14
2. Jest pan ministr ochoten dáti zjistiti, že
správce policejní expositury v Novém Městě pod
Smrkem svým způsobem, jak se stýká se stra-
nami, jest v poměru s čl. IV zákona č. 125/1927
Sb. z. a n.?
3. Jaká konkrétní opatření učinil pan ministr
ve vytýkané věci?
V Praze dne 18. června 1937.
Hollube,
dr Roscbe, Nickerl, inž. Richter, F. Nitsch, Kundt,
Franz Němec, dr Jilly, May, Jäkel, Sandner,
Jobst, Obrlik, dr Zippelius, Gruber, dr Kellner,
Illing. dr Peters, Axmann, Stangl, inž. Peschka.
1011/XIV (překlad).
Interpelace
poslance dr T. Jillyho
ministrovi školství a národní osvěty
a ministrovi vnitra
o protizákonném přidělení německých
děti do české státní školy v Hodonicich
u Znojma.
V jihomoravské německé obci Hodonicích
u Znojma jest česká státní škola, vydržovaná za
státní peníze, do které nyní dochází 12 dětí.
Z těchto dětí je 6 dětí české národnosti, 1 židov-
ské a 5 německé. Německé děti docházející do Če-
ské školy proti nyní ještě platnému moravskému
zemskému zákonodárství jsou: Fr. Grillowitzer,
narozený dne 28. března 1925 v Únanově a Marie
Grillowitzerová, narozená dne 14. srpna 1929
v Hodonicích, obě děti německého dělníka Fran-
tiška Grillowitzera z Hodonic č. 94: děti němec-
kého dělníka Čenka Ristla z Hodonic: František
Ristl, narozený dne 31. března 1925 v Hodoni-
cích, Kateřina Ristlová, narozená dne 11. března
1930 v Hodonicích a Terezie Ristlová, narozená
dne 13. března 1923. Matkou těchto dětí jest Ma-
rie Ristlová, rozená Tillová.
Děti František Grillowitzer a Marie Grillo-
witzerová nedocházejí již od 15. února 1936 do
tamější německé obecné školy a byly bez po-
třebného povolení okresního školního výboru bě-
hem školního roku zapsány do české menšinové
školy. Totéž platí o Terezii Ristlové, která od
1. září 1936, a o Františku Ristlovi, který od 24.
listopadu 1936 bez ohlášení se nedostavil k vy-
učování v německé škole a bez povolení okres-
ního školního výboru odešel do české Školy.
Kateřina Ristlová byla v roce 1936, jakmile jí
nastala školní povinnost, vůbec hned bez povo-
leni okresního školního výboru zapsána do české
školy.
Poněvadž docházka německých dětí do české
státní školy, i když prý jejich otec s tím sou-
hlasí, jak to v tomto případě tvrdí správa české
školy, zřejmě odporuje § 20 mor. zem. zák. č.
4/1906, mor. zem. zák. č. 3/1870 a § 1, odst. 2
zákona č. 189/1919 Sb. z. a n., reklamovala ho-
donická německá místní školní rada tyto žáky
částečně již v červenci 1936, jiné pak v listopadu
1936 a v lednu 1937 u ministerstva školství a ná-
rodní osvěty pro tamější německou obecnou
školu. Do dneška nebyla ani jediná z těchto věcí
vyřízena. Pět německých dětí dochází tedy dále
do české školy, ale poněvadž neznajíce vyučo-
vacího jazyka a nemohou sledovati vyučování,
nedělají vůbec žádné pokroky, takže dětem Te-
rezii, Kateřině a Františku Ristlovi mohla správa
české školy vydati jen vysvědčení, která neob-
sahují známek, nýbrž nic kromě krátkého zázna-
mu: »Pro neznalost státního jazyka neklasifiko-
ván. « František Ristl jest při tom v šestém a
Terezie Ristlová dokonce v osmém školním roce.
Ačkoliv německý okresní školní výbor ve
Znojmě, když bylo úředně zjištěno, že otec těchto
dětí jest Němec a že jeho obcovací jazyk jest jen
německý, požádal o vyloučení těchto dětí z české
menšinové školy, zdráhal se dosud státní český
inspektorát státních škol a správa české školy
vydati německé děti a při tom předstíral, že sám
otec podal žádost o povolení, kterou však ve
skutečnosti otec těchto dětí, úplně závislý na če-
ském zaměstnavateli, podal teprve o měsíc po-
zději. Ačkoliv tato žádost nemá odkládacího
účinku a děti by tedy měly docházeti do německé
školy, dokud nebude vyřízena, správa české
státní školy je nepropouští.
