do vzdálenosti asi 500 m a obvod státních
vojenských letišť do vzdálenosti asi 250 m.
Odstavec 1 má obdobné ustanovení
jako § 34, odst. 1, od něhož se však odchy-
luje potud, že se k udělení živnostenských
koncesí svolení vojenské správy nevyža-
duje. Jinak lze tu poukázati na poznámky
důvodové zprávy připojené k § 34, odst. 1.
Odstavec 2 pak stanoví obdobné po-
užití ustanovení § 34, odst. 2 až 6 na ob-
vody míst vojensky významných, o nichž je
řeč v odstavci 1, při čemž se ustanovení
§ 34, odst. 4 doplňuje ještě v tom smyslu,
že k úpravě povrchu půdy patří zejména
i způsob osazování nebo osetí pozemků.
Ustanovení § 31, odst. 7 o pobytu cizinců
se na pásma uvedená v § 32 nebude vztaho-
vati, bude však v příslušných předpisech
na to pamatováno, aby pobyt cizinců
v těchto pásmech byl podroben potřebné
kontrole a evidenci, tak aby mohlo býti při-
kročeno k jejich odstranění z těchto pásem,
kde by se toho ukázala potřeba.
Dodati sluší, že ustanovením § 35, jakož
i prováděcími předpisy k němu vydanými,
budou nahrazeny dřívější právní předpisy
o obvodech opevněných míst (direktivy č.
10/1860 ř. z. ), jakož i ustanovení o obvodu
pracháren a muničních skladů.
K § 36.
Vzhledem k významu, jaký mají pro za-
jištění primárních zdrojů energie, která je
jednou ze základních podmínek zabezpečení
válečné výroby, elektrická zařízení pro vý-
robu a vedení elektřiny, jakož i vzhledem
k tomu, že dosud platný právní řád po té
stránce nepřihlíží dostatečnou měrou k za-
bezpečení zájmů obrany státu, bylo uznáno
za potřebné pojati do osnovy zákona
o obraně státu paragraf, který by vhod-
ným způsobem dosud platný právní řád
s hlediska zájmů obrany státu doplnil.
Jde tu o věc, na niž pamatuje i zákono-
dárství cizích států.
Tak lze poukázati na německý zákon ze
dne 13. prosince 1935, vydaný k podpoře
hospodaření s elektrickou energií; tento zá-
kon sleduje netoliko vlastní cíle hospodář-
ské, nýbrž i cíle obrany státu a dává říš-
skému ministru hospodářství dalekosáhlá
oprávnění, z nichž některá jsou podobná
ustanovením obsaženým v navrženém § 36
osnovy zákona o obraně státu.
K jednotlivým ustanovením tohoto para-
grafu se poznamenává toto:
Odstavec 1 - stejně tak jako celý
§ 36 - má platit nejen za branné pohoto-
vosti státu, nýbrž i v době míru, neboť
právě již v době míru je nutno připraviti
různá opatření, jež by za branné pohoto-
vosti státu - a ukázala-li by se toho po-
třeba i mimo tuto dobu, mohla býti nepro-
dleně uvedena v život. Zejména pak je
třeba míti možnost již v míru, přinutit
určité elektrické podniky, aby vhodně při-
způsobily svá zařízení výrobní i rozvodní,
třeba by praktické využití tohoto přizpůso-
bení nastalo teprve později; tímto praktic-
kým využitím je dodávka elektřiny, k níž
by bez předchozího přizpůsobení nemohlo
z technických důvodů dojíti.
Odstavec 1 mluví prostě o "elektrických
podnicích". Rozumějí se jimi podle vyklá-
dacího pravidla daného do odstavce 10 jed-
nak elektrické podniky všeužitečné, jednak
elektrické podniky, které po živnostensku
vyrábějí nebo dodávají elektřinu anebo ji
aspoň vyrábějí nebo dodávají též k jiným
účelům než k vlastním účelům podnikatelo-
vým, třeba se to nedalo po živnostensku.
K odstavci 1 se ještě poznamenává, že se
tu stanoví též povinnost udržovati zaří-
zení, neboť je třeba, aby zvláště
takzv.
studené reservy (výrobny nebo vedení,
které nejsou stále v provozu) byly udržo-
vány ve stavu kdykoli provozu schopném,
pokud ovšem mají význam pro obranu
státu.
