení, prováděné podle tohoto zá-
kona, vládních nařízení neb jiných předpisů
podle něho vydaných před jinými úřady než
politickými, může býti, pokud zákon toto ří-
zení sám neupravuje, vládním nařízením - a
ve věcech upravených předpisy vydanými po-
dle § 100, též těmito předpisy - rozšířena
zcela nebo zčásti platnost ustanovení plat-
ných pro řízení před úřady politickými, a to
podle potřeby s potřebnými odchylkami, nebo
také může býti toto řízení upraveno samo-
statně. Tato ustanovení se nevztahují na ří-
zení trestní.
(2) Je-li toho třeba, mohou býti za branné
pohotovosti státu stanoveny vládním naříze-
- 128 -
ním v řízení před politickými úřady potřebné
odchylky od předpisů jinak pro toto řízení
platných.
§ 196.
Osvobození od poplatků a dávek.
(1) Podání, právní jednání, listiny a úřední
úkony, jichž je třeba k založení, upravení a
vypořádání nároků a závazků podle tohoto zá-
kona, jsou osvobozeny - vyjímajíc řízení
soudní - od kolků a poplatků, od dávek za
úřední úkony ve věcech správních a od obecní
dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.
(2) Vláda může nařízením poskytnouti
v oboru provádění tohoto zákona další osvo-
bození od kolků, poplatků a dávek, vyjímajíc
řízení soudní a to, čeho je třeba k provedení
§§ 49 až 54.
(3) Vládní nařízení, vydaná k provedení to-
hoto zákona, jakož i předpisy, vydané podle
§ 100 nejvyšším úřadem hospodářským nebo
ministerstvem příslušným podle § 106, mohou
pro svůj obor zavésti obdobná osvobození od
kolků, poplatků a dávek, jaká se stanoví po-
dle odstavce 1 nebo budou stanovena podle
odstavce 2 pro obor provedení zákona samého;
předpisy naposled jmenované však musí, po-
kud jde o toto osvobození, býti vydány v do-
hodě s ministrem financí a jím spolu pode-
psány.
(4) Řízení před rozhodčími komisemi
(§ 63), rozhodčími soudy (§§ 103, 111 a 112)
a znaleckými komisemi nebo veřejnými ústavy
(§ 100, odst. 3), konané podle tohoto zákona
nebo nařízení a předpisů podle něho vydaných,
je prosto poplatků.
§197.
Úprava bližších podrobností.
(1) Úpravu bližších podrobností jednotli-
vých ustanovení tohoto zákona lze v jeho
mezích provésti vládním nařízením; to platí
i o úpravě bližších podrobností vládních na-
řízení vydaných podle §§ 115 a 138.
(2) Vyžadují-li toho zvláštní důvody účel-
nosti nebo zjednodušení, lze ve vládních na-
řízeních vydaných podle odstavce 1 vyhraditi
příslušným úřadům, aby v mezích těchto na-
řízení provedly úpravy jednotlivostí.
- 129 -
§ 198.
Vztah k železničnímu zákonu.
(1) Nedotčena zůstávají ustanovení želez-
ničního zákona.
(2) Nastanou-li události, které jsou uve-
deny v § 139, odst. 1, první větě, může býti
vládním nařízením zavedena na dobu potřeby
zcela nebo zčásti účinnost § 119 železničního
zákona. Ustanovení § 140 platí obdobně.
(3) Ustanovení hlavy VIII platí i pro po-
rušení povinnosti podle §§ 118all9 železnič-
ního zákona - zahrnujíc v to i povinnosti
vyplývající z užití těchto ustanovení podle
§§ 145, 159, 167 a 183 téhož zákona - tak
jako by tyto povinnosti byly uloženy přímo
zákonem o obraně státu.
§ 199.
Zrušení dosud platných práv-
ních ustanovení.
(1) Ustanovení dosud platných zákonů a
nařízení, jež se vztahují na věci tímto záko-
nem upravené, pozbývají v rozsahu úpravy
takto provedené své účinnosti.
