niků důležitých pro obranu státu, které
jsou v majetku právnických osob nebo ji-
ného sdružení osob nebo majetku.
Pokud jde o ustanovení odstavců 4 a 5,
poukazuje se na poznámky důvodové
zprávy k § 22, odst. 4 a § 20, odst. 4.
K §24.
Odstavec 1 je potřebným doplňkem
ohlašovací povinnosti stanovené v § 31,
odst. 1. U podniků důležitých pro obranu
státu je totiž nutné opatřiti si - vzhledem
k jejich určení - potřebná data o výrobě
a jejím rozsahu, o možnosti přeměny ve
výrobu válečného materiálu atd., k tomu
má ustanovení odstavce 1 poskytnouti po-
třebný právní podklad.
Odkazem odstavce 2 na jiná ustano-
vení zákona sluší rozuměti zejména usta-
novení § 31, odst. 1 o povinnosti ohlašo-
vací, nutné k provedení potřebných sou-
pisů; taková povinnost může býti uložena
především držitelům podniků důležitých
pro obranu státu.
Vedle toho připouští odstavec 2 možnost,
uložiti závazek k event. udržování zásob
potřebných věcných prostředků (obdobnou
povinnost ukládá držitelům dopravních pro-
středků zák. č. 117/1924 Sb. z. a n. v § 4,
odst. 5), jakož i strojů, zařízení a nástrojů
potřebných k válečné výrobě, úmyslem
však jest, uvedené udržování zásob zpra-
vidla ujednati zvláštní dobrovolnou smlou-
vou s příslušným držitelem a jen kdyby to
bylo nutno, přistoupilo by se k nucenému
postupu v této věci, k němuž má poskyt-
nouti ustanovení odstavce 2 potřebný
právní podklad. Požadavek udržování
určitých zásob a podle okolností i strojů,
zařízení a nástrojů je odůvodněn velikou
potřebou těchto věcí, zvláštní polohou na-
šeho státu a z ní vyplývající obtížnou do-
pravou potřebných zařízení a zásob na jiná
místa, jakož i nesoběstačností v určitých
surovinách a polotovarech (rudy, kovy, po-
honné látky atd. ), které by nebylo již
možno opatřiti po nařízení mobilisace.
Konečně připouští odstavec 2, aby podni-
kům důležitým pro obranu státu mohla býti
uložena povinnost vyzkoušeti pro jejich
podnik náhradní paliva a pohonné i pro-
vozní hmoty, a třeba-li, i jiné náhradní pro-
středky, jakož i způsoby výroby z toho vy-
plývající.
K odstavci 3 se poznamenává, že se
podle § 5 zákona na ochranu republiky
č. 50/1923 Sb. z. a n. dopouští zrady stát-
ního tajemství ten, kdo vyzradí přímo nebo
nepřímo cizí moci skutečnost, opatření nebo
předmět, jež vláda tají v důležitém zájmu
republiky, nebo jež v takovém zájmu mají
zůstati utajeny před cizí mocí, kdo vyzvídá
takovou skutečnost, opatření nebo předmět,
aby je vyzradil přímo nebo nepřímo cizí
moci nebo kdo hrubou nedbalostí způsobí,
že se taková skutečnost, opatření nebo
předmět stanou nebo mohou státi zná-
mými cizí moci, ačkoliv podle svého veřej-
ného postavení je povinen uchovávati je
v tajnosti neb ačkoliv mu taková povinnost
byla výslovně uložena, hledíc na jeho slu-
žební nebo smluvní poměr. Obdobné usta-
novení jest obsaženo v § 6, č. 2 až 4 téhož
zákona, pokud jde o vojenskou zradu.
Z těchto ustanovení plyne, že držitelé pod-
niků důležitých pro obranu státu a jejich
zaměstnanci jsou již podle platného práv-
ního stavu povinni nevyzrazovati
státní a vojenské tajemství v každém pří-
padě a bez omezení.
Povinnost chrániti (opatrovati)
tato tajemství tak, aby se nemohla státi
známými cizí moci, a trestní sankce na ne-
splnění této povinnosti stíhají je však podle
platných zákonných ustanovení jen potud,
pokud jsou v poměru smluvním nebo slu-
žebním k státu a pokud jim bude povinnost
zachovati státní a vojenská tajemství vý-
slovně uložena se zřením na uvedený jejich
smluvní nebo služební poměr.
