Kromě toho se rozsah účelů, pro něž lze
za branné pohotovosti budovy (místnosti)
k ubytování nebo uložení zásob v nich poža-
dovati, proti mírovému rozsahu značně roz-
šiřuje, jak toho povaha věci nezbytně vy-
žaduje.
Odstavce 4 až 6 upravují otázky ná-
hrad, při čemž odstavec 6 stanoví, že se
škody na ubytovacích a skladních prosto-
rech, způsobené v době jich užívání, hradí
podle zásad tohoto zákona (a to hlavy
VII, počítajíc v to i ustanovení o válečných
škodách), nikoli podle předpisů platných
pro ubytování vojska v míru; toto usta-
novení je důsledkem zásady, aby škody,
způsobené za války požadováním pro účely
obrany státu byly hrazeny podle jednot-
ného hlediska a nikoli podle zásad různých,
resp. podle zásad platných v dobách nor-
málních.
Podobně jako v případě § 94 bude moci
požadovati ubytovací a skladní prostory
podle § 95 nejen stát, nýbrž i subjekty jiné,
zejména pak obce a podniky důležité pro
obranu státu (odstavec 7).
K § 96.
Tento paragraf přejímá dosud platné
platné ustanovení § 22 zákonů o válečných
úkonech; je to ostatně věc, která není ani
v době mírové neznáma, neboť ubytovací
zákony vojenské v jistém rozsahu na po-
vinnost k naturálnímu stravování pamatují.
Závazek v tomto paragrafu upravený
plní obce s využitím veškerých prostředků,
jež jsou podle místních poměrů obecní
správě dostupné.
Obce mohou určiti jednotlivé způsobilé
obyvatele, již pak mají naturální stravo-
vání provésti.
Vedle naturálního stravování se zmiňuje
tento paragraf též o opatřování potřebného
krmiva pro zvířata k účelům branné moci
potřebná, po kteréžto stránce mají platiti
zásadně táž ustanovení jako pro stravování.
Naturální stravování a krmení podle to-
hoto paragrafu má přijíti podle potřeby
v prospěch i evakuovaných osob a zvířat.
Konečně se zmiňuje tento paragraf též
o možnosti uložiti obcím, aby zřídily ve-
řejné jídelny, kde se toho ukáže potřeba
k účelnému a racionálnímu stravování oby-
vatelstva; to má platiti i pro velké podniky,
pokud jde o zaměstnance takových pod-
niků.
K § 97.
Také ustanovení tohoto paragrafu pře-
jímá v podstatě ustanovení zákonů o vá-
lečných úkonech (§ 25). Obcím nevzniká tu
žádný zvláštní závazek, poněvadž náklad
na zřízení léčebných ústavů a zařízení po-
stihuje stát. Obce budou moci svými pro-
středky za menších obětí opatřiti léčebné
ústavy přizpůsobením vhodných místností
ve veřejných budovách a pod.; náklad,
který obcím z této činnosti vzejde, bude
jim státem nahrazen.
Závazek obcí, postarati se v čas potřeby
o ošetření onemocnělých osob, je v souhlase
též se zdravotní péčí (resp. zdravotní po-
licií), která jim již v míru podle platných
předpisů přísluší.
K § 98.
Ustanovení tohoto paragrafu je určitou
obdobou ustanovení § 18 zákonů o váleč-
ných úkonech a má za účel zajistiti, aby
výroba v mimořádných dobách byla
i v těchto podnicích, které nebyly sice re-
gistrovány podle ustanovení §§ 26 až 30,
ale přes to jsou pro obranu státu důležité,
udržena na té výši, na které to okolnosti a
zájmy obrany státu budou vyžadovati.
Poznamenati sluší, že podniky důležitými
pro obranu státu sluší tu rozuměti vzhle-
dem k ustanovení § 18 též všechny ústavy
a jiná zařízení důležitá pro obranu státu.
