Podrobnosti třeba ponechati úpravě
zvláštními předpisy; tato úprava bude zá-
viseti na celkovém hospodářském plánu
připraveném pro hospodaření za branné
pohotovosti státu.

Vzhledem k úkolům, které obecní hospo-
dářské výbory očekávají, třeba se postarati
o to, aby osoby k funkci členské v tako-
vých výborech ustanovené funkci tuto sku-
tečně přijaly; to je účelem ustanovení od-
stavce 3. Důvody, pro které bude lze tuto
funkci odmítnouti, resp. které osoby ne-
bude lze za členy těchto výborů ustanoviti,
stanoví vládní nařízení.

C. Hospodářské organismy, jichž se používá při
státním hospodaření s věcnými prostředky.

K § 110.

Již v předcházejících poznámkách bylo
řečeno, že při státním hospodaření s věc-
nými prostředky bude stát namnoze potře-
bovati pro pomocnou činnost zvláštních
hospodářských organismů, které byly již
dříve zřízeny anebo které se k tomu účelu
teprve zřídí.

K tomu se poznamená, že i za světo-
vé války se ukázala nutnost používati
při tehdejším vázaném hospodářství růz-
ných hospodářských organismů. Pro jed-
notlivé úkoly tohoto hospodaření byly zří-
zeny jednak různé ústředny jakožto ob-
chodní organismy, jednak různé válečné
(hospodářské svazy jakožto orgány po-
radní.

Funkce válečných ústředen (cen-
trál) byla za světové války svěřena zčásti
různým obchodním společnostem, zřízeným
na základě všeobecných právních ustano-
vení formou akciových společností (např.
ústředna pro kůže a usně, ústředna pro
oleje a tuky), nebo společností a ručením
omezeným (např. petrolejová ústředna,
válečná kávová ústředna atd. ), anebo byly
zřízeny ústředny svého druhu, které se na-
zývaly buď prostě ústřednami (např. li-
hová ústředna, bavlnová ústředna atd. ),
nebo komisemi (např. komise pro staré že-
lezo, komise pro hadry, komise pro starý
papír atd. ), nebo úřadovnami (hospodář-
ská úřadovna pro dříví, rozdělovači úřa-
dovna pro sušené čekankové kořeny, rozdě-
lovači úřadovna pro rotační papír), nebo
společnostmi (bývalá obilní společnost).

Válečné svazy zřízené za světové vál-
ky pro jednotlivé průmyslové obory, byly
nuceným sdružením podniků z dotčeného
oboru, majícím za účel usměrniti výrobu a
účelné rozdělení surovin. Tyto svazy měly
vésti přehled o provozovacím zařízení, o zá-
sobách a výrobě svých členských podniků a
pracovati spolu s příslušnou ústřednou při
distribuci surovin. Vedle toho byly porad-
ním orgánem věcně příslušných minister-
stev při zadávání dodávek a při určování
cen a pomáhaly při řešení jiných hospo-
dářských otázek, které se týkaly jejich
oboru.

Navržený § 110 má poskytnouti právní
podklad k tomu, aby i u nás za branné po-
hotovosti státu mohlo býti při státním hos-
podaření použito vhodných hospodářských
organismů.

Úkol těchto organismů bude různý. Ně-
které z nich budou věnovány převážně čin-
nosti administrativně pomocné, jiné čin-
nosti výkonné (obchodní), některé z nich
budou míti povahu smíšenou, tak jak se
toho v tom neb onom hospodářském od-
větví ukáže potřeba.

Hospodářské organismy s činností ad-
ministrativně-pomocnou budou
nazvány zpravidla "svazy". Jejich působ-
nost bude z velké části veřejnoprávní, což
má význam pro otázku jejich složení,
nýbrž i pro závažnost opatření, které tyto
organismy učiní proti svým členům anebo
proti zájemcům na dotčený organismus
odkázaným.