Vzhledem k významu podniků důležitých
pro obranu státu je však třeba, aby jejich
držitelé, orgány a zaměstnanci měli povin-
nost chrániti (opatrovat) tajemství, týka-
jící se věcí obrany státu, již podle zákona
tak, jako by byly osobami ve veřejném po-
stavení, aniž bylo třeba jim takovou povin-
nost zvláště ukládat; to platí i o jiných oso-
bách (na př. dodavatelích), jimž podnik dů-
ležitý pro obranu státu ve svém provozu
svěřil věci, které mají býti tajeny v zájmu
obrany státu.
Na tuto povinnost, jež ex lege plynoucí,
budou zaměstnanci podniků a osoby, jimž
je podnik nucen ve svém provozu svěřiti
věci, které mají býti tajeny v zájmu
obrany státu, vhodným způsobem ještě
zvláště upozorněny.
K poslední větě odstavce 3 se po-
znamenává, že jeho účelem je zejména
- 144 -
opatřiti potřebný právní podklad, na jehož
základě by mohl býti vykonán příslušný
vliv na volbu technických a patentních po-
radců v podnicích důležitých pro obranu
státu a byla opatřena možnost působit
v tom směru na volbu takových osob. Tě-
mito technickými a patentními poradci
bývají velmi často cizí státní příslušníci
v cizině bydlející, kteří svými odbornými
znalostmi jsou s to podati závodům dobré
zdání ve věcech patentů a vynálezů. Ježto
k tomu cíli musí býti obeznámeni s pova-
hou předmětu, o němž mají svůj posudek
podati, a ježto může jíti také o skutečnosti
nebo předměty z oboru válečné techniky,
vzniká pro obranu státu nebezpečí, že bude
vyzrazeno i tajemství, které třeba v zájmu
obrany státu utajiti. Proto je nutno to-
muto nebezpečí čelit volbou nezávadných
poradců; měli by jimi býti, co možná jen
českoslovenští státní příslušníci, a v kaž-
dém případě osoby státně spolehlivé.
Odstavec 4 má za účel opatřiti
právní podklad pro to, aby byl znemožněn
nepovolaným osobám vstup do podniků
důležitých pro obranu státu. Takové opa-
tření se jeví nutné, aby bylo čeleno vyzvě-
dačství.
Pokud jde o trestní sankce na jednání
proti příkazu danému odstavcem 4, budou
tu rozhodnými - podle konkrétních okol-
ností případu ustanovení § 6 zákona na
ochranu republiky, po případě § 7 zákona
o hospodářském vyzvědačství č. 71/1935
Sb. z. a n., a § 179 zákona o obraně státu.
Při tom se poznamenává, že ustanove-
ním § 24 zůstanou nedotčena ustanovení zá-
kona o hospodářském vyzvědač-
ství č. 71/1935 Sb. z. a n., takže za před-
pokladů tam uvedených mohou býti uplat-
něny i příslušné trestní sankce z tohoto zá-
kona vyplývající; to zdůrazňuje odsta-
vec 5.
K odstavci 6 se poznamenává, že
jeho ustanovení se týká podniků, které ne-
byly ještě prohlášeny za podniky důležité
pro obranu státu ve smyslu § 18. Takové
ustanovení je nutné, aby podnikům, které
nebyly prohlášeny za důležité pro obranu
státu, mohla býti uložena povinnost po-
skytnouti vojenské správě potřebné údaje
o své výrobě a provozu, tak aby vojenská
správa měla možnost blíže seznati druh a
rozsah jejich výroby a podle jejich vztahu
k jiné důležité výrobě zaříditi event. čeho
třeba k tomu, aby byly zařaděny do kate-
gorie podniků důležitých pro obranu státu
podle §§ 18 a násl. Tím bude vojenské
správě umožněno seznati blíže i ostatní
průmysl (subdodavatele) a podle potřeby
rozhodnouti o jeho dalším použití v plánu
průmyslové mobilisace.
K § 25.
Myšlenky pojaté do § 5 je třeba ještě po-
drobněji rozvésti a konkretisovati, pokud
jde o podniky důležité pro
obranu
státu, při čemž se pozname-
nává, že pokud jde o dráhy, platí tu se
zřetelem k § 198 ustanovení § 118, odst. 2
a § 121, odst. 2 železničního zákona.
Odstavec 1 pamatuje, pokud jde
o zřizování (povolování a schvalování) pod-
niků, ústavů a jiných zařízení důležitých
pro obranu státu, nejen na možnost uklá-
dání zvláštních podmínek (omezení) již při
zřizování těchto podniků, nýbrž i na to,
aby podle okolností mohl si úřad vyhraditi
uložení takových podmínek nebo omezení
pro dobu pozdější; úřad může se zřetelem
k zájmům obrany státu, schvalování nebo
povolení též vůbec odepříti.