Závazky, které držitele podniků důleži-
tých pro obranu státu postihují, jsou jed-
nak všeobecné závazky, plynoucí z ustano-
vení §§ 19 až 25 (obsahují závazky, jimž
podléhají všechny podniky důležité pro
obranu státu), jednak speciální závazky,
které se těmto podnikům uloží z příkazu
věcně příslušného ministerstva daného
v dohodě s ministerstvem národní obrany;
je to závazek udržeti neztenčeně chod pod-
niku, a to, třeba-li pod státním dozorem,
a podle okolností i povinnost odevzdati
podnik státní správě do její správy na její
vlastní účet.
Odstavec 4 má poskytnouti možnost
stejně jako je tomu u podniků registrova-
ných (5 29, odst. 3), uvaliti na podnik za
branné pohotovosti státu vnucenou správu
- 188 -
na účet držitele, jestliže se toho ukáže po-
třeba, zvláště když podnik nedbá příkazu
mu daného a jedná proti povinnostem ply-
noucím z ustanovení odstavce 2.
Ustanovení odstavce 5 řeší otázku
náhrady škody vzniklé ze závazku podle
odstavce 2, písm. a) a z odevzdání podniku
do správy na účet státu podle odstavce 2,
písm. c), a to podle všeobecných zásad to-
hoto zákona.
K§ 99.
Tento paragraf zavazuje obce, aby pře-
vzaly bezplatně do úschovy věci, které jim
odevzdají orgány branné moci nebo jiné
organy státní správy. Podrobnosti mají
býti stanoveny vládním nařízením. Totéž
ustanovení obsahoval § 26 zákonů o váleč-
ných úkonech.
O jaké předměty zde může jíti, o tom
nelze se tu zevrubně zmiňovati; půjde tu
zejména o zásoby potravin, věci evakuo-
vané, znavený dobytek, svršky osob pad-
lých, nezvěstných atd.
Ustanovení odstavce 3 stanoví vý-
slovně, že obce jsou povinny vzíti na dobu
nezbytně potřebnou do opatrování (do
správy) též vojenské stavební objekty i se
zařízením. To se jeví účelným v těch přípa-
dech, kde mírové vojenské posádky odchá-
zející do pole opustí své dosavadní ubyto-
vací budovy.
Odstavec 4 upravuje ručení obce za
škody, které vzniknou jejím zaviněním neb
opominutím na věcech převzatých do
úschovy nebo do správy, a to obdobným
způsobem, jaký je obsažen v § 37 českého
obecního zřízení.
Hotovými výdaji podle odstavce 5
sluší rozuměti nejen výdaje věcné, nýbrž
i event. výdaje osobní.
Ustanovení odstavce 6 má uchrá-
niti jednak obec před škodou, která by ji
event. postihla, kdyby zkáza věcí daných
do opatrování šla na náklad obce, jednak
státní správu, podle okolností i třetí osoby,
kdyby věcem daným do úschovy hrozila
zkáza nebo kdyby úschova jich vyžadovala
nákladů neúměrných užitku.
Odstavec 2 pak rozšiřuje povinnost
převzíti věci do úschovy i na podniky zpra-
covávající suroviny, na jiné osoby zúčast-
něné při státním hospodaření s věcnými
prostředky a na držitele vhodných sklad-
ních prostorů, ježto se při tomto hospoda-
ření jeví naléhavá toho potřeba. Odpověd-
nost držitelů takových podniků za věci do
úschovy převzaté je úplně stejná, jakou
mají schovatelé podle obecného práva ob-
čanského.
Část 4.
Hospodářská organisace za branné pohoto-
vosti státu.
Oddíl 1.
Základní ustanoveí o státně řízeném
(zkráceně: státním) hospodaření s věc-
nými prostředky.
Všeobecně.
Mimořádné poměry způsobené brannou
pohotovostí státu nezbytně vynucují určité
zásahy státní moci do hospodářských věcí.
Vycházejíc z této zkušenosti, potvrzené
zejména za minulé války, zavádí osnova
systém
tzv. "státně řízeného hospodaření
s věcnými prostředky", pro kterýžto pojem
se v dalších ustanoveních používá zkráce-
ného výrazu "státní hospodaření"; tento
systém je zčásti zaveden již v přítomné
době se zřetelem k mimořádným poměrům.