Naproti tomu hospodářské organismy
s činností výkonnou budou vlast-
ními výkonnými orgány státu při státně
řízeném (státním) hospodaření, jichž pro-
střednictvím bude stát prováděti i přejí-
mání (výkup) věcných prostředků, bude-li
výkup nařízen, disponování jich do podni-
ků je zpracovávajících nebo přímo do kon-
sumních míst, proúčtování vykoupených a
oddisponovaných zásob atd. činnost těchto
hospodářských organismů bude ponejvíce
rázu obchodního, pročež je též úmyslem
zříditi je ve formě obchodních společností.

Uvedené pomocné úkony při státním
hospodaření mají býti vládním nařízením
svěřeny buď hospodářským organismům
již zřízeným anebo hospodářským orga-
nismům, které se za branné pohotovosti
státu k tomu účelu teprve nově zřídí.

- 194 -

---

Práva a povinnosti těchto organismů
budou stanoveny příslušnými vládními na-
řízeními, jimiž se některému hospodářské-
mu organismu již zřízenému uvedená čin-
nost svěří anebo se nový za tím účelem
v život uvede.

Při zřizování nových hospodářských
organismů mohou býti stanoveny potřebné
odchylky od právních ustanovení, která by
jinak pro dotčený útvar podle formy,
v jaké se má podle platných předpisů zří-
diti, platila. Jde tu o podobné ustanovení,
jaké se na př. již vyskytuje ve vládním na-
řízení č. 137/1934 Sb. z. a n. o úpravě ob-
chodu s obilím, moukou a mlýnskými vý-
robky a některými krmivy, kterýmžto na-
řízením byla zřízena čs. obilní společnost.

Tam, kde se to ukáže doporučitelné,
může býti podle odstavce 5 vládním naříze-
ním svěřeno finančním prokuraturám, aby
na vrub hospodářských organismů, o nichž
jedná § 110, obstarávaly úkoly jejich práv-
ního zástupce. K tomu se poznamenává,
že zákon č. 97/1933 Sb. z. a n. stanoví v § 1,
odst. 3, že služební instrukce stanoví, zda
a pokud mají finanční prokuratury obsta-
rávati úkoly právního zástupce ještě pro
jiné právnické osoby nebo jmění než stát.
země a okresy, vyžaduje-li toho veřejný
zájem, nebo bylo-li jim zastupování stát-
ními úřady zástupčími přiznáno.

K §§ 111 a 112.

Spory, které vzejdou mezi hospodářským
organismem a jeho členy nebo zájemci (je-
jichž oboru hospodářské činnosti se působ-
nost organismu týká), anebo mezi hospo-
dářským organismem a státem, mají býti
svěřeny zvláštním rozhodčím soudům, po
kteréžto stránce platí v podstatě to, co je
stanoveno v § 103.

Na rozdíl však od rozhodčích soudů,
o nichž jedná § 103, zřídí se rozhodčích
soudů podle §§ 111 a 112 méně, a to buď
jen jeden pro celý obvod působnosti toho
neb onoho hospodářského organismu, anebo
několik podle sídla jednotlivých odboček
takového organismu.

Oddíl 3.
Ustanovení o opatřeních celních.

Všeobecně.

Oddíly 1 a 2 této části pojednávají o zá-
sazích státu v oboru věcných prostředků,

upravujíce jednak státní hospodaření s tě-
mito prostředky, jednak hospodářské úřa-
dy a pomocná zařízení pro státní hospo-
daření.

Vedle toho se však za branné pohoto-
vosti státu vyskytne potřeba zásahu státu
do hospodářských věcí a nutnost reglemen-
tace hospodářského života v státě i po ji-
ných stránkách, než kterým je věnován
oddíl 1 a 2 této části. Tomuto zásahu je
věnován oddíl 3 této části.

K tomu přistupují ještě další zásahy,
a to namnoze způsobem velmi pronikavým,
na základě zmocnění daného vládě
k úpravě mimořádných poměrů způsobe-
ných stavem branné pohotovosti § 138, za-
řaděným do části 7 této hlavy.

