veřejného zájmu aby železniční podnik ne-
byl překapitalisován. Jinými předpisy,
které zůstávají bez újmy, jsou patent ze
17. prosince 1847, č. 1. 105 Sb. zák. just.,
který přiznává ministerstvu financí právo
povoliti vydávání dílčích dlužních úpisů, a
§ 62 zákona č. 58/1906 ř. z., kdyby nad
koncesionářem byla společnost s ručením
omezeným; při zvyšování a snižování ak-
ciového kapitálu jsou to předpisy spolko-
vého zákona č. 253/1852 ř. z., po případě
pro Slovensko a Podkarpatskou Rus před-
pisy vládního nařízení č. 465/1920 Sb. z.
a n.
§§ 23 a 24.
Byl vznesen podnět, aby do § 23, odst. 1
byla pojata za písm. e) skutková podstata
"zemře - li fysická osoba anebo zanikne - li
právnická osoba, které byla udělena kon-
cese", čímž by bylo autenticky vyřčeno, a
to podle mínění panující nauky (srv. Ha-
velka, Základy železničního práva konces-
ního, Právník r. 1929, str. 38), že koncese
je ius personále, které zaniká při smrti fy-
sické osoby nebo zániku právnické osoby
nositelů koncese. Po zevrubné úvaze námět
realisován nebyl. Koncese representuje sice
soubor povinností a oprávnění, který právní
řád spojuje při jeho vzniku s určitou oso-
bou z důvodu účelnosti (výběr osoby s hle-
diska veřejného zájmu), musí však pře-
vládnouti hledisko, že výkon tohoto sou-
boru práv a povinností je s hlediska veřej-
ného zájmu zpravidla svrchovaně žádoucí.
Nelze proto dobře připustiti, aby osobní
stránka koncese se projevovala natolik, že
by po smrti fysické nebo zániku právnické
osoby přestal tento soubor úplně existovati,
a aby tak ustala nebo byla ohrožena funkce
dráhy, postulovaná s hlediska hospodář-
ského života a státního zájmu vůbec. Uspo-
kojivého řešení může se arci dosáhnouti
přenesením koncese neb udělením nové
koncese. To však vyžaduje i v nejjedno-
dušších případech poměrně dlouhé doby.
Přechodné řešení nutno tedy hledati v před-
pise, který by dal železničnímu správnímu
úřadu možnost, jeví - li se to potřebným
vzhledem k dané situaci, učiniti opatření
o dalším vedení provozu. Z toho, co bylo
uvedeno, se podává jedno významné - ni-
koli ovšem jediné - poslání §§ 22 a 24.
§ 24.
Odstavec 1. Myslí se především na smrt
fysické osoby nebo zánik právnické osoby
nositelů koncese, ale ovšem také na př. na
případy, kdy koncesionář ztratí buď podle
ustanovení právního řádu nebo fakticky
možnost činiti právní jednání.
Odstavec 2. Chrání alespoň v této formě
zájmy toho, na jehož účet se děje provoz
dráhy.
Díl třetí.
Zcizení dráhy. Opatření o vedení provozu,
když koncese zanikne. Pronájem a přene-
chání provozu.
Konstruuje koncesi jako povolení k vy-
budování a provozu dráhy nedotýká se zá-
kon přímo poměrů vlastnických. Byl by
tedy myslitelný případ, že by - zejména
po zahájení provozu na dráze - poměry
vlastnické nesdílely osud ve-
dení provozu a naopak.
Protože dráha representuje významný
instrument národohospodářské politiky,
nemůže stát zůstati k těmto věcem lho-
stejný. Má zájem jednak na tom, aby vlast-
nictví železniční provozní jednotky nebylo
tříštěno, jednak na osobě vlastníkově, jež
by měla býti podle možnosti totožná s oso-
bou provozovatele dráhy, v každém však
případě osobou s uspokojivými osobními
vlastnostmi a majetkovými poměry.
Vliv státu na osobu provozovatele je ab-
solutně zajištěn požadavkem koncese, neboť
koncese váže povolení dráhu provozovati
na osobu koncesionáře. Nebylo by však při-
měřené požadavkům hospodářského života,
kdyby hospodářská volnost koncesionáře
byla ohromována do té míry, že by se v zá-
sadě vylučoval pronájem dráhy nebo jiné
přenechání provozu, při čemž se nemění
subjekt koncese. Východisko se nabízí v té
formě, že si stát vyhradí schvá-
lení každého přenechání pro-
vozu.