Rozumějí se tím různé zásahy veřejné
moci do výroby, oběhu a spotřeby, počítajíc
v to i dovoz a vývoz věcných prostředků.
Tyto zásahy mohou býti různé intensity.
V některých případech mohou dosáhnouti
až úplného vynětí věcných prostředků ze
soukromoprávního obchodu a zajištění jich
pro účel obrany státu formou zvláštního
zajišťovacího opatření,
tzv. "závěry".
V jiných případech nejsou tyto zásahy
veřejné státní moci tak pronikavé.
K § 100.
Tento paragraf obsahuje všeobecná usta-
novení o právních normách, na jejichž zá-
klade stát bude moci zasahovat do výroby,
oběhu a spotřeby věcných prostředků.
Budou to podle ustanovení odstav-
ce 1.
a) jednak vládní nařízení,
- 189 -
b) jednak předpisy nejvyššího úřadu
hospodářského, neb i jiných ministerstev,
kterým byla svěřena ústřední správa stát-
ního hospodaření s věcnými prostředky,
c) jednak nařízení zemských a okres-
ních úřadů, vydaná v mezích norem uve-
dených za písm. a) a b).
Pokud jde o předpisy uvedené za pís-
menem b), ukládá odstavec 5, aby
byly uveřejněny, jsou-li povahy všeobecné,
za účelem své potřebné publikace, ve Sbír-
ce zákonů a nařízení. K tomu se pozname-
nává, že již nyní jednotlivými minister-
stvy vydávané normy (vyhlášky) jsou uve-
řejňovány ve Sbírce zákonů a nařízení.
Odstavec 2 uvádí pak exemplifika-
tivní výpočet některých věcí, které rovněž
spadají pod ustanovení odstavce 1, resp.
budou moci býti upraveny na základě práv-
ních ustanovení tam vypočtených.
Odstavec 3 připouští, aby určení
jakosti věcných prostředků mohlo býti na-
řízeními a předpisy svěřeno zvláštní zna-
lecké komisi (na př. znalecké expertise plo-
dinové bursy) nebo vhodnému veřejnému
ústavu (na př. státnímu ústavu pro zkou-
mání léčiv, pokud jde o jakost léčiv). Vý-
rok, který v takovém případě učiní o ja-
kosti znalecká komise nebo veřejný ústav,
je závazný, a to i pro rozhodčí soud, kdyby
se tento věcí zabýval (§ 103, odst. 6).
Odstavec 4 jedná o právních jedná-
ních, která se příčí nařízením a předpisům
uvedeným v odstavci 1 a obsahuje potřebné
sankce civilně právní, t. j. bezúčinnost ta-
kových jednání, a třeba-li i jiné civilně
právní následky. Trestní sankce jsou ob-
saženy v §§ 168, 187 a 189.
Navržený § 100 má tedy dáti potřebný
právní podklad k tomu, aby na jeho zá-
kladě mohly býti vydány potřebné právní
normy o zásazích do soukromohospodář-
ských poměrů; sem patří zejména též
úprava toho, jak se má nakládati s urči-
tými věcnými prostředky,
např. s před-
měty denní potřeby (s potravinami a s věc-
mi denní potřeby vůbec, se surovinami
atd. ), jak se má zajistiti osev a sklizeň
a pod. Dále sem patří úprava, mající na
zřeteli zvýšení a omezení výroby určitých
druhů věcných prostředků, omezení výroby
luxusního zboží, vyloučení zpracování su-
rovin na výrobky méně důležité a pod.
Vedle této úpravy (reglementace) bude
stát zasahovati do hospodářských poměrů
též potřebnou kontrolou, aby se pře-
svědčil, zda a jak bylo plněno to, co při
upravování oněch poměrů nařídil, a
třeba-li, bude i splnění svých příkazů
vy-
nucovati. Stupně tohoto státního za-
sahování do hospodářského života budou se
říditi konkrétními poměry.
K § 101.
Již v poznámkách k předcházejícímu pa-
ragrafu byla učiněna zmínka o tom, že ně-
které věcné prostředky mohou býti pro
účely obrany státu zajištěny zvláštním za-
jišťovacím opatřením,
tzv. závěrou;
o ní se zmiňuje již § 100, odst. 2, a podrob-
něji pak o ní pojednává § 101.