Příznačný pro způsob, jak se české menši-
nové školy v území státu osídleném Němci na-
plňují německými dětmi, jest případ osmileté
žačky Marie Buchtově, která dosud docházela
do německé obecné školy v Hodonicích. Ačkoliv
se otec tohoto dítěte, zámečnický mistr František
Buchta z Hodonic č. 85, stále a také při posled-
ním soupisu lidu v roce 1931 hlásil jako Němec,
bylo, když se marně pokoušeli příměti ho sliby,
aby posílal své dítě do české školy, na návrh
českého inspektorátu státních škol ihned úřadem
zavedeno reklamační řízení a také již ukončeno.
Při tomto řízení došlo k četným přehmatům vy-
šetřujících úřadů, které se naprosto nedají slou-
čiti s pojmem právního státu. Tak na příklad
zemská školní rada vydala pokyn, aby se při
šetření o národnosti dítěte obešly úřady obsa-
zené Němci (obecní úřady). Následkem tohoto
pokynu prováděli všechna šetření skoro výlučně
četníci a tato šetření, jak ukazují nesprávnosti
zřejmé z četnických zpráv a ničím neprokázané
předpoklady, jsou úplně jednostranná.
Tak na příklad četnici tvrdí, že se otec dí-
těte při soupisu lidu v roce 1931 přihlásil za Če-
cha, kdežto z výsledku soupisu lidu v Hrušova-
nech nad Jevišovkou jest patrný opak. Zatím co
otec dítěte v řízení před okresním úřadem uvedl
do písemného protokolu, že jeho mateřský jazyk
jest německý a že se nikdy nehlásil k jiné ná-
rodnosti, oznamuje četnictvo, že oba rodiče dí-
15
těte se považují za Čechy, ale obava před boj-
kotem Němců prý otce nutí, aby dal dítě do ně-
mecké školy a že je nasnadě domněnka, že by
rodiče, kdyby jim úřad uložil dáti dítě do české
školy, rádi to učinili, poněvadž by pak měli před
německým obyvatelstvem výmluvu, že byli k to-
mu donuceni. Rovněž český inspektorát státních
škol opírá své reklamace o neodůvodněné tvrze-
ní, že je možno přikloniti se k názoru, že otec
dá dítě do české školy podle úředního rozhodnuti.
Státní úřady tedy v tomto případě činí neodpo-
vědné pokusy se státními občany německé ná-
rodnosti a s jejich kulturními zájmy. A to v před-
pokladu, že si to dají líbiti, kterýžto předpoklad
se zároveň považuje za dostatečné odůvodnění
pokusu.
Četnická stanice v Želeticích dovede v této
souvislosti oznámiti svému nadřízenému úřadu,
že prý rodiče rodičů tohoto dítěte vždy volili
česky. Tato znalost, jak kdo volil, musí zaraziti,
uvážíme-li, že od zavedení všeobecných voleb
platí zásada volebního tajemství. V celém rekla-
mačním řízení nevyslechl okresní úřad více než
dva svědky, o jejichž zřejmém českém národním
chování nejdříve četnictvo podalo zprávu, zatím
co bratra otce dítěte, který podle udání četnictva
se kloní k Němcům, okresní úřad nevyslechl. Ale
i z těchto obou svědků mohl jeden vysloviti pou-
ze své soukromé mínění, že otec dítěte posílá
snad dítě do německé školy jen z hospodářských
důvodů, kdežto druhý pouze tvrdil, že děd dítěte
byl prý českého původu, t. j., že některý z před-
ků dítěte byl Čech.
Ministerstvo školství a národní osvěty výno-
sem ze dne 25. února 1937, č. 21. 923/37-1/5 podle
výsledku tohoto řízení vyloučilo žačku Martu
Buchtovou z německé školy a přidělilo toto dítě,
neprozkoumavši před tím vůbec, umí-li česky, do
české menšinové školy.
Ministerské rozhodnutí jest odůvodněno tím, že
M. Buchtovou dlužno považovati za Češku pro její
původ po otci. Ale poněvadž její otec je uvědo-
mělý Němec, nemohl ani v průběhu celého řízeni
nikdo tvrditi, že jest české národnosti a bylo
nutno v tomto řízení spokojiti se rovněž jen
s tvrzením, že jest českého původu, při čemž se
poukazovalo na domněnlého českého děda dítěte
Lamberta Buchtu. Ale v celém řízení jen jedna
svědkyně mohla vypověděti, že Lambert Buchta
byl prý zase jen českého původu, nejvýše však
že praděd dítěte byl Čech. K tomuto zjištění
nebylo však zapotřebí úředního řízení, poněvadž
reklamujicí německá místní školní rada nikdy ne-
popírala, že rodinné jméno jest slovanského pů-
vodu a že se snad jeho nositel před staletími
hlásil ke Slovanstvu.