Odstavec 2 umožňuje, aby mohlo
býti uloženo držiteli elektrického podniku
dodávati elektřinu do elektrické rozvodné
sítě, kterou k tomu jako důležitou pro
obranu státu označí ministerstvo národní
obrany v dohodě s ministerstvem ve-
řejných prací nebo odběrateli, kte-
rého k tomu označí ministerstvo národní
obrany. K tomu se poznamenává, že -
kromě ustanovení § 2, č. 1, vládního na-
řízení č. 612/1920 Sb. z. a n., které platí
jen pro podniky všeužitečné - není před-
pisu, podle něhož by byl elektrický podnik
povinen někomu dodávati elektřinu, a to
ani spotřebitelům důležitým pro obranu
státu. Tuto mezeru má vyplniti navržené
ustanovení odstavce 2, při čemž se pozna-
menává, že za spotřebitele, o nichž je tu
řeč, budou moci býti určeny též dráhy a
podnik
Československá pošta. Tyto pod-
- 151 -
niky totiž kryjí svoji potřebu elektřiny
převážně dodávkami elektrických pod-
niků; je v zájmu obrany státu, aby tyto
dodávky byly spolehlivě zajištěny. Cena
elektřiny bude v případě takového odběru
stanovena v podmínkách uvedených v od-
stavci 1 na konci.
Odstavec 3 se týká jen elektrických
podniků všeužitečných a ve výjimečných
případech i těch elektrických podniků ne-
všeužitečných, které po živnostensku vyrá-
bějí nebo dodávají elektřinu. Netýká se
tedy závodních elektráren, a to ať slouží
jen k vlastním potřebám podnikatelovým,
anebo ať elektřinu vyrábějí nebo dodávají
také k jiným účelům než k vlastním potře-
bám podniku. K tomu se dodává, že je za-
mýšleno, aby vedení, o nichž je v od-
stavci 3 řeč, byla zřizována jen od vše-
užitečných elektrických podniků; z opa-
trnosti se však pamatuje pro případy
zvláště odůvodněné i na možnost požadovat
je i od nevšeužitečných podniků elektric-
kých, pokud vyrábějí nebo dodávají elek-
třinu po živnostensku.
Účelem třetí věty je čeliti event. námit-
kám, které by se mohly v praksi u vedení
důležitých pro obranu státu zřízených
mimo zásobovací území dotčeného elektric-
kého podniku vyskytnouti, že všeužitečnost
a její výhody se vztahují jen na zásobování
území. Ustanovení o tom, že vedením
v tomto odstavci uvedeným přísluší též
právo podle § 7, písm. b) zákona č. 438/
1919 Sb. z. a n., je třeba zejména proto,
aby mohlo býti v zájmu obrany státu zří-
zeno užívací právo i proti vůli obce k obec-
ním cestám také pro jiná elektrická vedení,
než která jsou uvedena v § 7, písm. b) cito-
vaného zákona č. 438/1919 Sb. z. a n.
Poslední věta má umožniti vyvlastnění
podle zákona č. 63/1935 Sb. z. a n. ve pro-
spěch elektrických vedení nenáležejících
podnikům všeužitečným; u elektrických
podniků všeužitečných takového ustanovení
zapotřebí není, poněvadž u nich - pokud
jde o vyvlastnění neb omezení vlastnických
práv k nemovitostem, se vystačí s platným
právním řádem.
Ustanovení odstavce 4 je odůvod-
něno tím, že nelze vždy spoléhati u elek-
trických podniků na úplné pochopení zájmů
celostátních. Proto ustanovení odstavce 4
má zpravidla sloužiti jako nátlak na ta-
kové podniky. Aby se čelilo obavám, že by
tohoto ustanovení mohlo býti zneužíváno,
je tu stanoveno výslovně, že toto opatření
je možné jen v zájmu zajištění dodávky
elektřiny pro obranu státu. Stejně tak jako
ustanovení odstavce 3, vztahuje se i usta-
novení odstavce 4 jen na elektrické pod-
niky všeužitečné a z ostatních elektrických
podniků jen na ty, které elektřinu vyrábějí
nebo dodávají po živnostensku. Vzájemný
vztah mezi držitelem podniku a státem, po
případě jinou osobu, jíž bude podnik ode-
vzdán do udržování a provozování, bude
podrobněji upraven v podmínkách, které
stanoví ministerstvo národní obrany v do-
hodě s ministerstvem veřejných prací;
týmž způsobem bude blíže upraveno právní
postavení držitele podniku a nároky, které
mu po převzetí jeho zařízení do udržování
a provozování státem neb jinou osobou pří-
sluší.
Odstavec 5 pamatuje na případy,
kdy se v zájmu obrany státu ukáže potřeb-
ným další zřizování, rozšiřování, rekon-
strukci a provozování zařízení na výrobu
a vedení elektřiny vázati svolením mini-
sterstva národní obrany v dohodě s mini-
sterstvem veřejných prací, jež však může
býti odepřeno jen za podmínek v tomto od-
stavci uvedených. Je-li některému elektric-
kému podniku takové omezení uloženo, pře-
chází i na každého pozdějšího držitele, leč
by bylo výslovně zrušeno.