Jde tu o opatření, na jehož základě je
držitel dotčených věcných prostředků po-
vinen míti je v evidenci, zejména též co do
přírůstků a úbytků, a opatrovati je jako
dobrý hospodář. Nesmí je volně zciziti,
zastaviti, spotřebovati, ani zpracovati, po-
kud není jinak stanoveno nařízeními a
předpisy vydanými podle § 100.
Takové zajišťovací opatření má v zá-
pětí i příslušné důsledky v oboru exekuč-
ních a zajišťovacích úkonů, o nichž se
zmiňuje odstavec 6.
Pokud jde o odvádění věcných prostřed-
ků k účelům obrany státu, odkazuje odsta-
vec 7 na nařízení a předpisy vydané podle
§ 100, které po té stránce určí bližší po-
drobnosti. Některé z věcných prostředků
bude stát přímo přejímati za součinnosti
hospodářských organismů za účelem plá-
novité a účelné distribuce jich na jednot-
livé spotřebitele.
Ze závěry se vyjímají podle ustanovení
odstavců 2 a 3 věcné prostředky, které jsou
v držení vojenské správy a dalších odvětví
veřejné správy tam výslovně uvedených.
Stejná výhrada platí podle odstavců 2 a 4
i o zásobách, které byly pro dotčené re-
sorty smluvně zajištěny již v míru, a budou
jim skutečně včas a řádně dodávány. Toto
ustanovení má za účel zameziti dvojí zá-
sah do týchž zásob, ježto takový dvojí zá-
sah by měl nezbytně v zápětí nepříznivé
prodlení v zásobování; to se hned s počátku
musí co možná opatřiti z toho, co již je
pohotově připraveno.
Dodati sluší, že nelze tu vypočítávati
všechny věcné prostředky, které budou
- 190 -
dány pod závěru. To bude obsaženo v pří-
slušných nařízeních a předpisech vydaných
podle § 100.
K § 102.
Účelem tohoto paragrafu je umožniti,
aby se ustanovením uvedeným v § 101
mohly podrobiti podle potřeby zcela nebo
zčásti prostředky, které nebyly dány pod
závěru.
Půjde tu na př. o věci, které by svou
povahou nesnesly zajištění závěrou, pak
o některé suroviny, u kterých není závěra
přímo nutná. Podle okolnosti budou tyto
předměty třebas i hromadně požadovány,
a to způsobem odchylujícím se od ustano-
vení §§ 81 až 88, tak jako by šlo o před-
měty pod závěrou.
Předměty výživy budou pod ustanovení
tohoto paragrafu patřiti jen zřídka (ne-
snesou-li zajištění závěrou); zpravidla
bude je třeba pro účely obrany státu pře-
dem zajistiti tím, že budou dány pod zá-
věru.
K § 103.
Účelem tohoto paragrafu je zajistiti, aby
spory, které vzniknou mezi dodavateli,
zpracovateli, rozdělovateli a přejímateli,
mohly býti svěřeny k rozhodování rozhod-
čím soudům.
Ustanovení o tom budou pojata do vlád-
ních nařízení nebo do předpisů, vydaných
nejvyšším úřadem hospodářským nebo mi-
nisterstvem příslušným podle § 106.
Rozhodčí soudy se zřídí u každého kraj-
ského soudu vykonávajícího pravomoc ve
věcech civilních a budou se skládati z po-
třebného počtu odborných senátů, zříze-
ných podle druhu věcných prostředků,
o něž jde (zemědělské produkty, jednotlivé
druhy průmyslových věcných prostředků
atd. ).
Rozhodčí soudy budou jednati o sporech
v odstavci 1 uvedených na základě podané
žaloby, aniž byly oprávněny zkoumati svou
příslušnost z moci úřední; nepříslušností se
mohou rozhodčí soudy zabývati jen na ná-
mitku žalované strany, a to jen tehdy, by-
la-li taková námitka učiněna dříve, než se
žalovaný pustí do jednání.