V této souvislosti lze se zmíniti též o zá-
sahu do hospodářských věcí zákazem
platů do ciziny. Po té stránce již
nyní dává zákon č. 7/1924 Sb. z. a n.

o ochraně čs. měny ve znění zákona č. 121/
1932 Sb. z. a n. vládě dostatečnou možnost
okamžitého a rázného postupu ve věcech
devisových. Hospodaření s cizími platidly

i vývoz hodnot z ČSR jsou podle vládního
nařízení č. 46/1924 Sb. z. a n. (uvedeného
v platnost znovu vládním nařízením č. 152 /
1931 Sb. z. a n. ) ovládány zcela Národní
bankou československou, která může vývoz
peněžních hodnot pouhým opatřením zcela
zastaviti. Dovoz cenných papírů je podle
§ 2 vládního nařízení č. 159/1931 Sb. z.
a n. možný rovněž jen se svolením Národní
banky československé a převod platů do
států, které by s námi vedly válku, lze též
zakázati pouhým opatřením Národní ban-
ky československé podle § 3 vládního naří-
zení č. 179/1931 Sb. z. a n. Vzhledem k to-
mu netřeba po té stránce do osnovy zá-
kona o obraně státu pojímati zvláštní usta-
novení, které by zákaz platů do ciziny vý-
slovně upravovalo; ukázalo-li by se za
branné pohotovosti, že právní ustanovení
právě vypočtená neposkytují dostatečného
podkladu k učinění potřebných opatření,
bude lze zaříditi, čeho třeba, na základě
příslušných ustanovení zmocňovacích (§§
138 a 115).

K § 113.

Za branné pohotovosti státu se jistě vy-
skytnou případy, kdy bude potřebí vše-
možně podporovat dovoz a znemožňovat vý-

- 195 -

---

voz těch věcných prostředků, kterých je
v našem státě nedostatek.

Toho lze dosíci jednak regulací dovozu,
průvozu a vývozu věcných prostředků na
základě ustanovení § 100, odst. 1 nebo po-
dle § 4 celního zákona č. 114/1927 Sb. z. a
n., jednak podle zákona o zahraničním ob-
chodu (zákon č. 418/1920 Sb. z. a n,, vl.
nař. č. 442/1920 Sb. z. a n. a zák. č. 25/
1922 Sb. z. a n. ). Podle těchto ustanovení
lze podle potřeby vývoz, průvoz a dovoz
vůbec nařízením zakázati nebo omeziti (vá-
zati úředním povolením).

Vedle toho lze vývoz podle potřeby
ztížiti tím, že se postihne vyšším a třeba-li,
i úplně novým vývozním clem. Podpory
dovozu věcných prostředků, jichž je ne-
dostatek, lze pak docílit zejména tím, že se
dovozní clo sníží nebo úplně zruší.

Ustanovení § 113 osnovy má poskytnouti
příslušné zmocnění k potřebným opatřením
v oboru celním.

Část 5.

Finanční zabezpečeni hospodářství veřejné
správy za branné pohotovosti státu.

K § 114.

Prvním pramenem k financování mobili-
sace a války budou prostředky rozpočtové,
při čemž musí řádné výdaje, pokud lze bez
nich udržeti nejnutnější chod státní správy,
ustoupiti mimořádným výdajům finančním,
takže se budou poukazy díti přesunem
z rozpočtových úvěrů na výdaje řádné.
Dále bude třeba sáhnouti k úsporám všech
druhů, pokud to vůbec bude možné.

Tyto zásady budou platiti nejen pro roz-
počet onoho roku, v němž k branné pohoto-
vosti státu dojde, nýbrž i pro léta následu-
jící, po která tento stav potrvá.

Poznamenati sluší, že ustanovení od-
stavce 1 je povahy formální a poskytuje
vládě zmocnění k příslušným formálním
(rozpočtovým) opatřením. Bude-li třeba
též některých materiálních opatření (na př.
odkladu platů, zakládajících se na platných
právních titulech, snížení náležitostí, upra-
vených právními ustanoveními a pod. ), bylo
by, čeho po té stránce třeba, učiniti vhod-
nou materiální normou vydanou na základě
příslušných materiálních ustanovení. Lze
tedy říci, že se pravomoc vlády podle od-

stavce 1 sama o sobě vztahuje na všechny
státní výdaje, ke kterým není zákonného
závazku.