To, co bylo právě řečeno, má platit podle
odstavce 2 zejména při povolování
staveb všeho druhu (novostaveb, přístaveb,
přestaveb) podniků důležitých pro obranu
státu, jakož i při povolování a schvalování
jejich provozoven.
Při tom je možno stanovit potřebné od-
chylky od platných předpisů, a to nejen co
do stavebního řízení, nýbrž i odchylky jiné,
zejména též od předpisů živnostenského
řádu (zákona), § 18 elektrisačního zákona
č. 438/1919 Sb. z. a n., atd.
Odstavec 3 pamatuje pak na pří-
pady, kdy u podniků důležitých pro obranu
státu se vyskytne nutnost utajiti zařízení,
uspořádání atd.; v tom případě pak platí
ustanovení § 55, odst. 2 a násl. a po případě
§ 56, odst. 4.
Odstavec 4 je věnován provo-
zovnám podniků důležitých pro obranu
státu, o nichž ministr národní obrany v do-
hodě s ministrem vnitra a věcně příslušným
ministrem prohlásí, že je v zájmu obrany
státu třeba, aby byla zachována tajnost
o zařízení, uspořádání atd. takových pro-
vozoven.
- 145 -
V zájmu potřebného utajení stanoví
osnova, že tu přechází kompetence k povo-
lování a schvalování takové provozovny na
úřad, který je přímo podřízen věcně pří-
slušnému ústřednímu úřadu, není-li takový
úřad již podle platného právního řádu pří-
slušným anebo není-li dokonce podle plat-
ných předpisů věc vyhrazena do působnosti
ústředního úřadu. Je třeba, aby okruh
orgánů a úředních osob do takových věcí
zasvěcených byl co nejmenší, což má za-
jistit účelná centralisace.
Při tom je ještě stanoveno v odstavci 4,
že příslušný úřad zařídí v dohodě s vojen-
skou správou čeho třeba k tomu, aby
dotčená zařízení, uspořádání atd. takových
provozoven, jakož i jejich povolování a
schvalování zůstalo utajeno.
Ze stejných důvodů, pro které se navr-
huje účelná centralisace, pokud jde o po-
volování a schvalování provozovny, stanoví
odstavec 4 ještě, že i dozor na takové pro-
vozovny po zahájení výroby (provozu) v ní
třeba v dohodě s vojenskou správou upravit
a potřebně soustředit tak, aby to, co má být
v zájmu obrany státu utajeno, zůstalo uta-
jeno. To platí i o dozoru prováděném
orgány živnostenské inspekce, jichž kom-
petence zůstává sice nedotčena, avšak v do-
hodě s vojenskou správou se jejich dozor
upraví a ministerstvem sociální péče po-
třebně soustředí tak, aby to, co má býti
v zájmu obrany státu utajeno, zůstalo uta-
jeno.
Ustanovení odstavce 5 je aplikací
myšlenky pojaté do § 5, odst. 3. Při tom
byl text odstavce 5 převzat doslovně z vlád-
ního návrhu zákona, jímž se mění a dopl-
ňují některá ustanovení zákonů o soudní
příslušnosti, o občanském řízení soudním,
o řízení exekučním a o soudní organisaci
(č. tisku sen. 47/1935). Jen byl tu připojen
dodatek, že - vykáže-li se podnik důležitý
pro obranu státu, v němž není vojenský
dozorčí orgán zřízen, listinou vydanou pří-
slušným vojenským orgánem, v které je
uvedeno, že provádění soudních neb jiných
úředních úkonů je vázáno předchozím svo-
lením vojenské správy - lze takový úkon
provésti jen, když je svolení vojenské
správy dáno. Takový dodatek je nutný,
poněvadž není možné, aby vojenská správa
měla ve všech podnicích důležitých pro
obranu státu vojenské dozorčí orgány;
v těch podnicích, v nichž takový orgán není
zřízen, by mohlo dojíti k porušení povin-
nosti zachovati v tajnosti to, co v zájmu
obrany státu má býti v tajnosti udrženo,
kdyby nebylo zajištěno, že soudní neb
úřední úkon nebude vykonán tam, kde toho
zájem obrany státu vyžaduje, jen s před-
chozím svolením vojenské správy. To za-
jistit je účelem uvedeného doplňku.