Dosavadní ingerence státu do poměrů
vlastnických byla nepřímá. Podle § 9 zák.
č. 132/1930 Sb. z. a n. (o železničních kni-
hách a zástavních právech nabytých na
drahách) může býti právo vlastnické ke
dráze (tvořící knihovní jednotku) vloženo
jen pro toho, komu se dostalo koncese pro
tuto dráhu. Z železniční knihovní jednotky
může býti podle § 38, odst. 2 část odepsána
a zřízena pro ni samostatná vložka jen
- 116 -
tehdy, když povolení k tomu bylo dáno už
v koncesní listině nebo zvlášť rozhodnutím
ministerstva železnic.
Co se týká přenechání provozu, ustano-
voval toliko § 2 zák. čl. IV/1888, že provoz
dráhy místní nelze přenésti na jinou osobu
bez povolení ministerstva veřejných prací.
Jinak musela ingerence žel. dozorčího úřa-
du do přenechání provozu býti vyvozována
z účelu koncese a příslušné výhrady musely
býti pojímány do koncese; stejným způso-
bem byly ostatně postihovány i změny ve
vlastnictví.
§ 26.
Odstavec 1. Je věnován změnám ve vlast-
nickém právu k dráze. Vycházeje ze základ-
ního nazírání, že se zřením k funkci dráhy
pro národní hospodářství upíná se k nedě-
lenému trvání věcného substrátu dráhy in-
tensivní veřejný zájem, razí se tu zásada,
že dráhu, pokud je knihovní jednotkou, lze
zciziti se svolením železničního správního
úřadu. Soulad mezi držením oprávnění pro-
vozovati dráhu a poměrem vlastnickým se
zjednává dovětkem, že toto svolení se udělí
s podmínkou, že bude získána koncese.
Odstavec 2. Zařízení, výstroj, provozní
materiál atd. patří ke knihovní jednotce
dráhy potud, pokud slouží k zřízení želez-
ničního podniku a k jeho provozu (§5,
odst. 2 zák. č. 132/1930). Je-li tu tedy pro-
vozní materiál ve větším množství, než je
potřebí k provozu dráhy, zahrnujíc v to
řádné zásoby, může býti prodán bez svolení
úřadu; stejně je tomu i na př. se starými
vozidly, která se nahrazují novými vozidly.
§ 27.
Po zániku dráhy může nastati situace, že
je tady sice majetkový substrát dráhy, ale
oprávnění provozovati dráhu (koncese)
nemůže býti z jakýchkoli důvodů propůj-
čeno. Veřejný zájem nedopouští, aby na
tomto úskalí ztroskotal provoz dráhy a aby
z dopravní sítě byla po případě vyřaděná
důležitá tepna. Stát neměl dosud po ruce
vhodného právního prostředku.
§ 28.
(1) Má vyplniti mezeru v dosavadním
právním řádě, o níž řeč byla v úvodě, a při-
náší úpravu pronájmu dráhy nebo přene-
chání provozu dráhy.
(2) Obsahuje důležitou zásadu, která
má umožniti jednak vedení rozhraničující
linie mezi povinnostmi a právy koncesio-
náře na jedné a povinnostmi a právy ná-
jemce nebo jiného provozovatele dráhy na
druhé straně, jednak zjištění konkrétních
povinností a práv.
Díl čtvrtý.
Vybudování a udržování dráhy.
Návrh odchyluje se v tomto díle po
stránce formální od systematicky dosud
platných předpisů tím, že tvoří harmonický
celek z ustanovení o prvním vybudování
dráhy, o pozdějších změnách tohoto vybu-
dování a o udržování dráhy. Uplatnil se
jednak zřetel věcný, záležející v tom, že
technická základna pro úkony provozní se
získává nejen vybudováním dráhy, ale také
jejím udržováním, jednak zřetel legisla-
tivně technický určený tím, že hlediska,
která jsou rozhodná pro obsah předpisů
o vybudování dráhy, jsou stejné rozhodná
i pro obsah předpisů o udržování dráhy.