Pokud se v odstavci 5 mluví o jakosti
dodaných (převzatých) věcných prostřed-
ků, poukazuje se na to, co bylo uvedeno
v poznámkách k § 100, odst. 3.
Výrok rozhodčího soudu je vykonatelný
jak soudní exekucí (ježto podle druhé
věty odstavce 7 má tento výrok účinek pra-
vomocného rozsudku řádného soudu), tak
i politickou exekucí (odstavec 9).
Ustanovení odstavce 10 má za účel při-
pustit, aby nařízeními a předpisy uvede-
nými v odstavci 1 mohly býti spory tam
uvedené přikázány - ukáže-li se toto vhod-
nost - i do působnosti rozhodčích soudů
zřízených podle jiných zákonných ustano-
vení; osnova tu má hlavně na mysli roz-
hodčí soudy plodinových burs. Tyto soudy
jsou již v míru zapracovány v určitých od-
borných věcech a může býti účelné pone-
chati jim takové spory i za branné poho-
tovosti státu.
Oddíl 2.
Hospodářské úřady a pomocná hospodář-
ská zařízení.
A. Nejvyšší úřad hospodářský a ministerstva.
K § 104.
Podle navrženého zákona má se zříditi
pro ústřední správu státního hospodaření
s věcnými prostředky za stavu branné po-
hotovosti a k jeho likvidaci po skončení
této pohotovosti zvláštní ústřední úřad, mi-
nisterstvo, pod názvem "Nejvyšší úřad
hospodářský" (zkratka "NÚH").
Pokud jde o nutnost zřízení zvláštního
úřadu, nelze o tom pochybovati, že hospo-
dářské věci za branné pohotovosti státu
třeba říditi z jednoho ústředí, poněvadž
jen tak může býti zabezpečeno hospodaření
podle promyšleného a účelného plánu, jež
je za tohoto stavu nezbytné. Plán tohoto
hospodaření nutno připraviti již v míru,
ježto improvisace hospodářských opatření
by nepřinesla žádoucí výsledky. Zkušenosti
nabyté za minulé války i v době poválečné
(zejména též v cizině) svědčí pro to, že
není možno za branné pohotovosti státu
vystačiti s mírovou organisací a že je třeba
uchýliti se k zřízení zvláštního orgánu,
který by jednak s jistými předměty pro-
střednictvím podřízených a jiných orgánů
hospodařil, jednak při hospodaření s ostat-
ními předměty vykonával příslušný usměr-
- 191 -
ňující vliv, aby bylo dosaženo jednotnosti
a ucelenosti v hospodaření.
Vzhledem k závažnosti věci je třeba, aby
přípravné práce, týkající se zřízení NÚH,
jakož i další hospodářské organisace za
branné pohotovosti státu byly učiněny za-
včas již v míru. a to tak, aby hospodářské
úřady a pomocná zařízení pro státní hospo-
daření mohly svou činnost v daném oka-
mžiku ihned zahájiti. Směrnice k tomu po-
třebné stanoví Nejvyšší rada obrany státu.
K §§ 105 a 106.
§ 105 především blíže vymezuje působ-
nost nejvyššího úřadu hospodářského ve
věcech hospodářských. Není třeba zdůraz-
ňovati, že nutno tomuto úřadu poskytnouti
takovou pravomoc, aby mohl své rozsáhlé
úkoly zdolati.
Podle odstavce 1 vztahuje se působ-
nost nejvyššího úřadu hospodářského na
všechny věcné prostředky, leč by výji-
mečně byla ústřední správa státního hos-
podaření s některými věcnými prostředky
vyňata z působnosti nejvyššího úřadu hos-
podářského a ponechána v působnosti mi-
nisterstva, v němž byla až dosud organiso-
vána, anebo svěřena některému jinému mi-
nisterstvu (§ 106).
Kompetence nejvyšího úřadu hospodář-
ského je tedy primární. Měla-li by ústřední
správa státního hospodaření s některými
věcnými prostředky přejíti na některé jiné
ministerstvo, musilo by to býti podle § 106,
odst. 1 výslovně stanoveno.