Část 2.
Zvláštní ustanovení o registrovaných pod-
nicích důležitých pro obranu státu.
K § 26.
§§ 26 a násl. upravují instituci tzv. re-
gistrovaných podniků. Registrování záleží
v tom, že určité podniky, ústavy a jiná za-
řízení, které jsou pro obranu státu důle-
žité, budou pojaty za šetření určitých for-
malit do zvláštních seznamů.
Tyto registrované podniky budou podlé-
hati zvláštnímu (přísnějšímu) režimu, vy-
jádřenému v této části osnovy zákona.
Vedle toho však se budou na ně vztahovati
i ustanovení daná pro ostatní (neregistro-
vané) podniky důležité pro obranu státu,
zejména pak ustanovení části 1.
K odůvodnění nutnosti této instituce lze
poukázati na zkušenosti ze světové války,
v níž se ukázalo, že nestačí postavení
armád, nýbrž je vedle toho potřebí, aby byl
po ruce dostatečný a dokonalý materiál,
kterým by se dalo provésti dostatečné a
dokonalé vyzbrojení a vystrojení armády.
K tomu je zapotřebí učiniti již v míru
potřebná opatření organisační. Navržený
zákon má poskytovati potřebný zákonný
podklad k tomu, aby mohlo býti, čeho
třeba, zařízeno stran podniků, ústavů a ji-
ných zařízení, které jsou pro obranu státu
zvláště důležité, což platí zejména o podni-
cích důležitých pro mobilisaci válečného
průmyslu. Průběh světové války ukázal, že
je nutno organisovat válečný průmysl již
v míru, aby byla jeho přeměna na zařízení
pro výrobu válečného materiálu snazší; čím
rychleji a bezpečněji budou ukojeny po-
třeby branné moci, tím větší bude i její
nezdolnost a tím lépe bude uchráněn stát
před zhoubnými následky války.
S registrovanými podniky pro případ
branné pohotovosti státu zvláště se počítá
vzhledem k úkolům, které jim mají připad-
nouti; proto třeba těmto podnikům v zájmu
- 146 -
obrany státu věnovat zvláštní pozornost a
třeba jim uložit jisté povinnosti, které
s druhé strany nutno vyvážiti určitými vý-
hodami.
Poznamenati sluší, že již nyní vede mini-
sterstvo národní obrany některé z podniků
důležitých pro obranu státu ve zvláštním
seznamu; jsou to podniky zapisované do
zvláštních seznamů podniků (dolů, prů-
myslových a jiných závodů) důležitých pro
stát anebo brannou moc, o kterémžto se-
znamu se zmiňuje § 221, odst. 1 branných
předpisů, vydaných vl. nař. č. 141/1927 Sb.
z. a n., v souvislosti se zprošťováním za-
městnanců od vojenské služby za války. Je
však potřebí tuto instituci upraviti i s hle-
disk jiných, než jaká má na mysli citované
ustanovení branných předpisů, a pro tuto
úpravu mají poskytnouti navržené §§26
a násl. potřebný právní podklad. Je přiro-
zené, že po schválení zákona o obraně
státu budou citovaná ustanovení branných
předpisů nové úpravě přizpůsobena.
K §27.
Registrace podniků důležitých pro obranu
státu je podle osnovy přípustná:
a) před vstupem státu do branné pohoto-
vosti zásadně jen se souhlasem držitele pod-
niku; výjimečně lze provésti v této době
registraci i bez souhlasu držitelova, vyža-
duje-li toho nezbytně vážný zájem obrany
státu a usnese-li se na tom vláda. Při tom
se poznamenává, že výklad pojmu "držitel"
je obsažen v § 194, odst. 1, písm. b)
osnovy;
b) za branné pohotovosti státu lze re-
gistraci prováděti ve všech případech bez
souhlasu držitele podniku; o takové re-
gistraci rozhoduje ministerstvo národní
obrany.
Seznamy registrovaných podniků povede
ministerstvo národní obrany a budou ne-
veřejné, jak je výslovně zdůrazněno v po-
slední větě § 26, odst. 1; nikdo nemá
tudíž nároku na nahlédnutí do těchto
seznamů.
K odstavci 6 se poznamenává, že
tento odstavec má za účel vyjádřiti, že re-
gistrování má působit in rem, a to i v tom
případě, když byl jeho podkladem souhlas
jeho držitele, takže registrování je účinné
i proti všem držitelům pozdějším, kteří na-
stoupí na místo osoby, jež byla držitelem
podniku v době registrování.