Stav dosavadních předpisů není uspoko-
jivý. Vedle několika kusých ustanovení
koncesního zákona [zejména § 10, odst. 1,
písm. a)] a § 2 provozního řádu byla vy-
dána celá úprava železničního stavebního
práva ve formě nařízení (nařízení č. 19/
1879 ř. z., nařízení č. 57/1880 ř. z., o úle-
vách pro dráhy místní, nařízení č. 40. 003/
1885 K. K. M. uh. min. věř. prací a do-
pravy (sb. č. 55/1886) a č. 3. 500/1892 K.
M. uh. min. obch. (sb. č. 50/1892). Zá-
kladní předpisy o vystrojení a udržování
dráhy obsahuje provozní řád železniční ze-
jména v §§ 3, 17, 21 až 24, 40, 41, 42, 44,
75 a 76.
Osnova zachovává sice stěžejní zásady
dosud platného práva, že železniční sta-
vební řízení představuje jednotný celek,
v němž se vyřizují při výhradné kompe-
tenci úřadu vykonávajícího veřejnou želez-
niční správu (ovšem ale při součinnosti
úřadů jiných odvětví veřejné správy) i věci
patřící do jiného odvětví správy (na př.
věci vodoprávní, silniční a horní, nikoli
ovšem živnostensko-právní), nicméně za-
vádí po této stránce podstatné novoty, sna-
žíc se věcně vyjití vstříc steskům, které
byly vznášeny proti atrakční moci
železničního stavebního povo-
lení. Určitým složkám veřejného zájmu,
- 117 -
které jsou nejvíce a způsobem zhusta ne-
odčinitelným dotčeny budováním dráhy,
přiznává osnova v § 32, po případě v § 43,
odst. 2 privilegované postavení potud, že
jednak zajišťuje v řízení, které předchází
před vydáním stavebního povolení, hájení
příslušné složky veřejného zájmu zvlášt-
ním zástupcem (jakýmsi defensorem), jed-
nak že dává železničnímu správnímu úřadu
(nehledíc k předpisu § 32, odst. 3, jenž cel-
kovou konstrukci nijak neruší) na vybra-
nou, buď vyhověti plně připomínkám to-
hoto zástupce, anebo vydati stavební po-
volení v dohodě s příslušným minister-
stvem.
Byly pronášeny obavy, že se tím zkompli-
kuje, ztěžkopádní a zdraží železniční sta-
vební řízení, ba že se tím snad znemožní
vydání stavebního povolení pro stavbu
dráhy nebo pro stavbu na dráze vůbec, což
by byly arci důsledky velmi nežádoucí.
Proti tomu třeba především vysloviti oče-
kávání, že zástupcové jiných složek veřej-
ného zájmu budou užívati svého privilego-
vaného postavení s největší rozvahou a že
se uplatní veškerá snaha, dosáhnouti har-
monie již před vydáním stavebního povo-
lení, aby případy dohodování se omezily
skutečně na minimum. Aby se čelilo těžko-
pádnosti a zdražení, bude museti prováděcí
nařízení asi vysloviti zásadu, že zástupcové
nesmějí podávati připomínky s výhradou
dodatečného schválení úřadu, jakož i opí-
rajíc se o ustanovení § 43, odst. 3, omeziti
součinnost na míru, která se srovnává
s úmyslem zákonodárce. Opatrnost nic-
méně velela, aby i znění předpisu nepodpo-
rovalo v žádném směru tendence, které by
mohly vésti ke komplikacím nebo k ne-
úměrnému zvyšování břemen drah. Zave-
dením režimu, o který jde, nemá býti
nijak zvětšována normální
pravomoc úřadu, jak vyplývá z ji-
ných zákonných ustanovení; nová instituce
má toliko poskytnouti příležitost, aby
pravomoc byla vykonána. Není tedy na př.