Jest to tedy drastický případ, že sudetský
Němec jest nucen posílati své dítě do české školy,
poněvadž snad praděd dítěte byl Čech a že již
slovanské znění jména stačí, aby německé dítě
bylo zahnáno do české školy.
Tato věc jest tím závažnější, že zde nejde
o přehmat podřízených úřadů, nýbrž že již mi-
nisterstvo vzalo tyto přehmaty za základ svého
rozhodnutí.
Interpelanti táži se tedy pánů ministrů:
1. Vědí páni ministři o vytýkané věci nebo
jsou ochotni dáti ji ihned vyšetřiti?
2 Jest pan ministr školství a národní osvěty
ochoten naříditi, aby byla urychleně vyřízena
reklamační řízení o německých dětech z Hodonic.
která se vedou již celý rok?
3. Jest pan ministr školství a národní osvěty
ochoten se zřetelem na křiklavost případu při-
znati stížnosti, podané ve věci Marty Buchtové
nejvyššímu správnímu soudu, odkládací účinek?
4. Jsou páni ministři z téhož důvodu ochotni
naříditi, aby správní trestní řízení proti němec-
kému otci dítěte již zavedené bylo přerušeno,
dokud o tom nerozhodne nejvyšší správní soud
5 Jaká konkrétní opatření učinil pan ministr
školství a národní osvěty v této věci?
6. Jsou páni ministři ochotni pohnati k od-
povědnosti své podřízené úřady, které se v těch-
to případech provinily přehmaty, a jednou pro
vždy se postarati, aby se již neopakovali takové
protizákonné pokusy o protizákonném odnárod-
ňování?
V Praze dne 18. června 1937.
Dr Jilly,
Knorre, Fischer, Rösler, Axmann, Wollner, inž.
Künzel, Sandner, Nickerl, Hollube, inž. Schreiber,
Stangl. E. Köhler, Sogl, inž. Karmasin, dr Zippe-
lius, Kundt, inž. Lischka, Jäkel, Obrlik, Jobst,
inž. Richter, dr Peters, dr Rosche.
1011/ XV (překlad).
Interpelácia
poslanca dr Porubszkyho
ministrovi financií
o šikanovaní vesliarov v Bratislave.
Všetci vesliari v Bratislave, ktorí zamýšľajú
podniknúť výlet na svojich člnoch po Dunaji,
musia požiadať o povolenie u generálneho finanč-
ného riaditeľstva. Generálne finančné riaditeľstvu
postúpilo tieto žiadosti policajnému riaditeľstvu
v Bratislave, ktoré k dotyčným jednotlivcom vy-
slalo tajných policistov, a títo podrobili dotyč-
ných najpodrobnejšiemu výslechu, ako keby išlo
o podozrelých alebo obžalovaných. Pátrali po ich
národnosti, po ich príslušnosti k niektorej strane,
ďalej ako hlasovali pri posledných voľbách, zda
upísali pôžičku práce a pôžičku na obranu štátu,
aký je ich materinský jazyk, aké jazyky znajú,
akú spoločnosť navštevujú, v ktorých spolkoch
kú členami, či sa zúčastnili akcie proti Rother-
mere-ovi atď. Jedného živnostníka sa dotazovali,
či je členom strany živnostenskej, a keď nie,
16
prečo? Takýmito otázkami, ktoré ani nepatria
k veci, šikanovali Športovcov, ktorí chceli do-
siahnúť iba toho, aby svoj volný čas mohli ztrá-
viť na Dunaji.
Na základe tohoto obšírneho dotazovania bolo
odopreté vydanie povolenia bez akéhokoľvek
odôvodnenia asi 75% žiadateľov.
Keďže možno mať za to, že títo detektívovia
jednali podľa pokynov generálneho finančného
riaditeľstva spôsobom, ktorí ťažko porušuje slo-
bodu osobnú - - - a keďže obzvlášte maďarských
a nemeckých športovcov postihlo toto naprosto
nekvalifikovateľné jednanie, ktorým sa demokra-
cia naprosto desavuuje a ktoré nám pripomína
štát policajný, tážeme sa pána ministra financií:
1. Či hodláte dať vyšetriť tento krivdivý"
skutkový stav?
2. Či hodláte príslušných orgánov náležíte
poučiť a bude-li treba, i potrestať?