Účelem odstavce 6 je dáti potřebnou
sankci, zabezpečující, že držitelé elektric-
kých podniků řádně a včas splní povin-
nosti, které mají podle odstavců 1 až 4.
K odstavci 7 se poznamenává, že
dosud poskytuje možnost vyvlastniti elek-
trické podniky ustanovení § 3 zákona č.
258/1921 Sb. z. a n., podle něhož může
ministerstvo veřejných prací v dohodě
se zúčastněnými ministerstvy naříditi slou-
čení dvou nebo několika elektrických pod-
niků v jeden, je-li toho k provádění sou-
stavné elektrisace nevyhnutelně třeba a
zvýší-li se tím celková hospodárnost pod-
niků, o jejichž sloučení jde. Nevyhoví-li
vlastníci podniků včas tomuto nařízení,
může ministerstvo veřejných prací pro-
vésti sloučení samo vyvlastněním podniku
a odnětím koncese. Tohoto ustanovení ne-
mohlo býti v praksi použito jednak proto,
že by byl velmi obtížným důkaz, že pod-
niku je nevyhnutelně třeba pro soustav-
nou elektrisaci, jednak pro nedostatek fi-
nančních prostředků. V některých důle-
žitých částech státního území jsou dosud
- 152 -
elektrické podniky, na které státní správa
nemá vůbec vlivu, pokud jde o zajištění
státu elektřinou, ač zájem obrany státu by
vzhledem k místní poloze těchto podniků,
po případě i vzhledem k jejich dosavadní
správě vyžadoval, aby byla u nich záruka
řádného plnění této povinnosti. Vzhledem
k tomu bylo pojato do odstavce 7 ustano-
vení, které by v případe, že by podle ji-
ných ustanovení tohoto paragrafu ne-
mohla býti zjednána u určitého podniku
náprava, dalo podklad k nucenému slou-
čení tohoto podniku s některým elektric-
kým podnikem všeužitečným, po případě
k jeho vyvlastnění státem, nebo jiným
podnikem, kde by se toho ukázala v zájmu
obrany státu potřeba.
Vzhledem k tomu, že podle odstavců 1 a
3 mohou býti držitelům elektrických pod-
niků uloženy závazky k různým investicím,
které mohou tyto držitele značně zatížiti,
stanoví odstavec 8, že se jim nahradí
škoda vzniklá z provedení investic, jež jim
byly podle ustanovení citovaných odstavců
uloženy. Nelze tudíž ukládati držitelům
elektrických podniků, aby uvedené inves-
tice prováděli na svůj vlastní vrub. Usta-
novení odstavce 8 je zárukou, že nebude
možností tímto paragrafem poskytovaných
zneužíváno a že závazky podnikům budou
ukládány opravdu jen tam, kde je toho
v zájmu obrany státu třeba a kde má státní
správa zajištěnu úhradu potřebnou k po-
skytování náhrad podle odstavce 8.
V odstavcích 1 až 6 je vysloveno, že mi-
nisterstvo národní obrany činí opatření
tam uvedená v dohodě s ministerstvem ve-
řejných prací, jakožto s resortem ve věcech
elektrisačních v prvé řadě kompetentním.
Může se však státi, že na té nebo oné věci
bude věcně zúčastněno i některé minister-
stvo jiné, pročež stanoví odstavec 9,
že při provádění ustanovení odstavců 1 až
6 má postupovati ministerstvo národní
obrany - vedle dohody s ministerstvem
veřejných prací - tam, kde jsou pro to
předpoklady dány, též v dohodě s věcně
příslušným ministerstvem; mezi tato mini-
sterstva patří i ministerstvo financí, pokud
by z toho neb onoho opatření mohlo vznik-
nouti zatížení pro stát.
Při té příležitosti třeba ještě pozname-
nati, že financování investičního vybudo-
vání všeužitečných elektráren stalo se
u nás za vydatné podpory emisního úvěru
v dílčích dlužních úpisech, takže je třeba,
aby nebyla otřesena důvěra v bezpečnost
těchto kapitálů, už také se zřetelem k další
budoucí potřebě investičního úvěru elek-
trárenského. Proto bude při provádění § 36
za účasti zúčastněných ministerstev k tomu
přihlíženo, aby nebyla snížena výnosnost
a majetková hodnota všeužitečných elek-
trických podniků a tím ohrožena úroková
a úmorová služba dílčích dlužních úpisů
těmito podniky vydaných.