úmyslem zákonodárce, aby připomínky
úřadu, které se týkají poměru železniční
stavby k rodícímu se projektu jiné stavby
nebo úpravy (regulace, vodní dík), silnice
a pod. ), měly charakter privilegovanosti,
jestliže pro ukládání povinností ve pro-
spěch rodícího se projektu není základ v ji-
ných zákonných ustanoveních. Z této opatr-
nosti vyplynula stylisace "hájení odpovída-
jícího veřejného zájmu jménem přísluš-
ného úřadu" (odstavec 1) a "v souvislosti
s dotčením podle odstavce 1 a v mezích há-
jem veřejného zájmu, o který jde" (od-
stavec 2). Poněvadž zejména oblast vod a
vodních děl se dělí na sféru, která podléhá
ingerenci veřejné správy, a sféru, která
této ingerenci nepodléhá (čaru mezi těmito
sférami vede ovšem jinak právní řád platný
v zemi české a Moravskoslezské a jinak
právní řád platný na Slovensku a Podkar-
patské Rusi), bylo účelné, ve shodě s na-
značenou vůdčí ideou, zařaditi v odstavci 1
textaci "vod nebo vodních děl, které podlé-
hají pravomoci úřadu". Na širší ochranu
zájmů, o kterou jde, je pamatováno celko-
vou úpravou řízení po případě jinými před-
pisy osnovy; co se týká rodících se pro-
jektů, třeba zejména ukázati na předpis
§ 37, odst. 7. Zvláštní charakter veřejné
vodní správy došel výrazu i potud, že
v § 33, po případě v § 43, odst. 3 byla ve-
dena hranice pro atrakční moc železničního
stavebního povolení v poměru k věcem
vodoprávním. Co se týká vedení této hra-
nice, uplatnilo se zejména rozpoznání, že
řešení některých otázek vodoprávních ne-
lze bez újmy věci odpoutati od železničního
stavebního povolení (na př. profil mostu,
úprava toku při vybudování dráhy), kdežto
jiné věci odpoutati možno; tento moment
si ostatně uvědomovala, někdy ovšem dosti
nejasně, i dosavadní prakse.
K jednotlivým paragrafům:
§ 30.
Odstavec 2. Je účelné - zejména u drah
velkého rozsahu - vydávati stavební povo-
lení pro některé složky prací (na př. pro
pozemní a vedlejší práci) nebo pro po-
mocné dráhy zvláště, podle toho jak to
dopouští konkrétní stadium vykonaného
šetření a jak se toho jeví potřeba (srv.
§ 19, odst. 2 a §§ 20 až 23 nařízení, č. 19/
1879 ř. z. ). Povolení stavby dráhy rozpadne
se tak v několik samostatných (spolu arci
souvisejících) administrativních aktů, proti
nimž se dopouští samostatná stížnost k nej-
vyššímu správnímu soudu. Poněvadž po-
mocné dráhy slouží toliko stavebním úče-
lům a jsou pravidlem přechodného trvání,
nemají významu pro obranu státu, takže
je možno upustiti tu od zásady, že stavební
povolení se vydává v dohodě s minister-
stvem národní obrany.
- 118 -
§ 31.
Běží o výstižnou delegaci pro úpravu ří-
zení, které předchází před vydáním staveb-
ního povolení, vládním nařízením. Přijatá
stylisace dopouští rozlišovati jednotlivá ob-
dobí řízení, jak je vybudovala dosavadní
prakse a jak jsou upraveny platnými před-
pisy.
Odstavec 1. Vyskytuje se tu po prvé
pojem "železniční podnik". Obsah
tohoto pojmu (dosavadní normy železnič-
ního práva užívají ho často) se ponechává
interpretaci. Aby se poněkud ozřejmila
představa, které tane na mysli zákono-
dárci, poznamenává se všeobecně: Výcho-
diskem je hospodářský obsah pojmu, pojí-
maný asi tak, že železniční podnik je orga-
nizace věcí, kapitálu a osob k účelu vybu-
dování, udržování a provozu dráhy, organi-
sace, která míří k podnikatelskému zisku
a nese s tím spojené risiko. Subjektem že-
lezničního podnikám je přirozeně vždy fy-
sická osoba nebo právnická osoba. Taková
osoba nemusí však býti výhradním podni-
katelem dráhy; železniční podnikatel může
býti současně na př. podnikatelem paro-
plavby, železniční podnikání může býti do-
konce toliko doplňkem jiného podnikání
(vlečka pro cukrovar, jiná dráha pro pře-
pravu neveřejnou pro exploitaci lesního bo-
hatství). Železniční podnikání se může do-
konce v důsledku předpisu § 28 rozpoltit na
př. na ten způsob, že věci provozu tvoři ri-
siko nájemce dráhy, ostatní pák věci risiko
koncesionáře.
Odstavec 3. Má umožniti rozhodnutí
některé důležité zásadní otázky během
řízení.
§ 32.