Dále se poznamenává, že při vydávání
příslušných směrnic podle odstavce 1 bude
postupováno za součinnosti s nejvyšším
účetním kontrolním úřadem, přihlížejíc
k jeho normální kompetenci, zakládající se
na zákoně č. 175/1919 Sb. z. a n.

Zásady odstavce 1, platící pro státní roz-
počet, mají platiti obdobně i pro hospoda-
ření svazků územní a zájmové samosprávy.
I zde mají býti odsunuty všechny výdaje,
které nejsou nezbytné, a výdajových pro-
středků takto uvolněných má býti použito
na obranu státu; rozhodnutí o tom, které
výdaje nejsou nezbytné, se vyhrazuje
přímo nadřízenému státnímu dozorčímu
úřadu.

K tomu se ještě poznamenává, že územní
samosprávné svazky nejsou v míru nikte-
rak připraveny finančně na obranný boj.
Jsou to zejména větší obce, které si již
nyní těžko opatřují prostředky na úhradu
výdajů, zakládajících se na zákoně nebo na
nějakém právním titulu, a které jen s pří-
dělem prostředků státních udržují své ome-
zené hospodářství. V případě mobilisace a
války bude patrně třeba zvláštními před-
pisy umožniti svazkům územní samosprávy
urychlené opatřování potřebných finanč-
ních prostředků (zvýšením nebo zavedením
dávek, příděly nebo zálohami ze státních
prostředků, naturálními plněními a pod. ).

Pokud osnova se zmiňuje o svazcích zá-
jmové samosprávy, rozumí tím také ústavy
obstarávající povinné pojištění pro případ
nemoci, úrazu, invalidity a stáří.

K § 115.

Nepostačí-li opatření uvedená v § 114,
dává § 115 vládě zmocnění k opatření fi-
nančních prostředků způsobem uvedeným
v odstavci 1 tohoto paragrafu.

Vzhledem k tomu, že se u opatření uve-
dených v písmeně a) výslovně stanoví, že
musí býti časově omezena a že se z dosahu
ustanovení písmena b) vyjímá zcizení stát-
ního nemovitého majetku nad zákonné
zmocnění, není proti navrženému ustano-
vení § 115 s hlediska ústavní listiny ná-
mitek.

Jinak se k § 115 ještě poznamenává, že
tu jde - v oboru finančních opatření -

- 196 -

---

o podobné zmocnění vlády, jaké dostává
vláda všeobecně v § 138 a proto se odkazuje
též na poznámky připojené k tomuto para-
grafu.

Na rozdíl od § 138, navrhuje se v § 115,
aby oprávnění Národního shromáždění ne-
schváliti učiněná opatření a tím způsobiti
jejich zrušení, bylo omezeno jen na opatření
učiněná podle § 115, odst. 1, písm. a).
Naproti tomu u opatření uvedených
tam v odstavci 1, písm. b) a c) není
takový postup možný, poněvadž jinak
by se nedosáhlo žádoucího účelu, kdyby
u opatření podle písm. b) a c) bylo
nebezpečí, že budou event. v budouc-
nosti neuznána, resp. zrušena Národním
shromážděním; za takové situace by bylo
velmi obtížné opatřiti potřebný úvěr, ježto
věřitelé by patrně úvěr dáti odmítli, uvě-
domili-li by si, že právní podklad, na jehož
základě stát s nimi půjčku uzavírá, může
býti event. dodatečně Národním shromáž-
děním zrušen. Vzhledem k tomu stanoví
odstavec 4, že opatření podle odstavce 1,
písm. b) a c) je vláda povinna dáti Národ-
nímu shromáždění dodatečně jen na vědo-
most.

K odstavci 2 se ještě poznamenává,
že je třeba pamatovati na možnost ukládání
příslušných trestů a na úpravu věcí s tím
souvisejících ve vládních nařízeních, o nichž
je v § 115, odst. 1 řeč, poněvadž jinak by
zde platilo všeobecné ustanovení § 168, po-
dle něhož by jednání a opominutí proti po-
vinnostem uloženým vládními nařízeními
v § 115 předvídanými trestal okresní
úřad jako správní přestupky, což ovšem -
vzhledem k povaze věci, o niž v právě uve-
dených vládních nařízeních půjde - nelze
připustiti.