3. Či hodláte príslušne zakročiť, aby sa po-
dobné zneužívania nabudúce neopakovaly?
V Prahe, dňa 16. júna 1937.
Dr Porubszky,
Szentiványi, inž. Karmasin, Gruber, dr Rosche,
inž. Lischka, Fischer, Jäkel, dr Jilly, dr Peters,
Illing, Sandner, inž. Künzel, Rösler, Petrášek,
dr Szüllö, Jaross, Esterházy, A. Nitsch, Knorre,
dr Korláth, dr Holota.
1011/XVI.
Interpelácia
poslanca Kolomana Slušného
ministrovi spravedlnosti
vo veci náhrady škôd zapríčinených spre-
neverou peňažného manipulanta kancel.
oficiála Jozefa Smilňáka pri okres, súde
v Sp. Podhradí ako poručenskej
vrchnosti.
Pri poručenskom úrade okr. súdu v Sp. Pod-
hradí účinkoval istý Jozef Smilňák, kanc. ofic.,
poverený vedením majetkovej evidencie a opáti o-
vaním majetku poručenským úradom chránených
Tento zamestnanec okresného súdu sa dopustil
mnoho sprenevier peňazí, došlých prostredníctvom
šekového úradu, alebo osobne od stránok pre-
vzatých.
Menovaný Smilňák je síce pre tieto zločiny
posúdený a žalárovaný, ale poškodení sú ani do
dnes neodškodnení, ba ako z ponôs vidno, okres-
ný súd, ako poručenský úrad, sa zdráha uznať
také pohľadávky, ktoré stránky platili na výzvu
dotyčného manipulanta priamo.
Takéto prípady sú aj tieto:
Mária Gadušová, rod. Fecková, z Jabloňová
č. d. 128, dostávala ako val. sirota od Zemskej
úradovne pre pečl. o val. poškod. v Bratislave
sirotské dôchodky vyplácané do sirotského depo-
situ poručenského úradu v Sp. Podhradí. Keď sa
Fecková vydala, oznámila túto zmenu stavu
okresnému súdu v Sp. Podhradí, čo však vedúci
evidencie Zemskej úradovne pre peč. o vál. po-
škodencov v Bratislave neoznámil, ale nechal
dôchodky ďalej dochádať, ktoré Smilňák sám
vyberal a spreneveril. Zemský úrad pre peč. o
vál. poškodencov požaduje od M. Gadušove -
Feckovej náhradu 761 Kč.
Helena Popovičová, 17 ročná, z Brutoviec, ma-
la v opatere menovaného poručenského úradu
1850 Kč. Z tohoto obnosu dal Smilňák ako pô-
žičku matke nezletilej Lucii Popovičovej, rod.
Feckovej, obnos 762 Kč. Ostatok depozitu a ú-
roky Smilňák spreneveril. Požiadavka Heleny
Popovičovej je 1088 Kč a %.
Ján Jarab z Bijacoviec mal v sirotskom de-
pozite do 3000 Kč v hotovosti z dôchodku ako
vál. sirota od Zemskej úradovni pre vál. poškod.
v Bratislave. Z tohoto obnosu dal Smilňák matke
nezletilého, Anne Jarabovej, 350 Kč. Ďalšia isti-
na ostala v manipulácii poruč. súdu. Z tohoto
obnosu mala sirota zaplatiť aj prevodný poplatok
v obnose 460 Kč. A jeho starší brat, tiež nezle-
tilý, 805 Kč. Smilňák vybral od oného staršieho
brata 805 Kč, že peniaz ten zašle spolu s Jáno-
vým poplatkom bernému úradu. Smilňák zaslal
síce 1265 Kč bernému úradu, ale celý obnos
s konta ml. Jána Jarabá. Je tu teda sprenevera
805 Kč.
Imrich a Štefan Šafranko v Harakovciach
mali vklad 1000 Kč z pozostalosti. Obnos tento
menovaných starší brat Michal složil proti po-
istenke a na návod verejného notára a so sú-
hlasom vtedajšieho vedúceho súdu do súdneho
depositu k rukám Smilňáka. Tento obnos Smil-
ňák spreneveril, a siroty nemôžu prísť k tomuto
majetku.
Valent Mačák z Grant-Petroviec upísal bol
svojho času na val. pôžičku 4000 Kč. Mačák po-
čas vojny zomrel a obligácie od tútora malole-
tých prevzal poruč, úrad v Sp. Podhradí. Tieto
obligácie boly majetkom ml. Ignáca a ml. Jána
Mačáka. Siroty nevedia čo sa s vál. pôžičkami
stalo, či boly zamenené za čsl. štát. dlhopisy,
keď áno, kto bral od nich úroky?