K tornu se poznamenává, že je vzhledem
k povaze věci úmyslem, svěřiti vojenské
zbraně, munici vojenskou i civilní všech
druhů i ráží, výbušiny a pyrotechnické
látky, stabilisátory pro bezdýmové prachy,
pomocné látky zápalné a látky pro speci-
ální účely bojové i ochranné ministerstvu
národní obrany. Bude-li i na jiná minister-
stva přenesena veřejná správa a státní
hospodaření v některých věcech, bude zá-
ležeti na obsahu hospodářského plánu. Není
nemožné, že všechny tyto věci zůstanou
skoncentrovány u nejvyššího úřadu hospo-
dářského jsouce obstarávány složkou po-
cházející z onoho ministerstva, které by
bylo jinak věcně příslušné.
Ze soustředění všech věcí v NÚH třeba
učiniti výjimku, pokud jde o vývoz, dovoz
a průvoz zbraní, střeliva a některých ji-
ných předmětů v § 42 uvedených. Zde třeba
ponechati kompetenci ministerstva národní
obrany i za branné pohotovosti státu, ježto
není možné, aby kompetence ve věcech vý-
vozu, dovozu a průvozu předmětů majících
vztah k obraně státu, přiznaná v míru mi-
nisterstvu národní obrany, přešla v dobách
kritických na jiný úřad.
Osnova zdůrazňuje, že nejvyšší úřad
hospodářský je oprávněn stanoviti ceny
věcných prostředků, a to všech těchto pro-
středků bez rozdílu, i když by snad jinak
bylo státní hospodaření s nimi přikázáno
do kompetence některého jiného minister-
stva (zde musí však NÚH postupovati
v dohodě s dotčeným ministerstvem). Ce-
nová politika za války bude velmi důleži-
tým činitelem v státně řízeném hospoda-
ření, a proto nutno zaříditi, aby ceny věc-
ných prostředků byly stanoveny z jednoho
ústředí. Při stanovení cen bude vždy po-
skytnuta ministerstvu financí příležitost,
aby mohlo vykonati v této věci příslušný
vliv s celkového hlediska finančního. K to-
mu sluší ještě poznamenati, že podle § 12,
odst. 1, písm. c) přísluší Nejvyšší radě
obrany státu jednání a usnášení o směr-
nicích pro finanční hospodaření za branné
pohotovosti, počítaje v to i zásady cenové
politiky.
Ze zásady koncentrace stanovení cen
věcných prostředků v NÚH připouští
osnova výjimku jen tam, kde z důvodů
vhodnosti to NÚH svěří zemským a tře-
ba-li i okresním úřadům; v takovém pří-
padě jim dá potřebné pokyny a směrnice,
podle nichž mají tyto úřady při stanovení
cen postupovati.
Ustanovení § 105, odst. 2 o kontrole a
revisi jest odůvodněno nutností, zabezpe-
čiti nejvyššímu úřadu hospodářskému
všechny prostředky, aby v svém úkolu
mohl dostáti. Obdobné ustanovení obsaho-
valo již nař. č. 516/1920 Sb. z. a n.
Ustanovením § 105, odst. 3 má se za-
meziti nejasnost, která by mohla vvply-
nouti z toho, když by v týchž věcech byla
ponechána působnost dvěma orgánům
státní správy.
Aby nebylo pochybnosti, zdůrazňuje se
v § 105, odst. 3 též, že působnost Nejvyš-
šího účetního kontrolního úřadu zůstává
- 192 -
nedotčena; bude se vztahovati i na veškeru
hospodářskou agendu navrhovaným zá-
konem o obraně státu nově zaváděnou.
Zvláštní předpisy, které bude vydávati
nejvyšší úřad hospodářský nebo některé
jiné ministerstvo příslušné podle § 106,
budou vyhlašovány v Sbírce zákonů a naří-
zení, půjde-li o předpisy všeobecně závazné
povahy, jak je výslovně stanoveno v § 100,
odst. 6.
B. Zemské a okresní úřady, poradní sbory a obce.
K § 107.