Odstavec 10 vykládá, co sluší rozu-
měti elektrickými podniky při provádění
§ 36; nepatří sem závodové elektrárny,
které vyrábějí elektřinu jen pro svůj
vlastní podnik. Toto pojmové vymezení
platí pro celý § 36, jen při provádění jeho
odstavců 3 a 4 je tento pojem ještě užší,
jsa omezen jen na elektrické podniky vše-
užitečné a na elektrické podniky, které
vyrábějí neb dodávají elektřinu po živ-
nostensku.
K § 37.
Účelem tohoto paragrafu jest přiznati
politickým úřadům výslovně pravomoc a
působnost ve věcech bezpečnosti a obrany
státu, pokud jim tato působnost není při-
znána již právním řádem dosud platným.
Činí se to analogickým rozšířením usta-
novení čl. 2 a 3 zákona o organisaci poli-
tické správy č. 125/1927 Sb. z. a n., jehož
dikce se navržené ustanovení § 37 při-
držuje. Jde tu tedy o působnost jen poli-
cejního rázu, t. j. předcházeti nebezpečen-
ství, jež by zájmům obrany státu mohla
vzejíti z jednání nebo chování jednotlivců
a obyvatelstva a odstraňovati poruchy vze-
šlé z takového jednání neb chování. Posi-
tivní péče o obranu státu a výkon obrany
státu sám tu navržené ustanovení na mysli
nemá.
Osnova věnuje sice této působnosti ně-
která ustanovení speciální, avšak jejich ob-
sah je omezen jen na určitý výsek této pů-
sobnosti. Je proto třeba všeobecného usta-
novení, kterého by bylo lze použíti tam,
kde zákony nemají o věci žádného jiného
ustanovení.
K § 38.
Tento paragraf má poskytnouti bezpečný
právní podklad k vydávání zákazů, přiblí-
žiti se bez úředního povolení do určité
vzdálenosti k zařízením a opatřením slou-
žícím na obranu státu, po případě - za
vojenských cvičení a při větších přesunech
vojska - vstupovati do určitých dalších
prostorů, v nich dlíti a přepravu tam pro-
- 153 -
vádeti. To platí též za branné pohotovosti
státu, zejména pokud jde o přístup na úze-
mí, které je polem ve smyslu § 194, odst. 3.
Poznamenati sluší, že "úřadem", o němž
je řeč v odstavcích 1 a 2, budou úřady
různé; někdy to bude obecní, jindy okresní
úřad, po případě - podle povahy věci -
úřad ještě jiný (na př. báňský úřad, pokud
jde o přístup k dolům, železniční úřad, po-
kud jde o přístup k železničním objektům
a pod. ). Podrobnosti o tom budou obsaženy
ve vládním nařízení.
K § 39.
Účelem tohoto paragrafu je doplniti
ustanovení § 23 zákona na ochranu repu-
bliky a odstraniti pochybnosti vzniklé
o tom, který úřad je podle tohoto zákon-
ného ustanovení oprávněn vydati zákazy
tam uvedené, resp. obsahuje-li toto usta-
novení zmocnění pro výkonnou moc, aby
podobné zákazy vydávala, anebo je-li pou-
hým odkazem na jiné zakazující předpisy
právní.
Odstavec 1 rozšiřuje sankci § 23 zá-
kona na ochranu republiky i na jiné uveřej-
ňování zpráv tam uvedených než tiskem;
až dosud je takové nedovolené zpravodaj-
ství trestné jen, děje-li se tiskem.
Odstavec 2 vymezuje pojem "jiná
zařízení republiky" v § 23, odst. 1 zákona
na ochranu republiky v ten smysl, že sem
patří i podniky důležité pro obranu státu,
komunikační prostředky (radioelektrické
vysilače, pošta a telegrafy, železnice, sil-
nice), pokud jich má býti použito k úče-
lům obrany státu.
Odstavec 3 upravuje otázku kompe-
tenční, t. j. stanoví, který úřad je oprávněn
vydávati zákazy podle § 23 zákona na
ochranu republiky. Vzhledem k zájmům,
které má vojenská správa na zpravodajství
podle § 23, odst. 1 téhož zákona, zajišťuje
se, že zákaz bude vydán, jestliže o to mini-
sterstvo národní obrany požádá.