K § 28.
Tento paragraf je věnován sledování čin-
nosti registrovaných podniků, jejich tech-
nického zatížení, umístění, zásob materiálu,
výkonnosti, způsobu výroby, jakož i spo-
lehlivosti zaměstnaného personálu a po-
měrů pracovních.
Aby v tomto úkolu bylo lze dostáti, pe-
čuje osnova o možnost prohlídek registro-
vaných podniků a ukládá za tím účelem
jejich držitelům příslušné povinnosti, při
čemž ovšem chrání podniky před zneužitím
výsledků takových prohlídek, resp. před
použitím jich k jiným účelům, jež se za-
bezpečení obrany státu netýkají; o tom
mají potřebné ustanovení §§ 32 a 33.
Takové prohlídky nejsou v našem práv-
ním řádě novinkou, ježto § 210, odst. 6
braných předpisů na možnost poněkud po-
dobných prohlídek pamatuje a činí zpro-
štění zaměstnanců v podnicích závislým na
připuštění takových prohlídek.
Dodati sluší, že kompetence příslušných
státních dozorčích úřadů, na platných před-
pisech se zakládající, zůstává navrženým
ustanovením nedotčena; orgány uvedené
v § 28, odst. 2 mají postupovat v součin-
nosti s uvedenými státními dozorčími
úřady.
K §29.
Kromě povinností, jež zákon ukládá všem
podnikům důležitým pro obranu státu
(zejména v § 24), mají držitelé registrova-
ných podniků ještě další povinnosti jež vy-
počítává § 29, a to jednak v době před
dobou branné pohotovosti státu, jednak
v teto době.
O odstranění státně nespolehlivého per-
sonálu z podniků platí to, co bylo uvedeno
v poznámkách k § 21. O udržování určitých
zásob platí ustanovení § 24, odst. 2.
Závazky, které ukládá odstavec 2
mají jistou obdobu v ustanovení § 18 zá-
konů o válečných úkonech.
Odstavec 3 pamatuje na možnost,
aby na registrovaný podnik byla uvalena
vnucená správa na vrub držitele podniku
tam, kde se toho ukáže potřeba, zejména
kde by nebyly plněny přesně povinnosti, jež
jsou podniku uloženy.
K §30.
Protiváhou k povinnostem, jež registro-
vané podniky postihují, třeba opatřiti pro
ně jistá práva a výhody.
- 147 -
Podle platného právního řádu půjde tu
především o zprošťování jejich za-
městnanců od vojenské služby za války, při
čemž se poznamenává, že v kategorii osob,
které se mají zprostiti z důležitých zájmů
branné moci nebo z jiných veřejných zá-
jmů, přiznává osnova zaměstnancům pod-
niků registrovaných určité přednostní po-
stavení, čímž ovšem zůstává nedotčeno
zprošťování z důvodu veřejné služby podle
§ 24 branného zákona.
Dále tu půjde o osvobození dopravních
prostředků registrovaných podniků za mo-
bilisace; kromě toho se v ujednání, které
bude dobrovolnou registraci předcházeti,
zaručí, kde toho třeba, výhody další.
Vedle toho lze se tu zmíniti též o tom, že
k účelům vybudování podniků důležitých
pro obranu státu lze povoliti vyvlastnění
podle zákona o vyvlastnění k účelům
obrany státu č. 63/1935 Sb. z. a n.; dále
lze podle osnovy zákona pro podniky důle-
žité pro obranu státu opatřiti nucenou
licenci k cizím patentům podle § 47, nemo-
vitosti podle § 94 a ubytovací i skladní
prostory podle § 95. I v těchto ustanove-
ních lze spatřovati určité výhody, které
právní řád podnikům důležitým pro obranu
státu přiznává.
Eventuální škody, které vzniknou re-
gistrovaným podnikům z požadavků klade-
ných na ně podle ustanovení § 24, odst. 2,
§ 29, odst. 1, písm. a) a § 29, odst. 2, písm.
a), budou jim hrazeny, nebude-li dohodou
s držitelem podniku sjednáno nic jiného.
HLAVA IV.
Některá další všeobecná ustanovení
o obraně státu.
K §31.
Tímto paragrafem se stanoví především
v odstavci 1 povinnost ohlašovací,
nutná k provedení potřebných soupisů,
jakož i povinnost k event. jiné součinnosti
při provádění takových soupisů (na př. po-
vinnost pomáhat soupisným orgánům, při-
pravit vše, čeho třeba k soupisu atd. ).