Odstavec 1. Pojem "vodní dílo" je
tu míněn v širším slova smyslu; rozumí se
jím na tomto místě a ovšem také na jiných
místech osnovy (srv. na př. § 54 a násl. )
nejen vodní díla k užívání vody, nýbrž
i vodní díla (zařízení) sloužící k úpravě
vod a k ochraně před vodami, tedy na př.
též meliorace pozemků, vodovodů a odvod-
nění obcí. Pojem " významnější
obec" bude vymezen cestou nařizovací,
po případě bude stanoven normou, zabýva-
jící se ex professo regulací obcí; je na
snadě, že význam obce sluší hodnotiti ne-
jenom podle počtu obyvatelstva, ale také
podle momentů jiných (na př. význam po
stránce zdravotněléčebné, turistické).
Odstavec 3. Ústřední úřad se přibírá
podle odstavce 2 k řešení jen z toho dů-
vodu, že divergence, která vznikne tím, že
železniční správní úřad nerespektuje při-
pomínky orgánu, o němž je řeč v od-
stavci 1 (zpravidla bude tento orgán vystu-
povati jménem úřadu nižší stolice), se
účelněji vyřeší jednáním mezi zúčastně-
nými ministerstvy (možnost odklizení roz-
poru rozhodnutím vlády). Je-li však z těch
neb oněch důvodů odůvodněna naděje, že
divergence se odstraní jednáním s úřadem,
jehož jménem byly připomínky učiněny,
má se zajisté v duchu předpisu státi nej-
prve pokus o odklizení divergence touto
cestou.
§ 33.
Odstavec 1. Je tu vedena mez pro
atrakční moc železničního stavebního povo-
lení v poměru k vodám a k vodním dílům.
Odstavec 2. Tímto předpisem není nijak
stavebního povolení a rozhodnutí vodo-
právního úřadu; předpis chce toliko umož-
niti dodání obou rozhodnutí v jednom úřed-
ním aktu, protože je dána věcná souvislost.
Poněvadž kolej opravných prostředků bude
odlišná, musí intimát býti zajisté formálně
upraven tak, aby bylo možno rozeznati, co
je obsahem železničního stavebního povo-
lení a co je obsahem rozhodnutí vodopráv-
ního úřadu.
§§ 34 až 36.
Nemají pendantu v platném právu. § 34
je v jistém smyslu konkretisací zásady
§ 18, odst. 2 pro obor stavebního práva;
prakse ovšem znala dobře vydávání staveb-
ního povolení s určitou lhůtou. § 35 byl
pojat do osnovy z důvodu stejného meto-
dického postupu jako u povolení k příprav-
ným pracím (§ 7) a u koncese (§ 17); bylo
též vysloveno přání, aby přímo v zákoně
byla solidní opora pro dovozování priority
při různých formách kolisí železničních
staveb s jinými stavbami nebo s jiným pod-
nikáním (viz díl pátý osnovy i důvodové
zprávy). § 36, odst. 1, věta druhá má za-
jistiti komformitu s trváním koncese; od-
stavec 2 má chrániti nabytá práva jiných
osob.
§ 37.
Normuje nejzákladnější povinnosti stran
vybudování (výstavby, zařízení, výstroje)
- 119 -
a udržováni dráhy a má býti také spolehli-
vou základnou pro úpravu mocí výkonnou.
Odstavec 2. Klausulí "v mezích technické
a hospodářské účelnosti" je slušné drahám
koncedovati, ježto to odpovídá rozumným
požadavkům, které mohou býti činěny na
dráhy ve směrech, o které jde; ostatně
judikatura docházela k takovému omezení
i bez výslovné opory v platných předpisech
(na př. ve sporech z odpovědnosti za škody
z poranění neb usmrcení).
Odstavec 3. Podpůrná platnost zákonů
stavebních, vodních a silničních souvisí
s atrakční mocí železničního stavebního
povolení.
Odstavec 4. Je nasnadě, že i když bude
vydán příkaz opírající se o toto ustanovení,
nezaniká tím nikterak povinnost železnič-
ního podniku opatřiti si stavební povolení,
je-li ho zapotřebí podle jiných předpisů
osnovy.