Odstavec 4 pamatuje na případ
branné pohotovosti státu, poněvadž v této
době by se mohl ukázati okruh nedovole-
ného zpravodajství podle § 23 zákona na
ochranu republiky - i při výkladu, který
mu dává odstavec 2 osnovy - příliš úzký;
spadají sem jen zprávy o síle a válečné
zdatnosti nebo pohybu vojska anebo o ji-
ném zařízení republiky nebo jejího spo-
jence zavedeném k obraně, takže nelze za-
kázati jiné zprávy, jimiž se ohrožuje zá-
jem obranu státu, na př. vymyšlené zprávy
cizích států, mající za účel působiti roz-
vrat veřejného mínění, cizí propagandy
atd.
K § 40.
Aby bylo čeleno neoprávněné dopravě
zpráv a v zájmu kontroly provozu na růz-
ných dorozumívacích zařízeních, je třeba
právního ustanovení, podle něhož by mohlo
býti nařízeno provedení takových opatření,
která by znemožnila neoprávněnou dopra-
vu zpráv, resp. umožnila státní správě
kontrolu na takových zařízeních. Pokud
jde o soukromé telegrafy, je na věc pama-
továno v § 92, odst. 11. § 40 má na mysli
všechna ostatní dorozumívací (pojítková)
zařízení, jichž lze použíti k sdělování nebo
výměně zpráv (značek, písmen, slov, obra-
zů, výkresů a zvuků) jiným způsobem než
pomocí elektrické energie, ať se jich již
dnes používá anebo se jich v důsledku dal-
šího rozvoje techniky bude teprve později
používat.
Ježto platný právní řád neposkytuje do-
statečného právního podkladu k takovým
opatřením, má navržený § 40 tuto mezeru
vyplniti.
K § 41.
Platný právní řád nemá výslovného
ustanovení o vývozu nevyvolaných snímků
získaných fotograficky, takže nelze filmy,
zasílané do ciziny k vyvolání, žádným způ-
sobem kontrolovat, a vzniká nebezpečí, že
jich podle okolností a obsahu bude zneužito
v cizině k účelům a zájmům cizí zpravo-
dajské služby.
Tuto mezeru má vyplniti navržené usta-
novení § 41, které dává v odstavci 1
vládě zmocnění, aby nařízením vázala
úředním povolením vývoz nevyvolaných
snímků získaných fotograficky, po případě
aby takový vývoz podrobila jiným omeze-
ním, a třeba-li, jej vůbec zakázala, úřady,
jimž bude svěřeno udílení povolení, o němž
je řeč v tomto paragrafu, doporučuje se
uvésti teprve v nařízení, kterým bude
zmocnění podle tohoto paragrafu použito.
Odstavec 2 pak dává vládě zmocnění
k tomu, aby mohl býti úředním povolením
vázán i dovoz fotografických přístrojů a
zařízení, po případě aby takový dovoz byl
podroben jiným omezením, nebo vůbec za-
- 154 -
kázán; takové opatření je myšleno zejmé-
na pro ten případ, že by k podobnému opa-
tření přikročil některý jiný stát.
K § 42.
§ 4, odst. 2 celního zákona č. 114/1927
Sb. z. a n. stanoví, že dovoz, vývoz a
průvoz zboží může býti nařízením zaká-
zán neb omezen pro celou oblast celního
území nebo některou jeho část k ochraně
státního monopolu, nebo z důvodů vojen-
ských nebo policejních anebo k splnění
mezinárodních závazku.
Příloha A vl. nař. č. 168/1927 Sb. z. a
n. vydaného k provedení právě uvedeného
celního zákona pojala do seznamu zboží, je-
hož dovoz, vývoz nebo průvoz jest zakázán
nebo omezen zvláštními předpisy:
I. předměty státního monopolu (tabák a
tabákové tovary, sůl, umělá sladidla a vý-
bušné látky),
II. z důvodů bezpečnostní policie (výbu-
šiny, zbraně a součástky zbraní).
III. z důvodů zdravotní policie,
IV. z důvodů veterinární a rostlinné po-
licie a rostlinné ochrany,
V. z jiných policejních důvodů.
Nestanovila tedy uvedená příloha žád-
ného omezení nebo zákazu dovozního, vý-
vozního nebo průvozního z důvodů vojen-
ských, resp. aby bylo zabráněno ohrožení
obrany republiky.
§ 24, čís. 1 zákona na ochranu republiky
stíhá za přečin toho, kdo proti zákazu do-
praví do ciziny zbraně, střelivo, nebo jiný
válečný materiál. Předpoklad trestní
sankce je tu, že byl vydán zákaz vývozu
předmětů právě uvedených. Takový zákaz
všeobecně platný dosud vydán nebyl a
proto je uvedená sankce vlastně právně
bezúčinná, při čemž se poznamenává, že zá-
kaz obsažený v nahoře citované příloze A,
I. část, č. 4 a II. část, č. 1, odst. 1 vl. nař.
č. 168/1927 Sb. z. a n. není zákazem, jaký
má na mysli § 24, odst. 1 zákona na ochra-
nu republiky, ježto nebyl vydán proto, aby
bylo zabráněno ohrožování obrany repu-
bliky, jak to § 24 zákona na ochranu repu-
bliky předpokládá, nýbrž - jak uvedeno
- jen z důvodu bezpečnostní policie.