Odstavec 2 pojednává o možnosti
nařídit prohlídku věcných prostředků a
o povinnostech, jaké mají držitelé takových
prostředků, byla-li jejich prohlídka naří-
zena.
Konečně je v tomto paragrafu stanoveno
v odstavci 3, že každá osoba je
povinna k provádění přípravných prací
k obrané státu, na vyzvání podat svědectví
nebo vypovídat jako znalec anebo osoba
přezvědná a svoje svědectví nebo výpověď
i přísahu před soudem potvrditi pod
trestem stanoveným na křivou svědeckou
výpověď ve věcech civilních; obdobné usta-
novení mají i jiné zákony (na př. zákon
o přímých daních č. 76/1927 Sb. z. a n.,
§ 301).
Podrobnosti k provedení tohoto para-
grafu budou obsaženy ve vládním nařízení.
K § 32.
Tímto ustanovením se má dostati po-
třebné ochrany oprávněným zájmům na za-
chování tajemství o poměrech a činnosti
v podnicích, v nichž se provádí podle jed-
notlivých ustanovení zákona, vládních na-
řízení nebo jiných předpisů podle něho vy-
daných prohlídka nebo jež podléhají úřed-
nímu dozoru; zajišťuje se úplná mlčenlivost
o všech věcech, o nichž se orgány provádě-
jící prohlídku nebo dozor anebo jiné osoby
dozvěděly při své činnosti, zejména pak
o každém obchodním a výrobním tajem-
ství; příslušnou trestní sankci obsahuje
§ 180.
Nedotčeno zůstává ustanovení § 31 zá-
kona o nekalé soutěži; se zřetelem na toto
ustanovení nebudou směti orgány, které
byly do podniku na prohlídku poslány nebo
jimž byl svěřen dozor, zkušeností získaných
při výkonu svého poslání použíti ani k pro-
spěchu vlastnímu ani k prospěchu jiných
osob.
Rovněž zůstávají nedotčena příslušná
disciplinární (kázeňská, kárná) ustanovení,
jimž dotčený orgán jednající proti předpi-
sům po případě podléhá. Disciplinárnímu
(kázeňskému, kárnému) řízení budou
dotčení orgánové podléhati i pro jakékoli
vyjevování jiných skutečností, než jest ob-
chodní a výrobní tajemství.
Pokud jde s druhé strany o povinnost
držitelů podniků důležitých pro obranu
státu a jejich zaměstnanců zachovati ta-
jemství o důvěrných věcech obrany státu,
poukazuje se na ustanovení § 24, odst. 3
a na důvodovou zprávu k němu.
K § 33.
Stejnou ochranu jako podle § 32 třeba
poskytnouti i hlášením a zprávám, které
podle zákona a předpisů podle něho vyda-
- 148 -
ných podávají jednotlivci sami, jakož i svě-
dectvím, dobrým zdáním a výpověděm
podle § 31, odst. 3.
K § 34.
Účelem tohoto paragrafu je ochrániti
důležité zájmy, které stát s hlediska své
obrany má na pohraničním pásmu. Po-
hraničním pásmem sluší rozuměti
území při státních hranicích, jehož územní
rozsah bude stanoven vládním nařízením.
Je zamýšleno určiti pohraniční pásmo tak,
že má zahrnovat v sobě pruh území leží-
cího při státních hranicích, vymezený stát-
ními hranicemi a přímými čarami vede-
nými v hlavním směru hranic v úsecích po
nejvýše 300 km, jejichž vzdálenost od stát-
ních hranic je nejméně 25 km; příslušné
mezní čáry vyznačí ministerstvo národní
obrany vyhláškou, podobně jako byly
vyhlášeny hranice celního pohraničního
pásma (vyhláška ministerstva financí
č. 67/1929 Sb. z. an. ).
Odstavec 1 stanoví, že je třeba před-
chozího souhlasu vojenské správy k prová-
dění jakýchkoli staveb nebo horních děl,
k zřizování provozoven vyžadujících úřed-
ního schválení a k udělení živnostenských
koncesí nebo horních oprávnění (§ 5 obec-
ného horního zákona), ovšem jen v roz-
sahu, který vymezí vládní nařízení.