Odstavec 5 ukládá ministerstvu fi-
nancí, aby již v míru učinilo potřebné pří-
pravy k opatřením, jež podle odstavce

1 bude třeba za branné pohotovosti státu
učiniti a jimiž má býti stát pro případ mo-
bilisace a války finančně zabezpečen.

Jde tu o ustanovení obdobné, jaké bylo
vysloveno v § 104, odst. 3 v příčině pří-
pravy hospodářské organisace za branné
pohotovosti státu.

Provádějíc ustanovení tohoto odstavce,
zajistí ministerstvo financí již v míru -
v součinnosti s Národní bankou, Poštovní

spořitelnou a ostatními peněžními ústavy,
které lze bráti v úvahu - zejména též vý-
platu mobilisační peněžní potřeby.

Část 6.

Doplňky a změny platného právního řádu
za branné pohotovosti státu.

K § 116.

Tento paragraf se týká věcí, které byly
částečně upraveny cís. nařízením č. 213/
1914 ř. z. o ochraně civilních osob nuceně

odsunutých z místa bydliště k účelům ve-
dení války a částečně zákonem č. 15/1918
ř. z., upravujícím ochranu válečných
uprchlíků. Tato úprava však nebyla úplná
a není v celé oblasti našeho státu jednotná.

Příprava k obraně státu vyžaduje ne-
zbytně organisovaného plánu eventuálního
vyklizení určitých okrsků, kdyby to bylo
nutné.

Je zřejmé, že bude-li toho třeba, bude
příslušná evakuační opatření třeba učiniti
již před vstupem státu do stavu branné
pohotovosti, na kteroužto věc pamatuje
§ 141.

§ 116 je jen ustanovení rámcové, jež
má poskytnouti potřebný právní podklad,
podle něhož by bylo lze osobám, jichž se
evakuační opatření týká, uložiti, aby uči-
nily, co je k účelům evakuačním přikázáno,
t. j. aby se odebraly na místo jim vykázané,
setrvaly tam a vykonávaly přikázané práce
a pokud jde o evakuaci zvířat a jiných věcí,
aby je odevzdaly k převozu nebo samy je
převezly na určená místa.

Odstavec 3 stanoví, že provedení eva-
kuace je věcí politických úřadů; to se ne-
týká tzv. evakuace vojenské, kterou pro-
vede vojenská správa, nýbrž jen tzv. eva-
kuace civilní. A i zde, pokud jde o evakuaci
úřadů, bude především na příslušných úřa-
dech, aby učinili všechny potřebné pří-
pravy k provedení evakuace (též zabalení
věcí, demontování strojů atd).

Podrobnější prováděcí ustanovení budou
obsažena z části ve vládním nařízení, zčásti
v podrobných směrnicích, jež vydá mi-
nisterstvo národní obrany v dohodě se

- 197 -

---

zúčastněnými ministerstvy. Vládní naří-
zení stanoví zejména, v jaké míře bude
hraditi náklad na nucenou evakuaci stát
a v jaké jednotlivci sami. Náklad na eva-
kuaci dobrovolnou, t. j. na takovou, která
nebyla výslovně nařízena, nýbrž pro kterou
se jednotlivci rozhodli ve vlastním zájmu
sami, musí každý zaplatiti sám.

K § 117.

Tento paragraf obsahuje možnost stano-
viti příročí (moratorium), k němuž je
třeba sáhnouti za branné pohotovosti
k ochraně dlužníků; tato instituce je
z doby světové války dostatečně známa.

Vedle toho má odstavec 2 poskytnouti
zmocnění k vydání potřebných vládních na-
řízení, jimiž by se upravil vliv mimořád-
ných poměrů brannou pohotovostí státu
způsobených na běh lhůt a dodržení roků,
na řízení před soudy a úřady vůbec. I tato
věc byla za světové války upravena naří-
zeními.

K § 118.

Poněvadž za mimořádných poměrů je
třeba všemi prostředky brániti poruchám
v hospodářské struktuře státu, jeví se
vhodným přihlédnouti též k otázce převodu
nemovitého majetku a k jeho zatížení.