(2) Zcela pak se zrušují zejména tato usta-
novení:
zákony o válečných úkonech ze dne 26. pro-
since 1912, č. 236 ř. z. a zák. čl. LXVIII/1912
se všemi změnami a doplňky, obsaženými ze-
jména v císařském nařízení ze dne 9. ledna
1915, č. 7 ř. z. a § 16 zák. čl. L/1914, v císař-
ském nařízení ze dne 31. července 1916, č. 249
ř. z. a zák. čl. XXIII/1916 a v císařském na-
řízení ze dne 18. března 1917, č. 122 ř. z.,
zákon ze dne 13. srpna 1918, č. 316 ř. z.,
o náhradě za plnění k vojenským účelům,
§ 14 zákona ze dne 5. července 1912, č. 131
ř. z. a zák. čl. XXXIII/1912 (vojenského
trestního řádu),
§§ 89 a 90 zákona ze dne 15. ledna 1855,
č. 19 ř. z. (vojenského trestního zákona),
§ 22 a § 24, č. 1 zákona na ochranu repu-
bliky,
§§ 2 až 5 zákona ze dne 17. října 1919,
č. 568 ř. z., o trestání válečné lichvy,
§§ 1 až 6 zák. čl. XIX/1915,
císařské nařízení ze dne 25. července 1914,
č. 154 ř. z., o součinnosti obcí a veřejných
- 130 -
úředníků při úkolech zemské obrany a o tom,
jak se trestá porušení úřední povinnosti,
císařské nařízení ze dne 25. července 1914,
č. 155 ř. z., o tom, jak se trestá rušení ve-
řejné služby nebo veřejného provozu a poru-
šení povinnosti dodávací,
císařské nařízení ze dne 29. června 1914,
č. 178 ř. z., o výjimečných ustanoveních
v oboru řízení v občanských věcech právních
pro vojenské a jim na roven postavené osoby,
císařské nařízení ze dne 7. srpna 1914,
č. 207 ř. z., o odročování a přerušení výkonu
trestů na svobodě,
císařské nařízení ze dne 9. srpna 1914,
č. 219 ř. z., o povolování výjimek z ustano-
vení o nedělním klidu a o výplatě mzdy v hor-
nictví po čas mimořádných poměrů způsobe-
ných válečným stavem,
císařské nařízení ze dne 29. srpna 1914,
č. 227 ř. z., o vlivu válečných událostí na
lhůty, termíny a řízení,
císařské nařízení ze dne 16. října 1914,
č. 289 ř. z., o odvetných opatřeních v oboru
právním a hospodářském za příčinou váleč-
ných událostí,
císařské nařízení ze dne 20. března 1915,
č. 69 ř. z., o vyrovnání na zlaté mince nebo
cizozemskou měnu znějících soukromopráv-
ních peněžních dluhů státu, které se mají
plniti v tuzemsku,
císařské nařízení ze dne 28. března 1915,
č. 97 ř. z., o udržování výhradních kutišť a
propůjčených horních děl v stavu těžebném,
císařské nařízení ze dne 6. května 1915,
č: 125 ř. z., o veřejné správě obvodu pevností,
zákon ze dne 24. března 1918, č. 257 ř. z.,
o vedení prací hornických společenstev, zří-
zených na základě zákona č. 156/1896 ř. z.,
císařské nařízení ze dne 1. června 1916,
č. 165 ř. z., o opatřeních při překážkách čin-
nosti advokátních komor, jejich výborů a dis-
ciplinárních rad, vzešlých následkem války,
zákon ze dne 31. prosince 1917, č. 15 ř. z.
z r. 1918, o ochraně válečných uprchlíků,
výnos ministerstva vnitra, ministerstva
spravedlnosti a vrchního armádního velitel-
ství ze dne 21. prosince 1859, č. 10 ř. z. z r.
1860, o direktivách pro obvod opevněných
míst.
(3) Všude tam, kde platné právní předpisy
odkazují na jednotlivá ustanovení, jež pozbý-
vají účinnosti nebo se zcela zrušují, týkají se
tyto odkazy nadále obdobných ustanovení zá-
- 131 -
kona o obraně státu; pro opatření a úkony,
jež byly učiněny za platnosti zrušených usta-
novení, jakož i pro řízení o nich jsou však
i nadále rozhodná tato dřívější ustanovení.
§ 200.
Účinnost zákona a jeho prove-
dení.
Tento zákon nabývá účinnosti třicet dní po
vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.
- 132 -
Důvodová zpráva
k osnově zákona o obraně státu.
A. Poznámky všeobecné.
I.
Československá republika děkuje za ob-
novení své samostatnosti staletému úsilí,
které vyvrcholilo v odboji za světové války.