Michal Síkora zo Sp Podhradia obdržal od
Andreja Trudmaka z Bugloviez obnos 5715 Kč,
ktorý obnos na naliehanie Smilňáka zaplatil
Trudniak do rúk Smilňákových. Z týchto spre-
neveril Smilňák 2715 Kč, ktoré Trudniak musel
sirote prinavrátiť, čím utrpel škodu 2715 Kč
Michal Šiškovič z Bijacoviec (č. d. 108) mal
3000 Kč sirotského vkladu. Tento obnos Smilňák
spreneveril. Za 5 rokov dával síce matke malo-
letého šaty pre maloleté dieta v hodnote maxi-
mum 100 Kč ročne, ktorý obnos sa nevyrovnal
am úroku od istiny. Dnes však sirota nemá žiad-
neho kapitálu, bol spreneverený.
17
Štefan Tkáč zo Žehry č. d. 14 mal sirotskí
vklad 6600 Kč od Štefana Nováka. Za Nováka
zaplatil tento obnos advokát Bohmel do sirotsk.
deposita. Sirota celý obnos stratila.
Valent Kubaško, vál. sirota, zo Žehry č. d. 23,
poberal od Zemskej úradovne pre pečl. o vál. si-
roty v Bratislave istý dôchodok. Menšiu čiastku
sirota dostala, ale asi 900 Kč malo zostať ako
vklad, ktorý obnos Snulňák spreneveril tým spô-
sobom, že medzí spisy siroty všantročil spis po-
žiadavky Jána Tondru z Beharoviec, ako by
peniaz bol býval použitý na zaplatenie tejto
dlžoby, ktorou Kubaško nikdy dlžen nebol. Ku-
baško stráca 900 Kč istiny a úroky.
Mária Filipova, 6ročné dieta, z Jabloňová,
mala vkladu 2800 Kč, složený jej otcom v roku
1932. Sirota dostala z tohoto obnosu 2000 Kč,
zbytok 800 Kč bol spreneverený. Strata 800 Kč
a %.
František, Pavel, Katarína a Jozef Jurík
z Baldoviec č. d. 28 dostali za svojho otca, kto-
lého v Amerike zabilo, od istej spoločnosti za-
opatrovacie dôchodky. Spoločnosť posielala dô-
chodky na poručenskej úrad v Sp. Podhradí a
Smilňák spreneveril z nich 2000 Kč a úroky.
Maria Molčánova, rod. Gavuhčová, Jablonov
č. d. 41, dostávala nájomné za dom od Tomáša
Červeného ročne 600 Kč za 5 aj pol roka. Z to-
hoto nájomného Smilňák spreneveril 3000 Kč.
Červený totižto platil nájomné do rúk Smilňáka
na jeho nátlak a požadovanie. Červený je nema-
jetný. Táto sirota dostávala aj dôchodok od
Zemskej úradovne pre vál. poškodzence. Aj tieto
peniaze boly spreneverené. Menovaná sirota mala
tiež aj pozemky v prenájme, z ktorého prenájmu
dostávala ročne 1000 Kč, ktorý obnos platili ná-
jomci do sirotského deposita. Nájomné inkasoval
Smilňák tak, že aj autom chodiac, vyberal od
stránok. Toto nájomné by malo obnášať 12. 000
Kč a %. Zo všetkých týchto vkladov sirota ob-
držala len 1600 Kč. Strata činí vyše 15. 000 Kč.
Vilma Kulová, rod. Drexlerová, v Joblonove,
dostala od istého Jozefa Palarika zo Zakameného
Klina vyše 8000 Kč na alimentoch, ktoré meno-
vaný složil do sirot. pokladne k rukám Smilňáka.
Nezletilé diéta Viktor Drexler v roku 1926 zo-
nnelo Smilňák matke vyplatil z obnosu 7640 Kč
Pri súde Smilňák udal, že 926 Kč zaplatil za
matku dieťaťa istému Lukáčovi, obchodníkovi
v Sp. Podhradí, ktorá tomuto obchodníkovi nikdy
nedlhovala.
Anna Hlagaová, rod. Zahurancová, v Poľa-
novciach č. d. 33 a Maria Zahurancová v Bija-
covciach č. d. 72, maly majetok v prenájme. Ná-
jomné platil tútor menovaných ročne do sirotskej
pokladne. Nájomné robilo ročne 950 Kč. Majetok
ten bol od prevratu v prenájme a? do oznámenia
Smolinakovho. Smilňák celý tento majetok spre-
neveril, čím siroty utrpely škodu výše 15000 Kč
a %.