Je nutné, aby již v míru byl upraven
s hlediska zájmu obrany státu vývoz, do-
voz a podle potřeby i průvoz zbraní, stře-
liva, součástek výzbroje a výstroje, jakož
i jiného válečného materiálu.
Až dosud povolení k vývozu převážně
zbrojního materiálu udílí ministerstvo ná-
rodní obrany na podkladě oznámení a žá-
dostí firem, aniž to bylo výslovně zákonem
upraveno. Tuto mezeru má vyplniti usta-
novení navrženého § 42.
Podle odstavce 1 má býti již ex lege
vývoz a dovoz zbraní, jejich součástek, vý-
bušin (výbušných látek i výbušných před-
mětů) a ostatních předmětů vojenské vý-
zbroje a speciálního vojenského výstroje
připuštěn jen s povolením vojenské správy,
t. j. podle interpretačního ustanovení, po-
jatého do § 194, odst. 4 s povolením mini-
sterstva národní obrany nebo vojenského
velitelství (úřadu), jemuž to toto minister-
stvo svěří.
K tomuto ustanovení třeba po stránce
kompetenční poznamenati, že vojenská
správa má největší zájem na pohybu prá-
vě uvedených předmětů a dovede - jsouc
v těsném styku s výrobci těchto předmětů
- jednotlivými vnitřními opatřeními re-
gulovati jejich vývoz i dovoz bez rušivých
zásahů do procesu výrobního. Vojenská
správa musí míti též jasný přehled o tom,
kdo, komu (odkud), co a kolik na válečném
materiálu vyváží nebo dováží a dovede též
se stanoviska vojensko-odborného nejlépe
posouditi povahu a účel zásilky. Evidence
takto získané může vojenská správa vyu-
žíti k vlastní informaci o kapacitě přísluš-
ného průmyslu a může zabrániti, aby tato
data se nedostala do rukou nepovolaných.
Vedle toho třeba při povolování vývozu vá-
lečného materiálu uvažovati, zda udělením
takového povolení není ohrožena pohoto-
vost vlastní armády, ať už jde o vliv na
splnění vlastních objednávek, nebo o ome-
zení vývozu určitého druhu výzbroje, jež
má býti z vojenských důvodů utajena.
Z těchto důvodů třeba přiznati v těchto vě-
cech kompetenci k udílení příslušných po-
volení ministerstvu národní obrany, po pří-
padě vojenským úřadům (velitelstvím),
jimž to toto ministerstvo svěří.
Režimu odstavce 1 mají podléhati všech-
ny předměty tam uvedené, pokud nebude
o nich vyhláškou vydanou podle odstavce 6
jinak stanoveno. Aby nebyly úřady (orgá-
ny), příslušné k provádění tohoto ustano-
vení, na pochybách o tom, co patří k spe-
ciálnímu vojenskému výstroji (-kteroužto
- 155 -
otázku řeší jednotlivé vojenské předpisy,
obsahující pro různé zbraně a služby pří-
slušné vymezení jejich výzbroje a výstro-
je -), budou vydány ministerstvem národ-
ní obrany se zřetelem k právě uvedeným vo-
jenským předpisům v dohodě s minister-
stvem obchodu a ministerstvem financí
pro prováděcí úřady (orgány) příslušné
směrnice, obsahující seznam předmětů,
kterých se ustanovení odstavce 1 týká; ne-
došlo-li by o zařadění některých předmětů
speciálního vojenského výstroje k dohodě
mezi uvedenými ministerstvy, rozhodla by
o věci vláda.
Tyto směrnice budou oznámeny - se
zřetelem k poštovní a železniční dopravě
zásilek - i ministerstvu pošt a telegrafů
a ministerstvu železnic, a se zřetelem k le-
tecké a vodní dopravě, též ministerstvu ve-
řejných prací. Event. instrukce těchto mi-
nisterstev na základě uvedených směrnic
budou vydány po předchozím uvědomení
ministerstva národní obrany. V Sbírce zá-
konů a nařízení není možno takový po-
drobný seznam uveřejniti, poněvadž by se
stal tím veřejně přístupným oficiální po-
drobný seznam vojenské výzbroje a vojen-
ského výstroje, což v zájmu obrany státu
nelze připustiti.