Má-li býti samostatnost Českosloven-
ského státu takto znovu nabytá zabezpe-
čena před každým možným ohrožením, je
třeba, aby jeho obrana byla ná-
ležitě připravena a zajisté-
n a. Připraví-li se potřebné předpoklady
k obrané státu již v míru, a to po všech
stránkách, uvaruje se stát v čas války
mnoha těch nadměrných a často i marných
obětí personálních i materiálních, které
plynou z improvisace obranných opatření;
zkušenosti ze světové války mohou tu býti
výstrahou.
Příprava a zajištění obra-
ny státu je vůdčí myšlenkou a účelem
osnovy zákona o obraně státu. Podávajíc
tuto předlohu, plní vláda jen svou povin-
nost, plynoucí z odpovědnosti za stát a jeho
samostatnost, jednotnost, celistvost a de-
mokraticko republikánskou formu.
Československý stát neopouští nikterak
svůj ideál míru, když si zajišťuje předpo-
klady pro svou obranu. Dokud však pevné
ustanovená mezinárodní organisace neza-
ručí právně i fakticky všem státům jejich
samostatnost a nebude znemožněna jaká-
koliv útočná válka, dokud se neprojeví vše-
obecně mírumilovné snahy všech států tak
účinně, aby byl zaručen všeobecný mír a
tím i bezpečnost našeho státu, musí česko-
slovenský stát právě tak jako jiné státy
býti na stráži své bezpečnosti a býti při-
praven uvedené statky své kdykoli a proti
komukoli obhájiti.
II.
Základem bezpečnosti Československé
republiky je především mírumilovná
politika státu. A tu třeba poukázati
na to, že vláda v zahraničních vztazích
vždy pracovala v zásadách vyjádřených
v úmluvě o Společnosti národů a tím k vše-
obecné organisaci míru. Zahraniční poli-
tika
Československé republiky se vždy
snaží o to, aby idea boje byla vymýcena
z mezinárodních vztahů a nahrazena dů-
věrou v smírné řešení všech konfliktů ve-
řejně na mezinárodním foru, aby byly sta-
noveny mezinárodní řády a garancie, podle
kterých by války byly znemožněny, aby
princip převahy ozbrojených sil nebyl po-
važován za jediný princip zabezpečení svo-
body státu, a aby - pokud nedojde k za-
jištění všeobecného míru - bylo aspoň při-
kročeno k omezení zbrojení tak, aby ozbro-
jené síly státu byly úměrné jejich výslov-
ně obranným potřebám.
Avšak bezpečnost státu nemůže za dané
situace býti odkázána jen na důvěru v to,
že politika státu ve věcech zahraničních
vztahů sama zajistí stát před možným ne-
bezpečím; obrana státu musí býti zabez-
pečena i jinými prostředky,
zejména brannými silami a vůbec
opatřením všech předpokla-
dů nutných k obraně státu
vlastními silami.
Pro obranu státu je nutno nejen vybu-
dovati a udržovati ozbrojené síly v přimě-
řeném rozsahu; je tu třeba i pečlivých vše-
stranných a včasných příprav k branné
organisaci celého státu, již v míru prová-
děných pro případ jeho ohrožení.
Světová válka zvrátila v mnohém směru
dřívější názory na válku, a to nejen názory
státníků a národohospodářů, ale i názory
četných odborníků vojenských, zejména
názory o vedení války, o době trvání a
o rozsahu ozbrojených konfliktů.
Na válku bylo dříve pohlíženo pouze jako
na boj ozbrojených vojenských sil, a proto
se válečná příprava omezovala z valné části
- 133 -
na vojsko a bezprostřední potřeby ozbroje-
ných sil. Vítězství bylo spatřováno v po-
rážce armády protivníkovy.
Politický vývoj směřující k demokracii
dospěl k tomu, že se řízení osudů státu
účastní téměř všechny vrstvy obyvatel-
stva; jejich odpovědnost za osudy státu
vzrůstá a tím je dán i poměr státu k válce:
války se účastní celý stát, všechny jeho
síly a prostředky, a čím širší zájem, tím
větší mocí a většími prostředky bude
hájen.
Došlo-li by k válce, byla by to pravdě-
podobně opět válka koaliční, jak tomu bylo
ve světové válce. Jednotlivé skupiny států
jsou navzájem spjaty politickými a hos-
podářskými vztahy. Každému z nich se
nedostává některých prostředků nutných
k vedení moderní války; státy potřebují
vzájemné pomoci ke krajnímu vypětí vlast-
ních sil v době útoku vedeného na jejich
bezpečnost a svobodu. Důsledkem toho
všeho je velká pravděpodobnost, že by kon-
flikt mezi dvěma státy sotva zůstal omezen
na tyto státy.