Tímto ustanovením se nemění nic na
kompetenci úřadů, které jsou příslušné
podle platných předpisů k povolování a pro-
vádění staveb nebo horních děl, ke zřizo-
vání provozoven a k udílení živnostenských
koncesí nebo horních oprávnění, o nichž je
řeč v navrženém ustanovení odstavce 1;
v zájmu obrany státu se tu jen stanoví, že
si příslušný úřad před svým rozhodnutím
má opatřiti souhlas vojenské správy, která
uváží, není-li s hlediska obrany státu ná-
mitek nebo připomínek proti zamýšlené
stavbě, hornímu dílu, zřízení provozovny
nebo udělení živnostenské koncese nebo
horního oprávnění.
Rovněž zůstávají nedotčena ustanovení
jiných právních předpisů, pokud zaručují
jiným resortům vliv na poměry v pohranič-
ním pásmu. To platí zejména též o ustano-
vení § 25, odst. 2 celního zákona č. 114/
1927 Sb. z. a n., podle něhož lze v pásmu
do 100 m od celních hranic stavěti budovy
a ohrady nebo zřizovati výrobní neb ob-
chodní podniky, dále zřizovati převozy,
lávky nebo stavěti mosty přes hraniční
vody a zřizovat na těchto vodách přístavní
můstky jen se souhlasem celní správy
(okrskové celní správy podle § 37 prov.
nař. k celnímu zákonu). Proto stanoví též
odstavec 3, že tam, kde je k opatření, jež se
příkazem tam uvedeným nařizuje, zapo-
třebí podle platných předpisů souhlasu ji-
ného odvětví státní správy, bude příkaz vy-
dán v dohodě s příslušným úřadem této
správy.
Ve vládním nařízení bude vymezen po-
drobněji věcný rozsah, v jakém je souhlasu
vojenské správy zapotřebí. Pojem staveb
osnova blíže nevymezuje, uvádí však vý-
slovně, že se dotčené ustanovení týká ja-
kýchkoli staveb a v závorce pak uvádí pří-
klady staveb nejdůležitějších. Aby nebylo
pochybností, zmiňuje se tu návrh výslovně
o cestách, takže i turistické cesty v pohra-
ničním pásmu budou pod toto ustanovení
náležeti. K tomu se poznamenává, že v ne-
schůdných prostorech (vysokohorských)
nebo v prostorech s nepatrným počtem ko-
munikací má každá komunikace, tedy
i stezka jakékoli hodnoty, je-li zřízena a
udržována, značnou vojenskou cenu; byť
i byla schůdná jen pro pěší, může býti
vhodnou spojnicí mezi dvěma body a také
významnou pomůckou orientační.
Je zamýšleno ve vládním nařízení stano-
viti, že ke stavbám drah a ke stavbám na
drahách nebude třeba zvláštního předcho-
zího souhlasu vojenské správy, pokud bude
tato věc upravena v předpisech vydaných
k provádění zákona o drahách; u staveb
telegrafních zařízení je zamýšleno ve vlád-
ním nařízení stanovit potřebu předchozího
souhlasu vojenské správy pro stavby mezi-
národních nebo tuzemských telegrafních
vedení a mezinárodních a meziměstských
telefonních vedení, jakož i účastnických a
jiných slaboproudých vedení, přecházejí-li
tato vedení hranice státu, pak pro stavby
soukromých telegrafních a telefonních
vedení, jakož i radioelektrických zařízení
(u přijímacích rozhlasových stanic jen
zcela výjimečně).
Aby nebylo pochybností, dodává se ještě,
že k provozovnám, o nichž se zmiňuje od-
stavec 1, patří též zejména letecké provo-
zovny.
Pokud jde o živnostenské kon-
cese, má tu osnova na mysli zvláště kon-
cesované živnosti hostinské a výčepnické
(hotely, turistické chaty atd. ), u nichž je
- 149 -
v zájmu bezpečnosti státních hranic třeba,
aby byly v rukou osob státně spolehlivých.
Odstavec 2 je odůvodněn zvláštním
zájmem, který je s hlediska obrany státu
na lesních pozemcích v pohraničním pásmu,
jakož i o přeměně jiné půdy v půdu lesní.
K tomu se poznamenává, že - mimo zem-
ský zákon slezský z r. 1910 - není dosud
na ostatním území našeho státu positivní
normy, která by vázala přeměnu jiné půdy
na půdu lesní úředním povolením, takže na
tomto území bude jen vojenská správa
k tomu povolána, aby dávala svolení k uve-
dené přeměně, dokud tato věc nebude vyře-
šena jednotně na celém státním území no-
vým lesním zákonem.