Tu spomenuté prípady iste sú len nepatrnou
Čiastkou neprístojností popáchaných manipulan
tom Smilňákom. Vyšetriť skutkový stav všetkých
majetkových položiek chránencov je povinnosťou
dotyčného súdu. Takou istou povinnosťou je, aby
správa torby spravedlnosti ničila a nahradila
všetky škody zapríčinené jej medzídkom z do-
bromyselnosti poškodených chránencov.
Tieto prípady isteže veľmi poškodily dobré-
mu menu právnej istoty na tomto kraji do tohoto
súdu vloženej.
Podpísaní sa pýtajú pána ministra spravedl-
nosti:
1. Či je ochotný dať vyšetriť všetky majet-
kové položky chránencov tohoto súdu ako poru-
čenskej vrchnosti?
2. Či je ochotný prevziať a nahradiť z pro-
striedkov jeho torby všetky škody vzniklé z ta-
kéhoto manipulovania?
V Prahe, dňa 20. júna 1937.
Slušný,
Čavojský, Florek, Longa, Suroviak, dr Pješcak,
Turček, Drobný, Rázus, dr Sokol, dr Pružinský.
Haščík, Danihel, Dembovský, Hlinka, Sidor, Šalát,
dr Wolf, Brody, dr Tiso, Sivák, Kendra.
1011/XVII (překlad).
Interpelace
poslance G. Obrlika
ministrovi vnitra,
že státní policejní úřad v Liberci pozdě
doručuje výměry.
Při rozličných příležitostech bylo zjištěno,
že státní policejní úřad v Liberci tak pozdě do-
ručuje výměry o tom, že vzal na vědomí veřejné
shromáždění, že se tyto výměry doručují svola-
vateli buďto těsně před počátkem shromážděni
nebo dokonce po jeho zahájení.
Na rozličné dopisy politického správce su-
detskoněmecké strany, předseda Konrád Henlein,
v okrese libereckém, policejní ředitelství vůbec
nereaguje.
Sudetskoněmecké straně se vytýká, že se ve
svých věcech oblací přímo na příslušného odbor-
ného ministra. To se vytýká sudetskoněmecke
straně neprávem, jelikož když nižší správní úřa-
dy nevyřizují námitek a dopisů sudetskoněmecké
strany, jest strana nucena podati interpelaci.
Jak ukazuje tento případ, byly opožděným
doručením výměru libereckého státního policemi-
18
ho úřadu ze dne 20. května 1937, č. 7033-7142/
pres. 37, který byl předsedovi shromážděni do-
ručen v 21. 25 hod., způsobeny velmi velké kom-
plikace, za nichž byly správní tresty uloženy ví-
ce než 109 osobám.
Tato událost se stala takto: Dne 14. května
1937 oznámil Josef Porsche ze Starého Haben-
dorfu č. 28 libereckému ředitelství státní policie,
že hodlá dne 21. května 1937 uspořádati ve velke
veletržní síni v Liberci veřejné shromáždění,
omezené na členy sudetskoněmecké strany a
zvané hosty podle § 5 zákona č. 309/1921 Sb. z.
a n.
Výměrem ze dne 20. května 1937, č. 7033-7142
pres. 37 oznamuje liberecký státní policejní úřad
svolavateli, že to vzal na vědomí, a zároveň
v tomto výměru vydává rozličné zákazy, vzta-
hující se m j. i na oděv a vystupování pořa
datelů.
Tento výměr byl předsedovi shromáždění do-
ručen 5 minut před zahájením schůze, a to v do-
bě, kdy státní policie již zatkla a odvedla 109
pořadatelů a jiné osoby, které měly vysoké boty.
Nehledě k tomu, že v tomto případě vůbec
nelze mluviti o stejnokroji, poněvadž lze proká-
zati, že jednotlivé časti oděvu předvedených osob
byly až na boty odlišné, svolavatel shromáždění
prostě nemůže dbáti výměru policejního úřadu,
který mu nebyl doručen.
Těchto 109 osob bylo zatčeno, jak jsme se
již zmínili, než být doručen výměr a jeho usta-
noveni o oděvu a chování pořadatelů.
Interpelanti oznamují panu ministrovi vnitra
vytýkanou věc a táží se ho:
1. Jest pan ministr ochoten učiniti opatření,
jímž by se nařídilo státnímu policejnímu úřadu
v Liberci, aby včas doručoval svolavateli schůze
výměry, že vzal na vědomí veřejná shromáždění
která mu byla oznámena?