Odstavec 7. Vybudováním dráhy by
mohly býti dotčeny jiné složky veřejného
zájmu způsobem, který by buď vůbec ne-
mohl býti již odčiněn nebo jen s těžkými
obětmi (pro zřízení vodní přehrady vyža-
duje se na př. zvláštní konfigurace terénu,
která se vyskytuje docela ojediněle; vybu-
dování dráhy by se mohlo dotknouti ne-
příznivě této konfigurace). Aby takové
dotčení bylo podle možnosti vyloučeno, za-
řaďuje se předpis tohoto odstavce. Jde
o situaci velmi delikátní: na jedné straně
zájmy, které mají býti chráněny i pro
budoucnost po případě velmi vzdálenou
(stadium předběžných studií a projektů,
kdy zařízení není ještě úředně konsento-
váno), na druhé straně veřejný zájem
spjatý s vybudováním dráhy, jenž dopou-
ští, aby byla uložena břemena (nákladný
způsob vybudování dráhy) neúnosná pro
podnikatele dráhy; odtud se uložení pří-
slušné povinnosti odkazujeďovolné
úvahy železničního správního
úřadu (vydavatele železničního staveb-
ního povolení), jenž je ovšem zavázán ve-
jíti ve styk s příslušným ministerstvem
(srv. k tomu jiný formálně-právní základ
§ 32). Vejíti ve styk neznamená na tomto
místě, že mají býti všecky písemnosti za-
slány druhému ministerstvu, po případě
několika ministerstvům, což by velmi ztěž-
kopádnilo železniční stavební řízení, ale po-
stačí zajisté na př. poskytnouti na mezi-
ministerské konferenci povšechnou infor-
maci o projektu s tím, že zástupcům minis-
terstev je volno nahlédnouti do něho
v určité lhůtě po konferenci; věc upraví
podrobně vládní nařízení.
§ 38.
Odstavec 1. Je to myšlenka § 25 nař.
č. 19/1879 ř. z. v úpravě, která lépe hoví
potřebám prakse.
Odstavec 2. Pokud k dosažení cíle sledo-
vaného ustanoveními odstavce 1 a 2 je po-
třebí vyvlastnění, děje se takové vy vlast-
nění podle příslušných zákonů.
§ 39.
Uskutečňuje pro oblast stavebního prá-
va zásadu § 10, odst. 1, písm. g) konc.
zákona.
§ 40.
Odstavec 1. Odpovídá § 10, odst. 1,
písm. b) a odst. 2 konc. zákona. Opatření
a zařízení, o která jde, jdou přirozeně na
vrub železničního podniku.
Odstavec 2. Pamatuje na případ, kdy se
potom, co bylo vydáno stavební povolení
pro stavbu dráhy, projeví nutnost uskuteč-
niti určitá opatření nebo zařízení vzhledem
k změnám, které nastaly výhradně na ne-
movitosti v okolí dráhy z jednání vlastníka
(uživatele), a na případ složitý, kdy se pro-
jeví nutnost uskutečniti opatření nebo za-
řízení vzhledem k změnám, které nastaly
jak na označené nemovitosti, tak na dráze.
Co se týká rozhodování, přikazuje se
stránka souvisící s výkonem veřejné želez-
niční správy železničnímu správnímu úřadu,
stránka pak soukromoprávní (náklady)
okresnímu úřadu.
§ 41.
Je obdobou § 28 nař., č. 19/1879 ř. z.
Byl ovšem zvolen přiléhavější pojem "do-
prava na dráze ve stavbě", neboť výraz
"provoz" se ponechává pro vlastní plnění
funkce dráhy.
§ 42.
Než bude na dráze zahájen provoz, je
potřebné, aby se železniční správní úřad
přesvědčil, zda dráha vyhovuje po stránce
technického stavu. Vyžaduje se tedy
zvláštní povolení provozu, které se vydá
po provedeném šetření. Toto povolení se
může po případě vzhledem k předpisu od-
V
- 120 -
stávce 3 rozpadnouti ve dva akty, které
však tvoří formální jednotu, úřední vy-
zkoušení mostů (dosud úprava nařízení
č. 97/1904 ř. z. ) bude jedna součást
šetření, které předchází vydání povolení
k provozu.
Srv. k tomu §§ 29 až 32 nař., č. 19/1879
ř. z. a §§ 1 a 2 provozního řádu (viz také
§ 4 nař., č. 3. 500/1892... (uh. min. ob-
chodu).
§ 43.
Odstavec 1. Obsahuje definici
stavby, na dráze, která zhruba od-
povídá dosavadnímu stanovisku judika-
tury.