Odstavec 2 má pak poskytnouti
možnost, aby vyhláškou mohlo ministerstvo
obchodu na žádost ministerstva národní
obrany stanoviti, že vývoz a dovoz i jiných
předmětů válečného materiálu, jakož i su-
rovin a polotovarů potřebných k výrobě,
opravě neb udržování předmětů válečného
materiálu
a třeba-li, i jiných předmětů,
kterých možno použíti k vojenským (váleč-
ným) účelům, je dovolen jen s povolením
ministerstva obchodu v dohodě s minister-
stvem národní obrany a ministerstvem za-
hraničních věcí.
Z ustanovení odstavců 1 a 2 je zjevno,
že § 42 zavádí zvláštní povolovací řízení
podmíněné zájmy obrany státu, při čemž
a) povolovací řízení, týkající se před-
mětů uvedených v odstavci 1 bude vzhle-
dem k jejich povaze náležeti do výlučné
kompetence vojenské správy, kdežto
b) povolovací řízení, týkající se předmě-
tů uvedených v odstavci 2 bude náležeti do
kompetence ministerstva obchodu, jež tu
bude postupovati v dohodě s ministerstvem
národní obrany a ministerstvem zahranič-
ních věcí.
Odstavec 3 pamatuje na případ, kdy
v zájmu obrany státu bude po případě za-
potřebí, vývoz předmětů uvedených v od-
stavcích 1 a 2 vůbec zakázati. K takovému
zákazu bude povoláno - se zřetelem ke
kompetenci vyjádřené v odstavcích 1 a 2
- ministerstvo národní obrany, pokud jde
o předměty uvedené v odstavci 1 a mini-
sterstvo obchodu (na žádost ministerstva
národní obrany po dohodě s ministerstvem
zahraničních věcí), pokud jde o předměty
uvedené v odstavci 2.
Odstavce 1 a 2 jednají o dovozu a vý-
vozu, odstavec 3 pak jen o vývozu. Vedle
toho však třeba pamatovati i na možnost,
aby mohl býti podle potřeby i průvoz
podroben obdobnému režimu, bude-li toho
zájem obrany státu vyžadovati. Proto sta-
noví odstavec 4, že vyhláškou může
býti účinnost odstavců 1 a 2 rozšířena i na
průvoz předmětů v tomto odstavci uvede-
ných a, třeba-li, může býti průvoz takových
předmětů vůbec zakázán. I zde je kompe-
tence k zavedení takového opatření vyslo-
vena stejným způsobem jako v odstavcích
předcházejících.
K tomu se ještě dodává, že bude-li ta-
kovýmto způsobem průvoz předmětů uve-
dených v odstavcích 1 a 2 podroben urči-
tým omezením a po případě, bude-li zaká-
zán, nebude to v rozporu s barcelonskou
úmluvou a se statutem o svobodě transitu
ze dne 20. dubna 1921, č. 22/1924 Sb. z. a
n. (čl. 5 a 7 cit. barcelonského statutu).
Ostatně ministerstvo národní obrany i
ministerstvo obchodu - kterážto minister-
stva jsou tu vázána dohodou s minister-
stvem zahraničních věcí - budou přihlí-
žeti k tomu, aby se dbalo mezinárodních
závazků, které náš stát má. To platí zejmé-
na též o závazcích plynoucích z ustanovení
čl. XXIII. definitivního Dunajského statu-
tu č. 356/1922 Sb. z. a n.; event. opatření,
která by byla podle odstavce 4 učiněna a
přesahovala seznam zboží, oznámený Me-
zinárodní komisi dunajské se zřetelem na
citovaný čl. XXIII definitivního Dunaj-
ského statutu, bylo by třeba v daném oka-
mžiku této komisi oznámiti dodatečně. Do-
dává se, že uvedený seznam byl otištěn
v Plavební ročence, r. 1927, str. 40 až 43.
Odstavec 5 má poskytnouti bezpečný
právní podklad, na jehož základě by mohly
býti zavedeny poplatky za povolení udělo-
vaná podle odstavce 1 a 2.
- 156 -
Pokud se odstavec 6 zmiňuje o vý-
jimkách z ustanovení odst. 1, uvádí se, že
je zamýšleno ve vyhlášce tam uvedené sta-
noviti, že se ustanovení odstavce 1 netýká
a) palných ručních zbraní, které nemají
vývrt hlavně opatřený závitem, anebo které
jsou zařízeny pro střelbu s jinými náboji
než s náboji se středním roznětem, pistolí
(vyjímajíc pistole raketové a takové, které
jsou opatřeny zařízením k prodloužení
pažby a jichž možno použíti jako pušek),
součástek těchto zbraní a - v rozsahu sta-
noveném vyhláškou - též zbraní určených
k účelům loveckým, sportovním, nebo k
ochraně osobní bezpečnosti;
b) nábojnic a nábojů do zbraní uvede-
ných pod písmenom a) v rozsahu stano-
veném vyhláškou.