2 Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti kár-
né řízení proti úředníkovi odpovědnému za vy-
konávání shromažďovací policie v Liberci, pro-
tože dal pozdě doručiti výměry týkající se toho.
že veřejná shromáždění byla vzata na vědomí,
a pro způsobené tím újmy postiženým účastní-
kům schůze?
3. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti zjistiti
o oznámiti to mísím správním úřadům, že nosí-li
několik osob vysoké boty, naprosto to neodpo-
ruje ustanovením zákona č. 269/1936 Sb. z. a n
o vlajkách.
V Praze dne 18. června 1937.
Obrlik,
Inž. Kütnzel, Gruber, dr Jilly, Nickerl, Jobst, Kundt,
dr Peters, dr Zippelius, Illing, Wollner, Jäkel, dr
Rosche, Sandner, Fischer, Franz Němec, Frank,
inž. Lischka, May, Axmann, Hollube.
1011 XVIII (překlad).
Interpelace
poslance G. Kliebra
ministrovi vnitra,
že okresní úřad v Podbořanech neprávem
potrestal 9 členů sudetskoněmecké
strany.
Interpelanti již při rozličných příležitostech
upozorňovali, k jakým neudržitelným výsledkům
docházejí nižší správní úřady, když vykládají
zákon o vlajkách a stejnokrojích. Z celého území
státu dostávají interpelanti stížnosti, že okresní
nebo státní policejní úřady používají nejmenšího
podnětu, aby u členů sudetskoněmecké strany,
jakmile z nějakého důvodu veřejně a společně
vystoupí, zkonstruovaly zakázaný stejnokroj.
Působí zvláštním dojmem, že správní úřady
jen u členů sudetskoněmecké strany označují již
vysoké boty za stejnokroj a tak to trestají, zatím
co se samozřejmou snášenlivostí nedbají, že čle-
nové jiných stran jsou skutečně oděm stejno-
krojem.
Jako příklady toho bychom mohli uvésti
sjezdy českých stran v Praze, že přívrženci mar-
xistických stran nosí modré košile s rudými vá-
zankami, nebo na příklad vývody českého žur-
nalisty Smetáčka v "Lidových novmách", který v
m. j. napsal: »Kdo nestranně pozoruje, musí říci,
že celé naše politické stranictví jest uniformo-
váno. Máme již modré, fialové, červené košile,
máme uniformovanou politickou Selskou jízdu,
národně socialistickou Stráž svobody, máme po-
litické tělocvičné svazy (Sokol, Orel atd. ). «
A to vše, aniž jsme se dověděli, že byť jen
jediný správní úřad byl zakročil proti tomuto
domnělému uniformování.
Jen proti přívržencům sudetskoněmecké stra-
ny se postupuje s přísností, která již v páru vy-
sokých bot vidí zakázaný stejnokroj a trestá to
Některé správní úřady ovšem nepovažují
boty ještě za stejnokroj. Ale když majetník bot
má jezdecké kalhoty, propadá bez odmluvy tre-
stu, jak dokazuje výměr podbořanského okresní-
ho úřadu ze dne 27. dubna 1937, č. 8407-III-2-8
Interpelanti nedovedou pochopiti, jak si
správce okresního úřadu v Podbořanech před-
stavuje, že lze nositi vysoké boty jinak než
s jízdeckými kalhotami.
V uvedeném případě bylo potrestáno 9 děl-
níku ze žateckeho okresu pokutou 300 Kč, po-
něvadž mimo vysoké boty měli jízdecké kalhoty
buď šedivé nebo jiné barvy. Poněvadž jde větši-
nou o dělníky z cihelny »Astra«, kteří nosí tento
oděv i do práce jako jediné možný a prakticky
šat, nelze mluviti o uniformování, zvláště když
každému občanu jest dovoleno, aby si opatřil a
nosil podobné části oděvu.
19
Interpelanti se tedy táží pana ministra:
Jest pan ministr ochoten zřejmou mezeru
v zákoně, totiž že v zákoně č. 269/1936 Sb. z. a
n., chybí jasná definice pojmu stenokroje, do-
plniti tím, že vydá nižším správním úřadům na-
řízení a oznámení obyvatelstvu státu, co dlužno
považovati za stejnokroj, aby konečně jednou
byly vydány jednotné směrnice o tom, co dlužno
podle zákona č. 269/1936 Sb. z. a n. považovati
za stejnokroj a aby ustala prakse při vydávání
trestných výměrů pro domněle zakázané nošení
stejnokrojů, kterou lze označiti přímo za své-
volnou?
V Praze dne 18. června 1937.