Československý stát konfliktu nevyhle-
dává, ale z celkové situace vyplývá, že
před válkou není nikterak
chráněn.
Na uhájení bezpečnosti státu proti jaké-
mukoli ohrožení nestačí již, jak uvedeno,
jen samo vojsko. Předpokladem zdaru
obrany státu je rozvinutí všech sil
a prostředků státu v zájmu
jeho obrany, poněvadž jen spolu-
účast všech oborů národní činnosti při
obraně státu může zabezpečiti dostatečné
prostředky nutné k obraně.
Obranná pohotovost státu záleží nejen
v dokonalé armádě a v její rychlé mobili-
saci, nýbrž též v mezinárodních vztazích,
ve spořádaných poměrech vnitropolitic-
kých, finančních a hospodářských, v mrav-
ních hodnotách obyvatelstva, zejména na
vůli ubrániti stát vždy a stůj co stůj,
v komunikacích a zeměpisné poloze státu,
v přírodním a průmyslovém bohatství
státu a v rychlé mobilisaci věcných pro-
středků dopravy, techniky a vědy vůbec
pro účely obrany státu.
Některé z těchto složek jsou dány tak,
že je nelze měniti, jiné zase může stát při-
způsobiti svým potřebám a tím zabezpečiti
předpoklady pro svou obranu.
Úspěch obrany státu jest podmíněn jed-
notným usměrněním všech sil při
obraně zúčastněných. Je proto třeba ze-
jména norem, které by usnadnily sjedno-
cení prací pro obranu státu a zamezily vše,
co by překáželo plnému vypětí úsilí státu
o obranu jeho bezpečnosti.
Předložená osnova má tudíž
opatřiti právní podklad pro
ta opatření, která jsou před-
pokladem účinné obrany, ja-
kož i včasných příprav k této
obraně.
Osnovou má býti umožněno uči-
niti zejména tato opatření:
a) zřídit orgán, který by již v míru stu-
doval všechny předpoklady obrany státu a
tuto obranu v nejširším smyslu organiso-
val;
b) činit nutné přípravy k obraně státu
již v míru, zejména připravovat mobilisaci
veškeré výroby nutné za války;
c) zajistit potřebný počet schopných ob-
čanů k osobním úkonům při obraně státu;
d) zajistit materiální potřeby branné
moci a všech složek, účastnících se přímo
obrany státu, věcnými plněními (váleč-
ným materiálem, poživatinami, surovinami
atd. );
e) usilovat o ochranu proti hospodář-
ským obtížím v státě za mimořádných po-
měrů, zejména pak zabezpečit výživu oby-
vatelstva;
f) zajistit v státě klid a pořádek, bezpeč-
nost životů a statků obyvatelstva.
K a). Úkoly, jichž splnění vyžaduje pří-
prava a organisace obrany státu, jsou vel-
mi různé a týkají se velmi často současně
několika správních oborů. Je tedy třeba,
aby byl zřízen orgán, který by o těchto
otázkách uvažoval a je zpracovával, práce
o obraně usměrňoval a jejich účelné prová-
dění kontroloval.
Tímto orgánem má být - podobně, jako
je tomu v četných jiných státech - Nej-
vyšší rada pro obranu státu osnovou na-
vrhovaná.
K b). Navržená předloha má opatřit
právní podklad, na němž by mohla býti již
v míru učiněna všechna opatření, jichž je
potřebí, aby účinná obrana státu byla do-
statečně připravena. Po té stránce dosa-
- 134 -
vadní právní řád nepostačuje. O přípravě
mobilisace výroby pro obranu státu nebyly
dosud vydány žádné právní normy. Zabí-
rání průmyslových podniků pro účely obra-
ny a upoutání pracovníků v některých pod-
nicích dovolují dosud platné zákony o vá-
lečných úkonech až po vyhlášení mobili-
sace. Je známo, jaké ztráty na životech a
statcích utrpěly ty válčící strany, jejichž
vojska byla nedokonaleji nebo později vy-
zbrojena a opatřena válečným materiálem
než jejich protivník. Tomu má býti touto
osnovou co možná zabráněno a mezera v na-
šem zákonodárství po této stránce vy-
plněna.