Kdežto odstavec 1 pojednává o předcho-
zím souhlasu vojenské správy k provádění
staveb tam uvedených, pamatuje odsta-
vec 3 na možnost, aby bylo lze v čas po-
třeby naříditi stavební změny u staveb již
provedených (po případě u horních děl jiná
podobná opatření technického rázu), kte-
roužto myšlenku pak odstavec 4 vy-
jadřuje i, pokud jde o jinou úpravu po-
vrchu půdy v pohraničním pásmu.
Účelem odstavce 5 je zabezpečiti
náležitě včasné provedení příkazů daných
podle odstavců 3 a 4. Jinak se k odstavci 5
ještě poznamenává, že v prováděcích před-
pisech bude pamatováno též na součinnost
báňských úřadů tam, kde toho třeba.
K odstavci 6 se poznamenává, že
vládní nařízení č. 48/1935 Sb. z. a n. stano-
vilo v § 7, že ministerstvo veřejných prací
v dohodě s ministerstvem financí, minister-
stvem národní obrany, ministerstvem ob-
chodu, ministerstvem vnitra, minister-
stvem zahraničních věcí a ministerstvem
zemědělství může zakázat přenos elektřiny
přes státní hranice, lze-li od toho očekávat
snížení ceny elektřiny nebo zlepšení po-
měrů ve výrobě nebo ve spotřebě elektřiny,
avšak toto ustanovení je s hlediska zájmů
obrany státu nepostačujícím. Jet třeba míti
ustanovení, podle něhož by bylo lze,
ukáže-li se toho v zájmu obrany státu nut-
nost, nařídit přerušení silnoproudých elek-
trických vedení v pohraničním pásmu (ze-
jména pak těch, která jdou přes státní hra-
nice) a jejich odklizení, aby jich nemohlo
býti zneužito k nedovolenému zpravodaj-
ství. Pokud jde o vedení telegrafická, má
obdobné ustanovení § 92, odst. 6.
Odstavec 7 poskytuje možnost, aby
podle potřeby mohlo býti v pohraničním
pásmu přikročeno k vyvlastnění určitých
nemovitostí, pokud je toho třeba jak z dů-
vodů věcné potřeby (zřízení určitých opa-
tření), tak i z důvodů ležících v osobě dosa-
vadních držitelů. Vyvlastnění samo se pak
provede podle ustanovení nového zákona
o vyvlastnění k účelům obrany státu č. 63/
1935 Sb. z. a
n.
K odstavci 8 se poznamenává, že
nový zákon o pobytu cizinců č. 52/1935 Sb.
z. a n. stanoví všeobecně, že cizinci potře-
bují k pobytu převyšujícímu dobu dvou
měsíců povolení okresního (státního poli-
cejního) úřadu. Vzhledem k zvláštnímu vý-
znamu pohraničního pásma stanoví odsta-
vec 7, že v tomto pásmu lze cizincům ono
povolení k pobytu uděliti jen se souhlasem
vojenské správy.
K§ 35.
Tento paragraf se týká obvodů vojensky
zvláště významných, a to
a) obvodu opevněných míst;
b) obvodu vojenských a veřejných letišť
a vojenských střelnic;
c) obvodu továren na výrobu vojenských
zbraní, střeliva (munice), výbušin a jiných
předmětů vojenské výzbroje a speciálního
vojenského výstroje, jakož i obvodu jejich
zkušebních (závodních) střelnic;
d) obvodu skladišť vojenských zbraní,
střeliva (munice) a výbušin i hotových lá-
tek, jakož i vojenských objektů určených
k uskladnění jiného cenného (důležitého)
materiálu.
Na těchto obvodech je s hlediska obrany
státu obdobný zájem jako na pohraničním
pásmu, a proto se navrhují pro tyto obvody
obdobná ustanovení jako pro pohraniční
pásmo.
Územní rozsah těchto obvodů bude vy-
mezen vládním nařízením. Nebude ve všech
případech stejný, nýbrž bude stanoven po-
dle toho, o obvod jaké budovy, resp. jakého
objektu nebo zařízení půjde. K povšechné
informaci lze uvésti, že je zamýšleno stano-
viti, aby k opevněnému pásmu patřilo vedle
opevněného místa samého i jeho okolí do
vzdálenosti 10 km. Obvod skladišť střeliva
(munice) a továren na výrobu zbraní a
střeliva (munice) má činiti asi 250 m, ob-
vod skladišť výbušin a látek hořlavých, ja-
kož i továren na jejich výrobu asi 760 m;
obvod letišť a střelnic má zahrnovati pás
- 150 -