Klieber,
Nickerl, Obrlik, Stangl inž. Künzel, dr Kellner,
Illing, Sandner, dr Zippelius, Franz Němec, inž.
Lischka, dr Peters, inž. Richter, inž. Schreiber,
Gruber, Fischer, Jäkel, Axmann, Kundt, May,
dr Rosche.
1011/XIX (překlad).
Interpelace
poslance A. Jobsta
ministrovi veřejných prací
o nepostačující odpovědi na interpelaci.
Obrátil jsem se interpelací ze dne 9. října
1936, tisk 639/II, na pana ministra veřejných
prací, aby vyšetřil případ »značného poškození
německých silničních dělníků proti českým při
asfaltovacích pracech na státní silnici Vimperk-
Kunžvart. «
Odpověď pana ministra ze dne 29. ledna 1937,
tisk 786/XVII, jest neuspokojivá a nutí mne, abych
znovu interpeloval.
Pan ministr veřejných prací ve své odpovědi
ze dne 29. ledna 1937 se nezabývá tvrzením in-
terpelantovým, že na této práci bylo i 20 českých
dělníků z jiného politického okresu než pracha-
tického, a tuto věc ani nepopírá, ani nevytýká.
Dále se pan ministr nezabývá konstatováním
interpelujícího, že na veřejném podniku dělníci
pracovali přes zákonitých 48 hodin, totiž 80 ho-
din týdně. Pan ministr se vyhýbá zaujmouti sta-
novisko k tomu, že u dvou denních směn, v in-
terpelaci zmíněných, ve kterých se pracovalo,
šlo o tytéž dělníky. Pouze všeobecně konstatuje,
že odborní dělníci pracovali ve dvou směnách,
aby se využilo strojů. Konstatování pana ministra
však budí dojem, jako by v druhé směně pra-
covali jiní dělníci. Že se pracovalo ve dvou smě-
nách, toho interpelanti nevytýkali, naopak vy-
týkali, že v této druhé směně nepracovali jiní
dělnici.
Dále bylo zjištěno, že i dělníci, kteří pouze
nosili kbelíky s dehtem a roztírali dehet kartáči,
pracovali jako »odborní dělníci« obě směny, což
není naprosto odůvodněné.
Poslední odstavec v odpovědi na interpelaci
je nesrozumitelný, neboť odůvodnění, že »delší
pracovní doba, mající vliv na výši týdenní
mzdy, byla nutná, nelze naprosto rozuměti. Ne-
boť mohly se sice odborným dělníkům platiti
vyšší mzdy, ale nelze pochopiti, proč byli dělníci
podřadného druhu označeni jako odborní, jak jsme
výše uvedli. Že však delší pracovní doba byla
podmínkou vyšších týdenních mezd, aby práce
mouly býti za příznivého počasí dokončeny, dluž-
no právem považovati za nepochopitelné. Bylo
by se daleko více posloužilo pracím, kdyby ve
druhé směně byli pracovali odončinutí, svěží děl-
níci, kteří by byli dosáhli daleko více než dělníci,
kteří pracovali již 8 nebo 7 hodin.
Interpelanti táží se tedy pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti ještě jednou
vyšetřiti vytýkanou věc?
2. Jaká konkrétní opatření učinil pan ministr
ve vytýkané věci?
V Praze dne 18. června 1937.
Jobst,
May, Klieber, inž. Künzel, dr Kellner, Stangl,
Obrlik, inž. Lischka, inž. Schreiber, dr Zippelius,
inž. Richter, dr Peters, dr Rosche, Gruber.
Fischer, Sandner, Jäkel, Kundt, Nickerl, Illing,
Franz Němec, Axmann.
1011 XX (překlad).
Interpelace
poslance A. Jobsta
ministrovi pošt a telegrafů
o jazykových nedostatcích u poštovního
úřadu v Českém Krumlově.
Dne 10. června 1937 podal poslanec sudetsko-
německé strany, předseda Konrád Henlein, A.
Jobst u poštovního úřadu v Českém Krumlově
doporučený dopis úředníkovi u příslušné pře-
pážky.
Poněvadž tento úředník odevzdal poslanci
jako potvrzení o přijetí dopisu jen jednojazyčně
česky tištěný a vystavený recepis, ačkoliv byl
dopis adresován německy, žádal poslanec, aby
mu byl vydán aspoň dvoujazyčný recepis. Při
tom musil konstatovati, že se úředník službu ko-
nající nemohl s ním domluviti, poněvadž ne-
ovládal němčinu. Poslanec Jobst si potom stě-
žoval u správce poštovního úřadu: 1. že mu ne-