K c). V branném zákoně jest již zajiš-
těno doplňování branné moci jak pro míro-
vou dobu a pro potřebu mimořádných opa-
tření v míru (§27 branného zákona), tak
i pro mobilisaci a válku (§§ 23 a 28 téhož
zákona); dále je týmž zákonem zajištěno
získání sil potřebných v prospěch obrany
státu k jiným službám než ke službě vojen-
ské v užším slova smyslu (§ 3 cit. zákona).
Vedle branného zákona je zajištěna zá-
kony o válečných úkonech z r. 1912 mož-
nost přibrati k pracím pro válečné účely
všechny mužské osoby do 50 let, jakmile
byl vyhlášen počátek závazku k válečným
úkonům v důsledku nařízení mobilisace.
Třebas podle předpisů právě uvedených
lze značnou měrou zajistit za mobilisace a
ve válce nebo částečně též v mimořádných
dobách mírových potřeby obrany státu po
stránce osobní, není přece tato právní mož-
nost platným právním řádem zabezpečena
takovou měrou, jak toho předpoklady účin-
né obrany státu vyžadují. Osnova pro ten
účel, aby vyplnila dosavadní mezery, zavádí
instituci
tzv. pracovní povinnosti a zdo-
konaluje systém osobních úkonů.
Poznamenati sluší, že již ústavní listina
vytyčuje v § 127 povinnost každého stát-
ního občana republiky
Československé upo-
slechnouti výzvy k obraně státu, takže pří-
slušná ustanovení osnovy budou - vedle
branného zákona - vhodným provedením
vzpomenutého ustanovení ústavní listiny.
K d). Pro věcná plnění k zajištění mate-
riálních potřeb branné moci (válečným ma-
teriálem, výstrojem, výzbrojí, surovinami,
poživatinami atd. ) jest až dosud právní
podklad v zákonech o válečných úkonech
z r. 1912, v zákoně č. 117/1924 Sb. z. a n.
o požadování dopravních prostředků, v zá-
konech o ubytování vojska a v zákoně č.
2/1924 Sb. z. a n. o poštovních holubech.
Pokud jde o tato věcná plnění, vyskytují
se však v platném právním řadu četné me-
zery, o jichž odstranění usiluje osnova
v příslušných svých ustanoveních.
K e). Má-li se stát vystříhat za války ne-
bezpečných obtíží hospodářských, je třeba,
aby v zájmu zabezpečení pravidelného a ne-
rušeného zásobování armády i civilního
obyvatelstva všemi předměty potřeby a su-
rovinami, jichž je jen omezené množství
v zemi, byla učiněna potřebná opatření po-
vahy hospodářské.
Pro tyto účely obsahuje osnova potřebná
ustanovení o hospodářské organisaci státu
v mimořádných dobách. Má býti zejména
zřízen nejvyšší úřad hospodářský, který
má pečovati o zásobování předměty denní
potřeby, surovinami atd. jak armády, tak
i veškerého průmyslu a obyvatelstva, sou-
střeďovat předměty potřeby, rozdělovat je
a regulovat dovoz z ciziny, má říditi váleč-
né hospodářství vůbec a bdíti nad politikou
cenovou.
Pro zajištění hospodářských potřeb oby-
vatelstva po dobu mimořádných poměrů,
není dosud - nehledíme-li k zákonu č.
337/1920 Sb. z. a n. - dostatečného zá-
konného podkladu. Navržený zákon má
tuto mezeru odstranit.
Část osnovy, pojednávající o státně říze-
ném (státním) hospodaření s věcnými pro-
středky, má za úkol, mimo opatření před-
pokladů pro obranu po stránce hospodář-
ské v užším slova smyslu, odstranit též,
pokud je to vůbec možno, hospodářské ob-
tíže za mimořádných poměrů nastávající
a zabránit úpadku hospodářství; zacho-
vání hospodářského života v potřebném
rozsahu spolupůsobí účinně při udržování
morálních sil obyvatelstva a tím se zabez-
pečuje jeden z hlavních předpokladů obra-
ny státu, neboť branná pohotovost státu je
založena na hodnotách mravních, na pře-
svědčení o nutnosti obrany a na vědomí,
že po vykonání povinnosti návrat do spo-
řádaných poměrů hospodářských je pláno-
vitě zajištěn.