Již za světové války se objevilo nutným,
vázati zcizování a propachtování zeměděl-
ských a lesních pozemků úředním povole-
ním, a to pod sankcí neplatnosti přísluš-
ného právního jednání, bylo-li úřední po-
volení odepřeno. O tom bylo vydáno
zvláštní cís. nařízení č. 234/1915 ř. z. s pří-
slušným prováděcím nařízením. Jako účel
bylo v tomto nařízení vytčeno, že má býti
dbáno všeobecného zájmu o udržení země-
dělství v takovém stavu, aby mohlo plniti
své úkoly.

Podobné ustanovení o zákazu, resp. ome-
zení zcizování pozemků bylo pojato do zá-
kona č. 64/1918 Sb. z. a n., o mimořádných
přechodných ustanoveních na Slovensku
(§4) stran nemovitostí na Slovensku a do
nařízení č. 432/1920 Sb. z. a n., kterým se
omezuje provádění a zatížení horního ma-
jetku. Jevilo se tedy i v době popřevratové
účelným, určitým způsobem regulovati

otázku převodu nemovitého majetku, při
čemž sluší zdůrazniti, že na území Sloven-
ska byla příslušná ustanovení zrušena
teprve zákonem č. 130/1927 Sb. z. a n. na
území Podkarpatské Rusi dokonce teprve
zákonem č. 58/1928 Sb. z. a n.

V uvážení těchto skutečností dává
v tomto paragrafu osnova vládě oprávnění,
aby podle potřeby stanovila, že smluvní
zcizení, propachtování a pronájem určitých
druhů nemovitostí jsou vázány úředním
souhlasem. Totéž může vláda stanoviti,
i pokud jde o povolení exekuce na nemo-
vitosti exekučním zcizením nebo vnucenou
správou.

O které druhy pozemků tu půjde, pone-
chává se stanoviti vládě, aby mohla při-
hlédnouti k okolnostem konkrétních po-
měrů.

Pokud jde o kompetenci, stanoví osnova,
že vydávání úředního souhlasu může býti
svěřeno zvláštním komisím. Zde má osnova
na mysli podobné komise, jaké byly usta-
noveny podle cís. nařízení č. 234/1915 ř. z.,
v nichž byl předsedou soudce z povolání,
dále byl v nich zastoupen politický úřad,
obec, kde pozemek leží, jakož i příslušná
zájmová korporace.

Odstavec 4 stanoví obdobnou platnost
předcházejících odstavců též pro zcizení
nebo zastavení horních práv a podílů na
nich, poněvadž jde o práva zvláštního dru-
hu, jichž zcizení může míti tytéž hospo-
dářské následky jako zcizení nemovitosti
v užším smyslu. Při tom se poznamenává,
že navržená dikce odstavce 4 postihuje
i event. povrchové míry a jakékoli podíly
na horním majetku (tedy i kuksy, akcie a
pod. ).

Ustanovení odstavce 5 má zabezpečiti,
aby ustanovení vládou vyhlášená nebyla
obcházena.

K § 119.

Za války byla cís. nařízením č. 289/1914
ř. z. vydána různá opatření proti cizincům.
Osnova dává § 119 vládě oprávnění učiniti
v mezích uznaných mezinárodním právem
opatření, jímž by bylo omezeno majetkové
právo nepřátelských států a jejich přísluš-

- 198-

---

niků. Jednotlivé případy těchto opatření
jsou zde v příkladech vypočítány.

Pokud jde o omezení osobní svobody pří-
slušníků nepřátelských států, není třeba
zvláštního ustanovení, ježto postačí platné
již předpisy.

Pojem "příslušník nepřátelského státu"
není třeba v osnově blíže definovati, poně-
vadž postačí tu běžná interpretace podle
mezinárodního práva.

K § 120.

Z povahy věci plyne, že v poli, t. j.
v území, v němž jsou rozloženy útvary ope-
rujících armád (útvary bojové a útvary
armádních služeb), náležející do pravomoci
hlavního velitele, nebude lze vystačiti s mí-
rovými ustanoveními o obstarávání věcí
náležejících do působnosti politických (stát-
ních policejních) úřadů.