Odstavec 8 zdůrazňuje výslovně, že
zůstávají nedotčeny právní předpisy, po-
dle nichž je třeba k vývozu, dovozu a prů-
vozu předmětů uvedených v odstavci 1
zvláštního povolení státních bezpečnost-
ních úřadů a právní předpisy o monopolu
výbušných látek.
Tím je tedy vysloveno zároveň, že zůstá-
vají nedotčena ustanovení min. nař. č. 39/
1860 ř. z. (vydaného k provedení zbroj.
patentu č. 223/1852 ř. z. ), nař. č. 68/1877
ř. z., resp. příl. A vl. nař. č. 168/1927 Sb.
z. a n., podle nichž je k dovozu, vývozu a
průvozu zbraní, munice a výbušin třeba
zvláštního průvodního listu vydávaného
státními bezpečnostními úřady.
Rovněž zůstává nedotčeno ustanovení
§ 39 vl. nař. č. 615/1920 Sb. z. a n., podle
něhož je k dovozu, vývozu a průvozu vý-
bušných látek zapotřebí povolení minister-
stva financí, resp. příl. A vl. nař. č. 168/
1927 Sb. z. a n., I, 4; k tomu se dodává, že
podle právě uvedené přílohy smějí býti
předměty monopolu výbušných látek dová-
ženy jen s povolením ministerstva financí,
kdežto k průvozu těchto předmětů veřej-
nými dopravními podniky (poštou, želez-
nicí a plavebními podniky), ani k jejich vý-
vozu není povolení ministerstva financí za-
potřebí.
Aby pak bylo zabezpečeno účinné prová-
dění § 42, pamatuje osnova na příslušné
trestní sankce v § 177, zařaděném do
hlavy, věnované trestním ustanovením.
K § 43.
§ 24, čís. 2 zákona na ochranu republiky
se zmiňuje o trestném činu, jehož se do-
pustí ten, kdo bez úředního povolení pořídí
popis, plán, nákres nebo snímek některého
zařízení nebo opatření na ochranu republi-
ky, kdo bez úředního povolení úřední plány,
nákresy, snímky nebo opisy o takových za-
řízeních nebo opatřeních opíše, obkreslí
nebo ofotografuje nebo jinému nechá
opsati, obkresliti nebo ofotografovati a kdo
bez úředního povolení uvedené předměty
sobě nebo jinému opatří nebo uveřejní.
Aby nebylo pochybností o tom, kdo je
oprávněn k udílení povolení, o nichž je řeč
v právě citovaném § 24 zákona na ochranu
republiky, navrhuje se v § 43 stanoviti vý-
slovně, že toto povolení uděluje minister-
stvo národní obrany nebo velitelství (úřad),
jemuž to toto ministerstvo svěří.
K §§ 44 až 48.
Všeobecně.
V zájmu obrany státu třeba v souvislosti
s ostatními opatřeními zaváděnými osno-
vou zákona o obraně státu postarati se též
o vhodná opatření v oboru patentů a vyná-
lezů.
Je tu třeba zejména:
a) zabezpečiti, aby zdejší vynálezy důle-
žité pro obranu státu neunikaly do ciziny,
ba naopak, aby byly zužitkovány výhodně
pro účely obrany státu;
b) zabezpečiti v zájmu obrany státu uta-
jení vynálezu důležitého pro obranu státu,
a to vhodným rozšířením zásad obsažených
v dosavadním § 65 patentního zákona;
c) poskytnoutí vojenské správě vhodnou
novelisací § 10 patentního zákona právo,
aby mohla v zájmu obrany státu užívati
anebo svými zástupci dáti užívati kterého-
koli vynálezu;
d) zavésti možnost, aby cizího vynálezu
mohlo býti v zájmu obrany státu použito
i podnikem důležitým pro obranu státu.
Uskutečniti požadavky uvedené za písm.
a) a b) má § 44, požadavek uvedený za
písm. c) § 46 a požadavek uvedený za písm.
d) § 47.
K § 44.
Ustanovení tohoto paragrafu se má tý-
kati vynálezů důležitých pro obranu státu,
jichž obor bude stanoven vládním naříze-
ním. Tento paragraf tedy nevymezuje po-
drobněji vynálezy, na něž se má jeho obsah
vztahovati, přímo v zákoně samém, nýbrž
- 157 -