Vzhledem k množství mimořádných hos-
podářských opatření, jejich naléhavosti a
proměnlivosti nelze tu pomýšlet na přímou
zákonnou úpravu, nýbrž třeba dáti jen po-
třebné rámcové směrnice, na jejichž zá-
kladě by byly pak vydány příslušné před-
pisy prováděcí.
- 135 -
K f) V platném právním řádu je pama-
továno na různé jednotlivosti, aby byl za-
jištěn život a majetek občanů v státě,
jakož i klid a pořádek, aby byla zajištěna
opatření, směřující k ochraně zájmů
armády a obrany státu, na př. v zákoně
trestním, v zákoně na ochranu republiky,
dále v zákoně o mimořádných opatřeních,
o telegrafech, o poštovních holubech atd.
Uvedené normy nevyčerpávají však
v plném rozsahu vše, čeho je třeba
v mimořádných dobách k tomu, aby život
v státě plynul bez významnějších poruch.
Proto byla do osnovy pojata ustanovení,
kterými mají býti mezery právního řádu
vyplněny.
Osnova obsahuje dále též některá usta-
novení o opatřeních k obraně státu, která
možno učinit v mimořádných případech
již v míru.
IV.
V závěru všeobecných poznámek k osno-
vě se ještě poznamenává, že se zákonodár-
ství cizích států postaralo z velké části
účinnou měrou již dříve o to, aby věci,
o jejichž zákonnou úpravu připojená osno-
va teprve usiluje, byly právním řádem
upraveny tak, aby bylo lze učinit vše, čeho
k obraně státu je potřebí. Je pochopitelné,
že republika
Československá nemůže po té
stránce zůstat se svým zákonodárstvím po-
zadu, nýbrž že je nezbytně třeba přikročit
k zákonodárné úpravě, jakou navrhuje
předložená osnova.
B. Poznámky k jednotlivým paragrafům.
HLAVA I.
Základní ustanovení.
K§1.
Tento paragraf vymezuje pojem
obrany státu. Výpočet chráněných
statků přejímá v celku z § 1 zákona na
ochranu republiky č. 50/1923 Sb. z. a n.
s přihlédnutím k ustanovení § 1 branného
zákona č. 193/1920 Sb. z. a n. a k pre-
ambuli ústavní listiny č. 121/1920 Sb.
z. a n.
Případ obrany státu nastane nejen při
ohrožení vnějším nepřítelem, nýbrž za
okolností v zákoně uvedených též při ohro-
žení vnitřním (případ hlavy VI. ).
Na případ opatření podle čl. 16 úmluvy
o Společnosti národů (o opatřeních hospo-
dářského nátlaku pojednává tu zák. č. 96/
1923 Sb. z. a n. ) se vztahuje ustanovení
§ 142.
K §2.
V tomto paragrafu je vytčen povšechný
účel zákona, a to v tom smyslu, že jím
mají být vydána podrobná ustanovení
o tom, jakým způsobem a jakými pro-
středky mají býti zabezpečeny zájmy
obrany státu, a to nejen v případech již
nastalého ohrožení státu, nýbrž podle po-
třeby i mimo tuto dobu.
K § 3.
Navržený zákon není jediným zákonem,
který o věcech týkajících se obrany státu
jedná. Ustanovení jiných zákonů jednající
o obraně státu - pokud ovšem nejsou zru-
šena podle ustanovení § 199, zůstávají ne-
dotčena. To platí zejména o branném zá-
koně, který upravuje vojenskou obranu
státu (obranu státu brannou mocí). Aby
nebylo po té stránce pochybností, zdůraz-
ňuje to výslovně ustanovení odstavce 1.
K §4.
Tento paragraf konstatuje odpověd-
nost vlády a jednotlivých jejích členů
(§§ 75 a 79 ústavní listiny) za přípravu
obrany státu a za obranu státu samu, a to
proto, aby nebyla odpovědnost za tyto věci
skládána toliko na ministra národní obrany,
nýbrž aby bylo vysloveno, že i ostatní re-
sorty státní správy jsou při obraně státu
spolu účastněny a za příslušná opatření
spolu odpovědny.
Vlastní vojenské operace ovšem
je třeba vyjmout z přímé ingerence vlády,
poněvadž jde o věc vojensko-technickou,
kterou nemůže řešit vláda; vojenské ope-
race jako faktické opatření vojensko tech-
nické, charakteru převážně strategického a
taktického musí býti ponechány úplně na
úvaze hlavního velitele. Také ve
francouzské osnově zákona se tato otázka
- 136 -