Pokud jde o nižší stolice pro hospodaření
za branné pohotovosti, stanoví osnova, že
hospodářské věci, patřící do oboru působ-
nosti nejvyššího úřadu hospodářského
anebo některého jiného ministerstva, bude
v II. stolici obstarávati zemský úřad, v I.
stolici pak okresní úřad nebo též státní po-
licejní úřad. Tyto úřady jsou v uvedených
věcech podrobeny nejvyššímu úřadu hos-
podářskému. Zejména budou tyto úřady po-
volány k tomu, aby v svých správních ob-
vodech řídily převzetí a distribuci věcných
prostředků.
Poznamenati sluší, že se zřetelem k usta-
novení § 18, odst. 5 jednacího řádu pro
zemské a okresní úřady bude učiněno opa-
tření, aby obstarávání hospodářské působ-
nosti u každého z těchto úřadů bylo sou-
středěno ve zvláštních skupinách (od-
děleních) za tím účelem zřízených a nada-
ných potřebnou samostatností v mezích
platných předpisů, aby bylo ve vyřizování
těchto věcí dosaženo nutné jednotnosti.
K § 108.
U nejvyššího úřadu hospodářského, pak
u zemských a okresních úřadů mají podle
osnovy býti zřízeny zvláštní poradní sbory,
složené ze zástupců zájmových skupin.
Úkolem poradních sborů bude pomáhati
úřadům, kde jsou zřízeny, v jejich oboru
působnosti.
Působnost těchto poradních orgánů vy-
mezí nejvyšší úřad hospodářský, aby mohla
býti upravena se zřetelem na konkrétní si-
tuaci hospodářských věcí. Úřady, u kterých
jsou tyto poradní sbory zřízeny, mohou
jich při plnění svých vlastních úkolů při
státním hospodaření s věcnými prostředky
použíti i k jiným pomocným úkonům.
Zřízení takových sborů se jeví účelným
z toho důvodu, aby byl při řešení hospodář-
ských věcí zachován styk s příslušnými od-
větvími výroby zemědělské a průmyslové,
obchodu atd. i s konsumenty a aby při růz-
ných opatřeních, mnohdy hluboce zasahu-
jících do normálního běhu hospodářského
života, bylo přímo zjištěno stanovisko a po-
třeby jednotlivých složek hospodářských.
Třeba ovšem učiniti příslušný poradní
sbor způsobilým k tomu, aby mohl svá
dobrá zdání a návrhy podati bez zdlouha-
vého jednání; proto navrhuje osnova sbor
jen dvacítičlenný.
Vedle uvedených poradních sborů pama-
tuje odstavec 4 na to, aby podle potřeby
mohly býti zřizovány i poradní sbory
zvláštní se speciálními úkoly ve věcech hos-
podářských.
Stran přiznávám náhrady ušlého výděl-
ku (odstavec 5), platí obdobně to, co je
uvedeno v důvodové zprávě k § 63, odst. 5.
K § 109.
Organisaci pro hospodářské věci třeba
provésti do všech důsledků tak, aby i obce
byly účastný při plánovitém hospodaření
v době branné pohotovosti.
Odstavec 1 obsahuje všeobecně zmocnění
k tomu, aby mohly býti obcím uloženy jed-
notlivé úkoly v oboru hospodářské činnosti,
zejména pokud jde o zabezpečení zeměděl-
ského obdělání všech pozemků a o zajištění
sklizně.
Následující pak odstavce jsou věnovány
zvláštním obecním hospodářským výbo-
rům, které mají býti v obcích zřízeny a
jejichž úkolem má býti, aby obstarávaly
v příslušné obci práce, týkající se zachy-
cení a použití (distribuce) věcných pro-
středků. Složení těchto výborů určuje osno-
va jen povšechně, a to tak, aby bylo stejné
zastoupení producentů i konsumentů.
V městech se zvláštním statutem (se zří-
zeným magistrátem) se obecní hospodář-
ské výbory nezřídí, jestliže tato města vy-
konávají působnost okresních úřadů. Tam
onu činnost ve věcech hospodářských ob-
stará město samo jakožto politický úřad
I. stolice a poradní sbor hospodářský při
něm zřízený; tento sbor bude vykonávati
též působnost, jakou mají v jiných obcích
obecní výbory hospodářské.
- 193 -