Odstavec 2. Aplikuje na tyto stavby re-
žim určený pro první výstavbu dráhy, dává
však směrnici, že řízení má býti co nejvíce
zjednodušeno a že se dohodování nebo jiná
součinnost s úřady omezí na míru, která
se srovnává, bez újmy veřejnému zájmu,
k němuž má býti jinak přihlíženo, se zře-
teli účelnosti a úsporného výkonu veřejné
správy.
Odstavec 3. Hranice vedená v § 33,
odst. 1 se posunuje při stavbách na dráze
o něco ve prospěch úřadů vodoprávních.
Odpovídá to celkem dosavadnímu stavu
věci, jak byl konstatován judikaturou.
Odstavec 4. Při stavbách na dráze se
vyskytuje velké odstupňování co do roz-
sáhlosti a významu (postavme na př. proti
sobě stavbu druhé koleje a stavbu pří-
střešku nad kolejí). Odtud musí býti sta-
vebník po případě k disposici i oprávnění
vyplývající z povolení k přípravným pra-
cím.
§ 44.
Odpovídá celkem dosavadnímu stavu
věcí. Předmět této speciální úpravy je
ovšem o něco širší, poněvadž bylo nutno
přihlížeti nejen k lokomotivám, nýbrž
i k jiným pohonným vozidlům, jichž se
dnes užívá.
Srv. k tomu § 21 prov. řádu, nař., č. 9/
1887 ř. z., o konstrukci železničních vozi-
del, viz také výnos ministerstva železnic
z 12. II. 1900, č. 5. 030 a § 5 nař., č. 3. 500/
1892 K. M. (uh. min. obchodu).
§ 45.
Odstavec 1. Materiální předpisy veřej-
ného práva, týkající se parních kotlů a
tlakových nádob se nemění. Konstatuje se
to výslovně, aby plastičněji vyniklo poslání
kompetenčních předpisů odstavce 2 a 3.
Odstavec 2. Bezpečnostní dozor na parní
kotle lokomotiv, jakož i na kotle a tlaková
nádoby, které jsou součástí vozidel, se při-
kazuje železničnímu správnímu úřadu.
Tento úřad také má ustanovovati odborné
železniční orgány k výkonu uvedeného bez-
pečnostního dozoru. Tato novota se odůvod-
ňuje zvláštní povahou drah, která se při-
mlouvá za ingerenci odborného správního
úřadu a za jmenování k výkonu dozoru
orgánů blízkých železničnímu podnikání.
Nejde ostatně o úplnou novotu. Podle
výnosu byv. min. obch. z 1. X. 1875,
č. 25. 021 byla pověřena zkoušením kotlů
lokomotiv a dozorem na ně generální in-
spekce. Zkoušení kotlů lokomotiv bylo
výnosem min. žel. z 29. XI. 1915, č. 32. 139/
1914 přeneseno na orgány ředitelství stát-
ních drah nebo správ soukromých drah.
Na území byv. uh. práva vykonávají že-
lezniční orgány nejen zkoušky a revise
kotlů lokomotiv, nýbrž podle výnosu byv.
uh. min. obchodu z 10. V. 1908, č. 85. 077/
VI-A také všech ostatních kotlů (vodáren-
ských, stabilních), které jsou v provozu
drah.
Odstavec 8. Výkon bezpečnostního do-
zoru na stabilní kotle, na lokomobilní parní
kotle, a na tlakové nádoby, které nejsou
součástí vozidel, ponechává se, i když běží
o kotle a nádoby v provozu drah, na dosa-
vadní koleji. Zřetele účelnosti přimlouvají
se toliko, aby orgány k výkonu bezpečnost-
ního dozoru na uvedené kotle a nádoby
byly ustanovovány z řad odborných želez-
ničních orgánů, které provádějí bezpeč-
nostní dozor podle odstavce 2.
§ 46.
Přiznání ministerstvu vnitra účasti na
rozhodování podle § 37, odst. 4 se odůvod-
ňuje tím, že se u něho soustřeďuje dozor
na finanční hospodářství svazků územní
samosprávy.
Díl pátý.
Poměr k veřejným pozemním komunika-
cím, k vodám i k vodním dolům, k dolům
na vyhrazené nerosty a k regulačním zá-
jmům významnějších obcí.
Jak vybudovaní dráhy a pozdější jeho
- 121 -