To platí zejména pro vlastní operač-
ní pásmo. V tomto pásmu třeba pře-
nésti působnost ministerstva vnitra a ji-
ných ústředních úřadů ve věcech náležejí-
cích do působnosti politických (státních po-
licejních) úřadů na hlavního velitele, jemuž
třeba dotčené politické (státní policejní)
úřady podřídit.

Toto opatření nastává v operačním pás-
mu ex lege, aniž bylo třeba je zvláště naři-
zovati. Vedle toho se může ukázati potřeb-
ným rozšířiti takové opatření i na další část
pole, tzv. etapu. V tomto případě však
uvedené opatření nenastává ex lege, nýbrž
je k tomu třeba zvláštního rozhodnutí mi-
nistra vnitra v dohodě s ministrem národní
obrany.

Vedle toho pamatuje § 120 na případ,
kdy pro válečné události politické (státní
policejní) úřady svou činnost vůbec
zastaví; v tom případě se de facto
přenáší ex lege jejich působnost na vojen-
ská velitelství. Jde tu o podobné opatření,
jaké je v § 128, odst. 3 stanoveno pro pří-
pad, když občanské soudy, vykonávající
trestní pravomoc, zastaví svou činnost pro
válečné události; v tom případě se rozši-
řuje pravomoc vojenských soudů i na ob-
čanské osoby v rozsahu stanoveném v prá-
vě uvedeném zákonném ustanovení.

Dodati sluší, že jiných úřadů než
úřadů politických a státních policejních se
ustanovení § 120 netýká.

K § 121.

Ustanovení tohoto paragrafu odpovídají
ustanovením, která byla vydána za světové
války císařskými nařízeními pro jednotlivé
územní oblasti, kde byla přenesena na vo-
jenské velitele pravomoc politických úřadů
vyšší stolice (srov. cís. nařízení č. 153/1914
ř. z., č. 133/1915 ř. z., č. 186/1914 ř. z. ).

Nebude zajisté sporu o tom, že se v mi-
mořádných poměrech částečně přenesení
pravomoci zemských úřadů na vojenské ve-
litele objeví velmi účelným, ba namnoze
i nezbytným. Osnova v tomto paragrafu
upravuje podrobně meze tohoto oprávnění,
vytýkajíc, že se může toto oprávnění vo-
jenskému veliteli svěřiti k zabezpečení vo-
jenských zájmů, zejména po stránce veřej-
ného pořádku, klidu a bezpečnosti, které
jsou předpokladem úspěšného vedení ozbro-
jené obrany.

Podle osnovy byla by zásadně možná
konkurence v kompetenci mezi vojenským
velitelem příslušnou pravomocí nadaným a
zemským úřadem. Proto se stanoví, že vo-
jenský velitel vydává nařízení a opatření
místo zemského úřadu, čímž je vyjádřeno,
že, upraví-li určitou otázku vojenský veli-
tel, nemůže ji odchylně upraviti zemský
úřad. V odborných věcech bude zajisté tře-
ba, aby vojenský velitel pojednal o věci
s příslušným odborným orgánem (na př.
pokud jde o policii zdravotní, příslušného
státního lékaře); tuto věc bude možno
upraviti interními předpisy.

Pokud jde o rozsah oprávnění vojen-
ského velitele, sluší rozuměti ustanovení
odstavce 1 tak, že vojenský velitel je opráv-
něn v mezích pravomoci zemského úřadu
naříditi a opatřiti vše, co není rozhodová-
ním (judikováním) o konkrétních práv-
ních, resp. správních věcech.

Podle ustanovení odstavce 2 bude
míti zemský úřad možnost zaujmouti k za-
mýšlenému nařízení vojenského velitele své
stanovisko. Třeba zdůrazniti, že politické a
státní policejní úřady v obvodu, na nějž se
bude vztahovati oprávnění dotčeného vo-
jenského velitele, budou povinny šetřiti na-
řízení, příkazů a zákazů vydaných podle
ustanovení tohoto paragrafu, a je prová-
děti. Tato povinnost postihuje ovšem i obce
a vůbec všechny osoby, jichž se to ono na-
řízení bude týkati, poněvadž půjde o pra-

- 199 -